Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování a šlechtění rostlin

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav pěstování a šlechtění rostlin Rozvoj pěstování kmínu kořenného v posledním desetiletí. Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Blanka Kocourková, CSc. Vypracovala: Romana Putnová Brno 2009

2 Zadání bakalářské práce

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Rozvoj pěstování kmínu kořenného (Carum carvi L.)v posledním desetiletí vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně, dne 29. května 2009 Romana Putnová

4 Poděkování Děkuji paní Ing. Blance Kocourkové, Csc. za odborné vedení, ochotu, trpělivost, věcné připomínky a poskytování cenných rad při vypracovávání této bakalářské práce. Další poděkování patří mé rodině za psychickou a finanční podporu.

5 Abstrakt V předložené bakalářské práci jsme formou rešerše sestavili přehled o výzkumu kmínu kořenného (Carum carvi L.), naší nejpěstovanější kořeninové rostliny, v posledních 10 letech. Podle našich zjištění bylo v průběhu zmiňovaného období publikováno 25 vědeckých prací, 2 sborníky pro pěstitele kmínu a dále bylo obhájeno 24 závěrečných prací studentů s tématikou kmínu. Dále bylo podáno 8 návrhů projektů u NAZV MZe, z toho byly 2 úspěšně schváleny. Klíčová slova: Kmín kořenný, publikace, výzkum

6 Abstract In this literature search is arranged the list of investigation of caraway, our the most cultivated spice, in last ten years. According to our findings there were publicated 25 scientific works, 2 magazines for producer of caraway and vindicated 24 final students works with topic of caraway. Moreover there were filed 8 proposals by NAZV MZe. Two of them were passed. Key words: Caraway, publication, investigation

7 Obsah 1. ÚVOD CÍL PRÁCE SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Biologická a botanická charakteristika kmínu kořenného Vývoj ploch a produkce kmínu kořenného MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE Rok Rozsah pěstování Cíle sdružení Odrůdová skladba kmínu kořenného Šlechtění kmínu a předpoklad dalšího vývoje Genové zdroje kmínu a možnosti jejich využití Ochrana kmínu proti plevelům Choroby kmínu Zkušenosti s ochranou kmínu proti chorobám Zásahy státu u komodity kmín Závěry valné hromady Rok Rok Rok Analýza kalendářního roku Obchodování s kmínem v ČR Ochrana kmínu proti chorobám a škůdcům Fyziologické charakteristiky registrovaných odrůd kmínu Stanovení obsahu silic Další publikace věnované kmínu v roce Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce Rok Pravidelný jarní seminář Polní den kmínu... 27

8 Další publikace věnované kmínu v roce Rok Semináře pro pěstitele kmínu Odborné práce publikované v roce Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu Rok Semináře pro pěstitele kmínu Odborné práce publikované v roce Výzkum Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce Rok Seminář pro pěstitele kmínu Vědecké práce Odborné práce publikované v roce 2003: Výzkum Rok Seminář pro pěstitele kmínu Vědecké práce Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu Rok Seminář pro pěstitele kmínu Rok Semináře pro pěstitele kmínu Výzkum Vědecké práce Odborné práce: Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce Rok Semináře pro pěstitele kmínu Vědecké práce Výzkum Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce 2007: Rok

9 Semináře pro pěstitele kmínu Výzkum Vědecké práce Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 42

10 1. ÚVOD Kmín kořenný (Carum carvi L.) je významnou komoditou českého zemědělství a důležitou položkou zahraničního obchodu s kořením. Kmín má v ČR specifické postavení a patří mezi rozhodující kořeninové rostliny. Faktor, který omezuje jeho pěstování v ČR je vysvětlován především ekonomickou situací pěstitelů ve vztahu uspokojení rostoucích nároků na kvalitu produkce, to je především na odbornou technologii pěstování a posklizňové úpravy, které mají bezprostřední vliv na kvalitu. Pěstování kmínu v 90. letech bylo na vrcholu a poté zaznamenáváme recesivní období, kdy dochází k poklesu pěstebních ploch. Sdružení Český kmín podalo v roce 2004 žádost o udělení ochranné známky EUchráněné označení původu pro produkt Český kmín dle nařízení rady ES č. 510/2006 O ochraně zeměpisného označení původu zemědělského produktu a potravin. Evropská komise zapsala označení Český kmín do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení nařízením Komise (ES) č. 433/2008 ze dne 20. května Základními parametry pro užití přidělené známky je kromě oblasti pěstování též kvalita nažek a užití registrované odrůdy kmínu kořenného-dvouleté formy. V uplynulých deseti letech byla kmínu věnována pozornost nejen z hlediska pěstebních ploch, produkce, obchodu, ale i z hlediska oblasti výzkumu a šlechtění. 10

11 2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce bylo vypracování literární rešerše z dostupných pramenů o poznatcích vědy a výzkumu v posledních deseti letech. Dalším cílem bylo sestavení časové řady ploch a výnosů kmínu pěstovaného v ČR. Cílem se také stalo vyhledání údajů o pěstování kmínu v EU. 11

12 3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 Biologická a botanická charakteristika kmínu kořenného Kmín luční se v přírodě vyskytuje na loukách, pastvinách a v jiných travinných porostech, zvláště ovlivněných mírným sešlapem. Půdy jsou to většinou čerstvě vlhké až vlhké s bohatou zásobou živin. V ČR se vyskytuje téměř po celém území s různou hustotou výskytu bez patrné zákonitosti (rozšíření je antropologicky podmíněno). Kmín se u nás vyskytuje ve všech nadmořských výškách (TOMŠOVIC, 1997). Kmín kořenný (Carum carvi L.) patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae) (LINDL). Rostliny z čeledi miříkovitých jsou jednoleté až vytrvalé byliny, které jsou většinou lysé nebo s jednoduchými chlupy mající ve všech vegetativních částech i v oplodí sekreční buňky (nádržky) a kanálky (TOMŠOVIC, 1997). Všechny tyto okoličnaté rostliny jsou aromatické a produkují těkavé silice (monoterpeny, seskviterpeny a fenylpropanoidové sloučeniny) a související pryskyřice ve vyměšovacích kanálcích, v kořenech, stoncích, listech, květenstvích a plodech (HEGNAUER, 1971 in HAY, 1993). Miříkovité jsou rozsáhlou a význačnou čeledí, zahrnující přibližně 300 rodů a 3000 druhů aromatických bylin (GOOD, 1974; HEYWOOD, 1978 in HAY, 1993). Jsou rozšířeny po celém světě. Mohou být jednoleté rostliny, dvouleté i trvalky a jejich výška se liší od několika centimetrů až po několik metrů, snadno se však poznají podle klasického květenství. Mají následující botanické znaky (HEYWOOD, 1978 in HAY, 1993): stonky: vzpřímené, článkované, duté; listy: střídavé bez palistů, normálně rozčleněné; květy: zmenšený kalich, pět okvětních lístků, pět volných tyčinek, spodní semeníky, které mají po dvou pestících a obsahují po jednom vajíčku, květy uspořádané do jednoduchého nebo složeného okolíku, jsou opylovány hmyzem a jsou autogamní; plody: suchý schizocarp nese dva rýhované medycarpy obsahující po jednom semeni; semena: olejový endosperm a malé embryo. Rod Carum jsou rostliny většinou dvouleté lysé byliny s kůlovým kořenem, lodyhami přímými až obloukovitě vystoupavými a s listy lichozpeřenými s lístky do čárkovitých úkrojků peřenosečnými. Okolíky jsou složené, bohaté a ploché. Obal a obalíčky 12

13 chybějící. Obvykle bílé květy kmínů jsou oboupohlavné, zřídka pouze samčí. Dvounažky jsou elipsoidní až vejcovité, z boku smáčklé s tenkým poltivým karpoforem (spojuje dvě rozpadající se merikarpia). Merikarpia (dílčí plod) jsou půlměsíčitě prohnutá, zašpičatělá a mají pět vystouplých hlavních žeber. Tento rod má asi 30 druhů vyskytujících se ve středním mírném a subtropickém pásu (TOMŠOVIČ, 1997). V literatuře bývá kmín rozdělen na dvě formy podle délky vegetační doby a to na kmín jednoletý a kmín dvouletý. Kmín kořenný dvouletý Carum carvi L. je bylinou vytvářející v prvním roce bělavý kořen vřetenovitého tvaru, na povrchu příčně zvrásnělý, slabě se rozvětvující a s listovou růžicí tvořenou řapíkatými listy (KOCOURKOVÁ, 1996). Čepel listu je v obrysu úzce eliptická, s lístky v osmi až dvanácti oddálených jařmech postavených kolmo k listovému vřetenu vejčitého obrysu. Řapík přisedající krátkou rozšířenou pochvou, je o málo kratší než čepel (TOMŠOVIC, 1997). V druhém roce vegetace po ukončení jarovizačního procesu se diferencují generativní orgány (KOCOURKOVÁ, 1996) a vyrůstá rýhovaná lodyho dlouhá cm, větvená, přímá až obloukovitě vystoupavá. Množení bočních větví je ovlivněno geneticky a architekturou porostu. Lodyha je zelená, v době květu je zbarvena antokyanem (ŠPALDON, 1986). Listy na lodyze jsou postaveny střídavě, jsou lichozpeřené, s lístky do čárkovitých úkrojků peřenosečnými. Nejhornější redukovaný list se štětinatými úkrojky někdy napodobuje obal. Kališní cípy chybějí nebo jsou jen naznačeny. Korunní lístky jsou čistě bílé, zřídka růžové a obvejčité s přehrnutým lalokem (TOMŠOVIC, 1997). Drobné bílé květy jsou oboupohlavné a pestíkové. Jsou uspořádány ve středně velké okolíky, s různě dlouhou květní stopkou. Ve složeném okolíku je 3-10 jednoduchých okolíků, které jsou na 3-5 cm dlouhých stopkách. Okolíčky mají kvítků. Zakrnělý kalich má 5 zoubků, které se střídají s pěti volnými korunními plátky. Jsou bílé a většinou mají načervenalé žilky, jsou 1mm dlouhé. Semeník je spodní, dvoupouzdrý, se dvěma čnělkami. Tyčinky jsou uspořádány podle čísla 5 a při otevření květu vystupují nad květní plátky. Dospívají dříve než blizny, takže nastává cizosprašnost. Okolíky jednotlivých stonků rozkvétají od centrálního okolíku směrem dolů. Nejdříve rozkvétají okolíky na stoncích 1. řádu, potom 2. řádu a dalšího řádu. Nakonec kvetou květy v okolících na dolních stoncích, a to zpravidla dní od prvního květu. Podobný postup je při dozrávání (ŠPALDON, 1986). Květy jsou cizosprašné, převážně 13

14 hmyzosnubné (TOMŠOVIC, 1997). Tyčinky uvolňují pyl během prvních dvou dní, kdy je květ otevřen a třetí den vadnou. Blizna není do šestého až sedmého dne kvetení citlivá na pyl. Hlavní okolík je v samičím úseku kvetení, když vedlejší okolíky jsou v samčí fázi kvetení. Samoopylení v květu a uvnitř okolíku není obvyklé (VAN ROON, BLEIJANGERG, 1964). Plodem je dvounažka, která má elipsoidní až vejcovitý tvar, z boku je smáčklá (TOMŠOVIC. 1997). Během dozrávání se mění zelená barva nažek na světlou až tmavě hnědou a klesá vlhkost semene z 60% na 15%. Na styčné ploše plodové stopky s bází dvounažky se nachází u opadavých odrůd kmínu zeslabená přehrádka, která se při dozrávání odděluje a dvounažky se poltí (ŠPALDON, 1986). U neopadavých dělicí vrstva chybí. Kmín kořenný má 20 chromozomů (n=10), (ŠPALDON, 1986). Průměrná HTS se pohybuje od 2,5 do 4g. Hmotnost semen je podmíněna jak geneticky, tak i vlivem prostředí. Kmín kořenný je rostlinou nenáročnou na teplo, je tedy možné tuto rostlinu úspěšně pěstovat i v nejvyšších zemědělsky užívaných plochách. Proto je kmín taky tradiční plodinou pěstovanou v bramborářských výrobních oblastech. Je však plodinou velmi náročnou na světlo, které podmiňuje v 1. roce tvorbu vegetativních orgánů a vytvoření základů generativních orgánů. v 2. roce světlo ovlivňuje velikost a čas sklizně (ŠPALDON, 1986). Kmín je dlouhodenní rostlina. Nízká úroveň světla opožďuje a snižuje výnos nažek. Rostliny kmínu vyžadují vysokou intenzitu světla a vysokou úroveň fotosyntézy, aby vyprodukovaly dostatek kvalitní silice. Také krátká fotoperiody přispívá k větší velikosti a počtu plodů u kmínu. Účinek fotoperiody je v podstatě úzce spojený s teplotou. Dvouletý kmín upřednostňuje bezextrémní teploty, zatímco jednoletý kmín preferuje vyšší teploty pro svůj dobrý růst (NÉMETH, 1998). Kmín je velmi náročný na vodu a to v obou dvou letech vegetace (PÍSAŘÍK, HYŽDÍK, 1955). V prvním roce potřebuje nejvíce vody v srpnu, kdy se vytváří kořenová a listová růžice. Ve druhém roce má největší požadavky na vláhu v období intenzivního růstu, od konce dubna do konce května. Při nedostatečné půdní vlhkosti se prodlužuje klíčení a zejména vzcházení. Nárokům kmínu odpovídají humidnější oblasti. Ve fázi kvetení je a tvorby plodů je také náročná na vyšší vzdušnou vlhkost. 14

15 Vývoj začátku vegetace je pomalý. Kmín klíčí při teplotě 6-8 C, optimum pro klíčení je C. Při půdní teplotě 9 C a teplotě vzduchu C kmín vzchází za 14-24dnů. Tvorba listové růžice trvá asi měsíc. Dobře vyvinuté rostliny odolávají i silným mrazům. Podmínkou jarovizace je pokles teploty půdy v hloubce 5-10 cm pod 12 C (KOCOURKOVÁ, 1996). Na jaře při teplotě 3 C začíná kmín vegetovat. Vytváří se rýhovaný stonek, který se větví. Optimální je teplota v rozmezí C. Příliš vysoké teploty při dozrávání plodů způsobují větší ztráty silic, nízké teploty zase omezují syntézu silic. Rostliny po odkvětu odumírá. Přirozený výskyt kmínu bývá na stanovištích s neutrální půdní reakcí, vysokou zásobou draslíku a střední až vyšší zásobou dusíku. Kmín není náročný na půdu, ale na půdní reakci. Vyhovují mu půdy s reakcí ph 6-7,5, tedy nejvhodnější jsou půdy s neutrální půdní reakcí. Na kyselých půdách působí příznivě vápnění. Roste a dobře se vyvíjí v písčitohlinitých i jílovitohlinitých půdách s dobrým vodním režimem. Zvláště vhodné jsou půdy lehčí, humózní, neslévavé půdy v semiaridních a semihumidních oblastech, v nichž kmín rychle a stejnoměrně vzchází a v letním období může tvořit dostatečně silný porost. Vybírají se polohy chráněné před větrem. Kmín nesnáší půdy velmi mělké, písčité, vysýchavé, nevhodné jsou půdy těžké, zamokřené a zaplevelené zejména pýrem. Nejvhodnější pěstební oblastí z hlediska produkce kmínu jsou níže položené bramborářské oblasti, kde se nepěstují sadbové brambory a dále okrajové řepařské oblasti. Mezi hlavní pěstební oblasti v České republice patří oblast východní části Čech, střední Morava, kde tato plodina nemá dlouhou tradici, ovšem pěstitelé rozšiřují spektrum pěstovaných plodina, proto patří tato část k rychle se rozvíjejícím. Kmín se také pěstuje v dalších oblastech, jako je západní část jižní Moravy, předhůří Bílých Karpat, oblast Oderských hor a severní Morava Vývoj ploch a produkce kmínu kořenného Pěstování kmínu po silných letech zaznamenává recesivní období, charakteristické každoročním poklesem pěstebních ploch kmínu až na 1620 ha v roce Tento pokles je odpovědí na nestabilní prostředí odbytu kmínu a je určující pro cenový vývoj kmínu na tuzemském trhu, který zaznamenal výrazný pokles v letech 2005 i

16 Vzhledem k tomu, že tato komodita není zařazena ve statistickém sledování ČSÚ jako samostatná plodina, ale pouze jako součást souhrnných dat skupiny kořeninové rostliny, údaje o rozsahu pěstování a produkci kmínu kořenného jsou výsledkem každoročního monitoringu zpracovaného sdružením Český kmín, které se zabývá pěstováním a odbytem kmínu v ČR. Kmín, i přes výrazný pokles v posledních letech, stále patří v rámci LAKR k nejvýznamnějším českým exportním položkám, které dosahují dlouhodobě kladné bilance zahraničního obchodu, z objemového i z finančního hlediska. Výjimkou byl pouze rok 2005, kdy nabyla bilance ve finančním vyjádření záporné hodnoty. Dovoz kmínu zaznamenává v posledním pětiletí poměrně významný nárůst, a to především v letech 2004 a V roce 2006 situace stagnovala, dovoz opět mírně poklesl na 395 t (o 21,3% méně oproti roku 2005). Nejvíce kmínu bylo dovezeno ze zemí EU, přičemž dominantní pozici zaujalo od roku Polsko, které nahradilo tradiční Rakousko. Vývoz kmínu po svém vrcholu v roce 2003, kdy bylo v ČR vyvezeno 2037 t, klesl v následujících letech až na nejnižší úroveň 702 t v roce Až v roce 2006 zaznamenal vývoz kmínu mírný nárůst na 913 t (tj. 30,2% meziroční nárůst). V posledních letech patří mezi hlavní země určení pro český kmín Slovensko, kam v posledních dvou letech směřovalo přes 50% vyváženého kmínu, dále Německo, Nizozemsko, Ukrajina, Maďarsko (Situační a výhledová zpráva LAKR, 2007) V roce 2007 došlo k mírnému nárůstu ploch na 2319 ha. Celkově však můžeme říct, že oproti minulým rokům klesla nepatrně produkce na 1603 tun s výnosem 0,80 tun na hektar. 16

17 Obr.1 Sklizňové plochy kmínu v ČR v hektarech Obr.2 Výnos nažek kmínu v tunách na hektar 17

18 Obr.3 Produkce nažek kmínu v tunách 18

19 4. MATERIÁL A METODIKA Pro účely bakalářské práce bylo kontaktováno vedení sdružení Český kmín. Český kmín je občanské sdružení založené v roce Od doby založení koordinuje kromě pěstitelů a zpracovatelů také výzkum, jehož výsledky uvádí do praxe. Tento transfer výsledků výzkumu do praxe je prováděn na pravidelných seminářích, které pořádá sdružení zpravidla dvakrát ročně a to na jaře a v době vegetace kmínu tzv. Polní den kmínu. Pro účely bakalářské práce jsme zmapovali podle činností sdružení Český kmín poznatky, výsledky výzkumu a publikace, které v jednotlivých letech o kmínu vyšly. Pro získání údajů byly využity kromě materiálů sdružení Český kmín také přehledy o publikační činnosti firmy AGRITEC s.r.o. Šumperk a ÚPŠRR, AF MZLU v Brně. Závěry z publikací včetně citace byly zpracovány do kapitoly dosažené výsledky. 19

20 5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE 5. 1 Rok 1996 V roce 1996 byla svolána valná hromada pěstitelů a zpracovatelů kmínu, která se konala v aule MZLU dne 21. února Iniciátory svolání valné hromady bylo vedení keřkovské šlechtitelské stanice, v té době již fungující jako Sativa a.s., ředitel Sativy byl Ing. Josef Kameník CSc. Valná hromada navázala na tradiční spolupráci šlechtitelů ze šlechtitelské stanice v České Bělé s katedrou rostlinné výroby VŠZ v Brně, především doc. Ing. Jiřinou Vrzalovou CSc. a šlechtitelem Františkem Procházkou, který je autorem odrůd kmínu kořenného Ekonom a Rekord. Ze semináře vyšel sborník: Perspektivy uplatnění kmínu v zemědělství ČR, jehož obsahem byly tyto kapitoly: Rozsah pěstování V úvodu sborníku ze semináře se řeší srovnání ploch kmínu mezi roky 1990 až Celkově tato plocha kmínu klesla v tomto období z 6124 ha na 5982 ha. K roku 1996 se počítá s rozšiřováním pěstebních ploch a to díky větší poptávce a rozšiřování pěstebních ploch. Co se týče ceny, tak se od roku 1992 odvíjí dle poptávky na trhu a je závislá též na množství domácí produkce a dovozu. Od roku 1992 docházelo ke vzrůstu dovozu kmínu oproti klesajícímu vývozu Cíle sdružení Z pěstebního hlediska je kmín dobrá předplodina zvláště pro ozimé obiloviny. V produkčním roce zanechává půdu v dobrém fyzikálním stavu, biologicky činnou a bez zaplevelení. Cílem celého setkání bylo zabývat se novými zkušenostmi a problémy zkušených kmínařů a začínajících zájemců pěstování kmínu. Také se řeší nejnovější poznatky vědy a výzkumu. Dalším úkolem je dosavadní produkci kmínu ošetřit označením Český kmín a požádat sdružení ČR pro jakost o propůjčení značky Czech made. 20

21 Další požadavek je kladen na vypracování grantu k řešení všech neřešených a nahromaděných otázek v oblasti pěstování a užití kmínu a to z toho důvodu, že se žádná instituce ani podnikatelský subjekt kmínem v celé šíři nezabývá Odrůdová skladba kmínu kořenného Značně vyrovnaný soubor povolených odrůd kmínu, který má ve všech oblastech dobré parametry a dává možnost přesného výběru. Rentabilita pěstování kmínu je však podmíněna nejen tvorbou odrůdy, ale také i zvolenou agrotechnikou, zdravotním stavem a úrovní ošetření pesticidy Šlechtění kmínu a předpoklad dalšího vývoje šlechtění se v prvé řadě zaměřuje na typy s neopadavými nažkami, které zaručují jistotu výnosu. Z ostatních hospodářských vlastností se klade důraz na rychlost růstu v prvním roce, dobrá odolnost proti vyzimování, stejnoměrnost kvetení, dobré nasazení okolíků v horní třetině rostliny, odolnost proti poléhání a chorobám, jistota v nasazování a výnosu nažek, zvýšení semenářské jakosti a to nejen klíčivosti ale i ve schopnosti vzcházet. Zároveň se sleduje i možnost zvýšení obsahu silic v nažkách. Šlechtění je především zaměřováno na kmín dvouletý, i když byly zkoušeny i kmíny jednoleté anebo ozimé formy Genové zdroje kmínu a možnosti jejich využití Genové zdroje kmínu se nachází ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby Praha 6 Ruzyně a v Olomouci. Nyní nastává problém, kdo může využívat tyto materiály kromě jednoho oficiálního pracoviště Sativa Keřkov v České Bělé, které má hlavně na starost udržovací šlechtění stávajících českých odrůd kmínu a genové banky v Olomouci, která se jen okrajově zabývá pouze ozimou formou kmínu Ochrana kmínu proti plevelům Hlavním problémem z hlediska praxe se jeví udržení založeného porostu kmínu v krycí plodině v prvním užitkovém roce v bezplevelném stavu a s minimální konkurencí krycí plodiny. Při správném založení porostu, agrotechnice a dobrému využití herbicidů proti dvouděložným plevelům je možné se dopracovat v provozních podmínkách dobrého výnosu semen. Chybí vhodný herbicid proti pcháči rolnímu a proti heřmánkům. 21

22 Choroby kmínu Závažným onemocněním rostlin je hromadné zasychání okolíků. Příčinou je buď bakteriální spála kmínu (Erwinia, Pseudomonas), k jehož přenosu přispívá napadené osivo a druhotné rozšiřování plošticemi z čeledi Miridae (Klopušky) anebo celkové houbové napadení s vysokým podílem hub Botrytis cinerea, Ascochyta carvi a Erysiphe spp Zkušenosti s ochranou kmínu proti chorobám K ochraně porostů kmínu proti houbám r. Fusarium i dalším lze doporučit ošetření Bevistinem (Fundazolem). Zpravidla postačuje jedno ošetření na počátku regenerace rostlin po přezimování Zásahy státu u komodity kmín Celní opatření jsou stanovena celním sazebníkem, platným pro rok Další oblastí zásahu státu je daňová politika, která se týká daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Poslední oblastí zásahu státu je licenční politika. Kmín ani další léčivé a aromatické rostliny nejsou předmětem stanovení licenčních kvót. Jednou z hlavních oblastí zásahu státu je dotační politika Závěry valné hromady Na závěr valné hromady konané 21. února 1996 v Brně bylo zvoleno představenstvo sdružení a na 1. zasedání představenstva předseda sdružení Ing. Kameník CSc. Činnost sdružení Český kmín se stále rozvíjela. Zájmovým sdružením Český kmín je myšleno sdružení fyzických a právnických osob, které se v České republice zabývají pěstováním, zpracováním a obchodem s kmínem. Bylo založeno a v té době bylo členem Agrární komory Rok 1997 Od roku 1997 do roku 2000 byl řešen projekt NAZV P-01: Studium biodiverzity kmínu kořenného (Carum carvi L.) a jeho využití v integrované rostlinné produkci. Řešiteli byli: ONDŘEJ, M., KOCOURKOVÁ, B., ŠMIROUS, P., ODSTRČILOVÁ, L., SIKORA, K., FIŠEROVÁ, H.. 22

23 Cílem projektu bylo: 1. Sledování vybraných genotypů kmínu z hlediska výnosu, obsahu silic, karvonu, anatomické sledování tvorby odlučovací vrstvy nažek. 2. Stanovení současného spektra patogenů kmínu a stanovení citlivosti genotypů k patogenům. 3. Posouzení efektivnosti a reziduální účinnosti fungicidů a herbicidů v rozdílných aplikačních termínech a zdokonalení integrované ochrany. 4. Zhodnocení vlivu agronomických zásahů na výnos a obsah silic. Z výsledků projektů a činnosti sdružení Český kmín vznikla publikace, která byla publikována v časopise Farmář: KOCOURKOVÁ, B., KAMENÍK, J.: Perspektivní plodina- kmín kořenný, Farmář, 1997, 3 (7-8), s Rok 1998 Na semináři s názvem: Odrůda- základ efektivní rostlinné produkce, který se konal v roce 1998, jehož pořadatelem byl VUP v Troubsku, a z kterého vyšel sborník (ISBN ), byla publikována práce autorů FIŠEROVÁ, KOCOURKOVÁ, KLEMŠ: Fyziologické charakteristiky odrůd kmínu kořenného. Dne 3. dubna se konal 3. jarní seminář pro pěstitele a zpracovatele kmínu, ale nevyšel z něj sborník. Tento seminář se konal na MZLU v Brně pro členy sdružení Český kmín a pro všechny zpracovatele a pěstitele kmínu. Na programu semináře byly přednášky týkající se marketingu zemědělských komodit, ekonomiky pěstování kmínu, problematiky obchodu s kmínem. Účastníci byli seznámeni s průběžnými výsledky řešení projektu NAZV. Po skončení odborné činnosti se konala valná hromada sdružení. Semináře se zúčastnilo 52 členů sdružení a odborníků. Byl pořádán pod odbornou garancí Ing. Blanky Kocourkové, CSc. Dne 23. června 1998 se konal v Šumperku Polní den kmínu. 23

24 5. 4 Rok 1999 V roce 1999 sdružení Český kmín uspořádalo dne 4. března v Brně seminář, kde se probraly otázky z hlediska pěstování a také další. Ze semináře vyšel sborník (ISBN: ), ve kterém jsou daná témata shrnuta: Analýza kalendářního roku 1999 Sklizeň kmínu ve sklizňovém roce 1997 proběhla za velmi příznivých podmínek a 4500 tun posklizňově upraveného kmínu zaplnily sklady, které byly na mnoha místech stále zaplněny z výjimečně bohatého sklizňového roku Z toho důvodu klesla cena kmínu k hodnotám nejnižším za poslední roky. Pěstitelé hodnotili s obavami vývoj vegetace kmínu pro sklizeň v roce Očekávaná menší sklizeň byla potvrzena díky špatným vegetačním podmínkám v období kvetení kmínu. Také se začaly projevovat rozdílná kvalita porostů v různých pěstitelských oblastech. To celé přineslo optimističtější výhled na cenový vývoj po sklizni roku Sklizeň v roce 1998 lze celkově hodnotit jako objemově nadprůměrnou a kvalitativně velmi diferencovanou podle oblastí pěstování Obchodování s kmínem v ČR Podmínky obchodování nelze posuzovat pouze v horizontu aktuálního roku. Kmín je propojen skrze exportní obchody jak s trhem evropským, tak i mimoevropským. Je nutné brát v úvahu domácí i zahraniční vlivy. Ignorace těchto vazeb může vést až k ekonomickým ztrátám. Hlavní vazbou, kterou se obchod s kmínem musí řídit je vazba mezi nabídkou a poptávkou aktuálního roku. Nabídková část je tvořena zásobami z minulých let a sklizní z aktuálního roku, poptávková část je závisí na roční domácí spotřebě a potřebě exportu. Rysem let je značný nárůst exportu kmínu. Množství vyvezeného kmínu se stalo jistě součástí spekulativních zásob čekajících na svoji realizaci. Důležitým znakem roku 1998 je také nulový import komodity kmínů. Dalším výrazným rysem je zastavení trvalého poklesu cen, které trvalo od roku Ochrana kmínu proti chorobám a škůdcům Pokud se zaměříme na ochranu kmínu proti nejzávažnějším houbovým patogenům, musíme uvést, že odlišný průběh povětrnostních podmínek v letech 1997 a 1998 značně ovlivnil spektrum patogenů kmínu. V roce 1997 s největšími škodami převažovala 24

25 houba Mycocentrospora acerina, o rok později, tedy v roce 1998 byl zaznamenán zvýšený výskyt houby Septoria carvi, způsobující listovou skvrnitost. Tato houba však neměla za následek sníženou kvalitu produkce. Dalšími patogeny hojně se vyskytujícími v roce 1997 byly pro srovnání: Pseudomonas, Phomopsis, Sclerotinia a Colletotrichum. Jejich výskyt v roce 1998 byl velice nízký anebo se dokonce vůbec nevyskytly. Dále byly prokázány vyšší účinky aplikace herbicidů, při jarních termínech aplikace. Dochází k vzestupnému pozitivnímu vlivu na zdravotní stav, výnos semen, jejich kvalitu, HTS a klíčivost. Významný vliv na výskyt patogenů má i rozložení srážek v průběhu vegetace a to hlavně v druhém roce pěstování Fyziologické charakteristiky registrovaných odrůd kmínu V pokusu byly sledovány hladiny plynných uhlovodíků u tří odrůd kmínu ze šlechtitelské stanice Česká Bělá ze sklizně Z pokusu vyplývá, že odrůda Kepron má vyšší produkci etylenu a nižší produkci etanu s nejnižším obsahem ABA, než kultivar Rekord kde byl zjištěn nejvyšší obsah nativní ABA, což je spojováno jak s nižší produkcí etylenu tak se značně nižší klíčivostí nažek. Nažky kmínu ze sklizně 1998 důsledkem suššího počasí měly až čtyřikrát vyšší obsah ABA než v roce 1997, což se projevilo citelně sníženou klíčivostí nažek. Kvalitativní a morfologické znaky odrůd: Polní pokusy s odrůdami Rekord, Prochan a Kepron byly založeny v roce 1996 ve šlechtitelské stanici v České Bělé, následně pokusy pokračovaly v dalším roce v Agritecu Šumperk. Cílem těchto pokusů se stalo posouzení rozdílů mezi jednotlivými povolenými odrůdami. Pro obsah silic v nažkách byly použity vzorky ze sklizně roků 1997 a Nejvyšší průměrné hodnoty byly zaznamenány u odrůdy Kepron a to ve znacích: výška rostliny, počet větví 1. a 2. řádu, počet a hmotnost okolíčků na větvích 1. řádu a výnos. Odrůda Prochan měla prokazatelně vyšší hodnoty jen u znaků, jako jsou počet okolíčků na hlavním okolíku, počet nažek v hlavním okolíku a obsah silic v nažkách hlavního okolíku. U Odrůdy Rekord, byly kromě obsahu silic v nažkách okolíků 1. řádu, všechny hodnoty nižší. Celkově však můžeme říct, že hlavní rozdíly ve výsledcích pokusů spočívaly ve vlivu podmínek prostředí, ve kterém byly pokusy zakládány Stanovení obsahu silic U jednotlivých odrůd bylo zjištěno, že doporučené metody pro stanovení obsahu silic mohou poskytovat odlišné výsledky. Nejvhodnější se jevila navážka 10g. Nejlepších 25

26 výsledků obsahu silic bylo dosaženo po pomletí vzorku mlýnkem typu VIPO (tříštivý mlýnek). Typ mlýnku není v publikovaných metodikách specifikován. Rozdíly v obsahu silic je nutné sledovat i se souvislostí vlivů jako jsou: pěstitelská oblast, postup pěstování a průběh počasí Další publikace věnované kmínu v roce 1999 Ve dnech 29. až 30. června roku 1999 se na MZLU v Brně konala konference s mezinárodní účastí. Zazněl zde referát: Variabilita obsahu silic v nažkách kmínu kořenného, autorů KOCOURKOVÁ, SEDLÁKOVÁ, HOLUBOVÁ (ISBN X). Dne 13. července 1999 se konal v Šumperku Polní den kmínu a to s tradiční náplní. V časopise Úroda č. 11 r. 1999, s , vyšel článek autorů: KOCOURKOVÉ, MANHALTEROVÉ, ŠMIROUSE ml.: Stav pěstování kmínu kořenného Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce 1999 Posouzení produkce kmínu kořenného pěstovaného v různých pěstitelských oblastech, jejíž autorkou byla MARIE VYTISKOVÁ. Další diplomovou prací se stala práce PROKOPA ŠMIROUSE s názvem: Variabilita morfologických a kvantitativních znaků kmínu kořenného. Poslední diplomovou prací roku 1999 na téma kmín se stala práce: Vliv stanoviště a použitého osiva na tvorbu a kvalitu produkce kmínu kořenného, kterou obhájila ADÉLA PLEŠKOVÁ. V roce 1999 začal Ing. PROKOP ŠMIROUS řešit svoji disertační práci na téma: Vliv rekurentní fenotypové selekce na vybrané hospodářské vlastnosti kmínu kořenného (Carum carvi L.). 26

27 5. 5 Rok Pravidelný jarní seminář Dne 20. února 2000 se konal 5. Odborný seminář pro pěstitele kmínu v ZD Maleč (Havlíčkobrodsko). Programem jednání se staly aktuální problémy zahraničního agrárního obchodu ČR, dále se diskutovaly otázky šlechtění a semenářství, tradičně byly probrány aktuální otázky týkající se technologie pěstování kmínu kořenného. Seminář byl zároveň valnou hromadou sdružení Český kmín a účastnilo se jí 85 pěstitelů a zpracovatelů Polní den kmínu Dne 22. června 2000 se konal Polní den kmínu v areálu Zepo Bohuslavice (největší pěstitel kmínu ve východních Čechách). Seminář byl věnován aktuálním problémům agrotechniky kmínu kořenného, zdravotnímu stavu porostu a problémům spojených s výskytem hálčivce kmínového. Polního dne se zúčastnilo 50 pěstitelů Další publikace věnované kmínu v roce 2000 V roce 2000 byla v časopise CZECH JOURNAL FOOD SCIENCE publikována práce: Determination of esential oils content and their composition in Caraway (Carum carvi L.) 5. 6 Rok Semináře pro pěstitele kmínu Dne 14. března 2001 v Krucemburku se odehrál 4. Jarní seminář pro pěstitele kmínu, kterého se zúčastnilo celkem 75 účastníků a kde bylo možné slyšet nepublikovaný referát autorky B. Kocourkové: nejvhodnější pěstitelský postup při zpracování kmínu. Dne 10. července se v Určicích konaly Polní dny kmínu. Tohoto Polního dnu se zúčastnilo 57 účastníků. Zde také zazněl nepublikovaný referát B. KOCOURKOVÉ: Stav porostu kmínu před sklizní Dalším nepublikovaný referát zazněl na semináři PELERO (sdružení pěstitelů a zpracovatelů LAKR), 14. února 2001 v Pohořelicích. Jeho autorem se stala B. 27

28 KOCOURKOVÁ, tématem byl: Současný stav pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR Odborné práce publikované v roce 2001 FIŠEROVÁ H., KLEMŠ M., KOCOURKOVÁ B., SEDLÁKOVÁ J., ŠMIROUS P., LOJKOVÁ L., 2001: Phytohormonal ganges during the dormancy period of caraway Carum carvi L. achenes. Book of abstracts of IX th Days of Plant Physiology, České Budějovice, , s KOCOURKOVÁ B., FIŠEROVÁ H., KLEMŠ M., 2001: Biodiverzita registrovaných odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.). Úroda 3: 2-3, tematická příloha- kmín. KOCOURKOVÁ B., SEDLÁKOVÁ J., LOJKOVÁ L., RŮŽIČKOVÁ G.: Obsah silice- rozhodující kriterium pro jakost koření pěstovaného v ČR (Carum carvi L., Coriandrum sativum L.). Sborník odborného semináře Aktuální poznatky v oblasti jakosti zemědělské a potravinářské produkce, Brno , s. 11. SEDLÁKOVÁ J., KOCOURKOVÁ B., LOJKOVÁ L., KUBÁŇ V.: Stanovení silic kmínu kořenného. Sborník souhrnu sdělení XXVIII. Semináře o jakosti potravin a potravinových surovin, Brno, 7. března 2001, str Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu Mezi obhájené diplomové práce v roce 2001 lze zařadit práci autora JIŘÍHO DUDKA na téma: Variabilita morfologických a kvalitativních znaků kmínu kořenného (Carum carvi L.) 5. 7 Rok Semináře pro pěstitele kmínu Dne 13. února 2002 se konal seminář pěstitelů a zpracovatelů léčivých rostlin v Pohořelicích, pořádaný ÚPŠR ve spolupráci se sdružením PELERO. Semináře se zúčastnilo 80 pěstitelů a zpracovatelů LAKR. Příspěvky byly publikovány ve sborníku (ISBN ) uspořádaném Ing. G. Růžičkovou a Ing. B. Kocourkovou, CSc. 28

29 Ve dnech 29. září 2002 až 3. října 2002 se konala druhá konference Association for Medicinal and Aromatic Plants of Southeast European Countries(AMAPSEEC)- původně byla založena v roce 2000 při příležitosti konání 1. konference o léčivých a aromatických rostlinách, která se konala v Arandielovacu v Jugoslávi. Pořádána byla Institutem léčivých rostlin Dr. Josifa Pančice, který sídlí v Bělehradě. Tato druhá konference měla účast 406 delegátů z 10 zemí, z toho 3 z ČR (Ing. Kocourková, Ing. Růžičková, Ing. Šmirous) a byla věnována Prof. J. Harbonovi, významnému odborníkovi v oblasti fototerapie. Účastníci se prezentovali v 43 přednáškách. Na základě konference vznikl sborník Odborné práce publikované v roce 2002 KOCOURKOVÁ, B., 2002: Stav pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR. Sborník, Pohořelice, , ISBN , s. 9. KOCOURKOVÁ, B., 2002: Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny v Česku. Tematická příloha. Úroda 9, s KOCOURKOVÁ, B., RŮŽIČKOVÁ, G., ŠMIROUS, P., 2002: Aktuální otázky pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR. Sborník Aktualne aspekty pestovania a spracovania liečivých, aromatických a koreninových rastlín. Agroinštitút Nitra, , s , ISBN RŮŽIČKOVÁ, G., KOCOURKOVÁ, B., ŠMIROUS, P., 2002: Cultivation of caraway (Carum carvi L.) in the Czech Republic. 2 nd Conference on Medical and Aromatic Plants of Southeast European Countries. Greece, Chalkidiki, Book of abstracts, p Výzkum V roce 2002 byl neúspěšně podán návrh projektu s názvem: Zvyšování kvalitativních a kvantitativních parametrů stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.) a využití nových metod v jeho šlechtění. Cílem projektu se stala inovace pěstitelské technologie kmínu reagující na změněnou skladbu plodin v osevním postupu, a tím zvýšení kvality finálního produktu a příprava výchozího materiálu pro tvorbu nové odrůdy se zlepšenými kvalitativními parametry. Dílčími cíly se stalo stanovení vhodné metodiky pěstování kmínu v různých výrobních oblastech ČR, vypracování metodiky vhodné a cenově dostupné herbicidní ochrany kmínu, monitorování významných chorob a škůdců v založených porostech, ověření 29

30 produkce fytohormonů a kvalitativních znaků v interakci s pěstitelskými oblastmi a technologiemi pěstování kmínu a v neposlední řadě získání výchozího šlechtitelského materiálu kmínu a ověření nových šlechtitelských metod. Doba řešení projektu byla stanovena v období Kritickým předpokladem dosažení cíle se stalo fungování tržního mechanismu a fakt, že pokusy nebudou opakovaně ničeny nepříznivými klimatickými a povětrnostními vlivy. Projekt nebyl schválen Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce 2002 POČOVÁ IVANA: Selekce kmínu kořenného (Carum carvi L.) dle výnosových znaků. SLAVÍK PETR: Pěstování kvalitního kmínu kořenného (Carum carvi L.) v oblasti střední Moravy Rok Seminář pro pěstitele kmínu Dne 18. února 2003 se konal v Jaroměřicích nad Rokytnou 8. Jarní seminář pro pěstitele kmínu, pořádaný sdružením Český kmín a Ústavem pěstování a šlechtění rostlin Vědecké práce Mezi vědecké práce publikované v roce 2003 lze zařadit práci vzniklou ve spolupráci autorů: SEDLÁKOVÁ J., KOCOURKOVÁ B., LOJKOVÁ L., KUBÁŇ V., 2003: Determination of esential oil content (Carum carvi L.) species by means of supercritical fluid extraction. Plant, Soil and Environment 49 (6): Odborné práce publikované v roce 2003: KOCOURKOVÁ B., 2003: Aktuální otázky pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR. Agromagazín, 7 (3) s KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G., 2003: Podklady pro situační a výhledovou zprávu Mze ČR- Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny. Ministerstvo zemědělství ČR. ISBN , ISSN , MK ČR E 11003, s. 45. RŮŽIČKOVÁ G., 2003: Srovnání metod stanovení obsahu silice v kořeninových rostlinách. Sborník abstraktů z konference posluchačů postgraduálního doktorského 30

31 studia MendelNet MZLU v Brně, 25. listopadu s. 36. ISBN: RŮŽIČKOVÁ G., 2003: Metody hodnocení obsahu silice v léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách. Sborník z příspěvků ze semináře s mezinárodní účastí Kvalitatívne aspekty pestovania a spracovania liečivých, aromatických a kořeninových rastlín, Nitra, 4. prosince Výzkum V roce 2003 byl podán návrh projektu s názvem: Využití stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.) a nových metod v jeho šlechtění pro zvýšení kvalitativních a kvantitativních parametrů. Doba řešení projektu byla vymezena v období od Cílem projektu se stalo využití vlastností stávajících odrůd při použití moderních způsobů pěstování pro zvýšení kvality finálního produktu a přípravu výchozího materiálu pro tvorbu nové odrůdy se zlepšenými technologickými parametry. Očekávanými přínosy projektu mělo být vytvoření nových kmenů, linií a DH rostlin kmínu kořenného s rozdílnými hospodářskými vlastnostmi vhodnými jako výchozí materiál pro novou odrůdu. Dále ověření možnosti kultivace kmínu in vitro a tvorby dihaploidního kmínu. Kritickým předpokladem pro dosažení cíle byly příznivé klimatické a povětrnostní podmínky, které by opakovaně nezničily pokusy a výchozí šlechtitelský materiál. Druhým kritickým bodem se stala metoda tvorby dihaploidních rostlin, která není přímo vhodná pro kmín Rok Seminář pro pěstitele kmínu Dne 12. února 2004 se konal ve Stonařově 10. Jarní seminář pro pěstitele kmínu, pořádaný sdružením Český kmín. Na tomto semináři proběhla nepublikovaná přednáška autorů: KOCOURKOVÁ B., KRÁLÍK J. na téma: Výzkum v oblasti kmínu kořenného. 31

32 Vědecké práce Mezi vědecké práce můžeme dále zařadit práci autorů: ŠMIROUS P., KOCOURKOVÁ B., FIŠEROVÁ H., KRÁLÍK J.: Breeding of caraway in the Czech Republic. Publikované na The 3 rd Conference on Medicinal and Aromatic Plants of Southeast European Countries, s (ISBN X). Konference se konala 5. až 8. září v Nitře na Slovensku. Dále v roce 2004 vznikla vědecká práce: KRÁLÍK J., KOCOURKOVÁ B., 2004: Increase qualitive and quantitative parameters of caraway (Carum carvi L.). Sborník abstraktů z konference posluchačů postgraduálního doktorského studia MendelNet04 Agro, , MZLU v Brně, s. 22. Další vědeckou prací se stala práce: KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G., DRAŠNAROVÁ Z., VLK R., 2004: Změny v pěstování léčivých, aromatických a kořeninových rostlin v ČR po vstupu do EU. Sborník s mezinárodní účastí v Nitře 2. až 3. prosince 2004, s (ISBN ) Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu Kvalita kmínu (Carum carvi L.) a možnosti jeho využití, bakalářská práce, jejíž autorkou je LUKEŠOVÁ, M. Pěstování kmínu kořenného (Carum carvi L.) v netradičních oblastech, diplomová práce, jejíž autorkou je MACHOVÁ, P Rok Seminář pro pěstitele kmínu Dne se v Brně konal XI. Odborný seminář s mezinárodní účastí, kde se řešily aktuální otázky pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. Ve spolupráci Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF, MZLU, Ministerstvem zemědělství ČR a společností Leros s.r.o., Praha vznikla publikace (ISBN ), kde byla daná témata odborného semináře uveřejněna. Jedním z mnoha témat tohoto semináře se stala přenáška P. Šmirouse na téma: Šlechtění kmínu kořenného ve společnosti AGRITEC Šumperk. 32

33 Šlechtitelské práce u kmínu zde probíhají ve dvou variantách to na tradičním dvouletém kmínu a kmínu se zkrácenou dobou vegetace (tzv. ozimý kmín). U varianty ozimého kmínu není dosud v ČR registrována žádná odrůda. Zde se šlechtí zejména na neopadavou nažek, vysoký obsah silic a zimovzdornost. Předností této formy je kratší pobyt na poli a zvláště to, že uniká tlaku a postižení vlnovníkem kmínovým. Jako nevýhoda se jeví nižší výnos s nižším obsahem silic. U obou forem se v AGRITECU šlechtí jak způsobem vynuceného samosprávní, tak metodou tvorby dihaploidních rostlin kmínu. Po získání homozygotních a heterozygotních linií kmínu lze uvažovato přípravách šlechtění typu linie nebo hybrid Rok Semináře pro pěstitele kmínu Dne 22. února 2006 se v Malči konal XXII. Jarní seminář pro pěstitele kmínu pořádaný tradičně sdružením Český kmín. Zde bylo možné zaslechnout přednášku autorů: KOCOURKOVÁ B., KRÁLÍK J. na téma: Základní agrotechnické zásady při pěstování kmínu kořenného. Dne 27. června 2006 se konal v Šumperku Polní den kmínu pořádaný sdružením Český kmín a AGRITEC, s.r.o., na tomto polním dnu zazněla nepublikovaná přednáška autorů: KOCOURKOVÁ B., KRÁLÍK J. (2006): Vliv prostředí na diferenciaci vegetačního vrcholu kmínu kořenného. Ve dnech se v Praze na České zemědělské univerzitě konal XII. Odborný seminář s mezinárodní účastí na téma: Aktuální otázky pěstování, zpracování a využití léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, kde se řešilo téma nových aspektů ve výzkumu a současné trendy v pěstování a kvalitě produkce LAKR. Z tohoto semináře byl vydán sborník (ISBN ) kde byly zveřejněny průběžné výsledky šlechtění kmínu prezentované autory ŠMIROUS P. a SMÝKALOVÁ I. (Agritec, výzkum, šlechtění a služby s.r.o., Šumperk) Závěrem tohoto semináře se stal poznatek, že vyšlechtění nových odrůd kmínu je dlouhodobý proces s výrazným vlivem jednotlivých vegetačních let. K urychlení tohoto 33

34 procesu může pomoci užití dihaploidů kmínu. Zde je zejména nutné dobré zvládnutí metodiky tvorby a dostatečný zisk rostlin Výzkum V roce 2006 byl podán návrh projektu: Mikrobiologická čistota koření a kořeninových rostlin. Cílem projektu bylo zjistit kritické body v průběhu pěstování a zpracování kořeninových rostlin, s ohledem na kvalitu a množství obsahových látek, v nichž dochází nejčastěji a v největší míře k mikrobiální kontaminaci a navrhnout postupy její minimalizace. Doba řešení projektu byla vymezena v období Dílčím cílem projektu bylo zjistit do jaké míry je mikroflóra konečného produktu ovlivněna podmínkami prostředí, půdou, agrotechnikou, posklizňovou a finální úpravou produktu. Další zaměření projektu je na zjištění kvality a kvantity obsahových látek u jednotlivých druhů kořeninových rostlin a koření, možnost ovlivnění zvolenou agrotechnikou a následným zpracováním. Dále měla být zkoumána možnost negativního ovlivnění těchto obsahových látek přítomnou mikroflórou. Očekávaným přínosem projektu měl být popis vývoje mikroflóry na zvolených kořeninových rostlinách v průběhu pěstování a celkového zpracování. Měly být vybrány způsoby agrotechniky a následného zpracování za cílem získávání kvalitního a bezpečného produktu. Kritickými předpoklady dosažení cíle se staly nepříznivé povětrnostní a klimatické podmínky. Dalším podaným projektem roku 2006 se stal projekt s názvem: Šlechtění kmínu kořenného s využitím tvorby dihaploidů a zjištění možností použití biochemických metod pro rozlišení genotypů a stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.). Cílem zamítnutého projektu bylo získat osivo genotypů kmínu různými šlechtitelskými postupy včetně použití DH s hospodářsky lepšími znaky. Dále: vytipovat agresivní patotypy hub u kmínu a využít je v programu rezistentního šlechtění, rozlišit genotypy a odrůdy kmínu pomocí markerování. Doba řešení projektu byla stanovena v období od Očekávané přínosy projektu: vytvoření nových kmenů a linií kmínu kořenného pomocí různých šlechtitelských metod, optimalizace metody tvorby DH, tak aby mohla být užita u více genotypů, vyhledání a následná izolace agresivního patotypu hub, selekce 34

35 rostlin s nízkým výskytem tohoto patotypu. Zjištění vhodnosti molekulárních markerů pro rozlišení genotypů a registrovaných odrůd kmínu kořenného pinese základ potřebným metodám pro šlechtitele, semenáře a kontrolní instituce. Stanovení hloubky dormance nažek kmínu s následnou indikací klíčivosti nažek na základě obsahu ABA v nažkách kmínu, produkce etylenu, etanu a CO 2 v průběhu klíčení Vědecké práce ŠMIROUS P., KOCOURKOVÁ B. (2006): Výběr vhodných genotypů kmínu kořenného (Carum carvi L.) pro jeho další šlechtění. Acta Univ. Agric. at Silvic. Mendel. Brun. 54 (2, s ŠMIROUS P., KOCOURKOVÁ B., RŮŽIČKOVÁ G. (2006): Methods used for caraway (Carum carvi L.) breeding in Czech Republic. 4 th Conference on Medicinal and Aromatic Plants of South-East European Countries. Iasi, Romania, , Conference proceedings, s ISBN Odborné práce: Mezi odborné práce lze zařadit práci autorů: KOCOURKOVÁ B., KRÁLÍK J. (2006): Vliv počasí a technologie pěstování na výnos kmínu. Úroda 54 (1): ISSN Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce 2006 KLIMEŠOVÁ M.: Obsah silic kmínu kořenného z různých pěstitelských oblastí. HRBÁČKOVÁ E.: Vliv pěstitelských podmínek na klíčivost nažek kmínu kořenného. KALÁČKOVÁ P.: Hodnocení jakosti kmínu kořenného. OLŠANSKÝ R.: Stabilita a kvalita silic vybraných druhů LAKR z různých pěstitelských podmínek. LEŽÁK M.: Rozbor výnosotvorných prvků kmínu kořenného v různých pěstitelských oblastech. JAHNOVÁ I.: Stanovení klíčivosti u vybraných druhů z čeledi miříkovitých (Apiaceae). 35

36 5. 12 Rok Semináře pro pěstitele kmínu V roce 2007 se Jarní seminář nekonal. Polní den kmínu s tradiční náplní se konal dne 26. června Vědecké práce KRÁLÍK J., JŮZL M., KOCOURKOVÁ B. (2007): Vliv prostředí na výnos a obsah silice kmínu kořenného (Carum carvi L.), Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun. LV (5): Práce řeší možnosti zvýšení kvalitativních i kvantitativních parametrů u kmínu kořenného a to z ohledu na to, že v posledních letech nebylo dosaženo uspokojivých výnosů a vlivem trhu se upřesňují požadavky na kvalitu kmínu. Možnosti lze nalézt v agrotechnice také v odrůdové skladbě. Důležitou součást zde také hraje vliv počasí. Byly založeny pokusy se třemi odrůdami Prochan, Kepron, Rekord, které byly pěstované jak v krycí plodině, tak v čisté kultuře na třech stanovištích. Ve všech variantách byly hodnoceny výnosotvorné prvky. Na základě pokusů byly učiněny tyto závěry: Nejvyšší výnos dosáhla stanice Šumperk a to s pěstováním v krycí plodině, jinak ve výnosu nebyly mezi odrůdami rozdíly. HTS byla rozdílná podle stanovišť, nejvyšší však byla ve stanici Telč. Rozdíly byly zaznamenány také mezi jednotlivými pěstitelskými obdobími. Téměř vždy byl výnos a kvalita ovlivněny vegetačním obdobím. Mezi sledovanými odrůdami, v monitorovaných znacích, nebyl shledán žádný rozdíl. Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum č.qf4056 Využití stávajících odrůd kmínu kořenného (Carum carvi L.) a nových metod v jeho šlechtění pro zvýšení kvalitativních a kvantitativních parametrů, Výzkum V roce 2007 byl podán návrh projektu do veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na téma: Použití biochemických metod ve šlechtění a rozlišování genotypů kmínu kořenného (Carum carvi L.). 36

37 Cílem projektu se stala snaha získat genotypy kmínu různými šlechtitelskými postupy, včetně použití dihaploidů s hospodářsky lepšími znaky. Dalšími cíli bylo vyhledání agresivních patotypů hub u kmínu a jejich využití v programu rezistentního šlechtění a rozlišení genotypů odrůdy kmínu pomocí markerování. Doba řešení projektu byla stanovena v intervalu od do Očekávané přínosy projektu: - vytvoření nových kmenů a linií kmínu kořenného různými šlechtitelskými postupy - vyhledání a následná izolace agresivního patogenu hub, selekce rostlin s nízkým výskytem tohoto patogenu - zjištění vhodnosti molekulárních markerů pro rozlišení genotypů a registrovaných odrůd kmínu kořenného - stanovení hloubky dormance nažek a indikace klíčivosti na základě obsahu kyseliny abcisové v nažkách, produkce etylenu, etanu a CO 2 v průběhu klíčení - jedinečnost projektu spočívá ve spojení a návaznosti biotechnologických postupů se standardními postupy Závěrečné práce studentů s tématikou kmínu v roce 2007: KUBOŠIOVÁ M.: Možnosti množení kmínu kořenného (Carum carvi L.) in vitro. DVOŘÁK J.: Možnosti pěstování kmínu kořenného (Carum carvi L.) v HOD Jabloňov- Ruda. Ing. LENKA ODSTRČILOVÁ: Choroby kmínu kořenného a možnosti ochrany proti nim. Předmětem této disertační práce je zhodnocení výskytu hub na rostlinách kmínu kořenného v letech Hodnocení se vztahuje na monitorování patogenů na rostlinách během vegetace, výsledky laboratorních a polních pokusů s testováním fungicidů. Obzvlášť velká pozornost je tu věnována vlivu fungicidní aplikace na změny mykoflory sklizených semen. Práce je výsledkem výzkumu v rámci projektu NAZV č. 37