Zahraniční obchod s vínem České republiky

Transkript

1 Zahraniční obchod s vínem České republiky (III. rok prosinec 2008) Po vstupu ČR do EU v roce 2004 se výrazně změnily podmínky dovozu a vývozu vína v rámci hranic České republiky. Současně se stále zvyšuje dovoz a spotřeba vína i jeho vývoz, tuzemská produkce se zvýšila a od roku 2007 by měla být stabilní s mírně se zvyšujícím trendem (náhrada přestárlých vinic za nové). Obr. 1 Produkce** - je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku Chceme-li zjistit trend vývoje, musíme začít u zlomového roku 2004 a protože tento ještě nebyl plně v režimu stávajícího systému, musíme tento rok z pozorování vyloučit. Pozitivní je trvalý nárůst exportu našeho vína. V roce 2005 to bylo 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 % produkce, v roce 2007 dokonce 25 % a v roce % naší produkce vína. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím vína a tuzemskou sklizní, ale může zde působit i faktor čilého obchodu s vínem, kdy možná naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv. Jde o neobvyklý nárůst, který vychází ze statistických dat. Ve skutečnosti může vše vypadat jinak, ale je nutné podle daných dat situaci analyzovat. Dovoz trvale narůstá, ale přímka je téměř rovnoběžkou se spotřebou vína. Po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém. V případě dovozu, vývozu a spotřeby, jak naznačují korelační koeficienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných 4 letech. Dovoz se v průměru ročně zvyšuje o 74 tisíc hl, vývoz o 38 tisíc hl a spotřeba rovněž o 38 tisíc hl. Samozřejmě, že nic neporoste

2 věčně. Taky lze po letošní sklizni očekávat zvýšení zásob, protože šlo už o druhou sklizeň s nadprůměrným výnosem hroznů z hektaru po sobě. Tedy pokud se nesníží dovoz, o asi 200 tis. hl. Výrazně se vším ale může zahýbat i hospodářská krize. Z uvedeného grafu vyplývá, že v některých letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a jindy zase opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby vína máme nižší než je běžné v producentských zemích EU. Při podrobném sledování dovozu zjistíme, že pomineme-li rok 2004, kdy se projevily změny v podmínkách obchodu, je trend jasný. Trvalý nárůst dovozu vína sudového i lahvového. V letech 2005 až 2008 byl růst vyšší u sudového vína, zohlední-li se ale i rok 2004, byl nárůst dynamičtější u lahvového vína. V každém případě se stále dováží více sudového vína než vína lahvového. Obr. 2 Dovoz vína do ČR (v tis. hl) Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč): Rok Dovoz Vývoz Rozdíl Záporné saldo zahraničního obchodu ČR se tedy již blíží 3 miliardám Kč ročně. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 až 6 miliardami Kč.

3 Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno každoročně skončí V Itálii (asi 0,8 miliardy Kč) a pak následuje Francie (přibližně 0,5 miliardy Kč). Přitom z Francie se dováží asi desetina objemu vína v porovnání s Itálií. Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující: Přibližně 87 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU. Vývoj objemu dovozu z jednotlivých států se v posledních letech příliš nemění: Výrazný nárůst ale nastal u Slovenska, odkud v roce 2008 bylo dovezeno 190 tis. hl a přitom sklizeň 2008 tam byla ve výši jen 360 tis. hl. Mírný nárůst dovozu byl ještě v případě Itálie a Španělska. Naopak největší dovážený objem vína ztratilo Rakousko, především se ale jednalo o sudové víno. Z grafu to téměř vypadá tak, že klesající dovoz z Rakouska byl nahrazován nárůstem ze Slovenska.

4 Sudového vína bylo dovezeno 873 tis. hl za 1,03 miliardy Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na obrázku: Tak jako i v předcházejících letech přibližně ½ pochází z Itálie, odkud se tak dováží přibližně stejný objem vína, jako byla naše průměrná roční produkce v letech 2000 až Výrazně se však zvýšil objem vína ze Slovenska (2008: 18 %, 2007: 15 %, 2006: 12 %). Lahvového vína bylo dovezeno méně, 632 tis. hl, avšak za dvojnásobnou cenu 2,04 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo 0,4 miliardy Kč do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně přes 70 Kč/l a naopak Španělsko v ceně 16 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií nám dodávají ½ objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 19 % a přes 0,5 miliardy Kč.

5 Vývoz vína z ČR rovněž výrazně narostl. V roce 2008 bylo vyvezeno 182 tis. hl vína za 415 mil. Kč. Je to v objemových jednotkách o 70 % více než v roce 2007 a téměř čtyřnásobné množství v porovnání s rokem Z toho 171 tis. hl putovalo za 351 mil. Kč na Slovensko a 3 tis. hl za 18 mil. Kč do Polska. Mírný nárůst je mimo Slovenska a Polska patrný i u exportu do ostatních států světa (2006: 6 tis. hl, 2007: 6 tis. hl, 2008: 8 tis hl). Výrazně se zvýšil export především sudového vína, ale zvyšuje se vývoz i lahvového vína. V roce 2008 poprvé převládl export sudového nad lahvovým vínem. Zajímavé je také porovnání dovozu a vývozu vína v letech 2007 a 2008 podle jednotlivých měsíců se Slovenskem: Stále dovážíme více vína, než na Slovensko vyvážíme, i když celková bilance se pomalu vyvažuje. Dovážíme především sudové víno a vyvážíme více lahvového, než ho dovezeme.

6 Slovensko je naším největším odběratelem vína. Během posledních 15 měsíců výrazně narostl export našeho sudového vína. Nárůst exportu sudového vína se týká podle celní statistiky asi z ¼ jakostního bílého vína, z ¼ stolního bílého vína a z ½ stolního červeného vína. V přibližně stejném složení v posledním roce i víno ze Slovenska dovážíme. Důvodů nárůstu našeho exportu sudového vína může být více, například nižší sklizně hroznů na Slovensku v posledních letech. Vyloučeny nejsou další důvody. V každém případě je dobře, že se náš export vína zvyšuje, avšak měl by se rozložit alespoň do dvou či tří hlavních zemí. V měsíci prosinci 2008 bylo dovezeno do ČR 132 tisíc hl vína za 320 mil. Kč, z toho 61 tis. hl lahvového za 205 mil. Kč a 66 tis. hl sudového za 76 mil. Kč. Členění podle států uvádí následující grafy: Do hry se nově zapojuje Německo dovozem lahvového vína ve větším rozsahu:

7 V porovnání s celkovým průběhem roku 2008 se v prosinci dovezl větší podíl sudového vína z Rakouska. Náš export je orientován prakticky jen na Slovensko. V prosinci se výrazně snížil v důsledku nižšího vývozu sudového vína. Bylo vyvezeno jen 11 tis. hl vína za 31 mil. Kč, z toho 10 tis. hl za 26 mil. Kč na Slovensko. Lahvového vína bylo vyvezeno 5 tis. hl za 19 mil. Kč, téměř vše na Slovensko. Veškerý export sudového vína 4 tis. hl putoval rovněž na Slovensko za 6 mil. Kč. Z obrázku vyplývá, že v posledních třech letech v měsíci prosinci se dovoz vína do ČR postupně přesouvá z dovozu sudového vína na dovoz vína v lahvích, i když se stále ještě dováží více vína sudového. V případě vývozu je patrný nárůst u sudového vína v roce 2007 (stejně jako minulý měsíc), který se však v prosinci 2008 snížil pod úroveň vývozu lahvového vína. Vývoz lahvového vína byl meziročně v prosinci 2007/2008 stabilní. Hospodářská krize se v prosinci 2008 na zahraničním obchodu ČR s vínem ještě neprojevila Svaz vinařů ČR - Ing. Jiří Sedlo, CSc.