MÍSTOPIS OBCE LIPOVÁ LÁZNĚ

Transkript

1 MÍSTOPIS OBCE LIPOVÁ LÁZNĚ Anenské údolí asi 2,5 km dlouhé údolí Anenského potoka nacházející se v jihovýchodní části Dolnolipovského katastru, jižně od areálu Lázní Dolní Lipová. Údolí je téměř celé zalesněné, pouze na levé straně a ve střední části se nacházejí louky, které jsou známy výskytem významných druhů rostlin. Antonius pramen menší pramen, který vyvěrá poblíž sedla mezi Šerákem a Sněhulákem. Je tvořen kamennou zdí a mramorovou deskou s nápisem Antonius Quelle a datem z roku Je umístěn asi 50 m od žlutě značené turistické stezky Miroslav Šerák v nadmořské výšce 907 m. Bernský pramen někdy zvaný též Švýcarský. Nachází se u lesní asfaltové cesty mezi sedlem Na Pomezí a Lázněmi Jeseník, u přítoku potoka Kolonka. Existoval zde již od poloviny 20. století a byl znovu vybudován v roce Bledule Lipová jedná se komplex olšin, rákosin, podmáčených luk s vitální populací bledule jarní. Lokalita se nachází v Dolní Lipové, poblíž křižovatky a je chráněna jako přechodně chráněná plocha. Bobrovník a) jedná se o osadu v nejvýchodnější části obce, která je tvořena převážně chatami a rekreačními objekty. Pod osadou se nachází stejnojmenný autocamp. Bobrovník b) významná lokalita mokřadních společenstev rákosin, olšin, luk se solitérními keři a tůněmi pro obojživelníky. Je to také území důležité pro hnízdění a odpočinek při tazích ptáků (hýl rudý, chřástal polní, křepelka polní). Rostou zde také významné rostlinné druhy. Celá tato plocha je zařazena do I. zóny CHKO Jeseníky a je významným reprezentativním a unikátním biocentrem. Březový pramen nachází se poblíž prameniště potoka Kolonka, v lese na východním svahu Strážného. Původní název zněl Birken Quelle a poprvé byl zmiňován v roce Clementův klen jedná se o javor klen rostoucí v Horní Lipové, u silnice II/369, naproti domu č. p. 252 (směr k Ramzové). Obvod kmene ve výčetní výšce činí 345 cm, výška stromu je 19,0 m, šířka koruny dosahuje 20 m. Odhadované stáří stromu činí 200 let. Dlouhá dolina údolí Jesenného potoka (někdy zvané též Jesenné údolí), asi 3,0 km dlouhé. Nachází se v severní části Hornolipovského katastru a je známo rozsáhlými bukovými porosty s výskytem významných rostlinných druhů. Evropské rozvodí Odra Dunaj po hranici katastru se sousední Ostružnou probíhá evropské rozvodí tvořící hranici mezi úmořím Černého moře (povodí Dunaje) a Baltského moře (povodí Odry). Celá Lipová spadá do povodí Odry. Fořtův smrk v Dlouhé dolině jedná se o velmi vzrostlý památný strom na pravém břehu Jesenného potoka, v Dlouhé dolině v Horní Lipové. Obvod kmene ve výčetní výšce činí 354 cm, výška stromu je 47 m a stáří asi 150 let.

2 Frývaldovská lípa památný strom rostoucí poblíž pomníku Frývaldovské stávky v Dolní Lipové, s obvodem kmene 321 cm, výškou 22 m a stářím cca 170 let. Informační centrum nachází se přímo pod železniční stanicí Lipová - lázně, asi 200 m severně od kostela v Dolní Lipové. Příjezd je možný po místní komunikaci, na níž lze najet ze silnice II/369, na první odbočce pod kostelem do leva ve směru na Jeseník. Janův pramen zastřešený pramen, který se nachází ve střední části Anenského údolí. Jasan za kostelem mohutný památný strom rostoucí poblíž kostela v Dolní Lipové. Jeho odhadované stáří se pohybuje okolo 230 let. Jelenka dřevěná myslivecká chata (825 m n.m.) na severovýchodním svahu Obřích skal. Jesenný vrch hora (805,2 m n.m.), která zakončuje východní rozsochu Smrku nad Horní Lipovou. Jesenný potok významný tok (někdy zvaný též Staříč již od pramene) vznikající pod horou Smrk ve výši m n.m. s celkovou plochou povodí 14,781 km 2. Protéká Dlouhou dolinou a zastavěnou částí Horní Lipové. Odvodňuje severozápadní polovinu Hornolipovského katastru a po soutoku s Ramzovským potokem se nazývá Staříč. Kaplička-dolní boží muka při původní cestě na Miroslav jedná se o kapličku, která se nachází poblíž objektu bývalého kravínu, při původní cestě do zaniklé osady Miroslav. Byla součástí celkem čtyř kapliček mezi kostelem a touto osadou, z nichž se dochovaly pouze dvě. Kaplička se nachází mezi dvěmi statnými lípami a v roce 2008 provedla Obec Lipová-lázně její kompletní rekonstrukci. Kaplička-horní boží muka při původní cestě na Miroslav jedná se o kapličku, která se nachází při původní cestě do zaniklé osady Miroslav (vede kolem ní značená turistická stezka). Byla součástí celkem čtyř kapliček mezi kostelem a touto osadou, z nichž se dochovaly pouze dvě. Kaplička na jižním svahu Kopřivného jedná se o kapličku, která se nachází na jižním svahu hory Kopřivný nad Horní Lipovou, poblíž místa zvaného skalka. V roce 2008 ji obec Lipová-lázně za vydatného přispění místních obyvatel obnovila. Kaštan u Mejsnarů památný strom v horní části Dolní Lipové, poblíž cesty k lyžařskému areálu Miroslav. Jedná se o vzrostlý jírovec maďal s pravidelně tvarovanou korunou. Kaštan u Krištofů jedná se o jírovec maďal o obvodu kmene 328 cm. Strom roste v blízkosti budovy Obecního úřadu Lipová lázně a je registrován jako významný krajinný prvek. Klín hora (983,2 m n.m.) nacházející se 2,0 km severoseverozápadně od Ramzovského sedla. Klínec vrch o nadmořské výšce 902,0 m, 1,5 km severně od Ramzové

3 Kolonka a) drobný vodní tok, levobřežní přítok Staříče pramenící východně od Strážného v Dolní Lipové, a to ve výši 620 m n.m. Kolonka b) místní název pro skupinu domů kolem potoka stejného jména v dolní části Dolnolipovského katastru. Koňaková jeskyně malá jeskyňka pod Mramorovým vrchem. Veřejnosti nepřístupná. Kopřivná vrch (987,3 m n. m.) v severozápadní části katastru Horní Lipové. Na jeho svazích se nacházejí rozlehlé bučiny. Kopřivný mohutná hora (823,2 m n.m.) nad Horní Lipovou se skalkou na vrcholu. Kostel sv. Václava Jedná se o jednolodní budovu o půdorysných rozměrech 36 x 12 m. Stavba je typickou ukázkou stavební památky josefinské doby. Kostel byl slavnostně vysvěcen 2. listopadu 1788 a již od počátku své existence je zasvěcen českému patronu sv. Václavovi, což je v celém Slezsku ojedinělé. Lázeňský vrch a) vrch (716,0 m n.m.) jižně od středu obce Lipová lázně. Lázeňský vrch b) lyžařský areál na severním svahu stejnojmenného kopce. K dispozici jsou dva lyžařské vleky o délce 500 m. Lázně Dolní Lipová areál lázní se nachází ve středu Dolní Lipové. Je zde mnoho starých lázeňských budov s velmi zajímavou architekturou např. Terezinka, Šerák, Petruška, Marie, Moravanka a mnohé další. Léčí se zde zejména kožní choroby (lupenka, ekzémy a další) a poruchy metabolizmu (diabetes, obezita apod.). Lípa na Bobrovníku roste poblíž osady Bobrovník v Dolní Lipové. Naposledy byla ošetřena v září Původně byla vyhlášena spolu se dvěma jilmy, které však musely být po napadení zhoubnou chorobou asanovány. Lípa pod nádražím v Horní Lipové, kousek pod nádražní budovou vedle viaduktu, mezi potokem a železnicí. Kmen má obvod ve výčetní výšce 485 cm a celková výška stromu činí 30 m, stáří okolo 350 let. Lípa za viaduktem v Horní Lipové, památný strom s obvodem kmene ve výčetní výšce 529 cm a celkovou výškou 28 m. Odhadované stáří této lípy činí 300 let. Lípa roste za viaduktem v dolní části Horní Lipové. Lomy na Smrčníku jedná se o lomy na severním svahu Smrčníku a lomy na Ptáčníku. V lomech probíhá těžba vysokoprocentních vápenců. Louka na Miroslavi lokalita významného výskytu zvláště chráněných druhů rostlin. Kromě bohatého výskytu vstavačovitých zde hojně roste silně ohrožený mečík střecholistý. Louka je chráněna jako stejnojmenná Přechodně chráněná plocha a nachází se poblíž zaniklé osady Miroslav. Louka Na Pomezí významný biotop vstavačovitých rostlin poblíž sedla Na Pomezí. Louka je zařazena do plochy rozšíření Národní přírodní památky Jeskyně Na Pomezí.

4 Louka pod Smrčníkem významný biotop vstavačovitých rostlin v blízkosti turistické chaty Smrčník, na severním svahu stejnojmenné hory. Lokalita je v současnosti chráněna jako stejnojmenná přechodně chráněná plocha. Louka nad závodem významný biotop silně ohroženého vstavače mužského na svažité louce v horní části Dolní Lipové. Lokalita je zaregistrována jako významný krajinný prvek. Louky pod Kopřivníkem velmi významný biotop rozkládající se na loukách pod železniční tratí na jižním svahu Kopřivného, severozápadně od křižovatky u pošty v Horní Lipové. Jedná se o mírně svažité pozemky, které obsahují hodnotné krajinné prvky utvářející krajinný ráz typický pro zdejší oblast. Význam lokality z hlediska ochrany přírody je zejména ve velmi hojném výskytu silně ohroženého vstavače mužského (Orchis mascula), který zde má velmi vysokou pokryvnost. Lokalita je zaregistrována jako významný krajinný prvek. Luční vrch hora (995,7 m n.m.). Jedná se o kopec vzdálený cca 1,0 km východně od vrcholu Smrku. Luční potok levobřežní přítok Vápenného potoka vznikající na jihovýchodní svahu Smrku ve výši m, který protéká Mrtvým údolím. Luisin pramen pramen, místními nazývaný též studánka u tunelu se nachází při železniční trati ve směru sedlo Na Pomezí, cca 100 m za výjezdem z železničního tunelu. V roce 2007 byla obcí Lipová-lázně provedena jeho kompletní rekosntrukce. Lví hora vrchol (1.040,1 m n. m.) v severozápadní části Hornolipovského katastru. Na svazích se nachází relikty přirozených horských bučin s výskytem významných rostlinných druhů. Miroslav a) potok v Dolní Lipové. Pramení východně od Sněhuláku ve výši 675 m n.m. a je pravobřežním přítokem Staříče. Miroslav b) oblast lesů a luk v okolí zaniklé osady stejného jména. Tato osada čítala šest domů, z nichž se zachoval pouze jeden (nyní Opavská chata na Miroslavi). Domy v osadě byly vyhozeny do povětří po II. světové válce zejména z obav, že by mohly sloužit úkrytu bývalých vojáků přecházejících na západ. Lesní porosty, ale zejména louky hostí významné rostlinné druhy, hlavně vstavačovité. Miroslav c) lyžařský areál čítající celkem čtyři vleky o délkách 300 a 600 m a dvousedačkovou lanovku o délce 800 m. Mračná hora vrch (1.272,3 m n.m.) Jedná se o druhý nejvyšší bod Lipové, cca 1,0 km západně od vrcholu Šeráku. Vrchol je porostlý horským smrkovým lesem pralesovitého charakteru. Mramorový vrch kopec (715,4 m n. m.) nad Horní Lipovou. Na jeho severovýchodním svahu se nachází činný lom na mramor. Muzeum Johanna Schrotha nachází se přímo pod železniční stanicí Lipová - lázně, asi 200 m severně od kostela v Dolní Lipové. Příjezd je možný po místní komunikaci, na níž lze najet ze silnice II/369, na první odbočce pod kostelem do leva ve směru na Jeseník. Expozice

5 je věnována zdejšímu lázeňství a historii obce. V budově se dále nachází informační centrum, obřadní síň a multifunkční středisko. Muzeum Slezského Semmeringu expozice muzea nacházející se v bývalém ústředním stavědle železniční stanice Horní Lipová. Popisuje historii horského úseku železniční tratě Branná Ostružná Ramzová Horní Lipová, která překonává značné převýšení (se stoupáním až 31 promile) a proto bývá nazývána Slezským Semmeringem. V muzeu je vystavena sdělovací a zabezpečovací technika a další zajímavosti. Na Pomezí sedlo (578,5 m n.m.) oddělující Hornolipovskou hornatinu od Sokolského hřbetu. Probíhá jím silnice I/60 a železniční trať (Lipová lázně - Javorník). Přímo v sedle se nachází areál firmy Omya, která těží a zpracovává vysokoprocentní vápenec. Nádraží - stanice Lipová lázně (520 m n.m.). Jedná se o velmi významnou regionální křižovatku železničních tratí začíná zde trať vedoucí až do Javorníku. Národní přírodní rezervace Šerák Keprník rozlehlá Národní přírodní rezervace se subalpínskými holemi chránící rovněž významné porosty horských klimaxových smrčin pralesovitého charakteru s příměsí klenu, jeřábu, uměle vysazené borovice kleče a limby tzv. Branenská cenová kultura. Nachází se zde také několik poměrně rozsáhlých vrchovištních rašelinišť. Nepropustné podloží keprnické ruly, nízká průměrná teplota (2 2,5 C), která omezuje odpar srážek a vysoký srážkový úhrn mm za rok ve vysoké nadmořské výšce vytvořilo podmínky pro ukládání odumřelých zbytků bažinatých rostlin. Na vrcholu Keprníku (1.422,8 m n.m.) se nacházejí nepříliš rozlehlé alpinské hole s význačnou květenou. Rezervace zaujímá rozlohu 1174,67 ha včetně 374,57 ha ochranného pásma. Je to nejstarší rezervace na Moravě, byla vyhlášena již roku 1903 majitelem panství Janem II. z Lichtenštejna, tehdy o rozloze 172 ha. V roce 1955 byla vyhlášena Státní přírodní rezervací a nově byla přehlášena v roce Na katastrální území Horní Lipová zasahuje její nejsevernější část severní svah hory Šerák (1.350,8 m n.m.) a Mračné hory (1.272,3 m n.m.), horní část údolí Vražedného potoka až k místu Pod Obřími skálami včetně vrcholu Obřích skal (1.081,5 m n.m.). Oblý vrch kopec (755,5 m n.m.) nad Horní Lipovou. Obří skály skaliska (1.081,5 m n.m.) tvořící vedlejší vrchol Šeráku. Je to mohutná, téměř kilometr dlouhá, 10 až 16 m vysoká skalní hradba a mrazové sruby ve svoru. Vyskytuje se zde množství velkých krystalů staurolitu s andalusitem a silimantem v sekrečních čočkách. Charakteristické je zvětrávání svoru se zajímavými drobnými tvary žlábky, skalními hřiby, skalním oknem a pokličkami. Součást NPR Šerák Keprník. Park Johanna Schrotha v Dolní Lipové zvaný též jako Park u viaduktu, se rozkládá v prostoru za kinem a sahá až k železničnímu viaduktu klenoucímu se nad silnicí směrem na Vápennou. Jeho rozloha přesahuje 1,1 ha. Byl založen obcí Lipová lázně v roce 1932 k výročí J. W. v. Goetheho ( ) a J. Haydna ( ) a v roce 2005 obcí kompletně zrekonstruován. Pekelný potok levobřežní přítok Staříče. Pramení na jižním svahu Studničního, při severovýchodní hranici katastru, tvoří hranici mezi územím Lipové a Jeseníku.

6 Pod Ramzovou část Horní Lipové, jedná se o domy kolem Ramzovského potoka (od křižovatky v Horní Lipové směrem k Ramzové). Vesměs se jedná o starší zástavbu složenou ze starých chalup s původní architekturou. Pohádkový pramen pramen se nachází v Parku Johanna Schrotha v Dolní Lipové. V minulosti byl zcizen, proto byl v roce 2005 obcí Lipová lázně zcela rekonstruován. Pomník obětem Frývaldovské stávky jedná se o sousoší stojící u křižovatky v Dolní Lipové. Pomník byl odhalen v roce 1961 a připomíná na oběti krvavého střetu stávkujících kameníků s četníky Pomník je kulturní památkou. Pomník J. W. v. Goetheho ( ) a J. Haydna ( ) tento pískovcový pomník ve tvaru trojbokého jehlanu (s odštípnutou špicí) byl založen roku 1932 k výročí obou významných osob, jimž je věnován. Nachází se v Parku Johanna Schrotha v Dolní Lipové. Pramen císaře Josefa II. pramen z roku 1822 upomíná na návštěvu císaře Josefa II. v Horní Lipové, který tuto obec navštívil 1. září 1779 při své inspekční cestě po rakouském dílu Slezska. Pramen se nachází v Horní Lipové, u silnice, naproti penzionu Kovárna a v roce 2006 jej Obec Lipová-lázně nově zrekonstruovala. Ptáčník hora (734,9 m n.m.) nad Dolní Lipovou. K jeho vrcholu ze severu zasahuje lom na krystalický vápenec. Pyšná louka loučka uprostřed lesních porostů, cca 300 m jihozápadně od vrcholu Vápenný kopec. Ramzovské sedlo velmi významné sedlo (759 m n.m.) oddělující pohoří Hrubého Jeseníku od Rychlebských hor. Sedlem rovněž probíhá evropské rozvodí Odra Dunaj. Do roku 1960 byla zdejší osada Ramzová součástí Horní Lipové, nyní spadá pod sousední Ostružnou. Sedlem kromě silnice č. II/369 prochází také železniční trať Hanušovice Jeseník, přičemž Ramzová je nejvýše položenou rychlíkovou stanicí v ČR. V oblasti sedla se v současnosti nachází několik hotelů a dalších ubytovacích zařízení a je zde umístěna dolní stanice sedačkové lanovky Ramzová Černava Šerák. Ramzovský potok pravobřežní přítok Staříče. Pramení v sedle mezi Mračnou a Černavou ve výši 975 m n.m. Tento vodní tok odvodňuje území o výměře 12,964 km 2. Ve střední části toku se vyskytují poměrně dlouhé ponory. Rybí údolí údolíčko v Horní Lipové, čítající několik rodinných domů a několik soukromých rekreačních chat. Sedačková lanovka Ramzová Černava Šerák jedná se o jednu z nejdelších sedačkových lanovek na území Hrubého Jeseníku. Její dolní stanice se nachází v sousední osadě Ramzová ve výši 782 m n.m., prostřední stanice Černava ve výši m a horní stanice v blízkosti vrcholu Šeráku v nadmořské výšce m. Skelná louka louka pod osadou Ramzová. Jedná se o louku s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Poblíž stávala sklárna jako součást osady Hohenbartenstein.

7 Smrčník a) hora (798,8 m n.m.) nad Dolní Lipovou. Jedná se o mohutný kopec na jehož vrcholu se nachází zdaleka viditelná skalní dominanta složená z devonského kvarcitu a krystalických vápenců. Z vrcholu je perfektní kruhový rozhled na Hrubý Jeseník, Rychlebské hory a Zlatohorskou vrchovinu. Je to nejvýchodnější vrchol Hornolipovské hornatiny (nejvyšší podcelek Rychlebských hor). Smrčník b) turistická chata (690 m n.m.) na severovýchodním svahu stejnojmenné hory. Smrk hora (1.125,4 m n.m.). Jedná se o nejvyšší vrchol celých Rychlebských hor. Přímo na plochém vrcholu se nachází menší rašeliniště s velmi významnou květenou s kriticky a silně ohroženými druhy. Samotný vrchol se nachází poblíž státní hranice, v nejzápadnějším cípu Hornolipovského katastru. Smrk-hraničník (1.109 m n.m.). Jedná se o bod, ve kterém se území obce dotýká státní hranice. Je křižovatkou mnoha turistických tras. Smrk U Obrázku na Miroslavi impozantní památný strom rostoucí u křižovatek lesních cest Dolní a Horní Miroslav. Jedná se o strom k němuž se váže pověst a je na něm umístěn svatý obrázek. Obvod kmene činí 292 cm, stáří 120 až 150 let. Sněženky Horní Lipová Přechodně chráněná plocha nacházející se poblíž křižovatky u pošty v Horní Lipové, na levém břehu Jesenného potoka. Jedná se o nivu v zastavěné části Horní Lipové. Ochrana této lokality o rozloze 0,2271 ha byla vyhlášena v roce Byl zde zaznamenán velmi významný výskyt ohroženého druhu sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), a to o počtu tisíců rostlin. Sněžná stráň svažité louky táhnoucí se od jižně lázní směrem k Bobrovníku s poměrně bohatým výskytem vstavačovitých rostlin. Staříč největší a hlavní řeka celé Lipové. Pramení pod Smrkem ve výši m n.m. (po soutok s potokem Ramzovským je nazýván jako Jesenný potok) a po 14,6 km toku se v Jeseníku vlévá do Bělé, která teče do Kladské Nisy, ta do Odry a ta se zase vlévá do Baltského moře. Staříč má u ústí průměrný průtok 0,91 m 3 /s, ale při vydatnějších srážkách či jarním tání se znatelně zvyšuje. Jeho celkové povodí činí 53,324 km 2, což jej řadí mezi významné vodní toky. Strážný hora (727,8 m n.m.) cca 2,0 km severně od křižovatky v Dolní Lipové a 1,0 km východně od sedla Na Pomezí. Je součástí Rychlebských hor a jejich podcelku Sokolský hřbet. Studený hora (1.041,8 m n.m.) v severozápadní části Hornolipovského katastru, cca 2,0 km severovýchodně od vrcholu Smrku. Šerák hora (1.350,8 m n.m.), nejvyšší bod obce a dvanáctý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku (a také celé Moravy) v podcelku Keprnická hornatina. Na vrcholu tohoto mohutného kopce vystupuje šedá keprnická rula a na svazích svor s velkými krystaly staurolitu. Temeno vrcholu je porostlé rozvolněným smrkovým lesem s porostem uměle vysazené borovice kleče. Na svazích v horních partiích se nachází velmi zajímavý porost pralesovité smrčiny. Součást NPR Šerák Keprník.

8 Tunel v Dolní Lipové jediný železniční tunel na Jesenicku. Klene se nad tratí Lipová-lázně směrem Na Pomezí (trať pokračuje až do Javorníku). Tunel má celkovou délku 105 m, nadloží 13,8 m a trať zde stoupá ve sklonu 34,2 promile. Vjezd do tunelu se nachází ve výši 540,06 m n. m. a výjezd ve výši 543,66 m n. m. V květnu 1945 byl tunel podminován ustupujícími jednotkami Wehrmachtu a částečně vyhozen do vzduchu. Tulinka dřevěná myslivecká chata v lesním porostu na jihovýchodní části katastru Dolní Lipová, cca 1 km jihojihozápadně od Borovníku. Vápenný kopec vrch (717,4 m n.m.) cca 0,5 km jižně od nádraží v Horní Lipové. Vápenný potok pravobřežní přítok Jesenného potoka, protékající Vápenným údolím v Horní Lipové. Pramení pod Mrtvým kopcem ve výši 820 m n.m. a odvodňuje území o rozloze 5,397 km 2. V dolní části toku jsou zejména v létě patrné ponory. Vápenné údolí ostře zaříznuté, asi 2,5 km dlouhé údolí v Horní Lipové. Ve střední části údolí se za II. světové války nacházel menší zajatecký tábor. Vražedný potok horská bystřina, která je přítokem Ramzovského potoka. Vzniká v sedle mezi Šerákem a Mračnou ve výšce m. Tato vydatná bystřina protéká roklí s velmi příkrými svahy a spolu s potokem Ramzovským je dokonce delší a vydatnější než Staříč nad soutokem. Železniční trať Ramzová Lipová lázně jedná se o trať zprovozněnou v roce 1888 (stejně jako celý úsek Hanušovice Jeseník). Železnice zejména v Horní Lipové prochází několika údolími a tvoří úchvatné zákruty nad nimi. Pro svou trasu, značné převýšení a sklon tratě, který dosahuje až 31 promile bývá nazývána Slezským Semmeringem. V železniční stanici Horní Lipová je malé muzeum věnující se právě této trati. zpracoval: Jan Ondryáš