- po vpádu Herulů byly budovány nové hradby, jejichž součástí se stala Attalova stoa.

Transkript

1 Řecká agora - římské období - V době Augustově byl na aténské agoře postaven chrám boha války Área přenesen z jiné části Attiky (přenos starších chrámů z jiných oblastí do Atén se objevuje v Augustově době). - Marcus Vipsanius Agrippa nechal postavit rozsáhlé ódeion,, kolem roku 15 n. l, ve 2. st. n. l. přestavěno, severní vchod - postavy klečících gigantů a tritonů. Výstavba chrámů a budov určených pro kulturní akce v době Augustově- aténská agora postupně ztrácí charakter správního a obchodního centra a stává se spíše kulturním centrem a také sportovním centrem. Se změnou charakteru aténské (řecké) agory souvisí také to, že za Augusta začala být budována v Aténách nová agora římská n. l. - vpád Herulů - stavby na aténské agoře z velké části zničeny, později byl v centru agory vystavěn rozsáhlý komplex gymnasion nebo palác (zakomponovány sochy Gigantů a Tritonů z Agrippova ódeia). - po vpádu Herulů byly budovány nové hradby, jejichž součástí se stala Attalova stoa. - Héfaisteion se v 5. nebo 7. st. n. l. stalo křesťanským chrámem (sv. Jiří) - Americká archeologická škola zrekonstruovala Attalovu stou r muzeum agory V průběhu římského období byla v Aténách zbudována řada nových staveb, a to zejména za Augusta (27 př. n. l. 14. n. l.). a za císaře Hadriána, který byl velkým obdivovatelem řeckého umění ( ). Římská agora - východně od řecké agory, hlavní práce provedeny za Augusta, výstavba dokončena mezi léty př. n. l. - hlavní obchodní centrum Atén - téměř čtvercová stavba s vnitřním sloupořadím, kde byly umístěny obchody, dva vchody, západní brána v dórském slohu dochována Východně od V brány se nachází stavby bezprostředně spojené s římskou agorou: - Věž větrů (Αζρηδεσ), osmiboká věž z pentelského mramoru, délka jednotlivých stran 3,20 m.

2 Reliéfy s personifikacemi větrů, nápisy s jejich jmény. Sluneční hodiny, uvnitř hydraulické hodiny. Zřejmě 2. pol. 1. st. př. n. l., později kostel či křtitelnice a mešita. - Severně od věže, opět v bezprostřední blízkosti, se nacházejí zbytky další stavby - veřejné záchodky (Βεςπαςιανζσ). Čtvercová místnost s lavicemi s otvory po všech čtyřech stranách místnosti, proudící voda z pramenů severního svahu Akropole. Budova byla zastřešená, jen uprostřed se nacházel otvor pro osvětlení a odvětrávání. Na římské agoře postupně vyrostla řada dalších budov, včetně několika křesťanských kostelů či později mešit. Během 19. a 20. st. byly novější budovy zbourány, byl proveden rozsáhlý výzkum, většina budov je identifikována zejména díky Pausaniovým popisům. V prostorách agory působili řečtí i italští archeologové. O rozsáhlou výstavbu Atén se zasloužil císař Hadrián ( ), za jeho vlády se Atény opět staly významným kulturním a duchovním centrem. - Rozšířil město směrem na východ (oblast dnešního Zappia, Národní zahrady a náměstí Syntagma) Hadrianopolis - Akvadukt, který přiváděl vodu z pentelského pohoří. - Založil tzv. Hadriánovu knihovnu, kam byla přenesena správa města z řecké agory. Nacházela se pouhých 16 m severně od římské agory, postavena v r. 132 n. l. Obdélníková stavba s rozměry 122 x 82 m, dochovala se část severní zdi z pentelského mramoru. Vnitřní dvůr měl podobu zahrady s vodní nádrží. Ve východní části byly uloženy papyry, v ostatních částech se nacházely dva velké amfiteátry, kde se konaly přednášky a také studovny. R. 267 n. l. byla knihovna za nájezdu Herulů zničena, zbytky byly začleněny do pozdně římského opevnění, které bylo rychle vybudováno právě po vpádu Herulů. V následujících staletích byly v centrální části knihovny postupně vystavěny 3 křesťanské chrámy. - Za Hadriána byl dokončen chrám Dia Olympského, jihovýchodně od Akropole. Stavba chrámu byla zahájena již v 6. st. př. n. l. za Peisistrata, dostavěn až za Hadriána. Monumentální chrám v iónském slohu s rozměry 108 x 41 m, (8x20 sloupů, zdvojených po delších stranách a ztrojených po kratších). Dochovalo se 16 sloupů. Uvnitř chrámu byly umístěny chryselefantinové sochy Dia a Hadriána. Poničen byl za vpádu Herulů. - r. 131 dali Atéňané na Hadriánovu počest postavit tzv. Hadriánovu bránu - součást zdi, která oddělovala staré a nové Athény). V korintském slohu, spodní část tvořena klasickým římským obloukem. R byl oblouk začleněn do tureckého opevnění a fungovala jako vstupní brána

3 známá jako princeznina brána. Kerameikos Hrnčířská čtvrť, nejvýznamnější aténské pohřebiště, náhodně objeveno v roce 1862 při budování nové silnice do Pirea. - Jako organizované pohřebiště se používalo od konce doby mykénské. - Kostrové i žárové pohřby z různých období st. geometrický sloh, významným producentem keramiky se stává Attika, známé jsou právě dipylské vázy. - V tomto období se na hrobech objevují hliněné desky, náhrobní stély, nádoby. Nádoby na hrobech mají v tomto období větší rozměry, někdy až 160 cm - nejznámější dipylská amfora - jeden z nejdokonalejších dokladů geometrického slohu (prothesis vystavení mrtvého a oplakávání, pásy s meandry a jinými geometrickými motivy), ve dnu vázy byl otvor - typické pro pohřební vázy: Vázy byly umísťovány nad urnu s popelem nebožtíka, spodní část vázy byla pod zemí, vrchní část vyčnívala vysoko nad zem, ústí vázy sloužilo k úlitbám a obětem nebožtíkovi. V tomto období bohatá pohřební výbava. - Archaické období 7., 6. st., na hrobech nádoby a stély a také tzv. kúros či kóré (socha nahého mladíka či oblečené dívky), často v nadživotní velikosti. - Klasické období po řecko-perských válkách nové opevnění Atén (Themistoklés) rozdělilo Kerameikos na 2 části: 1) SZ část (vně hradeb) pohřebiště: veřejný hřbitov pro padlé vojáky a významné aténské osobnosti, cesta hrobů, řada stél vysoké umělecké hodnoty (stéla Hégésó, stéla s býkem, ),umístěny v Národním archeologickém muzeu či v muzeu na Kerameiku 2) JV část budovy kultovního a administrativního významu - Opevnění: Svatá brána (Iera pili,iera odos - Svatá cesta do Eleusíny) a Dipylská brána (odtud vycházel průvod na Akropol při Velkých Panathénajích. - Mezi bránami se nacházelo tzv. Pompeion, zde se připravovalo procesí při Velkých Panathénajích. - Sulla 86 př. n. l. vpadl do města přes opevnění na Kerameiku zničeno téměř všechno včetně Pompeia, úpadek Kerameiku, celá čtvrť byla finálně zničena na konci 6. století n. l. při nájezdu Slovanů

4 Ke konci 19. st. zde prováděli výzkum řečtí archeologové, od r zde vede výzkumy Německý archeologický institut. Aténská muzea s nálezy z období pravěku a starověku: Aténské národní muzeum, Muzeum v Pireu, Kykladské muzeum, Muzeum Benaki Sunio - Mys vzdálený asi 70 km JV od Atén. - Kolem r. 600 př. n. l. stálo na místě Poseidonova chrámu několik kolosálních kurů -jeden se velmi dobře dochoval kúros ze Sunia. - V oblasti se uctíval Poseidón a Athéna. - Kolem roku 490 př. n. l. byla zahájena stavba chrámu zasvěceného Poseidónovi, nedokončený chrám byl zničen Peršany během řecko-perských válek, stejně tak i svatyně Athény Sunijské, která stála opodál. - R. 444 byl Athéňany na místě starého zbudován nový monumentální Poseidónův chrám, severo-jižní orientaci,dórský peripterální hexastylos s 6x13 sloupy (vysoké 6 m), rozměry cca 31 x 13,5 m, dva další sloupy nesou vstup do pronaa a opisthodomu, v celle byla umístěna kultovní socha boha Poseidóna, vlys zobrazoval Kentauromachii a Gigantomachii (dochovalo se 14 desek), štítová výzdoba se téměř nedochovala. - Do okrsku s chrámem, který byl obehnán zdí, se vstupovalo propylajemi v dórském řádu, severní a západní strana okrsku byla lemována stoami, kde si návštěvníci mohli odpočinout. - Poblíž se nachází také pozůstatky Athénina chrámu (cca 500 m od Poseidónova chrámu severovýchodně), iónský řád, chrám byl obklopen sloupořadím pouze na jižní a západní straně. Na tomto mysu bylo také zbudováno Atéňany silné opevnění, jeho první část vznikla už v průběhu 6. století př. n. l. nacházela se zde bohatá naleziště stříbra. Artemidin kult v Braurónu V Braurónu se nacházel zvláště starobylý kult bohyně Artemis.

5 - Artemidina svatyně sloužila jako internátní škola pro dívky, které sem byly posílány po dosažení 10 let. - Každých 5 let se zde konala slavnost, tzv. brauronia, jejichž součástí patrně byl i rituál, při němž dívky oblečené do šafránových šatů zvaných krokotos představovaly medvědice a tančily tzv. medvědí tanec, jádrem tohoto rituálu bylo symbolické obětování jedné panny. Nejstarší informaci o tomto medvědím rituálu máme z Aristofanovy komedie Lysistraté. Rituál snad vychází z mýtu, podle kterého byla v lesích kolem Atén omylem zabita medvědice, Artemidino posvátné zvíře. - Kult Artemidy Braurónské byl spojen s postavou Ifigenie, která sem podle mytologie přišla z Kolchidy, kult zde zavedla a byla také jeho první kněžkou. - Plánek 1. kostel sv. Jiří, 2. Artemidin chrám, 3. další svatyně, možná Ifigéniina, 4. zřejmě ubytovna pro kněžky, 5. Pokoje pro dívky, 6. stoa, kde byly mimo jiné umístěny sochy malých děvčat a chlapců (dnes v muzeu), 7. propylaje, 8. průchod - Dórský chrám Athény Braurónské zbudovaný v 5. století př. n. l. byl umístěn částečně na uměle zbudované terase a částečně na skále, jedná se o chrám in-antis s vchodem z východní strany, v průčelí byly vztyčeny dva sloupy, cella byla nesena dalšími 4, zadní část adyton byla nepřístupná, chrám byl funkční ještě v římském období. Eleusis Attika - Eleusina se nachází 20 km západně od Atén, zde končila tzv. Svatá cesta, která vedla od Svaté brány v Aténách. - V Eleusině se rozkládal posvátný okrsek bohyně Déméter, konala se zde proslulá mystéria tajné obřady určené pouze pro zasvěcené. Mystéria byla založena na mýtu o únosu Persefony (Kóré) Hádem a jejím hledání její matkou Démétér. - Eleusinský reliéf: Démétér předává Keleovu synu Triptolemovi obilné klasy (naučila jej pěstovat obilí), 2. Pol. 5. St. př. n. l., Národní A muzeum - kult Démétér snad již v mykénském období (zbytky kultovní stavby), když se Eleusina stala součástí aténského státu (8., 7. st. př. n. l.), získala mystéria celořecký význam, velký rozkvět za Hadriána a jeho nástupců, od 4 st. n. l. úpadek. - Eleusinská mystéria průběh Malá mystéria probíhala na jaře v Agře předměstí Atén, předstupeň k Velkým mystériím.

6 Velká mystéria odehrávala se na podzim (září) a trvala 9 dní tedy přesný počet dní, které Démétér strávila putováním po zemi. První dny probíhaly v Aténách, 6. den se procesí vypravilo Svatou cestou do Eleusiny, následující dny probíhaly tajné obřady v Eleusině v budově zvané telestérion Bibliografie Mauzy, C., Camp, J. McK. (edt): The Athenian Agora. New Perspective on an Ancient Site. American School of Classical Studies at Athens, Iliopulos, T.: To archeolojiko musio tu Keramiku. Atény, Knigge, U.: O Kerameikos tis Athinas. Istoria-Mnimia-Anaskafes. Ekdosis Krini. Rangos, S.: Cults of Artemis in Ancient Greece. Cambridge, Tataki, A. B.: Sounion The Temple of Poseidon. Ekdotiki Athinon, Dostálová, R.-Hošek, R.: Antická mystéria. Vyšehrad, Preka-Alexandri, K.: Eleusis. Ministry of Culture, Cosmopoulos, M.: Greek Mysteries: The Archaeology of Ancient Greek Secret Cults. Routledge, 2002.