KULTURA STAROVĚKÉHO ŘECKA

Transkript

1 KULTURA STAROVĚKÉHO ŘECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_28_17 Tématický celek: Umění a kultura Autor: Miroslav Finger Datum : březen 2013 Určení: dějepis, žáci 6.ročníku

2 Anotace : Materiál se zabývá problematikou vývoje v oblasti kultury a umění ve starověkém Řecku. Slouží k výuce na interaktivní tabuli. Materiál slouží k vysvětlení a pochopení kulturního vývoje ve starověkých řeckých státech. Důraz je kladen na to, aby žáci pochopili, jak vznik písma a rozvoj vědy a kultury ovlivnil život ve starověkém Řecku. Všímá si jednotlivých vědeckých oborů a ukazuje jejich přínos nejen pro život ve starověku, ale také jejich odkaz pro budoucnost. Snaží se žákům objasnit tehdejší provázanost umění a náboženství. Dotýká se i sportu. Může sloužit i pro opakování. Očekávaný výstup: Na základě vysvětlení problematiky žáci získají představu o tom, jak obrovský rozvoj nastal ve srovnání s orientálními státy. Pochopí praktické příčiny vzniku písma a vědeckých oborů a seznámí se s uměleckými památkami a náboženskými představami ve starověkých řeckých státech. Pochopí význam olympijských her v životě starých Řeků. Žáci pracují i s učebnicí a se sešity. Hodnocení: Žáci pochopili problematiku příčin vzniku písma, literatury, divadla a věd a získali poznatky z oblasti kultury, náboženství a sportu.

3 OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1. Proč došlo k řecko perským válkám? 2. Uveď nějaké bitvy z řecko perských válek a řekni, s jakým výsledkem skončily. 3. Jakou důležitou změnu uskutečnil úředník Perikles, aby se ještě více lidí mohlo podílet na řízení státu? 4. K jakým výrazným změnám došlo v Athénách v období, kdy nejvyšší úřad vykonával Perikles? 5. Kdo bojoval ve válce peloponéské a jaké měla pro řecké městské státy konečné důsledky?

4 6. Kdo a jak ve 4. stol. př. n. l. ukončil samostatnost řeckých městských států? 7. Jaké státy postupně ovládl Alexandr a co se stalo s říší po jeho smrti?

5 MOŽNÉ ODPOVĚDI 1. Řecké městské státy v Malé Asii se vzbouřily a Athéňané jim pomohli, což brali Peršané jako záminku k tažení do Řecka. 2. Bitva u Marathonu 490. př. n. l., ve které zvítězili Athéňané. Bitva u Thermopyl 480. př. n. l., ve které byli Sparťané poraženi a Peršané zvítězili. Námořní bitva u Salamíny, athénské loďstvo zvítězilo nad Peršany. 3. Zavedl platy do úřadů. Ty přestaly být vyhrazeny pouze pro bohaté.

6 4. Nechal budovat systém opevnění kolem Athén a nový přístav, který byl spojen s Athénami dlouhými zdmi. V Athénách byly vybudovány nové chrámy. 5. Bojovali Sparťané se svými spojenci proti Athéňanům a jejich spojencům. Sparťané zvítězili, Athény byly tvrdě potrestány, ale i Sparta byla značně oslabena. 6. Makedonský král Filip II. porazil vojsko řeckých městských států 338. př. n. l. v bitvě u Chaironeie a Řecko se dostalo pod nadvládu Makedonie. 7. Alexandr Makedonský ovládl Persii a Egypt, vytvořil obrovskou říši, ale ta se po jeho smrti rozpadla na několik menších států.

7 ŘECKÉ NÁBOŽENSTVÍ Podle představ Řeků žili bohové na Olympu, hoře v severním Řecku, jejíž vrchol byl stále v oblacích. Řekové věřili, že bohové jsou nesmrtelní a zůstávají věčně mladí, ale jinak mají stejné vlastnosti jako lidé. Zlidštění podoby bohů dokládá, že Řekové neměli z bohů bezmeznou hrůzu a nevyvinula se ani samostatná vrstva kněží. ZEUS nejmocnější z bohů, nazývaný hromovládný, patřila mu země i nebe a všichni ostatní bohové ho museli poslouchat.

8 ŘECKÉ NÁBOŽENSTVÍ HÉRA manželka Dia, byla uctívána jako ochránkyně rodinného života. POSEIDON bratr Dia, vládce moře, zobrazován s trojzubcem. APOLLÓN - bůh slunce a světla a zároveň vládce múz ( 9 bohyň jednotlivých uměleckých oborů ). ATHÉNA - bohyně moudrosti, zručnosti a vynalézavosti, ochránkyně města Athén.

9 ŘECKÉ NÁBOŽENSTVÍ AFRODITA - bohyně lásky a krásy. HÁDES bratr Dia, ovládal podsvětní říši mrtvých.

10 LITERATURA A DIVADLO Řekové převzali hláskové písmo od Féničanů. Dochovalo se mnoho básní a řada odborných literárních děl. Nejznámější jsou eposy ILIAS a ODYSSEA, za jejichž autora je považován slepý básník HOMÉR ( eposy ovšem vznikaly po několik generací. Ilias líčí poslední rok války Řeků proti městu Trója, které bylo nakonec dobyto lstí, kterou vymyslel řecký hrdina Odysseus ( dřevěný kůň, ve kterém se schovali řečtí bojovníci. Odyssea navazuje na dobytí Tróje a líčí návrat řeckého

11 hrdiny domů. Jeho cesta trvala deset let, neboť nepřízní bohů byl nucen bloudit v cizině a prožít nebezpečná dobrodružství. Divadelní hry vznikly jako součást náboženských slavností. Herci předváděli příběhy ze života bohů a hrdinů. Postupně se vyvinuly dva typy her: 1. TRAGEDIE vážné hry 2. KOMEDIE veselé hry z každodenního života Nejslavnějšími autory tragedií byli AISCHYLOS, SOFOKLES, EURIPIDES, u komedií ARISTOFANES. Řecká divadla byla přírodní půlkulatá. Herci používali masky, které zesilovaly hlas, a všechny postavy hráli pouze muži.

12 ARCHITEKTURA A VÝTVARNÉ UMĚNÍ Základem staveb sloup. Rozeznáváme tři typy: 1. DÓRSKÝ mohutný, málo zdobený 2. IONSKÝ hlavice zdobená dvěma závity 3. KORINTSKÝ hlavice zdobená rostlinnými listy K nejkrásnějším památkám architektury patří chrám bohyně Athény na Akropoli. Je postaven z mramorových kvádrů. Jako spojů se užívalo železných a měděných skob. Štíty a kamenný pás kolem vrchní části stavby ( vlys ) zdobí sochy a reliéfy. Uvnitř byla socha Athény od sochaře FEIDIA.

13 Řecké domy měly vnitřní dvůr obklopený obytnými místnostmi, honosnější domy byly patrové se sloupořadím. MALÍŘSTVÍ malby na keramice, které věrně zachycovaly výjevy ze života i z mytologie. SOCHAŘSTVÍ sochy z mramoru nebo bronzu, snažily se věrně zachycovat postavy. Jednou z nejkrásnějších soch je DISKOBOLOS od sochaře MYRONA.

14 OLYMPIJSKÉ HRY Hry se konaly vždy k poctě nějakého boha. Konaly se např. v Delfách nebo v Athénách. Nejznámější hry se konaly v OLYMPII na severozápadě Peloponésu jednou za čtyři roky k poctě vládce bohů Dia. Trvaly většinou týden a mohl se zúčastnit každý bezúhonný občan. Podle tradice proběhly první olympijské hry 776 př. n. l. Před jejich zahájením se rozběhli poslové po celém Řecku, aby všechny státy, pokud bojují, v boji ustaly a poslaly své zástupce do Olympie.

15 Závodilo se v běhu, v pěstním zápase, v hodu diskem a oštěpem a v jízdě na válečných vozech. Později soutěžili i básníci a hudebníci. Odměnou pro vítěze byl olivový věnec, ale vítězi byly prokazovány nejvyšší pocty. Oslavoval ho celý stát a v jeho rodném městě mu byla postavena na počest socha. Ženy neměly na hry přístup, ale mohly pořádat své vlastní hry zvané HÉRAIA.

16 Použitá literatura: Michovský, V.: Z dávné minulosti lidstva.11. vydání. Praha Čapek, V., Pátek, J.: Světové dějiny I. Praha 1992.