Program proti šikanování

Transkript

1 Program proti šikanování Program proti šikanování vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení č.j / Tento program je součástí Minimálního preventivního programu školy. 1. Cíl programu Cílem programu je vytvořit ve škole bezpečné prostředí. Škola se zaměří na rozvíjení vhodné komunikace a pozitivních vztahů mezi žáky i mezi žáky a učiteli. Škola usiluje o vytváření bezpečného prostředí a proto: podporuje solidaritu a toleranci podporuje vědomí sounáležitosti posiluje a vytváří podmínky pro zapojení všech žáků do aktivit třídy uplatňuje spolupráci mezi dětmi a rozvíjí jejich vzájemný respekt 2. Charakteristika a projevy šikanování Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Projevuje se formou: fyzických útoků: bití, vydírání, loupeže, poškozování věcí slovních útoků: nadávky, pomluvy, vyhrožování či ponižování formou sexuálního obtěžování až zneužívání formou využívající elektronickou komunikaci, jedná se o tzv. kyberšikanu (útoky pomocí ů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky nepřímou: demonstrativní přehlížení a ignorování žáka 3. Přímé a nepřímé znaky šikanování (Jak poznáme, že by mohlo jít o šikanování) Nepřímé (varovné) znaky mohou být např.: Žák je o přestávkách často osamocený, ostatní o něj nejeví zájem, nemá kamarády. Při týmové práci bývá jedinec volen do mužstva mezi posledními. O přestávkách vyhledává blízkost učitelů.

2 Má-li žák promluvit před třídou, je nejistý, ustrašený. Působí smutně, stísněně, mívá blízko k pláči. Jeho školní prospěch se náhle a nevysvětlitelně zhoršuje. Stále postrádá nějaké své věci. Začíná vyhledávat důvody pro absenci ve škole. Odřeniny, modřiny, škrábance nebo řezné rány, které nedovede uspokojivě vysvětlit. Přímé znaky mohou být např.: Posměšné poznámky na adresu žáka, pokořující přezdívka, hrubé žerty na jeho účet. Nátlak na žáka, aby dával věcné nebo peněžní dary šikanujícímu nebo za něj platil. Příkazy, které žák dostává od jiných spolužáků, zejména pronášené panovačným tónem, a skutečnost, že se jim podřizuje. Nátlak na žáka k vykonávání nemorálních až trestných činů či k spoluúčasti na nich. Honění, strkání, šťouchání, rány, kopání, které třeba nejsou zvlášť silné, ale je nápadné, že je oběť neoplácí. Rodiče by si měli všímat těchto příznaků: Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi. Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod. Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem. Nechuť jít ráno do školy. Dítě odkládá odchod z domova. Dítě chodí domů hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu). Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se. Usíná s pláčem, má neklidný spánek. Dítě nápadně často hlásí ztrátu osobních věcí. Dítě je neobvykle, nečekaně agresívní k sourozencům nebo jiným dětem, možná projevuje i zlobu vůči rodičům. Dítě si stěžuje na neurčíté bolesti břicha nebo hlavy, někdy ráno zvrací, snaží se zůstat doma. Dítě se zdržuje doma více, než mělo ve zvyku. 4. Agresoři a oběti Agresor hrubý typ Tento typ je impulzivní, primitivní, se silným energetickým přetlakem, kázeňskými problémy, narušeným vztahem k autoritě. Někdy je zapojen do gangů páchajících trestnou činnost. Šikanuje tvrdě, nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost. U těchto typů je vyskytuje často agrese a brutalita v rodině.

3 Agresor kultivovaný typ Tento typ je velmi slušný, zvýšeně úzkostný, často narcistický. Násilí se děje často ve skrytu, bez přítomnosti svědků. V rodině tohoto typu je často uplatňován důsledný a náročný přístup, někdy až vojenského drilu bez lásky. Agresor srandista Tento typ je optimistický, dobrodružný, se značnou sebedůvěrou, výmluvný a oblíbený. Šikanuje pro pobavení sebe i ostatních. Zdůrazňuje humorné stránky. V rodině často absence duchovních a mravních hodnot. Oběť Obětí se může stát kterékoliv dítě. Nejčastěji jsou to nejslabší ze slabých. Často jsou to děti, které jsou bojácné a zranitelné. 5. Program proti šikanování Odhalení šikany bývá obtížné. Významnou roli při jejím zjišťování hraje strach, a to nejen strach obětí, ale i pachatelů. Účinné a bezpečné vyšetření šikany vychází z kvalifikovaného odhadu stadia a formy šikanování. 5a. Prevence šikany na škole Třídní učitelé i ostatní pedagogové sledují během školního roku situaci ve třídě a konzultují případné patologické jevy s metodikem prevence. Učitelé posilují komunikační dovednosti a sociální kompetence žáků, zvyšují jejich schopnost řešit a vyrovnávat se s problémy. Snaží se být žákům příkladem, spolupracují s rodiči. 5b. Krizový plán pro řešení šikany Při podezření na šikanu nebo oznámení šikany některým z žáků je třeba postupovat podle krizového plánu: ŘEŠENÍ POČÁTEČNÍ ŠIKANY I. Rozhovor s těmi, kdo na šikanování upozornili a rozhovor s oběťmi. Nikdy neřešíme problém oběti před celou třídou. II. Nalezení vhodných svědků vytipujeme žáky, kteří budou ochotni pravdivě vypovídat. III. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (NIKOLI KONFRONTACE MEZI OBĚTÍ A AGRESOREM!). IV. Zajištění ochrany obětem V. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi. Na tento krok musíme být dobře připraveni. ŘEŠENÍ POKROČILÉ ŠIKANY S NEOBVYKLOU FORMOU (NÁHLÝ VÝBUCH NÁSILÍ)

4 I. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti V prvé řadě se musíme zaměřit na záchranu oběti. Je důležité překonat pocit bezmoci, zklidnit se, jednat s čistou hlavou, odtrhnout agresora od oběti. II. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování Často je třeba přerušit vyučování a domluvit se, kdo a co bude dělat. Pedagog, který šikanování odhalil, nemůže nechat žáky ani na chvíli bez dozoru. Koordinátorem vyšetřování je metodik prevence. III. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi Nejjednodušší způsob, jak zabránit domluvení se na výpovědi, je agresory oddělit. Zbytku třídy nedovolí určený pedagogický dozor komunikovat kvůli ovlivňování případných svědků. IV. Pokračující pomoc a podpora oběti V případě vážného zranění je třeba zajistit lékařskou pomoc. Dále je třeba co nejdříve informovat rodiče oběti. Pokud není oběť zraněna, pokusíme se ji uklidnit a dodat pocit bezpečí. Pokud je to možné, zeptáme se krátce oběti na to, co se ve třídě stalo, kdo jí ublížil. Je možné poskytnout rodičům informace o následné psychoterapeutické pomoci. V. Nahlášení policii Je naší povinností násilný čin oznámit policii. Vyšetřování policie probíhá ale mimo školu. VI. Vlastní vyšetřování Je mimořádně důležité zabránit domluvě pachatelů a zinscenování křivé skupinové výpovědi. Důležité je najít nejslabší článek celého řetězu. 5c. Výchovná opatření Je doporučeno dále pracovat s agresorem (jeho náhled na vlastní chování, motivy, rodinné prostředí). Zprostředkovat mu péči v Pedagogicko-psychologické poradně, Středisku výchovné péče nebo u jiného odborníka. Pro potrestání agresorů lze užít běžných výchovných opatření: (důtka TU, důtka ředitele, podmíněné vyloučení, vyloučení ze studia, snížení známky z chování, převedení do jiné třídy). V případě nutnosti ze třídy nebo školy odchází agresor ne oběť. Na projednání dané situace svolá ředitel školy výchovnou komisi. Se závěry výchovné komise bude seznámena celá třída, v které k šikanování došlo. Pro nápravu situace ve skupině je třeba pracovat s celým kolektivem. Cílem intervenčních programů je nastartování sebeuzdravovacího procesu cílové skupiny. Je vhodné pracovat se skupinou po delší časový úsek. V mimořádných případech je třeba užít dalších opatření: Ředitel školy doporučí rodičům dobrovolné umístění dítěte do pobytového oddělení SVP Ředitel školy podá návrh orgánu sociálně právní ochrany dítěte k zahájení práce s rodinou. 5d. Spolupráce s rodiči Pokud rodiče informují školu o podezření na šikanování, je za odborné vyšetření záležitosti zodpovědný ředitel školy. Při jednání s rodiči dbají pedagogičtí pracovníci na taktní přístup a zejména na zachování

5 důvěrnosti informací. Je nutné především informovat rodiče o tom, co dělat v případě, když se dozvědí o šikanování. 5e. Spolupráce se specializovanými institucemi Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména: v resortu školství s pedagogicko-psychologickými poradnami, středisky výchovné péče, speciálně pedagogickými centry v resortu zdravotnictví pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, které poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči. v resortu sociální péče s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence 6. Doporučení při řešení kyberšikany Důkladně vyšetřit všechny incidenty tak, aby se mohli v případě nutnosti kázeňsky postihnout ti studenti, kteří se kyberšikany dopustili. Je důležité si ponechat všechny důkazy kyberšikany. Je dobré si zajistit podporu a pomoc externího pracovníka, se kterým má škola navázanou spolupráci. Informovat rodiče kyberagresora o tom,že chování jejich dítěte je bráno vážně a na škole nebude tolerováno Některé případy kyberšikany nespadají do kompetence školy. Je dobré poučit rodiče o tom, že mohou kontaktovat právníka. Je-li třeba, bude škola kontaktovat mobilního operátora, který dokáže shromáždit data k případu Stejně je možné spolupracovat s Facebookem nebo jakýmkoli jiným webovým prostředím, kde ke kyberšikaně došlo. Jejich pracovníci jsou zvyklí spolupracovat při řešení kyberšikany. V Praze dne Vypracovala: Ing. Blanka Hrdinková (ŠMP) Schválil:.. Mgr. Miloš Procházka (ředitel školy)