XII. konference - neurogenní poruchy komunikace dospělých

Transkript

1 Asociace klinických logopedů České republiky Ústav psychologických a logopedických štúdií, Katedra logopédie, PdF UK v Bratislavě Slovenská asociácia logopédov XII. konference - neurogenní poruchy komunikace dospělých s českou a slovenskou účastí, která navazuje na tradici afaziologických sympozií. -. května 07 Hotel Santon, Brno Partner konference Mediální partner Neurologie pro praxi pod záštitou prof. MUDr. Jiřího Mayera, CSc. děkana LF MU Brno a MUDr. Romana Krause, MBA ředitele FN Brno PROGRAM SBORNÍK ABSTRAKT

2 Asociace klinických logopedů České republiky Ústav psychologických a logopedických štúdií, Katedra logopédie, PdF UK v Bratislavě Slovenská asociácia logopédov XII. konference - neurogenní poruchy komunikace dospělých s českou a slovenskou účastí, která navazuje na tradici afaziologických sympozií. -. května 07 Hotel Santon, Brno Partner konference Mediální partner Neurologie pro praxi pod záštitou prof. MUDr. Jiřího Mayera, CSc. děkana LF MU Brno a MUDr. Romana Krause, MBA ředitele FN Brno PROGRAM SBORNÍK ABSTRAKT

3 ISBN Abstrakta publikovaná v tomto sborníku neprošla jazykovou úpravou, redakční úpravou, ani autorskými korekturami. Organizátoři nenesou odpovědnost za publikované údaje a názory. Sborník abstrakt je určen pro odbornou veřejnost.

4 Čestný výbor prof. MUDr. Josef Bednařík, CSc., FCMA - čestný předseda konference prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, Ph.D. PaedDr. Irena Cudlínová doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PaedDr. Karel Neubauer, Ph.D. prof. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. PhDr. Veronika Šteňová, PhD. doc. Mgr. Kateřina Vitásková, Ph.D. MUDr. Stanislav Voháňka, CSc. MBA Organizační výbor PhDr. Milena Košťálová, Ph.D. - předsedkyně prof. PaedDr. Zsolt Cséfalvay, Ph.D. Mgr. Júlia Čunderlíková, Ph.D. Mgr. Ivana Herejková doc. PaedDr. Jana Marková, Ph.D. Mgr. Ľudmila Mičianová PhDr. Hana Neudertová, Ph.D. Mgr. Petr Šmíd PhDr. Veronika Šteňová, Ph.D. Vážení účastníci konference, je nám potěšením, že vás opět můžeme pozdravit na setkání specialistů ze Slovenské a České republiky, kteří se zajímají o neurogenní poruchy komunikace u dospělých osob. Věříme, že rozšíření okruhu témat odborného programu bude pro všechny přínosem. Chtěli bychom poděkovat především všem přednášejícím, ale i předsedajícím a diskutujícím za jejich přínos k úspěšnému průběhu jednání. Večer prvního dne, po ukončení odborného programu, bychom chtěli věnovat neformální diskusi, ke které Vás tímto srdečně zveme. Pacient s afázií, který již tradičně publikuje na našich brněnských setkáních, připravil letos malý e-dárek nejen pro účastníky konference. Více se dočtete v závěru tohoto sborníku. Děkujeme vám, že jste vážili cestu do města Brna. Věříme, že budete odjíždět obohacení o nové poznatky a náměty z odborného programu a také plni zážitků z příjemných rozhovorů a setkání. Za organizační výbor, Milena Košťálová V Brně, Organizační sekretariát TA-SERVICE s.r.o. Hlinky 48, Brno Kontakt: Mgr. Ivana Tarabová, Bc. Lenka Hladká Tel conference@ta-service.cz, tarabova@ta-service.cz

5 Úvod Když jsem se v úvodníku k minulému X. Afaziologickému sympóziu, konaném v roce 0 v Brně, zamýšlel nad úrovní české (a troufale i slovenské) afaziologie, tak jsem s potěšením konstatoval, že za 4 roky, viděno optikou programu afaziologického symposia, udělala velký kvalitativní krok dopředu. A kam se posunula za další 4 roky? Při prostudování programu konference jsou patrné některé trendy, které svědčí o dalším dospívání tohoto oboru. Je patrný posun od úzce chápané afaziologie k šířeji pojatým neurogenním poruchám komunikace či komunikačních schopností dospělých (což se konečně odráží i v názvu konference). Dalším výrazným trendem je multidisciplinarita: konference se účastní a aktivně přispívají kromě klinických logopedů také specialisté z oborů biomedicínské inženýrství, neurolingvistika, klinická psychologie, neurologie, neuroradiologie či neurochirurgie. A konečně některé bloky se zaměřují na vysoce specializovaná témata, jako je narušená komunikační schopnost u Parkinsonovy choroby, komunikační poruchy jako součást kognitivních deficitů, nebo problematika afázie u bilingvních osob. Jsou široce pokryty jak aspekty diagnostické, tak oblast léčebných intervencí. Nezbývá než poděkovat organizátorům a těšit se na vlastní příspěvky. Josef Bednařík Odborný program XII. konference - neurogenní poruchy komunikace dospělých ČTVRTEK. května Registrace účastníků Zahájení konference I. Narušená komunikační schopnost při Parkinsonově nemoci Předsednictví: Cséfalvay Z., Mičianová Ľ. AKUSTICKÁ ANALÝZA HYPOKINETICKÉ DYSARTRIE U PACIENTŮ S PARKINSONOVOU NEMOCÍ: OD ZÁKLADŮ AŽ PO INTEGRACI V mhealth SYSTÉMECH Mekyska J. Ústav telekomunikací, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně, Brno 0 min. NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÁ SCHOPNOSŤ PRI PARKINSONOVEJ 0 min. CHOROBE BEZ DEMENCIE: NOVÁ VÝZVA PRE KLINICKÝCH LOGOPÉDOV A PRVÉ VÝSLEDKY VÝSKUMU Cséfalvay Z., Marková J., Egryová M., Pápayová M., Košutzká Z., Kušnírová A. Katedra logopédie, Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave Logopedická ambulancia, Nemocnica akad. L. Dérera s poliklinikou v Bratislave II. Neurologická klinika LFUK a UNB, Bratislava.0.50 Přestávka s občerstvením II. Neurogenní poruchy řeči a hlasu u dospělých Předsednictví: Miššíková V., Košťálová M. DYSFÓNIA U PACIENTOV S PARKINSONOVOU CHOROBOU 5 min. Miššíková V., Egryová M., Košutzká Z., Kušnírová A. Ústav psychologických a logopedických štúdií, Katedra logopodie, Pedagogická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave Ambulancia klinickej logopédie, Nemocnica akad. L. Dérera II. Neurologická klinika, Lekárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislave ANALÝZA ZROZUMITEĽNOSTI REČI PACIENTOV S PARKINSONOVOU CHOROBOU A INTAKTNEJ DOSPELEJ POPULÁCIE Mičianová Ľ., Egryová M., Košutzká Z., Kušnírová A., Cséfalvay Z. Ústav psychologických a logopedických štúdií, Katedra logopédie, Pedagogická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave II. Neurologická klinika LFUK a UNB, Bratislava 5 min. 8 9

6 Oběd TEST F DYSARTRICKÝ PROFIL 0 min. A HYPOKINETICKÁ DYSARTRIE Košťálová M.,, Mračková M., Eliášová I.,, Janoušová E. 4, Mareček R.,, Beránková D., Skutilová S., Bednařík J.,, Rektorová I.,, Brno Výzkumná skupina Aplikované neurovědy, CEITEC - Středoevropský technologický institut MU, Brno I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno 4 Institut biostatistiky a analýz MU, Brno BAZÁLNÍ STIMULACE A JEJÍ VLIV NA SEBENÁHLED PACIENTA S PARÉZOU n.vii VIDEOUKÁZKY Malíková P. Hamzova odborná léčebna Luže Košumberk LOGOPEDICKÁ INTERVENCE ŘEČOVÉ APRAXIE Košťálová M III. CMP a následná logopedická péče o pacienty Předsednictví: Voháňka S., Kopečný P. ORGANIZACE IKTOVÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Voháňka S. INFORMOVANOST VEŘEJNOSTI O AFÁZII Habalová G., Košťálová M., Kopečný P. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno 0 min. 0 min. 0 min. 0 min IV. Psychologie v neurologické praxi Předsednictví: Neudertová H., Sojka P. FUNKČNÍ (PSYCHOGENNÍ) PORUCHY ŘEČI Sojka P. Oddělení klinické psychologie FN Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity EMOCE JAK S NIMI V KLINICKÉ PRÁCI ZACHÁZET Neudertová H. Oddělení klinické psychologie FN Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 6.45 Občerstvení Workshop (přihlášení možné při prezenci) BÁLINTOVSKÁ SKUPINA EFEKTIVNÍ POMOC PROTI SYNDROMU VYHOŘENÍ Neudertová H. Oddělení klinické psychologie FN Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 5 min. 5 min. 90 min Přestávka LOGOPEDICKÁ INTERVENCE POSKYTOVANÁ V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Kopečný P. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno ZAJIŠTĚNÍ LOGOPEDICKÉ INTERVENCE U SENIORŮ V POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍCH Horynová J., Klenková J. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 5 min. 0 min. 0

7 PÁTEK. května V. Průsečíky radiologie, neurochirurgie a logopedie Předsednictví: Herejková I., Svoboda T. TECHNIKY MR ZOBRAZENÍ ELOKVENTNÍCH STRUKTUR ŘEČOVÉHO SYSTÉMU Keřkovský M. Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF MU AWAKE RESEKCE 0 LET V NAŠÍ PRAXI Svoboda T., Košťálová M., Neuman E., Sova M. Neurochirurgická klinika LF MU a FN Brno 5 min. 5 min. AFÁZIE A JEJICH ZASTOUPENÍ U PACIENTŮ 5 min. S TUMOREM MOZKU, ÚSPĚŠNOST LOGOPEDICKÉ INTERVENCE NA NCH V PLZNI Herejková I. Fakultní nemocnice, Neurochirurgická klinika LF UK, Plzeň, Česká republika Přestávka s občerstvením VI. Diagnostika a terapie afázie, alexie a agrafie Předsednictví: Vitásková K., Šmíd P. NÁHLED NA AFÁZII V KONTEXTU TEORIE NEURONÁLNÍ MULTIFUNKCIONALITY A NEUROKOGNITIVNÍ REHABILITACE Kytnarová L., Vitásková K. Oddělení logopedie a studií komunikačního procesu, Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 0 min. KORPUS ČEŠTINY V AFÁZII: VÝVOJ A MOŽNÉ APLIKACE 0 min. Láznička M. Ústav Blízkého východu a Afriky, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha SCHOPNOST PSANÍ NEDOMINANTNÍ KONČETINOU U DOSPĚLÉ POPULACE Ševčíková I., Košťálová M., Jurášková M., Kopečný P., Bednařík J. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno Rehabilitační oddělení FN Brno 0 min..0.0 Oběd DIAGNOSTIKA ALEXIE Gronychová J., Košťálová M., Hanáková A. Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP Olomouc PROBLEMATIKA AFÁZIE U BILINGVNÍCH OSOB Václavíková L., Vitásková K., Košťálová M. Ústav speciálněpedagogických studií PdF UP, Olomouc DOSTUPNÉ MATERIÁLY PRO TERAPII AFÁZIE V KLINICKÉ PRAXI Šmíd P. Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé Luže-Košumberk VII. Demence a kognitivně - komunikační poruchy Předsednictví: Eliášová I., Cséfalvay Z. NEURODEGENERATIVNÍ DEMENCE UPDATE Eliášová I. Centrum pro kognitivní poruchy, I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně CEITEC - Středoevropský technologický institut MU, výzkumná skupina - Aplikované neurovědy JAZYKOVÉ DEFICITY U PACIENTOV S DEMENCIOU PRI ALZHEIMEROVEJ CHOROBE Cséfalvay Z., Marková J. Katedra logopédie, Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave PŘÍSPĚVEK LOGOPEDA K DIAGNOSTICE PRIMÁRNÍ PROGRESIVNÍ AFÁZIE Košťálová M. PODÍL LOGOPEDA NA KOMPLEXNÍ PÉČI O OSOBY SE SYNDROMEM DEMENCE Zábranská N., Klenková J. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 0 min. 0 min. 5 min. 0 min. 0 min. 0 min. 5 min.

8 ADDENBROOKSKÝ KOGNITIVNÍ TEST ORIENTAČNÍ NORMY PRO ČESKOU POPULACI Fiedorová (Beránková) D., Krulová P.,4, Mračková M.,5, Eliášová I.,5, Košťálová M.,6, Janoušová E. 7, Stehnová I. 5, Bar M., Ressner P., Nilius P., Tomagová M. 4,8, Rektorova I.,5 Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika LF OU a FN Ostrava Výzkumná skupina Aplikované neurovědy, CEITEC Středoevropský technologický institut MU, Brno Katedra rehabilitace, LF OU v Ostravě 4 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, LF OU v Ostravě 5 Neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 6 7 Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno 8 Ústav ošetrovateľstva, JLF UK v Bratislave 0 min Zakončení konference ABSTRAKTA 4

9 Obsah I. Narušená komunikační schopnost při Parkinsonově nemoci 0 AKUSTICKÁ ANALÝZA HYPOKINETICKÉ DYSARTRIE U PACIENTŮ S PARKINSONOVOU NEMOCÍ: OD ZÁKLADŮ AŽ PO INTEGRACI V mhealth SYSTÉMECH Mekyska J. Ústav telekomunikací, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně, Brno NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÁ SCHOPNOSŤ PRI PARKINSONOVEJ CHOROBE BEZ DEMENCIE: NOVÁ VÝZVA PRE KLINICKÝCH LOGOPÉDOV A PRVÉ VÝSLEDKY VÝSKUMU Cséfalvay Z., Marková J., Egryová M., Pápayová M., Košutzká Z., Kušnírová A. Katedra logopédie, Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave Logopedická ambulancia, Nemocnica akad. L. Dérera s poliklinikou v Bratislave II. Neurologická klinika LFUK a UNB, Bratislava II. Neurogenní poruchy řeči a hlasu u dospělých DYSFÓNIA U PACIENTOV S PARKINSONOVOU CHOROBOU Miššíková V., Egryová M., Košutzká Z., Kušnírová A. Ústav psychologických a logopedických štúdií, Katedra logopodie, Pedagogická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave Ambulancia klinickej logopédie, Nemocnica akad. L. Dérera II. Neurologická klinika, Lekárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislave ANALÝZA ZROZUMITEĽNOSTI REČI PACIENTOV S PARKINSONOVOU CHOROBOU A INTAKTNEJ DOSPELEJ POPULÁCIE Mičianová Ľ., Egryová M., Košutzká Z., Kušnírová A., Cséfalvay Z. Ústav psychologických a logopedických štúdií, Katedra logopédie, Pedagogická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave II. Neurologická klinika LFUK a UNB, Bratislava 4 TEST F DYSARTRICKÝ PROFIL A HYPOKINETICKÁ DYSARTRIE Košťálová M.,, Mračková M., Eliášová I.,, Janoušová E. 4, Mareček R.,, Beránková D., Skutilová S., Bednařík J.,, Rektorová I.,, Brno Výzkumná skupina Aplikované neurovědy, CEITEC - Středoevropský technologický institut MU, Brno I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno 4 Institut biostatistiky a analýz MU, Brno 5 BAZÁLNÍ STIMULACE A JEJÍ VLIV NA SEBENÁHLED PACIENTA S PARÉZOU n.vii VIDEOUKÁZKY Malíková P. Hamzova odborná léčebna Luže Košumberk 6 LOGOPEDICKÁ INTERVENCE ŘEČOVÉ APRAXIE Košťálová M. III. CMP a následná logopedická péče o pacienty 7 ORGANIZACE IKTOVÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Voháňka S. 8 INFORMOVANOST VEŘEJNOSTI O AFÁZII Habalová G., Košťálová M., Kopečný P. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno 9 LOGOPEDICKÁ INTERVENCE POSKYTOVANÁ V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Kopečný P. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno 0 ZAJIŠTĚNÍ LOGOPEDICKÉ INTERVENCE U SENIORŮ V POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍCH Horynová J., Klenková J. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy IV. Psychologie v neurologické praxi FUNKČNÍ (PSYCHOGENNÍ) PORUCHY ŘEČI Sojka P. Oddělení klinické psychologie FN Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity EMOCE JAK S NIMI V KLINICKÉ PRÁCI ZACHÁZET Neudertová H. Oddělení klinické psychologie FN Brno Lékařská fakulta Masarykovy univerzity 6 7

10 V. Průsečíky radiologie, neurochirurgie a logopedie TECHNIKY MR ZOBRAZENÍ ELOKVENTNÍCH STRUKTUR ŘEČOVÉHO SYSTÉMU Keřkovský M. Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF MU 4 AWAKE RESEKCE 0 LET V NAŠÍ PRAXI Svoboda T., Košťálová M., Neuman E., Sova M. Neurochirurgická klinika LF MU a FN Brno 5 AFÁZIE A JEJICH ZASTOUPENÍ U PACIENTŮ S TUMOREM MOZKU, ÚSPĚŠNOST LOGOPEDICKÉ INTERVENCE NA NCH V PLZNI Herejková I. Fakultní nemocnice, Neurochirurgická klinika LF UK, Plzeň, Česká republika VI. Diagnostika a terapie afázie, alexie a agrafie 6 NÁHLED NA AFÁZII V KONTEXTU TEORIE NEURONÁLNÍ MULTIFUNKCIONALITY A NEUROKOGNITIVNÍ REHABILITACE Kytnarová L., Vitásková K. Oddělení logopedie a studií komunikačního procesu, Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci 7 KORPUS ČEŠTINY V AFÁZII: VÝVOJ A MOŽNÉ APLIKACE Láznička M. Ústav Blízkého východu a Afriky, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 8 SCHOPNOST PSANÍ NEDOMINANTNÍ KONČETINOU U DOSPĚLÉ POPULACE Ševčíková I., Košťálová M., Jurášková M., Kopečný P., Bednařík J. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno Rehabilitační oddělení FN Brno 9 DIAGNOSTIKA ALEXIE Gronychová J., Košťálová M., Hanáková A. Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP Olomouc VII. Demence a kognitivně-komunikační poruchy 4 NEURODEGENERATIVNÍ DEMENCE UPDATE Eliášová I. Centrum pro kognitivní poruchy, I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně CEITEC - Středoevropský technologický institut MU, výzkumná skupina - Aplikované neurovědy 4 JAZYKOVÉ DEFICITY U PACIENTOV S DEMENCIOU PRI ALZHEIMEROVEJ CHOROBE Cséfalvay Z., Marková J. Katedra logopédie, Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave 44 PŘÍSPĚVEK LOGOPEDA K DIAGNOSTICE PRIMÁRNÍ PROGRESIVNÍ AFÁZIE Košťálová M. 45 PODÍL LOGOPEDA NA KOMPLEXNÍ PÉČI O OSOBY SE SYNDROMEM DEMENCE Zábranská N., Klenková J. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy 46 ADDENBROOKSKÝ KOGNITIVNÍ TEST ORIENTAČNÍ NORMY PRO ČESKOU POPULACI Fiedorová (Beránková) D., Krulová P.,4, Mračková M.,5, Eliášová I.,5, Košťálová M.,6, Janoušová E. 7, Stehnová I. 5, Bar M., Ressner P., Nilius P., Tomagová M. 4,8, Rektorova I.,5 Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika LF OU a FN Ostrava Výzkumná skupina Aplikované neurovědy, CEITEC Středoevropský technologický institut MU, Brno Katedra rehabilitace, LF OU v Ostravě 4 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, LF OU v Ostravě 5 Neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 6 7 Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno 8 Ústav ošetrovateľstva, JLF UK v Bratislave 40 PROBLEMATIKA AFÁZIE U BILINGVNÍCH OSOB Václavíková L., Vitásková K., Košťálová M. Ústav speciálněpedagogických studií PdF UP, Olomouc 4 DOSTUPNÉ MATERIÁLY PRO TERAPII AFÁZIE V KLINICKÉ PRAXI Šmíd P. Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé Luže-Košumberk 8 9

11 AKUSTICKÁ ANALÝZA HYPOKINETICKÉ DYSARTRIE U PACIENTŮ S PARKINSONOVOU NEMOCÍ: OD ZÁKLADŮ AŽ PO INTEGRACI V mhealth SYSTÉMECH Mekyska J. Ústav telekomunikací, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Vysoké učení technické v Brně, Technická 0, Brno Hypokinetická dysartrie (HD) je porucha motorické realizace řeči, která vzniká při lézích bazálních ganglií, nejčastěji v případě Parkinsonovy nemoci (PN). Projevuje se v oblastech fonace, artikulace, prozodie, plynulosti řeči a faciokineze. Vlivem rigidity, bradykineze, tremoru a obecně redukované schopnosti kontrolovat artikulační orgány dochází u pacientů s HD k výskytu poruch, jako je např. dysfonie, monotónnost řeči, hypofonie, dysprozodie, hepernazalita, hezitace, palilalie, atd. Tyto poruchy HD se většinou hodnotí percepčně, např. pomocí Testu F Dysartrický profil. V rámci přednášky budou prezentovány moderní přístupy akustické analýzy HD, které je možné využít k objektivní a přesné kvantifikaci jednotlivých poruch řeči/hlasu. Cílem je seznámit klinické logopedy s dostupnými metodami a ukázat jim možnosti automatizace/objektivizace některých jejich zaběhlých procesů vyšetření. Budou prezentovány základní metody parametrizace poruch, které se vyskytují u HD. Následně bude demonstrováno využití akustické analýzy HD při diagnóze PN, při hodnocení efektu léčebných metod (neurostimulačních), při popisu patofyziologických mechanizmů společných pro HD a další příznaky PN (např. zárazy v chůzi) a při predikci kognitivních poruch z řeči. Nakonec budou diskutovány další možnosti využití akustické analýzy řeči, např. v systémech vzdáleného monitorování pacientů pomocí chytrých zařízení (mhealth a Connected Health), nebo při translaci již zmíněného Testu F do semiautomatizované podoby. NARUŠENÁ KOMUNIKAČNÁ SCHOPNOSŤ PRI PARKINSONOVEJ CHOROBE BEZ DEMENCIE: NOVÁ VÝZVA PRE KLINICKÝCH LOGOPÉDOV A PRVÉ VÝSLEDKY VÝSKUMU Cséfalvay Z., Marková J., Egryová M., Pápayová M., Košutzká Z., Kušnírová A. Katedra logopédie, Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave Logopedická ambulancia, Nemocnica akad. L. Dérera s poliklinikou v Bratislave II. Neurologická klinika LFUK a UNB, Bratislava Úvodnou prednáškou uvádzame blok prednášok, ktoré prinášajú prvé výsledky nového výskumného zámeru Katedry logopédie PdF Univerzity Komenského v Bratislave. Výskum je zameraný vybrané aspekty komunikačných schopností u pacientov s Parkinsonovou chorobou bez demencie. Parkinsonova choroba (PCH) je druhým najčastejším neurodegeneratívnym ochorením. Meta-analýza údajov ukázala rastúcu prevalenciu PCH s vekom (Pringsheim et al., 04). Incidencia PCH sa predpokladá na 8-8 prípadov na osôb ročne (Van Eden et al., 00). PCH je progresívne neurologické ochorenie charakterizované veľkým počtom motorických i nemotorických príznakov, ktoré môžu mať vplyv na dané funkcie v rôznej miere. Narušená komunikačná schopnosť (reč a jazykové funkcie) postihne väčšinu pacientov s PCH. Motorické poruchy reči (dyzartria), poruchy hlasu a poruchy jazykových funkcií (produkcia a porozumenie) sa v tejto populácii vyskytujú v rôznej miere a v rôznych štádiách ochorenia. Vedecká literatúra opisuje prevažne informácie o povahe dyzartrie a dysfónie u pacientov s PCH, kým podstatné otázky týkajúce sa jazykových deficitov neboli doteraz dostatočne preskúmané. Väčšina týchto výskumov však bola zameraná na pacientov v rozvinutom štádiu ochorenia a relatívne málo sú známe jazykové deficity u jedincov s PCH v skorších fázach ochorenia. V našom výskume sme doteraz vyšetrili 9 pacientov s PCH, ktorí boli vybraní po splnení inklúznych kritérií počas ambulantných návštev na Ambulancii pre extrapyramídové ochorenia CNS pri II. neurologickej klinike LFUK a UNB a počas hospitalizácie. Následne sa realizovalo kompletné neurologické, logopedické a psychologické vyšetrenie. V prednáške referujeme aj o prvých výsledkoch testovania pacientov v úlohe konfrontačného pomenovania. Výkony 9 pacientov s PCH (klinická vzorka) sme porovnali s výkonmi intaktnej dospelej populácie (kontrolná vzorka) zameraného na lexikálne vyhľadávanie podstatných mien a slovies. Pri štatistickej analýze sme nezistili signifikantné rozdiely vo výkonoch medzi dvomi vzorkami, okrem jedného sledovaného parametru a to v počte oneskorených odpovedí pri pomenovaní obrázkov. Pacienti s PCH mali štatisticky významne viac oneskorených odpovedí pri pomenovaní činností (vyhľadávanie slovies) ako zdravá populácia. Signifikantné hodnoty sme získali aj pri sledovaní vzťahu viacerých parametrov exekutívnych funkcií (verbálna fluencia, pracovná pamäť, rýchlosť spracovania a kognitívna flexibilita) a pomenovania slovies, kým tento vzťah pri podstatných menách bol menej silný. Naše predbežné výsledky poukazujú na systémový vplyv ochorenia na špecifické jazykové deficity, ako procesy lexikálneho vyhľadávania slovies. Výskum bol podporený grantom APVV č

12 DYSFÓNIA U PACIENTOV S PARKINSONOVOU CHOROBOU Miššíková V., Egryová M., Košutzká Z., Kušnírová A. Ústav psychologických a logopedických štúdií, Katedra logopodie, Pedagogická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave Ambulancia klinickej logopédie, Nemocnica akad. L. Dérera II. Neurologická klinika, Lekárska fakulta Univerzity Komenského v Bratislave Najčastejšími symptómami v rečovej produkcii pacientov s Parkinsonovou chorobou (ďalej PCH) sú deficity v oblasti fonácie. Odhaduje sa, že dysfóniou trpí viac ako 70% pacientov s PCH (Sapir, et al., 999 Ho et al., 999, Rusz et al., 0a). Pacienti s PCH majú deficity vo všetkých základných atribútoch hlasu: kvalite, výške a intenzite. Na Slovensku zatiaľ nemáme overenú žiadnu vyšetrovaciu metódu na vyšetrenie hlasovej produkcie pacientov s Parkinsonovou chorobou. Naším cieľom bolo zostaviť metodiku vyšetrenia hlasu zameranú na zachytenie hlasových problémov, ktoré sú pre túto skupinu pacientov typické. Metodiku sme overili na vzorke 8 pacientov. Pri interpretácii dát sme použili kriterálne orientované normy, ktoré sme zostavili na základe dostupných informácií a klinických skúseností. V posluchovom hodnotení hlasu sme zistili, že v úlohe predĺžená kvalitná fonácia vokálu /a/ vykazujú pacienti narušenie kvality hlasu až v 85% prípadov. Z objektívnych parametrov kvality hlasu sme zistili zvýšené hodnoty najmä v parametri shimmer, ktorý sa prejavil až v 9% prípadov. Parameter jitter bol zvýšený v % a NHR v 4% prípadov. 5% pacientov v úlohe glissando nesplnilo kritérium presiahnutia oktáv a 50% pacientov nepresiahlo pri hlasnom volaní maximálnu intenzitu 00 db. Znížená priemerná intenzita hlasu pri čítaní textu bola v 9% prípadov. Naše predbežné hodnoty je potrebné porovnať s kontrolnou skupinou zdravých pacientov s kontrolovaným vekom a rodovosťou vyšetrenou rovnakou metodikou, čo bude súčasťou ďalšieho plánovaného výskumu. Tento príspevok bol podporený Agentúrou pre výskum a vývoj na základe zmluvy č. APVV ANALÝZA ZROZUMITEĽNOSTI REČI PACIENTOV S PARKINSONOVOU CHOROBOU A INTAKTNEJ DOSPELEJ POPULÁCIE Mičianová L., Egryová M., Košutzká Z., Kušnírová A., Cséfalvay Z. Ústav psychologických a logopedických štúdií, Katedra logopédie, Pedagogická fakulta Univerzity Komenského v Bratislave II. Neurologická klinika LFUK a UNB, Bratislava Parkinsonova choroba vzniká v dôsledku narušenia bazálnych ganglií, ktoré prispievajú k integrácii a kontrole pohybov a tiež k útlmu neplánovaných pohybov. Hypokinetická dyzartria, ktorá pri Parkinsonovej chorobe vzniká, sa prejavuje poruchami hlasu, rezonancie, artikulácie a prozódie (Love, Webb, 009). Rečový prejav týchto ľudí je monotónny, nepresný, vyskytujú sa v ňom atypické dysfluencie (Cséfalvay, Mekyska, Koštálová, 0). Zmenené je aj tempo reči prejav sa buď spomaľuje až do zastavenia alebo naopak zrýchľuje až do nezreteľného mumlania. Je teda narušená časová organizácia reči (napr. skrátené trvanie páuz medzi slovami), ktorá zohráva dôležitú úlohu v zrozumiteľnosti reči. Pre artikuláciu sú charakteristické nepresné konsonanty, nepravidelné artikulačné zlomy a narušené samohlásky (Georgeton, Meunier, 05). Celkovú zrozumiteľnosť (porozumiteľnosť) reči ovplyvní výrazne aj prostredie, v ktorom sa komunikácia odohráva. Produkcia zdravých ľudí je ľahko zrozumiteľná vo väčšine komunikačných situácií, avšak rečová produkcia pacientov s Parkinsonovou chorobou je charakteristická zníženou zrozumiteľnosťou dokonca aj v ideálnych podmienkach (tiché prostredie, komunikácia tvárou v tvár.). Pochopenie správy sa zhoršuje, ak osoba s Parkinsonovou chorobou vykonáva dve činnosti (napr. kráča a rozpráva) alebo ak je jej kapacita spracovania informácii zaťažená formulovaním komplexnejších myšlienok (Miller, 0). Cieľom nášho príspevku bolo analyzovať zrozumiteľnosť reči intaktnej populácie a pacientov s Parkinsonovou chorobou. Vzorku 8 pacientov s Parkinsonovou chorobou a 8 zdravých ľudí sme vyšetrili Testom zrozumiteľnosti reči u osôb s dyzartriou (Mičianová, Kaššovicová, Cséfalvay, 05). Test je administrovaný prostredníctvom počítačového programu, ktorý zároveň vyhodnocuje dáta a automaticky vypočítava výsledky. Na úrovni slov sme hodnotili zrozumiteľnosť 00 slov. Úlohou vyšetrovaného bolo prečítať slovo, hodnotiteľ na svojej obrazovke označil odpoveď, ktorú počul, pričom mal na výber zo 6 8 možností (tzv. multiple choice). Na úrovni viet sme skúmali zrozumiteľnosť 40 viet. Úlohou vyšetrovanej osoby bolo prečítať vetu, hodnotiteľ ju zopakoval, vyšetrovaný potvrdil správnosť resp. nesprávnosť odpovede. V prípade neporozumenia, hodnotiteľ vyšetrovanú osobu vyzval, aby použila niektorú zo stratégií na zvýšenie porozumiteľnosti (zopakovanie, použitie sémantickej nápovede, gesto, vyhláskovanie, abecednú tabuľku). Medzi pacientmi s Parkinsonovou chorobou a kontrolnou skupinou sme nezistili štatisticky významné rozdiely na úrovni celkového počtu získaných bodov v subteste na úrovni slov. V sledovaných skupinách sme zistili štatisticky významné rozdiely v zrozumiteľnosti na úrovni viet v prospech intaktných osôb. Pacienti s Parkinsonovou chorobou potrebovali tiež signifikantne viackrát vetu zopakovať, aby bola pochopiteľná pre hodnotiteľa. Táto práca bola podporená grantom APVV a grantom VEGA /05/6.

13 TEST F DYSARTRICKÝ PROFIL A HYPOKINETICKÁ DYSARTRIE Košťálová M.,, Mračková M., Eliášová I.,, Janoušová E. 4, Mareček R.,, Beránková D., Skutilová S., Bednařík J.,, Rektorová I.,, Brno Výzkumná skupina Aplikované neurovědy, CEITEC - Středoevropský technologický institut MU, Brno I.Neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno 4 Institut biostatistiky a analýz MU, Brno Stanovení tíže a detailní vyšetření postižení řeči dysartrií umožňuje Test F dysartrický profil (Roubíčková a kol. 0). Byla publikována orientační normativní data (Košťálová a kol. 0) a byl vytvořen na test navazující terapeutický materiál (Válová a kol. 0). Test F byl použit k detekci hypokinetické dysartrie (HD) u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Cílem práce bylo v rámci standardizace Testu F stanovení senzitivity a specificity testu a jeho dílčích položek při detekci HD. Soubor a metodika: Byl vyšetřen soubor 5 kontrol (A), 6 mužů a 6 žen (medián věku 64 let, min-max 45-87), bez kognitivního deficitu a známek neurologického onemocnění a soubor 00 nemocných s PN (B), 60 mužů a 40 žen (medián věku 68 let, min-max 46-87let) a s průměrnou délkou trvání onemocnění 7 let (medián; min-max - let). Dobrovolníci absolvovali neurologické, logopedické a psychologické vyšetření a vyšetření Testem F, který obsahuje 45 položek ve třech subtestech: I.faciokineze, II.fonorespirace, III.fonetika. Výsledný Dysartrický index (DX) má maximální skóre 90 bodů. Senzitivita a specificita testu a jeho jednotlivých položek byly stanoveny porovnáním s normou a pomocí ROC analýzy. Výsledky: Při cut-off hodnotě 8,5 bodů byla senzitivita, specificita, pozitivní a negativní prediktivní hodnota DX 87, 85, 9 a 77 %. Nejvyšší validitu ze tří subtestů měla fonorespirace. Tíže HD korelovala s délkou PN a celkovou tíží postižení vyjádřenou skóre Unified Parkinson s Disease Rating Scale III. Shrnutí: Test F prokázal vysokou validitu v detekci HD u pacientů s PN. Předpokládáme, že longitudinální sledování souboru pacientů s PN umožní stanovení predikčního významu časné detekce HD. Literatura: Roubíčková J, Hedánek J, Stráník A. Dysartrický profil Test F. vyd. Praha: Galén; 0. Košťálová M, Mračková M, Mareček R, Beránková D, Eliášová I, Janoušová E, Roubíčková J, Bednařík J, Rektorová I. Test F Dysartrický profil - Normativní hodnoty řeči v češtině. Cesk Slov Neurol N. 0; 76/09(5): BAZÁLNÍ STIMULACE A JEJÍ VLIV NA SEBENÁHLED PACIENTA S PARÉZOU n.vii - VIDEOUKÁZKY Malíková P. Hamzova odborná léčebna Luže - Košumberk Bazální stimulace (dále jen BS) je vědecký pedagogicko- ošetřovatelský koncept podporující vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti pacienta. V Hamzově odborné léčebně Luže- Košumberk pracujeme s konceptem BS od r V r. 04 byla PhDr. Karolínou Friedlovou provedena. resupervize a udělen certifikát Pracoviště bazální stimulace č. 04/IBS/04 s platností do r. 09. Koncept má vypracované různé rehabilitační techniky, z nichž nejčastěji využíváme somatickou stimulaci, a to masáž stimulující dýchání, ORF stimulaci, polohování, neurofyziologickou stimulaci, zklidňující, povzbuzující a diametrální stimulaci. Předmětem přednášky je ORF stimulace spojená s tzv. Homunkulus therapy. Součástí je případová studie pacienta po icmp s poruchou termálního čití pravé poloviny těla a obličeje, získanou dysfonií a lehkou dysartrií s videoukázkou výše zmíněných stimulací a jeho hodnocením úspěšnosti stimulace slovem i kresbou. ORF stimulaci užíváme také u pacientů s parézou n.vii, u kterých většinou dojde k viditelné změně na obličeji a možné narušené komunikační schopnosti. Pacienta trápí nejen pokleslý koutek úst, oslabený retný uzávěr a častá přítomnost neovladatelné salivace, ale i zhoršení citlivosti celé tváře, potíže s mělněním stravy, bukofaciální recesy nebo droolingem tekutin a jídla. To vše má zásadní vliv na psychiku pacienta a je důležité podpořit i tuto stránku člověka, jeho vnitřní motivaci a sílu pokračovat v dalších krocích logopedické terapie. Zpracováno bylo 50 pacientů s parézou n.vii v době od ledna do září 05. Zajímavý byl jejich sebenáhled vyjádřený kresbou svého obličeje - na začátku pobytu v HL před ORF stimulací a ke konci pobytu v HL po každodenní ORF stimulaci- viz ukázky kreseb. ORF stimulace nemusí být vždy přijata kladně, což dokumentuji další videoukázkou pacientky po icmp s těžkou Brocovou afázií. Bazální stimulací u klientů s nezvratnými změnami jejich tělesného i duševního stavu výrazně podporujeme kvalitu jejich života. 4 5

14 LOGOPEDICKÁ INTERVENCE ŘEČOVÉ APRAXIE Košťálová M., Brno Řečová apraxie je neurogenní porucha motorického plánování a programování řeči. Projevuje se deficity programování a vykonávání účelných koordinovaných pohybů artikulačních svalů při produkci volní řeči. V klinické praxi se vyskytuje především v kombinovaném postižení příbuzných funkcí s afázií, s dysartrií a orální apraxií. Koexistující neurogenní poruchy interferují a komplikují veškeré intervence. Terapii zmíněných poruch je možno provádět s využitím souboru AZ karty. Cíl: kvalitativní analýzou příkladů experimentálního použití multimodálního terapeutického postupu a AZ karet u získané apraxie řeči a příbuzných poruch dokumentovat možnosti využití v klinické praxi. Soubor AZ karet umožňuje multimodalitní trénink plánování a programování produkce řeči. Prostřednictvím komentovaných video ukázek je kvalitativně analyzován průběh intervence u pacientů se získanou apraxií řeči těžkého stupně a příbuzných poruch. Intenzivní trénink (minimálně hod denně), zaměřený primárně na deficity v rámci apraxie řeči, probíhá se souborem AZ karet v několika fázích: zaměřený na tvorbu fonace a produkce jednotlivých fonémů a artikulémů v iniciální fázi, dále na fixování a automatizaci motorického plánování a programování a finální motorickou produkci izolovaných hlásek, slov a větného vyjádření. Tedy i využití spojení s lingvistickým plánováním v průběhu terapie. Projevy řečové apraxie v chronické fázi onemocnění se u sledovaných případů zřetelně zmírnily, což je možno z velké části přičíst na vrub intenzivnímu tréninkovému drilu s využitím subslabikové cesty (Levelt W. et al. 999). Multimodální postup se souborem AZ karet je prakticky použitelný při intervenci získané apraxie řeči kombinované s afázií a dalšími příbuznými deficity. Efekt tréninku je možno očekávat pouze při adherenci a perzistenci pacienta. Dále bude vhodné ověřit efektivitu uvedeného terapeutického postupu. ORGANIZACE IKTOVÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Voháňka S. Současná iktová péče stojí na třech základních pilířích.. koncentrace péče do specializovaných center,. rekanalizační léčba a. triage a časový management. Významným předělem byl věstník MZ ČR 0/0, který definoval pacienta s cévní mozkovou příhodou jako osobu v přímém ohrožení života. Aktuálně je iktová péče dvoustupňová: základní poskytují iktová centra, vyšší úroveň zajišťují tzv. komplexní cerebrovaskulární centra (KCC), která byla zřízena převážně při fakultních a některých velkých krajských nemocnicích. Byl zřízen přímý kontakt mezi komplexními centry a zdravotnickou záchrannou službou. Cílem je redukovat všechny překážky a zdržení na trajektorii pacient zdravotnické zařízení. Stále však existuje řada překážek, které vedou k zdržení a brání efektivní terapii. Jde především o všeobecně špatnou informovanost veřejnosti o příznacích cévních mozkových příhod. Překážky na straně zdravotnického systému jsou kontinuálně vyhodnocovány a jsou přijímána opatření k minimalizaci časových ztrát ve všech fázích od rozpoznání příhody, přes transport až k diagnostickému procesu a léčbě ve zdravotnickém zařízení. 6 7

15 INFORMOVANOST VEŘEJNOSTI O AFÁZII Habalová G., Košťálová, M., Kopečný P. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno Současná klinická praxe ukazuje nedostatečnou informovanost o afázii jako příznaku cévní mozkové příhody. Cílem průzkumu bylo zjistit stav informovanosti veřejnosti o afázii. Soubor: N = respondentů (4 mužů a 88 žen) vzdělání 5 vysokoškolské, 47 středoškolské, základní, (8 zdravotnický směr). Metodika: Výzkumné šetření bylo provedeno s dotazníkem vlastní konstrukce obsahující uzavřené, otevřené a polouzavřené otázky. Byla provedena kvalitativní analýza kvantitativního výzkumu zjišťujícího povědomí odborné i laické veřejnosti o problematice afázie. Výsledky: Na základě získaných dat bylo zjištěno, že respondenti s konkrétní zkušeností s afázií jsou informováni o 0 % více než jedinci bez konkrétní zkušenosti s afázií. Hodnocení výsledků dle stupně dosaženého vzdělání ukázalo, že vysokoškolsky vzdělaní jedinci jsou informováni o problematice afázie z 55 %, středoškolsky vzdělaná část respondentů dosáhla informovanosti 54 % a jedinci se základním vzděláním jsou informováni ve výši %. Skupina zdravotnicky vzdělaných respondentů dosáhla při průzkumu úspěšnosti 84%. Shrnutí: Průzkum ukázal, že laická veřejnost je nedostatečně informovaná o afázii a možnostech její intervence oproti zdravotnickým pracovníkům. Přitom dostatek informací může iniciovat včasnou lékařskou pomoc (v případě např. nově vzniklé cévní mozkové příhody). Na základě analýzy výsledků byl vytvořen leták v online i papírové podobě podávající základní informace o afázii jako následku cévní mozkové příhody a možnostech její intervence. V rámci osvěty leták mohou využít nejen kliničtí logopedové, je volně dostupný na webu t4555 LOGOPEDICKÁ INTERVENCE POSKYTOVANÁ V ZAŘÍZENÍCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Kopečný P. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno Úvod: Problematika poskytování logopedické intervence osobám s narušenou komunikační schopností žijícím v zařízeních sociálních služeb je v českých odborných publikacích diskutována spíše ojediněle. Poznatky současné logopedie a aktuální vyzdvihované trendy však hojně deklarují nezbytnost ucelené podpory osob s narušením v oblasti komunikace v důsledku závažného zdravotního postižení, projevujícího se rovněž těžkou poruchou dorozumívacích schopností. Narušení komunikační schopnosti je patrné ve formální i obsahové stránce jazyka, na úrovni fonetické, lexikální, gramatické i pragmatické s velmi výrazným odrazem v možnostech sociální participace. Za účelem maximálního rozvoje komunikace s potenciálem dorozumívat se a přiblížit se majoritní společnosti by měla být logopedická intervence systematicky realizována ve všech institucionálních prostředích, do nichž se osoba se zdravotním postižením v průběhu životní dráhy dostává. Logopedi intervenující v rezortu práce a sociálních věcí jsou zaměstnávání v sociálních službách, které jsou zpravidla určeny lidem s mentálním, tělesným, smyslovým nebo kombinovaným postižením, jimž je vzhledem k závažnosti postižení a sociální situaci znemožněn celodenní pohyb v běžné domácí péči. Soubor a metodika: v rámci výzkumného šetření byly osloveny dvě skupiny respondentů s cílem analyzovat aspekty organizační a terapeutické. Skupina I: 9 vedoucích pracovníků zařízení sociálních služeb, z toho 96 vedoucích pracovníků domovů pro osoby se zdravotním postižením, 6 vedoucích pracovníků týdenních stacionářů a 70 vedoucích pracovníků denních stacionářů. Skupina II: 5 logopedů působících v zařízeních služeb sociální péče v České republice, konkrétně 9 logopedů z domovů pro osoby se zdravotním postižením, logopedů z denních stacionářů a logopedů ze zařízení poskytujících službu týdenního stacionáře v kombinaci s domovem a/nebo stacionářem denním. Hlavní výzkumnou technikou kvantitativního šetření byl dotazník vlastní konstrukce. Výsledky: Nabídku logopedické intervence v daných zařízeních limituje především nedostatek finančních prostředků, ale také představa vedoucích pracovníků o roli logopeda a náplni jeho práce, přestože převážná část vedoucích pracovníků sledovaných zařízení si je vědoma častého výskytu narušené komunikační schopnosti. Na výzkumném vzorku bylo prokázáno, že u uživatelů domovů pro osoby se zdravotním postižením je podle logopedů výrazněji než u uživatelů stacionárních zařízení narušena foneticko-fonologická a morfologicko-syntaktická jazyková rovina, k ověření se blížila i významná souvislost mezi klientem pobytové či ambulantní služby a deficity v sociálním užití komunikačních schopností. Závěr: V posledních 5 až 0 letech je patrný mírný nárůst počtu zařízení poskytujících logopedickou intervenci. Toto pozitivní zjištění vychází pravděpodobně z uvědomění si významu logopedické intervence v kontextu komplexní péče o uživatele sociálních služeb ze strany vedoucích pracovníků. 8 9

16 ZAJIŠTĚNÍ LOGOPEDICKÉ INTERVENCE U SENIORŮ V POBYTOVÝCH ZAŘÍZENÍCH Horynová J., Klenková J. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Příspěvek seznamuje s hlavními výsledky výzkumného šetření, které se uskutečnilo v roce 06 v rámci zpracování stejnojmenné diplomové práce, realizované na Katedře speciální pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem je zajištěna logopedická intervence u seniorů v domovech pro seniory v České republice. Jako dílčí cíle si řešitelky stanovily především zjistit, jaká je míra pokrytí domovů pro seniory zajištěním logopedické intervence, jak je logopedická intervence hrazena, tj. kdo ji zajišťuje, jaké jsou postoje představitelů domovů pro seniory k potřebnosti logopedické intervence u seniorů a jaké jsou z pohledu představitelů domovů pro seniory nejčastější důvody neposkytování logopedické intervence v těchto zařízeních. Těžiště výzkumu ve vztahu ke stanoveným cílům představovalo kvantitativní šetření, založené na datech shromážděných s pomocí dotazníků distribuovaných elektronicky do všech domovů pro seniory v České republice. Sběr dat proběhl v období od listopadu 05 do ledna 06. Výsledky výzkumu mohou být přínosné zejména pro identifikaci silných a slabých míst zajišťování logopedické intervence v domovech pro seniory v České republice a pro hledání cest, jak současný stav zlepšit. FUNKČNÍ (PSYCHOGENNÍ) PORUCHY ŘEČI Sojka P. Oddělení klinické psychologie FN Brno, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Změny řeči mohou být známkou neurologického deficitu, ale řeč je také náchylná k psychosociálním a emočním vlivům, které mohou nepříznivě ovlivňovat její fluenci, prosodii nebo artikulaci. Funkční (psychogenní) poruchy řeči patří do skupiny onemocnění známých pod jmény jako je konverzní porucha, funkční neurologická porucha nebo také hysterie. Příspěvek poukáže na možné příčiny tohoto enigmatického onemocnění, představí možnosti odlišení neurogenní a funkční poruchy řeči a v neposlední řadě se zaměří na jeho terapeutického ovlivnění. 0

17 EMOCE - JAK S NIMI ZACHÁZET V KLINICKÉ PRAXI LOGOPEDA Neudertová H. Oddělení klinické psychologie, PMDV FN Brno Nároky klinické praxe jsou pro zdravotníka zátěžové v mnoha směrech. Běžným požadavkem je orientace na odbornost, znalosti a zručnost. Očekávají se i vřelé lidské reakce v každodenní péči o pacienty. Kromě výkonových a odborných požadavků se od zdravotníků očekává schopnost adekvátně reagovat a orientovat se v emočně náročných situacích tak, abychom pacienta psychicky podporovali při léčbě. Nejinak je to i v praxi klinického logopeda. Fatické poruchy, přes dysartrii až po nejtěžší klinický obraz afázie, vyžadují velkou zátěž na psychickou adaptaci na tuto nepříjemnou diagnózu. Fatické poruchy vyvolávají dezintegraci důležitých psychických modalit člověka a narušují především komunikativní funkci řeči. Tyto narušení přináší takto postiženému člověku významné ztráty a to zvláště v sociální sféře, kdy nemocný člověk se přirozeně uzavírá před okolím, přestává se cítit bezpečně, je tlumena jeho spontanita a přirozená autenticita, což může vést k mnoha maladaptivním psychickým reakcím. Můžeme sledovat projevy chronického stresu v podobě napětí, nervozity, úzkosti, různé podoby a intenzity neurotických reakcí. Klinický logoped se často může konfrontovat s častou frustrací na straně pacienta, může vnímat střídání naděje se zklamáním až po nízkou motivaci v nácvik ztracených řečových schopností až po celkovou rezignaci v terapii. Každodenní kontakt s takto silnými afekty vede i k pochopitelným emočním reakcím na straně klinického logopeda. Pokud se klinický logoped nenaučí efektivně, zdravě a zrale zacházet se svými vlastními emocemi, přispívá k horší adaptaci na nemoc na straně pacienta. Od nepříjemných emocí může nevědomě utíkat, bagatelizovat, poučovat či dávat dobré rady. Je užitečné, aby klinický logoped si byl vědom těchto rizikových faktorů při snaze tlumit emoční reakce a při snaze apelovat na dospělé chování. Měl by nabídnout bezpečný prostor pro odžití emocí, měl by mít dovednost pacientovi emoce zrcadlit. Měl by nabídnout i ujištění o normalitě různě projevených reakcí na straně pacienta. Je nutné říci, že každá práce s intenzivními a negativně laděnými emocemi vede k dřívějšímu rozvoji syndromu vyhoření. Syndrom vyhoření je považován za reakci na mimořádně zatěžující práci, kdy dochází k úplnému vyčerpání fyzických, psychických a duševních sil. Je to stav pocitu prožívané emoční vyprahlosti a beznaděje. Syndrom vyhoření má negativní dopady na rozvoj negativních postojů nejen v pracovní, ale i v osobní sféře, násobí se přítomnost konfliktů, dochází ke snížení vykonávané práce až k jisté dehumanizaci vůči pacientovi. Častý je i rozvoj různých běžných onemocnění a k psychosomatickým poruchám. Extrémní maladaptivní vzorec může vést až k rozvoji adaptačního syndromu, kdy selhávají copingové a zvládací mechanismy na každodenní zátěž spojenou s pracovním nasazením. Velmi efektivní metodou proti rozvoji syndromu vyhoření jsou Bálintovské skupiny či jiné formy práce na vlastním seberozvoji, kdy se učíme efektivně pracovat se svými nezpracovanými emocemi. Tyto metody nám zároveň umožňují pochopit pracovní alianci a terapeutický proces mezi pacientem a klinickým logopedem. TECHNIKY MR ZOBRAZENÍ ELOKVENTNÍCH STRUKTUR ŘEČOVÉHO SYSTÉMU Keřkovský M. Klinika radiologie a nukleární medicíny FN Brno a LF MU Magnetická rezonance (MR) umožňuje detailní morfologické zobrazení mozku s excelentním tkáňovým kontrastem, představuje v současnosti zlatý standard pro zobrazení centrálního nervového systému. V posledních letech dochází k rozvoji pokročilých technik MR zobrazení, které umožňují podrobnější zmapování struktury a funkcí mozku. Jednou z těchto technik je funkční MR zobrazení (fmri), pomocí kterého lze zobrazit funkční aktivitu nejrůznějších kortikálních oblastí mozku a ve vztahu k řečovému systému umožňuje lokalizovat aktivaci řečových center. Další z těchto technik je zobrazení tenzorů difuze (DTI), které umožňuje za pomocí analýzy anizotropie difuzivity bílé hmoty mozkové rekonstruovat mozkové dráhy včetně traktů, které jsou integrální součástí řečového systému. Obsahem této přednášky je přehled technik fmri a DTI po stránce základních technických principů, vlastní realizace MR vyšetření a rekonstrukce obrazových dat za účelem lokalizace struktur řečového systému mozku a v neposlední řadě též ukázka možností využití těchto metod u pacientů s mozkovým nádorem v rámci předoperačního plánování.

18 AWAKE RESEKCE 0 LET V NAŠÍ PRAXI Svoboda T., Košťálová M., Neuman E., Sova M. Neurochirurgická klinika LF MU a FN Brno Historicky nejstarší neurochirurgický operační přístup má své nezastupitelné místo i v moderní neurochirurgii. Je to dáno především snahou minimalizovat poškození všech funkcí mozku a nejlépe je možné integritu těchto funkcí monitorovat při plném vědomí pacienta. Současné intraoperační elektrofyziologické monitorovací systémy umožňují sledování i při celkové anestezii, avšak jejich citlivost je přeci jen nižší než bezprostřední reakce pacienta při vědomí. V některých případech zejména při operačních v řečových oblastech kůry je awake kraniotomie nenahraditelná. Naše pracoviště využívá techniku awake kraniotomie od roku 007. Používáme anestezii typu AAA (Asleep-Awake-Asleep) a přímou kortikální stimulaci v bdělé fázi provádíme pomocí Ojemannova stimulátoru (Integra). Od ledna 007 jsme operovali touto metodikou celkem 7 pacientů. Relativně malý počet těchto operací je způsoben celou řadou příčin jak na straně pacientů, tak na straně lékařů. Nicméně se nám daří tento způsob operování rozšiřovat (v roce 06 9 operací) a průběžně zlepšovat celý operační postup a využitím současných možností zobrazovacích technik a moderních anatomicko-fyziologických poznatků. AFÁZIE A JEJICH ZASTOUPENÍ U PACIENTŮ S TUMOREM MOZKU, ÚSPĚŠNOST LOGOPEDICKÉ INTERVENCE NA NCH V PLZNI Herejková I. Fakultní nemocnice, Neurochirurgická klinika LF UK, Plzeň, Česká republika V úvodu sdělení jsou přehledně zmíněny logopedické postupy po přijetí pacienta s tumorem mozku na NCH kliniku a v průběhu hospitalizace jedná se především o vyšetření fatických funkcí nemocného, kdy je zvažováno, které z nich je v dané situaci nejvhodnější (MAST, VAFO, VFF). Je zmíněna příprava nemocného na vyšetření fmri (funkční magnetická rezonance), RTMS (repetitivní transkraniální magnetická stimulace), případně na operaci (AWAKE), dále pooperační logopedická péče o nemocného s afázií s přihlédnutím ke stavu vědomí nemocného (HPV logo - hodnocení poruchy vědomí). Podstatnou část příspěvku tvoří přehledné zpracování týkající se frekvence a zastoupení jednotlivých typů afázií u nemocných s tumory mozku, je zhodnocena úspěšnost logopedické intervence a terapie u těchto nemocných v období leden 05 březen 07. Na grafech a konkrétních číslech, která budou upřesněna k datu prezentace, je uvedeno srovnání četnosti afázií u nemocných se zhoubnými a nezhoubnými nádory, poměr výskytu nádorů mozku levé a pravé hemisféry, poměr nemocných s tumorem mozku v dominantní hemisféře s afázií a bez afázie, zastoupení jednotlivých typů afázií, zmiňovaná úspěšnost logopedické terapie atp. 4 5

19 NÁHLED NA AFÁZII V KONTEXTU TEORIE NEURONÁLNÍ MULTIFUNKCIONALITY A NEUROKOGNITIVNÍ REHABILITACE Kytnarová L., Vitásková K. Oddělení logopedie a studií komunikačního procesu, Ústav speciálněpedagogických studií, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci Problematika afázií je v tuzemské i zahraniční odborné literatuře z pohledu terminologie, etiologie, symptomatologie, diagnostiky a terapie značně rozpracována. Jiný náhled na tuto problematiku přináší pojímání afázie ve vzájemné souvislosti s poruchami kognitivních funkcí, zejména v kontextu role nonlingvistických poruch kognitivních funkcí v procesu obnovy funkcí jazykových. Termín multifunkcionalita odkazuje na existenci konstantních a dynamických interakcí mezi neuronálními sítěmi podporující kognitivní funkce a neuronální sítí jazyka v lidském mozku. Uplatnění teorie neuronální multifunkcionality v klinické praxi vidí autoři teorie zejména v možnosti optimalizace logopedické terapie afázie. Cílem našeho příspěvku je popsat výše uvedený fenomén a představit koncept neurokognitivní rehabilitace v Moravskoslezském kraji. KORPUS ČEŠTINY V AFÁZII: VÝVOJ A MOŽNÉ APLIKACE Láznička M. Ústav Blízkého východu a Afriky, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Využití jazykových korpusů, tedy více či méně rozsáhlých elektronických souborů textů s různě detailní mírou anotace, se v posledních desetiletích stalo standardní součástí lingvistické práce. Tyto korpusy jsou chápány jako reprezentativní vzorky jazykového chování určité množiny mluvčích a slouží jako jakýsi obraz zprůměrovaného jazykového chování dané komunity, v němž však zůstává zachována i interindividuální variabilita. Vedle obecných korpusů psaného nebo mluveného jazyka (pro češtinu série korpusů SYN a ORAL, viz např. Benešová et al. 05, Křen et al. 05) existují i specializované korpusy zaměřené na zvláštní typy jazykového chování, jako je osvojování mateřského či cizího jazyka nebo vrozené či získané jazykové patologie. Takové korpusy pak můžou sloužit buď jako vstupní data pro exploratorní či konfirmatorní výzkum, či k účelům vzdělávacím. Podobné databáze zároveň mohou sloužit jako platforma pro sdílení často velmi pracně a obtížně sesbíraných dat (srov. MacWhinney et al. 0). V příspěvku představím pilotní fázi projektu, jehož cílem je vytvořit korpus mluvené češtiny osob s afázií. Cílem korpusu je přitom poskytnout postupně rozšiřovaný obraz mluvené češtiny v různých typech afázie s různou mírou závážnosti. Motivací pro projekt je zároveň snaha o rozšíření spolupráce mezi lingvisty a (klinickými) logopedy, o jejíchž výhodách se též krátce zmíním. Korpus je koncipován tak, aby obsahoval semispontánní řečovou produkci a zároveň obsáhnul konverzační, narativní, deskriptivní a procedurální diskurz. Úlohy, jejichž pomocí byly elicitovány jednotlivé žánry diskurzu, jsou tak zasazeny do rámce relativně volně strukturované konverzace. V první fázi byly nasbírány nahrávky osob s afázií s různou mírou fluence a spíše lehčími poruchami v celkové délce téměř 8 h. Tyto nahrávky byly přepsány a nyní jsou dále zprácovávány jsou opatřeny značkami lingvistických kategorií a značkami pro jazykové chyby s afaziologickou relevancí. V první části příspěvku se zaměřím především na způsob zpracování těchto transkriptů. Ve druhé části příspěvku krátce představím možnosti využití korpusu na analýze narativů, v nichž participanti vyprávěli děj krátké grotesky, kterou předtím shlédli. Soustředím se přitom na možné ukazatele omezení komunikačních/jazykových schopností na rovině diskurzu, jako je relativní délka promluvových úseků, poměr typů a tokenů, počet pauz a hezitací, počet větných fragmentů či frekvenční profil jmen a sloves (srov. Lind et al. 009). Reference: Benešová, L., Křen, M., Waclawičová, M. 05. Korpus spontánní mluvené češtiny ORAL0. Časopis pro moderní filologii, 97(): Křen, M. et al. 05. SYN05: reprezentativní korpus psané češtiny. Ústav Českého národního korpusu, FF UK. Lind, M., Kristoffersen, K. E., Moen, I., Simonsen, H. G Semi-spontaneous oral text production: Measurments in clinical practice. Clinical Linguistics & Phonetics (): MacWhinney, B., Fromm, D., Forbes, M., Holland, A. 0. AphasiaBank: Methods for Studying Discourse. Aphasiology 5:

20 SCHOPNOST PSANÍ NEDOMINANTNÍ KONČETINOU U DOSPĚLÉ POPULACE Ševčíková I., Košťálová M., Jurášková M., Kopečný P., Bednařík J. Katedra speciální pedagogiky PdF MU Brno Rehabilitační oddělení FN Brno Úvod: Pacienti s neurogenním postižením mozku mají často narušenu symbolickou komunikační schopnost. V rámci intervence klinického logopeda je u nich mimo jiné provedeno vyšetření schopnosti psaní, a to i v případě, že hybnost dominantní končetiny je omezena parézou či plegií. Pokud je hybnost při grafomotorických pohybech zcela nemožná (např. v případě pravostranné plegie u praváka), je nemocný požádán, aby psal při vyšetření nedominantní, tedy levou rukou. Většina respondentů v praxi má před zahájením psaní nedominantní končetinou obavy z nezvládnutí úkolu. Hodnocena je pak pouze obsahová stránka projevu, nikoliv formální. Cíl: Ověřit, zda výkon psaní provedený nedominantní rukou nemá negativní vliv na výkon při vyšetření symbolické složky, tedy obsahu. Soubor a metodika: dobrovolníků ( žen, mužů), věkový průměr 6 let (věkové rozpětí let). Vyšetřovací postup tvořily některé položky subtestů psaní a vizuokonstrukčních dovedností Addenbrookského kognitivního testu, české verze testu Mississippi Aphasia Screening Test a testu Vyšetření fatických funkcí. Celkové skóre činí 40 bodů. Byly porovnány výsledky psaní provedené dominantní a nedominantní končetinou. Administrace vyšetření trvala přibližně 40 minut. Byl sledován i možný vliv hry na nástroj. Výsledky: Informanti získali v testu provedeném nedominantní končetinou průměrně o 0,4 bodu méně než v testu provedeném končetinou dominantní. Nebyl prokázán výrazný vliv pohlaví na výsledek testu. Lepší výkon v obsahu při psaní oběma končetinami měli respondenti nižšího věku a s vyšším vzděláním ve shodě s normativními daty použitých testů. Dále se projevil pozitivní vliv hry na hudební nástroj. Závěr: Vzhledem ke zjištění nevýznamného rozdílu výsledků testů provedených dominantní a nedominantní končetinou v uvedeném průzkumu není důvod k obavám z významného negativního ovlivnění obsahu při psaní nedominantní končetinou i v klinické praxi. DIAGNOSTIKA ALEXIE Gronychová J., Košťálová M., Hanáková A. Ústav speciálněpedagogických studií, PdF UP Olomouc Úvod: V českém jazyce je možné realizovat diagnostiku alexie pomocí subtestu v rámci screeningu nebo komplexního testu. V současné době ale není k dispozici speciální test k detekci lehkých poruch a byl východiskem pro adekvátní terapii alexie v chronické fázi onemocnění. Cíl: Seznámit s nově vytvořeným vyšetřovacím postupem ALEXIE a jeho použitím u pilotního souboru zdravých dobrovolníků Metodika: Diagnostický materiál ALEXIE tvoří čtyři subtesty: I. Doplňování vět, II. Fotografie + věty, III. Pokyny + hybná reakce, IV. Čtení textu + porozumění. Výkon v jednotlivých položkách je skórován 0 body. Maximální počet bodů je 0. Použití testu ALEXIE včetně administrace trvá 5 až 0 minut. Definitivní verzi testu předcházelo ověřování zkušební verze testu. Vytvořený test byl prakticky použit u pacientů s alexií v chronické fázi. Soubor: N= 50 dobrovolníků; průměrný věk 7 let (rozpětí 60 8 let) bez neurogenní či kognitivní poruchy v anamnéze (všichni respondenti v Mini Mental State Examination skórovali nad 7 bodů) a bez přítomnosti fatické poruchy (v české verzi Mississippi Aphasia Screening respondenti dosahovali pásma normy). Výsledky pilotního souboru v testu ALEXIE jeví mírnou tendenci lepšího výkonu ve prospěch nižšího věku. Shrnutí: Vytvořený test ALEXIE bude dále ověřován u pacientů s lehkými neurogenními deficity čtení a bude použit u vyšetření většího souboru intaktních dobrovolníků pro získání orientačních normativních hodnot. V neposlední řadě bude nutné vytvořit přímo navazující terapeutický materiál. Test bude volně dostupný specialistům na nemocnice-bohunice/neurologicka-klinika/pracoviste-klinicke-logopedie/t

21 PROBLEMATIKA AFÁZIE U BILINGVNÍCH OSOB Václavíková L., Vitásková K., Košťálová M. Ústav speciálněpedagogických studií PdF UP, Olomouc Počet cizinců s trvalým pobytem v České republice se kontinuálně zvyšuje, stejně jako stoupá počet narozených cizinců v ČR a přibývá sňatků českých žen s cizinci. Přibývá také počet ischemických cévních mozkových příhod. Proto lze do budoucna očekávat nárůst případů bilingvní afázie (BA) v logopedické praxi. Přesto tato problematika není v české odborné literatuře dostatečně zpracovaná. Cílem diplomové práce je teoretická a empirická analýza problematiky afázie u bilingvních osob. Byly zpracovány dvě případové studie bilingvních pacientů hovořících českým a dalším jazykem. Sběr dat probíhal formou anamnestického rozhovoru (příp. dotazníku), studia textových dokumentů, vlastního testování a pozorování. Bilingvní pacient A (český jazyk ČJ -ukrajinský jazyk UJ ) s Wernickeho afázií těžkého stupně, alexií a agrafií. Mateřský jazyk ukrajinský, jedná se o bilingvismus pozdní, sukcesivní. Premorbidní úroveň jazykových dovedností byla na velmi dobré úrovni ve všech oblastech UJ (produkce, percepce, lexie, grafie), výkon v ČJ vykazoval nižší úroveň. Bylo provedeno vyšetření ČJ pomocí testu MASTcz (Košťálová a kol., 008) a kvalitativní posouzení UJ v obdobných jazykových oblastech. Porovnání obou testů prokázalo stejné výsledky ve většině subtestů, mírně lepších výsledků pacient dosáhl v částech opakování a rozumění mluvené instrukci v případě UJ. Tyto výsledky je možné přisuzovat premorbidnímu stavu UJ vzhledem k ČJ. Kazuistika B se týká bilingvního pacienta se znalostí českého a maďarského jazyka. Prezentované teoretické poznatky a případové studie osob s BA přibližují odborníkům zejména možnosti diagnostiky BA, nezbytnost důkladného zhodnocení stavu jazykových dovedností premorbidně a posouzení symptomů afázie za účelem optimálního výběru terapie. Do budoucna se dále jeví jako užitečné zpracování více kazuistik dvojjazyčných osob s českým a dalším jazykem, které budou zaměřeny na proces diagnostiky, ale také terapie, neboť jich je značný nedostatek. Zajímavé by také bylo zpracování informační brožury o specifikách přístupu k pacientům s bilingvní afázií. DOSTUPNÉ MATERIÁLY PRO TERAPII AFÁZIE V KLINICKÉ PRAXI Šmíd P. Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé Luže-Košumberk Mezi klinickými logopedy jsou často slyšet stesky po kvalitních terapeutických materiálech, určených pro práci s dospělými pacienty, zejména s diagnózami afázie a kognitivně-komunikační poruchou. V porovnání s množstvím materiálů a pomůcek pro dětské pacienty není podkladů pro práci s dospělými mnoho, ale lze najít dostatek kvalitních, které v práci s dospělými pomohou nejen jim samotným, ale také klinickým logopedům. Cílem přednášky je seznámení se současnými dostupnými materiály pro terapii afázie a kognitivně-komunikační poruchy, které jsou využitelné v logopedické intervenci u dospělých pacientů. Jednotlivé terapeutické materiály jsou rozděleny do několika oblastí, doplněny fotografiemi a informací, kde je možné je opatřit. 40 4

22 NEURODEGENERATIVNÍ DEMENCE UPDATE Eliášová I. Centrum pro kognitivní poruchy, I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně, CEITEC - Středoevropský technologický institut MU, výzkumná skupina - Aplikované neurovědy Hlavní text: Demence je získaná progresivní porucha paměti a dalších kognitivních funkcí způsobující významné omezení sociálních, pracovních a běžných denních aktivit postiženého jedince. Klinicky dělíme demence na primární neurodegenerativní onemocnění a dále v menší míře se vyskytující demence sekundární (symptomatické), které jsou součástí projevů různých mozkových nebo somatických nemocí. Mezi neurodegenerativní demence řadíme Alzheimerovu nemoc, demenci s Lewyho tělísky, frontotemporální demenci (neboli nověji tzv. frontotemporální lobární degeneraci FTLD), demenci provázející Parkinsonovu nemoc, Huntingtonovu nemoc, prionové nemoci. Nejčastější v populaci je Alzheimerova nemoc (AN), která tvoří 60-70% všech demencí. Podle v současnosti platných kritérií ji dělíme na pravděpodobnou, možnou AN, pravděpodobnou a možnou AN s průkazem patofyziologického procesu (podporovanou pozitivitou biomarkerů) a neuropatologicky prokázanou AN. Podle klinického fenotypu dělíme onemocnění na typickou/amnestickou formu a atypické varianty, mezi které řadíme dorzální variantu s okcipitotemporální či biparietální atrofií a dále variantu logopenickou a frontální. Druhou nejčastější neurodegenerativní demencí je demence s Lewyho tělísky (5-0%). Základními klinickými projevy tohoto onemocnění jsou fluktuující kognitivní poruchy, zrakové halucinace a extrapyramidový hypokinetický syndrom. Kognitivní deficit u demence s Lewyho tělísky a demence provázející Parkinsonovu nemoc je obdobný a zahrnuje především poruchy pozornosti, exekutivních funkcí, abstraktního myšlení, paměti, zrakově prostorových funkcí a řeči. Třetím nejčastějším typem je demence frontotemporální (5%). Z klinického hlediska rozlišujeme formy s převažujícími behaviorálními projevy (60%) a formy s dominantní poruchou řeči (40%). Podle typu patologicky akumulovaného proteinu se FTLD klasifikují na FTLD-tau (tauopatie), FTLD-TDP s ubikvitin a TDP4 pozitivními inkluzemi, FTLD-FUS s akumulací tzv. fusion in sarcoma proteinu, FTLD-UPS (ubikvitin proteázomový systém) s ubikvitin pozitivními a TDP4 negativními inkluzemi. Jednotlivé podjednotky jsou spojeny s charakteristickými klinickými obrazy. Podle histopatologického obrazu je progresivní non-fluentní afázie nejčastěji tauopatie, zatímco sémantická demence a FTLD-MND je ubiquitinopatie (resp. TDP4 proteinopatie). Důležitou roli při zjišťování příčiny demencí hrají zobrazovací metody. Vedle klasické MRI existuje řada analytických matematických metod ke zhodnocení míry atrofie (např. volumometrie nebo tzv. voxel-based morfometrie). Používáme i funkční zobrazovací metody (PET, SPECT, funkční MRI). Standardem v léčbě určitých typů demencí (Alzheimerovy nemoci, demence s Lewyho tělísky a demence provázející Parkinsonovu nemoc) jsou inhibitory acetylcholinesterázy, a to pro léčbu mírného až středně těžkého stádia onemocnění. Pro léčbu středně těžkých a těžkých stádií AN se k léčbě přiřazuje memantin (antagonista NMDA receptorů). Experimentání terapie AN s cílem zpomalení progrese onemocnění či jeho prevence zahrnuje např. imunoterapii zaměřující se na inhibici produkce, zvýšení odstraňování či inhibici toxických forem beta amyloidu, ovlivnění patologické kaskády tau proteinu a i mnohé další směry. JAZYKOVÉ DEFICITY U PACIENTOV S DEMENCIOU PRI ALZHEIMEROVEJ CHOROBE Cséfalvay Z., Marková J. Katedra logopédie, Pedagogická fakulta, Univerzita Komenského v Bratislave Prednáška sumarizuje výsledky multidisciplinárneho výskumu zameraného na hlbšiu analýzu kognitívno-komunikačných deficitov pri demencii. Náš výskum bol podporený grantom, ktorý umožnil systematicky sledovať veľkú vzorku pacientov s demenciou pri Alzheimerovej chorobe, ale aj iných pacientov s rôznym typom demencie. Cieľ: Vo výskume sme analyzovali jazykové procesy na úrovni slova, vety u pacientov s rôznym stupňom demencie pri Alzheimerovej chorobe s cieľom zachytiť a opísať špecifické jazykové deficity u tejto populácie. Súbor a metóda: Výskumnú vzorku tvorilo 79 pacientov s diagnostikovanou demenciou pri Alzheimerovej chorobe (ACH), z toho 8 pacientov ľahkého stupňa, 6 pacientov stredného stupňa a 5 pacientov ťažkého stupňa. Kontrolnú skupinu tvorili osoby bez kognitívneho deficitu, ktoré mali výkony v skríningu MoCA 6 a viac bodov. Na diagnostiku jazykových deficitov sme použili batériu testov, ktoré boli vytvorené pre slovenský jazyk: Test pomenovania obrázkov, vybrané subtesty z jazykovej batérie Diagnostika afázie, alexie a agrafia, Test porozumenia viet. Na skríning kognitívnych deficitov sme použili slovenskú adaptáciu Montrealskeho kognitívneho skríningu (MoCA). Výsledky: Porovnanie výkonov pacientov s rôznym stupňom ACH s výkonom zdravých subjektov ukázalo, že všetky porovnávané skupiny sa signifikantne odlišovali v porozumení viet (Kruskal-Wallis 50,609, p<0,00). Na úrovni slov (pomenovanie objektov) sa výkony signifikantne líšili od výkonov normy až pri ťažkom stupni ACH (Mann-Whitney, p<0,00), pri porozumení izolovaných slov sa nezistili signifikantné rozdiely medzi výkonmi normy a pacientmi s ACH (K-W 4,506, p=0,). Závery: Na včasné zachytenie jazykových deficitov u pacientov s demenciou pri ACH použitie testov na porozumenie izolovaných slov a pomenovanie obrázkov je nedostatočné a nemôže odhaliť už prítomné poruchy na vyšších úrovniach (napr. viet). Výsledky poukazujú na to, že už aj pacienti s ľahkým stupňom demencie sú signifikantne horší než zdraví respondenti v úlohách zameraných na spracovávanie jazykovej informácie na vyššej úrovni. Táto práca bola podporená Agentúrou pre výskum a vývoj na základe zmluvy č. APVV , Kognitívno-komunikačné poruchy u pacientov s miernou kognitívnou poruchou a demenciou 4 4

23 PŘÍSPĚVEK LOGOPEDA K DIAGNOSTICE PRIMÁRNÍ PROGRESIVNÍ AFÁZIE Košťálová M., Brno Neurodegenerativní onemocnění jsou provázeny různými typy narušení schopností komunikovat. Primární progresivní afázie (PPA) řadíme mezi neurogenní poruchy jazykových schopností. Charakteristickým znakem PPA je izolovaná pozvolná progrese alterace jazykových dovedností a to při zachovaných běžných denních aktivitách (s výjimkou těch, které jsou závislé na jazykových schopnostech). Rozlišujeme tři základní typy: nonfluentní agramatická varianta jejíž jazykový projev je zpomalený s výskytem agramatismů případně doprovázený řečovou apraxií což odpovídá neuroradiologickému nálezu postižení dominantní hemisféry s převahou v zadní fronto-inzulární oblasti; logopenická varianta vzniká na bázi postižení především parietálních oblastí a oblastí v okolí Sylviovy rýhy je charakteristická především častými zárazy v řeči, výskytem anomií a poruchou schopnosti opakovat věty; U sémantické varianty dominují především poruchy odcizení významu slov, poruchy rozumění a neschopnost vybavit si adekvátní pojmenování z mentálního lexikonu. Sémantická varianta se pojí s převažujícím postižením předních částí temporálního laloku dominantní hemisféry. Uvedené charakteristiky PPA jsou typické pro počáteční fáze, nejčastěji probíhají po dobu dvou až tří let onemocnění a pozdější klinické obrazy přecházejí do těžké frontální demence. Prezentace bude obsahovat konkrétní charakteristické ukázky z počáteční fáze případu primární progresivní afázie a výsledky vyšetření fatických funkcí provedené klinickým logopedem. PODÍL LOGOPEDA NA KOMPLEXNÍ PÉČI O OSOBY SE SYNDROMEM DEMENCE Zábranská N., Klenková J. Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Příspěvek představuje hlavní body výzkumného šetření, které bylo uskutečněno v roce 06 v rámci diplomové práce realizované na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Hlavním cílem bylo vytvořit základ terapeutického plánu, který by bylo možné použít při logopedické intervenci u osob se syndromem demence. Plán obsahuje cvičení na krátkodobou i dlouhodobou paměť, myšlení, pozornost, schopnost čtení a psaní a komunikaci. Plán byl úspěšně vyzkoušen u několika osob žijících v domově se zvláštním režimem a na základě toho byl následně zhodnocen a uznán jako vhodný základ pro logopedickou intervenci u osob s demencí. Vzhledem k potřebám výzkumu bylo použito kvalitativní šetření. Výstupy práce mohou mít přínos zejména pro osoby pečující o klienty se syndromem demence jako základní kámen při snaze o co nejdelší udržení komunikačních schopností těchto klientů

24 ADDENBROOKSKÝ KOGNITIVNÍ TEST ORIENTAČNÍ NORMY PRO ČESKOU POPULACI Fiedorová (Beránková) D., Krulová P.,4, Mračková M.,5, Eliášová I.,5, Košťálová M.,6, Janoušová E: 7, Stehnová I. 5, Bar M., Ressner P., Nilius P., Tomagová M. 4,8, Rektorova I.,5 Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika LF OU a FN Ostrava Výzkumná skupina Aplikované neurovědy, CEITEC Středoevropský technologický institut MU, Brno, Katedra rehabilitace, LF OU v Ostravě, 4 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, LF OU v Ostravě, 5 Neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně, 6, 7 Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno, 8 Ústav ošetrovateľstva, JLF UK v Bratislave Poznámky Cíl: Cílem této studie je poskytnout orientační normy pro Addenbrookský kognitivní test (ACE R) a jeho dílčím kognitivním doménám pro českou populaci. Soubor a metodika: Do studie bylo zařazeno 4 osob (89 žen a 54 mužů) ve věku let. Do studie byli zařazeny zdravé subjekty, bez onemocnění mozku, smyslové poruchy a závažného psychiatrického onemocnění, s MMSE nad 7 bodů. Osoby byly podrobeny detailnímu anamnestickému rozhovoru pro zjištění případných onemocnění mozku v minulosti a pro zjištění míry soběstačnosti v běžných denních činnostech. Osoby s poškozením mozku v anamnéze, porušenou soběstačností v běžných denních činnostech či MMSE pod 7 bodů byly ze studie vyřazeny. Srovnání hodnot ACE R a jeho složek u mužů a žen bylo provedeno pomocí Mannova Whitneyova testu a srovnání hodnot u čtyř skupin daných věkem a vzděláním pomocí Kruskalova Wallisova testu. Výsledné p hodnoty byly korigovány na mnohonásobné testování užitím Bonferroniho korekce. Hraniční skóry byly vytvořeny na úrovni. a 7. percentilu. Výsledky: Byla prokázána negativní korelace s věkem (p < 0,00; r = 0,4) a pozitivní korelace s proměnnou vzdělání na celkový výsledek v testu (p < 0,00; r = 0,4) i v dosažených výsledcích některých jednotlivých kognitivních domén. Vliv pohlaví nebyl statistický prokázán. Hraniční skór pro všechny subjekty ve věku na úrovni. percentilu je 74 bodů pro celkový skór v Addenbrookském kognitivním testu a 79 bodů na úrovni 7. percentilu. Závěr: Studie poskytuje orientační normy pro českou populaci pro Addenbrookský kognitivní test a nabízí bázi pro vytvoření kvalitních norem za předpokladu navýšení počtu subjektů

25 Poznámky 48 49

26 Poznámky 50 5

27 jak žiji dál s afázií Jmenuji se Bohumil Vlach a je mi 76 let. CMP mne postihla v roce 007. Po měsíčním pobytu v nemocnici jsem chodil, ale nemluvil jsem, nepsal jsem, nečetl jsem a ani jsem nepočítal. Po desíti letech jsem schopen mluvit, psát i počítat s drobnými potížemi. Čtenému textu rozumím a jsem schopen vystihnout myšlenku. Za pomoci manželky stále trénuji. Chodím do logo skupiny, kde si povídáme. Já si připravuji výňatky z brněnských pověstí a následně chodíme na výlety se skupinou po těchto památkách. Čerpám z knihy Mezi Svratkou a Svitavou, brněnské pověsti a legendy autorem je Aleš Marek. Text pověstí je jak ve spisovné češtině, tak v brněnském hantecu. Brněnský hantec mi dělal potíže, stejně jako cizí jazyky, jejichž znalost se mně už nevrátila. Bohumil Vlach Otázky k porozumění textu ) Proč chtěl generál Torstensson dobýt Brno právě v den katolického svátku Nanebevzetí Panny Marie? ) Jak se jinak nazývá obraz Černé Madony? ) Kde si můžeme prohlédnout obraz Černé Madony? Odpovědi na otázky (na základě přečteného textu) ) Protestanské švédské vojsko mariánský kult neuznávalo. ) Skvost Moravy. ) Na oltáři baziliky na Mendlově náměstí. Uvedené texty jsou volně ke stažení na webu FN Brno pro potřeby tréninku nejen pacientů: t4555 Ukázka z vytvořených textů podle Aleše Marka pro trénink pacientů s alexií: O Černé Madoně (Pověsti ze švédského obléhání). Další pověst vypráví o záchraně Brna před Švédy Černou Madonou. Protestanské švédské vojsko mariánský kult neuznávalo a v kostelích ničilo mariánské obrazy a sochy. Také datum závěrečného útoku na obležené město nebylo stanoveno náhodou. Torstensson chtěl dobýt Brno v den katolického svátku Nanebevzetí Panny Marie, aby se vysmál přesvědčení Brňanů, že jejich město je pod ochranou Matky Boží. Naděje Brňanů se upínaly k zázračnému obrazu. Brzy se rozšířily pověsti o zázracích svědčících o ochraně ohroženého města, nad nímž Černá Madona s Jezulátkem rozprostírá modrý plášť. Obraz Černé Madony nazývaný gemma Moraviae (skvost Moravy) si můžeme prohlédnout na hlavním oltáři starobrněnské baziliky na Mendlově náměstí. A v brněnském hantecu: Naša milá gemma Moraviae, nevopóšťé náš špicové štatl a vochraňuj jé, ať déchá nafurt! Překlad Naše milá gemma Moraviae, neopouštěj naše krásné město a ochraňuj jej, ať žije na věky! 5 5

28 XII. konference - neurogenní poruchy komunikace dospělých Kolektiv autorů, sborník abstrakt Vydal: TA-SERVICE, s.r.o. Hlinky 48, Brno 07

29