Breeding and occurrence of the Greenish Warbler (Phylloscopus trochiloides) in the Giant Mts.

Transkript

1 Hnízdění a výskyt budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Krkonoších Breeding and occurrence of the Greenish Warbler (Phylloscopus trochiloides) in the Giant Mts. Jiří Flousek 1 & Miroslav E. Šálek 2 1 Správa Krkonošského národního parku, CZ Vrchlabí; jflousek@krnap.cz 2 Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra ekologie a životního prostředí, CZ Praha 6; salek@fle.czu.cz Věnujeme doc. RNDr. Karlu Hudcovi, DrSc., k jeho 80. narozeninám. Flousek J. & Šálek M. E. 2007: Hnízdění a výskyt budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Krkonoších. Sylvia 43: Krkonoše patří v posledních 20 letech k lokalitám s nejpočetnějším výskytem budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) ve vnitrozemí střední Evropy. V období tu bylo shromážděno celkem 78 záznamů zpívajících samců, včetně čtyř prokázaných nebo pravděpodobných hnízdění. Práce shrnuje veškeré dosavadní nálezy, hodnotí jejich časové a výškové rozložení a popisuje první nález hnízda uvedeného druhu na území České republiky. The Giant Mts. (on the Czech-Polish border) belong to the areas with the most frequent occurrence of the Greenish Warbler (Phylloscopus trochiloides) in inland Central Europe during the last two decades. In altogether 78 records of singing males were collected there, including four confirmed or probable breeding attempts. The paper summarizes all the observations, evaluates their time and altitudinal distribution, and describes the first nest finding of the species in the Czech Republic. Keywords: Greenish Warbler, Phylloscopus trochiloides, breeding, abundance, Giant Mts. (Krkonoše, Karkonosze), Czech Republic, Poland Úvod Budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) druh se sibiřským typem rozšíření, se počátkem 20. století rozšířil ze západní Asie do Pobaltí a jeho expanze pokračovala v průběhu tohoto století dále jihozápadním směrem (Hudec 1983, Baker 1997, Chylarecki & Priednieks 1997). Do počátku 80. let 20. století byly známy pouze čtyři záznamy o jeho výskytu na území České republiky, všechny z Moravy (Hudec 1983). Teprve od druhé poloviny 80. let se začíná pravidelně objevovat v pohraničních pohořích České republiky v Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách, Beskydech a na Králickém Sněžníku (Šťastný et al. 2006). Poznatky o výskytu tohoto nového prvku naší avifauny poprvé detailně rozebrali Flousek & Pavelka (1993). Celkem 28 pozorování budníčka zeleného v Čes- 154

2 Sylvia 43 / 2007 koslovensku z let je v jejich studii rozděleno do tří časových období: jarní migrace (zhruba do poloviny května), přechodné období a hnízdní výskyt (po 10. červnu). Ptáci s hnízdním výskytem preferovali mozaikovité, jehličnaté, břehové porosty v nadmořské výšce m. Hnízdění v té době nebylo prokázáno, ale bylo považováno za vysoce pravděpodobné. V Polsku budníček zelený nepočetně, ale pravidelně hnízdí podél pobřeží Baltského moře, pozorování ve vnitrozemí jsou však stejně ojedinělá jako v České republice (např. Dyrcz et al. 1991, Tomiałojć & Stawarczyk 2003). První hnízdění při jižní hranici Polska bylo prokázáno v červnu 2002 pozorováním krmícího páru v Masywie Śnieżnika (polská část Králického Sněžníku) (Tomiałojć & Stawarczyk 2003), první a dosud jediné nálezy druhu v polských Krkonoších pocházejí z roku 1993 (Flousek & Gramsz 1999, Gramsz 2003). V současné době prochází jihozápadní hranice areálu rozšíření budníčka zeleného v Evropě Českou republikou, se soustředěným výskytem v Krkonoších (Chylarecki & Priednieks 1997, Šťastný et al. 2006). Ptáci zde obývají převážně druhotné smrkové porosty ve stáří většinou do 60 let, s přítomností mýtin a lesních okrajů, s nevýrazně vyvinutým keřovým a bylinným patrem, často na březích vodních toků. Vzácněji se objevují v původních horských smrčinách kolem 180 let stáří nebo ve smíšených porostech kleče, jeřábu a vrb v ledovcových karech (Flousek & Gramsz 1999). Dosud nejpočetnější výskyt budníčků zelených v Krkonoších byl zaznamenán v roce 1992, kdy bylo na osmi lokalitách zjištěno celkem 14 zpívajících samců. Zároveň bylo v tomto roce prokázáno i první hnízdění druhu v České republice, a to nálezem již vyvedených, ale stále ještě krmených mláďat (Flousek 1993). Výsledky a diskuse Výskyt v Krkonoších Následující přehled (viz Příloha) aktualizuje a v několika případech i opravuje dosud publikované údaje o výskytu budníčka zeleného v Krkonoších (viz Flousek 1993 a Flousek & Pavelka 1993). Uvedený druh byl v rozpětí let prokázán na 19 šířeji vymezených lokalitách (obr. 1): Důl Bílého Labe (od Dívčích Lávek u Špindlerova Mlýna po horní hranici lesa ve svahu Kozích hřbetů: celkem 26 samců, vč. doloženého hnízdění), Mumlavský důl (od Mumlavského vodopádu nad Harrachovem po Krakonošovu snídani: 18 M), Labský důl (od soutoku s Pudlavou po hranici lesa pod Labskou boudou: 8 M), Modrý důl (4 M), Černý důl, Zelený důl a Pec pod Sněžkou (po 3 M), Mały Staw (2 M), Harrachov, Jablonec n. Jiz., Kotelní jámy, Śnieżne Kotły, Horní Mísečky, Špindlerův Mlýn (vč. pravděpodobného hnízdění), Dlouhý důl (vč. doloženého hnízdění), Přední Žalý, Strážné, Vlčí jáma a Horní Lysečiny (po 1 pozorování). Značné meziroční rozdíly v počtu zjištěných ptáků (obr. 2) nejsou překvapující. Kromě metodického vlivu, daného různou intenzitou návštěv jednotlivých lokalit a tím nestejnou pravděpodobností registrace studovaného druhu (pravidelně dvakrát během hnízdního období byly sledovány pouze obě nejbohatší lokality Důl Bílého Labe a Mumlavský důl, ostatní lokality byly kontrolovány jen v některých letech), hraje zásadní roli především poloha Krkonoš na hranici současného areálu druhu, pro níž jsou charakteristické početní výkyvy, ovlivněné početností druhu v jádrových územích areálu, charakterem počasí a podobně (Chylarecki & Priednieks 1997, Tomiałojć & Stawarczyk 2003, Wadewitz 2006). Většina pozorování pocházela z nadmořské výšky 760 (Černý důl) až

3 Obr. 1. Lokality s výskytem budníčka zeleného v Krkonoších v letech (viz text) (čtyři prázdné kroužky označují místa s prokázaným a pravděpodobným hnízděním, tučné čáry znázorňují jádrová území výskytu). Fig. 1. Localities with the occurrence of the Greenish Warbler in the Giant Mts. in (four open circles places with confirmed and probable breedings, solid lines core areas of occurrence). Obr. 2. Počet zpívajících budníčků zelených (rok 1998 včetně nalezeného hnízda) zjištěných na území Krkonoš v letech (n = 78). Fig. 2. Number of singing Greenish Warblers (incl. one nest found in 1998) observed in the Giant Mts. in (n = 78). 156

4 Sylvia 43 / 2007 metrů (Wielki Szyszak: Śnieżne Stawki), pouze jednou byl budníček zelený zjištěn na úpatí hor (Jablonec n. Jiz.: 470 m n. m.). Nejčastěji byl zastižen v polohách m n. m. (64 % nálezů), početně se však vyskytoval rovněž podél horní hranice lesa, probíhající v Krkonoších mezi m n. m. (obr. 3). Z uvedených údajů a při použití literárních podkladů k hnízdní bionomii budníčka zeleného (velikost snůšky 5 6 vajec, dní inkubace, dní hnízdní péče Tiainen 1991) lze usuzovat, že ptáci se na krkonošských hnízdištích zdržují zhruba dva měsíce, během nichž stihnou jediné hnízdění. Obr. 3. Výškové rozšíření budníčka zeleného v Krkonoších (rozpětí nadmořských výšek v kategoriích po 50 m; nález ze 470 m n. m. není uveden) (n = 74). Fig. 3. Altitudinal distribution of Greenish Warblers in the Giant Mts. (altitude categories by 50 m; one observation from 470 m a. s. l. not included) (n = 74). Budníčci zelení, převážně zpívající samci, byli zaznamenáváni od poloviny května (nejčasněji , z května však pocházejí pouhé čtyři nálezy) do poloviny července (nejpozději ), s nejvyšším počtem pozorování ve třetí dekádě června (54 % všech nálezů) (obr. 4). Celkem čtyři dosud doložená či předpokládaná hnízdění byla registrována koncem června (26. 6.: pravděpodobné krmení mláďat na hnízdě, : mláďata na hnízdě, stará 2 3 dny viz níže Nález hnízda) a v první polovině července (10. 7.: pravděpodobně vyvedená mláďata, : čerstvě vyvedená mláďata). Na lokality přilétají ve druhé polovině května až začátkem června, hnízdit začínají během první poloviny června, koncem června se líhnou mláďata a patrně v průběhu srpna ptáci území Krkonoš opouštějí a odlétají do zimovišť ležících na Indickém subkontinentu. Celková početnost budníčka zeleného v Krkonoších je odhadována na minimálně pět, v optimálních letech až 30 hnízdících párů. Nález hnízda První hnízdo budníčka zeleného na území České republiky bylo nalezeno v Dlouhém dole v Krkono- 157

5 Obr. 4. Časové rozložení veškerých pozorování budníčka zeleného v Krkonoších (počet nálezů v jednotlivých dekádách května, června a července) (n = 96, zahrnuta jsou i opakovaná pozorování na stejné lokalitě během téže sezóny). Fig. 4. Seasonal distribution of all observations (incl. repeated registrations at the same locality in the same year) of the Greenish Warbler in the Giant Mts. (since the 2nd 10-day period of May to the 2nd 10-day period of July) (n = 96). ších, tj. 35 let od prvního doloženého pozorování druhu v ČR v květnu 1963 u Polné na Jihlavsku (Hladík 1965). Nálezu hnízda (10.30 hod LČ) předcházelo pozorování dospělého jedince sbírajícího drobný hmyz, zejména housenky, na nízkých vrbách při okraji frekventované turistické cesty na levém břehu Svatopetrského potoka, asi 150 m východně od chaty Kamenka na okraji Svatého Petra u Špindlerova Mlýna ( N E, 890 m n. m.). Pták se při sběru potravy ozýval nenápadným, avšak neobvyklým vábením, jímž upoutal pozornost. Hnízdo bylo nalezeno podle místa, kam tento pták odnášel sebranou potravu. Bylo umístěno ve svahu asi 2 m nad úrovní cesty, přibližně stejně daleko od jejího okraje. Hnízdo, postavené na mechu v polodutině hlinitého břehu, bylo částečně kryté trsem smilky tuhé (Nardus stricta) a obklopené porostem kapradin, svrchu stíněných mladými vrbami a smrčky (obr. 5 6). V hnízdě bylo pět mláďat ve věku asi 2 3 dnů. Během tohoto pozorování byla s pomocí diktafonu pořízena amatérská nahrávka vábení, která byla poskytnuta ing. Pavlu Pelzovi pro zvukovou analýzu a současně jako doklad (M. E. Š.). Při následné kontrole hnízda dne bylo v hnízdě okroužkováno 5 mláďat. Ta byla opět krmena pouze jediným ptákem, později odchyceným a určeným jako samice. Druhý dospělý pták se po celou dobu pozorování ( LČ) na lokalitě neobjevil (J. F.). Chycená samice s hnízdní nažinou na první pohled připomínala budníčka menšího (Phylloscopus collybita). Měla však výraznější nadoční proužek a jednu pásku v křídle, nohy byly tmavě zbarvené. Délka křídla dosahovala 56 mm, délka ocasu 47 mm. Vrchol křídla tvořila 4. a 5. ruční letka (5. byla o 0,5 mm kratší), 2. a 3. letka byly o 8 resp. 1 mm, letka o 2, 5 resp. 8 mm kratší. První letka o 7 mm přesahovala ruční krovky, ruční letka byla na vnějším praporu zúžená (6. však již velmi málo). 158

6 Sylvia 43 / 2007 Obr. 5. Hnízdiště budníčka zeleného v Dlouhém dole. Hnízdo bylo skryto v keřích po levé straně cesty (foto J. Flousek, ). Fig. 5. Breeding locality of the Greenish Warbler in the central part of the Giant Mts. (Dlouhý důl valley). The nest was hidden in shrub vegetation to the left of the tourist path. Obr. 6. Detail porostu, ve kterém bylo postaveno (pod vrbou uprostřed obrázku) hnízdo budníčka zeleného (foto J. Flousek, ). Fig. 6. Detail of vegetation stand where the nest of the Greenish Warbler was built (under willows in the centre of the picture). 159

7 Závěr Budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) v současnosti již patří k pravidelně hnízdícím druhům České republiky. Přestože doložené hnízdění a většina pozorování pochází z území Krkonoš, lze na základě celé řady nálezů v pohraničních pohořích (převážně podél severní hranice s Polskem a Německem) předpokládat více či méně pravidelné hnízdění i v dalších horských a podhorských oblastech naší republiky. Bude-li trend postupného šíření jihozápadním směrem úspěšně pokračovat, lze očekávat rovněž osídlování jiných typů prostředí, než je doposud v ČR běžné. V jiných částech areálu rozšíření hnízdí budníček zelený také v nížinách a obývá i listnaté lesy, vč. městských parků a starých alejí (Chylarecki & Priednieks 1997, Šťastný et al. 2006). Summary In , altogether 78 records of singing males of the Greenish Warbler (Phylloscopus trochiloides) were collected in 19 localities of the Giant Mts. (see Appendix and Figs. 1 2), a mountain range on the border of the Czech Republic and Poland. The species prefers secondary spruce monocultures about 60 years old there, with sparse shrub and herb layers, near clearings and forest edges, often on banks of mountain brooks. Rarely it inhabits autochthonous spruce forests about 180 years old, or mixed stands of Pinus mugo, mountain ashes and willows in glacial corries (Flousek & Gramsz 1999). Birds were observed at the altitude of m (with the only exception in 470 m a. s. l.), most often in m a. s. l. and along the alpine timberline (Fig. 3). Singing males were observed between 18 May and 16 July, with the peak in the last 10-day period of June (Fig. 4). Only two breeding records have been clearly confirmed in the Giant Mts. until now for the first time in 1992, when just fledged young birds were found (Flousek 1993). The first nest of the species in the Czech Republic was found on June 29, 1998 in the central part of the Giant Mts. (890 m a. s. l.). The nest with 5 nestlings (2 3 days old), fed by a female only, was built in a half-hollow with mosses, on a soil bank near a tourist path, and hidden in dense vegetation (young spruce trees and willows in the shrub layer, ferns and Nardus stricta in the herb layer) (Figs. 5 6). Poděkování Boženě Gramsz a Petru Skřivanovi děkujeme za poskytnutí vlastních dat k výskytu budníčka zeleného v Krkonoších, oběma anonymním recenzentům pak za cenné připomínky k rukopisu práce. Literatura Baker K. 1997: Warblers of Europe, Asia and North Africa. C. Helm, A & C Black, London: Dyrcz A., Grabiński W., Stawarczyk T. & Witkowski J. 1991: Ptaki Śląska. Monografia faunistyczna. Uniw. Wrocławski, Wrocław. Flousek J. 1990: Pozor na budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Krkonoších. Prunella 16: Flousek J. 1993: Prokázané hnízdění budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Československu. Sylvia 29: Flousek J. & Gramsz B. 1999: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Krkonoš ( ). Správa KRNAP, Vrchlabí. Flousek J. & Pavelka J. 1993: Budníček zelený (Phylloscopus trochiloides) v Československu. Sylvia 29: Glutz von Blotzheim U. N. & Bauer K. M. 1991: Phylloscopus bonelli (Vieillot 1819) Berglaubsänger. In: Glutz von Blotzheim U. N. & Bauer K. M. (eds): Handbuch der 160

8 Sylvia 43 / 2007 Vögel Mitteleuropas. Band 12/II. Aula Verlag, Wiesbaden: Gramsz B. 2003: Liczebność i rozmieszczenie rzadszych gatunków ptaków lęgowych w polskiej części Karkonoszy w latach Przyroda Sudetów Zachodnich 6: Gramsz B. & Flousek J. 1998: Rozmieszczenie i liczebność ptaków lęgowych w Karkonoszach Atlas ptaków Karkonoszy In: Geoekologiczne problemy Karkonoszy. Materiały z sesji naukowej w Przesiece X 1997, Tom 2: Hladík B. 1965: Pozorování budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) na Českomoravské vysočině. Sylvia 17: Hudec K. (ed.) 1983: Fauna ČSSR Ptáci 3/1. Academia, Praha. Chylarecki P. & Priednieks J. 1997: Phylloscopus trochiloides viridanus, Greenish Warbler. In: Hagemeijer E. J. M. & Blair M. J. (eds): The EBCC Atlas of European Breeding Birds: Their Distribution and Abundance. T & AD Poyser, London: Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice Aventinum, Praha. Tiainen J. 1991: Phylloscopus trochiloides (Sundevall 1833) Grüner Laubsänger, Grünlaubsänger. In: Glutz von Blotzheim U. N. & Bauer K. M. (eds): Handbuch der Vögel Mitteleuropas. Band 12/II. Aula Verlag, Wiesbaden: Tomiałojć L. & Stawarczyk T. 2003: Awifauna Polski. Rozmieszczenie, liczebność i zmiany. PTPP pro Natura, Wrocław. Wadewitz M. 2006: Der Grünlaubsänger Phylloscopus trochiloides im Harz Brutgast oder etablierter Brutvogel? Ornithol. Jber. Mus. Heineanum 24: Došlo 23. července 2007, přijato 14. září Received July 23, 2007; accepted September 14,

9 Příloha. Přehled dosavadních pozorování budníčka zeleného (Phylloscopus trochiloides) v Krkonoších (vč. oprav a aktualizací). Appendix. Overview of all observations of the Greenish Warbler in the Giant Mts (Prunella 13/1987: str. 7, Glutz & Bauer 1991: str. 1177): 2 M Důl Bílého Labe (1070 m n. m.), 1 zpív. M nesprávně určen jako P. bonelli (J. F.) Důl Bílého Labe (1060 a 1170), 2 zpív. M nesprávně určeni jako P. bonelli (J. F.) (Důl Bílého Labe 1987 celkem 2 M) 1988 (Prunella 14/1988: str. 10, Glutz & Bauer 1991: str. 1177): 1 M Mumlavský důl (Krakonošova snídaně: 1010), 1 zpív. M nesprávně určen jako P. bonelli (J. F.) 1989 (Prunella 15/1989: str. 12, viz rovněž Flousek 1990 a Flousek & Pavelka 1993): 2 M Mumlavský důl (1080), 1 zpív. M (J. F.) Špindlerův Mlýn (Vodovodní cesta: 880), 1 zpív. M a 1 ex., chovající se jako v bezprostřední blízkosti hnízda nebo mláďat (J. F.) 1990 (Flousek & Pavelka 1993: str. 59): 3 M Důl Bílého Labe (910), 1 zpív. M (P. Skřivan) Důl Bílého Labe (900), 1 zpív. M (J. F.) Mumlavský důl (880), 1 zpív. M (J. F.) (Důl Bílého Labe 1990 celkem 2 M) 1991 (Prunella 17/1991: str. 11, Flousek & Pavelka 1993: str. 59): 3 M Důl Bílého Labe (U svozu: 920), 1 zpív. M (J. F.) 8. a Zelený důl (1000), 1 zpív. M (P. Žďárek a V. Koza) Špindlerův Mlýn (Dívčí Lávky: 800), 1 zpív. M (J. F.) 1992 (Prunella 18/1992: str , Flousek 1993: str. 104): 14 M Kotelní jámy (1100), 1 zpív. M (P. Miles) Modrý důl (mezi Arnikou a Děvínem: 1120), 1 zpív. M (V. Koza) Důl Bílého Labe (U svozu: 930, most pod Boudou u B. L.: 960, horní hranice lesa ve svahu Kozích hřbetů: 1230), 3 zpív. M (J. F.) Kozí hřbety (nad horní hranicí lesa podél Bílého Labe: 1230), 2 zpív. M (V. Koza) Mumlavský důl (mezi přítokem Lubošské bystřiny a Krakonošovou snídaní: 910, 980 a 1000), 3 zpív. M (J. F.) Zelený důl (960) a Divoký ručej (920), 2 zpív. M (J. F.) Horní Mísečky (1140), 1 zpív. M (J. F.) Labský důl (900 a 950), 2 zpív. M (J. F.) Mumlavský důl (1000), 1 zpív. M (J. F.) Důl Bílého Labe (930), pár krmící 2 vyvedená mláďata (J. F.) 1. prokázané hnízdění v ČR (Důl Bílého Labe a Kozí hřbety 1992 celkem 4 M, Mumlavský důl 1992 celkem 3 M) 1993 (Prunella 19/1993: str. 11 uvádí řadu pozorování s nesprávnými či neúplnými daty, lokalitami a pozorovateli, Flousek & Gramsz 1999: str , Gramsz 2003: str. 163): 12 M a Důl Bílého Labe (při horní hranici lesa: 1220), 1 zpív. M (J. F.) Důl Bílého Labe, 2 zpív. M (nad a pod horní hranicí lesa nad Boudou u B. L.: 1200 a 1230) (J. Formánek a V. Zavadil) Labský důl (pod Labským vdp.: 1170 a 1200, pod Labskou boudou: 1250), 3 zpív. M (J. Formánek a V. Zavadil) 162

10 Sylvia 43 / Labský důl (pod Labským vdp.: 1170 a 1200, Schustlerova zahrádka: 1100), 3 zpív. M (T. Bělka a T. Diviš) Mumlavský důl (980 a 1000), 2 zpív. M (J. F.) Kocioł Małego Stawu (1250), 1 zpív. M (B. Gramsz) 1. pozorování na polské straně Krkonoš Strážné (Hříběcí bouda: 840), 1 zpív. M (P. Miles) Kocioł Małego Stawu ( ), 2 zpív. M (B. Gramsz) Śnieżne Kotły (Wielki Szyszak: Śnieżne Stawki: 1280), 1 zpív. M (B. Gramsz) Labský důl (bez nadm. v.), 1 zpív. M (M. Mareček) Labský důl (bez nadm. v.), 1 zpív. M (J. Formánek, P. Miles) (Důl Bílého Labe 1993 celkem 2 M, Labský důl 1993 celkem 4 M, Kocioł Małego Stawu 1993 celkem 2 M) 1994 (Prunella 20/1994: str. 13): 4 M Černý důl (890 a 1010), 2 zpív. M (J. F.) Labský důl (900), 1 zpív. M (P. Miles) Mumlavský důl (1020), 1 zpív. M (J. F.) 1995 (Prunella 21/1995: str. 21): 1 M Důl Bílého Labe (910), 1 zpív. M (P. Skřivan) 1996 (Prunella 22/1996: str. 28, Prunella 30/2005: str. 61): 5 M Jablonec n. Jiz. (žel. nádraží: 470), 1 zpív. M (P. Skřivan) Mumlavský důl (mezi přítokem Lubošské bystřiny a Krakonošovou snídaní: 890, 970 a 1010), 3 zpív. M (J. F.) Horní Lysečiny (V břeh Lysečinského p. pod Albeřickým v.: 850), 1 zpív. M (P. Pelz) 1997 (Prunella 23/1997: str. 17): 1 M Důl Bílého Labe (U svozu: 910), 1 zpív. M (J. F.) 1998 (Prunella 24/1998: str. 23, Prunella 25/1999: str. 18): 6 M a 1 hnízdo Modrý důl (bez nadm. v.), 2 zpív. M (P. Skřivan) Důl Bílého Labe (U svozu: 910), 1 zpív. M (J. F.) Mumlavský důl (980), 1 zpív. M (J. F.) Důl Bílého Labe (přítok Červeného potoka: 830), 1 zpív. M (J. F.) Dlouhý důl (nad chatou Kamenka: 890), nález hnízda s 5 mláďaty (M. E. Šálek) Harrachov (Kamenice: 870), 1 zpív. M (J. F.) Dlouhý důl (nad chatou Kamenka: 890), samice u hnízda s 5 mláďaty (J. F.) (Důl Bílého Labe 1998 celkem 2 M) 1999: druh nezjištěn 2000 (Prunella 26/2000: str. 20): 1 M Mumlavský důl (nad Krakonošovou snídaní: 1080), 1 zpív. M (J. F.) 2001 (nepubl.): 1 M Pec p. Sn. (Lučiny: Luční svážnice: 1090), 1 zpív. M nesprávně určen jako P. bonelli (T. Diviš in litt., viz FK 7/2002) 2002 (Prunella 28/2003: str. 59): 4 M Mumlavský důl (rozc. pod Krakonošovou snídaní: 1000), 1 zpív. M (J. F.) Důl Bílého Labe (nad Boudou u B. L.: 1070), 1 zpív. M (J. F.) 163

11 Modrý důl (les mezi ch. Spofa a ch. Hořec: 1040), 1 zpív. M (P. Skřivan) Pec p. Sn. (centrum nad střediskem KRNAP: 780), 1 zpív. M (P. Skřivan) 2003 (Prunella 29/2004: str. 65): 7 M Pec p. Sn. (Vlčí jáma: 1020), 1 zpív. M (T. Diviš) Labský důl (horní okraj Harrachovy jámy: 1200), 1 zpív. M (T. Bělka) Černý důl (břeh p. Čistá nad hájovnou: 760), 1 zpív. M (J. F.) Důl Bílého Labe (pod Jeleními Bd.: 830, pod hřištěm U svozu: 890, soutok B. Labe a Čertovy strouhy: 1000, nad Boudou u B. L.: 1060), 4 zpív. M (J. F.) Důl Bílého Labe, 2 zpív. M a 1 ex. (pod Boudou u B. L.: 980, 1 M a 1 ex. se stavebním materiálem či potravou v zobáku nad Boudou u B. L.: 1060) (P. Skřivan) (Důl Bílého Labe 2003 celkem 4 M) 2004 (Prunella 30/2005: str. 61): 1 M Přední Žalý (západní svah: 890), 1 zpív. M (J. F.) 2005 (Prunella 31/2006: str. 58): 3 M a Mumlavský důl (940), 1 zpív. M (J. F.) Mumlavský důl (Krakonošova snídaně: 1020), 1 zpív. M (J. F.) Důl Bílého Labe (U svozu: 910), 1 zpív. M (J. F.) (Mumlavský důl 2005 celkem 2 M) 2006 (nepubl.): 3 M Mumlavský důl (Velká Mumlava nad Krakonošovou snídaní: 1110), 1 zpív. M (J. F.) Důl Bílého Labe (mezi oborou nad Dívčími Lávkami a odb. k Jelením Bd.: 810 a 830), 2 zpív. M (J. F.) 2007 (nepubl.): 3 M a Pec p. Sn. (centrum u MěÚ: 770), 1 zpív. M (J. F.) Pec p. Sn. (centrum u střediska KRNAP: 780), 1 zpív. M (P. Skřivan) Kozí hřbety (při horní hranicí lesa u Bílého Labe: 1220), 2 zpív. M (J. F.) (Pec p. Sn celkem 1 M) 164