Retenční potenciál v pramenných oblastech toků
|
|
- Jitka Urbanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Retenční potenciál v pramenných oblastech toků bohumír janský, jan kocum Zvyšování retenční schopnosti krajiny představuje významnou součást systému integrované protipovodňové ochrany. Na tom se dnes již shodují jak badatelé přírodovědného, tak technického zaměření. K dosažení tohoto cíle vedou rozmanité postupy, které souvisejí se současným i budoucím využíváním krajiny. Přirozený odtokový proces je ovlivňován člověkem již u samého jeho zrodu, tedy v pramenných oblastech toků. Jedná se především o hospodaření na zemědělské a lesní půdě, které může zásadním způsobem modifikovat mechanismus odtoku vody z krajiny. V 70. a 80. letech minulého století jsme byli svědky realizace řady opatření, která ovlivnila zrychlení odtoku vody z krajiny. Došlo k rozsáhlým melioračním úpravám lesních i zemědělských pozemků, byly vysušovány mokřady v říčních nivách na středních a dolních tocích, došlo ke zhoršení retenční kapacity půdy vlivem řady agrotechnických opatření, zhoršil se zdravotní stav lesních porostů. Dnešní filozofie ovlivňování odtoku je zcela odlišná. Vodu v krajině chceme zadržet a odtokový proces mimo intravilány obcí zpomalit. K tomu by měly sloužit nové legislativní nástroje, které dají rámec rozmanitým krajinným úpravám a do budoucna ovlivní i způsob hospodaření na zemědělské a lesní půdě. Přes všechny snahy o zvyšování retenční kapacity a při realizaci veškerých sanačních opatření je třeba brát v úvahu, že povodňové události jsou přirozené součásti říční dynamiky a plná protipovodňová ochrana není možná, a to zejména při mimořádných situacích. Pasivní protipovodňová ochrana Vedle tradičních opatření aktivní protipovodňové ochrany, jako jsou výstavba ochranných hrází, popřípadě výstavba některých nových a obnova starých retenčních nádrží, je třeba realizovat i opatření a zásahy, které co nejvíce přispívají k zachování přirozené retence krajiny. Z celé řady možností, které se nabízejí, navrhujeme zejména tato: říční nivy ponechat v nejvyšší možné míře jejich přírodnímu vývoji a pohlížet na ně především jako na přirozené zátopové území, eventuelní využití zátopových území musí brát v úvahu povodňové události, sídelní a výrobní prostory často ohrožované povodněmi by měly být přemístěny do bezpečnějších částí zátopového území nebo by z něj měly být zcela odstraněny,
2 308 bohumír janský jan kocum využití zátopového území pro jakékoli stavební a hospodářské aktivity omezit úpravou existující legislativy např. Stavebního zákona, resp. respektovat nařízení již existující (např. v ustanoveních Vodního zákona) (viz zákony č. 50/1976 Sb. a č. 254/2001 Sb.), řádně udržovat zásobní prostory existujících rybníků či rybničních soustav, popřípadě uvážit obnovu některých rybníků zaniklých (Janský, 2006). Z ekologického hlediska, ale často i z hlediska hospodářského, jsou tato opatření většinou velmi účinná. V protipovodňové ochraně se uplatňují zejména existující retenční prostory, které je třeba nejen zachovat, ale v mnoha případech obnovit. To platí zejména pro revitalizaci mokřadů. V pasivní protipovodňové ochraně mají dále značný význam některá velkoplošná ekologická opatření, která zpomalují proces povrchového odtoku a přispívají ke zvýšení retence krajiny. Jedná se např. o nástroje protierozní ochrany zemědělské půdy, postupnou změnu struktury využití půdy směrem k trvalým porostům (nahrazování orné půdy loukami a pastvinami, vysazování rychle rostoucích dřevin) a zvyšování podílu lesů charakteristických pro daný krajinný typ (např. nahrazování smrkových monokultur lesem smíšeným). Zmíněná opatření pasivní protipovodňové ochrany mohou být účinná jen tehdy, budou-li ve vzájemném souladu s vodohospodářskými a ekologickými legislativními normami. Hydrologická funkce horských vrchovišť Protipovodňová opatření mají v pramenných oblastech svá specifika. Pro zvýšení retence vody v horních částech toků je kromě jiného potřeba detailně analyzovat hydrologickou funkci horských vrchovišť. Vliv rašeliništních lokalit na odtokový proces a další hydrografické a klimatické charakteristiky by měl být posouzen detailním porovnáním odtokových režimů v povodích s velmi rozdílným poměrem zrašeliněných a rašeliništních půd. K posouzení vlivu rašelinišť na režim odtoků byla zvolena horská povodí v pramenných oblastech dvou hlavních zdrojnic Otavy Vydry a Křemelné, povodí přítoků Ohře v Krušných horách Chomutovky, Prunéřovského potoka a Bystřice, povodí Flohy odvodňující vrcholovou oblast centrálních Krušných hor směrem na německou stranu. Otázka hydrologické funkce rašelinišť není přes řadu tuzemských i zahraničních projektů a mnohé spory vedené v odborných kruzích doposud uspokojivě vyřešena. Tzv. houbová teorie, která byla v domácí i světové literatuře uznávána přibližně do 60. let 20. století, předpokládala, že rašeliniště zadržují vodu při vysokých srážkách (povodňových průtocích) a naopak v období sucha průtoky nadlepšují, a podílejí se tak na vyrovnávání odtoku. Od 70. let 20. století se objevují práce, které retenční funkci rašelinišť zpochybňují a za jedinou možnost zvýšení jejich retenční kapacity doporučují snížení hladiny podzemní vody pomocí odvodnění. Tyto meliorační zásahy byly poté provedeny v řadě horských oblastí na území České republiky.
3 retenční potenciál v pramenných oblastech toků 309 Všimneme-li si odborné literatury, která se této problematice hojně věnovala již ve druhé polovině 19. století, pak lze zaznamenat určitý vývoj v názorech odborníků rozmanitého zaměření. Detailní rozbor změny pohledu na tuto problematiku podal např. Ferda (1960). Tzv. houbová teorie poukazující na význam rašelinišť jako významných zásobáren vody a regulátorů průtoků byla prosazována již A. Humboldtem, poté F. Hochstetterem (in Ferda et al., 1971) a u nás např. F. Sitenským (1886). Do tábora odpůrců této teorie se na sklonku 19. a počátkem 20. století zařadili například E. Purkyně, C. Hagen, F. Fleischer a další (in Ferda 1960), později se k nim přiřadili rovněž Schreiber (1927), Dittrich (1936 in Ferda, 1960) či Říha (1938). Podle jejich názoru se vodní režim rašelinišť výrazně zlepšuje vlivem odvodnění a zkulturnění. Tento poznatek byl potvrzen výsledky dalších výzkumných prací na území našeho státu v 50. a 60. letech minulého století, které byly prováděny v některých povodích s vyšším zastoupením rašelinišť. Poměrně velký rozsah výzkumu byl tehdy motivován připravovanou výstavbou přehradních nádrží (Lipno, Orava, Fláje), přičemž šlo o posouzení vlivu rašelinišť na odtokový režim toků (např. Mařan, Lhota 1953, 1955, Ferda 1960, 1963) a kvalitu vody v tocích a nádržích (např. Novák, 1955, 1959, Onderíková, Štěrbová, 1956, Fiala, Sládečková, 1961). Výsledky těchto prací prokázaly, že toky odvodňující rašeliniště mají značnou rozkolísanost průtoků a význam rašelinišť z hlediska vyrovnávání odtokového režimu byl v minulosti přeceňován. Byl např. zjištěn poměrně malý vliv zimních sněhových srážek při nadlepšování průtoků v letní polovině roku a naopak výrazné uplatnění letních přívalových dešťů. Při naplnění horských vrchovišť na plnou vodní kapacitu byl přitom registrován rychlý vzestup odtoků. Rovněž při déletrvajícím období sucha se rašeliniště neprojevují hydrologicky pozitivně, to znamená nenapájejí vodní toky. Naopak tyto práce konstatují zlepšení hydrologického režimu toků po provedeném odvodnění a zkulturnění rašelinišť. Jako jednoznačně negativní je hodnocen vliv rašelinišť na kvalitu vody v tocích, přičemž intenzita ovlivnění souvisí s jejich rozlohou a kubaturou v povodí. Ještě větším problémem je ovlivnění kvality vody v nádržích, při jejichž napouštění došlo k zatopení rašelinišť a slatin. Nejvýrazněji se tento problém dotýká vodárenských nádrží, jak se to i v současné době ukazuje u nádrže Fláje. Rozsáhlý výzkum byl od roku 1959 prováděn v povodí horní Otavy (viz Ferda et al., 1971). Výzkumné práce měly posoudit vliv horských rašelinišť v pramenné oblasti Otavy na hydrologický režim toků a kvalitu vody v plánované vodárenské nádrži (vytipovány byly lokality Modrava na řece Vydře, dolní tok Křemelné a Rejštejn na řece Otavě), která byla tehdy evidována jako jeden z možných zdrojů pitné vody pro plzeňskou aglomeraci. O míře zapojení rašelinišť do odtokového procesu lze uvažovat i s přihlédnutím k ovlivnění jakosti vody resp. iontovému složení vod v periodách nízkých či vysokých průtoků. V suchých obdobích klesá nebo téměř ustává odtok vody z rašelinišť, což se projevuje ve zlepšení jakosti vody v tocích, které je drénují nebo jsou z nich zásobovány občasnými přítoky. To potvrdily výsledky nejen ve zmíněné studii (viz Ferda et al., 1971), ale i novější práce (Hruška et al., 1996, 1999, Oulehle, Janský, 2003). V případě, že by tedy rašeliniště v suchých obdobích nadlepšovaly průtoky, jak to uváděli
4 310 bohumír janský jan kocum Obr. 1 Lokalizace vlastních měrných profilů (automatické ultrazvukové hladinoměry, vodočetné latě), vlastních srážkoměrů a vodoměrných stanic spravovaných ČHMÚ v povodí horní Otavy. někteří autoři, muselo by se to projevit ve změněné kvalitě vody. Omezené hydraulické spojení mezi horskými rašeliništi a povrchovými toky souvisí se specifickými geomorfologickými poměry v povodí Vydry. Toky mají velký sklon a jsou hluboce zaříznuté do okolního reliéfu, přičemž svými údolními dny často zasahují pod bazální úroveň rašelinišť, z nichž většina je svahového typu. Naopak ke změně jakosti vody v tocích dochází během letních dešťových period či jarního tání sněhu, kdy jsou rašelinná ložiska plně saturována vodou a ta přetéká z jejich okrajů do koryt toků. Svědčí o tom i výrazná změna iontového složení vod v povrchových tocích, což potvrdily i některé novější výzkumy (Hruška et al., 1996, 1999, Oulehle, Janský, 2003). Ve studii HMÚ z počátku 70. let minulého století (Ferda et al., 1971) se doporučuje odvodnění a zkulturnění rašelinišť vzhledem k tomu, že dojde ke zlepšení jejich hydrologické funkce. V souladu se závěry z domácí i světové literatury se konstatuje, že takto mohou být výrazně sníženy maximální odtoky vody v důsledku poklesu hladiny podzemní vody, a tudíž zvětšení mocnosti povrchové retenční vrstvy rašeliniště. Po-
5 retenční potenciál v pramenných oblastech toků 311 ukazuje se přitom i na další pozitivní vlivy, jako je zvýšení přírůstků lesních porostů na odvodněných plochách (Vidal, Schuch, 1963, Huikari, 1963, Robertson, Nicholsen, Hughes, 1963). V konfrontaci s dnešní situací je třeba konstatovat, že v pramenných oblastech šumavských toků došlo k výrazné změně cílů a k vytyčení nových funkcí, které má zdejší přírodní ekosystém plnit. Nejzásadnější změnou je fakt, že dnes již nejde o výstavbu vodárenských nádrží v tomto regionu a s tím související výzkum vlivu rašelinišť na kvalitu akumulovaných vod. Mohlo by se tedy zdát, že obnova někdejších odvodňovacích kanálů dnes působí jako anachronismus. Na území NP Šumava jsme totiž svědky aktivit zcela opačných. V oblasti Modravských slatí započalo hrazení někdejších odvodňovacích příkopů, které má ve svém důsledku přispět ke zvýšení hladiny podzemní vody a zabezpečení nerušeného dlouhodobého vývoje přírodních ekosystémů. Tato opatření jsou navíc zdůvodňována faktem, že produkce dřevní hmoty je záležitostí zcela vedlejší a rozhodující význam je přikládán novým poznatkům botaniků a lesníků, které svědčí o větší odolnosti původních podmáčených smrčin vůči kůrovcovým kalamitám. Prakticky se jedná o tři faktory, kterým by měla být věnována pozornost v souvislosti se snahami o zvyšování retenční kapacity pramenné oblasti: posouzení procesu obnovy či naopak hrazení koryt původních odvodňovacích rýh; hrazení bystřin kromě odtokových kanálů z rašelinných ložisek je přitom z hlediska zvyšování retenční kapacity krokem prospěšným, zlepšení zdravotního stavu porostů, jejichž degradací vlivem kůrovcové kalamity je rovněž snižována retenční kapacita vody v území, zhodnocení možnosti obnovy někdejších akumulačních nádrží (tzv. klauzů), které by mohly plnit např. funkci suchých (zelených) poldrů. Mohly by tak přispět nejen ke snižování kulminací povodňových vln, ale současně zachycovat z povodí splavené dřevo. Tyto malé objekty sice nemohou vyřešit problém protipovodňové ochrany ve větším územním celku, ale mohou přispět k částečnému snížení povodňových škod (viz též Macoun 1997). Současný výzkum v oblasti horní Otavy V povodí horní Otavy je prováděno batymetrické mapování organogenních jezer (šumavských slatí) včetně sledování základních charakteristik fyzikálních vlastností a chemického složení jejich vod v rámci projektu Grantové agentury České republiky (dále jen GA ČR) Atlas jezer České republiky, a dále důkladný monitoring hydrologického režimu Vydry, Křemelné a jejich přítoků včetně posouzení rozmanitých opatření pro zvýšení retenčního potenciálu jejich pramenných oblastí. Až po soutok Vydry a Křemelné (plocha povodí 317,3 km²) zaujímají hydromorfní půdy (zde členěny na zrašeliněné do mocnosti rašeliny 50 cm včetně recentní vegetační vrstvy, a rašeliništní s vrstvou rašeliny nad 50 cm) rozlohu celkem 50,17 km², tj. 15,81 % z celkové plochy povodí. Nejlepší podmínky pro vznik rašelinišť a hydromorfních půd jsou v povodí Vydry, kde celkové zrašeli-
6 312 bohumír janský jan kocum nění zaujímá rozlohu 42,08 km², tj. 27 % z plochy povodí (z toho např. v povodí Roklanského potoka 40 %, Modravského potoka 36 %, Filipohuťského potoka 32 %, Hamerského potoka 16 %). V povodí Křemelné zaujímají hydromorfní půdy naproti tomu jen 8,09 km², tj. asi 5 % plochy povodí. Výše uvedené zastoupení hydromorfních půd v povodí obou hlavních zdrojnic Otavy, Vydry a Křemelné, pravděpodobně ovlivňuje (vedle dalších hydrografických a klimatických charakteristik) i hydrologický režim obou toků. Ve vybraných profilech bylo za účelem zahájení hydrologických pozorování nainstalováno 6 vodočetných latí (Roklanský potok, Modravský potok, Filipohuťský potok, Vchynicko-tetovský plavební kanál Rechle, Křemelná nad ústím Prášilského potoka, Prášilský potok nad ústím do Křemelné, obr. 1 a 3). Od letních měsíců roku 2006 bylo instalováno 7 automatických ultrazvukových hladinoměrů s kontinuálním sledováním hladin toků (4 v povodí Vydry, 3 v povodí Křemelné; obr. 1, 2 a 5). Kromě toho jsou v zájmovém povodí využity čtyři limnigrafické stanice, které jsou součástí základní sítě vodoměrných stanic Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ) (Otava-Rejštejn, Křemelná-Stodůlky, Vydra-Modrava, Hamerský potok- Antýgl) a dva profily spravované skupinou ČEZ (Vchynicko-tetovský plavební kanál- Rechle a Mechov). Ke kontinuálnímu monitoringu výšky hladin toků jsou používány automatické hladinoměry Fiedler-Mágr M4016 s GSM modulem pro přenos dat sítí GPRS. Přístroje provádí kontinuální měření v intervalu 10 minut s přesností na 1 mm. Obr. 2 Ukázka dílčího výstupu z automatického ultrazvukového hladinoměru a člunkového srážkoměru kolísání výšky hladiny Rokytky (levý přítok Roklanského potoka, povodí Vydry) v závislosti na úhrnu srážek v období
7 retenční potenciál v pramenných oblastech toků 313 Obr. 3 6 Instalace vodočetné latě (vlevo nahoře, obr. 3) a měření průtoku hydrometrickou vrtulí na Roklanském potoce (vpravo nahoře, obr. 4), měření průtoku u automatického hladinoměru na Ptačím potoce (vlevo dole, obr. 5) a instalace srážkoměru na Rokytce (vpravo dole, obr. 6).
8 314 bohumír janský jan kocum Dosavadní výsledky výzkumu V daných profilech s instalovanými hladinoměry jsou pravidelně prováděna měření průtoků hydrometrickou vrtulí za účelem vykreslení konsumpčních křivek (obr. 4 a 5). V šesti profilech osazených vodočetnými latěmi byl do nedávné doby pravidelně v jednodenním intervalu (během jarního tání dvakrát denně) odečítán vodní stav místními pozorovateli. Vodočty byly postupně nahrazeny výše zmíněnými hladinoměry, které měří výšku vodní hladiny pomocí ultrazvuku v intervalu 10 minut. Kromě toho byly v horní části povodí Vydry a Křemelné nainstalovány dva člunkové srážkoměry měřící ve stejném intervalu úhrn srážek (obr. 6). V důsledku dosavadní krátké doby sledování fluktuace vodního stavu toků pomocí automatických hladinoměrů máme k dispozici jen dílčí výsledky. Ukázka jednoho z výstupů z automatického hladinoměru a člunkového srážkoměru je prezentována v grafu na obr. 2. Jedná se o kolísání výšky hladiny Rokytky (levý přítok Roklanského potoka, povodí Vydry) v závislosti na úhrnu srážek v období Analogicky a velmi detailně, i když zatím v poněkud menším regionálním rozsahu, je tato problematika studována rovněž ve vrcholové oblasti centrálních Krušných hor. Zde byl v povodí horní Chomutovky zatím nainstalován jeden automatický hladinoměr s tlakovým čidlem. Počítá se s instalací dalšího přístroje v povodí Prunéřovského potoka a jedné klimatické stanice. Závěr Všechny tyto otázky by měly být posouzeny na základě kvalifikované diskuze odborníků různého zaměření vzhledem k cílům a prioritám, které mají význam nadregionální, místní či lokální (např. Buček 1998, Knapp 2000, Kolejka 2003). Výsledkem takové diskuze by mohlo být např. zavádění vhodných krajinných prvků, resp. postupné přetváření skladby využití ploch s rozmanitou funkcí v protipovodňové ochraně (Kovář, Sklenička a Křovák 2002). To se ovšem netýká území přírodních a národních přírodních rezervací, která je třeba ponechat bez jakýchkoliv zásahů člověka. Dosavadní získané výsledky z automatických hladinoměrů nás přesvědčily o tom, že tímto způsobem získaná data umožní detailní posouzení hydrologické funkce rašelinišť. Zejména se jedná o vzájemné porovnání těch částí povodí, kde proběhla revitalizační opatření NP Šumava, resp. ostatních územích, kde byly v 70. letech 20. stol. provedeny meliorační úpravy rašelinišť. Kontinuální záznamy vodních stavů poskytují vynikající datovou základnu pro podrobné analýzy vzestupných a sestupných fází povodňových vln, resp. posouzení vlivu rašelinišť na odtokový proces v suchých obdobích.
9 retenční potenciál v pramenných oblastech toků 315 Literatura BUČEK, A. et al. (1998): Analýza povodňových událostí v ekologických souvislostech. Unie pro řeku Moravu, Brno, 81 s. FERDA, J. (1960): Hydrologický význam horských vrchovištních rašelinišť. Sborník ČSAZV Lesnictví, č. 10, Praha, FERDA, J. (1963): Hydrologický význam rašelinišť. Vodní hospodářství, č. 5, Praha, FERDA, J., HLADNÝ, J., BUBENÍČKOVÁ, L., PEŠEK, J. (1971): Odtokový režim a chemismus vod v povodí Horní Otavy se zaměřením na výskyt rašelinišť. Sborník prací HMÚ, sv. 17, HMÚ, Praha, FIALA, L., SLÁDEČKOVÁ, A. (1961): Jakost vody v údolní přehradě Fláje v prvém roce napouštění. Vodní hospodářství, r. 11, č. 5, HRUŠKA, J. et al. (1996): Role of organic solutes in the chemistry of acid-impacted bog waters of the western Czech Republic. Water resources research, 32 (9), HRUŠKA, J. et al. (1999): Buffering processes in a boreal dissolved organic karbon rich stream during experimental acidification. Environmental Pollution, 106, HUIKARI, O. (1963): Uber den Einfluss der Grabenabstande auf den Wasserhaushalt der Torfboden in Sphagnum-Mooren, Verdunstung und Abfluss des Wassers. Ref. Intern. Torfkongress, Leningrad. JANSKÝ, B. (2006): Water Retention in River Basins, AUC Gleographica, 38, č. 2, KNAPP, R. (2000): Protipovodňová ochrana. Zátopová území řek Moravy a Bečvy. Geoinfo, 7, č. 6, KOLEJKA, J. (2003): Geoekologické aspekty zmírňování povodňových škod. Geografie Sborník ČGS, roč. 108, č. 1, Praha, KOVÁŘ, P., SKLENIČKA, P., KŘOVÁK, F. (2002): Vliv změn užívání krajiny na její ekologickou stabilitu a vodní režim. In.: Extrémní hydrologické jevy v povodích. ČVUT a ČVVS, Praha, LANGHAMMER, J. a kol. (2006): Změny krajiny jako ovlivňující faktor průběhu a projevů extrémních povodní. Sborník výsledků řešení projektu VaV SM/2/57/05 v roce PřF UK, Praha, 209 s. MACOUN, Z. (1997): Možnosti protipovodňové ochrany v horských oblastech. In.: Povodně a krajina 97. ICID-CIID, Brno, MAŘAN, B., LHOTA, O. (1953): Mikroklima a povrchové odtoky na rašeliništi a v lese. Sb. ČSAZV Lesnictví č. 1, ř. B. r. 26. MAŘAN, B., LHOTA, O. (1955): Příspěvek k hydrologickému významu rašelinišť. Sb. ČSAZV Lesnictví č. 1. NOVÁK, M. (1955): Huminové vody ve vodách údolních nádrží. Vodní hospodářství č. 4, NOVÁK, M. (1959): Výzkum kvality vody v údolní nádrži Lipno. Vodní hospodářství, r. 9, č. 9, ONDERÍKOVÁ, V., ŠTĚRBOVÁ, A. (1956): Prispevok k biologii a chemizmu Oravskej nádrže. Vodní hospodářství, r. 6, č. 2, OULEHLE, F., JANSKÝ, B. (2003): Limnologie a hydrochemismus v NPR Rejvíz. In.: Jezera České republiky (Současný stav geografického výzkumu). Monografie na PřFUK Praha, ROBERTSON, R. A., NICHOLSEN, I. A., HUGHES, R. (1963): Studien uber den Abfluss eines Moores. Ref. Intern. Torfkongress, Leningrad. ŘÍHA, V. (1938): Jihočeské rašeliny, jejich vztah k lesu a okolí. Sborník MAP, roč. 12, Praha. SCHREIBER, H. (1927): Moorkunde. Parey, Berlin. SITENSKÝ, F. (1886): O rašelinách českých. Archiv pro přírodovědné prozkoumání Čech. Praha. VIDAL, H., SCHUCH, M. (1963): Ergebnisse vergleichender Abfluss und Grundwasserbeobachtungen auf einer unberuhrten bzw. kultivierten Hochmoorflache in den sudlichen Chiemseemooren im Abflussjahr Bayer. Landw. Jahrbuch 40, H. 6,
RETENCE VODY V POVODÍ
RETENCE VODY V POVODÍ BOHUMÍR JANSKÝ* * Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF UK; e-mail: jansky@natur.cuni.cz 1. ÚVOD V rámci protipovodňových opatření v České republice byly k realizaci doporučeny
VíceIng. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz
48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba
VíceČesko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR
Česko pravděpodobně čeká další rok na suchu. Klíčové je udržet vodu v krajině a vodních tocích Akční program adaptace na klimatické změny v ČR "Za dopady sucha u nás nemůže výhradně jen klimatická změna,
VíceMOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)
MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:
VíceDegradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení
Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení Problémové okruhy řešené v rámci dílčí metodiky: Analýza výskytu erozně nebezpečných dešťů Klimatické podmínky rozvoje erozních
VíceČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz
ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.
VíceVodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody.
Vodní režim jizerských rašelinišť. Dekáda hydrologických pozorování v lokalitách s technickou úpravou drenáže vody. doc. Ing. Martin Šanda, Ph.D. Fakulta stavební, ČVUT v Praze V prezentaci jsou použity
VíceStudie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy
Studie odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření pro povodí Lužické Nisy Seminář Liberec 15.9.2017 Obsah: 1 Řešené území 2 Předmět a způsob řešení 3 Harmonogram 4 Diskuze OBJEDNATEL
VíceVoda ztracená a vrácená
Voda ztracená a vrácená aneb revitalizace mokřadů na Šumavě Ivana Bufková ivana.bufkova@npsumava.cz Mokřady důležitá součást krajiny rozhranní mezi vodou a suchou zemí Význam pro fungování krajiny jako
VíceRetenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování
ČVUT v Praze Fakulta Stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Retenční kapacita krajiny a možnosti jejího zvyšování Dostál Tomáš, Miroslav Bauer, Josef Krása dostal@fsv.cvut.cz 1 http://www.intersucho.cz/cz/
VíceVLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-813-99-8, s. 352-356 VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceProtipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování. Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav
Protipovodňová opatření vč. možnosti vyvlastňování Přehrady a povodně - možnosti regulace seminář Senát PČR 29. října 2013, Praha Král Miroslav Obsah Povodeň v červnu 2013 Preventivní protipovodňová opatření
VíceDynamika hydrologického režimu v pramenných oblastech vodních tok
Dynamika hydrologického režimu v pramenných oblastech vodních tok JAN KOCUM, BOHUMÍR JANSKÝ V rámci projektu VaV SM/2/57/05 Dlouhodobé zm ny po í ních ekosystém v nivách tok postižených extrémními záplavami
VícePlány pro zvládání povodňových rizik
Plány pro zvládání povodňových rizik Mgr. Ing. Jana Tejkalová oddělení ochrany před povodněmi, odbor ochrany vod MŽP jana.tejkalova@mzp.cz Informační seminář Zlínský kraj 12.2.2015 Rozdělení plánování
VíceRozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996
Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh
VícePlány pro zvládání povodňových rizik. Informační seminář Královéhradecký kraj
Plány pro zvládání povodňových rizik Informační seminář Královéhradecký kraj 26. 3. 2015 Rozdělení plánování ochrany před povodněmi Plánování podle Rámcové směrnice 2000/60/ES druhý plánovací cyklus Mezinárodní
VíceKoncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky
Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky Ing. Pavel Marták Suché období 2014 2017: vyhodnocení, dopady a opatření 30. května 2018 Strategické dokumenty řešící sucho Strategie přizpůsobení
VíceHydrologické poměry ČR
Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí
VíceVodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury
Vodní nádrže a rizika vodohospodářské infrastruktury Petr Kubala Povodí Vltavy, státní podnik www.pvl.cz Voda jako strategický faktor konkurenceschopnosti ČR příležitosti a rizika 8/9/12 Praha, 3. prosince
VíceVyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků
Vyhodnocení reprezentativnosti profilů pro měření minimálních průtoků Praha, červenec 2016 0 1 Úvod Usnesení Vlády České republiky č. 620 ze dne 29. července 2015 k přípravě realizace opatření pro zmírnění
VíceLIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ PODÉL KORYTA VODNÍHO TOKU. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 602 00 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 3.8.101 UŽÍVÁNÍ POZEMKŮ
VíceStavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku
Bakalářské studijní programy a jejich obory Stavební inženýrství 4 roky 1. a 2. ročník společný studijní plán, volba oboru od 3. roku Vodní hospodářství a vodní stavby Proč si zvolit obor Vodní hospodářství
VíceProgramy opatření v plánech povodí ČR 2000/60/ES
Programy opatření v plánech povodí ČR WFD 1 2000/60/ES 2 3 Charakterizace České republiky Hydrologie a užívání vod: V ČR je cca 76 tis. km vodních toků (přesnost map 1:50 000) Z toho je cca 15 tis. km
VícePředstavení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření
Představení nové metodiky Ministerstva životního prostředí pro navrhování přírodě blízkých protipovodňových opatření aneb Revitalizace VT není vždy příroděblízká povodňová ochrana Ing. Adam Vokurka. Ph.D.
VíceStručný přehled podpor Přehled dotačních titulů protipovodňové ochrany v ČR
Stručný přehled podpor Přehled dotačních titulů protipovodňové ochrany v ČR Rozdělení podpor v přehledu dle financovaní a) z Evropských a jiných nadnárodních zdrojů b) z národních zdrojů c) z krajských
VíceVodohospodářské stavby BS001. Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR
Vodohospodářské stavby BS001 Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu, úvod do vodního hospodářství ČR 2. Vodní nádrže, přehrady a
VícePodpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí
OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podpora přírodě blízkých opatření na vodních tocích a v ploše povodí Pytloun Martin, Horecký Jakub Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí Státní
VíceBor u Karlových Var. Kategorie. Kritéria. Přehledná mapa přispívající plochy. KONEČNÁ VERZE - výstupy kompletního projektu
KONEČNÁ VERZE výstupy kompletního projektu ID plochy: 607274_1 Bor u Karlových Var : Obec: Sadov ORP: Karlovy Vary Souřadnice GPS (ve stupních): N 50.266585 E 12.94245 Kategorie Kategorie plochy dle nebezpečí:
VíceHydrologie povrchových vod. Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové
Hydrologie povrchových vod Hana Macháčková, Roman Pozler ČHMÚ Hradec Králové Hydrologie Věda, která se zabývá poznáním zákonů výskytu a oběhu vody v přírodě. Inženýrská hydrologie Zabývá se charakteristikami
VíceFinancování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007
Financování protipovodňových opatření z národních zdrojů od roku 2007 odbor programového financování ve vodním hospodářství MZe Teplice 8. 3. 2007 Vláda 15. 11. 2006 schválila 15,2 mld. Kč na léta 2007
VíceČeský hydrometeorologický ústav
Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat
VíceKONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE. Analytická část
KONCEPCE OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY JIHOČESKÉHO KRAJE Analytická část Zpracovatelé ATEM s.r.o. EIA SERVIS s.r.o. Hvožďanská 2053/3 U Malše 20 148 00 Praha 4 370 01 České Budějovice Únor 2007 Koncepce ochrany
VícePodpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace
Podpora zlepšování přírodního prostředí v České republice revitalizace a renaturace Říční nivy Nivy jako přírodní útvary Niva je přírodní tvar vzniklý fluviálními pochody. Poříční a údolní nivy mají svoji
VíceHYDROBIOLOGIE PROGRAM PRAKTICKÁ CVIČENÍ. vzdouvací objekty, splavnost. vodních toků. stanovišť. 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků
HYDROBIOLOGIE PRAKTICKÁ CVIČENÍ PROGRAM 1. Úvod 2. Ukázky ovlivnění vodních toků o přímé: ochrana před povodněmi, stabilizace koryta, vzdouvací objekty, splavnost o nepřímé: odvodnění zastavěného území
VíceKvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim
Kvantifikace účinků opatření v krajině na hydrologický režim Ladislav Kašpárek a Roman Kožín VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Možnosti změn infiltrace změnou orné půdy na les Pro odhad toho, jak se projeví změna
VíceANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 24, ISBN 8-8669-12-1 ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ František Toman, Hana Pokladníková
VícePlošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne
Plošné zdroje znečištění ze zemědělského hospodaření ve vazbě na kvalitu vody V Jihlavě dne 23. 1. 2017 Prof. Ing.Tomáš Kvítek, CSc. tomas.kvitek@pvl.cz Povodí Vltavy, státní podnik Odnos látek, zeminy
VíceNIVA A JEJÍ POTENCIÁL
KLIMA KRAJINA POVODÍ NIVA A JEJÍ POTENCIÁL UN IE U V PRO A ŘEKU MOR Základní východisko Vyhodnotit vodní útvary z hlediska: možností obnovy rozlivů do nivy doporučených způsobů revitalizace protipovodňové
VíceRozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů
Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
VíceHydrologická bilance povodí
Hydrologická bilance povodí Hospodaření s vodou v krajině, respektive hospodaření krajiny s vodou z pohledu hydrologa Ing. Petr Šercl, Ph.D. Osnova: Základní složky hydrologické bilance Velký a malý hydrologický
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VíceProgram 129 130 Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží
Program 129 130 Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží Hlavní věcné cíle programu 129 130: zlepšení technického stavu rybničního fondu a obnova vodohospodářských funkcí
Vícerežimu vodního toku, (2) Správci povodí a státní podnik Lesy České republiky pozdějších předpisů.
Strana 2645 252 VYHLÁŠKA ze dne 2. srpna 2013 o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy
VíceVliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 75 79 Srní 2. 4. dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ 165
VíceNÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY
NÁRODNÍ PARKY ČESKÉ REPUBLIKY Přírodovědný pohled Národní parky představují nejvýznamnější přírodní fenomény ČR, které nebyly formovány bezprostředně činností člověka (na rozdíl od např. Třeboňské rybniční
VíceJSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY?
JSOU RYBNÍKY EFEKTIVNÍM OPATŘENÍM K OMEZENÍ NÁSLEDKŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY? RNDR. PAVEL PUNČOCHÁŘ, CSC., SEKCE VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ Sucho zemědělské posílit vodu v půdním profilu
VícePODROBNÝ HYDROLOGICKÝ PRŮZKUM A MONITORING
HYDROPROJEKT CZ a.s. Revitalizace rašelinišť mezi Horou Sv. Šebestiána a Satzung 1. etapa PODROBNÝ HYDROLOGICKÝ PRŮZKUM A MONITORING Martin Stehlík, Pavel Marták, Martin Pavel, Jiří Guziur, Petr Kožant
VíceIng. Miroslav Král, CSc.
VODNÍ HOSPODÁŘSTV STVÍ Aktuáln lní informace MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTV LSTVÍ Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky Obsah Organizace vodního hospodářství Vodohospodářská politika
VíceHydrologické poměry ČR
Hydrologické poměry ČR Objem odtoku Průměrně 55 mld m 3 vody 686 mm/rok třetinové pravidlo odtok vodními toky přibližně 27 % 15 mld m 3 vody (ročně kolísá mezi 8 25 mld. m 3 ) rozložení odtoku: povodí
VíceOchrana před účinky sucha. Tomáš Pail
Tomáš Pail Program 1. Úvod 2. Vodohospodářské kapacity nádrží spravovaných Povodím Ohře a informace k plnění opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody 3. Informace o aktuální hydrologické
VícePřípadová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách
Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách Petr Kupec, Jan Deutscher LDF MENDELU Brno Zadržování vody v lesních ekosystémech 5. 10. 2016, hotel Hazuka,
VíceOdtokový proces. RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007
Odtokový proces RNDr. Jakub Langhammer, Ph.D. Katedra fyzické geografie a geoekologie Hydrologie - odtokový proces, J. Langhammer, 2007 1 Obsah Bilanční rovnice Mechanismus odtokového procesu Základní
VíceN Á V R H k projednání na 22. zasedání Zastupitelstva města Odry konaném dne
V Odrách dne 15.6.2009 N Á V R H k projednání na 22. zasedání Zastupitelstva města Odry konaném dne 24.6.2009 Věc: Revitalizace lokality Vladař suchý poldr Předkládá: Zpracoval: Příloha: Rada města Odbor
VíceJIHOČESKÝ KRAJ DOKLADOVÁ ČÁST KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE
JIHOČESKÝ KRAJ KONCEPCE PROTIPOVODŇOVÉ OCHRANY NA ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE DOKLADOVÁ ČÁST LISTOPAD 2007 1 Identifikační list Akce: Koncepce ochrany před povodněmi na území Jihočeského kraje Objednatel:
VíceANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011
ANALYTIKA ODPADŮ Žďár nad Sázavou 30.11.-01.12.2011 Problematika říčních sedimentů - odběry, analýzy, hodnocení Ing. Jiří Medek Obsah přednášky kvantitativní aspekty kvalitativní aspekty - monitoring jakosti
VíceOchranná funkce významných vodních děl Funkce za povodně Zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády TOMÁŠ KENDÍK Povodí Vltavy, státní podnik
Ochranná funkce významných vodních děl Funkce za povodně Zvýšení ochranné funkce Vltavské kaskády TOMÁŠ KENDÍK Povodí Vltavy, státní podnik Praha, 16.10.2014 Seminář Vyhodnocení povodní v červnu 2013 Vliv
VíceÚmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská
VíceZákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření
VíceHydrologické poměry obce Lazsko
Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.
VíceSetkání Posázaví o.p.s. se zástupci obcí a měst Podyjí a Povodí Moravy s.p.
Přírodě blízká opatření PPO včetně oprav a úprav historických vodních staveb a objektů Setkání Posázaví o.p.s. se zástupci obcí a měst Podyjí a Povodí Moravy s.p. Možnosti využití prostředků OPŽP 2014-2020
VíceA. POPIS OBLASTI POVODÍ
A. POPIS OBLASTI POVODÍ A.1. Všeobecný popis oblasti povodí Moravy A.1.1. Vymezení oblasti povodí Moravy A.1.1.1. Hranice oblasti povodí A.1.1.2. Výškové poměry v území A.1.2. Geomorfologické poměry A.1.3.
VíceObsah. Zpráva. Titulní list Účel studie Popis současného stavu Rozbor hydrologických a hydrotechnických údajů Shrnutí Závěr
Obsah Zpráva Titulní list Účel studie Popis současného stavu Rozbor hydrologických a hydrotechnických údajů Shrnutí Závěr Hydrologické a hydrotechnické výpočty Výkresová část Situace zatrubnění 1 : 1 500
VícePŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG
PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL 2018 - POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG Údaje o projektovém území Vlastník pozemku: Česká republika, právo hospodaření
VíceDisponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost
Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,
VíceVýznam čisté řeky Jihlavy pro Kraj Vysočina a životní prostředí v regionu
1. regionální konference Za čistou řeku Jihlavu dne 25. 9. 2014 v Jihlavě Význam čisté řeky Jihlavy pro Kraj Vysočina a životní prostředí v regionu Kraj Vysočina radní pro oblast životního prostředí a
VíceVodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková
Vodstvo Šumavy Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková... z letadla Na prstech u ruky sčetl bys jednotlivá suchá místa zde. Bohatství vod, mlh a par tu nepřebraně, v tomto království lesů a slatí,
VíceHODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
HODNOTÍCÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 214 22 Specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Aktivita 1.3.1 Zprůtočnění nebo zvýšení
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VíceInformace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi
Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi Setkání vodoprávních úřadů s odborem ochrany vod MŽP Nové Město na Moravě
VíceSvazek obcí divoká voda Loučovice Sídlo Loučovice 51, 382 76 Loučovice IČO: 039 93 493
Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Oddělení vodního hospodářství a integrované prevence VĚC: PODNĚT K PROVEDENÍ ZMĚNY MANIPULAČNÍHO ŘÁDU VD LIPNO I. A VD
VíceNELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ Prameniště - vývěry podzemní vody; velmi maloplošné ekosystémy - prameništní mechorosty, často porosty řas - nízké ostřice, suchopýry, přesličky aj. - složení vegetace je výrazně
VíceMěření na povrchových tocích
Měření na povrchových tocích měření, zpracování a evidence hydrologických prvků a jevů soustavné měření vodních stavů měření průtoků proudění vody pozorování ledových jevů měření teploty vody měření množství
VíceVodohospodářské stavby BS001. Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR
Vodohospodářské stavby BS001 Úvodní informace k předmětu Vodní hospodářství ČR Harmonogram přednášek 1. Úvod a základní informace o předmětu, úvod do vodního hospodářství ČR 2. Vodní nádrže, přehrady a
VíceANALÝZA VÝZNAMNOSTI ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ V POVODÍ VODNÍ NÁDRŽE ROZKOŠ Z HLEDISKA PRODUKCE ŽIVIN
ANALÝZA VÝZNAMNOSTI ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ V POVODÍ VODNÍ NÁDRŽE ROZKOŠ Z HLEDISKA PRODUKCE ŽIVIN Ing. Robin Hála, Ing. Klára Dušková, Nábřežní 4, 150 56 5 Partneři projektu Biologické centrum Akademie věd
VíceFakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny
Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového
VíceHistorie povodní na JM a povodňové škody
Historie povodní na JM a povodňové škody 1 Jak předcházet povodňovým škodám Ing. Iva Jelínková Povodí Moravy, s.p. jelinkovai@pmo.cz Protipovodňová opatření Povodeň přirozený hydrologický jev, který je
VíceVsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí
Vsakovací prvky a opatření pro vsakování srážkových vod v urbanizovaném prostředí Ing. Miroslav Lubas Sweco Hydroprojekt a.s. Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR www.opzp.cz
VíceSucho a návrhy opatření ke snížení dopadů sucha, zadržování vody v krajině
12.4.2018 Sucho a návrhy opatření ke snížení dopadů sucha, zadržování vody v krajině Ing. Jan Čekal Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Kraj Vysočina vedoucí oddělení pozemkových úprav KOMPLEXNÍ
VíceDotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině
Dotace z OPŽP na protipovodňovou ochranu, hospodaření se srážkovou vodou a zadržení vody v krajině Jan Matějka Autoři v prezentaci použitých fotografií jsou Tomáš Just (AOPK ČR) a pracovníci SFŽP ČR, případně
VíceMOV217A57_O1 3. Typ listu opatření O. 4. Aspekt zvládání pov. rizik Prevence Typ opatření -
1. Název opatření Pořízení nebo změna územně plánovací dokumentace obcí (vymezení ploch s vyloučením výstavby a ploch s omezeným využitím z důvodu ohrožení povodní) MOV217A57_O1 3. Typ listu opatření O
VíceAnalýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č.
Analýza potřeb revitalizačních opatření na vodních tocích včetně jejich niv ve smyslu 47 odst. 2 písm. f) zákona č. 254/2001 sb. a 8 a 9 vyhlášky č. 470/2001 Sb. a dokumentace Programu revitalizace říčních
VíceHistorie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi
Historie minimálních průtoků ve vodohospodářské praxi Ing. Jaroslava Votrubová, Ing. Jan Brabec Útvar podzemních a povrchových vod Povodí Vltavy, státní podnik Pozorování vodních stavů Počátky pozorování
VíceÚzemní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha?
Územní plánování a starosti s povodněmi a suchem Jak může územní plánování přispívat k prevenci povodňových situací a sucha? MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Pro seminář Národní dialog o vodě 2014: Co
VíceStručný výtah z vodohospodářské studie podklad pro zpracování KoPÚ v k.ú. Srbská Kamenice
Stručný výtah z vodohospodářské studie podklad pro zpracování KoPÚ v k.ú. Srbská Kamenice Závazným podkladem je Vodohospodářská studie Srbská Kamenice a dotčené okolí zpracovaná společností VRV a.s. v
VíceSeminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy. Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny
Seminář: Komplexní přístup pro zmírnění dopadů sucha v regionu jižní Moravy Možnosti financování opatření ke zvýšení retenční schopnosti krajiny Brno, 27. listopadu 2015 Finanční rámec OPŽP 2,6 mld. Zdroje
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceHOSPODAŘENÍ S VODOU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI
HOSPODAŘENÍ S VODOU VE STŘEDOČESKÉM KRAJI 2 ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU Kraj Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu (%) Hlavní město Praha 100 Středočeský 86,4 Jihočeský 90,7 Plzeňský 85 Karlovarský
VíceMagistrát města Olomouce Odbor koncepce a rozvoje Hynaisova Olomouc. Návrh územního plánu Olomouc stanovisko
Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Č.J.: KUOK 89/2012 V Olomouci dne 2. 1. 2012 SpZn.: KÚOK/126838/2011/OŽPZ/7330 Sp. a skart. znak:
VíceVýzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. Pozemkové úpravy Ing. Jiří Hladík, Ph.D. Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny Půda: Je médium pro růst rostlin Je stabilizátorem globálních ekosystémů
Více5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Vyhodnocení předpovědí Obr Obr Obr. 5.38
5.5 Předpovědi v působnosti RPP České Budějovice Regionální předpovědní pracoviště v Českých Budějovicích zpracovává předpovědi pro povodí Vltavy po vodní dílo Orlík, tedy povodí Vltavy, Lužnice a Otavy.
VíceÚvahy nad způsoby komplexního řešení vodního režimu krajiny
Úvahy nad způsoby komplexního řešení vodního režimu krajiny Pavla Štěpánková, Jana Uhrová, Karel Drbal Medlov, 9. 6. 2015 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00
VícePovodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice.
Povodí Moravy společně s Olomouckým krajem připravujenaochranuměst a obcí na řece Bečvě před povodněmi výstavbu suché nádrže (poldru) Bečva, Teplice. Ještě před zahájením prací na dokumentaci k žádosti
VíceEkologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße
Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.
VíceOptimalizace vodního režimu v krajině. David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s.
Optimalizace vodního režimu v krajině David Pithart, Beleco z.s., Koalice pro řeky z.s. Jak dnes funguje česká říční krajina? Na území ČR spadne průměrně 670 mm srážek, tj. 53 miliardy m 3 vody, z čehož
Víceství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz
12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru
VíceVoda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta
Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická
VíceLokální výstražné systémy na povrchových tocích ČR
Lokální výstražné systémy na povrchových tocích ČR Obsah Měřící technika ČHMÚ Průzkum lokálních výstražných systémů 2009 Vyhodnocení povodní 2010 Měřící technika pro LVS Zásady budování lokálních výstražných
VícePREZENTACE. Protipovodňová opatření na Lačnovském potoce v období zpracoval Odbor životního prostředí MěÚ Svitavy
PREZENTACE Protipovodňová opatření na Lačnovském potoce v období 2004-2006 zpracoval Odbor životního prostředí MěÚ Svitavy květen 2006 1 První kroky v protipovodňové ochraně po roce 1997 První kroky v
VíceČeské vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu
České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební Prověření strategického řízení Vltavské kaskády parametry manipulačního řádu Pavel Fošumpaur Účely Vltavské kaskády 1. zajištění minimálního průtoku
Více