JEZERA. Iveta Navrátilová, Brno Zdroj:

Transkript

1 JEZERA Iveta Navrátilová, Brno 2011 Zdroj:

2 CHARAKTERISTIKA JEZER jezera jsou přirozené vodní nádrţe ve sníţeninách zemského povrchu (označovaných jako jezerní pánve), které nejsou přímo spojeny se světovým oceánem. jezera jsou velkou zásobárnou sladké vody na kontinentech věda zabývající se studiem jezer (ale i rybníků a přehradních nádrţí) se nazývá limnologie. jezero je otevřený systém, sloţený i z horninové prostředí a ţivočišných a rostlinných organismů

3 VZNIK VZNIK A ZÁNIK JEZER jezera vznikají ve sníţeninách zemského povrchu, do nichţ přitéká více vody, neţ-li se z ní vypařuje tvar jezerní pánve se postupem času mění a jezera prodělávají různá vývojová období období mládí, období zralosti a období stáří ZÁNIK jezera patří mezi krátkodobé formy v krajině zanikají při změně klimatu, zanášením sedimenty, zahlubováním toku odvádějícího vodu z jezera nebo antropogenními faktory

4 DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL I. tektonická jezera nejhlubší typy jezer, velká rozloha,nejčastěji v riftových zónách (např. Bajkal, Tanganika) vulkanická jezera (např. Crater Lake v USA) kráterová jezera zdroj vody jsou sráţky a podzemní voda kalderová jezera nálevkovitý tvar, zdroj vody jsou atmosferické sráţky, rychlý zánik díky vysoké poloze jezera a rychlému povrchovému odtoku jezera hrazená lávovými proudy různý tvar, ovlivňování opakovanými výlevy lávy maary jezera vzniklá v sopečném kráteru (např. ve vrchovině Eifel v Německu) ledovcová jezera nejčetnější typ jezer, vznik při ústupu ledovců (naposled asi před lety), často bezodtoká, napájená sráţkami a podzemní vodou proglaciální jezera hrazená ledovcem karová jezera morénová jezera jezera vzniklá roztátím mrtvého ledu

5 DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL II. jezera hrazená sesuvem termokrasová jezera jezera vzniklá roztátím vody v jeskyních jezera vzniklá rozpouštěním krasová jezera závrtová jezera vznikají ucpáním dna závrtu jezera v poljích vnik nedostatečným odvodňováním polje krasová jezera závrtová jezera vznikají ucpáním dna závrtu jezera v poljích vnik nedostatečným odvodňováním polje solná jezera vznikají rozpouštěním solného pně

6 DĚLENÍ PODLE GEOLOGICKÝCH A GEOMORFOLOGICKÝCH SIL III. limanová jezera vznik oddělením od pobřeţí fluviální jezera vznik přirozeným erozním působením toku nebo činností člověka erozní jezera ( např. pod vodopády) jezera z mrtvých ramen řek jezera hrazená náplavy meandrová jezera eolická jezera vznik v aridních oblastech díky postupnému vyvátí terénních depresí (např. Balaton, Čadské jezero) jezera vzniklá činností organismů atolová jezera za korálovou bariérou jezera hrazená rostlinami bobří jezera meteoritická jezera vznik v depresích způsobených dopadem meteoritu

7 DĚLENÍ PODLE PŘÍTOKU A ODTOKU VODY bezodtoká (uzavřená) bez říčního přítoku i odtoku (např. Kaspické moře) odtoková (otevřená) trvalé nebo občasné odtékání vody povrchově průtočná s přítoky a alespoň jedením odtokem (např. Ladoţské jezero) konečná trvalý přítok vody, ale bez odtoku DĚLENÍ PODLE PŮVODU JEZERNÍ PÁNVE hrazená jezera vznikají zahrazením říčního údolí kotlinová jezera vznik ve vyhloubených kotlinách (např. ledovcem), poklesem zemské kůry nebo vulkanickou činností údolní jezera vytvořené v říčním údolí (např. zaškrcením meandrů) jezera smíšeného původu spojení předchozích typů

8 DĚLENÍ PODLE TEPLOTNÍHO REŢIMU teplá jezera teplota vody neklesne pod 4 C chladná jezera v zimním období teplota klesá pod 4 C, vytváří se teplotní inverze umoţňující zamrzání vody studená jezera teplota vody nevystoupí nad 4 C DĚLENÍ PODLE CHEMICKÉHO SLOŢENÍ VODY sladkovodní jezera (např. Ladoţské jezero) slaná jezera (např. Kaspické moře) minerální jezera - sodná, chloridová, sulfátová atd.

9 DĚLENÍ PODLE ROZSAHU VÝMĚNY VODY V JEZERNÍ PÁNVI holomiktní jezera dokonalé promíchávání vody meromiktní jezera promíchávání vody jen do určité hloubky DĚLENÍ PODLE BIOLOGICKÉHO HLEDISKA eutrofní vysoký podíl ţivin ve vodě oligotrofní nízký podíl ţivin ve vodě dystrofní vysokých podíl huminových kyselin (např. v rašeliništích)

10 JEZERA EVROPY vyskytuje se zde poměrně velké mnoţství jezer, ovšem rozlohou velmi malých, rozloţených po kontinentu velmi nerovnoměrně Finsko je nejvíce jezernatou oblastí v Evropě (plocha jezer je přibliţně km²) jezera se dále vyskytují ve střední Evropě a ve vysokohorském reliéfu v Itálii se nacházejí i jezera sopečného původu Ladoţské jezero ( km²) Oněţské jezero (9 751 km²) jezero Vänern (5 650 km²) Ladoţské j. Oněţské j. Vänern

11 JEZERA ASIE obrovské mnoţství jezer, které představují 55 % všech zásob sladkých i slaných jezerních vod souše některá jezera v suchých měsících vysychají a mění se v baţiny Kaspické moře ( km²) největší jezero světa Bajkalské jezero ( km², hloubka m) nejhlubší jezero světa Balchašské jezero ( km²) sladko-slané jezero Kaspiské moře Bajkalské j. Balchašské j.

12 JEZARA AUSTRÁLIE přibliţně 760 jezer, největší mnoţství je v oblasti Západoaustralské plošiny Většina jezer je slaných a často vysychajících Eyrovo jezero ( km²) Torrensovo jezero (5 700 km²) Gairdnerovo jezero (4 700 km²) Eyrovo j. Torrensovo j. Gairdnerovo j.

13 JEZERA AFRIKY zejména v rovníkové části kontinentu mnoho jezer vzniklo tektonickou (Východoafrický riftový systém) nebo sopečnou činností původci onemocnění Viktoriino jezero Ukerewe ( km²) jezero Tanganika ( km²) jezero Malawi Njasa ( km²) Viktoriino j. Tanganika Malawi

14 JEZEA SEVERNÍ AMERIKY nejvíce jezer v severní části kontinentu zejména jezera glaciálního původu systém Velkých jezer Severní Ameriky největší skupina sladkovodních jezer na světě: Hořejší jezero ( km²) Huronské jezero ( km² ) Michiganské jezero ( km²) Erijské jezero ( km²) jezero Ontario ( km²) další velká jezera: Velké Medvědí jezero ( km²) Velké Otročí jezero ( km²) Velké Medvědí j. Velké Otročí j.

15 JEZERA JIŢNÍ AMERIKY spíše malá jezera jezero Titicaca (8 288 km²) nejvýše poloţené splavné jezero na světě JEZERA ANTARKTIDY jezera skrytá pod ledem ( přibliţně pod 4mi km ledu) neprozkoumané Vida Vostok ( km²) Figurnoe

16 JEZERA ČESKÉ REPUBLIKY velmi malé mnoţství přirozených jezer v období čtvrtohor zde nedocházelo k výrazným klimatickým změnám nejvíce na Šumavě a na severní Moravě především ledovcového, krasového nebo rašeliništního původu Černé jezero ( m²) největší v ČR jezírko v Hranické propasti (největší naměřená hloubka 220 m) nejhlubší v ČR Laka (1096 m n. m.) - nejvýše poloţené Kamencové jezero v severních Čechách zvláštní sloţení vody, znemoţňující ţivot

17 VYUŢITÍ JEZER zdroj pitné vody zemědělské a průmyslové aktivity zavlaţování vodní doprava výroba elektrické energie zdroj potravy rybolov rekreace

18 PROBLÉMY JEZER sezónní kolísání sráţek změny klimatu znečištění (kyselé deště) nadměrný rybolov agresivní ţivočišné druhy nadměrná výstavba přehrad nadměrné zavlaţování Čadské jezero