MASARYKOVA UNIVERZITA. Pedagogická fakulta. Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví GYNEKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA V DOSPÍVÁNÍ SE ZAMĚŘENÍM NA ZÁNĚTLIVÁ ONEMOCNĚNÍ Bakalářská práce Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jitka Reissmannová, Ph.D. Autor práce: Michaela Mertlová Brno 2016

2 Anotace Bakalářská práce je zaměřena na gynekologickou problematiku dospívajících dívek. V její teoretické části se autorka zabývá anatomií ţenských reprodukčních orgánů, průběhem menstruačního a ovulačního cyklu a jejich poruchami a gynekologií dospívajících dívek. Pozornost je také soustředěna na gynekologické záněty u dospívajících dívek. V poslední kapitole se autorka věnuje projektu Prima Gynda. Součástí bakalářské práce je i praktická část, ve které autorka porovnává výsledky dotazníků ze dvou základních škol. Objektem výzkumu byly ţákyně 8. a 9. ročníků. Annotation This bachelor thesis is aimed at gynaecologic issues of adolescent girls. In the theoretical part the author pays attention to the anatomy of female reproductive system, menstrual and ovulation cycle and their disorders and to gynaecology of adolescent girls. The attention is also focused on gynaecology inflammations in adolescence. In the last chapter the author deals with a project called Prima Gynda. The thesis includes also a practical part, in which the author compares the results of two questionnaires from two basic schools. The research focused on 8 th and 9 th grade school girls. Klíčová slova reprodukční soustava ţeny, menstruační a ovulační cyklus, poruchy menstruačního cyklu, dospívání, gynekologie, zánětlivá onemocnění v gynekologii Key words female reproductive system, menstrual and ovulation cycle, menstrual cycle disorders, adolescence, gynaecology, inflammation diseases in gynaecology

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně Michaela Mertlová

4 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Jitce Reissmannové, Ph.D., která mi vţdy ochotně poskytla cenné rady při psaní práce. Poděkování patří také mé rodině, MUDr. Václavu Lhotskému, MUDr. Václavu Ţiţlavskému a přátelům, kteří mě podporovali nejen v průběhu psaní bakalářské práce, ale i během celého bakalářského studia.

5 OBSAH Úvod... 6 TEORETICKÁ ČÁST Biologické a psychosociální změny v různých fázích dospívání Fáze dospívání Psychika jedince v období dospívání Reprodukční soustava ţeny Vnitřní pohlavní orgány Vnější pohlavní orgány (vulva) Menstruační a ovulační cyklus Vaječníkový cyklus Děloţní cyklus Menarche Ţenské pohlavní hormony Gynekologie Historie dětské gynekologie Prevence v gynekologii u dospívajících dívek Anamnéza Gynekologické vyšetření dětí a dospívajících dívek Poruchy menstruačního cyklu Poruchy nástupu a ukončení menstruačního cyklu Poruchy při zachovaném rytmu Poruchy rytmu menstruačního krvácení Amenorea Bolestivé syndromy doprovázející menstruační cyklus Zánětlivá onemocnění v gynekologii Zánět děloţních přívěsků (adnexitis) Zánět pánevní pobřišnice Zánět zevních rodidel (vulvitis) a zánět pochvy (colpitis) Zánět děloţního hrdla (cervicitis) Projekt Prima Gynda Patero Prima Gyndy Kaţdá ţena a dívka má právo PRAKTICKÁ ČÁST Výsledky výzkumu ZÁVĚR SHRNUTÍ SEZNAM PŘÍLOH POUŢITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE... 71

6 Úvod V bakalářské práci jsou zmíněny základní informace o anatomii ţenských reprodukčních orgánů, menstruačním a ovulačním cyklu a jejich poruchách, fázích dospívání a v neposlední řadě o lékařském oboru gynekologie, který je v této práci zaměřen převáţně na oblast gynekologie dospívajících dívek. Teoretická část vychází z odborné literatury, která je na konci práce uvedena v seznamu pouţitých zdrojů. Dalším zdrojem informací pro zpracování této práce jsou odborné a velmi cenné rady od pana MUDr. Václava Ţiţlavského a pana MUDr. Václava Lhotského, kteří mi poskytli uţitečné informace z dlouholeté praxe v oboru gynekologie. Téma týkající se gynekologie je mi blízké, neboť si myslím, ţe kaţdá ţena a to nejen v reprodukčním věku by měla vědět, jak její tělo funguje a jak se o něj starat a tím předcházet moţným gynekologickým problémům. Gynekologii v dospívání jsem si vybrala z toho důvodu, ţe jiţ ţákyně základní školy by měly být seznámeny se změnami ve svém vlastním těle, které přináší puberta a gynekologickou prevencí, díky níţ se dá předejít řadě onemocnění. Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit pomocí dotazníků úroveň znalostí ţákyň základní školy o gynekologických problémech. Hlavním cílem práce je zpracování výzkumu, který byl proveden na dvou základních školách. Výzkum má ukázat, jakým způsobem a zda vůbec jsou ţákyním poskytovány informace týkající se sexuální výchovy, dospívání a gynekologické prevence. Díky dostatečné prevenci jsou dívky informovány o moţných gynekologických onemocněních, jeţ mohou v budoucnosti zapříčinit neplodnost (sterilita). Bakalářská práce je určena pro širokou veřejnost, především pro učitele, kteří na základních školách vyučují předměty Výchova ke zdraví nebo Rodinná výchova, ale také pro laiky, které gynekologická problematika zajímá. 6

7 TEORETICKÁ ČÁST 1. Biologické a psychosociální změny v různých fázích dospívání Celá kapitola je zpracována z velké části na základě pouţité literatury Výchova ke zdraví (Machová, Kubátová, 2009). Z biologického hlediska můţe být dospívání označeno jako ţivotní stadium, které se projevuje prvními známkami pohlavního zrání (pubescence) a posléze dosaţením plné pohlavní zralosti (reprodukční schopnosti) a ukončením tělesného růstu. Do období dospívání se řadí i různé psychické a sociální změny Fáze dospívání Fáze dospívání jsou rozděleny tak, jak se změny ve vývoji projevují v průměrném kalendářním věku. Odborná literatura rozlišuje tři fáze dospívání: adrenarché, pubertu a adolescenci. Adrenarché Z pojmu adrenarché (glandulae adrenales, dřívější název pro nadledviny) vyplývá, ţe se jedná o začínající zvýšení vyměšování (sekrece) nadledvinových androgenů, které mírně motivují tělesný růst a také vývoj pubického ochlupení kolem zevního genitálu a ochlupení v podpaţí. Zmiňované období nastává kolem osmého roku dítěte, coţ jsou dva roky před skutečným začátkem puberty. Tato fáze dospívání byla dříve chápána jako počátek puberty a nazývala se prepuberta. Puberta V období puberty dochází na základě hormonálních procesů k dosaţení tělesného růstu a zrání (biologické změny). Puberta se dělí na rychlou a pomalou fázi. Při rychlé fázi je růst nejrychlejší a uskutečňuje se současně s pohlavním zráním a rozvojem druhotných pohlavních znaků. Po ukončení této fáze je docíleno základní pohlavní zralosti. U dívek se pohlavní zralost projeví první menstruací (menarché) kolem 13. roku. Při pomalé fázi jsou výškové přírůstky menší a v průběhu dalších tří let je růst 1 RUBÍN, Antonín. Dorostové lékařství. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1973, s

8 dokončen. Pohlavní orgány a sekundární pohlavní znaky jsou v období puberty jiţ vyvinuty. Adolescence Období dospívání se označuje jako doba, kdy člověk jiţ není dítětem, ale ještě není dospělý a neustále se vyvíjí. Etapa dospívání trvá přibliţně do 19 let. Adolescence je mezníkem lidského ţivota. Během tohoto období se člověk změní hlavně po psychosociální stránce. Jedinec se stává zranitelným, velmi citlivým a jeho jednání můţe být občas rizikové Psychika jedince v období dospívání Psychický vývoj u člověka se uskutečňuje v různých oblastech, do nichţ patří kognitivní, emoční a sociální vývoj, emocionální poruchy, vytvoření vlastní identity. Kognitivní vývoj Rozvoj inteligence probíhá během celého dospívání, ale na konci této etapy není plně docíleno nejvyššího bodu inteligence u veškerých jedinců. U osob v zaměstnání, kde je potřeba zvýšená rozumová schopnost, probíhá kognitivní vývoj ještě v období mezi 20. a 30. rokem ţivota, avšak je zjištěno, ţe rozumová schopnost se přibliţuje na konci dospívání své maximální moţné hranici. V období kognitivního vývoje chápe dospívající jedinec abstraktní pojmy, mezi které se řadí pravda, právo, spravedlnost. V průběhu etapy kognitivního vývoje se u jedince mění charakteristika paměti, a to jak krátkodobé, tak dlouhodobé. Čím je adolescent starší a zkušenější, tím se zvyšuje kvantita informací v dlouhodobé paměti. 2 Emocionalita Po klidném dětství se dostavuje v období puberty etapa zvýšené psychické citlivosti a zranitelnosti, coţ neznamená, ţe by zmiňované období bylo izolované, ale navazuje plynule na předešlý vývoj. V tomto vývojovém období dochází k výraznému kolísání nálad. Emoce člověka jsou většinou negativní a mohou se projevovat i úzkostné stavy. 2 MACEK, Petr. Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999, s

9 V emočním vývoji daného období můţeme u jedinců často pozorovat nespokojenost se sebou samým, především se svým vzhledem, ale také nespokojenost s okolním světem. Sociální vývoj V etapě sociálního vývoje značně roste role a vliv vrstevníků. Adolescent mezi svými vrstevníky potřebuje získat uznání a najít svůj prostor. V období dospívání vzrůstá zájem o různé volnočasové aktivity (kluby, krouţky, programově řízené skupiny), při nichţ dochází k utváření pevných sociálních vazeb. Pokud je některý jedinec izolovaný nejen od svých vrstevníků, ale i od ostatních lidí, můţe hrozit riziko, ţe dítě bude značně introvertní a to například na základě svého chování. Jedinec, který se vyčleňován z kolektivu, mívá většinou somatickou, nebo psychickou odchylku, díky které se můţe stát obětí šikany. Dospívající si často zakládají různé party, v nichţ můţe docházet k poţívání drog, sexuální promiskuitě a v nejhorším případě aţ ke kriminalitě. Emocionální poruchy U malého procenta dospívajících jedinců se mohou vyskytnout různé emocionální poruchy, mezi které patří úzkostné a depresivní stavy, či poruchy vyšších citů. V případě, ţe se u adolescentů objeví úzkostná porucha, ovlivní jejich školní činnost. Místo specifických strachů, které odezní na konci předškolního věku a na začátku školní docházky, se mohou objevit vnitřní abnormální strachy (fobie). Mezi vtíravé fobie patří např. strach z výšek, z tělesné nedokonalosti (dysmorfofobie), strach ze školy, který se můţe objevit v období nástupu dítěte na střední školu. U školní fobie je nutné rozpoznat, z jakého důvodu má daný jedinec ze školy strach. Jedinec, který trpí depresivními stavy, se projevuje smutkem, stísněností a působí na okolí nešťastně. Tyto stavy se mohou zřídka objevovat i u mladších dětí. Depresivní stavy vznikají v důsledku dlouhodobého nepříznivého vlivu okolního prostředí. Pokud jsou zpozorovány u dítěte tyto depresivní stavy, nesmí se zlehčovat, neboť dítě se můţe pokusit o sebevraţdu. V případě, ţe se u jedince vyskytne sebevraţedné jednání, je třeba vyhledat v co nejkratším čase odbornou pomoc psychiatra. Období dospívání je pro kaţdého člověka velmi citlivým obdobím, tudíţ kaţdé zklamání a nešťastná láska mohou u některých dospívajících vyvolat sebevraţedné sklony. 9

10 Poruchy vyšších citů, nebo citová deprivace mohou v průběhu dospívání vést k relevantním náznakům, které mohou později narušit společenský ţivot jedince. Problémům, které se u dospívajících často vyskytují, není většinou věnována dostatečná pozornost, coţ není dobře. Často je moţné se setkat s vyjádřením,,vţdyť je to jen puberta, ale je nutné si uvědomit, ţe často mohou uvedené projevy vyústit aţ do nepředstavitelných a nebezpečných forem. Vytvoření identity vlastního JÁ Identita a individuální hierarchie hodnot jsou také jedny ze stěţejních principů období dospívání. Dospívající jedinec musí sám dobře vědět, jaké jsou jeho pozitivní a negativní rysy, v čem jsou jeho priority a naopak, kde má mezery. Všechny zmiňované hodnoty si musí daný jedinec uvědomit v různých směrech, tj. například tělesná a duševní stránka, vzhled a v neposlední řadě jeho zdravotní stav. Pro dospívající jedince není uvaţování nad sebou samým jednoduché, tudíţ je často spojeno s osobními nejistotami, obavami a nízkou sebedůvěrou. V období vytváření vlastní identity potřebuje jedinec určitý čas ochranu dospělých jedinců před rušivým působením. 10

11 2. Reprodukční soustava ţeny Ţenské pohlavní ústrojí zajišťuje tvorbu ţenských pohlavních hormonů, zrání vajíček, pohlavní splynutí muţské a ţenské pohlavní buňky (oplození), vývoj plodu v průběhu těhotenství a následný porod. Pohlavní soustava ţeny se rozděluje na vnitřní (organa genitalia feminina interna) a vnější (organa genitalia feminina externa) orgány. 3 Orgány náleţející k vnitřnímu pohlavnímu ústrojí ţeny se nacházejí v malé pánvi. Mezi tyto orgány se řadí vaječníky, vejcovody, děloha a pochva Vnitřní pohlavní orgány Vaječník Vaječníky (ovaria) jsou párové ţenské pohlavní ţlázy ovoidního tvaru o váze asi 6 10 g, v nichţ se tvoří a dozrávají vajíčka. Párový orgán je uloţen při boční stěně malé pánve a připevněn závěsem k zadní ploše širokého vazu děloţního. Velikost vaječníků závisí na věku, na individuálním rozvoji kaţdé ţeny a na stavu organismu. Povrch vaječníku je kryt jednovrstevným kubickým epitelem. Pod epitelem je ukryta korová vrstva (cortex), která je hlavní funkční částí vaječníků. V kůře jsou měchýřkovité váčky v různých stádiích vývoje, z nichţ nejpočetnějšími jsou primární váčky (primordiální folikuly) kulovitého tvaru. Primordiální folikuly jsou tvořeny vaječnou buňkou, která je obklopena jednou vrstvou plochých buněk, tzv. buňkami folikulárními. Těchto buněk je u mladých ţen obvykle přibliţně , a čím je ţena starší, tím více jich ubývá. V době přechodu (klimakterium) vymizí úplně a dřeň (medulla), která obsahuje nervy a cévy větvící se v řídkém vazivu a slouţí k výţivě ovarií. Dalším stupněm vývoje jsou tzv. rostoucí folikuly plné, které jsou oválné. Nachází se zde vaječná buňka obklopená více vrstvami folikulárních buněk. V období pohlavní 3 MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2002, s

12 plodnosti ţeny dorostou folikuly asi do velikosti 1,5 cm a přemění se v Graafovy folikuly. Ve stěně folikulu dozrává zpravidla jedno vajíčko (ovum). 4 Vejcovod Vejcovody (tubae uterinae) jsou rovněţ párový orgán skládající se z dvou úzkých dutých ohebných trubic z hladké svaloviny o délce cm a šířce 0,5 cm. Zevní konec je volně otevřen do dutiny břišní a k vaječníkům je obrácen trychtýřovitým otvorem s řasinkami, naproti tomu děloţní ústí vejcovodu je velmi uzoučké, v němţ zpravidla dochází k oplození vajíčka. 5 Transport vajíčka vejcovodem do dělohy podporuje rytmicky se stahující hladká svalovina v jeho stěně a řasinky buněk výstelky. Jsou-li ve vejcovodu přítomny spermie, můţe dojít k oplození vajíčka a jeho následnému dělení. 6 Děloha Děloha (uterus) je nepárový orgán hruškovitého tvaru leţící v malé pánvi mezi sponou stydkou a kříţovou kostí, mezi močovým měchýřem a konečníkem. Uterus umoţňuje vývoj plodu a následně jeho porození. Děloha u ţen, které ještě nerodily, je 7 8 cm dlouhá, 4 cm široká a 3 cm silná a váţí g, přičemţ její velikost se zvětšuje s počtem těhotenství a klesá s útlumem reprodukčních funkcí. Děloha se skládá z děloţního těla (corpus), dna (fundus) a krčku (cervix), jehoţ dolní část přechází do horního konce pochvy a tvoří děloţní čípek. Uvnitř dělohy je dutina, která spojuje pochvu s vejcovody. Děloţní dutinu vystýlá sliznice (endometrium) krytá jednovrstevným řasinkovým epitelem, která v době pohlavní zralosti prodělává opakující se změny v 28denních menstruačních cyklech v souvislosti s činností vaječníků. Děloţní svalovina (myometrium) je dvoucentimetrová vrstva hladké svaloviny, která umoţňuje na jedné straně zvětšení dělohy v těhotenství, na druhé straně vypuzování 4 KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s Tamtéţ, s MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, s

13 plodu za porodu. Zevní obal děloţní stěny tvoří vazivová pobřišnice (perimetrium), která pokrývá skoro celou dělohu. 7 Pochva Na dělohu navazuje trubicovitá pochva (vagina), která se upíná k děloţnímu krčku. Hlavní činností pochvy je zavedení spermií do dutin pohlavních orgánů ţeny a při porodu slouţí jako vývodní cesty při vypuzování plodu z dělohy. 8 V období menstruace odvádí vagina menstruační krev. Díky kyselému prostředí zabraňuje poškození vnitřních rodidel infekcí. 9 Dolní část ústí mezi malými stydkými pysky a poševní vchod není zcela uzavřený. Neúplně uzavřenou částí poševního vchodu je panenská blána (hymen), která se při prvním pohlavním styku protrhne Vnější pohlavní orgány (vulva) Velké stydké pysky Velké stydké pysky (labia majora pudendi) jsou dva koţní valy, jejichţ podkoţní vrstva se skládá z tukové tkáně. Mezi těmito pysky se nachází stydká štěrbina. Vnější povrch velkých stydkých pysků je od puberty porostlý ochlupením. 11 Malé stydké pysky Malé stydké pysky (labia minora pudendi) jsou dvě slizniční řasy, které se ukrývají ve stydké štěrbině. Ohraničují poševní předsíň (vestibulum), která umoţňuje vstup do pochvy, a zároveň malé stydké pysky obemykají velmi citlivý hrbolek poštěváček. Poštěváček Poštěváček (clitoris) je asi 2,5 cm dlouhý orgán skládající se z topořivé tkáně válcovitého tvaru s bohatým nervovým zakončením. Při sexuálním vzrušení se naplňuje krví, tudíţ se zvětšuje jeho objem a zuţuje se vstup do pochvy KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2002, s Gynekologie: Učebnice pro lékařské fakulty. [il. J. Krenar]. 2. vyd. Praha : Avicenum, s., obr., fot., rejstř. 10 MACHOVÁ, Jitka. Biologie člověka pro učitele. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2002, s KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, s

14 3. Menstruační a ovulační cyklus Následující část je věnována cyklickým změnám reprodukčních funkcí, k nimţ se řadí vaječníkový (ovariální) a děloţní (uterinní, menstruační) cyklus. V období puberty začínají zrát vajíčka (pohlavní buňky) ve vaječnících a v této době nastává u dívek první menstruace, tzv. menarche. Menstruace probíhá u ţen přibliţně do let ţivota a celý tento proces je řízen hormony z hypotalamohypofyzárního systému (gonadoliberiny a gonadotropiny). Tvorba hypotalamických gonadoliberinů není plynulá, avšak její produkce je cyklická. Pravidelně se opakující charakter má i výdej hypofyzárních gonadotropinů (folikuly stimulující hormon - FSH a luteinizační hormon - LH), jejichţ činností je řízení průběhu vaječníkového cyklu, díky němuţ současně probíhá děloţní a poševní cyklus Vaječníkový cyklus Vaječníkový (ovariální, ovulační) cyklus se dělí do třech fází: folikulární, ovulační a luteální. Během folikulární fáze zraje v ovariích jeden folikul (Graafův), při čemţ buňky jeho stěny vytvářejí estrogeny (ţenské pohlavní hormony) a uvnitř tohoto folikulu dozrává jedno vajíčko. Při zrání Graafova folikulu napomáhá FSH a na konci této první fáze ovulačního cyklu se připojuje vliv LH. Přibliţně v polovině cyklu, tj. 14. den, nastává období ovulace, kdy Graafův folikul praskne (ovulace) a uvolní se ovum, které je vyplaveno do břišní dutiny. 14 Vajíčko se zachytí o vrcholky trychtýřovitého počátku vejcovodu a postupuje do dělohy. 15 Po prasknutí Graafova folikulu se folikul změní ve ţluté tělísko (corpus luteum) a nastupuje fáze luteální. Ţluté tělísko se chová prozatím jako ţláza s vnitřní sekrecí (endokrinní ţláza) a vytváří hormon progesteron a nepatrné mnoţství estrogenů. Oba zmíněné ţenské pohlavní hormony potlačují tvorbu FSH a LH, z čehoţ plyne, ţe v luteální fázi nedochází ke zrání dalšího folikulu. Tato třetí fáze ovulačního cyklu 12 MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s MACHOVÁ, Jitka a Jana HAMANOVÁ. Reprodukční zdraví v dospívání. Vyd. 1. Praha: H & H, 2002, s

15 probíhá v rozmezí od 14. do 28. dne periody. Pokud nenastane oplození (koncepce) vajíčka, ţluté tělísko na konci cyklu upadá, přemění se v bílé tělísko (corpus albicans) a dochází ke zrání nového vajíčka, čímţ začíná další ovulační cyklus Děloţní cyklus Děloţní (uterinní, menstruační) cyklus se skládá ze čtyř fází: menstruační, proliferační, sekreční (luteální), ischemické (nedokrvená). První fáze (menstruační) začíná 1. dnem menstruace a trvá po dobu 5 dní. V tomto období se odplaví část děloţní sliznice do pochvy. Jejímu odloučení napomáhají stahy hladké děloţní svaloviny. Během menstruace se vyloučí zhruba 40 ml krve. Po menstruaci nastává proliferační fáze, která ţenu provází od 5. do 14. dne cyklu. V průběhu této etapy za pomoci estrogenů dochází k obnově děloţní sliznice (proliferace). Sekreční fáze nastává po ovulaci a přetrvává do 28. dne periody. Sliznice se připravuje na moţné uhnízdění (nidace) oplozeného vajíčka. Změny, které se dějí na sliznici v období luteální fáze, zapříčiňuje ţluté tělísko. O ischemické fázi hovoříme pouze v období 28. dne cyklu. V případě, ţe nedošlo k oplození vajíčka, ţluté tělísko zanikne a tím dochází k poklesu hladiny hormonu progesteronu. Dojde k zúţení nebo uzavření cév. Cévy předtím vyţivovaly endometrium. Endometrium se začne rozpadat a vyskytne se menstruace Menarche První menstruace se objevuje kolem 13. roku ţivota dívky. Při prvním krvácení není krev jasně červená, ale nahnědlá. Na počátku nemá dívka menstruaci pravidelnou, můţe se objevit např. po dvou nebo třech měsících a někdy aţ po půl roce. Ve většině případů trvá přibliţně rok aţ rok a půl, neţ se perioda srovná a opakuje se pravidelně. 16 MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, s Tamtéţ, s

16 3.4. Ţenské pohlavní hormony Estrogeny vznikají ve zrajícím folikulu vaječníku a z menší části i ve ţlutém tělísku, placentě, kůře nadledvin a v neposlední řadě i v muţské pohlavní ţláze. Estrogeny slouţí v pubertě k pohlavnímu zrání, čímţ na základě toho rostou pohlavní orgány, vyvíjejí se ţenské druhotné pohlavní znaky (růst prsů, zvýšené mnoţství tuku v hýţdích, vývoj ţenského tvaru pánve, pubické ochlupení). Estrogeny vzbuzují v menstruačním cyklu proliferační fázi. Tyto hormony ovlivňují chování a celkovou psychiku ţeny. Na jednu stranu není u ţen díky estrogenům v období menopauzy rozvinutá ateroskleróza, neboť estrogeny zmírňují cholesterol v plazmě, ale na druhou stranu zvyšují sklon ke sráţení krve, díky čemuţ můţe docházet ke krevním sraţeninám v cévách, které mohou vyvolat tromboembolii. 18 Hormon progesteron vzniká ve ţlutém tělísku a v placentě v období těhotenství. K tomu, aby progesteron správně fungoval, je nutná spolupráce estrogenů. Díky progesteronu roste děloha, která je dominantním orgánem tohoto hormonu. Progesteron probouzí třetí (sekreční) fázi menstruačního cyklu. Na základě tohoto hormonu dochází v děloze k uhnízdění oplozeného vajíčka a zmírňují se stahy hladké děloţní svaloviny MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, s Tamtéţ, s

17 4. Gynekologie Gynekologie spolu s porodnictvím jsou součástí lékařského oboru, který je také označován jako ţenské lékařství. Obor gynekologie se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou ţenských pohlavních orgánů Historie dětské gynekologie Dětská gynekologie patří v medicíně mezi velmi mladý obor. Zakladatelem dětské gynekologie jako samostatného lékařského oboru je profesor Rudolf Peter, který na základě svých dlouholetých klinických zkušeností a v úzké spolupráci s pediatry přišel s myšlenkou zaloţit samostatnou gynekologickou ambulanci pro děti, která byla otevřena v roce 1940 v Praze. V prvé řadě byla pozornost soustředěna na anatomii a fyziologii dívčích rodidel. Mezi první patologické problémy, které dětská gynekologie řešila, patřila problematika výtoků a různé vývojové poruchy genitálu. První lůţkové oddělení dětské gynekologie bylo zaloţeno 1. března 1962 v Brně. Dětská gynekologie je velmi důleţitým lékařským oborem preventivní medicíny, díky němuţ můţe lékař sledovat průběh pohlavního zrání a předcházet poruchám funkcí rodidel. Dětská gynekologie se od gynekologie dospělých liší jak ve fyziologii a patologii rodidel, tak ve způsobech vyšetření a léčby. Z tohoto důvodu se dětské gynekologii nemůţe věnovat kaţdý gynekolog, aniţ by prošel školením v oblasti dětské gynekologie. Od roku 1983 se mohou gynekologové, kteří mají splněnou alespoň atestaci 1. stupně, specializovat na dětskou gynekologii, ale pouze pod podmínkou, ţe získají nástavbovou atestaci Prevence v gynekologii u dospívajících dívek V gynekologické prevenci u dospívajících dívek je důleţité, aby došlo k nerušenému vývoji pohlavních orgánů, coţ přispívá k dosaţení dobrého reprodukčního zdraví v období dospělosti. 20 MACKŮ, František. Gynekologie pro 3. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1996, s HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s

18 Prevence je zaměřena na úpravy poruch menstruačního cyklu, poučení dívek o osobní hygieně, výchovu k pohlavní zdrţenlivosti, prevenci nechtěného otěhotnění, prevenci pohlavně přenosných onemocnění a nákazu HIV/AIDS. 22 Prevence poruch menstruačního cyklus Je důleţité, aby dívka v první řadě věděla, jak probíhá normální menstruační cyklus. Za optimální menstruaci se povaţuje 28denní cyklus, u něhoţ krvácení trvá 3-10 dní s přiměřenou krevní ztrátou. Začátek menstruačního cyklu se počítá od prvního dne menstruačního krvácení. Je vhodné, kdyţ si dívka vede menstruační kalendář, jenţ pravidelně vyplňuje. Do menstruačního kalendáře si dívka zaznamenává délku a intenzitu krvácení po celou dobu menstruace. Údaje, které si poctivě zapisuje do kalendáře, mohou pomoci při gynekologickém vyšetření. 23 Osobní hygiena Základní a nezbytnou součástí osobní hygieny ţeny je nejen celková tělesná čistota, ale hlavně čistota rodidel. Ke správné hygieně by měly být vedeny dívky jiţ v období dětství. Po kaţdé defekaci by měla být rodidla omyta vlaţnou vodou a vhodným mýdlem. Správný způsob omývání by měl být zepředu dozadu, nikdy ne naopak, aby si dívka či ţena nezanesla do rodidel nečistoty. V době menstruačního krvácení je potřeba věnovat zvlášť zvýšenou pozornost hygieně rodidel. V období menstruace je zapotřebí omývat rodidla častěji a dbát i na zvýšenou čistotu celého těla. Při menstruaci by dívky a ţeny měly dodrţovat pohlavní zdrţenlivost nejen z estetických, ale i ze zdravotních důvodů, neboť by mohlo dojít k zanesení infekce do rodidel. 24 Výchova k pohlavní zdrţenlivosti V období dospívání je třeba dívkám stále opakovat, ţe pohlavní styk není v jejich věku to nejdůleţitější, na co by se právě měly zaměřovat. Je nutné je včas upozornit na to, ţe pohlavní styk s osobou mladší 15 let se stává trestným činem MACHOVÁ, Jitka a Jana HAMANOVÁ. Reprodukční zdraví v dospívání. Vyd. 1. Praha: H & H, 2002, s Tamtéţ, s MACKŮ, František. Gynekologie pro 3. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1996, s MACHOVÁ, Jitka a Jana HAMANOVÁ. Reprodukční zdraví v dospívání. Vyd. 1. Praha: H & H, 2002, s

19 Dospívající dívka ještě není zralá ţena a brzkým zahájením pohlavního ţivota v období dospívání je více ohroţena neţ v dospělosti. U dospívajících dívek jde především o nezralost sliznice děloţního čípku, jeţ je v období dospívání více zranitelná pro případný průnik infekce do vnitřních pohlavních orgánů. V horším případě můţe dojít ke změnám, které mohou přispět k rakovině děloţního čípku. O prevenci by měly být dívky informovány v hodinách sexuální výchovy. 26 Prevence nechtěného otěhotnění U dospívajících dívek, které jiţ proţily pohlavní styk, je otěhotnění ve většině případů neţádoucí. Partneři by měli zváţit vhodný způsob antikoncepce a zároveň ochranu před pohlavními nemocemi. 27 Těhotenství v dospívání, ať chtěné či nechtěné, je nevhodné. U dospívající dívky není organismus zralý pro případné těhotenství, jeţ můţe přinést rizika nejen pro matku, ale i pro plod a budoucí rodinu. 28 Prevence pohlavně přenosných onemocnění Jelikoţ se pohlavní nemoci v populaci šíří pohlavním stykem, je nejspolehlivější ochranou proti infekci partnerská věrnost. Základním předpokladem je, ţe partneři byli zdraví jiţ před začátkem společného sexuálního ţivota. Kondom je jedinou moţnou antikoncepcí, která sniţuje moţnost nákazy pohlavní nemocí. Mnoho lidí si myslí, ţe před přenosem pohlavních nemocí chrání také hormonální antikoncepce. Rizikovým faktorem onemocnění pohlavně přenosnou chorobou je větší střídání sexuálních partnerů. 29 Pohlavně přenosné nemoci mají značný vliv na neplodnost. Nejčastější sexuálně přenosnou nemocí po celém světě je chlamydiová infekce. U muţů je hlavní komplikací zánět nadvarlete, coţ můţe ohrozit plodnost. U ţen se chlamydiová infekce nejprve projevuje zánětem děloţního hrdla, které je pokryto jednovrstevným cylindrickým 26 MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní styl - problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s MACHOVÁ, Jitka a Jana HAMANOVÁ. Reprodukční zdraví v dospívání. Vyd. 1. Praha: H & H, 2002, s MACHOVÁ, Jitka a Dagmar KUBÁTOVÁ. Výchova ke zdraví: zdraví a prevence, životní styl - problémy a rizika, dospívání a zdravotní problémy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, s MACHOVÁ, Jitka a Jana HAMANOVÁ. Reprodukční zdraví v dospívání. Vyd. 1. Praha: H & H, 2002, s

20 epitelem, který je zvláště náchylný na původce chlamydiové infekce. Chlamydiová infekce je jednou z nejzávaţnějších pohlavních onemocnění u dospívajících dívek. Mezi dlouhodobé následky, které se vyskytují např. u kapavky, patří neprůchodnost vejcovodů (sterilita), mimoděloţní těhotenství, samovolný potrat či předčasný porod Anamnéza Klíčovým okamţikem v gynekologické oblasti je dorostový věk, kdy některé dívky jiţ zahájily pohlavní ţivot, tudíţ se u nich mohou vyskytnout gynekologické problémy. V dětském věku se můţe objevit infekce pohlavních orgánů, která vzniká díky špatné hygieně. Naproti tomu v období dospívání, kdy dívka jiţ provozuje sexuální činnost, mohou nastat komplikace spojené s pohlavním stykem. Díky pohlavnímu styku se můţe dívka nakazit bakteriální nebo jinou infekcí, pohlavně přenosnými nemocemi, nebo můţe dojít k nechtěnému otěhotnění. V případě, ţe dívka zahájila svůj sexuální ţivot velmi brzy a střídá své sexuální partnery (promiskuita), mohou se v takovém případě vyskytnout i přednádorové stavy a občas i maligní nádory děloţního hrdla. Všechny dívky by měly poprvé navštívit gynekologickou ordinaci v 15 letech a od té doby jedenkrát ročně chodit na pravidelné gynekologické prohlídky. Jedním z nejčastějších důvodů, proč dívky navštíví gynekologa, jsou problémy s nepravidelností menstruačního cyklu (kap. 3). 31 Těţištěm celého gynekologického vyšetření a následných lékařských postupů je zjištění anamnézy dívky. V dětské gynekologii musí být při zjišťování anamnézy od dívky lékař obzvlášť klidný, trpělivý a musí navázat správný kontakt s pacientkou. V případě dětské gynekologie jsou informace o zdravotním stavu pacientky získávány dvojím způsobem. Hlavní roli zde hraje vyšetřovaná dívka, která své tělo zná nejlépe. U malých děvčátek (předškolní věk) musí lékař dbát na to, aby navázal s dítětem kontakt a snaţil se ho rozptýlit. Nesmí však zapomenout na matku, či jinou doprovázející osobu, která má hlubší informace týkající se zdravotního stavu dítěte, či rodinných příslušníků MACHOVÁ, Jitka a Jana HAMANOVÁ. Reprodukční zdraví v dospívání. Vyd. 1. Praha: H & H, 2002, s Tamtéţ, s HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s

21 Anamnéza neboli soubor informací o pacientovi se skládá z rodinné, sociální, osobní a gynekologické anamnézy. 33 Rodinná anamnéza Při zjišťování rodinné anamnézy se lékař zajímá hlavně o dědičná onemocnění, vývojové vady, onemocnění a poruchy endokrinních ţláz (endokrinopatie). Nejen u matky je dobré vědět, kdy měla první menstruaci (menarche), ale i u jiných příbuzných, ať uţ z matčiny či otcovy strany. Pokud má vyšetřovaná dívka sourozence, zajímá lékaře z důvodů případné dětské infekce i jejich aktuální zdravotní stav. 34 V případě, ţe dívka jde poprvé na gynekologii bez doprovodu matky, měla by vědět, kdy se u ní poprvé objevila menstruace, aby lékař mohl zaznamenat kompletní rodinnou anamnézu a v případě předčasné či opoţděné menstruace u dívky usoudit, zda tomu tak bylo i u matky či nikoliv. Sociální anamnéza U sociální anamnézy je potřeba zjistit, jestli dívka navštěvuje např. jesle, mateřskou školu, školu a zda se v daném zařízení nevyskytuje nějaká dětská infekce. 35 Osobní anamnéza Při osobní anamnéze zjišťuje lékař těhotensko-porodnické záznamy (počet těhotenství matky, případné nemoci a léky, které uţívala matka v průběhu těhotenství, způsob porodu, porodní váhu, délku dítěte atd.). Lékaře zajímá i další somatický a psychomotorický vývoj dítěte. Důleţitou součástí osobní anamnézy je také zmínka o infekčních a jiných nemocech, mezi které patří např. endokrinopatie (onemocnění a poruchy ţláz s vnitřní sekrecí), infekce močových cest či různé operační zákroky, např. apendektomie (odstranění slepého střeva). Zjišťování informací ohledně slepého střeva je podstatná hlavně u dívek trpících bolestmi břicha. V neposlední řadě jsou důleţitou sloţkou osobní anamnézy biologické potřeby (močení, stolice, projevy alergií, uţívání léků) HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s Tamtéţ, s

22 Gynekologická anamnéza V gynekologické anamnéze se lékař nejvíce zajímá o výtok, o bolesti břicha a o krvácení z rodidel. U výtoku z rodidel je důleţité sledovat charakter výtoku (zda je čirý, hlenovitý, škrobovitý, bílý, ţlutý, nazelenalý, zahnědlý, s přítomností krve), intenzitu výtoku (od téměř neviditelných skvrn aţ po silný výtok), zápach výtoku (kyselý, ostře zapáchající), časový průběh (zda je výtok trvalý, nebo se vyskytuje zřídka), délku výtoku, závislost výtoku (na močových infekcích, průjmu, virózách, nebo nemocech horních cest dýchacích, menstruačním cyklu). Lékař musí od pacientky vědět, kdy se výtok vyskytl poprvé, jestli např. začal po návštěvě bazénu, po návratu z tábora nebo jiného pobytu mimo rodinu, s nástupem prvních známek dospívání, při podezření na cizí těleso, masturbaci, či podezření na pohlavní zneuţívání. Pokud se výtok u dívky objevuje opakovaně, musí pacientka lékaři sdělit, zda výtok přestal sám od sebe, nebo byla zapotřebí léčba. 37 Při bolestech v podbřišku zjišťuje lékař informace pouze od pacientky, neboť matka nemůţe přesně vědět intenzitu a charakter bolesti břicha. U malých dětí je obtíţné zjistit, kde je břicho bolí. V případě, kdy lékař řekne dítěti, aby prstem ukázalo, kde ho to bolí, je většinou dítě schopné bolestivé místo uvést. U starších dívek se gynekolog ptá na délku bolesti (zda je stálá, občasná, či nepravidelně se opakující) a jestli dívka zaregistrovala, kdy se bolest vyskytuje nejvíce, např. při běhu, skoku, či prudkém dosednutí, při mikci nebo defekaci, po jídle, po fyzické zátěţi, v jaké poloze, nebo zda bolest nesouvisí i s obdobím menstruace. Síla bolesti můţe být od nenápadného pobolívání aţ po bolest, která nenechává dívku v klidu spát a můţe dojít ke kolapsům. Je dobré najít způsob, který přinese dívce úlevu od bolesti, tj. nalezení vhodné polohy, klid na lůţku, teplý nebo studený obklad, analgetika atd. 38 Krvácení z rodidel je další podstatný údaj v gynekologické anamnéze. Lékař u dětí zjišťuje, jak bylo krvácení odhaleno, zda na spodním prádle, v nočníku, či na toaletním papíře, jaká byla intenzita krvácení, barva a doba trvání. Je potřeba zjistit, jak mohlo ke krvácení dojít, např. výtok, úraz, podezření na pohlavní zneuţívání, zavádění cizích 37 HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s Tamtéţ, s

23 těles nebo infekce močových cest. U dospívajících dívek je krvácení z rodidel spojeno s menstruační funkcí. Lékař od pacientky zjišťuje, kdy měla první menstruaci, tj. v jakém věku, a pokud moţno upřesnění data. Gynekologa také zajímá, jak probíhaly další menstruační cykly. V první řadě se ptá na interval menstruace, zda je krvácení pravidelné, nepravidelné, jak dlouho trvá a jaká je jeho intenzita. Nejlepším pomocníkem při anamnéze krvácení je předloţení menstruačního kalendáře Gynekologické vyšetření dětí a dospívajících dívek Příprava pacientky na vyšetření Jakmile lékař sepíše s pacientkou a její matkou kompletní anamnézu, snaţí se dívce vysvětlit následující postup vyšetření tak, aby přesně pochopila, jak bude vyšetření probíhat. U gynekologického vyšetření je zapotřebí, aby dívka měla prázdný močový měchýř. V případě rektoabdominálního vyšetření můţe práci lékaře ztěţovat formovaná stolice v rektu, coţ brání jemné palpaci. V takové situaci lékař zavede dívce čípek a vyšetření provede aţ po defekaci. Po návštěvě toalety se dívka svlékne v kabince. Není na škodu, kdyţ je v kabince s pacientkou i zdravotní sestra, která při svlékání můţe odhalit jisté hygienické zlozvyky (svlékání kalhotek přes boty, sedání holým zadečkem a nekrytými rodidly na ţidli, hygienický stav a vhodnost prádla), na které můţe lékaře ihned upozornit. Celková prohlídka těla zrakem (aspekce) Odlišností od gynekologického vyšetření dospělých ţen je v gynekologii dětí a dospívajících také zhodnocení celkového vývoje a případně stavu pohlavního dospívání. Vyšetření by mělo začínat změřením výšky, zváţením a zhodnocením sekundárních pohlavních znaků (prsy, stydké ochlupení a ochlupení v podpaţí) a celkovým zhodnocením dívčina těla. 40 Lékař si u dívky všímá nejen pigmentace a čistoty kůţe, ale také všech poranění a jejich následků (škrábance, hematomy, jizvy po úrazech a operacích). Dalšími částmi 39 HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s HOŘEJŠÍ, Jan. Gynekologické problémy u děvčátek a dospívajících dívek: informace pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, s

24 těla, které lékař pozoruje, jsou tvar lebky, uspořádání kštice, tvar a délka krku, zvětšení štítné ţlázy, tvar hrudníku a břicha atd. 41 Prohlídka zevních rodidel V tuto chvíli se lékař dostává k vlastnímu gynekologickému vyšetření. Aspekce rodidel neboli vyšetření pohledem se provádí na gynekologickém křesle. Gynekolog si nevšímá pouze zevních rodidel a jejich utváření, ale také čistoty, krvácení či případného poranění. 42 Při tomto vyšetření prohlíţí lékař i panenskou blánu (hymen), u které nesleduje pouze to, zda je poškozena, ale také tloušťku její sliznice. Povšimne si také tvaru otvoru v panenské bláně, díky čemuţ zjistí, zda odtok menstruační krve bude probíhat v pořádku a zda můţe dívka pouţívat menstruační tampony. 43 Palpace a perkuse Pod pojmem palpace neboli vyšetření pohmatem se rozumí takové vyšetření, kdy lékař vyšetřuje břicho respektive podbřišek. Provádí se tak, ţe gynekolog stojí vedle boku dívky a nevyšetřuje přes rodidla. Lékař musí postupovat jemně od povrchní k hlubší palpaci. V případě, ţe pacientku bolí břicho, nechá ji v prvé řadě ukázat prstem na místo, kde se bolest vyskytuje. V místě, kde se bolest nachází, se nikdy nezačíná tímto vyšetřením. Při pohmatu musí lékař pozorovat napětí břišní stěny a sledovat, jak vyšetřovaná dívka reaguje na povrchní či hlubokou palpaci. Pokud lékař nahmatá nějaký projev odporu, něco neobvyklého, popíše velikost, tvar, pohyblivost, konzistenci a citlivost této rezistence. 44 Vyšetření pohmatem je v gynekologii velmi důleţité. Jedná se o tzv. gynekologické bimanuální vyšetření, které lékař provádí oběma rukama. Uţívá se jak u dospělých pacientek, tak u dětí či dospívajících. Technika vyšetření spočívá v tom, ţe ukazovák pravé ruky (většinou) je zaveden do pochvy a druhá ruka hmatá přes břicho. Tento způsob vyšetření se vyuţívá pouze v gynekologii dospělých, respektive u dívek, které 41 HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s HOŘEJŠÍ, Jan. Gynekologické problémy u děvčátek a dospívajících dívek: informace pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, s Tamtéţ, s HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s

25 jiţ měly pohlavní styk. U dětí a dívek, u kterých ještě nedošlo k defloraci, se prst zavádí vţdy do konečníku, aby nedošlo k porušení panenské blány. 45 Perkusí neboli vyšetřováním poklepem lékař sleduje šíření bubínkové, popřípadě prázdného poklepu, coţ pomůţe k odlišení nahromadění tekutiny v břišní dutině (ascites) od ohraničeného cystického nádoru. 46 Vyšetření pochvy U dívek, které ještě nezačaly pohlavně ţít, není pochva zpřístupněna k přímému vyšetření pohmatem a zrakem. Z toho důvodu si musí lékař pomoci nepřímými metodami, mezi něţ patří např. sondáţ. Tento způsob vyšetření se provádí za pomoci skleněné ţenské uretrální cévky. Lékař cévku zavede opatrně skrz panenskou blánu hluboko do vaginy, čímţ si ověří prostupnost hymenu. Na základě pohybů určí gynekolog pomocí cévky přibliţnou prostornost a délku pochvy. Díky skleněné cévce lékař obdrţí vzorek obsahu pochvy, který slouţí k laboratorním vyšetřením. Zásluhou sondáţe můţe gynekolog zjistit, zda se uvnitř vaginy nenachází cizí těleso. 47 Kolposkopie v dětské gynekologii Kolposkopie je optická metoda vyšetření, jejímţ úkolem je objevit změny na sliznici děloţního čípku, v pochvě a zevních rodidel. Díky této metodě lze zavčas zjistit nádorová onemocnění i přednádorovou změnu na sliznici děloţního čípku. 48 Kolposkop v dětské gynekologii slouţí pouze k podrobnější prohlídce zevních rodidel, především panenské blány. Při tomto vyšetření je přítomna zdravotní sestra, která lékaři pomáhá. Gynekolog jednou rukou zachází s kolposkopem, druhá ruka mu slouţí k zavedení cévky nebo vatové štětičky na špejli skrz panenskou blánu do pochvy HOŘEJŠÍ, Jan. Gynekologické problémy u děvčátek a dospívajících dívek: informace pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, s HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s Tamtéţ, s Kolposkopie. Anamneza [online]. [cit ]. Dostupné z: 49 HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s

26 Vaginoskopie v dětské gynekologii Pomocí vaginoskopu dokáţe lékař zrakem vyšetřit pochvu a děloţní hrdlo u nedeflorovaných pacientek. V gynekologii dospělých se pouţívají gynekologická zrcadla. Vaginoskop vstupuje otvorem panenské blány hluboko do pochvy, aniţ by hymen nějakým způsobem poškodil. Díky tomuto vyšetření lékař zjistí, zda děloţní čípek nevykazuje nějaké změny. Hodnotí se tedy vzhled, barva sliznice a charakter epitelu. V případě zjištění nějaké odchylky na sliznici se odebírá materiál, který slouţí pro onkologickou cytologii. 50 Ultrazvukové vyšetření Mezi moderní gynekologické metody vyšetření patří ultrazvukové vyšetření, které se pouţívá jak u dospělých, tak i v dětské gynekologii. V gynekologii dospělých se ultrazvuk provádí poševní sondou. U nedeflorovaných pacientek musí lékař vyšetřovat pouze přes břišní stěnu. U tohoto způsobu vyšetření je zapotřebí, aby dětská pacientka měla plný močový měchýř, neboť lékař tak lépe vidí do hloubky pánve HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s HOŘEJŠÍ, Jan. Gynekologické problémy u děvčátek a dospívajících dívek: informace pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, s

27 5. Poruchy menstruačního cyklu 5.1. Poruchy nástupu a ukončení menstruačního cyklu Začátek menstruačního krvácení (menarche) je spojen s pubertou a ústup menstruace je spojený s obdobím klimakteria. Předčasná menstruace Předčasná menstruace (menstruatio praecox) značí předčasný nástup první menstruace (menarche) před 9. rokem dívky. Příčinou nástupu dřívější menstruace můţe být vyzrávání sexuálních center v mezimozku, ale i různé záněty a novotvary v této části mozku. 52 Opoţděná menstruace Opoţděná menstruace (menstruatio tarda) se objevuje u dívky po 14. roce, ale i později. Důvodem opoţděného nástupu je pozdní vyzrávání sexuálních center v mezimozku. Méně častým důvodem jsou poruchy celkového vývoje a vývoj rodidel (např. nepostačující vývin ovarií) Poruchy při zachovaném rytmu Při výskytu poruch při zachovaném rytmu je menstruační cyklus změněn intenzitou krvácení, nebo se můţe objevit přídatné krvácení uprostřed cyklu. Anovulační krvácení Anovulační krvácení je krvácení, před kterým nedošlo k ovulaci, nevytvořilo se ţluté tělísko, a tudíţ ani jeho produkt, hormon progesteron. Tvorba estrogenů zůstává nepřerušena. Na základě nepřerušené tvorby estrogenů dochází k proliferaci endometria, ale nedochází k sekreční transformaci. Tato anovulační krvácení se ve vyšší míře vyskytují v pubertě, po potratu, po porodu a v období klimakteria. 54 Tyto změny se tedy projevují v obdobích, kdy dochází u ţen ke změnám hormonálního řízení cyklu. Anovulační krvácení se můţe vyskytnout i tehdy, pokud 52 MACKŮ, František. Gynekologie pro 3. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1996, s Tamtéţ, s MACKŮ, František a Jaroslava MACKŮ. Gynekologové ženám. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, s

28 ţena zrovna proţívá stresové období. Rytmus této poruchy bývá většinou čtyřtýdenní, ale tělo kaţdé ţeny reaguje jinak, tudíţ můţe být i delší, či kratší. Časté výskyty anovulačního krvácení mohou zapříčinit neplodnost ţeny Poruchy rytmu menstruačního krvácení Zkrácený menstruační cyklus Zkrácený menstruační cyklus (polymenorea) je cyklus, jehoţ interval krvácení je kratší neţ 24 dnů. Příčinou této poruchy můţe být zkrácení proliferační fáze endometria, nebo zkrácení sekreční fáze. Při anovulačních cyklech sekreční fáze chybí. 56 Prodlouţený menstruační cyklus Prodlouţený menstruační cyklus (oligomenorea) je cyklus, jehoţ doba krvácení překročí 31 dnů. Tento cyklus můţe mít delší proliferační a normální sekreční fázi, prodlouţenou proliferační a kratší luteální fázi. Můţe dojít k tomu, ţe sekreční fáze úplně chybí, tudíţ dochází k anovulačnímu cyklu jako v případě zkráceného menstruačního cyklu Amenorea Amenoreou je definována situace, nedostaví-li se menstruace vůbec nebo stav, kdy u ţeny s pravidelným krvácením dojde k výpadku více neţ tří cyklů. Primární amenorea Primární amenorea je stav, kdy se neobjevilo menarche do 18. roku. Příčinou toho, ţe dívka ještě nezačala menstruovat, bývá především porucha vývoje rodidel, tj. nevytvoření dělohy, nebo je děloha malá a bez dutiny, anebo není dostatečně vyvinutá. Dalšími příčinami mohou být poruchy mozku, jestliţe slečna prodělala encefalitidu, nebo meningitidu. Někdy můţe být primární amenorea zapříčiněna poruchami ţláz s vnitřní sekrecí MACKŮ, František. Gynekologie pro 3. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1996, s Tamtéţ, s MACKŮ, František a Jaroslava MACKŮ. Gynekologové ženám. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, s Tamtéţ, s

29 Sekundární amenorea Sekundární amenorea je stav, kdy u ţeny, která pravidelně menstruuje, nedošlo v období tří měsíců k menstruaci. Příčinami sekundární amenorey bývají poruchy v hypofýze, či v ovariu, ale mezi moţné příčiny se řadí např. stres (změna prostředí, psychický stav po těţké nemoci), poruchy funkce štítné ţlázy, nadledvin nebo diabetes mellitus Bolestivé syndromy doprovázející menstruační cyklus Více neţ 40 % ţen trpí v průběhu menstruačního cyklu bolestmi nebo jinými obtíţemi, které se nazývají dysmenorea. Přibliţně u stejného procenta ţen se objevují mnohotvárné obtíţe (premenstruační syndrom) v druhé polovině cyklu. Dysmenorea jsou bolesti a další obtíţe, které doprovázejí menstruační cyklus. Mohou dosahovat takové intenzity, ţe ţeně způsobují i pracovní neschopnost a vyţadují lékařské ošetření. Při uţívání antikoncepce se obtíţe zmírňují. 60 Primární dysmenorea Primární dysmenorea se vyskytuje v pubertě. Mezi typické projevy patří bolesti v kříţi, v podbřišku a na začátku menstruačního krvácení se objevují často křeče. Občas můţe dívka pocítit napětí v prsou, bolesti hlavy a můţe docházet i ke zvracení, či nadýmání. 61 Premenstruační syndrom Premenstruační syndrom (dále jen PMS) je označení pro souhrn celkových a místních symptomů, které se vyskytují v druhé polovině cyklu. Mezi nejfrekventovanější symptomy se řadí nervozita, deprese, emocionální labilita, sníţená soustředivost a výkonnost, napětí v prsou, pocit plnosti, či zácpa. Zmíněné obtíţe se dostavují 7 10 dní před nástupem menstruace. U ţen, které trpí PMS, se doporučuje uţívat zklidňující léky MACKŮ, František. Gynekologie pro 3. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1996, s HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s MACKŮ, František a Jaroslava MACKŮ. Gynekologové ženám. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, s Tamtéţ, s

30 6. Zánětlivá onemocnění v gynekologii Kapitola je věnována nejčastějším gynekologickým zánětlivým onemocněním u dospívajících dívek. Všechny části ţenského reprodukčního ústrojí mohou onemocnět zánětem. Mezi nejčastěji postihované části patří děloţní přívěsky (vejcovody, vaječníky), ze kterých ve většině případů zánět přestoupí na pánevní peritoneum. Záněty rodidel postihují převáţně mladé ţeny mezi rokem ţivota. Záněty jsou infekční onemocnění vyvolané anaerobními mikroby, zřídka viry či kvasinkami. Důleţitou roli při jejich vzniku nehraje pouze nedostatečná hygiena při menstruaci či zavádění nitroděloţního antikoncepčního tělíska, ale v dnešní době je váţným problémem brzký začátek sexuálního ţivota, díky němuţ se záněty začaly objevovat u mladší věkové kategorie. 63 U gynekologických zánětů jsou nejčastějšími projevy: bolest, teplota, výtok (vaginální fluor), sníţená kvalita ţivota a omezená sexuální činnost Zánět děloţních přívěsků (adnexitis) Mezi zánět děloţních přívěsků patří zároveň zánět vaječníků a vejcovodů, neboť zánět zpravidla postihuje oba zmiňované orgány současně. Zánět je vţdy nebezpečnější pro vejcovody, neboť zánět a srůsty, které se při něm a po něm tvoří, mohou poškodit průchodnost vejcovodů, čímţ v budoucnosti můţe dojít k mimoděloţnímu těhotenství. V horším případě se vejcovody uzavřou úplně, coţ můţe vést k pozdější neplodnosti. V případě obtíţí je vţdy zapotřebí, aby dívka zavčas vyhledala gynekologa. 65 V období dětství a dospívání je nejčastější cesta přenosu na děloţní přívěsky moţná dvojím způsobem: ze slepého střeva a při celkových onemocněních. Přenos infekce z appendixu se neobjevuje u akutního zánětu slepého střeva, ale spíše při jeho chronickém zánětu nebo při opakovaném dráţdění, je-li navíc léčeno 63 MACKŮ, František. Gynekologie pro 3. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1996, s WEISS, Petr. Sexuologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, s HOŘEJŠÍ, Jan. Gynekologické problémy u děvčátek a dospívajících dívek: informace pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, s

31 ledováním a odkladem operace. Adnexitida můţe vzniknout také při celkových onemocněních (např. angína, zánět středního ucha, katary horních cest dýchacích). 66 U dospívajících dívek se zánět děloţních přívěsků projevuje méně bouřlivě neţ u dospělých ţen. Dívky cítí pouze pobolívání v podbřišku, teploty jsou lehce a nepravidelně zvýšené a nálezy laboratorních vyšetření nejsou průkazné. Pro diagnostikování adnexitidy je nejdůleţitější gynekologické vyšetření. V případě, ţe lékař při vyšetření zjistí, ţe se jedná o zánět děloţních přívěsků, nasadí protizánětlivou léčbu antibiotiky. 67 Pokud si dívka stěţuje na opakované bolesti v podbřišku, neměli by rodiče tyto bolesti podceňovat a měli by vyhledat lékaře, nejlépe gynekologa Zánět pánevní pobřišnice U dospívajících dívek je zdrojem infekce skoro vţdy slepé střevo, zejména pokud dojde k jeho protrţení. Zánětem postiţená pobřišnice je prosáklá, překrvená a produkuje zánětlivý výpotek, v pozdějším stádiu i hnis. Projevem zánětu pánevní pobřišnice bývá u dívek bolest v podbřišku, teplota, časté nucení na močení a někdy se můţe vyskytnout i průjem. Pánevní peritonitis se léčí klidem na lůţku, sledováním stavu dítěte a podáváním antibiotik Zánět zevních rodidel (vulvitis) a zánět pochvy (colpitis) Zánět zevních rodidel a pochvy se u dívek objevuje většinou současně a patří mezi nejčastější formy gynekologického zánětu v dětském věku. Při nedostatečné hygieně, zavádění cizích těles do pochvy, se infekce dostane na rodidla a do pochvy. V případě, ţe si dítě zavede cizí předmět (knoflík, krouţek, korálek a další) do pochvy, objeví se hnisavý zánět poševní sliznice, který je doprovázen hojným páchnoucím výtokem. U dětí je nutné dbát zvýšené pozornosti v případě výskytu kapavčitých infekcí. Po dlouhodobé léčbě antibiotiky, nebo u dívek, které trpí cukrovkou, se mohou objevit kvasinkové záněty zevních rodidel HOŘEJŠÍ, Jan. Gynekologické problémy u děvčátek a dospívajících dívek: informace pro rodiče. Vyd. 1. Praha: Grada, 2003, s Tamtéţ, s HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s MACKŮ, František a Jaroslava MACKŮ. Gynekologové ženám. 1. vyd. Praha: Grada, 1996, s

32 Hlavním příznakem zánětu zevních rodidel a pochvy je výtok, který je třeba hodnotit ve vztahu k věku dítěte. Vznik a druh vaginálního fluoru závisí na vývojovém období dívky. V období pohlavního dospívání se dělí výtok na fyziologický (fluor neonatalis purus) a patologický (fluor pubertalis mixtus). 70 Fyziologický výtok se objevuje u dívek v období pohlavního dospívání. Vypadá jako bezbarvý nebo bělavý odměšek, který na spodním prádle ponechává bezbarvé skvrny. Patologický výtok vznikne usídlením patogenního původce v rodidlech dospívajících dívek. V období dospívání je jiţ moţné objevit všechny typy mikrobních poševních obrazů jako u dospělé ţeny. 71 Označení Popis MOP I - fyziologický (odpovídá zdravé pochvě) MOP II - bakteriální nehnisavý MOP III - bakteriální hnisavý, připomíná hnis, ţlutá barva, zapáchající MOP IV - kapavčitý, ţlutozelený MOP V - trichomonádový, naţloutlá barva, páchne po spermiích MOP VI - kvasinkový, tvarohovitý vzhled Tabulka č. 1: Mikrobní poševní obraz 72 Trichomoniáza se objevuje v pubertálním věku a k nákaze dochází především nepohlavní cestou. Nejčastějším způsobem přenosu je přenos z matky, která trpí trichomoniázou. Jejímu vzniku napomáhá vlhké prostředí (společná ţínka, ručník, vana). Mykotický výtok je v období dospívání běţnou záleţitostí. Ke vzniku tohoto výtoku dochází uţíváním alkalických mýdel na rodidla a nošení silonového prádla. Zánět Bartholiniho ţlázy se u dospívajících dívek objevuje velmi zřídka. Zánětem se uzavře vývod zmiňované ţlázy, jeţ zduří a hnisavým zánětem se mění v absces HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s Tamtéţ, s MACKŮ, František. Gynekologie pro 3. ročník středních zdravotnických škol. 1. vyd. Praha: Scientia Medica, 1996, s HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s

33 6.4. Zánět děloţního hrdla (cervicitis) Zánět děloţního hrdla se v dětském věku neobjevuje jako samostatné onemocnění, ale je spjato se zánětem zevních rodidel a pochvy. Cervicitis se diagnostikuje pomocí vaginoskopického vyšetření. Sliznice děloţního hrdla je zduřelá a je moţné si na ní povšimnout rozšířené a zmnoţené cévní kresby HOŘEJŠÍ, Jan. Dětská gynekologie. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985, s

34 7. Projekt Prima Gynda Projekt Prima Gynda vznikl v roce 2010 z podnětu mladých lidí, jeţ spolupracují se Společností pro plánování rodiny a sexuální výchovu (SPRSV). Činnost mladých lidí je soustředěna na vrstevnické vzdělávání v oblasti reprodukčního a sexuálního zdraví (prevence HIV/AIDS, HPV, antikoncepce a další). Lidé z organizace se jiţ delší dobu potýkají se strachem mladých dívek a ţen z návštěvy gynekologické ordinace. Obavy vychází z jejich vlastních negativních zkušeností, které zaţily u gynekologa, nebo z vyprávění kamarádek. Dívky často opomíjí preventivní prohlídky, a to i v případě, ţe se jedná o akutní problém a oddalují návštěvu do poslední chvíle. Zakladatelé projektu Prima Gynda se rozhodli zrealizovat tento projekt proto, aby u mladých dívek došlo k odstranění zbytečných obav z gynekologické návštěvy. Největší strach však mají dívky, které teprve čekají na svoji první gynekologickou prohlídku. Většinou mají zkreslené informace o tom, co je na gynekologii čeká. Včasná prevence je jednou z nejdůleţitějších sloţek sexuálního a reprodukčního zdraví. Členové projektu zjišťovali na různých školách, z čeho mají dívky největší obavy, či jaké jsou jejich negativní záţitky. Na základě výzkumu sestavila skupina lidí patero zásad, kterými by se měl řídit kaţdý gynekolog, který se do projektu přihlásí. V ordinaci, která je označena logem Prima Gynda, si můţe být kaţdá ţena a dívka jista tím, ţe se gynekolog bude řídit zásadami, u nichţ slíbil, ţe je ve své gynekologické ordinaci bude dodrţovat Patero Prima Gyndy Kaţdá ţena a dívka má právo Zásada č. 1: být informována Kaţdá pacientka je seznámena s moţnými metodami antikoncepce, které jsou pro ni vhodné. Gynekolog by měl kaţdé ţeně a dívce poskytnout potřebné informace o místech, v nichţ se provádí testy na HIV, nebo doporučit kontakt na lékaře, jeţ provádí výkony, které se v ordinaci Prima Gyndy nedělají. Klíčovým momentem je první gynekologické vyšetření, před nímţ by pacientka měla být seznámena s jeho postupem. V tomto okamţiku je velmi důleţitá komunikace mezi gynekologem 34

35 a pacientkou, neboť vysvětlením vyšetřovacích metod můţe lékař zabránit zbytečným obavám. Zásada č. 2: ptát se na cokoliv Ţeny a dívky by měly mít moţnost, zeptat se odborníků na otázky, které jim v gynekologické oblasti nejsou úplně jasné. Gynekolog by měl mluvit srozumitelně a laicky, tak aby mu kaţdá pacientka rozuměla. Zásada č. 3: zvolit si Na prvním místě by měl být vţdy odborný názor gynekologa, coţ by nemělo pacientce bránit ve svobodné volbě z nabízených moţností. Dívky a ţeny nenavštěvují lékaře většinou včas, neboť se bojí jeho kritiky, nebo s ním jiţ mají špatné zkušenosti. Zásada č. 4: na profesionální přístup Profesionální přístup se v ordinaci Prima Gyndy neočekává pouze od lékaře, ale i od ostatního zdravotnického personálu. Všechny důvěrné informace, které mezi sebou řeší gynekolog s pacientkou, by měly zůstat ve zdech ordinace a pokud to není nezbytně nutné, neměly by se dostat ani k rodičům vyšetřované dívky. Zásada č. 5: na poskytnutí vyšetření za příjemných podmínek Lékař by měl pacientce zajistit takové přijatelné prostředí v ordinaci, aby se cítila naprosto uvolněná a v klidu. Gynekologické vyšetření je pro kaţdou ţenu velmi intimní záleţitost, coţ znamená, ţe není příjemné, kdyţ se v ordinaci vyskytuje i ostatní personál. Gynekolog by měl bez problému pacientce umoţnit, aby si k vyšetření přivedla doprovod (např. matka, kamarádka) Prima Gynda. Labestra [online]. [cit ]. Dostupné z: 35

36 Návštěva gynekologické ordinace v Třebíči Autorka práce navštívila gynekologickou ordinaci v Třebíči, která je označena logem Prima Gynda. Gynekolog MUDr. Václav Lhotský ji seznámil s chodem celé ordinace a důvody, proč se přihlásil do výše zmiňovaného projektu. MUDr. Lhotský se jiţ několik let věnuje nejen gynekologii dospělých, ale svoji pozornost zaměřuje i na gynekologii dětí a dospívajících dívek. Z jeho slov bylo patrné, ţe si k mladým dívkám umí najít cestu a ví, jak s nimi správně komunikovat a vysvětlit jim vše podstatné. Pacientka, jeţ poprvé navštíví jeho gynekologickou ordinaci, stráví s panem doktorem zhruba hodinu, v níţ jí vysvětlí vše, co by měla o vyšetření a svém dospívajícím těle vědět. Přesně autorce vysvětlil postup vyšetření tak, jak ho vysvětluje dívkám, které přijdou poprvé na gynekologickou prohlídku. K výkladu a přesnému popisu vyuţívá knihu, ve které se nachází obrázky, jeţ slouţí ke snadnému pochopení anatomie reprodukčních orgánů, k popisu vyšetřovacích postupů, k seznámení s různými metodami antikoncepce atd. Autorka se s lékařem shodla na několika věcech, které se týkají gynekologické problematiky u dospívajících dívek. Pan doktor pracuje v oboru gynekologie desítky let a říká, ţe v dnešní době nejsou dívky s gynekologickou prevencí vůbec seznámeny. Nasvědčuje tomu fakt, ţe osobně zaţil případ, kdy ordinaci navštívila dívka, která byla těhotná jiţ ve 14 letech. V dalším případě navštívila 12letá dívka jeho ordinaci z důvodu, ţe chtěla předepsat hormonální antikoncepci, aby se jí zlepšila pleť. 36

37 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části je jako výzkumná metoda zvolen dotazník v tištěné formě. Je určen výhradně ţákyním 8. a 9. ročníků základní školy. Obsahem dotazníku jsou uzavřené otázky (dichotomické, jednoduchý a vícenásobný výběr), otevřené a polozavřené otázky. Celkem bylo ţákyním poloţeno 18 otázek, z nichţ převáţná většina měla formu uzavřené otázky. Pouze ve čtyřech případech se jedná o otevřené otázky. Dvě otázky v dotazníku jsou polozavřené. Obsahová část byla sestavena tak, aby byla zjištěna informovanost dospívajících dívek a jejich postoj ke gynekologické prevenci. Dále bylo zjišťováno, zda mají ţákyně zájem o nové informace týkající se gynekologické problematiky. Při tvorbě obsahové části dotazníkového šetření vycházela autorka z teoretické části bakalářské práce a literatury, která je uvedena v seznamu pouţitých zdrojů na konci práce. Autorka práce se vybrala dvě školy jednu ve svém rodném městě Třebíči a druhou v obci Lešná nedaleko Valašského Meziříčí. První zvolenou školou, kterou si autorka vybrala pro zpracování výzkumu, se stala Základní škola a mateřská škola Na Kopcích v Třebíči, ve které jsou dvě třídy 8. ročníku a dvě třídy 9. ročníku. Na této škole se jiţ vyučuje předmět Výchova ke zdraví. Druhou z dotazovaných škol byla Základní škola Lešná v okrese Vsetín, ve které je pouze jedna třída 8. ročníku a jedna třída 9. ročníku. V této základní škole se ještě nevyučuje předmět Výchova ke zdraví, ale stále předmět Rodinná výchova. 37

38 Cíl práce Cílem praktické části bakalářské práce bylo na základě dotazníků zjistit informovanost dívek o gynekologické a sexuální problematice a jejich znalosti z hodin výchovy ke zdraví, rodinné výchovy či přírodopisu. Otázky byly zaměřeny na anatomii ţenských pohlavní orgánů a gynekologickou prevenci. Výzkumné otázky Hlavní výzkumná otázka: Mají dívky dostatek informací, jež se týkají gynekologické problematiky? Vedlejší výzkumné otázky: 1. Mají žákyně dostačující znalosti, jež se týkají reprodukčních ženských orgány? 2. Jsou dívky dostatečně informovány o návštěvách gynekologie a gynekologické prevenci? 3. Mají dívky dostatek informací o antikoncepčních metodách? 4. Znají žákyně některé pohlavně přenosné nemoci? 5. Mají dívky zájem o další informace týkající se sexuální výchovy? 38

39 8. Výsledky výzkumu V praktické části je popsána příprava, realizace a výsledky výzkumu. Výsledky v procentech jsou zaokrouhleny směrem nahoru dle pravidel matematiky. Ve výzkumu autorka zkoumala znalosti a informovanost ţákyň týkající se gynekologické a sexuální problematiky. Ke kaţdé otázce je zpracována tabulka pro lepší přehlednost. Většina odpovědí je znázorněna i pomocí grafu. U kaţdé otázky jsou současně sepsány komentáře k výsledkům jak z třebíčské základní školy, tak ze ZŠ Lešná, aby bylo moţné porovnat úroveň obou škol z odlišných míst České republiky. Otázka č. 1: Ročník ZŠ Tabulka č. 1 uvádí ročníky základních škol, do kterých byl dotazník rozdán. Výzkumného šetření se zúčastnily ţákyně 8. a 9. ročníku. Na základní škole v Třebíči vyplnilo dotazník 21 dívek a na základní škole v Lešné byl dotazník rozdán 14 dívkám. Na třebíčské základní škole zodpovědělo dotazník více ţákyň v 8. ročníku, naproti tomu na ZŠ Lešná převaţovaly odpovědi ţákyň 9. ročníku. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná 8. ročník 13 (62 %) 5 (36 %) 9. ročník 8 (39 %) 9 (65 %) Celkem Tabulka č. 2: Ročník ZŠ Graf č. 1: Ročník ZŠ 39

40 Otázka č. 2: Věk V tabulce č. 2 je uvedena věková hranice dívek, které se výzkumu zúčastnily. Věk dívek se pohyboval v rozmezí mezi lety. Nejvíce dotazovaných děvčat bylo ve věku 14 let. Menší část tvořila skupina 15letých ţákyň. S nejniţším věkem 13 let vyplnilo dotazník pouze 6 dívek. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná 13 let 2 (10 %) 4 (29 %) 14 let 11 (53 %) 5 (36 %) 15 let 8 (39 %) 5 (36 %) Tabulka č. 3: Věk Graf č. 2: Věk 40

41 Otázka č. 3: Poučil tě někdo o problematice dospívání, sexuální výchově? Zde můţeš zvolit více odpovědí. Tabulka č. 3 uvádí výsledky otázky, jeţ se týká poučení v oblasti dospívání a sexuální výchovy. V této otázce mohly dívky zvolit i více neţ jednu odpověď. Nejčastější odpovědí na třebíčské základní škole bylo, ţe poučení se dívkám dostalo od učitelů v některém z vyučovaných předmětů. V Lešné dívky více volily variantu, ţe poučení o této problematice dostaly od rodičů. Na druhé pozici se objevily v třebíčských dotaznících odpovědi, v nichţ dívky uváděly, ţe o gynekologické problematice je poučili buď rodiče, anebo se všechny potřebné informace dozvěděly samy (z internetu, od kamarádů). V Lešné zastávali druhou příčku učitelé a na třetím místě se objevila odpověď, ţe se samy o této problematice někde informovaly. Pouze 6 dívek v Třebíči uvedlo, ţe o tomto tématu slyšely odbornou přednášku. Tato odpověď se u děvčat z Lešná vůbec nevyskytla. Nejméně dívky volily odpověď, ţe byly poučeny praktickým lékařem či gynekologem. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná ano, pan/paní učitelka v hodině 11 (79 %) 5 (36 %) ano, rodiče 10 (48 %) 10 (72 %) ano, praktický lékař 1 (5 %) 1 (8 %) ano, gynekolog 2 (10 %) - ano, měli jsme na to přednášku 6 (29 %) - Ne 10 (48 %) 4 (29 %) Tabulka č. 4: Poučení o problematice dospívání Graf č. 3: Poučení o problematice dospívání 41

42 Otázka č. 4: Komu se svěřuješ se svými intimními problémy? Z výsledků výzkumu je patrné, ţe nejvíce děvčat z Třebíče se svěřuje se svými intimními problémy rodičům. Na druhém místě se v dotazníku umístila odpověď, ţe se nesvěřují nikomu. U malého mnoţství děvčat odpovědělo, ţe se se svými intimními problémy svěřují kamarádům. Ve druhé škole se nejčastěji vyskytla odpověď, ţe se dívky nesvěřují nikomu. Aţ na druhém místě se objevila varianta, ţe respondentky své problémy řeší s rodiči. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná Rodičům 11 (53 %) 5 (36 %) Učitelům 1 (5 %) 1 (8 %) Kamarádům 3 (15 %) - Příteli - 1 (8 %) Nikomu 6 (29 %) 7 (50 %) Tabulka č. 5: Svěřování s intimními problémy Graf č. 4: Svěřování s intimními problémy 42

43 Otázka č. 5: Navštívila jsi jiţ gynekologii? Z celkového počtu dotazovaných dívek na obou školách zakrouţkovala převáţná většina odpověď, ţe do dnešní doby ještě gynekologickou ordinaci nenavštívily. Pouze 20 % dívek se s tímto lékařským oborem jiţ osobně seznámilo. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná Ano 3 (15 %) 4 (29 %) Ne 18 (86 %) 10 (72 %) Tabulka č. 6: Návštěva gynekologie Graf č. 5: Návštěva gynekologie 43

44 Otázka č. 6: Pokud jsi na předchozí otázku odpověděla Ano, zakrouţkuj nebo dopiš důvod, kvůli kterému jsi navštívila gynekologickou ordinaci. Zde můţeš zvolit více odpověď. Jedna dívka z třebíčské základní školy uvedla, ţe důvodem její návštěvy u gynekologa byla bolestivá menstruace. Respondentka z Lešné vybrala moţnost, ţe navštívila gynekologa z důvodu očkování proti rakovině děloţního čípku. Dvě ţákyně ze ZŠ Lešná donutila k návštěvě lékaře nepravidelná menstruace. Z celkového počtu sedmi dívek, které jiţ gynekologii navštívily, vybraly 3 dotazované variantu, ţe k lékaři šly z důvodu předepsání antikoncepce. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná preventivní prohlídka - - očkování proti rakovině děloţního čípku - 1 (8 %) bolestivá menstruace 1 (5 %) - nepravidelná menstruace - 2 (15 %) Antikoncepce 2 (10 %) 1 (8 %) vaginální výtok - - Jiné - - Tabulka č. 7: Důvod návštěvy gynekologie Graf č. 6: Důvod návštěvy gynekologie 44

45 Otázka č. 7: V kolika letech by poprvé dívka měla navštívit gynekologii? Více neţ polovina dívek vybrala jako správnou odpověď, ţe první návštěva gynekologie by měla proběhnout kolem 15. roku ţivota. Na druhém místě se umístila moţnost, ţe je dobré jít ke gynekologovi, aţ ţena uzná sama za vhodné ho navštívit. Některé dívky si myslí, ţe návštěva gynekologie by měla proběhnout jiţ ve 13 letech. Pouze ve dvou dotaznících se objevila odpověď, ve které respondentky zvolily věk pro první gynekologickou návštěvu 18 let. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná ve 13 letech 4 (20 %) - v 15 letech 12 (58 %) 7 (50 %) v 18 letech 1 (5 %) 1 (8 %) aţ sama uzná za vhodné 4 (20 %) 6 (43 %) Tabulka č. 8: První návštěva gynekologie - věk Graf č. 7: První návštěva gynekologie - věk 45

46 Otázka č. 8: Víš, jak často by měla ţena absolvovat preventivní gynekologickou prohlídku? Z tabulky č. 8 vyplývá, ţe nejvíce zvolenou odpovědí byla moţnost, ţe preventivní gynekologickou prohlídku by měla ţena absolvovat 2krát ročně. Preventivní gynekologickou prohlídku by měla ţena absolvovat 1krát ročně. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná 1krát ročně 6 (29 %) 1 (8 %) 2krát ročně 10 (48 %) 9 (65 %) 1krát za 2 roky 1 (5 %) 2 (15 %) není nutné chodit na preventivní prohlídky - - Nevím 4 (20 %) 2 (15 %) Tabulka č. 9: Preventivní gynekologická prohlídka Graf č. 8: Preventivní gynekologická prohlídka 46

47 Otázka č. 9: Jsi očkovaná proti rakovině děloţního čípku? Tabulka č. 9 ukazuje, ţe více neţ polovina dívek je očkována proti rakovině děloţního čípku. Přibliţně na stejné úrovni byly zbylé dvě moţnosti odpovědí. Zbývající respondentky vybraly buď moţnost, ţe momentálně očkovány nejsou, ale do budoucnosti to mají v plánu, nebo ţe nikdy nechtějí tento typ očkování podstoupit. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná ano, jsem 12 (58 %) 8 (58 %) ne, ale uvaţuji o tom 4 (20 %) 3 (22 %) ne, nikdy nechci očkování podstoupit 5 (24 %) 3 (22 %) Tabulka č. 10: Očkování proti rakovině děloţního čípku Graf č. 9: Očkování proti rakovině děloţního čípku 47

48 Otázka č. 10: Kdy si myslíš, ţe je nejvhodnější doba se nechat očkovat? Převáţná většina dotazovaných znala na tuto otázku správnou odpověď. Zakrouţkovaly, ţe by se ţena měla nechat očkovat před začátkem sexuálního ţivota. Velmi mě zarazilo, ţe některá děvčata jsou toho názoru, ţe je úplně jedno, v jakém věku se ţena nechá očkovat. Pouze dvě respondentky uvedly, ţe očkování by se mělo provádět v průběhu sexuálního ţivota. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná po 18. roku ţivota - - před začátkem sexuálního ţivota 12 (58 %) 13 (93 %) v průběhu sexuálního ţivota 1 (5 %) 1 (8 %) Kdykoliv 8 (39 %) - Tabulka č. 11: Očkování proti rakovině děloţního čípku kdy očkovat Graf č. 10: Očkování proti rakovině děloţního čípku kdy očkovat 48

49 Otázka č. 11: Jaké znáš pohlavní nemoci? Napiš alespoň 3 pohlavní nemoci Výsledky otázky jsou zpracovány dle věku dotazovaných dívek. Na tuto otázku odpovědělo pouze 30 dívek. Jako nejčastější odpověď volily AIDS, který uvedlo 19 dívek. Pět dívek z celkového počtu nenapsalo ani jednu pohlavně přenosnou nemoc. Na základě výsledků lze říci, ţe ţákyně obou škol nejsou s problematikou pohlavně přenosných nemocí nijak dobře seznámeny. U 13letých dívek se na obou školách vyskytla pouze odpověď AIDS. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná AIDS 2 4 Tabulka č. 12: Pohlavní nemoci (13 let) Mezi 14letými bylo 7 dívek, které uvedly jen jednu nemoc (AIDS), a jedna dívka, mezi jejíţ odpovědi patřily AIDS a kapavka. Pouze jedna dotazovaná napsala tři pohlavní nemoci (AIDS, syfilis, kapavka). Vyskytly se i dvě dívky, které neuvedly ţádnou pohlavní nemoc. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná AIDS 7 2 AIDS, kapavka 1 - AIDS, kapavka, syfilis 1 - AIDS, syfilis - 1 Tabulka č. 13: Pohlavní nemoci (14 let) U 15letých ţákyň nejvíce převládaly odpovědi AIDS a syfilis. Pouze dvě dívky v tomto věku uvedly tři pohlavní nemoci. U jedné dotazované se vyskytovala odpověď AIDS, syfilis, chlamydie a u druhé ţákyně, která uvedla tři nemoci, byly odpovědi AIDS, syfilis a kapavka. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč 49 ZŠ Lešná AIDS 2 2 AIDS, syfilis 4 - AIDS, syfilis, chlamydie 1 - AIDS, kapavka, syfilis 1 - AIDS, kapavka - 1 kapavka - 1 Tabulka č. 14: Pohlavní nemoci (15 let)

50 Otázka č. 12: Jaký virus můţe způsobit rakovinu děloţního čípku? Na tuto otázku neodpověděla ani jedna z 35 dotazovaných dívek. Otázka č. 13: Reprodukční soustava ţeny zakrouţkuj správnou odpověď. Kaţdá podotázka má pouze jedno řešení. Cílem této otázky bylo zjistit, zda dívky vědí, jakou funkci vykonávají tři vybrané ţenské reprodukční orgány. Odpovědi byly dosti zaráţející, neboť si autorka myslela, ţe v 8. a 9. ročníku jiţ mají děvčata z hodin přírodopisu či výchovy ke zdraví nějaké ponětí o svých reprodukčních orgánech. Nejvíce děvčat si myslí, ţe ve vaječnících dochází k oplození. Z této odpovědi lze usoudit, ţe dívky moţná ani nevědí, jak funguje menstruační cyklus. Podle některých dotazovaných slouţí vaječníky k uhnízdění oplozeného vajíčka a k vývoji embrya a plodu. Nabízí se otázka, jak by podle nich probíhal vývoj v tak malých orgánech, jako jsou vaječníky. Z celkového počtu 35 ţákyň odpovědělo pouze 13 dívek, ţe vaječníky jsou párová ţenská pohlavní ţláza. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná slouţí k uhnízdění oplozeného vajíčka, k vývoji embrya a plodu 8 (39 %) - dochází zde k oplození 9 (43 %) 5 (36 %) párová ţenská pohlavní ţláza 4 (20 %) 9 (65 %) Tabulka č. 15: Vaječníky Graf č. 11: Pohlavní orgány (vaječníky) 50

51 Z celkového počtu 35 děvčat zvolilo 15 dívek moţnost, ţe vejcovody jsou párová ţenská pohlavní ţláza. Ve 14 dotaznících se objevila správná odpověď, ţe ve vejcovodech dochází k oplození vajíčka. V 6 případech se vyskytla odpověď, ţe vejcovody slouţí k uhnízdění oplozeného vajíčka a dochází zde k vývoji embrya a plodu. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná dochází zde k oplození 5 (24 %) 9 (65 %) párová ţenská pohlavní ţláza 11 (53 %) 4 (29 %) slouţí k uhnízdění oplozeného vajíčka, k vývoji embrya a plodu 5 (24 %) 1 (8 %) Tabulka č. 16: Vejcovody Graf č. 12: Pohlavní orgány (vejcovody) 51

52 Převáţná většina dotazovaných dívek zvolila správnou odpověď, ţe děloha slouţí k uhnízdění oplozeného vajíčka a k vývoji embrya a plodu. Na základní škole v Třebíči se ve 3 případech objevila varianta, ţe děloha je párová ţenská pohlavní ţláza. Stejný počet odpovědí byl zvolen v obou školách u odpovědi, ţe v děloze dochází k oplození. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná párová ţenská pohlavní ţláza 3 (15 %) - slouţí k uhnízdění oplozeného vajíčka, k vývoji embrya a plodu 16 (77 %) 12 (86 %) dochází zde k oplození 2 (10 %) 2 (15 %) Tabulka č. 17: Děloha Graf č. 13: Pohlavní orgány (děloha) 52

53 Otázka č. 14: Antikoncepční metody zakrouţkuj správnou odpověď. Kaţdá podotázka má pouze jedno řešení. Téměř většina respondentek uvedla, ţe úkolem kondomu je zmírňovat riziko nákazy virem. Pouze ve čtyřech dotaznících byly zbylé dvě odpovědi. Dvě dotazované si myslely, ţe prezervativ byl vynalezen pouze pro muţe. Zbylé dvě slečny vybraly odpověď, ve které bylo uvedeno, ţe kondom zvyšuje pravděpodobnost nakaţení sexuálně přenosnou nemocí. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná existuje pouze pro muţe 2 (10 %) 4 (29 %) pouţívání kondomu zmírňuje riziko nákazy virem 17 (81 %) 10 (72 %) zvyšuje pravděpodobnost nákazy jinou sexuálně - přenosnou nemocí 2 (10 %) Tabulka č. 18: Kondom Graf č. 14: Antikoncepční metody (kondom) 53

54 Necelá polovina dotazovaných dívek uvedla, ţe hormonální antikoncepce (dále jen HA) je nejméně spolehlivou metodou antikoncepce. Pouze 11 dívek vybralo správnou variantu, ţe HA se nedoporučuje uţívat u kuřaček. Z celkového počtu respondentek si 9 z nich myslí, ţe při uţívání HA se tloustne. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná je nejméně spolehlivá antikoncepce 10 (48 %) 5 (36 %) u kuřaček se nedoporučuje uţívat HA 7 (34 %) 4 (29 %) při jejím uţívání se tloustne 4 (20 %) 5 (36 %) Tabulka č. 19: Hormonální antikoncepce Graf č. 15: Antikoncepční metody (hormonální antikoncepce) 54

55 Převáţná většina zvolila správnou moţnost, ţe antikoncepce všeobecně zabraňuje otěhotnění. Jedna ţákyně z třebíčské školy uvedla, ţe HA nepůsobí proti akné. Pět ţákyň se domnívá, ţe kondom patří mezi nejspolehlivější metodu antikoncepce. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná zabraňuje nechtěnému otěhotnění 17 (81 %) 12 (86 %) hormonální antikoncepce nepůsobí proti akné 1 (5 %) - kondom patří mezi nejspolehlivější metodu antikoncepce 3 (15 %) 2 (15 %) Tabulka č. 20: Antikoncepce Graf č. 16: Antikoncepční metody (antikoncepce) 55

56 Otázka č. 15: Vedle vypsaných orgánů napiš číslo, pod kterým se orgán nachází na obrázku. Z tabulky č. 20 vyplývá, ţe 13leté ţákyně z třebíčské školy nejsou vůbec seznámeny s ţenskými reprodukčními orgány. Naproti tomu v ZŠ Lešná se objevily dvě dívky, které přiřadily správně všechny názvy orgánů k obrázku. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná 0 bodů bodů bodů - 2 Celkem 2 4 Tabulka č. 21: Pohlavní orgány (13 let) Z celkového počtu 11 dívek z třebíčské školy ve věku 14 let nespojilo 6 ţákyň ani jeden orgán s orgány na obrázku. Jedna respondentka dosáhla 3 bodů. U dvou dívek byly správně k obrázku přiřazeny pouze 4 orgány. Jedna dívka měla dobře 9 přiřazených orgánů a jedna dívka dosáhla 10 bodů. V Lešné se z celkového počtu 5 dívek objevilo nula bodů u jedné ţákyně. Jedné dívky byly uděleny dva body. Tři ţákyně dosáhly 3 bodů. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná 0 bodů body body body 2-9 bodů 1-10 bodů 1 - Celkem 11 5 Tabulka č. 22: Pohlavní orgány (14 let) 56

57 Z celkového počtu 8 ţákyň třebíčské školy obdrţely tři dívky nula bodů. Jedna z dívek dosáhla 2 bodů, jedna 5 bodů a jedna 8 bodů. Dvě dívky získaly 6 bodů. Z 5 dívek ve věku 15 let v Lešné získaly dvě dívky nula bodů. Jedna dívka měla přiřazených správně 9 orgánů k obrázku. Dvě ţákyně mě velmi překvapily, neboť dosáhly plného počtu bodů. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná 0 bodů body 1-5 bodů 1-6 bodů 2-8 bodů 1-9 bodů bodů - 2 Celkem 8 5 Tabulka č. 23: Pohlavní orgány (15 let) Otázka č. 16: Dozvěděla by ses ráda více informací o sexuální tématice? Z třebíčské základní školy by se 10 dívek rádo dozvědělo více informací o sexuální tematice. V Lešné by chtělo získat o problematice více informací 9 ţákyň. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná ano 10 (72 %) 9 (43 %) ne 11 (53 %) 5 (24 %) Tabulka č. 24: Další informace o sexuální tematice Graf č. 17: Další informace o sexuální tematice 57

58 Otázka č. 17: O jakém sexuálním tématu by ses ráda dozvěděla více informací? Napiš Z celkového počtu 10 dívek z Třebíče měla polovina dotazovaných ţákyň zájem se dozvědět více informací o hormonální antikoncepci. Tři dívky uvedly pornografický film a dvě ţákyně by rády získaly více informací ohledně pohlavního styku. Větší část ţákyň v Lešné by se ráda dozvěděla informace týkající se pohlavního styku. Dvě dívky by preferovaly téma, které se týká pohlavních orgánů. Jedna respondentka by ráda věděla něco víc ohledně rakoviny děloţního čípku. Jedna z dotazovaných dívek by si ráda vyslechla více informací o pohlavních nemocech. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná hormonální antikoncepce 5 - pornografický film 3 - pohlavní styk 2 5 rakovina děloţního čípku - 1 pohlavní nemoci - 1 pohlavní orgány - 2 Celkem 10 9 Tabulka č. 25: Informace o sexuálních tématech 58

59 Otázka č. 18: Pokud si na 16. Otázku odpověděla ANO, vyber, jakou formu informovanosti bys upřednostnila. Nejčastěji volenou odpovědí byly odborné přednášky, které na kaţdé škole zvolilo 5 dívek. Čtyři dívky z kaţdé školy by chtěly, aby v předmětu Výchova ke zdraví nebo Rodinná výchova byly hodiny více zaměřeny na sexuální tematiku. Jedna dívka z Třebíče by ráda obdrţela propagační leták, který se týká sexuální problematiky. ZŠ a MŠ Na Kopcích Třebíč ZŠ Lešná odborné přednášky 5 (24 %) 5 (36 %) zaměřit více hodiny na sexuální tématiku 4 (20 %) 4 (29 %) propagační leták 1 (5 %) - Tabulka č. 26: Forma informovanosti Graf č. 18: Forma informovanosti 59

60 Odpovědi na výzkumné otázky Výzkum byl realizován pomocí tištěného dotazníku ve dvou základních školách, které si autorka sama vybrala. Celkem se výzkumného šetření zúčastnilo 35 dívek z 8. a 9. ročníku základní školy. Výzkumné šetření zjišťovalo, zda mají dospívající dívky dostatečné informace o gynekologické problematice. Na počátku výzkumu bylo poloţeno pět výzkumných otázek. Z první vedlejší výzkumné otázky - Mají žákyně dostačující znalosti, jež se týkají reprodukčních ženských orgány? vyplývá, ţe pouze 4 respondentky (12 %) z celkového počtu znají všechny orgány, které se vyskytly v dotazníku v otázce č. 15. Na otázku, jakou funkci zastávají vaječníky, odpověděly správně z Třebíče pouze 4 dívky (20%) a z Lešné 9 dívek (65 %). Na otázku, jakou funkci mají vejcovody v těle ţeny, odpovědělo z Třebíče správně 5 dívek (24 %) a z Lešné 9 respodentek (65 %). U dělohy byly výsledky výzkumu přijatelnější. Z třebíčské základní školy znalo správnou odpověď 16 dívek (77 %) a z druhé vybrané školy 12 ţákyň (86 %). Druhá výzkumná otázka zněla - Jsou dívky dostatečně informovány o návštěvách gynekologie a gynekologické prevenci? Této výzkumné otázky se týkalo šest otázek z dotazníku. Bylo zjištěno, kolik dívek z kaţdé školy navštívilo jiţ gynekologickou ordinaci. Z třebíčské základní školy odpověděly 3 dívky (15 %) a z Lešné 4 respondentky (29 %), ţe jiţ gynekologii navštívily. V další otázce bylo zkoumáno, z jakého důvodu šly na gynekologii. Pouze v jednom případě bylo uvedeno, ţe dívka navštívila gynekologa kvůli očkování proti rakovině děloţního čípku. Jedna dívka uvedla jako důvod bolestivou menstruaci, dvě respondentky trápila nepravidelná menstruace a tři dívky zvolily moţnost předepsání antikoncepce. Následující otázka byla věnována tomu, zda dívky vědí, kdy by poprvé měly jít na gynekologii. Správnou odpověď, kdy by dívka měla poprvé navštívit gynekologii, znalo z Třebíče 12 dívek (58 %) a z Lešné 7 dívek (50 %). S touto otázkou souvisela otázka, jak často by ţena měla chodit na preventivní gynekologické prohlídky. Překvapující je fakt, ţe ve většině případů na obou školách dívky volily odpověď 2krát ročně. Vyuţívání lékařských sluţeb a preventivních gynekologických prohlídek by mělo být součástí ţivota kaţdé ţeny. 60

61 S gynekologickou prevencí souvisí otázka, jeţ se týká očkování proti rakovině děloţního čípku. V Třebíči odpovědělo 12 dívek (58 %), ţe jiţ toto očkování podstoupily. I v Lešné se nejčastěji (58 %) vyskytla odpověď, ţe jsou dívky jiţ očkovány. S otázkou, ve které se autorka ptala, zda jsou respondentky očkovány, souvisí i otázka, kdy je nejvhodnější doba se nechat očkovat. Z třebíčské základní školy uvedlo 12 respondentek (58 %), ţe nejvhodnější dobou pro očkování je období před začátkem sexuálního ţivota. Kromě jedné dívky uvedly všechny ţákyně z Lešné tutéţ odpověď. Nejen pravidelné gynekologické prohlídky jsou důleţitou prevencí u dívek a ţen, ale i vhodná antikoncepční metoda, která zabrání nechtěnému otěhotnění. Třetí výzkumná otázka zněla Mají dívky dostatek informací o antikoncepčních metodách? Autorka se v dotazníku soustředila na dvě nejčastější metody antikoncepce. První metodou byl kondom, u kterého 17 dívek (81 %) z Třebíče a 10 dívek (72 %) uvedlo, ţe při jeho pouţívání se zmírňuje riziko nákazy virem. Druhou metodou byla hormonální antikoncepce, u které pouze 7 dotazovaných (34 %) z Třebíče a 4 dívky (29 %) z Lešné uvedly, ţe u kuřaček se její uţívání nedoporučuje. Poslední otázkou, která se týkala antikoncepce, byl její samotný význam. V Třebíči odpovědělo 17 dívek (81 %) a v Lešné 12 ţákyň (86 %), ţe antikoncepce zabraňuje nechtěnému otěhotnění. Čtvrtá výzkumná otázka zněla Znají žákyně některé pohlavní nemoci? Nejčastěji dívky v obou školách uváděly AIDS. U některých se jako odpověď vyskytl např. syfilis, kapavka a chlamydie. Na základě páté výzkumné otázky autorka zjistila, zda mají dívky zájem o více informací, jeţ se týkají problematiky, na kterou je bakalářská práce zaměřena. Výzkumná otázka zněla Mají dívky zájem o další informace týkající se sexuální výchovy? V Třebíči zvolilo 10 dívek (48 %) moţnost, ţe by další informace uvítaly. U 5 ţákyň (24 %) se objevila moţnost informovanosti pomocí odborné přednášky, 4 dívky (20 %) by měly rády hodiny výchovy ke zdraví zaměřeny na sexuální tematiku a u jedné respondentky se jako moţnost vyskytla varianta propagačního letáku. V Lešné by další informace uvítalo 9 dívek (65 %), z nichţ 5 (36 %) by chtělo slyšet odbornou přednášku a 4 (29 %) by chtěly více zaměřit hodinu rodinné výchovy na sexuální tematiku. 61

62 Diskuze Autorka bakalářské práce zjišťovala informovanost a znalosti ţákyň 8. a 9. ročníku základní školy, jeţ se týkají gynekologické problematiky. Z výzkumného šetření je patrné, ţe učitelé na třebíčské základní škole nemají problém s tím, aby dívky informovali a poučili o sexuální problematice, naproti tomu v Lešné mají učitelé nejspíš problém s dívkami na toto téma hovořit. Ţákyně z Třebíče se svěřují se svými intimními problémy rodičům, coţ je pochopitelné, neboť rodiče znají své dětí nejlépe a dívky vědí, ţe jim mohou ve všem důvěřovat a oni jim vţdy pomohou. V Lešné se dívky převáţně nesvěřují nikomu, coţ je podle autorky práce chyba. Kaţdý člověk má občas nějaký problém, který sám nevyřeší a potřebuje pomoc od staršího a zkušenějšího člověka. Podle autorčina názoru by právě aprobovaný učitel Výchovy ke zdraví měl být tzv. vrbou, ke které by děvčata měla přijít a svěřit se s tím, co je trápí, ale mnoho učitelů se s dětmi bojí na toto téma navázat rozhovor a nechávají to na rodičích, kteří mají často zábrany na dané téma s dívkami diskutovat. Příčinou můţe být např. věkový rozdíl mezi rodiči a dívkami, náboţenství nebo si rodiče myslí, ţe by děvčata o gynekologické problematice měla být informována v pozdějším věku. Dále se autorka zaměřila na gynekologickou prevenci dívek, která je v obou školách nedostačující, coţ vyplývá z výzkumného šetření. Autorka práce se domnívá, ţe dívky nemají dostatek informací od rodičů ani učitelů. V tomto případě by bylo vhodné, aby obě školy uspořádaly pro dívky odbornou přednášku. Měla by se týkat gynekologické prevence, která je období dospívání velmi důleţitá a můţe dívkám do budoucna značně pomoci. Pozvaný gynekolog by dívkám vše vysvětlil a odpověděl na otázky, které je zajímají. Do výuky sexuální výchovy je třeba zařadit odbornou přednášku nebo vhodný film. Těmito způsoby se dá předejít neţádoucím situacím jako je např. nechtěné otěhotnění nebo nakaţení pohlavně přenosnou nemocí. Pohlavní nemoci nebyly s dívkami nejspíš dostatečně probrány, neboť z výsledků je patrné, ţe respondentky si vzpomněly ve větší míře pouze na AIDS. Prevence, která by se neměla v hodinách výchovy ke zdraví či rodinné výchovy zanedbat, je informování dospívajících dívek o moţnostech nakaţení pohlavně přenosnými nemocemi a o důsledcích onemocnění. Před pohlavně přenosnými 62

63 onemocněními chrání jako jediná antikoncepce pouze kondom. Překvapující se fakt, ţe pouze 78 % dívek vědělo, ţe kondom zmírňuje riziko nákazy virem. Z toho vyplývá, ţe by učitel výchovy ke zdraví nebo rodinné výchovy měl více hodiny zaměřit na antikoncepční metody, čímţ téma hodiny spojí i s vybranými sexuálně přenosnými onemocněními. Informovanost dívek, která se týkala anatomie reprodukčních ţenských orgánů, je odstrašující. Ţákyně základní školy v Lešné jsou lépe seznámeny s anatomií ţenských pohlavních orgánů neţ dívky v Třebíči. Příčinou je to, ţe Základní škola Lešná má aprobovaného učitele. O reprodukčních orgánech se neučí pouze v hodinách výchovy ke zdraví nebo rodinné výchovy, ale také v hodinách přírodopisu, coţ apeluje na to, ţe by učitelé přírodopisu měli věnovat větší pozornost reprodukční soustavě. Překvapivým zjištěním pro autorku práce bylo, ţe pouze 55 % dívek by rádo uvítalo více informací, které se týkají sexuální tematiky. Bakalářská práce můţe poslouţit učitelům základní školy jako informační materiál v hodinách výchovy ke zdraví nebo rodinné výchovy. Práce můţe být dále vyuţita v předmětu Reprodukční zdraví. 63

64 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá gynekologickou problematikou dospívajících dívek. Teoretická část je zaměřena na anatomii ţenských pohlavních orgánů a obor gynekologie. Součástí teoretické části je projekt Prima Gynda, který informuje dívky o prvním gynekologickém vyšetření. Praktická část bakalářské práce a výzkumné šetření jsou zaměřeny na gynekologickou informovanost a znalosti dívek v 8. a 9. ročníku na základní škole. Výzkum byl proveden pomocí vytištěných dotazníků, jeţ byly následně zpracovány do grafů a tabulek. Je zapotřebí, aby nejen rodiče, ale i učitelé informovali dospívající dívky o gynekologické prevenci, do níţ patří pravidelné gynekologické prohlídky, antikoncepční metody, ochrana před pohlavně přenosnými nemocemi a v neposlední řadě zánětlivá gynekologická onemocnění. Z výzkumného šetření lze zjistit, ţe informovanost dívek je nedostačující. Po prohloubení znalostí, jeţ se týkají gynekologické a sexuální problematiky, mnoho dívek netouţí. Z výzkumu je patrné, ţe část dívek podstoupila očkování proti rakovině děloţního čípku, ale následně nevěděly, proti čemu jsou vlastně očkovány. Rodiče i učitelé by měli více dbát na to, aby se k dívkám dostaly potřebné informace. Na základních školách by učitelé měli více soustředit pozornost v hodinách výchovy ke zdraví či rodinné výchovy na sexuální témata nebo si pozvat odborníky, kteří místo nich hodinu sexuální výchovy povedou, neboť dle výzkumu je patrné, ţe dívky nejsou dostatečně informovány. Této problematice se autorka chce nadále věnovat ve své diplomové práci. 64

65 SHRNUTÍ Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Práce se zabývá gynekologickou problematikou se zaměřením na zánětlivá onemocnění v období dospívání. Teoretická část práce je zaměřena na rozdělení ţenských reprodukčních orgánů, menstruační a ovulační cyklus, poruchy menstruačního cyklu a na lékařský obor gynekologie. Součástí práce se stručná informovanost týkající se projektu Prima Gynda. V praktické části bakalářské práce jsou zpracovány výsledky výzkumného šetření, které je zaměřeno na ţákyně 8. a 9. ročníků základních škol. Cílem praktické části je zjistit úroveň vědomostí, které si měly ţákyně osvojit v příslušných vyučovacích předmětech. SUMMARY The bachelor thesis is divided into theoretical and practical part. The thesis deals with gynaecology issues focusing on inflammation diseases in adolescence. The theoretical part is focused on dividing female reproductive organs, menstrual and ovulation cycle, menstrual cycle disorders and gynaecology as a medical profession. The thesis also informs briefly about Prima Gynda project. In the practical part of the thesis you can find processed results of the research which is focused on 8 th and 9 th grade school girls. The aim of the practical part is to find out the level of knowledge these girls were supposed to gain in corresponding school subjects. 65

66 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník Dotazník k bakalářské práci Gynekologická problematika v dospívání se zaměřením na zánětlivá onemocnění Dobrý den, jsem studentkou 3. ročníku oboru Pedagogické asistentství výchovy ke zdraví pro základní školy na Pedagogické fakultě MU v Brně. Prosím o vyplnění dotazníku, který se zabývá gynekologickou problematikou v dospívání. Dotazník je určen pro žákyně 8. a 9. ročníku ZŠ. Dotazník je zcela anonymní. Správnou odpověď vždy zakroužkujte nebo do možnosti jiná odpověď dopište. Předem děkuji za vyplnění 1. Ročník ZŠ a) 8. ročník b) 9. ročník 2. Věk let Michaela Mertlová 3. Poučil tě někdo o problematice dospívání, sexuální výchově? Zde můţeš zvolit více odpovědí. a) ano, pan/paní učitel/ka ve škole v hodině: a. Výchovy ke zdraví b. Rodinné výchovy c. Přírodopisu d. Jiný předmět: b) ano, rodiče c) ano, praktický/á lékař/ka d) ano, gynekolog/gynekoloţka e) ano, měli jsme na toto téma odbornou přednášku f) ne, sama jsem si o tom něco přečetla na internetu nebo jsme se o tom bavily s kamarádkami 66

67 4. Komu se svěřuješ se svými intimními problémy? a) rodičům b) učitelům c) kamarádům d) příteli e) nikomu 5. Navštívila jsi jiţ gynekologii? a) ano b) ne 6. Pokud jsi na předchozí otázku odpověděla ANO, zakrouţkuj nebo dopiš důvod, kvůli kterému jsi navštívila gynekologickou ordinaci. Zde můţeš zvolit více odpovědí. a) preventivní prohlídka b) očkování proti rakovině děloţního čípku c) bolestivá menstruace d) nepravidelnost menstruačního cyklu e) předepsání antikoncepce f) vaginální výtok g) jiná odpověď: 7. V kolika letech by poprvé dívka měla navštívit gynekologii? a) ve 13 letech b) v 15 letech c) v 18 letech d) aţ sama uzná za vhodné 8. Víš, jak často by měla ţena absolvovat preventivní gynekologickou prohlídku? a) 1krát ročně b) 2krát ročně c) 1krát za 2 roky d) není nutné chodit na preventivní prohlídky e) nevím 9. Jsi očkovaná proti rakovině děloţního čípku? a) ano, jsem b) ne, ale uvaţuji o tom c) ne, nikdy nechci očkování podstoupit 67

68 10. Kdy si myslíš, ţe je nejvhodnější doba se nechat očkovat? a) po 18. roku b) před začátkem sexuálního ţivota c) v průběhu sexuálního ţivota d) kdykoliv 11. Jaké znáš pohlavní nemoci? Napiš alespoň 3 pohlavní nemoci 12. Jaký virus můţe způsobit rakovinu děloţního čípku? 13. Reprodukční soustava ţeny zakrouţkuj správnou odpověď. Kaţdá podotázka má pouze jedno řešení Vaječník a) slouţí k uhnízdění oplozeného vajíčka, k vývoji embrya a plodu b) dochází zde k oplození c) párová ţenská pohlavní ţláza Vejcovod a) dochází zde k oplození b) párová ţenská pohlavní ţláza c) slouţí k uhnízdění oplozeného vajíčka, k vývoji embrya a plodu Děloha a) párová ţenská pohlavní ţláza b) slouţí k uhnízdění oplozeného vajíčka, k vývoji embrya a plodu c) dochází zde k oplození 68

69 14. Antikoncepční metody - zakrouţkuj správnou odpověď. Kaţdá podotázka má pouze jedno řešení Kondom a) existuje pouze pro muţe b) pouţívání kondomu zmírňuje riziko nákazy virem c) zvyšuje pravděpodobnost nákazy jinou sexuálně přenosnou nemocí Hormonální antikoncepce a) je nejméně spolehlivá antikoncepce b) u kuřaček se nedoporučuje uţívat hormonální antikoncepci c) při jejím uţívání se tloustne Antikoncepce a) zabraňuje nechtěnému otěhotnění b) hormonální antikoncepce nepůsobí proti akné c) kondom patří mezi nejspolehlivější metodu antikoncepce 15. Vedle vypsaných orgánů napiš číslo, pod kterým se orgán nachází na obrázku vaječník močový měchýř poštěváček vejcovod pobřišnice malé stydké pysky děloha velké stydké pysky přímý sval břišní spona stydká konečník močová trubice vyústění pochvy Obr.1.: Ţenské pohlavní ústrojí dle Machové 16. Dozvěděla by ses ráda více informací o sexuální tématice? a) ano b) ne 69