1 ÚVOD. 1.1 Cíl práce. 1.2 Metody zpracování, podkladová data

Transkript

1 1 ÚVOD Péče o jedno z nejdůležitějších lidských bohatství zdraví je neodmyslitelnou součástí života každé lidské společnosti. Mezi hlavní předpoklady kvalitní péče a prevence zdraví patří i sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva. Vzrůstající trend poptávky z řad široké i odborné veřejnosti po těchto údajích přisuzuje povolaným interpretům nelehký úkol spojený s vizualizací dat. Využití tematických map jako prostředku vyjádření zdravotnických ukazatelů má v historii lékařské statistiky velmi bohatou tradici. Dokladem může být vydání mnoha specializovaných atlasů ve světě i na našem území. Mapové znázornění zdravotnických charakteristik poskytuje možnost studia prostorových souvislostí daných jevů, ale zároveň je limitováno mnoha faktory při jeho tvorbě. Cílem tvůrců těchto tematických map by tak mělo být splnění náročných požadavků, které jsou při jejich tvorbě kladeny, zvláště s ohledem na přesné, jednoznačné, úplné a snadno čitelné sdělení koncovým uživatelům. 1.1 Cíl práce Cíle této diplomové práce lze rozdělit do tří větších celků. Prvních z nich je analýza dostupných zdrojů zdravotnických dat v ČR i v zahraničí (databáze mezinárodních organizací). Ze zpracování této části by měl být zřejmý rozsah dostupných dat a také jejich prostorové rozlišení. Za důležité rovněž považuji posouzení limitů zdravotnických dat při vlastní interpretaci (vizualizaci). Druhý z dílčích cílů se týká možnosti využití geografických informačních systémů a tematické kartografie při vizualizaci zdravotnických dat. Těžištěm práce je nasměrováno do vlastní tvorby, návrhu map a koncepčního řešení map se zdravotnickou tematikou. 1.2 Metody zpracování, podkladová data Pro zpracování této práce byly použity metody sběru dat a informací a metody tematické kartografie. Jelikož téměř neexistuje žádná literatura uceleně zkoumající problematiku tvorby map se zdravotnickou tematikou byl sběr informací jednou z nejdůležitějších metod zpracování. Těžištěm získaných informací byly články 14

2 v odborných časopisem a sbornících, které se zajímají o velmi úzké okruhy studované problematiky. Z těchto malých střípků pak mohl být vytvořen ucelenější náhled do zpracovávané tématu. Datový podklad pro mapové výstupy této práce tvořil soubor údajů o pacientech FN Brno Bohunice. Z obdržených dat bylo možno použít informace o počtu, věku a pohlaví a také o finančních nákladech na jednotlivé pacienty v Jihomoravském kraji. Údaje byly seřazeny dle obvodů PSČ, jenž také byly zvoleny základní mapovanou územní jednotkou. Poskytnutá data podléhají smlouvě o utajení před třetí osobou, proto byly reálné hodnoty atributů dat modifikovány. 15

3 2 REŠERŠE ZÍSKANÉ LITERATURY A PRAMENŮ Diplomová práce se zabývá možnostmi využití kartografie (tematického mapování) a geografických informačních systémů ve zdravotnictví. V následujícím přehledu budou popsány prameny a literatura související s průnikem obou disciplín - kartografie a zdravotnictví. Zmíněna bude též bohatá atlasová tvorba s mapovými výstupy. 2.1 Hodnocení dosavadní literatury Tematické mapování ve zdravotnictví má sice ve světě potažmo, i na našem území, má velmi bohatou historii, nicméně literatura týkající se komplexně uvedené problematiky téměř neexistuje. Z publikací věnující se primárně pouze kartografii (GIS geografický informační systém) ve spojení se zdravotnictvím lze jmenovat pouze několik cizojazyčných titulů: Cartographies of Disease: Maps, Mapping, and Medicine (Koch, 2005) a některé práce, které jsou bohužel v ČR v současné době těžko přístupné a jejichž některé (úvodní) části jsou vystaveny na internetu GIS and Public Health (Cromley, E. a McLafferty, S., 2002) nebo průvodce tvorbou map v prostředí GIS od firmy ESRI GIS Tutorial for Health (Kurland, K., a Gor, W.,2007). Přínosným materiálem jsou i bakalářské práce M. Totůška (2008) - Možnosti geovizualizace dat zdravotního stavu obyvatelstva a J.Nováčka (2007) - Mapy pro zdravotnictví: analýza, klasifikace, koncepce. Hlavní zdroj poznatků a informací z řešené oblasti připadá na tzv. grey literaturu literaturu získanou z různých sborníků, konferencí, statí nebo článků uveřejňovanou v elektronické i analogové podobě. Obsahově jsou informace z těchto pramenů většinou zaměřeny na konkrétní specifický problém individuálně řešený samotným autorem. Cennými prameny pro tuto práci jsou rovněž články z časopisů, vycházející pravidelně v digitální podobě na internetu. Z periodik je to především International Journal of Heatlh Geographics. Z webových zdrojů lze mnoho materiálů či případových studií získat z digitální knihovny Geovista Center (Pennsylvania State University Geographic Visualization Science, Technology and Applications Center) nebo z projektů CDC (Center for Disease Control and Prevention). Spíše popularizační formou přibližuje GIS a zdravotnictví komerční poskytovatel softwaru firma ESRI. V ČR lze některé informace (případové studie) získat ze zdrojů Národní referenční laboratoře pro využití GIS v ochraně a 16

4 podpoře zdraví nebo na webových stránkách nezávislého zdravotnického serveru INFOMED. 2.2 Publikace Cartographies of Disease: Maps, Mapping, and Medicine (Koch, T., 2005) Jedna z mála publikací zabývající se pouze tématem kartografie, mapování a zdravotnictví vyšla v roce Kniha představuje historický exkurs do dějin mapování nemocí ve světě. Text se drží časové linie od prvních dochovaných map nemocnosti až po současnou tvorbu map pomocí geografických informačních systémů. Zajímavé části knihy tvoří kapitoly, v nichž jsou podávána řešení starých epidemiologických studií pomocí nových přístupů GIS. Kniha je vhodně doplněna množstvím ukázkových map. 2.3 Odborné články Těžiště informací, dotýkajících se společně kartografie a oblastí zdravotnictví leží v podobě odborných článků, ve kterých je řešena řada specifických otázek tématu. Vizualizací zdravotnických dat se zabývá Pickle (2003) v článku Usability Testing of Map Design. Text poukazuje na vhodnost a omezení použití konkrétních metod tematické kartografie pro vizualizaci zdravotnických dat v závislosti na schopnostech uživatele (odborná a široká veřejnost). Podobný přehled metod kartografické vizualizace dat s praktickými ukázkami map se zdravotnickou tématikou uvádí Lörracher (2007) v Geomedizinische Karten. Zajímavou kapitolou materiálu je využití méně tradičních metod vizualizace zdravotnických dat pomocí mapových anamorfóz. Problematiku použití vhodných metod pro klasifikaci intervalů choropletových map, zachycující epidemiologická data uvádí Brewer a Pickle (2002) ve článku Evaluation of Methods for Classifying Epidemiological Data on Choropleth Maps in Series. Jednotlivé klasifikační metody jsou podrobeny testování na kognitivních úlohách vybraného vzorku uživatelů. Pomocí výsledků testu, jenž byl zaměřen na nacházení správných vzorů v mapě, byly stanoveny výsledky, které doporučovaly metody kvantilů popřípadě Jenksovu metodu pro tvorbu intervalů choropletových map. Pro lepší pochopení prostorových charakteristik (nejen) zdravotnických dat byly vytvořeny četné aplikace. V materiálu Interactive Linked Micromap Plots And 17

5 Dynamically Conditions Choropleth Maps názorně představuje Carr (2002) na zdravotnických datech možnost hledání příčinných souvislostí mezi dvěma veličinami pomocí podmíněného kartogramu (Conditions Choropleth Maps). Odhalováním prostorových vzorů a shluků u zdravotnických dat pomocí nástroje ESTAT (The Exploratory Spatio - Temporal Analysis Toolkit) a dalšími možnostmi explorační prostorové analýzy se věnuje Robinson (2005). Poznatky při vývoji a využití shrnuje v práci Geovisualization and Epidemiology: A General Design Framework. Mezi bariéry použití zdravotnických dat patří i realita, že řada z nich podléhá utajení v souvislosti s ochranou osobních dat. Možnými přístupy v tvorbě tematických map, které znemožňují případnou identifikaci konkrétní adresy osoby, se věnuje v části článku Current practicies and spatial analysis of cancer data: mapping health statistics to inform policymakers and the public Bell (2006). Ve čtyřech skupinách metod jsou navržena možná řešení uvedené problematiky (např. agregace dat, omezení přístupu k datům, náhodné posunutí prostorové lokace konkrétních objektů). Často citovanou ukázkou využití nástrojů GIS ve zdravotnictví představuje studie Krivoruchka (2003) Using GIS and Spatial Statistics to Analyze the Chernobyl Consequences. Autor předkládá GIS jako vhodný nástroj pro predikci a následnou vizualizaci některých dopadů Černobylské katastrofy. Z českých autorů se problematikou využití GIS při tvorbě tematických map zobrazujících výskyt nemocí zabývá Maršík (1994). Některá specifika jejich tvorby uvádí Maršík (1998) i v příspěvku Tvorba map nemocnosti praktický přístup. Ze zásadních klíčových otázek autor jmenuje především velikost území, ve kterých má být nemocnost mapována. Pro přesné určení výskytu nemoci je samozřejmě potřeba co nejmenších jednotek, což na druhé snižuje spolehlivost vypočtené veličiny (rozdílné populační skupiny). Možným řešením je použití veličiny (standardizovaná incidence), která se mění v území spojitě. Tato metoda znázorněná barevnou škálou byla použita např. v Atlasu výskytu zhoubných nádorů v ČR (Maršík a kol 1998). Mapové výstupy byly doplněny izoliniemi, které pomáhají přesnému určení dané hodnoty v určitém místě. Možné přístupy ke kartografickou vizualizaci zdravotnických dat přinášení Kubíček a kol.(2008) v příspěvku Metody kartografické vizualizace dat zdravotního stavu obyvatelstva. Autoři se kromě klasických přístupů věnují moderním pohledům na prezentaci zdravotnických údajů, zahrnujících např. možnost využití interaktivních nástrojů pro studium dynamiky a vztahů. 18

6 2.4 Atlasy se zdravotnickou tematikou Bohaté zdroje zdravotnických informací poskytují tematické atlasy (více o atlasech uvádí Totůšek, 2008). Na našem území v minulosti bylo vydáno několik atlasových děl, která alespoň z části obsahují tematiku zdraví: Atlas republiky Československé 1966 Atlas Československé socialistické republiky 1989 Atlas výskytu zhubných nádorov v SSR 1992 Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR 1995 Atlas zhoubných nádorů v České republice 1998 Atlas výskytu zhoubných nádorů v České republice

7 3 VEŘEJNĚ DOSTUPNÁ ZDRAVOTNICKÁ DATA 3.1 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Data o stavu zdraví obyvatelstva patří všeobecně k nejžádanějším informacím. V ČR má tuto oblast v kompetenci Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, jenž byl zřízen 1.listopadu 1960, a spadá pod Ministerstvo zdravotnictví. Ústav má centrální sídlo v Praze, další pracoviště jsou zřízena ve všech krajských městech ČR. Hlavním úkolem ÚZIS je řízení a koordinace plnění úkolů Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) jeho rozvoj a zdokonalování. Ústav je součástí státní statistické služby (na základě kompetenčního zákona) a tuto činnost vykonává podle zákona č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. ÚZIS spolupracuje s řadou institucí, orgánů, organizací apod. Z tuzemských státních institucí lze jmenovat Český statický úřad (ČSÚ) nebo Státní zdravotní ústav (SZÚ). Na mezinárodní úrovni, především v oblasti zdravotnické statistiky, spolupracuje ÚZIS se Světovou zdravotnickou organizací (WHO), s OSN, OECD, EUROSTAT a dalšími. Zároveň zodpovídá za překlad oficiálních informací z NZIS za Českou republiku. Jak již bylo výše uvedeno, ÚZIS zodpovídá za plnění úkolů v rámci NZIS. NZIS je systém určený ke sběru a zpracování zdravotnických údajů a informací, k vedení Národních zdravotních registrů, k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy při respektování podmínek ochrany dat a k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu Úloha ÚZIS ČR a NZIS je definována v zákoně č. 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů - 67c [cit. NZIS, 2007]. Data jsou do NZIS získávána z rezortních i z mimorezortních zdrojů (Obr.1). 20

8 Obr.1 Schéma datových zdrojů NZIS Národní zdravotní registry Jedním z hlavních úkolů NZIS je vedení Národních zdravotních registrů, jenž shromažďují konkrétní zdravotnická data o zdravotním stavu populace, počtu hospitalizovaných, počtu lékařů apod. Zároveň data z těchto registrů slouží ke stanovení koncepce a realizace státní zdravotní politiky v níže uvedených oblastech zdravotnictví (viz názvy národních registrů). 21

9 Národní zdravotní registry: Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP) Národní registr rodiček (NRROD) Národní registr novorozenců (NRNAR) Národní registr vrozených vad (NRVV) Národní registr potratů (NRPOT) Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (RLZF) Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek (NRUSL) Národní onkologický registr (NOR) Národní registr cévní chirurgie (NRCCH) Národní kardiochirurgický registr (NKCHR) Národní registr kloubních náhrad (NRKN) Národní registr kardiovaskulárních intervencí (NRKI) Národní registr nemocí z povolání (NRNP) Národní registr osob nesouhlasící s posmrtným odběrem tkání a orgánů Národní registr asistované reprodukce Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP): Účelem zjišťování požadovaných údajů je získání zdroje informací o zdravotním stavu populace, které jsou důležitým nástrojem pro řízení zdravotnictví a stanovení koncepce a realizace zdravotní politiky státu, potřebné k definování optimální sítě lůžkových zdravotnických zařízení (cit. Národní registr hospitalizovaných, 2007). Registr zároveň připravuje podklady pro vyhodnocení činnosti jednotlivých lůžkových zařízení a jejich oddělení. Některé informace z tohoto registru jsou předávány do databáze WHO. Národní registr rodiček (NRROD): Účelem zjišťování požadovaných údajů je zajištění základních údajů o reprodukční anamnéze ženy, o průběhu jejího těhotenství, porodu a o novorozenci. Sledování rodiček slouží k hodnocení zdravotního stavu rodičky z pohledu kvality péče (cit. Národní registr rodiček, 2007). Získané informace jsou cenným zdrojem informací pro gynekologicko-porodnickou péči a jsou důležitým nástrojem pro zlepšování péče o těhotné a rodičky 22

10 Národní registr novorozenců (NRNAR): Účelem zjišťování požadovaných údajů je zajištění nezbytných informací z oblasti perinatální péče jak pro potřeby odborných zdravotnických pracovníků, Ministerstva zdravotnictví, tak pro mezinárodní vykazování údajů. Získané informace jsou důležitým zdrojem hodnocení zdravotního stavu novorozenců a využívají se pro řízení, hodnocení a zlepšování péče o novorozence (cit. Národní registr novorozenců, 2007). Samotný registr obsahuje informace o okamžitém stavu novorozence po porodu, jeho další zdravotní stav, komplikace, léčbu. Národní registr vrozených vad (NRVV): Účelem zjišťování požadovaných údajů je registrace prenatálně a postnatálně diagnostikovaných vrozených vad v populaci, která je v současné době jedním ze základních faktorů potřebných pro hodnocení zdravotního stavu populace a je nedílnou součástí hodnocení prenatální, perinatální a postnatální péče (cit. Národní registr vrozený vad, 2007). Údaje o vrozených vadách jsou jedny z nejvíce srovnávaných v mezinárodním kontextu, slouží též k vyhodnocování včasného záchytu těchto vad a indikují zdravotní stav a kvalitu nové populace. Národní registr potratů (NRPOT): Účelem zjišťování požadovaných údajů je zajištění údajů pro posouzení kvality péče o reprodukční zdraví. Sběr údajů týkající se potratů v České republice se stal dlouholetou tradicí a nezbytnou součástí demografických a perinatologických informací o české populaci. Anonymizované údaje jsou v měsíční periodicitě předávány Českému statistickému úřadu pro potřeby demografické statistiky (cit. Národní registr potratů, 2007). Data z tohoto registru tvoří důležité informace pro mezinárodní srovnání kvality péče a kvality zdraví. Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů (RLZF): Účelem zjišťování požadovaných údajů je zajištění údajů o věkové struktuře, pohlaví, oboru činnosti, kvalifikační skladbě lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, druhu vlastnictví a druhu zařízení, a to bez ohledu na skutečnost, zda lékař, zubní lékař nebo farmaceut vykonává své povolání v resortu zdravotnictví, obrany, vnitra nebo 23

11 spravedlnosti (cit. Registr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, 2007). Aktualizace dat registru je prováděna k Sledují se změny, které u jednotlivých pracovníků nastanou např. ukončení/nástup do pracovního poměru, vydání průkazů způsobilosti, složení zkoušek způsobilosti, změna pracovního úvazku apod. Vybrané údaje, hlavně o počtu, věkové struktuře pracovníků, jsou dále posílány organizacím a institucím (ČSÚ, WHO, OECD, EUROSTAT ). Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek (NRUSL): Účelem zjišťování požadovaných údajů je shromažďování dat o pacientech při vstupu a výstupu ze substitučního programu, jejich verifikace, ukládání a zpracování. Možnost specializovaných zařízení akreditovaných pro substituční léčbu ověřit si před zahájením léčby, zda pacientovi není poskytována substituční terapie v jiném akreditovaném zdravotnickém zařízení. Zabránění vícečetné preskripci a úniku substituční látky na nelegální trh. Evidence je prováděna s písemným souhlasem pacienta na Hlášení substituční léčby (cit. Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek, 2007). Registr je používán především k analýze preventivních opatření, jejich tvorby a realizaci, k ekonomickým odhadům nákladů na léčbu. Národní onkologický registr (NOR): Účelem NOR je registrace onkologických onemocnění a periodické sledování jejich dalšího vývoje, tj. shromažďování dat, jejich verifikace, ukládání, ochrana a zpracování. NOR poskytuje souhrnné údaje pro statistické přehledy jak na národní, tak i mezinárodní úrovni, dále pro epidemiologické studie a zdravotnický výzkum. Údaje NOR slouží také k podpoře včasné diagnostiky a léčby novotvarů a přednádorových stavů, ke sledování trendů jejich výskytu, příčinných faktorů a společenských důsledků. Souhrnná data jsou podkladem pro tvorbu, realizaci a vyhodnocování preventivních zdravotnických programů a pro odhady potřebných finančních nákladů na zabezpečení komplexní onkologické péče. NOR je členem IACR (Mezinárodní asociace onkologických registrů) v Lyonu, spolupracuje s Evropskou sítí onkologických registrů a udržuje kontakt s registry 24

12 v zahraničí. NOR je nedílnou součástí komplexní onkologické péče (cit. Národní onkologický registr, 2007). Národní registr cévní chirurgie (NRCCH): Účelem zjišťování požadovaných údajů (sledování typů operací tj. tepenných rekonstrukcí a specializovaných výkonů na žilách, včetně rizikových faktorů, četnosti komplikací) je možnost hodnocení kvality léčby, sledování dostupnosti odborné péče o pacienty s cévními chorobami v jednotlivých regionech (cit. Národní registr cévní chirurgie, 2007). Národní kardiochirurgický registr (NKCHR): Účelem zjišťování požadovaných údajů je možnost sledování vývoje, příčin a důsledku závažných kardiovaskulárních onemocnění a stavů; stanovení, sledování a vyhodnocení národních ukazatelů kvality, výsledků lékařské a sesterské kardiochirurgické péče; hodnocení potřeb a stavu kardiochirurgických intervencí z hlediska kvality, efektivity, výsledků a výdajů (cit. Národní kardiochirurgický registr, 2007). ČR patří v počtu kardiovaskulárních onemocnění přepočtených na počet obyvatel k celosvětovým leaderům. Informace z tohoto registru patří z hlediska prevence k nejvíce sledovaným. Národní registr kloubních náhrad (NRKN): Účelem zjišťování požadovaných údajů je registrace údajů o nemocných léčených operativně s užitím endoprotézy a specifických informací blíže upřesňujících tuto léčbu (cit. Národní registr kloubních náhrad, 2007). Národní registr kardiovaskulárních intervencí (NRKI): Účelem zjišťování požadovaných údajů je vytvořit národní centrálně vedenou zdravotnickou dokumentaci osob se společensky závažným onemocněním ischemickou chorobou srdeční, u kterých byla provedena kardiovaskulární intervence (katetrizace, angioplastika). Registr umožní hodnocení výsledků provedených výkonů v celostátním i mezinárodním srovnání i hodnocení vývoje kvality zdravotnické péče o pacienty, u kterých byla provedena kardiovaskulární intervence. Rychlá dostupnost údajů lékařům s oprávněním vstupu do Národního kardiochirurgického registru a do Národního registru kardiovaskulárních intervencí zásadně ovlivňuje možnost záchrany 25

13 života při poskytování léčebné péče v této oblasti. Souhrnná data jsou podkladem pro tvorbu zdravotnických programů a odhady finančních nákladů na zdravotnickou péči v daném oboru (cit. Národní registr kardiovaskulárních intervencí, 2007). Národní registr nemocí z povolání (NRNP): Účelem zjišťování požadovaných údajů je získání informací pro analýzu problémů v oblasti ochrany zdraví při práci, kdy nemoci z povolání a ohrožení nemocemi z povolání (dále jen nemoci z povolání ) jsou jedním ze základních ukazatelů účinnosti prevence, pro rozhodování kompetentních orgánů o přijetí potřebných organizačních a dalších opatřeních, pro vědecký výzkum, pro vzdělávání v oboru a pro mezinárodní srovnávání. Výskyt nemocí z povolání je též jedním z důležitých ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, zejména populace v produktivním věku. Zdravotní závažnost nemocí z povolání je umocňována jejich ekonomickými a sociálními důsledky. Z hlediska zdravotního i společenského představují nemoci z povolání vysoce nežádoucí jev, kterému je třeba předcházet vhodně volenými preventivními kroky. Předpokladem účinných opatření usilujících o minimalizaci výskytu nemocí z povolání jsou validní informace z této oblasti (cit. Národní registr nemocí z povolání, 2007). Data o nemocích z povolání slouží mimo jiné pro publikování ve statistické ročence(čsú) a jsou jedním z indikátorů zdravotního stavu obyvatelstva. Národní registr osob nesouhlasící s posmrtným odběrem tkání a orgánů: Účelem registrace je evidence osob, které nesouhlasí s darováním tkání a orgánů tak, aby nemohlo dojít k neodpovídající manipulaci s jejich tělem po smrti (cit. Národní registr osob nesouhlasící s posmrtným odběrem tkání a orgánů, 2007). Problematika dárcovství lidských orgánů je s vyvíjejícím se technickým pokrokem v oblasti zdravotnictví ožehavým diskusním tématem. Před několika desítkami let byly transplantace životně důležitých orgánů, které zajišťovaly mnoha lidem další roky spokojeného života téměř nedosažitelné. Ve 21. století, v době kdy transplantace orgánů není neřešitelným problémem, je dárcovství orgánů téměř každodenním realitou. Darovat orgán je vysoce humánní čin, ale též má člověk možnost za svého života vyslovit nesouhlas s použitím vlastních orgánů a tkání po své smrti. Tento registr eviduje osoby nesouhlasící s dárcovstvím vlastních orgánů a tkání. 26

14 Národní registr asistované reprodukce: Národní registr asistované reprodukce (NRAR) je celoplošným populačním registrem. V rámci NRAR jsou evidovány všechny ženy, u kterých byla zahájena ovariální stimulace nebo bylo zahájeno monitorování za účelem léčby sterility (sterility vlastní nebo sterility jiné ženy v případě darování oocytů) metodou mimotělního oplodnění nebo příbuznými technikami. Sledování cyklů zajišťuje nezbytné informace o způsobu, průběhu, výsledcích a případných komplikacích pro potřeby odborných zdravotnických pracovníků, Ministerstva zdravotnictví ČR, zdravotních pojišťoven i pro mezinárodní vykazování údajů. Získané informace umožňují hodnocení léčebných postupů a jsou využívány pro řízení a zkvalitňování péče o neplodné páry a pro realizaci státní politiky v oblasti asistované reprodukce a léčby sterility (cit. Národní registr asistované reprodukce, 2007) Další datové zdroje NZIS Datové zdroje používané ÚZIS (ÚZIS není přímým správcem těchto registrů) Registr zdravotnických zařízení (RZZ) Registr zdravotnických prostředků Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu Registr tuberkulózy (RTBC) Registr pohlavních nemocí (RPN) Informační systém infekční nemoci Registr zdravotnických zařízení (správcem MZČR): RZZ obsahuje informace všech zdravotnických zařízeních bez ohledu na zřizovatele. Dále poskytuje pohled na tyto zařízení z hlediska rozsahu poskytované péče podle oboru, zajištění tohoto oboru lékaři, počtu lékařů, profesní struktury apod. Je užíván k hodnocení efektivnosti využití zdravotních zařízení. 27

15 Registr zdravotnických prostředků (správcem MZČR) : Obsahuje informace o registraci zdravotnických prostředků, výsledků klinických zkoušek diagnostických prostředků, též i záznamy o registraci osob přicházejících do styku s těmito prostředky. Účelem registru je zajištění poskytování zdravotní péče vhodnými, bezpečnými a účinnými prostředky. Registr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (správcem MZČR - odbor vědy, vzdělávání a ošetřovatelství): Předmětem tohoto registru jsou osoby, které získaly Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Dalšími údaji jsou záznamy o celoživotním vzděláním těchto zdravotnických pracovníků. Registr tuberkulózy (správce MZČR - odbor strategie a řízení podpory a ochrany veřejného zdraví ): Registr pomáhá k dohledu nad tuberkulózou v ČR. Data jsou využívány jako podklad pro národní zdravotní politiku, vyhodnocení stavu ochrany a podpory veřejného zdraví a ke sledování trendů výskytu infekčních onemocnění a hromadně se vyskytujících onemocnění. Registr pohlavních nemocí (správcem MZČR - odbor strategie a řízení podpory a ochrany veřejného zdraví): Databáze poskytuje všechna hlášená onemocnění pohlavními nemocemi, úmrtí na pohlavní nemoc, zdroje nákazy pohlavními nemoci. Pomáhají ke sledování zdravotního stavu obyvatelstva, k posouzení vývoje epidemiologické situace v ČR a k řízení poskytované zdravotní péče. Zároveň jsou tyto data mezinárodně srovnávána (databáze WHO). Informační systém infekční nemoci (správcem MZČR - odbor strategie a řízení podpory a ochrany veřejného zdraví) : Systém slouží k monitorování a následnému posouzení vývoje infekčních onemocnění v ČR. Zároveň jsou data využívána k řízení poskytované zdravotní péče. 28

16 Mimorezortní informační zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ): Věk je jedním z nejrizikovějších faktorů zdravotního stavu populace. Data o věkovém složení obyvatelstva jsou jedny z nejdříve publikovaných informací o celkovém zdravotním stavu obyvatelstva. V ČR je sledování demografických ukazatelů plněno v rámci ČSÚ. Pro potřeby zdravotnických informací dodává ČSÚ tyto údaje do informačních systému zřízených ÚZIS: Informační sytém Demografie Informační systém Bilance obyvatel Informační sytém Demografie primárně přejímá data o počtu narozených a zemřelých. Údaje jsou dále odesílány k mezinárodním srovnáním do WHO. Informační systém Bilance obyvatel obsahuje ostatní demografické údaje o obyvatelstvu ČR používané většinou jako referenční data Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ): Poskytuje anonymizované údaje o pracovní neschopnosti (délka, diagnózy, pohlaví, věkové skupiny). Údaje jsou předávány do Informačního systému Pracovní neschopnosti, který vede ÚZIS. 3.2 Dostupné datové zdroje pro veřejnost Dostupnost informací ze zdravotnických statistik nebyla v minulosti pro širší veřejnost v ČR příliš vysoká. Hlavními nedostatky byly především aktuálnost a možnost srovnání dat za delší období.v současné době, kdy je nejpoužívanějším zdrojem přenosu informací internet, se situace zlepšuje. Jedny z nejlépe publikovaných informací jsou údaje o obyvatelstvu ČR. Český statistický úřad vydává např. na internetových stránkách poměrně aktuální údaje o obyvatelstvu ČR (živě narození, zemřelí, atd.) 29

17 3.2.1 Publikace Nosiči informací ze zdravotnických statistik jsou publikace vydávané ÚZIS. Jedná se o souhrnné publikace (např. Zdravotnické ročenky) ale i o monotematické díla (řada Zdravotnická statistika). V současné době je možno vybrané tituly číst nebo stahovat v elektronické podobě (formát PDF). Publikace v elektronické podobě jsou vystaveny v E- KNIHOVNĚ na webových stránkách ÚZIS. Každoročně vydává ÚZIS Zdravotnickou ročenku ČR. Ročenka souhrnně popisuje zdravotnictví v ČR. Zdravotnická ročenka má dlouholetou tradici ve formátu, věnujícímu se celému státu, vychází nepřetržitě již od roku 1960 (od roku 1991 v česko-anglické verzi). Mezi další pravidelně publikované tituly patří Zdravotnictví ČR ve statistických údajích, Adresář zdravotnických zařízení a monotematicky zaměřené publikace řady Zdravotnická statistika. ÚZIS též dle potřeby vydává tzv. Aktuální informace, které slouží pro zobrazení rychlých statistických informací např. pro tisk, Ministerstvo zdravotnictví, Parlament, veřejnost a jiné. Publikace Zdravotnická ročenka a Aktuální informace mají i krajskou formu Registr zdravotnických zařízení (RZZ) Aplikace slouží k poskytování aktuálních informací o celé síti státních i nestátních zdravotnických zařízení, která získala registraci, a o jejich detašovaných pracovištích, z hlediska druhu zařízení, zřizovatele a oboru poskytované zdravotní péče. Umožňuje zároveň vyhledat kterékoli konkrétní zdravotnické zařízení. Aplikace je volně dostupná na webových stránkách ÚZIS < Po zadání parametrů ve vstupní tabulce (např. kraj, druh zařízení, zřizovatel ) je načten dokument s konkrétními údaji o zdravotnických zařízení Data Presentation System (DPS) < Data Presentation System, systém vyvinutý ve spolupráci Světové zdravotnické organizace, litevského Střediska zdravotnických informací v rámci programu EU/WHO Copernicus Care Support Project, představuje webovou aplikaci dynamických tabulek zobrazující zdravotnickou situaci v jednotlivých krajích ČR v období let Tabulky obsahují zdravotnické ukazatele rozdělené do šesti tematických oblastí (demografie, zdravotní stav, zdravotnické služby, výdaje na zdravotnictví, ekonomická situace, životní prostředí a novotvary). Předností dynamických tabulek je okamžitá možnost výpočtu některých statistických ukazatelů (variační rozpětí, směrodatná odchylka 30

18 a jiné) přímo z načtených dat zvolených dle vstupních parametrů. Sytém je vystaven v české i anglické verzi. Nevýhodou aplikace je neúplnost některých dat, kde některé ukazatele neobsahují všechna data za období let (stav ke ) Český statistický úřad (ČSÚ) < Největší zdroj informací o obyvatelstvu ČR tvoří databáze České statistického úřadu. Na webových stránkách ČSÚ je možno vyhledat nepřeberné množství dat, publikací nebo časových řad týkajících se demografie ČR. Data jsou volně stažitelná ve formátu XLS. Některé údaje o obyvatelstvu jsou dále předávány mezinárodním statistickým službám (např. Eurostat) k dalšímu zpracování. Zde je třeba dávat pozor na nestejnou metodiku prezentací některých údajů, které podává ČSÚ a např. zmiňovaný Eurostat. Rozdíly mezi daty zveřejňovanými Českým statistickým úřadem a Eurostatem jsou zveřejněny rovněž na webových stránkách ČSÚ (viz např. definice středního stavu obyvatelstva) Demografie < Internetový portál obsahuje základní informace o demografii, analýzy, aktuální informace z oboru, definice jednotlivých pojmů a charakteristik dle předpisů a vyhlášek organizací (např. WHO) a mnoho užitečných odkazů na téma prognózy a projekce obyvatelstva. 3.3 Dostupnost a prostorového rozlišení zdravotnických dat z veřejných databází Dostupnost zdravotnických dat v ČR je poměrně na dobré úrovni. Hlavní zpracovatel ÚZIS poskytuje data o zdravotním stavu obyvatelstva a socioekonomické údaje ze zdravotnictví pomocí vhodných prezentačních nástrojů, jak v tištěné podobě, tak především elektronicky v prostředí internetu. Doplňující údaje z oblasti demografie lze též snadno získat z veřejně dostupných zdrojů ČSÚ. Prostorové rozlišení dostupných dat je soustředěno ve většině případů do tří úrovní: celostátní, krajské, okresní. Právě tento fakt skrývá některá omezení při další možné 31

19 interpretaci údajů. Prezentace charakteristik zdravotního stavu obyvatelstva je tak limitována umělými hranicemi administrativního členění ČR (kraje a okresy), které přirozeně nerespektují skutečný prostorový výskyt nemocí (podrobněji kapitola 6). Získat zdravotnická data za jednotlivá zdravotnická zařízení, popřípadě přesný bodový výskyt jednotlivých případů je téměř nemožné. Agregace dat (do úrovně okresní a krajské) značně omezuje i volbu kartografické metody zpracování. Skoro všechny údaje jsou navíc standardizovány počtem obyvatel dané územní jednotky. Z uvedených skutečností je logické, že jednou z nejpoužívanějších kartografických metod pro prezentaci těchto dat, je kartogram. Nepřístupnost k datům bodového charakteru znemožňuje využití mnohých interpolačních nástrojů GIS pro názornější prostorovou distribuci jevu. 32

20 4 LEGISLATIVNÍ PŘEDPOKLADY Již při narození je každý člověk obdařen vlastnostmi a charakteristikami, které ho činí odlišným od ostatních. Hned v prvních chvílích života v porodnici jsou mu také odebrány první osobní údaje např. porodní váha, výška. S přibývajícím věkem, kdy se člověk začleňuje do společnosti těchto údajů přibývá. Některé lidské vlastnosti jsou předem dány geneticky, jiné jsou odvislé od podmínek, ve kterých jedinec vyrůstá. Souhrnně lze konstatovat, že tyto vlastnosti tvoří duševní vlastnictví každého člověka. Zároveň společnost potřebuje tato osobní data od každého jedince využívat ve prospěch v oblastech zdravotní péče, prevence apod. Člověk by měl mít též právo rozhodovat, jak popřípadě kde budou tyto jeho osobní informace použity, neboť některé údaje jsou velmi citlivé. Tuto ochranu by měla zajistit společnost, ve které konkrétní lidská bytost žije. Jedním ze znaků vyvinuté konkrétní lidské společnosti je i fakt, zda sama dokáže chránit tyto údaje a v jaké míře ponechá jedinci právo na volné rozhodování o těchto údajích. V našem právním řádě tuto ochranu lze nalézt už v Listině základních práv a svobod, nejvýrazněji pak v Hlavě druhé, v článcích 7 a 17 (cit. Listina základních práv a svobod, 2006): Článek 7, odstavec 1: 1. Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Článek 17, odstavec 1,2,3,4 a 5: 1. Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. 2. Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranici státu. 3. Cenzura je nepřípustná. 4. Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. 5. Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. 33

21 4.1 Historie V historii ochrany osobních údajů sehrál důležitou roli vývoj automatizovaných datových systémů, které umožňovaly hromadné zpracování dat. Dlouhou dobu (před zavedením prvních automatizovaných datových systémů v 70. letech minulého století) byla ochrana osobních údajů v rovině s problematikou obecné ochrany soukromí. Za první mezinárodně významný právní dokument lze považovat Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (ČR přijala úmluvu až v roce 2000), jenž byla podepsána roku 1981 ve Štrasburku. Článek 6 této úmluvy je mimo jiné věnován zdravotnickým údajům, kde je vymezeno, že osobní data týkající se zdravotního stavu nemohou být zpracována automaticky, pokud pro to domácí zákony příslušného státu neposkytují dostatečné záruky ochrany (Buriánek, J. 2005, 43). Na našem území byl prvním právním předpisem zabývajícím se problematikou ochrany osobních dat obsažených v různých databázích zákon č.256/1992 Sb. o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Zákon definoval několik zásad pro nakládání s informacemi, o provozu informačních systémů potažmo mlčenlivosti těchto dat. V praxi se zákon příliš neujal (neobsahoval např. sankce za porušení pravidel) a dnes je nahrazen jiným zákonem - č.101/2000 Sb., ochraně osobních údajů. Stále se zlepšující výpočetní technika a rychlejší přenos dat přes internet udávaly čím dál citelněji ráz problematice ochrany osobních údajů. Ve zdravotnictví znamenala možnost rychlejšího přenosu dat velký krok kupředu, neboť včasná informace může často zachraňovat i lidské životy. Naproti tomu rozvoj výpočetní techniky, možnost přenosu dat a internetový přístup přisuzuje datům zvýšené riziko zneužití. Na evropském poli lze v otázkách zabývající se ochranou citlivých zdravotnických údajů jmenovat dokument vydaný Radou Evropy z roku 1997 Doporučení Rady Evropy o automatickém zpracování zdravotnických dat informačními systémy. Samotný dokument obsahuje řadu zásad zpracování zdravotnických informací, informovanosti dotyčného člověka o nakládání s jeho daty, preventivních opatřeních proti přístupu neoprávněných osob k těmto údajům a mnohé další nařízení. Kromě výše zmíněných zásad a nařízení dokument doporučuje i řadu rad pro vedení systému. Systém údajů by měl být řešený tak, aby umožňoval oddělení identifikátorů subjektu údajů (identifikace osoby), administrativních a technických dat (např. metadata o vedení údajů, data o správci), sociálních dat (sociální poměry osoby, o které jsou údaje vedeny), zdravotnických dat (údaje o zdravotním stavu) a genetických dat (Buriánek, J., 2005, 45) V dnešní době si tento systém lze představit asi jen u dat shromažďovaných elektronicky. Výhodou tohoto řešení by bylo snadné vyjmutí 34

22 zájmové vrstvy údajů aniž by z ní šlo rozeznat samotný subjekt údajů. Toto řešení by mělo velký význam pro skupiny lidí jako jsou např. vědci, statistici, pedagogové či např. tvůrci map se zdravotnickou tematikou. 4.2 Základní zákony a nařízení V ČR v současné době jsou dle názoru autora nejdůležitějšími zákony a nařízeními v oblasti zdravotnických dat a přístupu k informacím tyto (vybrané zákony vyňaty a citovány se Sbírky zákonů dostupné na Portálu veřejné zprávy České republiky) < > Zákon č. 101/ 2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, 4 (nabyl účinnosti od ) Zákon vymezuje mimo jiné pojmy osobní, citlivý a anonymní údaj, dále předepisuje práva a povinnosti zacházení s těmito údaji. Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Citlivým údajem je osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů; citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů. Anonymním údajem je takový údaj, který buď v původním tvaru nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů. Subjektem údajů je fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují. Zákon č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, 2 ( ) Zákon stanovuje, že povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní 35

23 samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky. Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti. Žadatelem pro účel tohoto zákona je každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci. Ze zákona také vyplývá za jakých podmínek, kde, popřípadě v jaké formě jsou informace sdělovány. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, znění pozdějším předpisů, 67 ( ) Zákon legislativně definuje plnění úkolů NZIS. Mimo jiné je dle zákona NZIS jednotný celostátní informační systém určený (odstavec 1): a) ke sběru a zpracování informací o zdravotním stavu obyvatelstva, o zdravotnických zařízeních, jejich činnosti a ekonomice, za účelem usměrňování poskytování zdravotní péče, stanovení koncepce státní zdravotní politiky, pro řízení zdravotnictví a pro státní statistiku b) k vedení národních zdravotních registrů c) k poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy při respektování podmínek ochrany osobních dat občanů, včetně poskytování informací pro mezinárodní instituce a. k využití informací v rámci zdravotnického výzkumu. Druhý odstavec zákona se vztahuje k poskytování informací zdravotnickými zařízeními: Zdravotnická zařízení poskytují informace podle odstavce 1a) pokud je neposkytují podle zvláštního právního předpisu, v rozsahu a způsobem stanoveným ministerstvem zdravotnictví v opatření publikovaném ve Sbírce zákonů. Tímto zvláštním předpisem je míněn hlavně zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě ( 18) viz dále. Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, 2 ( ) Vymezení pojmů: bod b) důvěrným statistickým údajem takový údaj, který umožňuje přímou nebo nepřímou identifikaci jednotlivé právnické osoby nebo který je osobním údajem fyzické osoby podle zvláštního zákona. 36

24 bod c) anonymním údajem takový individuální údaj, který buď v původním tvaru nebo ani po provedeném zpracování neumožňuje přímou, popřípadě nepřímou identifikaci jednotlivé právnické nebo fyzické osoby Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, 18 ( ) ÚZIS je součástí státní statistické služby a tuto činnost vykonává podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Státní statistickou službu vykonává dle 3 tohoto zákona Český statistický úřad. ČSÚ dle 18 odstavce 1a) poskytuje požadované vytvořené statistické informace bezplatně Parlamentu, prezidentu republiky, vládě, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ministerstvům a jiným správním úřadům, soudům, České národní bance, Bezpečnostní informační službě, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu a orgánům územní samosprávy. dle odstavce 1b) poskytuje vytvořené statistické informace a anonymní údaje každému, kdo o to požádá, a to za úplatu ve výši nutných nákladů souvisejících s pořízením kopií, cenou nosičů a s odesláním vytvořených statistických informací a anonymních údajů. Pouštět se na tenký led právní problematiky ochrany osobních dat ve zdravotnictví je velmi ošidné. Vývoj zákonodárství v této oblasti je velmi dynamický. ČR v roce 2004 vstoupila do EU, což mimo jiné přineslo řadu břemen vyplývající z požadavků na harmonizaci právních norem s evropským právem. Výpočetní technika, přenos informací internetem, legislativa vztahující se na elektronické zdroje či předávání informací jde mílovými kroky kupředu a ne vždy stejným tempem. Dalšími spornými tématy jsou např. otázky týkající se poskytování informacemi zdravotními zařízeními. Zda má kupříkladu, člověk právo vědět kolik je v daném zdravotnickém zařízení hospitalizováno osob s určitou nemocí (viz zákon č. 106/1999), zda by člověk, který platí státu daně, tyto informace se mohl na nějakém veřejném místě (vývěska, internetová stránka) dozvědět (pozn. na internetových stránkách několika vybraných zdravotnických zařízení takovéto informace nebyly nalezeny). V praxi člověka vytvářejícího mapy se zdravotnickou tematikou jsou většinou data určitým způsobem standardizována (např. na 100tis. žen). Zdrojem dat můžou být veřejně dostupné zdroje (kapitola 3) jako jsou zdravotnické ročenky nebo datové aplikace na stránkách ÚZIS. V kartografických výstupech (data jsou absolutními údaji), kde poskytovatelem dat jsou např. některé nemocniční zařízení, jsou dodávány data již upravená, bez možnosti dohledání konkrétního subjektu. Asi jedinou spornou oblastí 37

25 mohou být málopočetná data vizualizovaná v malé územní jednotce, kde by teoreticky mohlo být dohledáno místo výskytu subjektu. Řešení problému může představovat např. náhodné přičtení určitého počtu případů, případně jistá vhodná forma standardizace, zvětšení územní jednotky apod. (podrobněji kapitola 6). 38

26 5 DATOVÉ ZDROJE PRO MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ V následujícím textu jsou uvedeny vybrané mezinárodní organizace, jejímž členem je ČR nebo instituce, ze kterých lze čerpat některá data vhodná pro mezinárodní srovnání. Uvedené organizace poskytují veřejné databáze prostřednictvím webových stránek. Smyslem popisu těchto databází je následná možnost výběru dat na regionální (úroveň států), popřípadě na globální (kontinenty, svět) úrovni. Vybraná data mohou poté sloužit ke srovnání zdravotnických ukazatelů ČR a jiných států světa. 5.1 World Health Organization (WHO) < Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně vznikla 7. dubna 1948, kdy vstoupila v platnost Zakládající smlouva (vytvořená již v roce 1946 a podepsána 61 státy včetně Československa). Hlavním řídícím orgánem WHO je Světové zdravotnické shromáždění (World Health Assembly WHA), jenž má 193 členských států. WHA se schází každý rok v květnu v sídle WHO v Ženevě. Každý členský stát je zastoupen ministrem zdravotnictví a na těchto shromážděních jsou rozhodovány hlavní politické záležitosti a strategie WHO. Zároveň se volí na základě nominace Výkonné rady (Executive Board EB) generální tajemník WHO. Rozhodnutí vydaná tímto shromážděním realizuje Výkonná rada (EB), která je složena z 32 odborníků z členských zemí. WHO podporuje mezinárodní technickou spolupráci v oblasti zdravotnictví, pomáhá s vypracováním národních zdravotnických strategií, zabývá se sledováním indikátorů zdravotního stavu populace, podílí se na rozvoji a testování nových technologií a postupů v různých systémech řízení zdravotní péče atd. 39

27 Datové zdroje a databáze WHO: Světová zdravotnická organizace publikuje získaná zdravotnická data ve čtyřech hlavních modulech. Data jsou prezentována formou interaktivních tabulek, grafů, map či samostatně vydaných publikací. Datové moduly: WHO Statistical Information System (WHOSIS) WHO Global InfoBase Online Global Health Atlas Regional Statistics WHO Statistical Information System (WHOSIS) Systém zahrnuje data ze všech 193 členských zemí WHO. Data jsou vybírána pro mezinárodní srovnání především na základě kvality a dostupnosti. Výběr více jak 50 indikátorů je volen tak, aby vhodně prezentovaly globálně zdravotní stav populace či úroveň zdravotní péče ve světě. Data jsou zpřístupněna pomocí Webu formou interaktivních tabulek, kde je možno vybírat ze seznamu státy a jednotlivé indikátory (většina z nich je rozdělena dle věku a pohlaví). Menší nevýhodou systému je, že data nelze vybírat podle roku (pouze možnost výběru dle posledního roku sledování nebo dle všech roků sledování). Nelze tedy přímo získat údaje za určitý rok, neboť poslední rok sledování není u všech jednotlivých indikátorů stejný. Naopak kladem interaktivních tabulek je, že lze jednoduše data seskupovat pomocí regionů výběru (odpovídají kontinentu) a dle třídy indikátoru (např. systém vypíše všechny údaje tykající se mortality). Informace o samotných datech (název, způsob sběru dat, co je obsahem dat, rozdělení.) jsou zvlášť popsána v metadatovém záznamu. Informace ze systému jsou též každoročně publikována (např. publikace World Health Statistics 2007) ve formátech PDF a XLS a jsou volně stažitelná z internetových stránek WHO. WHO Global InfoBase Online Zdravotní stav populace je ovlivňován mnoha rizikovými faktory. Účelem této databáze je přehledně nastínit stav vybraných ukazatelů potenciálních rizik ovlivňující zdraví populace členských států WHO. Rizikové indikátory jsou rozděleny do osmi skupin: Alkohol, nadváha / obezita, vysoký krevní tlak, cholesterol, výživa, fyzická aktivita, 40

28 mrtvice a užívání tabáku. Prostředkem vizualizace na webových stránkách WHO jsou podobně jako v případě WHOSIS interaktivní tabulky a grafy, kde uživatel vybírá z již výše uvedených potenciálních hodnot rizik a členských států WHO. Data jsou prezentována souhrnně za celý stát a jednotlivé indikátory jsou rozděleny ve většině případů dle věku a pohlaví. V tabulkách je též uveden stav, zda jsou dostupná národní data o daném rizikovém faktoru. V mnoha zemích (např. některé státy Afriky) jsou uvedeny údaje pouze za některé subprovincie. Další nevýhodou jsou nestejné časový údaje, za který jsou data publikována. Publikované údaje jsou doplněny informacemi o vzniku samotných dat. Global Health Atlas < K vizualizaci prostorových dat neslouží pouze tabulky a grafy. Mocným nástrojem ke znázornění prostorových vazeb a srovnání je mapa. Hlavním účelem interaktivního atlasu WHO je zobrazení dat o infekčních onemocněních a jejich rozmístění mezi jednotlivými státy světa, na regionální úrovni (kontinenty) a na globální úrovni (celý svět). Webový atlas WHO je rozdělen do tří částí. První část je velmi podobná předchozím modulům. Zahrnuje interaktivní tabulku, kde je možnost nastavení mnoha parametrů výběru. Podstatným rozdílem od předchozích dvou datových zdrojů je, že vybraná data z interaktivních tabulek lze zobrazit přímo v mapě. Druhá část atlasu je tvořena interaktivním mapovým polem. Uživatel zde může sám volit pomocí kurzoru územní celky, ve kterých budou zobrazována data (nejmenší jednotkou je stát), typ infekčního onemocnění, demografické a socioekonomické charakteristiky, vlastnosti legendy, přidávání popisků atd. Výsledná mapa má podobu kartogramu. Jednotlivé hodnoty infekčních onemocnění lze též zobrazit tabelárně, případně pomocí grafu. Nevýhodou je neúplnost dat pro jednotlivá infekční onemocnění. V řadě datových sad jsou pouze záznamy např. z jednoho kontinentu, případně pouze z jeho části. Rovněž pro srovnání za jednotlivé roky, jsou datové sady hodně variabilní. Některé datové sady zaznamenávají údaje i za posledních 50 let, jiné naopak např. pouze za 2 roky. 41

29 Obr. 2 Prostředí interaktivního atlasu WHO - Global Health Atlas. Interaktivita je zajištěna možnostmi výběru zobrazované charakteristiky a území, zoomováním území, nastavením popisků. Nevýhodou je nemožnost nastavení vlastních barev, úprava počtu a intervalu tříd do nichž je vybraná charakteristika klasifikována. (převzato: Třetí díl atlasu je interaktivní pouze částečně. Uživatel nejprve vybírá z prostorového zobrazení (např. celý svět, kontinent či stát) a následně z předložených charakteristik, které se mají zobrazit. Poté je uživatel přesměrován do knihovny, kde jsou již ve formátu PNG vytvořeny jednotlivé mapy vybraných ukazatelů. Omezením grafických výstupů je velikost formátu, ve kterém jsou mapy zpracovány. Mnoho těchto statických map je zpracováno ve větším formátu než dovoluje běžná obrazovka monitoru počítače zobrazit, tak aby nedošlo ke ztrátě obrazové kvality. Při čtení mapy je sice možnost přiblížení, ale ta zase znemožňuje celkový pohled na předkládaný obraz prostorové situace. 42