ÚSTŘEDNÍ BRAMBORÁŘSKÝ SVAZ ČR BOJUJE O EXISTENCI A ZACHOVÁNÍ BRAMBOR NA ČESKÝCH POLÍCH, VÍCE V PŘÍSPĚVKU MILOSLAVA CHLANA. str. 24

Transkript

1 MVDr. MILAN MALENA, ústřední ředitel Státní veterinární správy JE PŘESVĚDČEN O POTŘEBĚ PŘÍSNÝCH KONTROL, KTERÉ DÁLE PROHLUBUJÍ OCHRANU SPOTŘEBITELŮ str. 8 ÚSTŘEDNÍ BRAMBORÁŘSKÝ SVAZ ČR BOJUJE O EXISTENCI A ZACHOVÁNÍ BRAMBOR NA ČESKÝCH POLÍCH, VÍCE V PŘÍSPĚVKU MILOSLAVA CHLANA str. 24 TISÍCE HEKTARŮ KVALITNÍ PŮDY JSME JIŽ ZTRATILI CHCEME I NADÁLE PŘISTUPOVAT K OCHRANĚ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NEDŮSLEDNĚ A LIKNAVĚ? str SRPNA 2014 LETOŠNÍ ŽŇOVÉ PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE JIŽ KONČÍ ZEMĚDĚLCI TAK MOHOU 29. SRPNA 2014 OSLAVIT JEJICH ZAVRŠENÍ NA NÁRODNÍCH DOŽÍNKÁCH, KTERÉ POŘÁDÁ AGRÁRNÍ KOMORA ČR V RÁMCI 41. ROČNÍKU MEZINÁRODNÍHO VELETRHU ZEMĚ ŽIVITELKA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY > VYHLÁŠENÉ RUSKÉ EMBARGO BUDE MÍT DOPADY NA ČESKÉ ZEMĚDĚLCE A POTRAVINÁŘE I když obchod s Ruskem v agrární oblasti nepatří mezi rozhodující a tvoří u potravin přibližně 2 až 3 % obratu zahraničního obchodu a u nápojů, kterých se naštěstí omezení netýká, kolem 6 %, přesto není s objemem více než 2 miliardy korun bezvýznamný. Embargo se týká několika komodit masa a masných výrobků, drůbeže, mléka a mléčných výrobků, ryb, ovoce a zeleniny, tuků a některých potravinových přípravků. Z našeho exportu nejcitelněji EMBARGO VYHLÁŠENÉ RUSKÝM PREZIDENTEM VLADIMÍREM PUTINEM JAKO ODPOVĚĎ NA RESTRIKCE EU A USA SE JEDNOZNAČNĚ NEGATIVNĚ PROJEVÍ SVÝMI DOPADY TAKÉ NA ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ. zasáhne sektor mléka a mléčných výrobků, který je v současnosti v obchodní bilanci nejvýznamnější. Dopady embarga a jejich důsledky lze rozdělit do několika oblastí. Jako první lze zdůraznit narušení obchodních vztahů, léta budovaných se značnými finančními i personálními náklady a paradoxně s podporou státu a Evropské komise, které začínaly přinášet právě v poslední době výsledky. Díky nim měla obchodní výměna s Ruskem trvale rostoucí trend, a co je nejdůležitější, pro nás vysoce pozitivní obchodní bilanci. Tyto investice jsou dnes v podstatě zmařeny, protože české výrobce nahradí na ruském trhu dodavatelé z jiných produkčních oblastí a bude velice obtížné se na něj znovu vrátit. Minimálně to bude znamenat opětovné vynaložení. Bude skutečně pozoruhodnou ukázkou prozíravosti bruselských úředníků, až se budeme na ruský trh, již opět jako prioritní, vracet s podporou Evropské komise. Další je přímý ekonomický dopad na konkrétní firmy aktivní na ruském trhu. Tyto přímé dopady se budou pohybovat s ohledem na známý objem vývozu v dotčených

2 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA komoditách, který je poměrně stabilní, v objemu asi 1 miliardy korun ročně. Jedná se zejména o vývoz mléka a mléčných výrobků, syrovátky a sýrů. Ostatní komodity nejsou tak významné, i když obchod se rozvíjí i v oblasti masa a masných výrobků nebo potravinových přípravků. Protože přístup na ruský trh je velice složitý s ohledem na celou řadu nutných povolení a certifikací, které tyto firmy musely získat a dnes nejsou schopny tyto investice umořit, musí tyto dopady stát, respektive EK, v každém případě kompenzovat, neboť příčinou současného embarga jsou čistě politická rozhodnutí bez zohlednění jejich ekonomických dopadů na členské státy. Třetím a možná vůbec nejzávažnějším dopadem ale patrně bude narušení obchodu se zeměmi, pro které je ruský trh v agrární oblasti trhem prioritním Německo, Nizozemsko, Dánsko, Francie nebo Polsko. V okamžiku zastavení vývozu do RF vzniká v EU již zmíněný značný přetlak agrární a potravinové produkce, a to zejména v bývalých zemích EU-15, který bude muset být umístěn na jiných trzích. Existuje tak reálné nebezpečí, že destinacemi, kam bude tato nadprodukce se státní podporou, ať již otevřenou nebo skrytou, umístěna, budou právě nové členské země. To by ale mělo za důsledek doslova rozvrat trhu s prudkým poklesem zemědělských cen v těchto zemích a dalším vytlačováním domácích producentů z obchodních sítí. Ekonomické dopady jsou v takovém případě obrovské a na tento scénář musí mít vláda připravenu adekvátní odpověď v podobě zastavení dovozu dotčených komodit z těchto zemí, a to bez ohledu na existenci společného trhu. Smlouva o EU navíc taková opatření umožňuje a jsou pouze otázkou politické odvahy. I když by z takového scénáře na první pohled profitoval spotřebitel v podobě poklesu cen, tento profit by byl krátkodobý a byl by bohatě kompenzován následným růstem cen po rozvratu domácí produkce. Zdá se, že je tedy na čase, aby ministerstvo financí společně s ministerstvem zemědělství využily veškerých možností k tomu, aby byly znemožněny dovozy potravinářských a zemědělských výrobků za dumpingové ceny a zároveň se důsledně kontrolovala jejich kvalita a složení. Apelování na národnostní cítění spotřebitelů je nepochybně správným krokem, ale i zde je prostor pro stát, a to zvýšenou podporou a propagací domácích potravinářských a zemědělských produktů. Zde oproti ostatním státům Unie stále značně pokulháváme, domníváme se, že u značek jako je KLASA a Regionální potravina je potřeba se zaměřit na jednoznačnou podporu a propagaci prodejních míst. A můžeme si vzít klidně příklad ze soukromého sektoru všechny značky, které vidíme dnes a denně v televizi, v tisku, na reklamních letácích, spotřebitel důvěrně zná. Přesto je ale potřebné, aby se s nimi setkával nejen na výrobcích, ale také jinde - v médiích, při různých soutěžích a podobně, aby se mu zkrátka neztratily z dohledu a z povědomí. A jsme přesvědčeni, že to stejné platí i u národních značek kvality. Je tedy nepochybné, že současný vývoj bude mít negativní dopady pro české zemědělství i potravinářství a českou ekonomiku, jejichž rozsah ovšem není možné v tuto chvíli plně vyhodnotit. Nicméně je stejně tak nepochybné, že vláda se musí dopady a jednotlivými možnými scénáři jejich působení v ČR zabývat a přijmout v případě potřeby včas přijmout adekvátní opatření. Potřeba kompenzací ztrát způsobených embargem výrobcům je rovněž nepochybná a měla by být prioritně a důsledně řešena na evropské úrovni. V této souvislosti se tak nabízí možnost obnovit ze strany EU intervenční nákupy, podporu skladování včetně soukromého i exportní refundace. Vzhledem k nastalé situaci a hrozícímu přetlaku potravinářských a zemědělských produktů na unijním trhu totiž není příliš vhodný čas liberalizovat Společnou zemědělskou politiku, ale vrátit se spíše k jejím záchranným sítím. Konkrétním řešením je například také zavedení dotací na vývoz ze strany státu, tedy dotace na každý vyvezený litr mléka. Důraz by ale musel být kladen na to, aby šlo o mléko vyvezené a zpracované do finálního výrobku. Jinak by docházelo k pouhému přeprodávání syrového mléka mezi státy, čímž by se nedosáhlo požadovaného efektu, tedy skutečného vývozu mléka mimo Unii. Miroslav Toman, prezident AK ČR a PK ČR ZEMĚDĚLCŮM A POTRAVINÁŘŮM POMOHOU I KRAJE O MOŽNÉ POMOCI JEDNOTLIVÝCH KRAJŮ ZEMĚDĚLCŮM A POTRAVINÁŘŮM POSTIŽENÝM V DŮSLEDKU RUSKÉ REAKCE NA SANKCE EU JEDNALI PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČR A POTRAVINÁŘSKÉ KOMORY ČR MIROSLAV TOMAN A PŘEDSEDA ASOCIACE KRAJŮ ČR A JIHOMORAVSKÝ HEJTMAN MICHAL HAŠEK. Právě Jihomoravský kraj již přijal rozhodnutím Rady JMK záměr posoudit moznost přímých dodávek vybraných komodit od českých zemědělců do nemocnic, sociálních ústavů a školních kuchyní a jídelen, zdůraznil Michal Hašek. Podle prezidenta Tomana i hejtmana Haška nestačí pouze deklaratorní výzvy spotřebitelům, ale je potřeba pro postižené firmy zajistit i reálný odbyt. Jak uvedl ve svém prohlášení prezident AK ČR a PK ČR Miroslav Toman, Apelování na národnostní cítění spotřebitelů je nepochybně správným krokem, ale i zde je prostor pro stát, a to zvýšenou podporou a propagací domácích potravinářských a zemědělských produktů, protože zde oproti ostatním státům Unie stále značně pokulháváme. Záměr Jihomoravského kraje podpořil ve středu obdobnou výzvou i ministr zemědělství Marian Jurečka. Jihomoravský kraj bude připraven po vyřešení právních aspektů ke spuštění systému pomoci zemědělcům a potravinářům v průběhu září, sdělil po jednání Michal Hašek. K jižní Moravě jsou připraveny se přidat KRAJE JSOU PARTNEREM, KTERÝ MŮŽE ZPROSTŘEDKOVAT KONKRÉTNÍ POMOC, A TO VE FORMĚ DODÁVEK ČESKÝCH POTRA- VIN NAPŘÍKLAD DO NEMOCNIC, ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ, SOCIÁLNÍCH ÚSTAVŮ, APOD. LÉTA BUDOVANÉ OBCHODNÍ VZTAHY S RUSKEM JSOU UVALENÍM EMBARGA ZNIČENÉ A PRO NAŠE FIRMY BUDE VELMI OBTÍŽNÉ SE NA TENTO TRH VRACET. i další kraje ĆR, které jsou ze zákona zřizovateli veřejných nemocnic, sociálních ústavů a střeních škol. Hejtman Hašek je připraven vyzvat k obdobnému postupu i starosty měst a obcí v Jihomoravském kraji jako zřizovatele mateřských a základních škol a dále některých sociálních ústavů a nemocnic. Jak uvedl prezident AK ČR a PK ČR Miroslav Toman, je dnes více než zřejmé, že ruské sankce a následná situace na trhu bude mít negativní dopady pro české zemědělství i potravinářství i českou ekonomiku, ale jejich rozsah ovšem není možné v tuto chvíli plně vyhodnotit. Nicméně je stejně tak nepochybné, že vláda se musí dopady a jednotlivými možnými scénáři jejich působení v ČR zabývat a přijmout v případě potřeby včas adekvátní opatření. Proto vítáme jakoukoliv aktivitu zaměřenou na podporu a odbyt domácích potravinářských a zemědělských produktů, zdůraznil závěrem Miroslav Toman. Dana Večeřová VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH DRUHŮ ENERGIE VYŽADUJE DŮKLADNOU ANALÝZU A SERIÓZNÍ DISKUSI KOLEM SOUČASNÉ ENERGETICKÉ POLITIKY ČESKÉHO STÁTU JE STÁLE ŘADA OTAZNÍKŮ, NEBOŤ ZATÍM CHYBÍ JASNÁ KONCEPCE TOHO, CO BY MĚLA OBSAHOVAT A JAKÝ BY MĚL BÝT POMĚR ENERGETICKÉHO MIXU, TJ. JADERNÉ ENERGIE, ENERGIE Z TEPELNÝCH ELEKTRÁREN A TAKÉ Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE. PODLE NÁZORU ŘADY ODBORNÍKŮ JE ZAPOTŘEBÍ K TOMUTO TÉMATU UČINIT DŮKLADNOU ANALÝZU A VÉST SERIÓZNÍ DISKUSI. Foto: autor Právě otázka využití obnovitelných zdrojů energie v našem zemědělství a při rozvoji venkova nás vedla k tomu, že jsme oslovili Ing. Adama Moravce z Českého sdružení pro biomasu, aby nám k tomuto tématu sdělil aktuální informace. Podle něj celková výroba energie z biomasy stále roste a potvrzuje se skutečnost, že biomasa není žádný alternativní zdroj, jak byl z počátku označován. Jde o významnou položku energetického mixu, která může mít daleko větší zastoupení, jestliže budou vytvořeny vhodné podmínky. Ing. Moravec tím nemá na mysli jen přímou finanční podporu, ale i nefinanční opatření umožňující lepší a jednodušší využitelnost vyrobené energie v místě spotřeby. Pak může lokální zdroj produkovat levnější elektřinu než je běžný nákup ze sítě. Bioplynové stanice - energetická základna rozvoje venkova Média nás neustále masírují zprávami, jak obnovitelné zdroje zatěžují naše kapsy a státní rozpočet. Skutečnost je ale jiná. Obnovitelným zdrojům můžeme děkovat za zlevnění energie, a také za oslabení vlivu velké energetiky na trhu s elektřinou. Využití biomasy dává lidem práci, a to jak tu přímou při zajištění provozu, tak návaznou v podobě významných investic podporujících dodavatelský průmysl. V ČR obnovitelné zdroje přímo zaměstnávají více než 100 tisíc lidí a v celé Evropě je to několik miliónů lidí, konstatuje Adam Moravec. Podle něho lze bioplynové stanice označit za energetickou základnu rozvoje venkova. Nabízejí totiž dostupnou elektrickou a tepelnou energii v místech s levnější půdou pro investiční výstavbu a také s nižšími náklady na lidské zdroje. Vznikají tak projekty využívající vyprodukované energie k další výrobě a dále zvyšují počet pracovních a investičních příležitostí. Dochází tak k rozvoji venkova a ke zlepšování životní úrovně. Když tento obrázek ještě doplníme o environmentální přínos využití OZE, tak zde máme opravdu něco, co lze v energetice jen těžko překonat. Současná energetická politika je taková, že veškerá podpora využití biomasy, ať již cíleně pěstované nebo v podobě ostatní biomasy (např. statkových hnojiv) byla ukončena. Chápeme to jako nekoncepční krok, který ještě více prohloubil nestabilitu českého podnikatelského prostředí. Chybí jasná energetická koncepce a také všeobecné povědomí proč obnovitelné zdroje využíváme a co nám přinášejí. Porovnáte-li ekonomické a společenské přínosy využití biomasy například s dostavbou Temelína, tak jádro nemůže obstát. Chápu, že pro výstavbu další jaderné elektrárny existují i dobré důvody, ale dnes máme na výběr z lepších variant, říká Adam Moravec. Odmítnutí argumentů kritiků využití biomasy v zemědělství Na otázku, že kritici využití biomasy v zemědělství tvrdí, že obilí a další plodiny by měly být pěstovány pro zachování potravinové bezpečnosti, Adam Moravec odpověděl, že zemědělství má několik funkcí a produkce potravin je jedna z nich. Zemědělství muselo vždy zajistit vše pro chod celých farem, které bývaly soběstačné téměř po všech směrech a ještě musely vyprodukovat něco na prodej. Pro potravinovou bezpečnost potřebujeme asi něco kolem třetiny veškeré orné půdy. Zbylá plocha může být využita, lépe řečeno musí být využita, k jiným účelům. Takže VYUŽITÍ BIOMASY DÁVÁ LIDEM PRÁCI, A TO JAK PŘÍMOU PŘI ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU, TAK NÁVAZNOU V PODOBĚ VÝZNAMNÝCH INVESTIC PODPORUJÍCÍ DODAVATELSKÝ PRŮMYSL. V ČR JDE O OBOR PRO VÍCE NEŽ 100 TISÍC LIDÍ obava, že nebudeme mít co jíst, protože jsme všechno energeticky využili, je naprosto lichá. Celá třetina všech vyprodukovaných potravin nakonec skončí nevyužitá jako odpad. To je daleko větší problém, který ukazuje na velkou nadprodukci a hlavně na mrhání základními komoditami, energií, lidskou prací a hlavně finančními prostředky. Tato nadprodukce nás všechny stojí velké peníze, protože náklady na výrobu a následnou likvidaci tržně neuplatněných potravin se musí projevit v ceně produktu. Biomasa se hodí jako zdroj i pro teplárny Podle Moravce je biomasa vhodná i pro teplárny. Nejlevnější teplo pro konečného spotřebitele v centrálním zásobování teplem je právě tam, kde biomasu využívají. Neustále se v tomto směru projevuje konkurenční boj o palivo mezi výtopnami a teplárnami. Je to regulovaný trh a proto se stává, že má někdo silnější pozici a ovlivní cenu biomasy v regionu. Těžko se tomu předchází, a proto je nutné dobře zajistit zdroje a provázat celý dodavatelský řetězec. V domácnostech se biomasa využívá také, a to ve velké míře. 2 3

3 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA Zde se jen těžko odhaduje skutečná spotřeba, protože mnoho domů na vesnicích topí palivem, které si sami připravují. Stav ovzduší na venkově v topné sezoně a při zhoršených rozptylových podmínkách je mnohde velmi špatný. Stále jsou v provozu zastaralé kotle se špatným spalováním, které umožňují spolu se dřevem ztopit i odpad. Povědomí lidí o tom, co za škodliviny se takto dostává do ovzduší, je menší než úspora na palivu, a proto se tento nešvar daří jen těžko odstranit. Je to o přístupu k životnímu prostředí a je velká škoda, že zde nefunguje něco podobného jako ve Švédsku, kde téměř každá vesnice má svoje centrální zásobování provozované přímo obcí nebo občany. Palivem je vždy místní biomasa v podobě slámy nebo štěpky a čistota ovzduší je záviděníhodná, stejně tak i komfort bydlení bez starosti o palivo, doplnil Moravec Podíl OZE na energetické spotřebě má být do roku 2020 celkem 13,5 % Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé energetické spotřebě do roku 2020 má být 13,5 %, respektive 10 % podílu využití biopaliv v dopravě. Moravec dále konstatoval, že tento 13,5 % podíl OZE na spotřebě může být i vyšší. Zdůraznil, že využití OZE je cestou k soběstačnosti a energetické nezávislosti, přičemž zbytečně vynakládáme ohromné prostředky do posilování sítí a chybně poukazujeme na to, že OZE nám celou situaci komplikují, že jde o nestabilní zdroj, který je nutné zálohovat atd. To je špatný přístup, je třeba vytvářet podmínky pro to, aby decentralizované zdroje tvořily samostatné energeticky vyvážené systémy, které si sáhnou nebo dodají jen omezený příkon. Měli bychom více pracovat na řízení této souhry sítí než na masivním tvrdém připojení. Je zvláštní jak si distribuce a přenosová soustava vyčíslí vícenáklady na posilování sítí kvůli vzrůstající výrobě z OZE, ale že daleko větší peníze je nutné zainvestovat do sítí kvůli dostavbě Temelína, je nepodstatné. Dalším zajímavým faktem je, že každý nový zdroj je podmíněn vysokou účinností a tak lokální instalace hledají uplatnění pro teplo, což je naprosto v pořádku, ale pro jaderné zdroje tato podmínka účinnosti neplatí, uvedl Moravec. Podíl biopaliv v dopravě Moravec dále vysvětlil, že co se týká cíle 10% podílu biopaliv v dopravě, na základě nedávného přehodnocení na úrovni EU byl stanoven striktní postup, jak ho dosáhnout. Současná biopaliva 1. generace se na jeho plnění mohou podílet pouze do úrovně 7 %. V současné době jsme na úrovni 4,2 %. Z pohledu vstupních surovin, disponibilní zemědělské půdy i výrobních kapacit by nemělo být problémem tohoto cíle dosáhnout. Horší je to už s těmi zbývajícími 3 %, které mají být jednak splněny prostřednictvím biopaliv 2. a 3. generace ve výši 0,5 % a jednak prostřednictvím elektřiny z OZE, případně papírovými opatřeními typu vícenásobného započítávání biopaliv vyrobených z odpadů. Zde zatím u nás chybí výrobní zařízení, které by tato moderní biopaliva vyrábělo. Určitou nadějí je u nás využití stávajících výroben FAME (metylesteru rotliných olejů), které by mohly jako surovinu využívat použité rostlinné oleje, případně rozšíření vyčištěného bioplynu (biocng) z bioplynových stanic v dopravě. Pokud Česká republika nedokáže využít tohoto potenciálu, budeme muset moderní biopaliva dovážet, dodal Moravec. Jaké bude využití biopaliv 2. generace? Biopaliva 2. generace, dnes nazývaná moderní biopaliva, by skutečně do roku 2020 měla zasáhnout do celkového mixu nabízených alternativních paliv. Evropská unie předpokládala poměrně prudký rozvoj tohoto sektoru a po masivní podpoře vývoje těchto biopaliv předpokládala, že již v současnosti budou k dispozici výrobní kapacity. Bohužel se ukazuje, že tato biopaliva jsou v porovnání s 1. generací biopaliv stále nekonkurenceschopná, a proto na trhu stále chybí. I s ohledem na tuto situaci nakonec Evropská unie schválila pro tento typ biopaliv poměrně neambiciózní a pro členské státy víceméně indikativní cíl k roku 2020 ve výši 0,5% podílu paliv v dopravě. Uvidíme, zda v dohledné době vzniknou v Evropě nějaké nové výrobní kapacity. V České republice zatím o novém investičním záměru v tomto směru nevíme. Jaké by mělo být využití OZE v zemědělství a potravinářství? Podle Moravce podpora OZE měla a má i své stinné stránky a nevhodný či spíše pomalý zásah do regulace nám přinesl zbytečné náklady na kompenzaci podpory fotovoltaických elektráren. Byla to velká chyba, která dobrému jménu OZE rozhodně nepomohla. Za to ale nemohou OZE, mohou za to politici a jejich přístup. Od samého počátku jsme možná více měli penalizovat špinavé zdroje. Nucenou podporou čistých zdrojů jsme u některých skupin obyvatel vypěstovali nevoli k OZE, což je velká škoda, dodal Moravec. Přitom právě podpora využití biomasy neznamenala nic jiného než uplatnění nadprodukce v zemědělství, posílení zemědělského sektoru, který byl postupně obrán o spotřebitelská družstva a přidruženou výrobu. Zemědělci si i přes dlouhou návratnost pořídili technologii, která jim umožnila stabilizaci cash-flow a využití vlastních komodit. Mnohde došlo k zachování chovu hospodářských zvířat, vystavěly se další návazné technologie, zvýšil se počet pracovních míst na venkově. Zemědělec se opět stal producentem finálního výrobku s velkou přidanou hodnotou. To jsou všechno pozitivní dopady podpory, které se BIOMASA NABÍZÍ MOŽNOST UPLATNĚNÍ NADPRODUKCE ALE I ODPADŮ ZA VYUŽITÍ STÁVAJÍCÍ TECHNIKY I NOVÝCH TECHNOLOGIÍ S VÝSLEDNÝMI EFEKTY NEJENOM PRO AGRÁRNÍ SEKTOR. těžko finančně hodnotí, a přesto jsou hmatatelné. Je to důkaz toho, že podpora měla rozhodně smysl a v konečném důsledku je její přínos větší než faktické náklady. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že správně nastavená podpora má rozhodně smysl, neboť pomáhá rozvoji venkova a zvýšení energetické bezpečnosti, uvedl ve svém výkladu závěrem Adam Moravec. Miroslav Svoboda ZMAŘENÁ PŘÍLEŽITOST? MÁM TU ČEST COBY ČESTNÝ PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČR NAPSAT PÁR SVÝCH NÁZORŮ A MYŠLENEK DO TOHOTO ČASOPISU, U JEHOŽ ZRODU JSEM KDYSI STÁL. DNES TO NEBUDE ŽÁDNÉ ODBORNÉ POJEDNÁNÍ O ČESKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ, JEHOŽ ZÁJMY JSEM SE SNAŽIL DEVĚT LET HÁJIT JAKO PREZIDENT AGRÁRNÍ KOMORY ČR NEŽ JSEM LETOS V BŘEZNU SVOJI ŠTAFETU PŘEDAL KOLEGOVI MIRKU TOMANOVI. TĚCH ČLÁNKŮ A ČLÁNEČKŮ JSEM OSTATNĚ NAPSAL BEZPOČET A DNES MNĚ PROTO DOVOLTE VYJÁDŘIT SE K NĚČEMU JINÉMU, ŠIRŠÍMU A OBECNĚJŠÍMU. Možná, že už není třeba tolik za zemědělce bojovat, než tomu bylo v minulosti, protože se nemají špatně a poslední roky jsou docela příznivé. Asi už je za námi doba, kdy jsme za ministra Petra Gandaloviče za jediný rok vytáhli do ulic čtyřikrát. To byla zvláštní doba. Samotný pan ministr byl učitel matematiky a jeho tehdejší první náměstek doktor filozofie. Na výplatní listině poradců ministra bylo přes 40 lidí, ale ani jeden nebyl z Agrární komory. Ta doba se už snad nevrátí, ale mám takový stále sílící pocit, že je před námi doba daleko složitější a závažnější, kde nebudou rozhodovat demonstrace zemědělců, ale horké hlavy těch nejmocnějších politiků, jejichž rozhodnutí může přinést zbytečný zmar. K čemu mířím? Jsem velmi zklamán s posledním vývojem kolem Ukrajiny, který pro zemědělce EU přinesl zákaz dovozu potravin do Ruska. Málokdo si uvědomuje, jak závažná věc se vyhlášením tohoto embarga stala. Uvedu konkrétní příklad. Sousední Poláci jsou velmoc v produkci ovoce, do Ruska mimo jiných druhů ovoce vyváželi ročně 700 tisíc tun jablek! Máme srpen a pomalu začne jejich sklizeň. Co s nimi budou, když Rusové zavřeli hranice ze dne na den dělat? No přece je vyvezou, a to za dumpingové ceny a my jsme první na ráně. Co se stane s českými ovocnáři? Odpověď je nasnadě. A podobné Foto: archiv AK ČR to může být s mlékem, masem a dalšími komoditami a celé naše tříleté enormní úsilí, které jsme věnovali vyjednání dobrých podmínek nové reformy Společné zemědělské politiky pro naše zemědělce a potravináře může snadno přijít díky politikům, kteří se na nás na názor samozřejmě neptali, úplně vniveč. Byla by to velká škoda, protože právě teď přišla doba, která je pro naše zemědělství po dlouhých létech nepohody příznivá. Důvodů je hned několik: Dobře vyjednaná reforma Společné zemědělské politiky Dobré programové prohlášení současné vlády Veřejné mínění nakloněné podpoře českého zemědělství a českých potravin Legislativa podporující české potraviny Mám nepříjemný pocit, že pokud neopustí evropští političtí lídři svůj dosavadní politický styl vůči Rusku a pokud se budou předhánět Foto: archiv AK ČR v gestech, kdo víc potrestá Putina, tak že příležitost, kterou zemědělci s novou reformou Společné zemědělské politiky mají, bude promarněna. Evropský agrární trh, to je velmi křehká květina a ne nadarmo je agrární politika v rámci Unie společná. Trh je jednotný, bez hranic a jakýkoliv výkyv, ba často stačí i signál, spouští okamžité reakce. A plošný zákaz dovozů všech hlavních potravinových komodit do Ruska (hovězí, vepřové maso a drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky, ovoce a zelenina, brambory), to není ani signál, ani výkyv, to je čelní náraz do betonové zdi neboli velký průšvih. Největší přímé ztráty bude mít Norsko (1,2 mld USD), Polsko (1,1 mld. USD), pak USA (838 mil. USD), následují Španělsko, Nizozemsko a Německo (všichni kolem 790 mil. USD) a Dánsko (540 mil. USD). Sečteno a podtrženo, dojde k celkové depresi evropského agrárního trhu a k značným ekonomickým ztrátám milionů farmářů a navazujících odvětví. Například zpracovatelů, ale i dopravců a celé řady dalších segmentů. Zemědělství je zvláštní tím, že v samotné prvovýrobě pracuje velmi málo lidí, většinou to je do 3 % pracující populace, ale když se k tomu připočtou navazující obory, pak dojdeme k číslu kolem 15 %! Za této situace je na místě samozřejmá otázka co dál? Podle mne by se měli přihlásit ke své zodpovědnosti evropští politici, rychle přijmout řešení a tím minimalizovat škody. Mělo by se na diplomatickém poli přestat bojovat a cenit zuby a neprodleně začít jednat s cílem uzavření dohody, aby zákaz dovozu potravin do Ruska byl co nejkratší. Mělo by se samozřejmě jednat o kompenzacích pro postižené výrobce. Oni přece nebyli ti, kteří tuto situaci způsobili. Je ale otázka, kde se takové peníze vezmou. Mělo by se urychleně jednat o stažení agrárních přebytků z trhu, což rovněž stojí peníze a navíc neřeší podstatu problému. Na pořad dne by měla přijít otázka hledání nových trhů, protože ať už bude embargo třeba i kratší, čemuž zatím nic nenasvědčuje, tak ruský trh bude do značné míry obsazen. Ten trh, který je takřka bezedný a o kterém si EU, především však její čelní politici ani neuvědomovali, co pro Unii znamená. V této souvislosti musím položit otázku, kdo vůbec řídí EU a podle čeho se rozhoduje? K čemu jsou v Bruselu a ve Štrasburku armády úředníků a odborníků, kteří by měli dávat politikům, kteří rozhodují, odborné podklady a studie? A konečně co to je za systém, kdy já jako občan této země, které je loajálním členem EU nemám možnost se účinně vyjádřit, neboť se vše dozvídám z médií, až když je hotovo? To se mi hrubě nelíbí a takováto demokracie nedemokracie si zaslouží reformu. 4 5

4 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA INZERCE Ale zpět k věci. Další zásadní otázka zní kdo na této situaci vydělá? Odpověď není tak těžká. Budou to především země Jižní Ameriky, zejména pak Brazílie, Argentina, Chile, dále pak některé ze zemí Společenství nezávislých států, Nový Zéland a další země. Abychom si uvědomili, jak cenný je ruský potravinový trh, pak musím uvést, že od vyhlášení embarga na dovoz potravin z EU a USA takové Brazílii netrvalo ani týden k vydání státního povolení devadesáti novým jatkám na zpracování hovězího, drůbežího a vepřového masa k exportu do Ruska! Tamější vládní tajemník pro zemědělskou politiku Sneri Paludeho při té příležitosti prohlásil: Rusko má jako spotřebitel zemědělských komodit ohromný potenciál. Je škoda, že EU tento potenciál nejenom že nevyužila, ale vlastně se ho dobrovolně zbavila. Jan Veleba, senátor Foto: archiv AK ČR PODPŮRNÝ A GARANČNÍ ROLNICKÝ A LESNICKÝ FOND MŮŽE LETOS POUŽÍT NA PODPORU ZEMĚDĚLCŮ NAVÍC 180 MILIONŮ KORUN VLÁDA VYHOVĚLA ŽÁDOSTI PODPŮRNÉHO A GARANČNÍHO ROLNICKÉHO A LESNICKÉHO FONDU (PGRLF), KTERÝ ŽÁDAL O PŘEVOD ČÁSTI NEVYUŽITÉ DOTACE, KONKRÉTNĚ 180 MILIONŮ KORUN, Z LOŇSKÉHO ROKU. Zemědělci tak mohou prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu využít 180 milionů korun v rámci programů Zemědělec a Podpora pojištění. Jde o peníze, které tak v letošním roce zlepší naši podporu hospodářů, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. PGRLF rozděloval dotace na pomoc zemědělcům postiženým povodní z června 2013 ve formě úročených povodňových půjček, na jejichž financování koncem roku 2013 obdržel ze státního rozpočtu 200 milionů korun. Tyto půjčky byly určené na obnovu provozu podniků zemědělských prvovýrobců a zpracovatelů zemědělské produkce zasažených povodněmi, záplavami či přívalovými dešti. Po vyhodnocení žádostí počátkem roku 2014 poskytl PGRLF poškozeným zemědělcům půjčky ve výši 20 milionů korun. Proto požádal vládu, aby zbylých 180 milionů korun mohl využít v roce 2014 v rámci programů Zemědělec a Podpora pojištění. Na podpory v programech Zemědělec a Podpora pojištění byla pro letošek poskytnuta prostřednictvím Ministerstva zemědělství dotace ve výši 409 milionů korun, přičemž plánovaná výše podpory pro rok 2014 dosahuje v obou těchto programech celkové výše 700 milionů korun (450 mil. Kč/Zemědělec a 250 mil. Kč/Podpora pojištění). Využitím žádaných prostředků ve výši 180 milionů korun na jiný účel v roce 2014 dojde k doplnění prostředků pro pokrytí plánovaných rozpočtů na hlavní podpůrné programy Zemědělec a Podpora pojištění. Hynek Jordán, ředitel Odboru komunikace MZe 6 7 CP_zemedelci A4 3loga.indd :20

5 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA KONTROLY V MÍSTĚ URČENÍ MAJÍ SMYSL POVINNOST DOVOZCŮ NAHLÁSIT 24 HODIN PŘEDEM MÍSTO PRVNÍHO PŘÍJEMCE NA ÚZEMÍ ČR PŘI DOVOZECH SUROVIN A POTRAVIN ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU PŘISPÍVÁ PODLE ÚSTŘEDNÍHO ŘEDITELE STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY ČR (SVS) MILANA MALENY K OCHRANĚ SPOTŘEBITELE. JEŠTĚ ZÁSADNĚJŠÍM PŘÍSPĚVKEM BY ALE MĚLA BÝT NOVELA ZÁKONA 110/1997 SB., O POTRAVINÁCH. O NÍ ZEJMÉNA JE NÁSLEDUJÍCÍ ROZHOVOR. Foto: Nina Havlová Novela zákona o potravinách dává SVS nově kompetence při kontrole veřejných stravovacích zařízení. Jakých produktů se budou kontroly SVS týkat, respektive, co by považovala SVS za logické spektrum kontrol? Za správné a logické považuji, že novela zákona o potravinách dala pravomoci státnímu veterinárnímu dozoru ke kontrolám i ve stravovacích zařízeních tak, aby byl možný dozor opravdu od vidlí po vidličku. Na konkrétním způsobu provádění kontrol se nyní domlouváme s orgány veřejného zdraví. Co přesně bude tedy SVS v restauracích kontrolovat? V první řadě půjde o kontrolování zvěřiny, která je uváděná do oběhu, zda byla odpovídajícím způsobem ulovena a vyšetřena, zda pochází ze schválených a registrovaných závodů, zda jsou v pořádku všechny doklady, které zvěřinu mají doprovázet, a to včetně povinného vyšetření na trichinely u černé zvěře. Samozřejmě, že se dozor bude týkat i jiných druhů mas, mléka, vajec aj. Budeme postupovat podle ustanovení uvedených v tzv. Hygienickém balíčku (jde zejména o zdravotní nezávadnost, kvalitu, značení, čerstvost apod.) Jaké největší problémy při těchto kontrolách SVS očekává? Předpokládáme, že vše bude splňovat podmínky legislativy, zda tomu tak bude či nikoli, se zjistí při prvních kontrolách, které budou provádět inspektoři místně příslušných krajských veterinárních správ. Jestliže se nějaký problém vyskytne, jsme připraveni jej řešit. Co je, respektive není v současné době odběratelům z řad restauratérů známo ohledně původu, kvality a prodeje zvěřiny? Co určitě není známo některým dodavatelům a odběratelům je to, že volně žijící zvíře musí být uloveno předepsaným způsobem. Pytláctví a uvolňování zvěřiny na černo do tržní sítě povoleno není. Již v minulosti se do kompetence SVS dostala také ohlašovací povinnost při příjmu surovin a potravin živočišného původu ze zahraničí. Jaké jsou výsledky, zachytila SVS při těchto kontrolách rizikové zboží? Státní veterinární správa má tuto kompetenci ve svém zákoně a aktivně ji využívá již od vstupu ČR do EU. Ale nejspíše máte na mysli nařízení vlády, které tuto povinnost obchodníků upřesňuje. Ukázalo se, že to je velmi prospěšný instrument, na jehož základě je možné potenciálně závadné, ale třeba i nesprávně značené zásilky včas zastavit, vrátit, popřípadě i nařídit likvidaci. Každý měsíc se vyskytnou takové případy, například vrácené zásilky drůbeže či strojně odděleného masa do země původu. Více než problémy se zdravotní závadností řeší KVS zejména nesprávné značení potravin a surovin živočišného původu a nedodržování teplotních požadavků. Lze říci, z jakých destinací pochází nejvíce rizikových dodávek? Nerad bych jmenoval některou zemi na prvním místě, vždy jde o konkrétní výrobce. Snad lze uvést, že jsme zjistili zásilky, které nesplňovaly legislativní požadavky, vezmu to od západu k východu, z Belgie, Francie, Německa, Polska, aj. a ze třetích zemí například z Číny. Můžete být konkrétnější, třeba kolik kontrol SVS provedla a s jakými výsledky? Kdo si chce učinit představu o systému veterinárních kontrol, tak nejlépe, když se podívá na naše webové stránky a odkaz Výsledky kontrol, kde si může zvolit časové období či kontrolované subjekty. Od začátku letošního roku bylo provedeno posouzení komodity při kontrolách v místě určení. Z toho bylo vráceno drůbeží maso do Polska (8,8 tun - porušený obal), vepřové maso do Polska (10 tun -doklady, teplota) a sušené mléko do Francie (3 tuny - doklady). Zlikvidováno bylo vepřové maso ze Slovenska (0,8 tun - neznámý původ tj. 1 neoznačená paleta). Co přesně kontroluje SVS v maloobchodu? Jedná se o vyhledávání nedostatků u potravin a surovin živočišného původu, které jsou stanoveny legislativou EU a ČR. Orgány veterinárního dozoru ani tak nerozlišují, zda jde o velkoobchod či maloobchod, ale zda dotyčný subjekt potraviny živočišného původu nějak upravuje, krájí, porcuje, atd. Tudíž se dozor dotýká i tzv. maloobchodu. Zde kontroluje jednak doklady o nabytí, označování, ale i teplotu a ochranu před vnějšími vlivy, mikrobiologickou a chemickou kontaminaci a všeobecné hygienické podmínky zacházení s potravinami včetně zacházení s vedlejšími živočišnými produkty. Má SVS nějaké poznatky s opětovným využíváním masa, které je na hranici či za hranicí možností jeho prodeje například při zpracování do masných výrobků prodávaných a vyráběných přímo v maloobchodu? Vynalézavost obchodníků je v tomto směru známá. Je ale nutno dodat, že tyto praktiky, o kterých hovoříte, jsou postupně eliminovány. Přispívá k tomu obecně větší vzdělanost zaměstnanců obchodů, kupujících i obchodníků, kterou rozšiřuje kromě Státní veterinární správy též Potravinářská komora, SZPI a jiné organizace. Pokud maso není způsobilé k dalšímu prodeji, tj. jeví smyslové změny, takové již dále použít k výrobě potravin nelze. Takové maso musí být tzv. neškodně odstraněno, a to prostřednictvím asanačního podniku. Prodejny potravin, které připravují polotovary, jsou kontrolovány veterinárními inspektory minimálně 6x do roka, takže takové praktiky se nám, doufám, již podařilo vymýtit. Jak se připravujete na vyšší náročnost časovou, ale i personální, s ohledem na rozšíření kompetencí vyplývajících z novely zákona o potravinách? Principy dozoru se příliš měnit nebudou, ale dojde k posunu blíže ke konzumentovi v restauracích. Vycházet se bude z vyhodnocení rizik a ke stanovení četnosti prováděných kontrol. Je nám jasné, že půjde o vícepráce a proto vyčíslujeme možné požadavky na personální a finanční posílení. Společně se SZPI a především s Hygienickou službou připravujeme seznamy nových dozorovaných subjektů tak, abychom od mohli splnit vše, co nám zákon ukládá. A věřím, že všechna práce, co nás čeká, má smysl a spotřebitelé ji ocení. Petr Havel 8 9

6 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA MAJETKOVÉ VYROVNÁNÍ S CÍRKVEMI PROBÍHÁ ZA PŘESNĚ DANÝCH PRAVIDEL OD 1. LEDNA 2013 VSTOUPIL V PLATNOST ZÁKON Č. 428/2012 SB., O MAJETKOVÉM VYROVNÁNÍ S CÍRKVEMI A NÁBOŽENSKÝMI SPOLEČNOSTMI. TY SE, PODLE TOHOTO ZÁKONA, STALY TZV. OPRÁVNĚNÝMI OSOBAMI, ZATÍMCO STÁTNÍ POZEMKOVÝ ÚŘAD, LESY ČR A DALŠÍCH ZHRUBA DVACET INSTITUCÍ A ORGANIZACÍ JSOU TZV. POVINNÝMI OSOBAMI, KTERÉ MAJÍ ZA ÚKOL PŘEVÉST POŽADOVANÉ POZEMKY NA OPRÁVNĚNÉ OSOBY V PŘÍPADĚ, ŽE JEJICH NÁROKY BUDOU UZNÁNY A DOJDE K DOHODĚ MEZI OPRÁVNĚNÝMI A POVINNÝMI OSOBAMI. Foto: archiv SPÚ Podle tohoto zákona je státní institucí, která je pověřena požadavky oprávněných osob na vydání zemědělských nemovitostí přezkoumávat a řešit, Státní pozemkový úřad. O tom, jak vypadá současná situace, jsme hovořili s Mgr. Vojtěchem Weisem, náměstkem ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu pro úsek majetkového vyrovnání a privatizaci. Od 1. ledna 2013 vstoupil v platnost zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. V rámci majetkového vyrovnání je vydáván majetek, ke kterému přísluší právo hospodařit Státnímu pozemkovému úřadu, Lesy ČR a další instituce. Zhruba před rokem jsem na toto téma dělal rozhovor s předchozím ředitelem JUDr. Petrem Šťovíčkem. Co se za tento rok změnilo a jak vypadá současný stav v této oblasti? V průběhu loňského roku byly Státnímu pozemkovému úřadu a dalším povinným osobám zasílány výzvy oprávněných osob k vydání zemědělských nemovitostí. V souvislosti s procesem vyhodnocování jednotlivých výzev ze strany SPÚ nelze opominout fakt, že v průběhu roku 2013, i přes vznik nové agendy spočívající v řešení otázek vyplývajících ze zákona o majetkovém vyrovnání, došlo k zásadnímu snížení počtu zaměstnanců SPÚ. Konkrétně jich bylo propuštěno 381 z přibližně V měsících květnu a červnu letošního roku se nám podařilo zajistit přijetí 130 nových zaměstnanců, kteří byli dislokováni v rámci jednotlivých krajských pracovišť, kde se podílejí zejména na procesu majetkového vyrovnání. Pouze 4 nově přijatí zaměstnanci byli zařazeni na ústředí SPÚ. Mimochodem, v lednu 2013 se Státní pozemkový úřad, Lesy ČR a Česká biskupská konference dohodly na společné výzvě k vydávání majetku. Dá se říci, s odstupem jednoho a půl roku, že je tato výzva vcelku ze strany všech zúčastněných plněna, nebo se v průběhu doby vyskytly nějaké zádrhele a proč? Státní pozemkový úřad spolupracuje nejen s Českou biskupskou konferencí, ale i s mnoha dalšími zástupci oprávněných osob. Od 1. května 2014, kdy jsem nastoupil do úřadu, jsem absolvoval celou řadu setkání s těmito zástupci a obecně mohu konstatovat, že všechna tato jednání byla vedena z obou stran velmi korektně a konstruktivně. Četl jsem, že v loňském roce církve podaly 4152 žádostí o vydání pozemků a 1708 staveb, přičemž největší část těchto žádostí připadá na váš Státní pozemkový úřad a Lesy ČR. Co z toho bylo vydáno a co nikoliv a z jakého důvodu? K 31. červenci 2014 evidoval Státní pozemkový úřad celkem 5985 výzev k vydání pozemků a 1867 staveb. Výzvy evidujeme jak z pozice povinné osoby, která má nemovité věci vydat, tak i z pozice správního orgánu, který má rozhodovat o vydání zemědělských nemovitých věcí, které jsou v držení jiných povinných osob. Z pohledu SPÚ jako osoby povinné lze z výše uvedených čísel identifikovat 3267 výzev, které byly doručeny oprávněnými osobami SPÚ jakožto osobě povinné. Těmito výzvami je požadováno vydání pozemků a 422 staveb. K posouzení žádostí o vydání byla zákonem určena půlroční lhůta. Vyskytly se informace, že některé politické strany by rády tuto lhůtu prodloužily na rok. Je, podle odborníků z vašeho úřadu, tato půlroční lhůta příliš krátká, nebylo by skutečně lepší ji na rok prodloužit, či si myslíte, že se dá v tak složité situaci, jako je posuzování různých listinných podkladů, všechno stihnout? Státní pozemkový úřad, resp. jednotlivá krajská pracoviště, která bezprostředně realizují jednotlivá ustanovení zákona č. 428/20012 Sb., pracují ve lhůtách daných tímto zákonem. Povinností úřadu je, aby se s danou situací vypořádal tak, aby tyto lhůty byly dodrženy, ale současně nedošlo k porušení zákonných podmínek nezbytných k vydání požadovaného majetku. Vzhledem k tomu, že Státní pozemkový úřad vydává státní majetek, a to nevratně, naším prvořadým úkolem je postupovat velmi pečlivě tak, aby rozhodnutí o schválení nebo neschválení dohody, případně rozhodnutí o vydání, či nevydání bylo nezpochybnitelné a v souladu se zákonem. Jedná se tedy o velice časově náročný proces. V RÁMCI CÍRKEVNÍCH RESTITUCÍ PŘEDPOKLÁDÁME, ŽE PODSTATNÁ ČÁST ZEMĚDĚLSKÝCH NEMOVITOSTÍ BUDE DO KONCE ROKU VYDÁNA OPRÁVNĚNÝM OSOBÁM. Církve dávají prostřednictvím médií veřejně najevo, že ve sporných případech dají tyto záležitosti k soudu, aby soudy rozhodly. Z toho může být i určitá právní bitva. V případě, že by se tyto určité, konkrétní případy týkaly i Státního pozemkového úřadu, jak je váš úřad připraven po právní stránce hájit zájmy státu? V případě jakékoliv výzvy oprávněné osoby nelze vyloučit, že se oprávněná osoba, pokud její žádost nebude vyřešena podle jejího očekávání, obrátí na soud. Zákon tuto situaci předpokládá a SPÚ považuje tento postup za zcela standardní. Miroslav Svoboda SLOUČENÍ ČINNOSTÍ DOZORU STÁTU V OBLASTI ROSTLINNÉ VÝROBY JE PRO VŠECHNY STRANY PŘÍNOSNÉ MÁME KOMPLEXNÍ ODPOVĚDNOST ZA KONTROLU VSTUPŮ V OBLASTI ROSTLINNÉ PRODUKCE, ŘÍKÁ DANIEL JUREČKA, ŘEDITEL ÚSTŘEDNÍHO KONTROLNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ÚSTAVU ZEMĚDĚLSKÉHO SE SÍDLEM V BRNĚ. OD 1. LEDNA 2014 DOŠLO KE SLOUČENÍ STÁTNÍ ROSTLINOLÉKAŘSKÉ SPRÁVY S ÚSTŘEDNÍM KONTROLNÍM A ZKUŠEBNÍM ÚSTAVEM ZEMĚDĚLSKÝM. PROTO JSME ŘEDITELI TÉTO NOVÉ SLOUČENÉ INSTITUCE ING. DANIELU JUREČKOVI POLOŽILI PÁR OTÁZEK. Foto: archiv ÚKZUZ Co to pro vás znamenalo po obsahové a organizační stránce? Lze konstatovat, že ústav po sloučení těchto dvou institucí nyní kompletně zastřešuje kontrolu vstupů do rostlinné produkce včetně souvisejícího zkušebnictví. Organizačně nám to umožňuje zjednodušit a zefektivnit kontrolu zemědělských subjektů i vnitřní procesy například v oblasti laboratorních analýz. Jsme schopni lépe koordinovat inspekční činnost, a tím méně zatěžovat subjekty dotčené těmito inspekcemi. I v oblasti prezentace informací došlo ke zjednodušení, kdy jsme schopni jako instituce dodat komplexní údaje například pro Rostlinolékařský portál. Na rok 2014 jste měli od loňského roku určitě naplánované úkoly činnosti. Pokračujete v jejich plnění, jak jste si naplánovali, či jste je museli přizpůsobit novým podmínkám po sloučení se Státní rostlinolékařskou správou? Slučování probíhalo tak, aby co nejméně poznamenalo naši vnější činnost. Pokračovali jsme tedy v práci v nezměněném rozsahu. Pouze jako přidanou hodnotu využíváme navíc možnosti sloučení kontrol. Naopak vnitřní systém instituce byl významně dotčen zvýšenými nároky na práci kolegů, kdy došlo ke slučování vnitřních infomačních systémů a procesů za běžného chodu instituce. V tomto roce nás čeká ještě potvrzení certifikátu ČSN EN ISO 9001:2009 pro výkon státní správy, úřední kontroly a souvisejícího zkušebnictví v oblasti vstupů do zemědělství, neboť činnosti bývalé Státní rostlinolékařské správy takto ověřeny nebyly. Pokud vím, dříve Státní rostlinolékařská správa fungovala nejen na centrální úrovni, ale i na úrovni krajů a okresů. Nyní po sloučení převzaly pobočky vašeho ústavu, které máte v řadě míst ČR, jejich úlohu. A co to znamenalo po stránce organizační, či máte pocit, že se vám zvýšil objem prací a měli byste jej řešit i případným nárůstem zaměstnanců vašeho ústavu, abyste pokryli všechny požadavky na jednotlivá pracoviště takto sloučených organizací? Sloučením obou organizací došlo především k sestěhování na úrovni regionů (krajů), a tím i k efektivnějšímu využití stávajících budov v obou organizacích a redukci nájemních vztahů. Na centrální úrovni již z větší části proběhla restrukturalizace, která přinesla úsporu v obslužných útvarech. Předpokládáme, že v menším rozsahu bude tato restrukturalizace pokračovat ještě v tomto a příštím roce. Pokud jde o rostlinolékařské inspektory umístěné na okresech, tak i tam došlo z důvodu požadovaných úspor k částečnému přestěhování zejména na existující zkušební stanice v blízkém okolí. Chtěl bych však i při finančně omezených možnostech zachovat co nejširší umístění těchto expertů v terénu, aby každý agronom věděl, kde má svého rostlinolékaře a každý rostlinolékař aby dobře znal svoji oblast. Jaké hlavní úkoly má váš Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v letošním roce, a v nadcházejícím nejbližším období řešit? Naše úkoly jasně vyplývají z příslušné legislativy, Foto: archiv AK ČR dle které naše instituce postupuje v následujících oblastech: agrochemie, půda a výživa rostlin, odrůdy, osivo a sadba pěstovaných rostlin, ochrana proti škodlivým organismům, přípravky na ochranu rostlin a trvalé kultury (vinohradnictví, chmelařství a sady). Pokud bych měl zdůraznit některé oblasti, kterým se budeme věnovat více, tak to je integrovaná ochrana rostlin (Rostlinolékařský portál a kontrola systému), systém zkoušek pro doporučování odrůd, zavádění moderních metod pro analýzu DNA (kontrola odrůd a diagnostika škodlivých organizmů), rozšíření kontroly používání nepovolených přípravků na ochranu rostlin, stanovení mykotoxinů v krmivech a reziduí pesticidů v půdách a rostlinném materiálu a na základě námi zjištěných údajů bychom chtěli přispět ke zvýšení povědomí o potřebě ochrany půdy a její úrodnosti. Pokud jde o oblast legislativy, tak už nyní musíme reagovat na brzkou účinnost služebního zákona a připravit se na celý balíček nové legislativy EU, kde se připravují nová nařízení pro oblast úředních kontrol, zdraví rostlin i zvířat a pro odrůdy, osivo a sadbu. JEDNOTNÉ ZASTŘEŠENÍ KONTROL SMĚŘUJE K ZEFEKTIVNĚNÍ PRÁCE, KE ZLEPŠENÍ POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI A POSÍLENÍ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU V současné době se řeší otázka vytýčení hlavních úkolů Společné zemědělské politiky EU na léta až do roku Jednou z oblastí, o které je významný zájem, je otázka, jak zlepšit strukturu a výnosy zemědělské činnosti ve znevýhodněných oblastech (LFA), 10 11

7 ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA INZERCE a to jak k tomu určenými dotacemi, tak i z hlediska připravenosti daného území na to, aby zemědělská činnost zde dosáhla relativně úspěšnějších výsledků. Myslím, že je to jeden z programů, který se týká nejen bývalé Státní rostlinolékařské správy, ale po vašem sloučení, i vašeho ústavu. Na čem v tomto smyslu nyní pracujete? Zaměření Společné zemědělské politiky EU do roku 2020 na zkvalitnění a zefektivnění hospodářství v oblastech LFA se dotýká působnosti ústavu v řadě oblastí, a právě zde se výrazně projevuje synergický efekt sloučení. Kontrola dodržování pravidel pro postupy šetrné k životnímu prostředí (ekologické zemědělství, integrovaná produkce) zahrnuje aspekty výživy Foto: archiv AK ČR a ochrany rostlin, ochrany kvality půdy a vodních zdrojů (nitrátová směrnice) a dále také oblast výběru vhodných odrůd a kvalitního osiva a rozmnožovacího materiálu. Všechny tyto parametry a jejich harmonizace pak spolupůsobí na komplexní problematiku péče o krajinu. Sloučením se Státní rostlinolékařskou správou, jestli se nemýlím, se váš ústav stal velmi důležitou organizační složkou státu a správním úřadem. Co to pro vás znamená? Jak jsem již zmiňoval výše, díky sloučení jsme se stali úřadem s komplexní odpovědností za kontrolu vstupů v oblasti rostlinné produkce, tedy organizací s velmi širokou škálou činností, pro kterou je nezbytné si uchovat vysokou odbornost a nezávislost v rozhodování. Toto je jedním z mých hlavních cílů: udržet instituci jako tým nezpochybnitelných odborníků, který díky svým zkušenostem bude schopen efektivně naplňovat litery příslušných zákonů a bude schopen zemědělské praxi nabídnout i přidanou hodnotu ve snižující se administrativní i časové zátěži a zároveň bude schopen podat objektivní a aktuální informace, které ústav v rámci své činnosti zjistí. Neméně důležité bude udržet si i vybudovaný kredit přesahující hranice ČR, neboť v období globalizace obchodu i pravidel se bez zapojení do činností mezinárodních institucí a organizací neobejdeme. Miroslav Svoboda Ochutnat u nás znamená vypít! A celý! SCHVÁLENÁ REFORMA SZP JE PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLCE ROZUMNÝ KOMPROMIS NASTAVENÍ REFORMY SZP DO ROKU 2020 VYVOLÁVÁ ZCELA LOGICKY ŘADU DISKUSI, PŘIPOMÍNEK, ALE V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH ZŘEJMÝ NESOUHLAS. Zemědělci hospodařící s vysokou koncentrací chovu skotu, který zhoršoval v minulosti jejich rentabilitu, požadovali vyšší minimální zatížení VDJ/ha u plateb LFA, AEU a EZ než bylo finálně schváleno. Chovatelé drůbeže jsou zklamaní, protože nebyli zařazení do opatření dobré podmínky zvířat, a zemědělci hospodařící na trvalých travních porostech očekávali ještě vyšší sazby na své hektary. Přesto jsme přesvědčeni, že výsledek, nejprve vyjednaný v EU a následně schválený v ČR, je rozumným kompromisem pro české zemědělství. Jako vedení AK jsme samozřejmě připraveni dále podrobně diskutovat se zemědělci hospodařícími na trvalých travních porostech a brát v úvahu jejich připomínky. Všechny alokace na opatření, jak v minulém, tak v současném období jsou kalkulovány při kurzu 27 Kč/euro. Obálka na Ekologické zemědělsví v minulém období byla 930 mil. Kč na rok a v novém období je schválená na 1141 mil. Kč/rok. Tato platba nemá sloužit na výrobu ekologické trávy, ale na produkci ekologických potravin, v tomto případě chov skotu. Došlo k navýšení minimálního zatížení z 0,2 VDJ/ha na 0,3 VDJ/ha (nikoliv na 0,4 VDJ). Toto zatížení je podle našeho názoru minimem proto, aby tato platba byla vůbec obhajitelná. Je to výrazně méně, než v okolních státech a znamená to chov 3 krav na 10 hektarech. Na Agroenvironmentálně klimatické opatření AEO bylo alokováno v minulém období 3,3 mld. Kč/rok a v novém období je schváleno 3,6 mld. Kč na rok s tím, že součástí není, na rozdíl od minulého období, podpora meziplodin. Souhlasíme s tím, že není zcela motivační zprůměrovat sazbu na ošetření luk a pastvin. Vedení AK ČR mělo ve všech svých pozicích jasný požadavek na vyšší sazbu pro pastviny a nižší sazbu pro louky, ale samotní zemědělci z těchto oblastí požadovali jednotnou sazbu z toho důvodu, že se dopředu nedá v provozu jasně definovat, jaký pozemek bude louka a jaký pastvina, což bylo také důvodem pro uvedené rozhodnutí MZe. Alokace v minulém období na podporu LFA byla 2,9 mld. Kč/rok a v novém období je schválená na 2,6 mld. Kč. Výrazná část této alokace je směřována do horských oblastí. Zmiňovaná degresivita plateb LFA není výmysl z ČR, ale je to požadavek z EU a 15% snížení nastává až od výměry 2500 tis. ha. Obdobné snižování je i v I. pilíři formou degresivity od platby 150 tis. základní platby. To je zhruba od 1150 ha a více a snížení zde dosahuje 5 %. Domníváme se, že takto vyjednané podmínky jsou ve velké míře zásluhou Agrární komory ČR, protože v původním návrhu bylo místo procentické degresivity plné zastropování, což by znamenalo, že by zemědělec nad určitou úroveň nedostal vůbec nic. To se naštěstí podařilo V RÁMCI JEDNÁNÍ VŠECH ZÚČASTNĚNÝCH STRAN BYLY NASTAVENY PODMÍNKY, KTERÉ POMOHOU DALŠÍMU ROZVOJI CELÉHO SEKTORU. odstranit. Pokud sečteme platby EZ + AEO + LFA, kde výrazná část jde právě zemědělcům hospodařících na TTP, tak v minulém období byla alokace 7,1 mld. Kč/rok a v novém období je schválená na úrovni 7,34 mld. Kč/rok. Pokud vezmeme v úvahu, jak to vypadalo zhruba před rokem s rozpočtem PRV, tak k rozladění rozhodně není důvod. Je také třeba si uvědomit, že došlo k výraznému snížení celkového rozpočtu PRV díky politice bývalého premiéra Nečase. Pokud by se nepodařilo zajistit financování výrazné většiny nezemědělských opatření v současném PRV z jiných operačních programů a navýšení kofinancování z národního rozpočtu z 15 % na 25 %, tak by byla výsledná alokace pro zemědělce hospodařící na TTP zhruba poloviční. Jsme přesvědčeni, že k záchraně alokace PRV, a dosaženému rozumnému kompromisu přispěla významně i AK ČR. Vedení AK ČR Poctiví pivovarníci a výčepní ctí svou profesi. Přiťukněte si jedním na zdraví v některé z prověřených českých restaurací Czech Specials. Pivo a paštika 12 CzT-CzechSpecials-pivo-215x269-CZ.indd :17:25 13

8 KOMODITY KOMODITY VÝZNAM MLÉKAŘSKÝCH ODBYTOVÝCH DRUŽSTEV PŘI OCHRANĚ ZÁJMŮ VÝROBCŮ MLÉKA ROSTE VIAMILK CZ DRUŽSTVO, SPOLEČNĚ S MHD JIH SE SÍDLEM V TÁBOŘE, MHD STŘEDNÍ ČECHY A MOD MORAVA, PATŘÍ MEZI ČTYŘI NEJSILNĚJŠÍ MLÉKAŘSKÁ ODBYTOVÁ DRUŽSTVA U NÁS. PRŮMĚRNÁ DENNÍ DODÁVKA MLÉKA TĚCHTO ČTYŘ ODBYTOVÝCH DRUŽSTEV ČINÍ 2,82 MILIÓNŮ LITRŮ MLÉKA, COŽ SE ROVNÁ 44 % CELKOVÉ DODÁVKY MLÉKA V NAŠÍ REPUBLICE, PŘIČEMŽ DENNÍ VÝROBA, TJ. DODÁVKA MLÉKA V LOŇSKÉM ROCE JE 6,3 MILIÓNŮ LITRŮ MLÉKA. Právě otázka, jaké postavení na trhu s mlékem u nás zaujímají mlékařská odbytová družstva, která sdružují zemědělské prvovýrobce, mne vedla k tomu, že jsem se v průběhu června a července několikráte sešel s Pavlem Lho- byla, jakým způsobem dosáhli toho, že se jejich družstvo loni vyhouplo s průměrnou denní dodávkou ve výši 496 tisíc litrů mléka na čtvrtou pozici na pomyslné příčce nejúspěšnějších mlékařských odbytových družstev. a Pardubického kraje a působí zároveň i v Libereckém kraji a ve východní části Středních Čech. Svědčí o tom celá historie vzniku tohoto družstva, kdy to původně bylo Východočeské mlékařské družstvo, složené z dodavatelů do mlékárny Pragolaktos, a.s. Jedná se o menší dodavatele z oblasti Broumova, Police nad Metují a Trutnova, doplnil Pavel Lhoták. Dále konstatoval, že v loňském roce ukončili členství pouze tři členové, což ukazuje, že zemědělští prvovýrobci oceňují POSÍLIT EKONOMICKÉ VÝSLEDKY LZE V PŘÍPADĚ, KDY SE PODNIKY ZAČNOU SDRUŽOVAT DO ODBYTOVÝCH DRUŽSTEV. tákem, předsedou představenstva a ředitelem Viamilk CZ družstvo se sídlem v Hradci Králové. Přirozeně, že jedna z mých prvních otázek Podle Pavla Lhotáka si v družstvu uvědomili, že pokud mají uspět na trhu, musí soustavně rozšiřovat svoji činnost ve výrobě. To je nesoustřeďovat se pouze na produkci mléka, ale zabývat se i jinou výrobou, v jejich případě produkcí masa, či různou obchodní činností. To činí například prodejem pohonných hmot pro své členy za výhodnějších podmínek než kdyby je kupovali na běžném trhu, ale i dalšími činnostmi. Ovšem tím nejdůležitějším faktorem, jak dosáhli rozvoje, je to, že rozšířili záběr své činnosti i mimo dosavadní územní působnost. Díky slučování s jinými mlékařskými odbytovými družstvy nyní zaujímají plochu celých východních Čech, tedy Královéhradeckého Milpa v Pardubicích. Postupně přicházeli další dodavatelé, a to do mlékáren Trutnov, Josefov a Čejetičky. Před deseti lety k nim přistoupilo Hospodářské družstvo Boleslavsko. Na konci roku 2011 pak i část dodavatelů mlékárny Příšovice. V následujícím roce vstoupilo do družstva sedm významných dodavatelů mléka Mlékárny Hlinsko z Odbytového družstva Sněžné. V loňském roce, na základě požadavku Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), přijali dalších 16 dodavatelů mléka. Nebyli členy našeho družstva, ale měli s Viamilkem CZ družstvo uzavřenou smlouvu na nákup a prodej syrového mléka. Byli to dodavatelé, kteří byli dlouhodobě vázáni v rámci smlouvy Viamilku s Mlékárnou význam mlékařských odbytových družstev nejen při vyjednávání nákupních cen s mlékárnami, ale i při vyjednávání o ostatních ekonomických otázkách, jako jsou ceny vstupů, tedy energií, krmiv atd. Mimochodem, významným oceněním činnosti družstva bylo, že 1. července 2013 získal Viamilk CZ v souladu s Nařízením Rady EU v komoditě mléko status Organizace producentů, doplnil Pavel Lhoták. POKUD CHCETE USPĚT NA TRHU, MUSÍTE SOUSTAVNĚ ROZŠIŘOVAT SVOU ČINNOST VE VÝROBĚ A HLEDAT ZÁROVEŇ ŠIRŠÍ UPLATNĚNÍ. Letošní fúze družstev Fúze družstev Viamilk CZ a Mléko CZ se stala průlomovým krokem. V zájmu posilování odbytových družstev zemědělských prvovýrobců v ČR došlo počátkem letošního roku v České republice k průlomovému kroku, kdy se statutární orgány společnosti Viamilk CZ družstvo se Foto: archiv Viamilk CZ družstvo sídlem v Hradci Králové a Družstvo Mléko CZ se sídlem v Lomnici nad Popelkou dohodly na uskutečnění vnitrostátní fúze sloučením s tím, že nástupnickou organizací bude právě Viamilk. Zveřejněním zápisu v Obchodním rejstříku dne 7. srpna 2014 byl proces fúze završen. Spojování výrobní a ekonomické síly Vývoj při slučování jejich družstva dává za pravdu myšlence, kterou si uvědomují nejen oni sami, ale i jiní producenti mléka u nás, že v dnešní době nelze na trhu s mlékem obstát samostatně. Přežít a dosáhnout určitých ekonomických úspěchů lze jen v případě, kdy se podniky začnou sdružovat do mlékařských odbytových družstev a tím se stanou i mnohem významnějšími obchodními partnery pro mlékárny, ať již u nás nebo v sousedním Německu, doplnil své vysvětlení Pavel Lhoták. Konkrétním důkazem tohoto procesu je fakt, že toto spojování výrobní a ekonomické síly vede k podstatnému nárůstu objemu produkce mléka. Proto se také počátkem druhého pololetí letošního roku družstvu Viamilk CZ podařilo překročit hranici 500 tisíc litrů mléka, přičemž denní nákup se pohyboval v průměru mezi 450 až 460 tisíc litrů mléka. Mimochodem, v současné době má Viamilk CZ 173 členů družstva, z toho 160 producentů mléka s celkovým průměrným denním nákupem 496 tisíc litrů mléka. Přičemž průměrná denní dodávka jednoho dodavatele je 3100 litrů syrového kravského mléka. Pro zajímavost v České republice je dle statistiky 1884 držitelů kvót s průměrnou denní dodávkou 3370 litrů syrového kravského mléka. Záměry družstva do budoucna Další část našeho rozhovoru se přirozeně týkala dalších záměrů DRUŽSTVO VIAMILK DÍKY POSÍLENÍ POZICE ZÍSKALO DALŠÍ MOŽNOSTI K JEDNÁNÍ S PARTNERY A TAK ZLEPŠENÍ SLUŽEB PRO SVÉ ČLENY. družstva pro nadcházející období, kdy po zrušení mléčných kvót v roce 2015 v rámci EU není zatím jisté, jak bude vypadat další vývoj na trhu s mlékem. Jeho odpověď byla jednoznačná, že v souvislosti s uskutečněním poslední fúze dojde v činnosti Viamilku CZ k významnému nárůstu obratu obchodovaného syrového kravského mléka a tím k posílení v oblasti vyjednávání obchodních podmínek s odběrateli syrového kravského mléka s jejich mlékárnami, hlavně s Mlékárnou Pragolaktos, a.s., Mlékárnou Hlinsko, a.s., Agricol Polička a s mlékárnou Poděbrady. Dále bude navýšen obchod s jatečnými zvířaty a rostlinnými komoditami, očekává se posílení v oblasti vyjednávání obchodních podmínek s dodavateli nafty a agrochemie, hnojiv a veterinárních léčiv a samozřejmě k získání synergických efektů spočívajících v propojení jednotlivých činnosti. Jak dále zdůraznil, důsledkem této přeměny bude výrazně silnější nástupnické družstvo Viamilk CZ, které tak předpokládá, že za letošní rok dosáhne obratu ve výši dvou miliard korun. Slučování odbytových družstev na pořadu dne Otázka slučování producentů mléka a odbytových družstev byla mimo jiné i na programu jednání Komoditní rady pro mléko a hovězí maso při Agrární komoře ČR, které se uskutečnilo 9. července Pavel Lhoták ve svém vystoupení mj. uvedl, že momentálně existuje obava z dalších restriktivních požadavků ze strany EU nebo Ministerstva zemědělství ČR, které by mohly tímto způsobem činnost sloučeného družstva narušovat. Zároveň vyzdvihl velmi výraznou pozitivní roli, kterou zde sehrála Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje s tím, že tento model by mohl být dobrou inspirací i pro ostatní regiony. Myšlenku, že mlékárny budou smlouvy uzavírat raději s velkými organizacemi, než s řadou menších producentů, podpořili také další partneři. Větší odbytová družstva mají vyšší vyjednávací sílu s tím, že momentálně si často jednotlivé regiony konkurují a snižují si tak vzájemně výkupní cenu. Členové Komoditní rady dále konstatovali, že situaci na trhu s mlékem by mohl částečně vyřešit zákon o významné tržní síle společně s novelou zákona o potravinách. S problematikou fúzí odbytových družstev proto seznámí Komoditní rada pro mléko a hovězí maso také vedení Agrární komory ČR, uzavřel náš rozhovor Pavel Lhoták. Miroslav Svoboda 14 15

9 KOMODITY KOMODITY MINISTR JUREČKA: MLÉČNÉ KVÓTY PRO LETOŠEK ZŮSTANOU. NEBUDEME USTUPOVAT ZEMÍM, KTERÉ OBCHÁZEJÍ POVINNOST EVROPŠTÍ MINISTŘI ZEMĚDĚLSTVÍ DNES V BRUSELU NESCHVÁLILI PŘEDČASNÉ ZRUŠENÍ MLÉČNÝCH KVÓT. ZNAMENÁ TO, ŽE LETOS JEŠTĚ ZŮSTANOU MLÉČNÉ KVÓTY NASTAVENÉ PODLE PŮVODNÍ DOHODY. ČESKÁ REPUBLIKA HLASOVALA PROTI NÁVRHU NA ZRUŠENÍ KVÓT, PROTOŽE BY TO POŠKODILO ČESKÉ VÝROBCE A ZPRACOVATELE MLÉKA. Čeští mlékaři a potravináři mohou počítat s tím, že pravidla, která určují výši jejich produkce, se letos nezmění. Prosadit zrušení systému mléčných kvót dnes chtěli na jednání Rady Evropy zástupci některých členských států EU. Delegace České republiky byla proti. Návrh nakonec odmítla většina zemí EU. Naši mlékaři a potravináři dodrželi pravidla, která omezila jejich produkci přesně podle schválených požadavků Evropské unie. Nevidím důvod, proč bychom měli ustupovat zemím, které tuto povinnost nevzaly v potaz. Kdybychom přistoupili na předčasné zrušení kvót, poškodili bychom naše mlékaře, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. V současnosti mnoho členských států a jejich producentů překračuje stanovené kvóty produkce mléka. S blížícím se koncem režimu mléčných kvót 31. března 2015, sílily snahy těchto zemí dosáhnout dřívějšího zrušení kvótového systému, případně zrušení pokut za jeho překročení. Dohodnuté limity překračují všechny sousední země ČR s výjimkou Slovenska. Země, které překračují dohodnuté mléčné kvóty, poskytují svým výrobcům a zpracovatelům mléka neoprávněnou výhodu. Kdyby mohli začít prodávat více mléka a mléčných výrobků, než dovolují pravidla EU, byl by konkurenční tlak na naše výrobce neúměrný, řekl ministr Jurečka. Česká republika od počátku souhlasí s koncem mléčných kvót. Předčasné změny dohodnutých podmínek ale nepodporuje kvůli tomu, že by byly špatným signálem pro české producenty a zpracovatele mléka, kteří kvóty dodržují. ČR svou národní kvótu nepřekračuje a našim producentům tak pokuta nehrozí. Dodržení původně dohodnutého termínu na zrušení mléčných kvót dá našim výrobcům a zpracovatelům dostatek času, aby se na konec limitů připravili a navýšili produkci mléka, řekl Marian Jurečka. Příprava České republiky na ukončení režimu mléčných kvót Ukončení režimu mléčných kvót k souvisí s liberalizací trhu a bylo odsouhlaseno již v roce 2008 v rámci tzv. reformy Health Check. Česká republika tento plán od počátku podporovala a svou pozici nezměnila. V souvislosti s ukončením režimu mléčných kvót Česká republika v říjnu 2012 přijala národní legislativu k provádění mléčného balíčku. ČR nevyužila možnost zavedení povinných smluv mezi producenty a zpracovateli mléka ani regulace nabídky sýrů s chráněním označením původu či chráněným zeměpisným označením do národní legislativy. Do české národní legislativy byla přejata pravidla pro možnost sjednat smluvní podmínky kolektivně prostřednictvím organizací producentů a sdružení organizací producentů a také zvláštní pravidla pro mezioborové organizace. Do současné doby bylo v ČR uznáno 8 organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků, které mohou vyjednávat za své členy až o 33 % národní produkce ČR bez obav z porušení pravidel ZEMĚ, KTERÉ PŘEKRAČUJÍ DOHODNUTÉ MLÉČNÉ KVÓTY, POSKYTUJÍ SVÝM VÝROBCŮM A ZPRACOVATELŮM MLÉKA NEOPRÁVNĚNOU VÝHODU. hospodářské soutěže oproti 15 % podle běžných pravidel. Mezioborové organizace zatím v ČR nefungují. Po ukončení režimu mléčných kvót budou moci producenti mléka finanční podporu prostřednictvím přímých plateb a Programu rozvoje venkova. V případě výkyvů na trhu a možných krizí bude možné využit nástroje záchranné sítě Společné organizace trhu EU. Hynek Jordán ředitel Odboru komunikace MZe ZE SVĚTA STRAKATÉHO SKOTU ČESKÝ STRAKATÝ SKOT JE DRUHÝM NEJPOČETNĚJŠÍM DOJENÝM PLEMENEM V ČESKÉ REPUBLICE, POČTEM KRAV ZAPOJENÝCH V PLEMENNÉ KNIZE ZÁROVEŇ PŘEDSTAVUJE TŘETÍ NEJVĚTŠÍ AKTIVNÍ POPULACI V CELOSVĚTOVÉM MĚŘÍTKU. LETOŠNÍ ROK JE BOHATÝ NA UDÁLOSTI, AKCI A NOVINKY A TO NEJEN V OBLASTI ŠLECHTĚNÍ. Foto: autor Z pohledu genetického hodnocení je letošní rok výjimečný, protože do finální fáze se dostává další část projektu společného odhadu plemenných hodnot. Na začátku září odejdou poprvé v historii do mezinárodního testačního výpočtu Interbullu plemenné hodnoty pro znaky mléčné užitkovosti, které budou odhadnuty v rámci společného výpočtu Foto: autor České republiky, Německa a Rakouska. První polovinu roku Svaz věnoval svoji pozornost především podrobným analýzám výsledků společného výpočtu mléka, které vypadají velmi slibně a jsou zárukou konkurenceschopnosti domácího šlechtění. Býci z domácího šlechtění se v plemenných hodnotách mléčné užitkovosti umísťují na předních pozicích společného seznamu TOP-býků Rakouska, Německa a ČR. Dosažené výsledky nás přirozeně těší a zároveň jsou potvrzením správnosti rozhodnutí o společném genetickém hodnocení. Koneckonců i počty mladých býků zařazovaných každoročně do plemenitby v ČR potvrzují, že aktivní šlechtění se stále realizuje ve členských podnicích našeho Svazu a ne za hranicemi naší země. Potěšitelná je trvalá poptávka po plemenném materiálu českého strakatého skotu. I když konec loňského roku přinesl omezení v důsledku zpřísnění veterinárních podmínek pro vývoz do řady zemí jako reakci na výskyt schmallenberského viru v Evropě, strakatý skot má stále svoje odbytiště. Díky dceřiné společnosti Svazu CATTLE MARKET, s.r.o. nabízíme jak plemenná zvířat, tak i další genetický materiál do řady zemí světa. O březí jalovice je velký zájem v Uzbekistánu, ve kterém spolupracujeme s místními chovateli i v oblasti poradenské činnosti a pomoci při procesu zakládání chovatelského svazu. Svoji cestičku si Svaz v oblasti exportu prošlápl i do Moldavska. Reportáže z farem, které dovezly strakatý skotu z České republiky do Moldávie jsou velmi dobrou reklamou pro české chovatele. Z exotických destinací stojí za zmínku Vietnam, do kterého odešla první zásilka inseminačních dávek. Ještě před říjnovým veletrhem Vietstock v HoChiMinhově městě je plánována zásilka embryí do této asijské země. Rok 2014 bude významným i proto, že v květnu letošního roku se podařilo dokončit výstavbu vlastního kancelářského a školicího zázemí. V centru strakatého skotu, v srdci České republiky v Radešínské Svratce se v rekordním čase podařilo vybudovat důstojné zázemí Svazu i jeho dceřiných společností. Pevně věřím, že až se příští rok budeme společně ohlížet za 25 lety fungování Svazu chovatelů českého strakatého skotu, bude to ohlédnutí za kusem dobře vykonané práce. Největší mezinárodní událostí letošního roku byl bezesporu XX. kongres Světové federace chovatelů strakatého skotu (WSFF), který se konal v červenci v jihoamerické Kolumbii. V roce, ve kterém si WSFF připomínala 40. výročí založení, byl prezidentem federace znovuzvolen ředitel Svazu chovatelů českého strakatého skotu doc. Josef Kučera. Vrcholem domácích aktivit bude již XII. ročník Národní výstavy Den českého strakatého skotu v Radešínské Svratce, který se koná 11. září Kromě tradiční odborné chovatelské části s více než 80 plemenicemi v předvadišti a dvojicí zahraničních rozhodčích z Rakouska a Jihoafrické republiky bude v Radešínské Svratce připravena i řada dalších zajímavostí pro odbornou veřejnost i laiky. Letošní ročník nabídne další pokračování úspěšného programu Zemědělství žije!, který je organizován Zemědělským svazem ČR. Na celkem osmi zastávkách věnovaných rostlinné výrobě, živočišné výrobě a mechanizaci si budou moci ověřit svoje znalosti děti ze základních i středních škol. Tradiční součástí je již pátý ročník jízdy zručnosti s manipulátory Manitou, známý jako Manitou cup. V odpolední hudební části je letos připravena také změna a do Radešínské Svratky zavítá ABBA. Pro letošní rok tedy jenom ABBA STARS revival band. Tímto jste také srdečně zváni! Ing. Roman ŠUSTÁČEK, předseda Svazu chovatelů českého strakatého skotu SVAZ CHOVATELŮ ČESKÉHO STRAKATÉHO SKOTU SE DŮRAZNĚ DISTANCUJE OD DEZINTERPRETACE INFORMACÍ, POUŽITÝCH VE ČLÁNKU MGR. PETRA KOZELKY, KTERÝ BYL ZVEŘEJNĚN 31. ČERVENCE 2014 V DENÍKU PRÁVO A NÁSLEDNĚ NA WEBOVÉM PORTÁLU Neautorizovaný text byl dle sdělení Mgr. Kozelky upraven, aby byl více poutavý pro čtenáře viz Mgr. Kozelky ze dne : Dobrý den, pane docente! Dneska vyšlo naše povídáni v deníku Právo. Trochu jsem musel upravit první odstavec, podle editora to bylo totiž pro čtenáře málo lákavé. Svoje připomínky jsem k návrhu textu jsem dne zaslal Mgr. Kozelkovi s jasně formulovaným stanoviskem: Soužití bioplynových stanic a skotu na farmách, které hospodaří na půdě představuje téměř ideální symbiózu. Toto stanovisko je zároveň oficiální pozicí Svazu chovatelů českého strakatého skotu ve věci bioplynových stanic v návaznosti na živočišnou výrobu. doc. Dr. Ing. Josef Kučera, ředitel Svaz chovatelů českého strakatého skotu 16 17

10 KOMODITY INZERCE ZBYTEČNÉ PATÁLIE S DOBYTČÍMI JEDNOTKAMI VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ TÉMĚŘ KAŽDÝ NOVÝ ZÁKON, VYHLÁŠKA, NAŘÍZENÍ NEBO METODICKÝ POKYN REGULUJÍCÍ PODNIKÁNÍ (NEJEN) V ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBĚ ČI PRODUKCI POTRAVIN NAKLÁDÁ NA BEDRA FIREM A JEDNOTLIVCŮ NOVÉ A NOVÉ ADMINISTRATIVNÍ POVINNOSTI, ANIŽ BY PŘITOM ADEKVÁTNĚ REDUKOVALY OBDOBNÉ POVINNOSTI DO TÉ DOBY PLATNÉ. PODHOUBÍ PRO TAKOVÝ PŘÍSTUP PŘITOM UŽ DÁVNO SPŘEDLA ÚŘEDNICKÁ MAFIE V NĚKDEJŠÍM RAKOUSKO- UHERSKÉM MOCNÁŘSTVÍ, V NĚMŽ KLOTOVÉ RUKÁVY TÉMĚŘ ABSOLUTNĚ VLÁDLY NAD DĚLNÝM LIDEM. DNES NA TOM BOHUŽEL NEJSME O MNOHO LÉPE. způsobem říká, že hospodářská zvířata sice produkují výkaly a dusíkaté látky, ale z čeho se tyto výkaly a plyny tvoří, už neřeší. Trávicí trakt tak má v podání českých úředníků jen jeden výstupní otvor. To se pak legitimní příslušníci VDJ. Jinými slovy, do VDJ by mělo být započítáno (přepočítáno) vše, co má stejný účel a smysl. Přepočty, jak vidno z předchozího příkladu, jsou přitom známé a není tak nutné příslušnými Vzhledem k tomu, že kapr si rybník dobrovolně nevypustí, není jednoduché autorům úředně vymyšlených povinností dokázat, že nemají pravdu a jejich požadavky jsou buď zbytečné, nebo nadsazené. Úředník má po ruce vždy celou řadu vysvětlení, proč to není možné a vzhledem k tomu, že případný spor obvykle posuzuje další úředník, naráží kritici na téměř neproniknutelnou bariéru byrokracie. Čas od času se ale objeví skulinky, kterých je možné využít. Takovou skulinkou je v případě zemědělství start nějaké další etapy Společné zemědělské politiky EU (SZP), kdy se více než obvykle mění celá řada podmínek k čerpání dotací, aktualizovaných evidencí či aplikací nových podmínek do stávajícího systému. Ta doba je právě teď. Foto: autor V silách podnikatelské veřejnosti přitom zřejmě není změnit vše, co by si změnu zasloužilo. Existují ale témata, která rezonují napříč všemi typy zemědělských podniků či která by bylo žádoucí řešit například kvůli opakovaně deklarovaným politickým strategiím, jako je slogan podpora živočišné produkce. Symbolem této produkce je pak velká dobytčí jednotka (VDJ) a dobytčí jednotka (DJ). Symbolem byrokracie je pak používání těchto pojmů v doslova desítkách zákonů a vyhlášek, přičemž - a to je rozhodující - pokaždé v jiných souvislostech, z nichž řada působí protichůdně nebo přinejmenším nevyváženě. Například v tom, že z pohledu produkce dusíkatých látek je každé hospodářské zvíře DJ Foto: autor a takto musí být evidováno a přepočítáno, ale z hlediska evidence týkající se například dotací na údržbu luk, travních porostů, a obecně zatížení krajiny VDJ celá řada hospodářských zvířat jakoby hospodářskými zvířaty evidovanými pod VD nebyla. To vytváří prostor k nepřesným údajům například právě z pohledu zatížení VDJ tam, kde zejména Svaz marginálních oblastí vehementně protestuje proti v praxi nestihatelnému navyšování stavů skotu a obecně velkých hospodářských zvířat jako podmínky pro získání podpor. V pohledu evidence DJ to ale vlastně vypadá jinak i na farmách SMO a přilehlých plochách pobíhá například rozličná drůbež, které je sice DJ, ale ne VDJ. Což je trochu logická hloupost, neboť naše legislativa svým občas nelze divit, kdeže to vlastně často jsme. Samozřejmě, je to jen nadsázka. Jde ale o princip. Taková vyhláška č. 377 z o skladování a způsobu používání hnojiv rozlišuje 34 kategorií hospodářských zvířat podle DJ v přepočtu na VDJ, avšak zařazení mnohých z nich, jako je celá skupina jelenovitých chovaných se statutem hospodářského zvířete ve farmových chovech, se do VDJ pro účely dotací nezapočítává. Stejně jako skot, ovce nebo kozy se ale přece i tato zvířata nějak pasou, vyžadují péči hospodářů a například z pohledu vytváření žádoucí biodiverzity působí úplně stejně jako matematickými úkony zatěžovat podnikatele v zemědělství. Co je ale nutné, je finální a jednoduché rozhodnutí, jaká jednotka bude jako jediná používána, přičemž jako navýsost logická se jeví VDJ, na kterou už mají žadatelé o dotace kolonky ve svých formulářích. Jediná zkratka a s ní spojená evidence je přitom jednodušší nejen pro chovatele hospodářských zvířat, ale i při prezentaci problematiky zemědělství navenek, směrem k laické veřejnosti. Vysvětlujte třeba mladým redaktorkám televizí z měst rozdíl mezi DJ a VDJ, když si tyto nositelky zemědělské osvěty ještě nedávno malovaly ve školkách fialové krávy Petr Havel Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění. Přínosy spolupráce Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven Partner Agrární komory ČR Poskytované služby Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

11 KOMODITY KOMODITY SPOTŘEBA PIVA U NÁS LONI MÍRNĚ KLESLA, ALE ZATO STOUPÁ JEHO EXPORT DO ŘADY ZEMÍ SVĚTA ČESKÝ SVAZ PIVOVARŮ A SLADOVEN SDRUŽUJE PIVOVARY, SLADOVNY A DALŠÍ INSTITUCE, KTERÉ SE PŘÍMO ČI NEPŘÍMO PODÍLEJÍ NA VÝROBĚ PIVA V ČESKÉ REPUBLICE. SVAZ NAVAZUJE NA DLOUHOU TRADICI, JEJÍŽ POČÁTKY SPADAJÍ AŽ DO 19. STOLETÍ. JEHO SOUČASNÝM PŘEDSEDOU JE ING. FRANTIŠEK ŠÁMAL, KTERÉMU JSME POLOŽILI NĚKOLIK OTÁZEK. Hlavním cílem svazu je prosazování a obhajování práv a společných zájmů svých členů, dále zajišťuje kontakty s legislativními orgány, s příslušnými orgány státní správy, s Hospodářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR a dalšími institucemi. Svaz zastupuje zájmy svých členů i na mezinárodním poli v pivovarských a sladařských institucích a organizacích. Současná podoba svazu pochází z roku 1991, kdy se podařilo profesní organizaci pivovarníků a sladovníků obnovit. Vznikl tak Český svaz pivovarů a sladoven. V současnosti svaz sdružuje 23 pivovarských společností, 7 sladoven a 19 přispívajících členů. Mezi přispívajícími členy jsou výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce atd. Nedávno byly zvoleny nové orgány Českého svaz pivovarů a sladoven, a to na příští tři roky. Jaké hlavní úkoly jste si pro toto období vytýčili? Dlouhodobě se snažíme zvyšovat pozitivní vnímání a popularitu českého piva a zejména Českého piva (CHZO), informovat o přínosech českého pivovarnictví pro rozvoj české ekonomiky, budovat pověst odvětví coby odpovědného člena společnosti se zaměřením na podporu zodpovědné konzumace piva a v neposlední řade profilovat nealko pivo jako odlišující faktor a konkurenční výhodu pivovarníků oproti ostatním výrobcům alkoholických nápojů. Letos, stejně jako do let budoucích, patří mezi hlavní aktivity svazu projekty společenské zodpovědnosti pivovarů a Den českého piva, který se i letos uskuteční dne 27. září. Naši ambicí je výrazné rozšíření počtu zúčastněných restaurací a zintenzivnění komunikaci celé akce. Věříme, že se nám postupně podaří vytvořit novou celonárodní tradici oslavy českého piva a zvrátit trend přesunu jeho konzumace z restaurací do domácností. Foto: autor V loňském roce mírně poklesla spotřeba piva u nás, ale naopak vzrostl vývoz piva. Jak vidíte další vývoj situace na trhu u nás ve světě? Celkový výstav v roce 2013 vzrostl o pouhé 0,6 % oproti roku 2012 a činil 19,3 milionů hektolitrů piva. I když poklesl výstav pro domácí trh o 1,1 %, meziročně vzrost export o 9 % na 3,54 mil. hl. Nemám křišťálovou kouli, ale dá Foto: autor se předpokládat, že spotřeba piva v Česku bude nadále stagnovat a pohybovat se na plus mínus stejné úrovni, naopak export dále poroste. Velký vliv na to budou mít také nová teritoria, kde rok od roku poptávka po českém pivu stoupá. O co konkrétně mají naši milovníci piva zájem a proč? Český spotřebitel dává stále přednost klasickým ležákům (45 %) a pivům výčepním (54%). Mladší generace a ženy, nejsou na typicky hořkou chuť českého piva tak navyklí, proto upřednostňují pivní mixy či letošní léto tolik oblíbené cidery. Své místo si našla také piva speciální. Jak se na spotřebě piva u nás podílí i počasí? Ideální je stabilní počasí, teplé večery a teploty pohybující se mezi 20 až 25 C. Pravdou je, že v loňském roce mělo nepříznivé počasí a také červnové povodně na spotřebu piva neblahý vliv, procentuálně si to ale netroufnu odhadnout. Letošní počasí zatím vypadá slibně, a proto doufáme, že se to projeví pozitivně v celkové spotřebě piva. Klesá spotřeba v restauracích a roste podíl spotřeby piva v domácnostech. Jde o dlouhodobý trend? Ano. Významným fenoménem posledních let je přesun konzumace z restaurací do domácností, kdy spotřeba piva v restauracích klesla na své historické minimum 41 %. Také proto jsme se rozhodli vytvořit Den českého piva. Jedná se o svátek všech milovníků piva, který navazuje na loňský pilotní ročník. Minulý rok bylo do akce zapojeno 800 podniků po celé ČR a díky úspěšnosti se druhý ročník znatelně rozrostl, a to až na 4000 podniků. Během akce bude ve vybraných podnicích probíhat ochutnávka netradičních piv, degustace pivního menu, návštěva místních sládků, kdy budou mít účastníci možnost se zeptat, jak celý proces výroby jejich oblíbeného piva vypadá, či budou moci získat malé pivo k hlavnímu menu zdarma. Všechny aktuální informace budou zveřejněny na webových stránkách Když hovoříme o exportu našeho piva, kam se nejvíce vyváží a o které trhy budete mít do budoucna největší zájem? Mezi nejvýznamnější teritoria pro export českého piva nadále patří Německo, a to i přesto, že se zde vyvezlo o 2 % méně. Naopak výrazně stoupnul export na Slovensko (o 11,5 % oproti roku 2012), do Polska (o 14 %) a Ruska (o 30 %). Mezi nové země, které výrazně zvýšily svou poptávku, patří Jižní Korea (celkem se vyvezlo 18 tis. hl.) a Moldávie (celkem se vyvezlo 13 tisíc hl.). Kam se bude české pivo vyvážet, závisí v první řadě na poptávce a také na exportní politice jednotlivých pivovarů. V současné době se rozvíjí kampaň, aby lidé konzumovali nealkoholické pivo, sedají-li si za volant a řídí-li auto. Jaký průběh bude mít tato kampaň a jaké očekáváte její dopady? Řídím, piju nealko pivo je úspěšný projekt Českého svazu pivovarů a sladoven na podporu prevence alkoholu za volantem. Letos pokračuje již čtvrtým rokem. Cílem projektu je představení Foto: autor a rozšíření povědomí o nápoji pro řidiče, který je plnohodnotnou alternativou z hlediska bezpečnosti a dodržování dopravních předpisů. Projektu Řídím, piju nealko pivo se každoročně zúčastní 92 % producentů nealkoholického piva na českém trhu. Projekt probíhá ve dvou variantách. Tou první jsou akce ve spolupráci s Policií ČR, které se konají na Velikonoce, a dále na začátku a na konci prázdnin na místech bezpečnostně preventivních kontrol. S projektem v létě také vyjíždíme na letní festivaly a pivní slavnosti s cílem upozornit na neslučitelnost konzumace alkoholu před či při řízení motorového vozidla. Jedním z úkolů Českého svazu pivovarů a sladoven je i působit v oblasti legislativy. Co byste případně chtěli změnit a proč? Pravdou je, že kvůli zvýšení spotřební daně v roce 2009 a špatné ekonomické situaci výrazně klesla spotřeba piva u nás. Hluboký propad nastal v roce 2010, o rok později začala produkce opět mírně stoupat, ale stále ještě nedosáhla úrovně roku Jedním z našich cílů je proto vrátit hodnotu spotřební daně na úroveň před rokem Miroslav Svoboda 20 21

12 KOMODITY KOMODITY VYMEZENÍ JEDNOTLIVÝCH OBLASTÍ LFA A NAVRHOVANÁ DIFERENCIACE PLATEB UVNITŘ LFA OD ROKU 2015 V ROCE 2015 JE PLÁNOVÁNO SPUŠTĚNÍ OPATŘENÍ PLATBY PRO OBLASTI S PŘÍRODNÍMI ČI JINÝMI ZVLÁŠTNÍMI OMEZENÍMI (MÉNĚ PŘÍZNIVÉ OBLASTI, LFA) V RÁMCI PŘIPRAVOVANÉHO PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA NA OBDOBÍ (PRV ). V současné době je programový dokument, včetně popisovaného opatření LFA, schválen Usnesením Vlády ze dne 9. července 2014 č. 532, a tato verze návrhu PRV byla odeslána Evropské komisi dne Opatření LFA má v roce 2015 stejnou strukturu jako v předchozím programovém období, rozděluje se na 3 oblasti: horské LFA, ostatní LFA a specifické LFA. Horské LFA Horské LFA jsou od roku 2015 vymezeny totožně s předchozím programovým obdobím, výměra ani rozložení se nemění, zařazeno je 520 tis. ha zemědělské půdy. Jako horské LFA jsou vymezeny obce, případně katastrální území: jejichž průměrná nadmořská výška je větší nebo rovna 600 m, nebo jejichž průměrná nadmořská výška je větší nebo rovna 500 m a menší než 600 m a zároveň na více než polovině výměry těchto obcí, případně katastrálních území, je svažitost větší než 15 % Do horských LFA byla zařazena také území obcí, případně katastrálních území, která nesplňují výše uvedená kritéria pro vymezení, ale nacházejí se uvnitř horských LFA jedná se o tzv. homogenizaci území. V porovnání s programovým obdobím bude od roku 2015 uplatňován rozdílný přístup k diferenciaci plateb. V programovém období a v roce 2014 byla stanovená platba (149 EUR/ ha travního porostu) rozdělena do dvou sazeb následujícím způsobem uvedeným v tabulce 1. Od roku 2015 je navrhován jiný přístup, nově vypočtená platba (101 EUR/ha zemědělské půdy) je rozdělena do pěti sazeb dle kategorií odstupňovaných dle skutečných přírodních podmínek, a to způsobem uvedeným v tabulce 2. Platba od roku 2015 nebude poskytována jen na travní porosty, jako tomu bylo do roku 2014 včetně, ale na celou Typ podoblasti Charakteristika podoblasti Sazba/rok HA Obce a k.ú. splňující kritéria pro vymezení 105 % stanovené platby HB Obce a k.ú. přiřazená v rámci homogenizace území 90 % stanovené platby Tabulka 1: Diferenciace plateb horských LFA v letech a 2014 Typ podoblasti Charakteristika podoblasti Sazba/rok H1 800 m n.m. a více 136 % stanovené platby H2 700 m n.m. méně než 800 m n.m. 128 % stanovené platby H3 600 m n.m. méně než 700 m n.m. 90 % stanovené platby H4 H5 méně než 600 m n.m. a svažitost nad 15% na více než 50 % území méně než 600 m n.m. a svažitost nad 15% na méně než 50 % území Tabulka 2: Diferenciace plateb horských LFA od roku 2015 Typ podoblasti Charakteristika podoblasti Sazba/rok 109 % stanovené platby 82 % stanovené platby OA Obce a k.ú. splňující kritéria pro vymezení 105 % stanovené platby OA Obce a k.ú. přiřazená v rámci homogenizace území 85 % stanovené platby Tabulka 3: Diferenciace plateb v ostatních LFA v letech , 2014 Typ podoblasti Charakteristika podoblasti Sazba/rok OA OA Obce a k.ú. splňující kritéria pro vymezení Obce a k.ú. přiřazená v rámci homogenizace území Tabulka 4: Diferenciace plateb v ostatních LFA v letech % sazby pro OA % sazby pro OB zemědělskou půdu vymezenou jako horské LFA. Ostatní LFA Ostatní LFA (oblasti, které čelí značným přírodním znevýhodněním) jsou předmětem redefinice, a to na základě znevýhodnění definovaných přílohou III Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1305/2013 o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Tyto oblasti jsou členské státy povinny redefinovat a nejpozději v roce 2018 toto nové vymezení uplatnit. V letech ČR využije možnost ponechat vymezení stejné jako v předchozím programovém období. V předchozím programovém období bylo jako ostatní LFA vymezeno cca 1050 tis. ha zemědělské půdy z toho cca 310 tis. ha travního porostu, tento stav vymezení platí i pro roky 2015 až Jako ostatní LFA jsou vymezeny obce, případně katastrální území, které v rámci kraje mají hustotu obyvatel menší než 75 obyvatel/km 2 a podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu tvoří více než 8 %, a zároveň mají v rámci okresu výnosnost zemědělské půdy nižší než 34 bodů. Do ostatních LFA byla zařazena také katastrální území s výnosností zemědělské půdy bodů, které s ostatními LFA sousedí, zároveň však nesmí zvýšit průměrnou bodovou hodnotu výnosnosti zemědělské půdy nad 34 bodů. Foto: archiv AK ČR Od roku 2018 bude uplatněno nové vymezení ostatních LFA, a to na základě kritérií nízká teplota, podmáčené půdy, hloubka půdy, zrnitost půdy, skeletovitost půdy, svažitost, kyselé půdy. Platby budou v ostatních LFA v letech poskytovány na základě stejného výpočtu jako v předchozích letech, sazby pro jednotlivé podoblasti se však liší. Pro období byla stanovena platba 111 EUR/ha TP, diferencována byla způsobem uvedeným v tabulce 3. Platba od roku 2015 však dosahuje max. 70 % sazby v letech Od roku 2018 kdy pro tyto oblasti bude uplatněno nové vymezení, bude také stanoven nový výpočet platby a sazby budou diferencovány do pěti kategorií O1 až O5 na základě procenta plochy obce zasažené přírodním znevýhodněním. Platba bude poskytována na veškerou vymezenou zemědělskou půdu. Specifické LFA Vymezení specifických LFA (oblasti postižené zvláštními omezeními) zůstává stejné do roku Do těchto oblastí spadá cca 210 tis. ha zemědělské půdy a jedná se o obce, případně katastrální území: s výnosností zemědělské půdy do 34 bodů nebo s výnosností zemědělské půdy 34 až 38 bodů a zároveň se svažitostí nad 12,3 % na více než polovině výměry obce, případně katastrálního území nebo s výnosností zemědělské půdy 34 až 38 bodů a se zatravněním vyšším než 50 % výměry zemědělské půdy obce, případně katastrálního území. Vymezení specifických LFA od roku 2018 závisí na zvolené variantě vymezení ostatních LFA. Z analýz provedených Ústavem zemědělské ekonomiky a informací vyplývá, že převážná většina specifických LFA bude zařazena do ostatních LFA v rámci redefinice. Ve specifických LFA byl proveden nový výpočet platby, sazba je stanovena na 83 EUR/ha zemědělské půdy. Tato sazba nebude dále diferencována. MAĎARSKÁ VLÁDA CHRÁNÍ ZÁKONEM O OBĚHU PŮDY SVOJE ZEMĚDĚLCE DNEM SKONČILO V MAĎARSKU MORATORIUM NA PRODEJ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY CIZÍM STÁTNÍM PŘÍSLUŠNÍKŮM. MAĎARSKÁ VLÁDA SE PROTO ROZHODLA V RÁMCI OCHRANY DOMÁCÍCH ZEMĚDĚLCŮ PŘED SOLVENTNÍMI ZAHRANIČNÍMI INVESTORY ZAVÉST NĚKTERÁ OPATŘENÍ, KTERÁ JSOU OBSAŽENA V ZÁKONU Č.122/2013, O OBĚHU ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ PŮDY. Ten mimo jiné zavádí následující principy. Na zemědělskou a lesnickou půdu je nahlíženo jako na neobnovitelný přírodní zdroj a mohou ji tak nově kupovat pouze osoby, které ji budou skutečně obhospodařovat. Tyto osoby se musí při nákupu prokázat patřičným zemědělským nebo lesnickým vzděláním nebo alespoň tříletou praxí v oboru. Zároveň musí být zapsány v registru tzv. orajících zemědělců. Mezi dalšími podmínkami zápisu je například podmínka vlastního agrotechnického vybavení. Nákup zemědělské půdy pak na úrovni okresů schvaluje orgán místní samosprávy ve spolupráci s místní komisí tvořenou domácími zemědělci, popř. zástupci Agrární komory. Místní farmáři mají při nákupu VLASTNICTVÍ A OCHRANA PŮDY V MAĎARSKU MÁ VELMI PŘÍSNĚ NASTAVENÁ PRAVIDLA, PROTOŽE MAĎARSKÁ VLÁDA JI CHRÁNÍ JAKO STRATEGICKÝ ZDROJ zemědělské půdy předkupní právo, které nemůže být orgánem místní samosprávy upřeno. Navíc existují stropy pro maximální velikost výměry hospodářství, či podniku. Jediný vlastník může mít maximálně 300 ha zemědělské půdy. Jeden subjekt může obhospodařovat maximálně 1200 ha z.p., včetně půdy pronajaté. Ve výjimečných případech, jako je produkce krmiv pro živočišnou výrobu, v případě že se jedná o družstvo, které pronajímá půdu od vlastních členů, nebo pokud se jedná o společné pěstování ekologické, konvenční a GMO produkce s využitím ochranných pásem je možno udělit výjimku až na 1800 ha zemědělské půdy. Zákon nemá retroaktivní účinnost a týká se pouze budoucích nákupů. Maďarská vláda podle vlastního vyjádření tímto krokem hodlá do budoucna stabilizovat vlastnické vztahy a konsolidovat svůj agrární sektor. Bc. Jan Doležal VÝKON + SPOLEHLIVOST PRO PROFESIONÁLY Na poli i na silnici vám zemědělské pneumatiky Mitas přinášejí řadu výhod: vylepšený záběr, vyšší přepravní kapacitu, ohleduplnost k obdělávané půdě, prodlouženou životnost a nižší spotřebu paliva... opravdu mnoho důvodů, proč zvolit české pneumatiky Mitas. Více informací na Mitas a.s., Švehlova 1900/3, Praha 10 tel.: , (703) obchod@mitas-tyres.com 22 23

13 KOMODITY KOMODITY PĚSTOVÁNÍ BRAMBOR V ČR POCITOVĚ SI VŠICHNI MYSLÍME, ŽE BRAMBORY BY MĚLY PATŘIT MEZI KOMODITY, KTERÉ BY Z NAŠICH POLÍCH NEMĚLY ZMIZET. TAKÉ SI VĚTŠINA Z NÁS MYSLÍ, ŽE UDĚLAT KVALITNÍ BRAMBORY S DLOUHOU SKLADOVATELNOSTÍ A S VYSOKÝM VÝNOSEM NA HEKTAR, NENÍ ŽÁDNÝ KUMŠT. ASI MÁLO Z NÁS SE ALE ZAMÝŠLÍ NAD TÍM, JAK TO VLASTNĚ S PĚSTOVÁNÍM BRAMBOR U NÁS JE. ZDA JE ZEMĚDĚLCI VŮBEC CHTĚJÍ PĚSTOVAT I V BUDOUCNU. Za prvé je nutné analyzovat, proč zemědělci stále ještě pěstují brambory. Víme, že téměř každý rok klesají plochy osázené konzumními bramborami i bramborami celkem. Výjimky z tohoto trendu přicházejí po letech, kdy je nějaký problém s množstvím sklizených brambor, stoupne jejich farmářská cena a brambory jsou pak ziskovou plodinou. Kdo je obeznámen s pěstováním brambor ví, že jsou pro zemědělce velmi pracnou plodinou a také mají vysoké náklady na hektar. Běžné pěstitelské náklady na hektar jsou od Kč (brambory na zpracování) až po více než Kč u sadby nebo velmi raných brambor. Náklady na hektar jsou samozřejmě uváděny bez nákladů na skladování, balení a manipulací. V průměru let se brambory nemohou Foto: archiv ÚBS ČR rovnat s relativní jednoduchosti pěstovaných plodin jako je dnes obilí, řepka a kukuřice a nákladovostí, která je na hektar více než třikrát menší. Určitou výhodou vyjmenovaných plodin je i jejich bezproblémová skladovatelnost. V dobrých skladech vydrží bez problémů více než jeden rok. Bohužel brambory musí být spotřebovány nejpozději do jara následujícího roku po sklizni. Naopak velkou výhodou brambor, kterou správně chápou zbývající pěstitelé, je, že v osevním postupu jsou jednou z mála posledních zlepšujících plodin a také jsou vynikajícím přerušovačem. Současný způsob pěstování brambor zajistí maximální dodávku organické hmoty, perfektní prokypření půdy a také odplevelení pozemků. Právě tyto agrotechnické výhody jsou asi již jediným důvodem, proč plochy brambor u nás neklesaly ještě rychleji. Brambory stejně jako ostatní pracné a rizikové plodiny doplatily na v minulosti uplatňovanou strukturu podpor. Masívně se podporovalo omezování PLOCHY BRAMBOR ZA POSLEDNÍCH 25 LET POKLESLY ZHRUBA ČTYŘIKRÁT, PŘESTO JE TO PLODINA, KTERÁ MÁ PRO ZEMĚDĚLCE I PRO SPOTŘEBITELE SVŮJ VELKÝ VÝZNAM. produkce, vyšší podpora trvalých travních porostů a vyplácení velkého objemu podpor plošně na hektar zemědělské půdy, bez podstatné vazby na živočišnou výrobu nebo velikosti zemědělské produkce z hektaru, vedlo k řadě problémů. Klesly stavy dojených krav i plochy pracných plodin jako je ovoce, chmel a zelenina včetně brambor. Zemědělci, kteří se již vzdali pěstování brambor nebo je nikdy nepěstovali, si asi moc dobře nedokáží představit změny, které nastaly při jejich pěstování a skladováním. Důsledkem stále zvyšujících se požadavků na povrchovou i vnitřní kvalitu hlíz je, že většina brambor se dnes sází do odkameněné půdy. Při této technologii, až na výjimky, odpadá následná kultivace brambor. Pro finální kvalitu brambor je škoda, že většina zemědělců v minulosti do pěstování brambor mnoho neinvestovala. Většina zemědělců dnes vlastní starší stroje a nemá takové, které by ještě více omezovaly mechanické poškození brambor. Také chybí kvalitní skladovací prostory. Problém pro většinu našich zemědělců ÚSTŘEDNÍ BRAMBORÁŘSKÝ SVAZ ČESKÉ REPUBLIKY je udržet kvalitu brambor do začátku léta příštího roku po sklizni tak, jak je to běžné v zahraničí. V podstatě na farmách nevzniká nová generace odborníků, kteří by chtěli získávat zkušenosti a dovednosti v pěstování a skladování brambor. Proč taky? Významná část zemědělců se netají tím, že ve chvíli, kdy pokračování v pěstování brambor bude nutně znamenat investice do speciálních strojů a do skladování, s nimi skončí. Výše uvedená rizika a problémy, které přináší pěstování brambor, se v poslední době staly velkým tématem řady jednání na Ministerstvu zemědělství, Agrární komoře a dalších institucích. Jednání ve většině případech inicioval náš svaz, který také předložil řadu nezvratných argumentů, proč brambory podporovat. Evropská unie některé argumenty nepřijala. Například, nebyl pro ni relevantní argument zachování určité soběstačnost ČR v bramborách, i když řada států tento parametr sleduje a dělá řadu viditelných i neviditelných kroků, aby národní soběstačnost byla zachována. Jak jsme na tom v posledních letech se soběstačností v bramborách, je patrné v grafu. V grafu nejsou zohledněny výrobky z brambor, které by toto saldo prohloubily o dalších téměř tun brambor (výrobky jsou pro lepší srovnání přepočteny na brambory ve slupce). Naopak byly přijaty argumenty týkající se zaměstnanosti a rentability. Za posledních deset let se z důvodu snížení ploch ztratilo v zemědělství na 3650 pracovních míst. V závěrečné fázi jednání podpořil naše návrhy i prezident AK ČR Miroslav Toman a především pak ministr zemědělství Marian Jurečka. Výsledkem bylo odsouhlasení systému podpor, které by naše bramborářství měly stabilizovat. Dnes již záleží na Evropské unii a samozřejmě i na skutečném znění prováděcích národních předpisů, jestli tomu tak bude. Co lze reálně očekávat v letech 2015 až 2020 pro pěstitele brambor? Pěstitelům by měly být vypláceny dvě podpory podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1307/2013 hlava IV kapitola 1 článků 52 až 55, a to produkční podpory na konzumní brambory a na brambory pro výrobu škrobu. Na produkční podporu konzumních brambor by každoročně mělo být vypláceno 50 mil. Kč. Podpora by měla být vyplácena na základě vyplnění příslušné části souhrnné žádosti, která bude muset být doložena dokumenty prokazujícími nakoupení uznané sadby v množství nejméně 2 t/ha, čísly půdních bloků a mapami, kde byly brambory vysázeny. Následně bude muset doložit žadatel účetním dokladem, že prodal určité množství brambor na hektar. Obecně se předpokládá pokračování vyplácení podpory na brambory určené pro výrobu škrobu. Každoročně bude na tuto podporu vypláceno 85 mil. Kč. Nově se bude jednat také o produkční podporu, která nemá nic společného s podmínkami, za kterých se podpora na tyto brambory vyplácí nyní. V letech 2012 až 2014 bylo vyplácení podpory podmíněno zvýšenou ochranou životního prostředí a zvyšováním úrodnosti půdy při pěstování brambor. Pro získání nové podpory od roku 2015 bude muset pěstitel splnit stejné podmínky jako u konzumních brambor. Podmínkou % 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 95,8 získání podpory nebude dokládaní určitého množství brambor z hektaru, ale prodej určitého množství škrobu z hektaru. Obecně se předpokládá, že toto množství by mělo být minimálně 6 t škrobu/ ha. Toto číslo podporuje i náš svaz. Navíc bude muset žadatel dokládat k souhrnné žádosti kopii smlouvy s výrobcem škrobu. Často se mne pěstitelé ptají, proč nebylo na podporu konzumních brambor vyjednáno více peněz. Poukazují na výši prostředků, které by měly být poskytovány na brambory určené pro výrobu škrobu. Na to je v celku jednoduchá odpověď. Brambory pro výrobu škrobu jsou v rámci EU podporovány nepřetržitě již několik desítek let. Navržený objem prostředků vychází z historických objemů podpor, takže 85 mil. Kč/rok je na spodní úrovni objemu prostředků, které mohla Česká republika dát na podporu brambor určených pro výrobu škrobu. Naopak produkční podporu na konzumní brambory podle článku 52 bude mít podle našich 114,2 80,8 90,1 Foto: archiv ÚBS ČR informací jen Česká republika. Výsledná a schválená suma 50 mil. Kč/rok je mnohostranným kompromisem mezi naším svazem, Agrární komorou a Ministerstvem zemědělství. Ve finále nejde jen o dobré argumenty, ale i o to, kdo vám dá podporu a navrhne, kde ubrat, aby se mohlo dát na brambory. Pokud dál budou plochy brambor klesat, určitě náš svaz bude hledat cesty, jak tuto částku v budoucnosti navýšit.další podpory 85,1 87,5 lze očekávat z Programů rozvoje venkova, resp. v rámci výzev, které budou vyhlašovány na podprogramy Investice do zemědělských podniků odst. B. Investice do zemědělských staveb a technologií pro rostlinnou výrobu, kterými mimo jiné jsou výstavba a rekonstrukce staveb pro skladování produktů rostlinné produkce včetně technologií a odst. C. Investice do pořízení speciálních mobilních strojů pro zemědělskou výrobu. 76,0 89,3 I zde nám velmi pomohlo, že na brambory nejen z hlediska botaniky, ale i z hlediska podpor začalo být nahlíženo jako na zeleninu. Platí, že základní parametry jsou již dány a problém může být v různých připomínkách ze strany EU a pak v konečném znění jednotlivých výzev. Jsem optimisticky založený člověk, a proto věřím, že vše co bylo rozhodnuto a snad bude i dlouhodobě uplatňováno ve prospěch zachování rozměru našeho Soběstačnost ve výrobě konzumních brambor v ČR v letech (údaje v procentech, ÚBS ČR) roky 76,4 59,1 bramborářství, povede ke stabilizaci ploch brambor všech užitkových směrů a tím i k zachování stávající produkce. Dotace je na první pohled krásná věc. Je třeba však mít stále na paměti, že důležité budou i další věci, a jestli celé prostředí bude pro pěstitele brambor férové. Zda dále budou uzavírány s pěstiteli smlouvy na prodej brambor, což se dnes běžně děje. Důležité bude, aby tyto smlouvy byly dodržovány v době neúrody i nadúrody. Obchod je samozřejmě o dobře vyjednané smlouvě, ale především o korektním a dlouhodobém vztahu mezi pěstitelem brambor a kupujícím. Domácí pěstitelé beze sporu a určitě dále budou velmi dobrou výhodou pro domácí malospotřebitele, zpracovatele i obchodníky. Stejná dlouhodobá výhoda je i opačně pro zemědělce. Asi všichni by si měli uvědomit, že nejsložitější pozici mají pěstitelé brambor, kteří jsou však nenahraditelní pro všechny ostatní včetně konečných spotřebitelů. Domácí produkce dlouhodobě drží na uzdě ceny dovážených brambor a mělo by tomu tak být i nadále. Ing. Miloslav Chlan předseda Ústředního bramborářského svazu 24 25

14 KOMODITY KOMODITY BOUŘKY ZPŮSOBILY ZEMĚDĚLCŮM ROZSÁHLÉ ŠKODY KROUPY NIČILY PLODINY, KTERÉ BYLY KRÁTCE PŘED SKLIZNÍ A NÁSLEDKY PO LETNÍCH BOUŘKÁCH, KTERÉ TRÁPÍ ČESKOU REPUBLIKU OD ZAČÁTKU ČERVENCE, SE ODHADUJÍ VE VÝŠI NĚKOLIKA STOVEK MILIÓNŮ KORUN. Česká pojišťovna sčítá následky po letních bouřkách, které od počátku července trápí téměř celou Českou republiku. V současné době evidujeme 55 tisíc hektarů poškozených porostů, z toho 48 tisíc hektarů je zasaženo právě krupobitím, potvrzuje Alena Stiborová, ředitelka odboru zemědělského pojištění Foto: archiv České pojišťovny MLÉKAŘSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ DRUŽSTVO JIH TÁBOR SE PŘEDSTAVUJE DRUŽSTVO, KTERÉ V ČERVNU 2014 OSLAVILO 20 LET SVÉ PŮSOBNOSTI, MÁ V SOUČASNÉ DOBĚ 211 ČLENŮ A PRŮMĚRNÁ DENNÍ DODÁVKA V LETOŠNÍM ROCE JE LITRŮ MLÉKA. České pojišťovny a.s. Mezi nejvíce postižené regiony patří spolu s Vysočinou jižní Morava, ale také oblast východních a středních Čech. V menší míře se však bouřková činnost nevyhnula žádné části naší republiky. V současné době odhady plnění za zhruba 900 nahlášených pojistných událostí na plodinách, Podíl družstva na celkovém obchodu s mlékem v ČR je 18,5 %. Mléko je následně dodáváno překračují hodnotu 350 milionů korun. Zemědělci největší domácí pojišťovně hlásí především poškozené porosty ozimých řepek, obilnin, ale také zeleniny, vinné révy, chmele i například kmínu. Devastující účinky na úrodu mělo především krupobití, které se na nahlášených škodách podílí v rámci dlouhodobých smluv šesti partnerům, a to Mlékárně Madeta (cca 55 % produkce), Goldsteig (33 %), Mlékárně Klatovy (7 %), do Tatry Hlinsko (3,5 %), Mlékárny Jihlava (2 %) a mlékárny ve Schwarzenfeldu (2 %). V roce 2013 družstvo zobchodovalo 411 miliónů litrů mléka za průměrnou realizační cenu 8,94 Kč/l. Zpětně jsou z 85 procent. Plodiny ve sklizňovém období jsou náchylnější k poškození, proto škody v tomto období jsou zpravidla rozsáhlejší. Dokladem je první srpnový víkend tohoto roku, kdy naše území zasáhly silné bouřky doprovázené krupobitím a přívalovými dešti. Za jediný den bylo nahlášeno 108 pojistných událostí s odhadem plnění přes 50 milionů korun upřesňuje Alena Stiborová. Podle jejích slov se na zbylých škodách podepsala nejvíce vichřice a záplava, a to především na Chrudimsku, Kroměřížsku, Litoměřicku a Znojemsku. Mimořádně mírný průběh letošní zimy se odrazil v minimálním počtu škod vyzimováním a zimním mrazem. Naopak větší počet škod má na svědomí jarní mráz, a to především na jahodách, ovoci a vinné révě. Nejvíce postiženými okresy byly v tomto případě Brno a Žatec. CP_zemedelci A4 3loga.indd :20 prostřednictvím družstva členům poskytovány služby jako je nákup mléčných krmných směsí, minerálních doplňků, dezinfekčních a sanitačních prostředků, konzervačních přípravků, apod. za lepších cenových podmínek, než kdyby byly nákupy řešeny individuálně. Významný je pro členy i produkt pojištění za velmi příznivých podmínek. PARTNERSTVÍ ČESKÉ POJIŠŤOVNY A.S. A AGRÁRNÍ KOMORY ČR POKRAČUJE I V ROCE 2014 Cílem vzájemné spolupráce je především zkvalitňování služeb a možností v oblasti zemědělského pojištění a aktivity vedoucí k vytvoření dlouhodobého systému eliminace rizik zemědělské výroby. Společným zájmem je také zvyšovat informovanost našich zemědělců v této oblasti a posílit spolupráci na regionální úrovni. Významným výsledkem naší úzké spolupráce, současně za přispění dalších organizací, je zachování podpory pojištění jak pro speciální plodiny a zvířata, tak pro ostatní plodiny. Zachování této podpory a její stabilizace do budoucna patří i v letošním roce mezi naše klíčové Základní filosofie družstva je udržet a rozvíjet především v jižních Čechách chov skotu a produkci mléka za podmínek stabilního obchodního partnerství i motivačních výhod pro vlastní členy tak, aby dlouhodobého efektu dosáhly všechny zainteresované strany. Jednou z aktivit družstva proto také je podpora propagace spotřeby úkoly, shodují se Miroslav Toman, prezident Agrární komory ČR a Alena Stiborová, ředitelka zemědělského pojištění České pojišťovny a.s. Česká pojišťovna a.s. je na trhu zemědělského pojištění v ČR předním pojistitelem. Spravuje 2/3 pojištěných zemědělců u nás, což každoročně znamená více než 40 mld. pojištěné zemědělské produkce. V oblasti zemědělského pojištění poskytuje pojišťovna komplexní služby, od poradenské činnosti přes sjednání a kompletní správu smluv. Samozřejmostí je kompletní likvidační servis zabezpečený vlastní odbornou likvidační síti. mléka a mléčných výrobků. Družstvo se pravidelně účastní a prezentuje na nejvýznamnější celostátní výstavě Země živitelka, ale podporuje také regionální výstavy skotu v Opařanech a Košeticích. Mlékařské a hospodářské družstvo JIH je také partnerem Agrární komory ČR pro propagaci mléka. PROHŘEŠKY OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ SE OPAKUJÍ STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÁ A POTRAVINÁŘSKÁ INSPEKCE (SZPI) USKUTEČNILA KONTROLNÍ AKCI ZAMĚŘENOU NA OPAKUJÍCÍ SE PORUŠENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ U OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ S DŮRAZEM NA POCHYBENÍ, KTERÉ VZNIKAJÍ PŘÍMO V PRODEJNÁCH. V rámci akce SZPI realizovala 311 kontrolních vstupů do 230 provozoven obchodních řetězců nejvýznamněji zastoupených na českém trhu. Při kontrole bylo hodnoceno 302 vzorků potravin, z toho 298 na místě a 4 v laboratoři. Celkem se inspekce zaměřila na 550 dříve zjištěných nedostatků z přelomu roku 2013 a SZPI při kontrole zjistila, že z 550 původních nedostatků se porušení právních předpisů opakovalo téměř ve 47 % případů. Převažujícím typem opakovaně zjišťovaných prohřešků bylo porušení hygienických standardů, nedodržení minimálních požadavků jakosti, neodpovídající označování potravin, okem viditelné plísně a prodej potravin s prošlou dobou použitelnosti nebo minimální trvanlivosti. Při kontrole dále inspekce zjistila 531 dalších nových porušení právních předpisů. Skutečnost, že u téměř 50% pochybení, které SZPI zjišťuje u obchodních řetězců, tyto subjekty nepřijímají adekvátní opatření, je alarmující. Inspekce tuto skutečnost individuálně posoudí v rámci správních řízení při rozhodování o výši pokuty. V roce 2013 SZPI pravomocně uložila pokuty v celkové výši Kč., tedy téměř o 50 % více oproti předchozímu roku. PŘEHLED ZJIŠTĚNÍ: Četnost opakování stejných nedostatků podle prodejců - 10 provozovatelů s nejvyšším počtem opakovaných zjištění Kontrolovaná osoba Počet opakovaných nedostatků BILLA, spol. s r. o. 52 AHOLD Czech Republic, a.s. Kontrolovaná osoba SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. Přehled opakujících se zjištěných nedostatků podle jejich četnosti Počet opakovaných nedostatků 48 HRUŠKA, spol. s r.o 16 Tesco Stores ČR a.s. 45 Lidl Česká republika v.o.s. 10 Kaufland Česká republika v.o.s. 33 Družstva JEDNOTA a COOP 10 Penny Market s.r.o. 17 PMU CZ, a.s. 4 hygienické nedostatky jakost - minimální požadavky nedostatky v označování plísně viditelné okem prošlé DP/DMT podmínky úchovy / skladování / prodeje bezpečnost potravin záměrné prodlužování DP škůdci přelepování /pozměňování etiket hniloba a kažení HACCP senzorika odkapaný podíl nesplnění opatření MIBI GLOSÁŘ Vhodně zvolený název Náš Grunt opravdu nabízí úklid peněženek Síť malých obchůdků s potravinami Náš Grunt zvolila svůj název opravdu příhodně. Přesvědčí se o tom při pohledu na ceny potravin nabízených v těchto prodejnách každý její návštěvník. Ačkoli jsou v naší zemi obvykle předmětem kritiky vysoké marže nadnárodních řetězců, na prostý český Grunt jsou zahraniční obchodníci krátcí. Zákazníkům, kteří v Gruntu často nakupují, poskytuje totiž uvedená síť kromě prodeje potravin také službu navíc důkladný úklid (slovník cizích slov: gruntovat důkladně uklízet) jejich peněženek. Vzhůru do chovů česneku Na první pohled opravdu zapamatovatelná dvě slovní spojení o celkové výměře pouhých čtyř slov pěstování plodin a chov zvířat, se desítky let nedaří zakotvit v paměti tuzemských médií ani politiků. Respektive slovo pěstovat se již všichni naučili, ale tím to končí. A tak se u nás pěstují prasata, ryby nebo skot, což zní zasvěceným obdobně jako přejíždění polystyrénem po skle. Otázkou je, zdali právě tento stav není ve svém důsledku hlavní příčinou, proč rozměr rostlinné produkce v našem zemědělství stále roste. Možná by tak stálo za to, aby se na podporu živočišné produkce začala v naší zemi chovat mrkev, česnek, jablka a samozřejmě pšenice. Varování pro Českou televizi: Pozor na vysoké výdaje za nákup kávy Někdejší slogan Mládí vpřed poměrně bezezbytku naplňuje značná část zpravodajského týmu České televize ve věkové hranici do 30 let. Za takové situace se opravdu těžko vyvrací teze redaktorů, podle které jsou české potraviny stále dražší a dražší a dražší, a v minulosti nikdy dražší nebyly. Z veřejně dostupných údajů Českého statistického úřadu ale vyplývá, že v současné době si občané ze svých výplat dopřejí objemově více potravin, než v roce 1989, což v praxi znamená, že příjmy lidí od té doby vzrostly o mnoho více než ceny potravin. Pokud by se v přepočtu ceny potravin či nápojů podle tezí televizních novinářů za poslední čtvrtstoletí jen udržely Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství na tehdejší úrovni, stál by například kilogram kávy zhruba korun. Pokud za tuto cenu televize nebo její redaktoři skutečně kávu nakupují, mělo by vedení udělat urychleně audit provozních nákladů. Jinak nás asi čeká brzy nárůst koncesionářských poplatků. Neteče, teče, neteče.. a tak dále Nedostatek vody na mnohých českých jezech trápí nejen početnou vodáckou obec, ale i rybáře a hlavně vodní živočichy a rostliny, pro něž je voda nezbytnou podmínkou života. Kromě sucha je přitom nejčastější příčinou nedodržování minimálních zůstatkových průtoků, což by měly kontrolovat místně příslušné vodoprávní úřady. Ty to ale nedělají a naopak umožňují majitelům malých vodních elektráren odklonit (možná to byla inspirace pro exministra dopravy Aleše Řebíčka, do jehož gesce ostatně vodní cesty také spadaly) vodu pro jejich potřebu k výrobě elektřiny. Do problému se nedávno vložily i státní podniky Povodí, které začaly dodržování průtoků vody kontrolovat a dopředu hlásí dobu a místa kontrol příslušným úřadům. Díky tomu poněkud mýticky voda sice obvykle přes jezy neteče, aniž by ale spadla kapka vody, v době kontrol se proud přes jez náhle zázračně přelije. Lokální zázraky ale mají dvě rizika nenadálý nárůst průtoku vody přes jez může vyvolat paniku z blížící se povodně a místním úředníkům spřízněných s majitelem příslušné malé vodní elektrárny se vypne proud. Ideální potenciál pro další katastrofické zprávy. Oteplováním ke snadnější opici Globální oteplování nemusí mít vždy jen negativní důsledky. Podle posledních zahraničních výzkumů (i když jde o takzvané objevení Ameriky ) se rostoucí teploty projevují na růstu obsahu alkoholu ve vinných hroznech, což skýtá pro konzumenty vína z těchto hroznů riziko nepředvídatelně rychlé opičky. Ve Francii proto údajně uvažují o přemístění tamních vinic do většího chládku. Pakliže se bude problémem zabývat EU, měla by ČR obhajovat zachování stávajícího stavu. Nám by to vyhovovalo, ze všech statistik vyplývá, že vydržíme víc. Petr Havel 26 27

15 KOMODITY KOMODITY LZE SKLOUBIT OCHRANU PŮDY SE ZÁJMEM INVESTORŮ? TÉMĚŘ 20 LET BYLO V NAŠÍ ZEMI MOŽNÉ VYJÍMAT POZEMKY ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU (ZPF) SKORO ZA HUBIČKU, A PODLE TOHO TO TAKÉ DOPADLO TISÍCE HEKTARŮ KVALITNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY PADLO ZA OBĚŤ BUDOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY, VÝSTAVBĚ OBCHODNÍCH A LOGISTICKÝCH CENTER ČI TĚŽAŘSKÝM AKTIVITÁM RŮZNÝCH KOMERČNÍCH SPOLEČNOSTÍ. ŘADA Z NICH ZŘEJMĚ ZBYTEČNĚ A MINIMÁLNĚ PRO KRAJINU I ZEMĚDĚLCE V NEVHODNÉ STRUKTUŘE. Poslední tři roky, díky platnému znění zákona o ochraně ZPF, která poplatky za vyjímání pozemků razantně několikanásobně zvýšila, se přitom situace obrátila, takže výše poplatků za vyjímání pozemků k nezemědělským účelům činí značné problémy potenciálním investorům, a to jak Foto: archiv AK ČR zahraničním, tak domácím. Ambici vyřešit tento problém si proto vetkla jako cíl nejnovější verze novely zákona o ochraně ZPF z dílny ministerstva životního prostředí (MŽP) a stejně jako v předchozích střetech o filozofii ochrany zemědělských pozemků lze očekávat celou řadu emotivních, ekonomických, politických i racionálních argumentů. Důležité ale je, aby byl výsledný kompromis funkční a obsahoval v sobě mechanismus dostatečně vysokých poplatků za vyjímání půdy a zároveň vhodně definované podmínky pro často skloňovaný veřejný zájem. Což není v praxi mnohdy nic jiného, než snížení či odpuštění příslušných poplatků při vytváření lokální zaměstnanosti jako důsledku investic. Ministerstvo zemědělství přitom zcela správně hájí princip stávající poplatky pokud možno nesnižovat, a minimálně z hlediska omezení rizik vodní eroze a všech důsledků z toho vyplývajících, jako jsou povodně nebo naopak nedostatek vody a narušení vodních zdrojů, má obecně pravdu. Udržení kvality půdy je ostatně i v zájmu zemědělců samotných, například kvůli dostatečně vysokým hektarovým výnosům hospodářských plodin pěstovaných na orné půdě. Zcela nebo výrazně zazátkovat možnou investiční výstavbu na území ČR ale také asi není optimálním řešením. Právě v této oblasti bude nutné najít kompromis. V úplně poslední verzi novely zákona již k němu částečně došlo a součástí tak již není původní záměr odpustit poplatky za vyjímání půdy za účelem výstavby železničních a dopravních koridorů. Součástí již také nejsou výjimky pro státem již dříve schválené a naplánované průmyslové zóny. Dlužno ovšem podotknout, že v tomto směru musela ČR respektovat výhrady EU, která považuje selektivní výjimky pro vyvolené za nepovolenou podporu. Politici se tak musí dohodnout a rozhodnout mezi principem všichni nebo nikdo. Ani jedno řešení není optimální a je zřejmé, že tezi o výjimkách není možné v praxi zcela naplnit. To ovšem na druhou stranu znamená naplnit Foto: archiv AK ČR jiné dvě výzvy. Ta první je v obecné rovině sáhnout skutečně ke snížení stávajících poplatků, avšak v takové struktuře, která maximálně ochrání zemědělskou půdu. To například znamená ustoupit z odvěké teze MŽP, podle níž je třeba prostřednictvím koeficientů ekologické cennosti půdy v rámci ochrany ZPF chránit zejména půdu v národních parcích, chráněných krajinných oblastech nebo v územích Natura Teze, především z hlediska investorů, je to zcela chybná v ekologicky cenných územích je velmi omezeno a v řadě případů zcela zakázáno cokoli stavět a narušovat tak onu ekologickou cennost, a to na základě zcela jiných zákonů, než je zákon o ochraně ZPF. Jinými slovy, pro účely tohoto zákona by měla být obecně nejcennější půda taková půda, která je investičně nejlépe využitelná, což je v praxi především zemědělská půda v okolí měst. S takovou filozofií ale zatím novela nepočítá. Druhým, daleko větším oříškem, je pak nalezení vyvážené hranice mezi konstrukcí poplatků za vyjímání pozemků z této skutečně investičně (tedy ne ekologicky) cenné půdy. Oproti současné situaci se přitom nabízí několik řešení, případně jejich kombinace. Prvním z nich je změna stávajícího výpočtu ceny vyjímaných pozemků tak, že se koeficienty cennosti budou mezi sebou sčítat, a ne násobit. Druhým typem regulace by mohlo být stanovení maximálně možné výše poplatků bez ohledu na stanovené koeficienty. To by mimochodem potenciálním investorům umožnilo udělat si představu o maximálně možných nákladech týkajících se vyjímání pozemků pro jejich záměry. Třetím řešením, které by však muselo být konstruováno z opačného směru, než je současné stanovení poplatků a od nich se odvíjejících cen, by bylo vycházet nejprve z přiměřeně vysokých poplatků, které by byly zhruba adekvátní nedávno přijatému principu navýšení cen pro vlastníky pozemků v případě státního zájmu vykoupit je kvůli výstavbě dálnic, a teprve podle toho stanovit příslušné koeficienty. Takové řešení by bylo spravedlivé pro všechny vlastníky pozemků a omezilo by riziko spekulací, případně Foto: archiv AK ČR pocitů křivd těch, kteří mají své pozemky na cenově nevhodném místě. Jako prvotní podklad k takové diskusi je možné vycházet z cen pohybujících se v rozmezí 500 až 800 korun za metr čtvereční z půdního fondu vyjímaných pozemků. Čtvrtým a z dlouhodobého strategického hlediska patrně nejvhodnějším řešením by bylo přijetí takového principu, který by na vládní úrovni posuzoval každý veřejně prospěšný investiční záměr zvlášť, kdy by bylo možné na této úrovni rozhodnout o případných výjimkách týkajících se výše poplatků za zábory zemědělské půdy. Výhodou takového řešení by bylo omezení rizika korupčních rozhodnutí za situace, kdy by o věci rozhodovalo jen jedno ministerstvo, případně nějaké organizace s tímto ministerstvem spojené, kde se navíc mohou střídat představitelé či příznivci různých politických stran s rozdílnými přístupy k posuzované investici. Vládní posvěcení je nepochybně i pro potenciální investory závaznější a objektivnější. Kromě toho i operativnější jakýkoli kabinet se může v případě nutné potřeby v zásadě sejít ze dne na den, podle pokynů premiéra. Přínosem takového řešení by navíc nebylo plošné otevření investičního prostoru, ale pouze regionálně zaměřeným a odůvodnitelným konkrétním investicím, což by bylo jistě srozumitelnější jak pro občany příslušné lokality, tak pro tamní zemědělce. Finální rozhodnutí je samozřejmě na politicích. Pokud přitom v takto citlivé věci skutečně naleznou dobré řešení, určitě tím sníží ve veřejnosti značně rozšířený pocit bezmoci proti mocným Petr Havel 28 29

16 VODA V KRAJINĚ VODA V KRAJINĚ VODA V ZEMĚDĚLSKÝCH PŮDÁCH BEZ VODY NEMOHOU BÝT ÚRODNÉ PŮDY A BEZ ZDRAVÝCH PŮD NEMŮŽE BÝT KVALITNÍ VODA. PŮDA MÁ VÝZNAMNÝ VLIV I NA MNOŽSTVÍ A KVALITU VOD ZEJMÉNA DÍKY SVÉ SCHOPNOSTI INFILTRACE, FILTRACE A ZADRŽOVÁNÍ VODY. RETENČNÍ SCHOPNOST PŮD OVLIVŇUJE VÝSKYT POVODNÍ I SUCHA, NEJVÝZNAMNĚJI JE TENTO VLIV ZŘEJMÝ U PŮD HLINITÝCH AŽ JÍLOVITOHLINITÝCH, KTERÉ MAJÍ NEJVYŠŠÍ RETENČNÍ VODNÍ KAPACITU. RETENČNÍ VODNÍ KAPACITA HLUBOKÝCH ČERNOZEMÍ A HNĚDOZEMÍ UMOŽŇUJE ZADRŽENÍ AŽ 340 L NA JEDINÉM ČTVEREČNÍM METRU PŮDY. Význam pro omezení výskytu povodní i sucha. Vliv půdy na vodu je ovlivňován řadou faktorů, mezi nejvýznamnější patří hloubka půdního profilu, pórovitost půdy, utužení půdy, obsah organické hmoty, struktura půdy a stabilita půdních agregátů a v neposlední řadě i poškození půdy erozí. Degradovaná půda nejen že ztrácí své přirozené funkce, ale hůře odolává extrémním vlivům počasí (povodně, sucho i vítr), čímž se snižují výnosy zemědělských plodiny, ale zvyšují se i rizika související se smyvem půdy do vodních toků a intravilánů obcí, zvýšení koncentrace polétavého prachu včetně následného usazování erodovaných částic na komunikacích a v zastavěném území, i snížením retenční schopnosti krajiny a s tím související negativní dopady na ekologickou stabilitu území. V případě, že půda nezastává své produkční i mimoprodukční funkce v požadovaném rozsahu, mohou jí za určitých okolností pomoci Závlahový detail meliorace. Ačkoli je pojem meliorace již chápán spíše jako pejorativní označení odvodnění, skutečný význam zahrnuje veškerá půdu zlepšující opatření. Meliorací tedy může být vápnění silně kyselých půd, vylehčování těžkých půd, protierozní opatření, ale nejčastěji je meliorací označováno právě opatření upravující vodní režim půdy, tedy odvodnění a závlahy. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. (VÚMOP), jak již název napovídá, řeší problematiku meliorací v plném rozsahu, od vodohospodářských opatření přes protierozní ochranu až k rekultivacím degradovaných půd, to vše za pomoci nejmodernějších dostupných technologií, včetně matematických modelů a geografických informačních systémů. Odvodnění Hlavním účelem odvodnění, jako jednoho z tradičních melioračních opatření, byla úprava vodního a vzdušného režimu zemědělských půd, tj. optimalizace vlhkosti a provzdušenosti půd z hlediska potřeb rostlin, zpracovatelnosti půdy a její únosnosti pro zemědělské mechanismy. Upření pozornosti na horské a podhorské oblasti se složitějšími morfologickými, klimatickými, půdními a hydrogeologickými podmínkami však spolu s následnou intenzivní zemědělskou činností vyústilo ve výraznou destabilizaci agroekosystémů; došlo ke snížení jejich strukturální heterogenity, biodiverzity a přirozeného krajinného potenciálu. Tento fakt, v současnosti umocněný lokálními poruchami nebo úplným funkčním vyřazením drenáže, má za následek kvantitativní i kvalitativní změny ve vodním režimu celých povodí. Prvotní pozitivní efekt však přerostl v nesmyslné budování a řada území byla odvodněna, aniž by zde bylo odvodnění účelné. Realizace systémů zemědělského odvodnění v ČR zejména v letech minulého století měla za následek poměrně vysokou míru regulace Meliorační hroby Ralsko (Foto: Doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc.) drobných vodních toků a plošně významný rozsah staveb drenážního odvodnění. Tyto stavby, často neopodstatněné, významně ovlivňují, spolu s regulací navazujících vodních toků, odtokový proces v krajině, a to spíše v negativním, tj. urychlujícím smyslu, včetně vlivu na kvalitu vod. Zároveň k budování drenážních systémů neodmyslitelně patří i nakládání s přebytečným organickým i anorganickým materiálem, který byl soustředěn a následně zasypán v takzvaných melioračních hrobech. V současnosti je 25 % území zemědělského půdního fondu České republiky odvodněno, z toho však jen 19 % bylo zamokřeno. Zároveň životnost drenážních systémů je na řadě ploch již u konce, což stejně jako pracující materiál v melioračních hrobech přináší další komplikace pro uživatele i vlastníky pozemků. Hlavními problémy zemědělského odvodnění v ČR jsou: nedostatečná údržba melioračních systémů nekoncepční provádění oprav významné změny hospodářských podmínek pozemku od návrhu a realizace meliorace problémy při archivaci projektové dokumentace nežádoucí účinnost v období sucha (přesoušení) časté závady způsobují zamokření pozemku s následkem povrchové vodní eroze. Závlaha Naopak druhý typ vodohospodářských meliorací pozemkům ve formě závlah je v České republice podceňován. V současné době jsou jen 4 % území zemědělského půdního fondu zavlažována. Podcenění významu závlah na stabilizaci produkce se umocňuje v podmínkách extrémních srážkových výkyvů, jejichž četnost stoupá s postupující změnou klimatu. Závlahy mohou zmírnit dopady sucha na zemědělskou produkci, které mohou být velice významné. Příkladem může být rok 2011 a tradičně suchem nejvíce ohrožený okres Břeclav, kde výnosy na zemědělských plodinách zaznamenaly propad na pouhých 33,9 % u obilovin a 50 % u řepky. Obecně se aridní oblasti potýkají s řadou problémů kromě snížení výnosu z důvodu nedostatku srážek a nutnosti závlahy u trvalých kultur (vyšší náklady na produkci), je velmi časté obtížné zpracování půdy (vyšší spotřeba nafty, prašnost, tvorba hrud půdy), obtížné zaorání organických hnojiv, zvýšený výskyt škůdců (křísek polní, obaleč jablečný ), zastoupení větrné eroze, i rychlejší mineralizace organické hmoty a obecně špatné využití hnojiv a herbicidů na suché půdě, nebo předčasné ukončení dormance ovocných stromů a jejich následné poškození jarním mrazem. Nezastupitelnou úlohu závlah lze spatřit nejen v udržení optimálního množství vody v půdě během vegetačního období, kterým se zvýší produkční potenciál půdy, ale i v úpravě mikroklimatu, či ochraně rostlin před mrazem. Zemědělské sucho Problematika sucha je v současnosti významným tématem nejedné pracovní skupiny zejména v rezortech ministerstev zemědělství a životního prostředí, zároveň je řešena i při nastavování nového programovacího období Programu rozvoje venkova. Zemědělskému suchu se dlouhodobě věnuje zejména VÚMOP ve spolupráci s pracovníky Mendelovy univerzity v Brně a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) především formou dílčích odborných projektů. V rámci realizace funkčního úkolu Státního pozemkového úřadu (SPÚ - dříve Ústřední pozemkový úřad) Monitoring zemědělského sucha 2012 byl na Obnažené drény Domašín (Foto: Doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc.) Projevy nefunkčního odvodnění (Foto: Doc. Ing. Zbyněk Kulhavý, CSc.) VÚMOP vytvořen webový portál, který by mohl při obnově tohoto úkolu poskytovat hodnocení dopadů zemědělského sucha i na aktuálních objektivních podkladech. Relevantní mapové podklady o rizicích zemědělského sucha na základě vláhové bilance s ohledem na druhy půd budou k dispozici na webových stránkách ČHMÚ pod heslem Monitorování zemědělského sucha týdně od dubna. Na základě tohoto projektu i na studii, která na něj navázala, byly pro roky 2012 a 2013 vyhodnoceny klimatické aspekty i ekonomické újmy na zemědělských plodinách v aridních oblastech. Výpočet újmy na zemědělských výnosech vycházel z odhadovaných výnosů dle Českého statistického úřadu v jednotlivých sledovaných okresech (údaje od Agrární komory ČR) v rámci příslušného kraje a celé ČR. Výsledná ekonomická újma způsobená suchem (v Kč na hektar) vychází ze srovnání daného okresu s příslušným krajem (Kladno Středočeský kraj, Břeclav Jihomoravský kraj) a s celou ČR. Pro výpočet byly použity průměrné realizační ceny dle plodinové burzy Brno. Z provedených výpočtů je patrné, že v okrese Břeclav je výpadek vlivem sucha, a to zejména u řepky, ozimého ječmene a vzhledem k rozsahu pěstování i u pšenice ozimé. V roce 2013 vykazovaly obiloviny propad v rámci kraje Kč/1 ha a řepka Kč/1 ha, resp. 928 Kč/1 ha ve srovnání s celou ČR. V roce 2012 byl propad výnosů ještě výraznější. Celkově obiloviny v okrese Břeclav vykazovaly propad v rámci kraje Kč/1 ha a ve srovnání s republikou dokonce Kč/1 ha, řepka ještě více, a to Kč/1 ha resp Kč/1 ha. O něco příznivější byla situace v obou sledovaných obdobích v okresu Kladno, kde se u ozimé pšenice projevila vyšší odolnost proti suchu (v závislosti na odolnosti odrůd) a ekonomickou újmu nevykazují, ale zřetelná situace je u všech jarních obilovin a řepky. Nejvyšší ztrátovost je patrná u méně pěstovaných plodin, a to je žito a triticale. Významnou položku tohoto sledování však je třeba vzít v úvahu u ječmenů, žita a ovsa v rámci Středočeského kraje. Lze konstatovat, že u většiny plodin byl propad tržeb významný, a to ve srovnání roku 2013 na úrovni 93,8 % u obilovin (bez kukuřice) a 93,1 % u řepky v okresu Břeclav, resp. 100,5 % u obilovin a 97,7 % u řepky na okrese Kladno. Provedená analýza dokladuje významnou závislost tržní produkce zemědělské výroby z jednotky plochy v závislosti na srážkových poměrech dané oblasti. Je však nutné říci, že produkční potenciál půd vyjádřený na podkladě zastoupení a kvality půdních typů v hodnocených okresech je poměrně vysoký. Jedná se však o půdy s úzkou vazbou na klimatologické podmínky, neboť hospodaří převážně s vláhou získanou z atmosférických srážek. Hodnocení ekonomických dopadů je tedy vždy nutné vztáhnout k průběhu klimatologických charakteristik v hodnoceném časovém úseku a k trendu vývoje těchto veličin. Dalším významnou aktivitou VÚMOP v oblasti hodnocení a prevence sucha je projekt pod záštitou Global Water Partnership, který reaguje na tlak Evropské unie pořizovat plány pro zvládání sucha, a jehož hlavním výstupem bude Guideline implementace takovýchto plánů i do českého systému plánování v oblasti vod. Jejich naplnění pak bude vycházet zejména z dřívějších výsledků studií a z dat využívaných při správě povodí. Co dál? Spontánní stárnutí a disfunkce odvodňovacích systémů jsou lokálně přijatelné, ovšem systémově je tento princip dlouhodobě nebezpečný s řadou možných rizik. Důležitým nástrojem v hospodaření s vodou a stabilizaci zemědělské produkce zejména v lokalitách pravidelně zasahovaným zemědělským suchem by byla také podpora závlahových systémů. Budování nových zavlažovacích systémů i rekonstrukce stávajících je však stejně jako u odvodnění velmi komplikovaná, vzhledem dřívějšímu nerespektování majetkoprávních vztahů. Situaci nepřispěly ani změny v institucích zpravujících vodohospodářské systémy i v samotných přístupech k melioracím. Rozsáhlost staveb napříč pozemky různých vlastníků při poruše melioračního systému může způsobit škody na majetku, kde k poruše nedošlo. Domoci se opravy melioračního systému na pozemcích jiných vlastníků je problematické, a proto jsou další kroky na úrovni státu k této vysoké investici do půdy nevyhnutelné. Pro udržitelnost problematiky vodohospodářských meliorací je nezbytné nastavení strategického řízení na národní úrovni, alespoň na základě potřeb nejvýznamnějšího správce hlavních odvodňovacích a závlahových zařízení, kterým je v současné době Státní pozemkový úřad. Hlavními cíly takové strategie by mělo být zachování archiválií, souvisejících s odvodněním, jejich digitalizace a metodické postupy pro jejich aktualizaci i pro samotné nakládání s melioračními systémy včetně obnovy, rekonstrukce i odborného znefunkčnění a odstranění staveb. Pro snížení dopadů zemědělského sucha v budoucnu by pak bylo vhodné podporovat vznik plánů pro zvládání sucha, zvyšovat znalosti zemědělců zejména formou vydání metodik pro vhodná agrotechnická opatření a rozšířit vzdělávání o problematiku sucha. Napomoci by mohlo také zpřístupnění aktuálních relevantních informací veřejnosti na webovém portálu. Ing. Jiří Hladík, Ph.D., Ing. Jan Vopravil, Ph.D., Ing. Petra Kulířová, VÚMOP Odhady výnosů zemědělských plodin (t/ha) pro okresy Břeclav a Kladno, kraje Jihomoravský a Středočeský a celou ČR v roce Odhady výnosů zemědělských plodin (t/ha) pro okresy Břeclav a Kladno, kraje Jihomoravský a Středočeský a celou ČR v roce Průměrné výnosy (t/ha) pšenice (vlevo) a ječmene (vpravo) v letech Průměrné výnosy (t/ha) triticale (vlevo) a řepky (vpravo) v letech 2007 až

17 VODA V KRAJINĚ VODA V KRAJINĚ INTEGROVANÝ SYSTÉM PRO SLEDOVÁNÍ SUCHA - ZÁKLADNÍ INFORMACE INTEGROVANÝ SYSTÉM PRO SLEDOVÁNÍ SUCHA (MONITOR SUCHA) SE ZAMĚŘUJE NA METEOROLOGICKÉ A ZEMĚDĚLSKÉ SUCHO, A TO S OHLEDEM NA JEHO VÝSKYT A EKONOMICKÉ DOPADY V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY (ČR). Monitor sucha ( je vyvíjen ve spolupráci Centra výzkumu globální změny AV ČR v.v.i. (CzechGlobe), Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a Masarykovy univerzity. Primárním cílem monitoru je posouzení aktuálního výskytu intenzity sucha v sedmibodové škále, hlavní cílovou skupinou jsou pracovníci v zemědělství, zahradnictví a také příslušné orgány státní správy. Z datových zdrojů, které vyžadují pravidelnou aktualizaci v denním či týdenním kroku je třeba zmínit zejména meteorologická vstupní data poskytovaná na základě smluvní spolupráce Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ), družicová data zajišťovaná Americkou geologickou službou (USGS) a data o dopadech sucha, které zprostředkovává Agrární komora ČR (AK ČR). Monitor sucha tak představuje nástroj, který v sobě kombinuje výsledky pozemních měření, dynamický model vodní bilance, data o aktuálním stavu vegetace z družice Terra a Aqua (USA) a nově i referenční terénní pozorování aktivních zemědělských podniků. Co do kvality a rozsahu vstupních dat, použitých metod, stupně prostorového rozlišení a co do způsobu ověřování celého systému, se jedná o zcela novou kapitolu v monitoringu sucha na území ČR. Jako základní produkt nabízí webové stránky informace o aktuální nasycenosti půdního profilu vodou dostupnou pro rostliny. Celorepublikové informace o aktuálním nasycení půdního profilu představuje obr. 1. Tyto informace jsou porovnávány s obsahem vody v půdě, který by v daném období měl půdní profil obsahovat (s využitím dat z posledních 50 let ( ), a jsou tak získány informace o intenzitě sucha. Protože základní rozlišení našeho systému je 500x500 m, připravujeme i podrobné mapy pro jednotlivé okresy (obr. 2), které umožňují detailní vhled do situace v konkrétních regionech. Kromě toho každý týden prezentujeme prognózu pravděpodobného vývoje půdní vlhkosti v horizontu 1, 2, 4 a 8 týdnů. Operativním zpracováním dat z družic získáváme informace o kondici vegetace, což umožňuje poskytování aktuálních informací o tom, zda se epizoda sucha již projevuje negativně na stavu vegetace (obr. 3). Celý systém bude v nejbližší době doplněn o předpověď vývoje půdní vlhkosti v denním kroku na následujících 10 až 15 dní na základě předpovědních modelů z ECMWF (Centra pro střednědobou předpověď v anglickém Readingu). Kromě toho intenzivně pracujeme i na modulu, který by na základě kombinace dat o průběhu počasí daného ročníku a družicových dat o stavu vegetace dokázal nezávisle odhadovat dopady sucha na výnosy hlavních plodin na okresní úrovni cca 1 měsíc před sklizní. Detailní popis produktů, aktuální informace o stavu půdní vlhkosti, intenzitě sucha, prognóze i kondici vegetace a kontakty na autory systému naleznete na Obr. 1. Jedna ze základních map systému pro monitoring sucha zachycující relativní nasycení půdního profilu pro rostliny dostupnou vodou v hloubce od cm (hlavní mapa), která je vydávána každé pondělí, a pomocné mapy pro hloubky 0-40 a cm. Tabulka v legendě zachycuje procento území ČR nacházející se v jednotlivých kategoriích nasycení. Obr. 2. Ukázka aktuální podoby podrobné mapy Monitoru sucha, navržené pro použití AK ČR. Mapa na úrovni okresu a jeho okolí zachycuje intenzitu sucha v profilu 0 40 a cm (vlevo), a relativní nasycení půdního profilu (vpravo). Tyto mapy jsou připravovány pro všechny okresy ve stejných termínech jako mapy z Obr. 1. Tyto mapy jsou nyní veřejně přístupné na KDE A PROČ BYLO SUCHO V ROCE 2014? Počátek vegetační sezóny byl poznamenán velmi mírným průběhem zimy, kdy teploty byly výrazně nad svým dlouhodobým průměrem a srážek včetně sněhových bylo naopak málo, což se projevilo v poměrně značném deficitu dostupné vláhy zejména na jihovýchodě území. V průběhu měsíců dubna a první poloviny května se tento deficit rychle prohluboval, a to i díky silně podnormálním srážkám v měsíci březnu. To zejména na Moravě způsobilo vyčerpání většiny disponibilní půdní vláhy v kořenové vrstvě záhy po začátku vegetační sezóny. V této situaci se začala projevovat obava o úroveň výnosů. Situaci na většině území zčásti stabilizovaly srážky v druhé polovině května, které pro řadu plodin na poslední chvíli zvýšily stav půdní vláhy nad kritickou mez. Vzhledem k výrazně lokálnímu charakteru srážek, často přívalového charakteru z bouřek, ale přetrvaly rozdíly v nasycení půdního profilu, které se projevují ve značné lokální variabilitě výnosů. Procento dnů, ve kterých bylo území postižené výrazným suchem od počátku března do konce června, zachycuje obr. 4. Kombinací této mapy s dalšími produkty je následně možné odhadnout, kde sucho negativně ovlivnilo výnos. Z obr. 3 vyplývá, že deficit vodní bilance a následně půdní vlhkosti se projevil na horší než obvyklé kondici vegetace v západní části Moravy, ale rovněž lokálně ve Středočeském a Jihočeském kraji. Tyto informace z velké části potvrzují i výsledky pilotního projektu, do něhož jsou zapojeny některé podniky vybrané Agrární komorou ČR (obr. 5). I když je v současné době mapa založena na relativně malém počtu hlášení, je patrná poměrně dobrá shoda mezi odhadovanou anomálií půdní vlhkosti, kondicí vegetace a reálnými dopady pozorovanými agronomy zahrnutých podniků. Stejně tak se shoduje i jejich hodnocení průběhu vodní bilance v letošní vegetační sezóně. Přes oprávněné obavy zejména v jarní části vegetační sezóny byl průběh suché epizody na většině území podstatně příznivější než v letech 2000, 2003 či Na tomto místě je třeba připomenout, že doplnění půdní vláhy přišlo často v okamžiku, kdy pěstitelé signalizovali, že se situace stává kritickou. MONITORING SUCHA HLEDÁ SPOLUPRACUJÍCÍ PODNIKY A ZEMĚDĚLCE! Naší snahou je v těsné spolupráci s Agrární komorou ČR a kolegy z řad zemědělské/ zahradnické veřejnosti zajistit plně funkční čtvrtý pilíř monitoringu sucha a jeho dopadů. Sofistikované modely ani družicová data nikdy zcela nenahradí přímá pozorování v terénu, neboť pozemní měření pokrývají pouze určitě lokality, dálkový průzkum Země zase obsahuje značné množství informačního šumu. Proto jsme navrhli systém, který je neustále vylepšován vzájemnou interakcí vývojářů systému s jeho uživateli (příjemci těchto informací), kteří mají možnost korigovat námi odhadnuté hodnoty pro jim známé lokality. Úživatelé či spíše spolutvůrci systému již nyní výrazně napomáhají maximalizovat užitnou hodnotu monitoringu. Z tohoto důvodu hledáme spolupracovníky z řad široké zemědělské veřejnosti, kteří by byli ochotni s námi na tomto systému spolupracovat. V současné době je do informačního systému zapojeno cca 90 podniků z celé ČR (obr. 5), nicméně možnost přispívat do monitorovacího systému je otevřená všem. Prvním krokem je zaslání jednoduchého vyjádření zájmu formou u na adresu hodnoceni.sucha@czechglobe.cz. Následně pak každé pondělí po obdržení ové připomínky navštívit náš web ( cz/o-suchu/sucho-v-regionech/) a věnovat několik minut vyplnění jednoduchého online formuláře. Tyto informace jsou operativně zpracovány do mapové podoby, konfrontovány s ostatními ukazateli aktuálního stavu a během úterního odpoledne dány k dispozici uživatelům webu. Výsledek pilotního projektu v cca 1/4 okresů je prezentován na Obr. 5. Díky této spolupráci může v ČR vzniknout provázaný systém využívající několika nezávislých zdrojů dat, které mohou být vzájemně konfrontovány. Uživatelé pak mají k dispozici robustní informace pro kvalifikovaná rozhodnutí a současně systém včas upozorní jak Agrární komoru, tak příslušné orgány státní správy na riziko výskytu negativních důsledků epizody sucha pro agrární sektor. Tím, společně přispějeme k lepšímu a ekonomicky efektivnějšímu zvládání těchto situací a také k vybudování společenského koncensu nad nutností vytvoření a zejména naplnění dlouhodobé strategie zmírňující dopady sucha. Hlavní autoři systému: doc. Miroslav Trnka, Dr. Petr Hlavinka, prof. Zdeněk Žalud, Dr. Martin Možný, Dr. Petr Štěpánek, Dr. Pavel Zahradníček, Dr. Daniela Semerádová, Dr. Lenka Bartošová, Mgr. Roman Bohovic. Dotazy: mirek_trnka@yahoo.com Aktivní zapojení do monitoringu sucha: hodnoceni. sucha@czechglobe.cz Více informací: a mirek_trnka@yahoo.com Obr. 3. Relativní kondice vegetace vyjádřená jako odchylka stavu vegetace od průměru let pro polní plodiny a trvalé travní porosty (hlavní mapa). Relativní odchylka stavu vegetace pro všechny vegetační typy a změna relativní kondice polních plodin a trvalých travních porostů oproti minulému týdnu jsou uvedeny na pomocných mapách (vlevo). Obr. 4. Kumulativní mapa zachycující procento dnů, po něž bylo území v období od března do konce června zasaženo nejméně suchem kategorie S3 (výrazné sucho a horší). Intenzita sucha je založena na porovnání aktuálního obsahu vody v půdě v daném dni s hodnotou půdní vlhkosti, která je v daném období v místě obvyklá, a to pro horizont cm (hlavní mapa) a pro hloubky 0-40 a cm (pomocné mapy). Obr 5. Podoba mapy zachycující situaci viděnou cca 35 respondenty z 18 okresů v týdnu od do 3.8. Hlavní mapa zachycuje (pomocí barevné škály) odhadovaný vliv sucha na výnos nejvíce zasažené plodiny. Pomocí sloupců jsou v této mapě zobrazeny dopady na 3 hlavní skupiny plodin. Mapa číslo 2 zachycuje subjektivní posouzení vodní bilance na úrovni jednotlivých podniků od počátku sezóny a mapa číslo 3 pak aktuální odhad obsahu půdní vláhy v orniční vrstvě na základě senzorického posouzení

18 FINANČNÍ NEZÁVISLOST SOUVISÍ I S NEZÁVISLOSTÍ ROZHODOVÁNÍ, ŘÍKÁ PŘEDSEDA ROZHODČÍHO SOUDU PŘI HK ČR A AK ČR ZDENĚK SOMR ROZHODČÍ ŘÍZENÍ SE V ČESKÉ REPUBLICE STALO UZNÁVANOU SOUČÁSTÍ ČESKÉHO PRÁVNÍHO ŘÁDU A NA ROZHODČÍ SOUD PŘI HK ČR A AK ČR SE NEVÁHAJÍ OBRÁTIT FIRMY ČI INSTITUCE ANI V TAK VELKÝCH SPORECH, JAKO JE NAPŘÍKLAD V POSLEDNÍ DOBĚ KAUZA TUNELU BLANKA. O POSTAVENÍ ROZHODČÍHO SOUDU, JEHO ÚSPĚŠÍCH A CÍLECH HOVOŘÍME S JEHO PŘEDSEDOU ZDEŇKEM SOMREM. Součástí názvu vašeho Rozhodčího soudu je při HK ČR a AK ČR. Jaké jsou vztahy a vazby Hospodářské, respektive Agrární komory a Rozhodčího soudu? Z hlediska procesního žádný vztah není a ani nesmí být.v tomto slova smyslu je Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR opravdu soudem, nezávislým na komkoliv a na čemkoliv. A totéž platí i pro hospodaření Rozhodčího soudu, kdy veškeré náklady soudu jsou hrazeny z poplatků zaplacených stranami, které řeší své spory v rozhodčím řízení. V čem tedy vazba spočívá? Uvedení obou komor v názvu přeci není samoúčelné. Spočívá v jediné věcí představenstva obou komor volí předsednictvo Rozhodčího soudu. Komory tedy nepřispívají na náklady soudu, nefinancují jeho činnost či platy jeho zaměstnanců? Nepřispívají. Rozhodčí soud je a musí být nezávislou institucí a jakákoliv finanční závislost by tuto nezávislost i důvěryhodnost Rozhodčího soudu podkopávala. Jaké je tedy současné postavení Rozhodčího soudu a rozhodčího řízení jako takového v české společnosti? Ještě před pěti, šesti lety se objevovaly pochybnosti, zda má tuzemské rozhodčí řízení nějakou budoucnost. Dnes o tom nikdo nepochybuje a rozhodčí řízení jako rychlý a efektivní způsob řešení sporů již vnímá nejen podnikatelská veřejnost. Rozhodčí řízení je vnímáno jako jeden z řádných způsobů řešení sporů, jako nedílná a plnohodnotná součást našeho právního řádu. Určitě k tomu přispělo působení a činnost Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, který je jediným stálým rozhodčím soudem v České republice s všeobecnou působností. Příkladem této prestiže je například to, že dnes rozhoduje takové spory, jako je dálnice D47, nebo tunel Blanka, i způsob, jak se o něm píše v médiích. Můžete, vedle těchto konkrétních příkladů sporů, uvést další konkrétnější příklady činnosti Rozhodčího soudu, které přispívají k jeho prestiži v České republice? V první řadě bych zmínil nárůst důvěry v Rozhodčí soud, o čemž svědčí i množství rozhodovaných sporů ročně jich je kolem tří tisíc. Většina z evropských rozhodčích soudů řeší ročně desítky až stovky případů. Vstoupili jsme i do oblasti zdravotnictví, kde jsme začali rozhodovat úhradové spory, diskutujeme o možnostech ve sportovní arbitráži. A zmínit je třeba také osvětovou a vzdělávací činnost, kdy na různých akcích odborné, podnikatelské i širší veřejnosti představujeme principy rozhodčího řízení a jeho výhody, poskytujeme konzultace, pořádáme semináře, spolupracujeme s různými institucemi a organizacemi. Chceme přispět i ke vzdělávání mladých budoucích právníků, tak, aby studenti práv již na škole získali mnohem hlubší vědomosti o rozhodčím řízení. A mezinárodní prestiž? Co ji konkrétně dokládá? Je to například rozhodování o internetových doménách, kdy můžeme jako jedna ze dvou institucí v Evropě rozhodovat spory o největší světové domény, jako jsou například.com,.org a další. Jako jediní na světě pak může náš soud rozhodovat spory o domény.eu. V souvislosti se spory o internetové domény se často hovoří o tom, že jste lídrem elektronizace v rozhodčím řízení. Čeho jste již v této oblasti dosáhli a co připravujete? V oblasti elektronizace je jedním z cílů vytvořit elektronický spis a snížit tak náklady na vedení sporu. Není to záležitost nijak jednoduchá, protože Rozhodčí soud při tom musí dodržet řadu pravidel, která jsou pro rozhodčí řízení zásadní. Prioritní je pro nás bezpečnost dat, zajištění neveřejnosti rozhodčího řízení. Musíme tedy zajistit, že data nejen že nebudou zcizena, ale také že nebudou zveřejněna. U jakékoliv změny dat a listin uložených u Rozhodčího soudu je prioritní posouzení, že se v žádném případě nesníží informační bezpečnost. Právě tento nárok dělá cestu k elektronickému spisu složitější a náročnější. Postupujeme tedy po jednotlivých krocích. Již dnes je například možné elektronicky podávat žaloby a další podání. Všude tam, kde je to již možné, elektronické cesty využíváme. Ale bezpečnost dat je a vždy bude prioritní. Foto: archiv Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR Jste v čele Rozhodčího soudu zhruba čtyři roky. Co se za tu dobu Rozhodčímu soudu podařilo, čeho dosáhl a čeho dosáhnout chce? Rozhodčí soud je stabilizovaná instituce, která v posledních letech upevnila své postavení v českém právním řádu a je důvěryhodnou institucí, což potvrzuje již zmiňovaný počet rozhodovaných sporů i mezinárodní prestiž soudu. Je to také stabilizovaný sbor rozhodců, jejich hrdost na příslušnost k soudu. Dosáhli jsme pokroku v oblasti vzdělávání, a to jak rozhodců, tak veřejnosti, pokročili jsme v oblasti elektronizace atd. To vše jsou ale nepřetržité procesy, v nichž chceme kontinuálně pokračovat a které patří k základům toho, abychom prestiž a dobré jméno Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR nejen udrželi, ale dále posilovali. Chceme být trvalou jistotou pro podnikatele, a nejen pro ně, že se mohou rychle a účinně domoci svého práva nejen u nás, ale prakticky na celém světě. ZÁJEM O ZNAČKU REGIONÁLNÍ POTRAVINA ROSTE ZÁKAZNÍCI I VÝROBCI MAJÍ STÁLE VĚTŠÍ ZÁJEM O PRODUKTY SE ZNAČKOU REGIONÁLNÍ POTRAVINA. JIŽ PÁTÝM ROKEM JI UDĚLUJE MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ NEJKVALITNĚJŠÍM ZEMĚDĚLSKÝM NEBO POTRAVINÁŘSKÝM VÝROBKŮM, KTERÉ ZVÍTĚZÍ V KRAJSKÝCH SOUTĚŽÍCH. LETOS BYLO OCENĚNO 106 VÝROBKŮ Z 1294 PŘIHLÁŠENÝCH OD 433 VÝROBCŮ. Značku Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství od roku 2010 těm nejlepším potravinářským výrobkům ze 13 krajů Čech a Moravy. Největší zájem o účast v pátém ročníku soutěže Regionální potravina měli výrobci z Jihomoravského, Zlínského a Ústeckého kraje. K dnešnímu dni má právo užívat značku Regionální potravina 475 produktů. Projekt se zaměřuje na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin. Letos se soutěžilo ve dvou kategoriích masných výrobků, dvou kategoriích mléčných výrobků, v pekařských a také cukrářských výrobcích. Alkoholické a nealkoholické nápoje měřily síly ve společné kategorii, další kategorie byla věnovaná ovoci a zelenině a všechny ostatní výrobky se mohly přihlásit do kategorie ostatní. Oceněné výrobky musí být vyrobeny minimálně ze 70 % z lokálních surovin a mít vazbu na svůj kraj ať už tradičním způsobem výroby či originální regionální recepturou. Ve všech krajích výrobky hodnotila odborná porota složená ze zástupců Ministerstva zemědělství, Krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. Hlavní důraz se kladl na to, jak se výrobek váže k regionu, z jakých je surovin a v čem je jeho kvalita nadstandardní. Dalším měřítkem byl také vzhled a barva, chuť a vůně nebo design výrobku. Foto: archiv SZIF Proč se věnuje speciální pozornost regionálním potravinám, v čem jsou lepší? 1. Výrobky oceněné značkou Regionální potravina jsou kvalitní, chutné, tradiční či speciální potraviny. Oproti masově dováženým levným potravinám z celého světa jsou zárukou kvality a původu z místních zdrojů. 2. Regionální potraviny mají jasný původ. Spotřebitelé tak jednoznačně vědí, kde a od koho si potravinu kupují. Protože svého výrobce znají, mohou vytvářet pomyslný tlak na udržení kvality potravin. 3. Regionální potraviny jsou čerstvější a díky tomu mají lepší chuť a jsou výživově hodnotnější než potraviny dovážené z různých koutů světa. Zde platí jasná rovnice čím delší trasa dopravy, tím potraviny ztrácí na čerstvosti. 4. Regionální potraviny jsou ekologičtější. Čím blíže jsou potraviny ke spotřebiteli, tím klesá zátěž životního prostředí při jejich dopravě a distribuci. 5. Nákupem regionální potraviny spotřebitel podporuje zaměstnanost a rozvoj v krajích. Prosperující lokální zemědělci, výrobci i prodejci znamenají udržení či růst počtu pracovních míst. Více informací najdete na Regionální potravina na Zemi živitelce Pro návštěvníky výstavy Země živitelka je na pódiu stánku Regionální potraviny připraven pestrý doprovodný program, který bude probíhat v pavilonu T1. Pokud jste příznivci kulinářských show, pak se máte na co těšit. Filip Sajler a Ondřej Slanina z oblíbeného televizního pořadu Kluci v akci si pro vás na první den veletrhu připraví pochoutky z potravin oceněných Regionální potravinou. Návštěvníkům veletrhu nabídnou k ochutnávce degustační porce. S aktéry zábavného pořadu o kouzlech vaření a přípravy jídel bude po skončení vystoupení pokračovat autogramiáda. Pokud rádi ochutnáváte tradiční krajové speciality, nenechte si ujít školu vaření s šéfkuchařem Petrem Šímou, který bude rovněž vařit podle regionálních receptů a jak jinak než s Regionálními potravinami. Kraj Vysočina představí svůj region i své typické výrobky, Jihočeský kraj si pro vás přichystal dudácké vystoupení a ochutnávku. Novinkou v letošním roce bude prezentace Svazu floristů, který se vám představí s vázáním českých květin a ukázkou zdobení tabulí k nejrůznějším příležitostem. Agrární komora ČR představí svůj projekt na podporu spotřeby mléka Bílé plus, jehož součástí bude soutěž v pití mléka na čas, a další soutěž o Regionální potraviny. Potravinářská komora ČR si pro vás připravila klání o přípravu nejlepšího bramborového salátu, o nejrychlejšího jedlíka párků, kolo výher nebo další kulinářská vystoupení. Připraveny jsou samozřejmě i atraktivní ceny, například dárkové balíčky nebo chladicí tašky s produkty oceněnými značkou Regionální potravina

19 ŠKOLSTVÍ ŠKOLSTVÍ JAK DÁL VE STŘEDNÍM ZEMĚDĚLSKÉM ŠKOLSTVÍ? SOUČASNÁ EKONOMICKÁ SITUACE NEGATIVNĚ OVLIVŇUJE MOŽNOSTI PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ZEMĚDĚLSKÝCH ODBORNÝCH ŠKOL. TI JSOU NA TRHU PRÁCE ZVLÁŠŤ ZRANITELNÍ, NEBOŤ ZAMĚSTNAVATELÉ V POŽADOVANÉM KOMPETENČNÍM REJSTŘÍKU PREFERUJÍ JEJICH PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI. Foto: Otakar Březina Zhoršená uplatnitelnost absolventů zemědělských oborů je z velké části zapříčiněna technickým a technologickým zaostáváním školních hospodářství, která poskytují praktické vyučování žákům škol s resortním zaměřením. Důvodem zaostávání provozů pro praktickou přípravu je jednak nedostatečná dotační politika v oblasti investic do školních hospodářství, kdy pro školní hospodářství nebyly v minulých letech vypsány žádné dotační tituly umožňující investice, a zároveň vysoká ekonomická náročnost při pořizování technologií pro prakticky všechny typy výrob v oboru. Z provedených analýz šetření požadavků zaměstnavatelů na kvalitu a počet pracovních sil v zemědělství a prognóz budoucího rozvoje, které v posledních letech provedla Agrární komora ČR a Ústav zemědělské ekonomiky a informací současně vyplývá, že podniky prvovýroby deklarují výraznou nespokojenost s praktickými znalostmi a dovednostmi absolventů zemědělských škol. Právě zajišťování odborné praxe žáků ve školách, které mají zavedeny obory vzdělávání resortního zaměření, je však dlouhodobě problematické. V předchozím období byly prakticky vyčerpány možnosti, jak dosáhnout potřebné stabilizace a podpory školních hospodářství. Ty přitom vytváří nezbytné podmínky pro zajištění praktické odborné přípravy žáků zemědělských odborných škol. Ze shromážděných dat rovněž vyplynulo, že 50 % žáků pochází z městského prostředí a zároveň 42 % žáků uvádí, že nemá před nástupem do školy vůbec PRO ZAJIŠTĚNÍ LEPŠÍ NÁVAZNOSTI NA VLASTNÍ UPLATNĚNÍ V PODNIKU JE TŘEBA SE VÍCE ZAMĚŘIT NA ZVÝŠENÍ PRAKTICKÉ PŘIPRAVENOSTI ABSOLVENTŮ ZEMĚDĚLSKÝCH ODBORNÝCH ŠKOL. žádnou praxi v zemědělství. To pochopitelně zvyšuje důležitost existence takových školních provozů, kde je možné získávat praktické dovednosti a nabývat potřebné pracovní zkušenosti. Strukturální šetření Agrocenzus 2010 potvrdilo, že do 5 let dojde v zemědělství k masívní generační obměně a tomuto odvětví budou scházet kvalifikovaní odborníci dobře připravení na praktickou činnost. Pro zajištění lepší návaznosti na vlastní uplatnění v podniku je tedy potřeba více se zaměřit na zvýšení praktické připravenosti absolventů zemědělských odborných škol. Další oblastí k řešení je i profesní vzdělávání pedagogických pracovníků odborných předmětů a zvyšování jejich odborné připravenosti. Samotná školní hospodářství nemohou být vzhledem ke svému určení rovnocenným konkurentem na agrárním trhu a k zajištění svého provozu se neobejdou bez finančních prostředků od zřizovatele směřujících na samotný provoz. Na rozdíl od jiných typů praktického vyučování v technicky zaměřených školách totiž musí být zemědělské hospodářství zajišťováno nepřetržitě jak v živočišné, tak rostlinné výrobě a zároveň z titulu svého vzdělávacího poslání - udržovat celý sortiment prvovýroby. Běžné podniky z praxe se často naopak specializují na vybrané a tržně zajímavé komodity. Řešení proto Agrární komora ČR a její partneři vidí ve vybudování Center odborného vzdělávání, která svým technickým a technologickým vybavením umožní praktickou přípravu žáků zemědělských škol v souladu s požadavky zaměstnavatelů a moderními trendy v prvovýrobě. Z analýz, které byly vytvořeny u vzdělavatelů a po diskusi se zaměstnavateli, zástupci krajských samospráv, Ministerstva zemědělství a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bylo navrženo sedm center odborného vzdělávání, z nichž jsou tři zemědělská, dvě zahradnická a dvě lesnická. Centra Foto: Otakar Březina by měla po završení přípravných prací vzniknout v předpokládaném horizontu přibližně dvou let na místě vybraných stávajících školních statků a školních hospodářství, kde dnes již je zázemí a vybudovaná infrastruktura. Centra by byla metodicky a finančně zastřešena Krajskými úřady a jejich provoz by byl řešen ve spolupráci s Agrární komorou České republiky, která je největším zástupcem zaměstnavatelů v zemědělství. Centra odborného vzdělávání by zajišťovala kompletní souhrn činností a výrob běžného zemědělského provozu tak, aby se studenti mohli seznámit s jeho požadavky a specifiky a zároveň zvládnout praktické základy a zásady. Centra by provozovala také další vzdělávání, poskytovala stáže pro absolventy, učitele odborných předmětů, spolupracovala na zkoušení novinek vědy a výzkumu či prováděla poloprovozní pokusy. Snahou a cílem je uvést v život takové vzdělávací instituce, které budou mít přínos nejen pro žáky, ale ve svém důsledku i pro zemědělské podnikatele a agrární sektor České republiky jako celek. Jaroslava Nekvasilová MANAŽER ROKU JIŽ PO JEDENADVACÁTÉ ZASTOUPENÍ ZEMĚDĚLCŮ A NAVAZUJÍCÍCH ODVĚTVÍ V PRESTIŽNÍ A SYSTEMATICKY NEJPROPRACOVANĚJŠÍ SOUTĚŽI MANAŽERŮ VŠECH OBORŮ A ODVĚTVÍ PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ZA ROK 2013 PŘI 21. ROČNÍKU BYLO NEJVĚTŠÍ ZA DOBU EXISTENCE SOUTĚŽE. Do soutěže bylo nominováno devět zástupců ze třech odvětví podnikání spojených se zemědělstvím z celkového počtu 22 hodnocených odvětví z celého národního hospodářství. Cílem soutěže je vyhledat, objektivně a nezávisle vybrat a zviditelnit nejlepší a nejvýznamnější osobnosti managementu, jejich metody a přínos pro rozvoj firem a vlastně celé ekonomiky. Zemědělský svaz ČR pak má zastoupení v Řídícím výboru, v Národní výběrové komisi a Hodnotitelské komisi soutěže. V posledním ročníku byla zaznamenána taková Foto: autor manažerská úroda jako za několik posledních let dohromady. Ing. Karel Žďárský, generální ředitel společnosti FARMET se dostal na vrchol pyramidy a stal se nejlepším manažerem v rámci celého národního hospodářství, tedy Manažerem roku 2013, což je v každém roce vždy jen jeden. S velmi malým odstupem se dostal do elitní desítky Ing. Zdeněk Kubiska, generální ředitel ZZN Pelhřimov. Nominovaní zemědělci patří dlouhodobě ke špičce. Svědčí o tom i umístění v minulých ročnících. Například Ing. Jiří Zelenka, předseda ZD Krásná Hora na Přibramsku, Ing. Pavel Navrátil, Ph.D, předseda ZD Trhový Štěpánov na Benešovsku či Ing. Jiří Pevný, předseda představenstva společnosti Agroservis Višnové, a.s. ze Znojemska se stali Manažery roku v letech 1993, 1994 a 1998 a zařadili se tak mezi elitu. V pojetí vyhodnocených manažerů lze říci, že používají různé manažerské postupy, například procesní řízení, řízení dle cílů, analýzy, atd. V prvním případě jde o nastavení procesů a jednoznačně definují hlavní firemní procesy, podpůrné procesy a řídící procesy, v druhém případě jde o proces koordinace zdrojů za účelem dosažení stanoveného cíle při nejlepší efektivnosti. V zemědělství se běžně uvádějí tyto jeho funkce: produkční, sociální, demografická, ekologická a krajinotvorná. Špičkový manažer ví, že prosperující podnik pak má ve vazbě na ně sedm funkčních subsystémů, a to řízení, personalistika, obchod, finance, produkce, kvalita a PR. Pokud jsou funkce v rovnováze, je podnik prakticky nezničitelný. Při otázce jaké metody v práci s lidmi nejčastěji používají, vyšlo najevo, že ti nejúspěšnější vědí, že lidský faktor je 90 % úspěchu firmy, znají předpoklady vzestupu firmy, které v řadě podniků závisí právě na práci s pracovním kolektivem. Vědí, že řízení není správa věcí, ale rozvíjení lidí. Vědí, že uznání povzbuzuje k lepší práci, proto také při delegování úkolů přikládají důraz emoční inteligenci svých podřízených, která je mnohdy důležitější v řízení lidí než samotná rozumová inteligence. Co je zajímavé, je to, že takřka u všech CÍLEM SOUTĚŽE JE VYHLEDAT, OBJEKTIVNĚ A NEZÁVISLE VYBRAT A ZVIDITELNIT NEJLEPŠÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OSOBNOSTI MANAGEMENTU, JEJICH METODY A PŘÍNOS FIREM A VLASTNĚ CELÉ EKONOMIKY. manažerů lze při bližším seznámení prokázat, že se učí z minulosti. Při nutnosti učinit rozhodnutí začínají od zamýšleného konce definují tedy konečný výsledek a pak vypracovávají kroky potřebné k jeho dosažení. Dá se i říci, že očekávají neočekávané. Zároveň než učiní významné rozhodnutí, tak je vždy důkladně prodiskutují s někým, kdo s ním pravděpodobně nebude souhlasit. Mnozí manažeři v této souvislosti ale upozorňují, že klesá úroveň vzdělanosti na školách všech stupňů, tj. řemeslníků, maturantů i vysokoškoláků. Většina manažerů komentuje svoji účast v soutěži nejen jako možnost poměřit či otestovat své kvality, setkat se s nejlepšími manažery ČR z celého národního hospodářství, porovnat se s kolegy z oboru a koneckonců zvýšit prestiž své profese, ale přispět také svým dílem ke změně společenského klimatu. Jaroslav Šubrt, Národní výběrová a Hodnotitelská komise soutěže Manažer roku

20 INZERCE BIO VÝROBKY DÁVAJÍ SPOTŘEBITELŮM JISTOTU ODPOVĚDNÉHO CHOVÁNÍ AKTIVNÍ SPOTŘEBITEL SE ZAJÍMÁ O PŮVOD ZBOŽÍ. ČASTĚJI NEŽ DŘÍVE UPŘEDNOSTŇUJE PRODUKTY Z KONTROLOVANÉHO EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ POD ZNAČKOU NAŠE BIO. Společnost BILLA bedlivě sleduje trendy a vychází vstříc očekávání zákazníků. Již i v České republice se nosí tzv. kreativní spotřeba. A kdo nakupuje kreativně? Každý, kdo věří, že svým uvědomělým výběrem zboží napomůže pozitivním změnám ve společnosti a přispěje k ochraně prostředí, ve kterém žijeme. Typickými produkty, které kreativní spotřebitel upřednostňuje, jsou bio a regionální výrobky. Odpovědný zákazník nalezne ve všech prodejnách BILLA ucelený sortiment bio výrobků zahrnující základní suroviny pro vaření a pečení, široké spektrum mléčného a čerstvého zboží, zeleninu a ovoce, maso, uzeniny, slané i sladké pochutiny, džemy, ale třeba i kávu. Od září letošního roku se zákazníci mohou těšit na další novinky v sortimentu NAŠEHO BIA jogurtové mléko meruňkové, plnotučné mléko nehomogenizované, polotučné mléko a smetanový jogurt. Přijďte se osobně přesvědčit, že BILLA nabízí širokou paletu výrobků v bio kvalitě. Pod značkou Naše bio ji do INZERCE The offer is valid from to Přijď te ochutnat výrobky NAŠE BIO NOVÉ V BILLE NOVÉ V BILLE NOVÉ V BILLE Ilustrační foto prodejen BILLA dodávají zejména čeští dodavatelé. Jsem hrdý na to, že BILLA podporuje českou produkci. Jsme si vědomi toho, že česká produkce je důležitá, neboť vytváří nová pracovní místa pro obyvatele této země. Z toho důvodu chceme zákazníkům nabízet stále více potravin českého původu. Dnes u nás česká produkce tvoří takřka 70 % stávajícího sortimentu a do roku 2015 bychom podíl českého zboží rádi navýšili na 75 procent, říká generální ředitel společnosti BILLA Jaroslaw Szczypka. Od 3. září až do pondělí 15. září 2014 budou na vybraných prodejnách BILLA probíhat ochutnávky výrobků Naše bio. Ochutnávky budou probíhat také ve stánku BILLA na výstavě Země živitelka -v neděli v časech 10:00-11:00 a 14:00-15:00. Neváhejte a ochutnávejte ve vybraných termínech NAŠE BIO novinky i zavedené produkty. NOVÉ V BILLE PŘIJĎTE NAVŠTÍVIT ŘETĚZEC BILLA TAKÉ NA ZEMI ŽIVITELKU 2014, A TO DO PAVILONU T AREÁLU VÝSTAVIŠTĚ: - v sobotu od hod. se na velkém pódiu a ve spolupráci s Agrární komorou ČR uskuteční soutěž o hodnotné ceny, Ilustrační foto 38 - v neděli se pak v časech hod. a od hod. konají na stánku Agrární komory ČR ochutnávky řady výrobků Naše BIO! TERMÍN OCHUTNÁVEK 13:00 19:00 hod. na vybraných prodejnách: středa 3. 9., pátek 5. 9., pondělí 8. 9., středa , pátek , pondělí BILLA_inzerce_Agrobase_NASE_BIO_215x269.indd :33