5/2012. noviny. Město zvažuje zřízení technických služeb. Měsíčník pro občany Kyjova / vydává město Kyjov / zdarma / 4.

Transkript

1 KYJOVské Měsíčník pro občany Kyjova / vydává město Kyjov / zdarma / 4. květen 2012 STO KORUN NA SIROTKY Komedie s tématikou slováckých soudniček ovládla sál Domu kul tury při pořadu, který zažil premiéru na Slovácký rok. Více na straně 8. Foto Jan Pavlík noviny 5/2012 Město zvažuje zřízení technických služeb Kyjovská radnice hledá nejvhod nější způsob, jak se starat o město po technické stránce o očistu a opravy chodníků a místních komu nikací, zeleně, opravy veřejného osvětlení a údržbu městského mobi liáře. Taktéž hledá způsob, jak co nejefektivněji hospodařit ve svých lesích. Zvažuje proto založení dvou samostatných společností. Dlouhodobě se zaobíráme myš lenkou vzniku technických služeb, neboť vnímáme, že přímé podřazení těchto činností pod městský úřad není vhodné. Městský úřad zaštiťuje administrativní činnosti a úředníky a není z hlediska financování a účet ních standardů stavěn na to, aby zde byly organizovány ekonomické činnosti typu úklid města, očista města, údržba a výsadba veřejné zeleně nebo správa lesů. Proto se nám jeví varianta zřízení Technických služeb města a Kyjova a Lesů města Kyjova jako obchodních společností nejvýhodněji, vysvětlil starosta Fran tišek Lukl. Radnice v současné době hledá vhodné kandidáty na pozice ředitelů obou společností, na které nechala vypsat výběrová řízení. Vítězným kan didátům přitom slibuje určitou vol nost v uspořádání budoucí činnosti v mantinelech daných zastupiteli. Technické služby města Kyjova by mohly formálně vzniknout už od 1. července letošního roku, Lesy mě sta Kyjova na podzim. Město Kyjov je vlastníkem 660 ha lesa. Příjmy do sahují výše kolem 1 mil. korun. Zá měrem zde není vyšší těžba a zisk, ale naopak, prioritou je zachovat lesy jako rekreační, ne hospodářské. Zva žuje se, že zde budou dva lidé, kteří budou koordinovat pěstební a tě žební práce, na základě výběrového řízení. Technické služby mají pře vzít například péči o 35 ha zeleně ve městě, o kterou se dnes stará soukromá firma nebo koupaliště, správu městského mobiliáře, veřej ného osvětlení či vývoz košů. Od zří zení dvou společností plně vlast něných městem si radnice slibuje důslednou kontrolu finančních toků a úsporu výdajů, které v daných ob lastech součtem dosahují výše až 20 milionů korun. V roce 2011 stála například očista města radnici 2,7 milionu, rekonstrukce a opravy veřejného osvětlení 3,2 milionu, opravy chod níků a místních komunikací 3,2 mili onu, městský mobiliář 300 tisíc, ostatní odpady 1,3 milionu, provoz koupališť 2,8 milionu, údržba měst ské zeleně 3 miliony a oprava dětských hřišť 500 tisíc korun. O ko nečné formě ovšem ještě musí roz hodnout zastupitelé. Další informace přineseme v příštím čísle Kyjovských novin. vh MILÍ ČTENÁŘI KYJOVSKÝCH NOVIN, v posledním období se týkaly otázky především oblasti očisty města. Z mi nulosti jsme byli totiž zvyklí vídat při úklidu na našich veřejných prostran stvích osoby vykonávající veřejně pro spěšné práce (VPP). Bohužel to, co se v minulosti osvědčilo, co bylo užitečné pro obce v naší zemi, padlo s koncem roku. A starostům, především menších obcí, naskočily vrásky na čele. Zaru čené pracovníky, kteří byli spolehliví, jsme ztratili, neboť jsme je již nemohli uplatňovat v režimu VPP. A co víc, osoby, které jsme mohli využít na ve řejnou službu při očistě ulic, úpravy zeleně, na drobné technické práce, také dnes postrádáme. A důvod? Od se změnil systém režimu nezaměstnaných. Jestliže do konce roku si díky odpracovaným hodinám pro obec a jiné subjekty mohli tito lidé něco přivydělat, pak od tohoto roku nemají žádnou motivaci sankce za nenastou pení veřejné služby, vyřazení z evi dence. Většina z nich si tak obstará papír od lékaře, že nemohou pracovat například v prašném prostředí, nemo hou pracovat vystaveni slunci, mají aler gie na pyly a podobně. A tak z 200 pra covníků v minulém roce jich dnes máme k dispozici asi desetinu! A je to bo hužel vidět. Potvrzuje se tak jediné, dělají se změny pro změny. To, co fun govalo, se muselo změnit. Byli jsme ubezpečováni, že daná vylepšení při nesou obcím více pomoci a méně sta rostí. Opak je pravdou. Jestliže i tento záměr ministerstva práce a sociálních věcí měl přispět k hospodářské stabi litě v této zemi, ukazuje se, že krizi, nedůvěru a skepsi spíše podporuje. Samotné slovo krize se stalo v po sledních obdobích zaklínadlem. Příči nou krize, která nás pohlcuje, jak řekl Tomáš Baťa již v roce 1932 při celo státní finanční krizi a já se s tímto vý rokem plně ztotožňuji, je morální bída Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. Je třeba překo nat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překo nat nelze. Důvěra je věc osobní a dů věru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem. Milí spoluobčané, je víc než vhodné požadovat na politicích na všech úrov ních naplňování nejen jednání zákon ného, ale i mravního. František Lukl, Váš starosta Z obsahu / Miniveletrh strana 2 / Centrum pro rodinu strana 3 / Slovácký soubor 70 let strana 5 Kyjovské noviny / květen 2012 strana 1

2 Radnice Spolupráce s Chorvaty má pomoci podnikání Starostové obou měst spolu s velvyslancem Frane Krnicem (uprostřed). Chorvatský Biograd na Moru spolu s městem Kyjov uzavřely na půdě kyjovské radnice memorandum o spo lupráci. Ta by se měla záhy rozběh nout hned na několika úrovních nabízí se cestovní ruch, kultura, ale i podnikání. Jihomoravský kraj spolupracuje na regionální úrovni se Zadarskou župou. Byli jsme vybráni, abychom tuto spolupráci prohloubili na úrovni měst. Za partnera nám bylo vybráno město Biograd na Moru, což je krásné letovisko u moře, kde mají velké zku šenosti s propagací cestovního ruchu a dalšími s tím souvisejícími skuteč nostmi. My chceme naopak předávat zkušenosti, které jsme získali z před vstupních fondů EU. Na druhou stranu bychom chtěli vytvořit i předpolí pro Podpis memoranda starosty Františkem Luklem a Ivanem Knezem. malé a střední podnikatele, ať už v ob lasti vinařství nebo např. drobné vý roby šroubárenské nebo sklářské, uvedl starosta Kyjova František Lukl. Starosta Biogradu na Moru přitom doufá, že nezůstane jen u formálního partnerství. Starostové vždycky něco podepisují, ovšem ta spolupráce nezáleží pouze na nás, ale hlavně na lidech. Doufám proto, že pro běhne hlavně mezi občany, a to ze jména v oblastech sportu a kultury, uvedl Ivan Knez. Biograd na Moru se pyšní nádher nými plážemi i bohatou historií. Svá partnerská města má napříč celou Evropou, především v Itálii, ale také v Německu nebo Maďarsku. Kyjov se ovšem stal prvním partnerským měs tem z České republiky. vh Premiérový miniveletrh proběhl v prostorách infocentra Nový dvůr, Státní zámek Milotice, Bukovanský Mlýn a řadu regionálně významných a zručných řemeslníků představil miniveletrh v Kyjově. Lá kadlo připravil Region Slovácko. Informační centrum a přilehlé pro story ožily lidovými řemeslníky, ale i stánky, v nichž se představily regi onálně významné subjekty působící v oblasti cestovního ruchu. Kyjovský miniveletrh cestovního ruchu a tradičních řemesel navazuje na předcházející, které se konaly v Uherském Hradišti a v Hodoníně. V Kyjově proběhl poprvé a doufám, že zde získá tradici, uvedl místo předseda sdružení Hodonín Antonín Kuchař. Cílem miniveletrhu bylo předsta vit město, okolí a lidová řemesla, která přímo v Kyjově nebo v regionu existují a přiblížit jej tak jeho návštěv níkům. Region Slovácko totiž získal kon cem loňského roku významné evrop ské ocenění a zařadil se mezi turis tické destinace, o kterých se hovoří i za hranicemi České republiky. vh strana 2 Kyjovské noviny / květen 2012

3 Úřad práce Knihovna Farnost Zahájení činnosti Centra pro rodinu Kyjov Každý z nás si jistě vzpomene na chvíle svého dětství a mládí, kdy jsme běhali po venku s kamarády, vymýšleli jsme různé věci a využívali každé volné chvíle hrou venku, jen tak se sešli a popovídali si s přáteli, poseděli na lavičce v parku nebo si našli čas na návštěvy. Dnešní doba nás nutí být stále v běhu a nedovo luje nám se na chvíli zastavit a rozjí mat. Nedovoluje nám najít si čas na druhé lidi, pokud nás k tomu nepři nutí různé okolnosti. Je pro nás jed nodušší si sednout k televizi nebo internetu a na sociálních sítích si hledat přátele a pak s nimi probírat osobní věci. Seznamujeme se s lid mi, které jsme nikdy předtím nevi děli a mluvíme s nimi pomocí kláves nice a obrazovky. Jak se říká, papír a monitor toho snese hodně. Nikdy však ze psaní nebo telefonování nepoznáme jaký ten druhý člověk vlastně je. Reakcí na tyto podněty bylo zří zení Centra pro rodinný život v Olo mouci. Samozřejmě Olomouc nemo hla dosáhnout na všechna města na celém území ČR, a proto se za čala pozvolna zřizovat tzv. Děka nátní centra pro rodinu. Díky těmto pobočkám centrům, dokáže Olo mouc pružněji reagovat na všechny potřeby v celé arcidiecézi. K dnešnímu dni již funguje 18 cen ter v 21 děkanátech. Kyjov je jed ním z těch, kde centrum stále ne bylo. Proto po dohodě s naším novým děkanem Svatoplukem Pavli cou a samozřejmě s Centrem pro ro dinný život v Olomouci jsme se roz hodli, že od 1. května 2012 začne v děkanátu Kyjov své působení Cen trum pro rodinu (dále jen CPR Ky Veřejná služba udržuje pracovní morálku Tzv. veřejná služba, která se týká lidí bez zaměstnání, spadá od ledna nově pod Úřady práce. V jejich kom petenci tak klienti už čtyři měsíce pracují především pro obce a příspěv kové organizace. Kyjov tuto službu také využívá a udržuje tak u neza městnaných zájem o práci. Zákon nevyužíváme v maximální možné míře, neboť je možné v rámci veřejné služby zaměstnat uchazeče o práci až na 20 hodin týdně. Úřad práce v Kyjově ovšem uzavírá dohodu o výkonu služby na maximálně 20 ho din měsíčně, a to na dobu půl roku, uvedl ředitel kontaktního pracoviště Úřadu práce Kyjov Karel Ryba. Od letošního roku bylo na ÚP Ky jov uzavřeno 107 dohod o výkonu veřejné služby a předpokládá se po stupný nárůst počtu klientů. Napří klad Městský úřad Kyjov nyní využívá 34 klientů a připravují se smlouvy další. Veřejná služba je jedním z nást rojů v rámci aktivní politiky zaměst nanosti. Má zabránit nelegálnímu za městnávání, na což dohlíží Státní úřad pro inspekci práce. Změna od předchozího nastavení spočívá v tom, že klient pracuje zcela bez nároku na jakoukoli odměnu. Odmítnout ji lze pouze za předpokladu zdravotního omezení. Kontaktní pracoviště Úřadu prá ce v Kyjově registruje v současné době 288 volných pracovních míst, z toho na Kyjovsku je jich pouze 36. Jedná se však hlavně o specifické technické profese. K 31. prosinci loňského roku či nil počet nezaměstnaných pod ÚP Kyjov 3880 klientů, z toho 214 bylo bez zaměstnání po dobu delší než 5 let. V prvních třech měsících to hoto roku míra nezaměstnanosti stoupla na okrese Hodonín na hod notu 15,5 %. vh Knihovna oceněna za web Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP) zorganizoval pod záštitou Asociace krajů České republiky již třináctý ročník BIBLIO WEBu, soutěže o nejlepší webovou prezentaci knihovny. Této soutěže se zúčastnila i Městská knihovna Kyjov. Zapojili se do ní i čtenáři a návštěvníci webových stránek, kteří mohli zasílat své hlasy a pomoct vyhrát knihovně v kategorii Hlaso vání veřejnosti. Kategorie byly rozděleny do tří podle počtu obyvatel, počet přihlá šených knihoven byl 49. Hodnocení proběhlo dvoukolově, sítem 1. kola prošly webové stránky 25 knihoven. Celkové pořadí ovlivnilo kritérium, jímž se zjišťovalo, zda jsou stránky přístupné pro handicapované uži vatele podle českých pravidel přístup nosti. Městská knihovna Kyjov se umís tila na sedmém místě. Velkým úspě chem je také fakt, že se dělí se třemi knihovnami o druhé místo v ka tegorii Bezbariérový web. Slavnostní předání cen BIBLIO WEB 2012 se uskutečnilo 2. dubna 2012 na konferenci ISSS Asociace krajů České republiky vě novala vítězům ceny v hodnotě Kč. Cena veřejnosti byla v hodnotě 3000 korun a Městská knihovna Kyjov tuto částku využila na nákup předplatného časopisů dle vlastního výběru. red jov). Kancelář CPR bude v prostorách farního úřadu na Palackého třídě 64. Veškeré informace a kontakty nalez nete na Komu všemu bude CPR sloužit? Především bychom nechtěli suplo vat mateřská centra, která v Kyjově již nějakou dobu fungují a mají ve městě své opodstatněné místo a ne chceme též ani kopírovat DDM, který v Kyjově nabízí nesčetné aktivity pro děti. Našim cílem je specializovat se na rodinu jako celek. Naše cílová skupina mohou být maminky a ta tínci s dětmi na MD nebo s dětmi ve školce či ve škole, rodiny s do spívajícími a dospělými dětmi, bez dětní manželé a výjimkou nebudou ani prarodiče. Pro tyto všechny se budeme snažit být centrem, které jim bude nabízet zázemí a které jim bude schopné zprostředkovat od borné poradenství či pomoc. Během celého roku budeme pořádat spoustu akcí, kurzů a samozřejmě vzděláva cích přednášek, že snad každý člen rodiny si zde najde to svoje. Dále pak CPR bude sloužit jako útočiště pro trávení volného času povídáním si, hrou nebo k výměně zkušeností. V neposlední řadě bude mít funkci přípravnou, a to ve smyslu přípravy Muzeum na manželství a později může být prostředníkem při řešení problémů. Pozvolna se budeme zapojovat do dění ve farnosti a současně i ve městě. Chceme se alespoň v malé míře podílet na tom, aby se do na šich rodin vrátily hodnoty lásky, úcty, věrnosti, odpuštění a pokory. CPR bude sloužit široké veřejnosti Kyjovského děkanátu. Jistě vyvstane otázka, kdo to všechno bude finan covat. Jako každá nezisková organi zace bude i CPR financováno na zá kladě projektů a bude hledat možné finanční zdroje. Velkou měrou se na rozjezdu podílí též město Kyjov a JMK, a za to jim velmi děkujeme. Zároveň budeme moc vděční za jakoukoliv pomoc z Vašich řad, a to nejen finanční, ale i hmotnou. Věří me, že si CPR najde své místo ve Vašich srdcích a budete je rádi na vštěvovat. Dveře jsou otevřeny všem bez rozdílu věku, národnosti i vyzná ní. Budeme Vám vděční za jakouko liv zpětnou vazbu a Vaše připomínky týkající se CPR. Můžete nás kontak tovat na cpr kyjov@seznam.cz. Těšíme se na Vaši návštěvu. Radek Šváb CPR Kyjov (tel ) VELIKONOCE V KYJOVSKÉM MUZEU Vlastivědné muzeum pořádalo tradiční předvelikonoční předváděcí akce, kde si především děti mohly vyzkoušet některou z velikonočních technik zdobení vajíček nebo pletení pomlázky. Kyjovské noviny / květen 2012 strana 3

4 V této části Kyjovských novin Vás informujeme o aktuálních a pod statných jednáních z rady města, zastupitelstva města, komisí rady a výborů zastupitelstva. Údaje jsou upraveny z důvodu ochrany osobních údajů. 51. SCHŮZE RADY MĚSTA KYJOVA konaná dne 12. března 2012 Rada města vyhlásila: výběrová řízení na obsazení funkce ředitele nově vznikajících obchodních společností Tech nické služby Kyjov, s. r. o. a Lesy města Kyjova, s. r. o. Termín po dání přihlášek byl do 6. dubna Odborná komise posoudí koncepci jednotlivých uchazečů a rozhodne o dalším směřování v této věci v průběhu měsíce května. Rada města schválila: Smlouvu o spolupráci v rámci in dividuálního projektu Podpora plánování rozvoje sociálních slu žeb v Jihomoravském kraji II. Tento projekt by měl podpořit plá nování sociálních služeb a vzá jemnou komunikaci mezi občany Kyjovska. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Více infor mací k tomuto projektu naleznete na webových stránkách města v sekci Komunitní plánování; seznam nominovaných sportovců k ocenění Nejlepší sportovec města Kyjova za rok Slav nostní ocenění se bude konat 10. května 2012 v prostorách radnice. Nominováni byli: Tomáš Kočička, Natálie Kolajová, Miro slav Mlčoch, Simona Slivková, Aneta Polešovská, Josef Zapletal, Jakub Nečesánek, Nikol Dimitrovo vá, Kristýna Jeřelová, Nikola Stru hárová. Za sportovní družstva byla nominována: basketbalové druž stvo mladší žáci U14, hokej balové družstvo mladší žáci, mladší žactvo Tenis centra Pin Z jednání orgánů města Informace ze schůzí Rady města tera, Motocyklový tým Lukáše Běliče, starší dorost FC Kyjov 1919; za uznání za zásluhy byli nominováni: Josef Pazourek, Ivana Řezáčová, Marcela Turečková, Marie Leciánová a Jan Bárta. Rada města uložila: vypracovat plán možného pře sunu kina do loutkového sálu, který bude zapadat do celkové koncepce provozu DK. Podmínkou je stanovení etapizace prací na re konstrukci objektu Domu kultury. První etapou musí být zateplení a výměna oken a na to navazující příprava loutkového sálu na pře sun kina. Další etapy prací nesmí narušit výše uvedené. Termín Nezbytnou součástí je vyčíslení nákladů a stanovení dalšího využití budovy Panorama. 52. SCHŮZE RADY MĚSTA KYJOVA konaná dne 19. března 2012 Rada města rozhodla: o neprodloužení smlouvy o nájmu bytu č. 7 v bytovém domě na ulici Lidická čp. 540; o uzavření nájemní smlouvy na byt v DPS. Rada města vzala na vědomí: výsledky řádné inventarizace ma jetku a závazků města Kyjova k Termíny řádné inventarizace byly dodrženy, inven tarizací nebyly zjištěny žádné in ventarizační rozdíly. 53. SCHŮZE RADY MĚSTA KYJOVA konaná dne 2. dubna 2012 Rada města rozhodla: o ukončení smlouvy o nájmu Rad niční vinárny s provozovatelem Markem Raušem na jeho žá dost a o uzavření nové nájemní smlouvy se společností TOPTERM, spol. s r. o., a to na základě vy hlášeného záměru. Smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou, výše nájmu se nezmění. Společnost TOPTERM provede finanční vyrov nání vložených hodnot předcho zího nájemce bez finančního spo lupodílení s městem. Rada města jmenovala: konkurzní komisi k provedení kon kursního řízení na obsazení pra covního místa ředitele/ředitelky Základní školy a Mateřské školy Kyjov Bohuslavice, přihlášky je možno zasílat do 11. května 2012 na Městský úřad Kyjov více informací naleznete na we bových stránkách města (Výbě rová řízení/nabídka zaměstnání). Jde o jediné výběrové řízení na školské zařízení v Kyjově, a to z důvodu odchodu paní ředitelky do starobního důchodu. Rada města schválila: odpisové plány příspěvkových or ganizací na rok 2012 v celkové výši ročních odpisů Kč. Tato částka by měla být použita na opravy či rekonstrukci ma jetku ve vlastnictví daných pří spěvkových organizací. Rada města souhlasila: s uzavřením smlouvy o dílo na re alizaci stavby Likvidace splaško vých odpadních vod z Rekreačního zařízení DDM Kyjov se společ ností AUTOSTAV STM, spol. s r. o., za nejnižší nabídkovou cenu Kč. Bylo obesláno celkem 17 firem, z nichž 5 po dalo nabídku. Jako nejvýhodnější nabídka byla vyhodnocena na bídka firmy AUTOSTAV STM, spol. s r. o. Jediným kritériem pro vy brání uchazeče byla cena. 54. SCHŮZE RADY MĚSTA KYJOVA konaná dne 11. dubna 2012 Rada města shlédla prostory re konstruované radniční vinárny. Nový nájemce požádal radu města o svo lení ohledně rekonstrukce sociálního zařízení a interiéru v prostoru radniční vinárny. Rada zadala úkoly k této rekonstrukci a na základě srovnání cen vydá usnesení na příští radě města. Rada města souhlasila: s pořádáním rockového léta v Ky jově v roce 2012 a konstatuje, že v případě mínusového hospodář ského výsledku jako zřizovatel do kryje náklady s touto akcí spo jené, a to především z finančních prostředků získaných sponzorsky. Tento festival se bude konat 28. července od do hodin v prostorách letního kina. Vystoupí známé rockové kapely Arakain, Hypnos, Gate Crasher, Chaos in Head, M.A.D., Dan Krob, Nightwish revival a FireFall. 55. SCHŮZE RADY MĚSTA KYJOVA konaná dne 16. dubna 2012 Rada města potvrdila: paní Mgr. Janu Truschingerovou ve funkci člena školské rady při ZŠ a MŠ Dr. Joklíka s účinností od na dobu tří let. Rada města schválila: kupní smlouvu na prodej speciál ního nákladního automobilu Re nault Master požární kategorie, včetně příslušenství a vybavení za částku ve výši Kč obci Žádovice. Toto vozidlo již není pro JSDH Kyjov vyhovující z důvodu akceschopnosti jednotky a úkolů, které plní jako JPO II. na úseku požární ochrany pro oblast Kyjov ska. V souladu s doporučením HZS JMK a JMK bylo doporučeno zakoupit automobil nový, splňu jící požadavky pro zásahovou jed notku JPO II. Rada města rozhodla: o zhodnocení nemovitého ma jetku města Kyjov, a to sociálního zařízení a interiéru Radniční vi nárny novým nájemcem za částku Kč a současně rozhodla o umořování této částky za pro nájem Radniční vinárny. SBĚR PROJEKTOVÝCH NÁMĚTŮ KE TVORBĚ AKČNÍHO PLÁNU Prodlužuje se termín odevzdání formulářů, o kterých jste byli infor mováni v dubnových KN. Záměry mů žete odevzdávat až do 18. května 2012 na stejných místech do sběr ných boxů. Sběrná místa: podatelna MěÚ Kyjov, Masarykovo nám. 30 a Ma sarykovo nám. 1, ve 3. patře budovy Komerční banky (boční vstup), v In formačním centru města Kyjova, v Městské knihovně Kyjov (odd. pro dospělé a čítárna) a pobočce v Bohu slavicích, na poště v Kyjově a Bohu slavicích, anebo v hospodě U Otína Boršov. Formulář můžete také vypl nit on line prostřednictvím webových stránek města ( Zastupitelé dali sloučení škol zelenou Sloučení dvou kyjovských základ ních škol odsouhlasili zastupitelé. Formálně se tak stane od ledna příštího roku. ZŠ Újezd zanikne a no vá, sloučená škola, ponese název J. A. Komenského. Spojení nebude mít, alespoň v prv ních letech, velký dopad ani na jednu ze škol. Půjde však o legisla tivně náročný proces. Bude totiž nutné uspořádat milionové majetky obou škol, převést personál, připra vit nové pracovní smlouvy, provozní řád či vnitřní předpisy nově vzniklé školy, která se pod hlavičkou J. A. Ko menského bude starat o přibližně 800 dětí a řádově šest desítek pe dagogů. Ředitelem školy bude stá vající ředitel ZŠ J. A. Komenského Jan Navrátil. V žádném případě nebude ohro žen vzdělávací program ani jedné ze škol. Dokonce budou pokračovat i vzdělávací programy, které máme vytvořené a ke změnám tak dojde jen u tříd, které budou nově vznikat, uvedl Jan Navrátil. Sloučení je přípravou na noveli zaci zákona, kterou připravuje Par lament ČR. Jako předseda komory měst odmítám stávající systém a re formu regionálního školství. Ta na řizuje, že musí být obsazenost tříd kolem 24 žáků. Nedomníváme se, že je to cesta správným směrem, nic méně kdyby tato novela byla prosa zena v rámci Parlamentu ČR, tak my budeme na ni díky tomuto sloučení daleko lépe připraveni, vysvětlil sta rosta Kyjova František Lukl. vh strana 4 Kyjovské noviny / květen 2012

5 Výročí Sedmdesát let Slováckého souboru Kyjov První zmínky o slováckém krúžku v Kyjově pochází již z počátku 20. sto letí. Novější, nepřerušovaná historie se však začala psát v roce 1940, kdy se po uzavření vysokých škol německými okupanty studenti vraceli do Kyjova. Oldřich Stokláska, František Lukl, Mi loš Šafařík, Augustýn Kůr, Jaroslav Lakosil se spolu s další mládeží začali neveřejně scházet v hotelu Slavia nebo na chatě na Kameňáku. Pro udržení dobré nálady a vyjádření národního cí tění v těžké době okupace pěstovali lidovou píseň a tanec. Pod vedením Ol dřicha Stoklásky vznikla první cimbá lová muzika. V průběhu roku 1941 byla setkání s písní a tancem při cimbá lové muzice velmi častá. Počátkem roku 1942 se mládež usnesla, že založí spolek Slovácký krú žek, jehož činnost bude dokumentovat kronika. První zápis, datován pouze 1942, je podepsán zakládajícími členy, druhý již nese plné datum Hlavou krúžku, stárkem, je zvolen Fran tišek Lukl. První oficiální vystoupení Slo váckého krúžku se uskutečňuje na fa šaňk v roce 1942 v Bučovicích. V roce 1945 je v Nětčicích založen Svaz české mládeže a pod jeho hlavičkou pokračuje práce Slováckého krúžku, jehož předse dou se stává Josef Sedlář. O čtyři roky později podávají členové žádost o zří zení samostatného krúžku, který je povolen a ustanoven. Jeho předsedou je zvolen Ladislav Fiala, profesor ky jovského gymnázia. V roce 1952 se stává Slovácký krúžek součástí Závod ního klubu Skláren Moravia. Novým předsedou je ustanoven Josef Fridrich, který tuto funkci vykonává až do roku V tomto období se kromě pořá dání tradičních zvykoslovných pořadů v Kyjově začínají uskutečňovat i veřejná vystoupení v jiných městech. Slovácký krúžek doprovází Cimbá lová muzika Jury Petrů, a to do roku V letech spolupra cují s krúžkem různé cimbálové muziky CM Augustýna Kůra, Hynka Bíma, Jana Slaměny, Karla Hirsche, Jury Petrů a muzikanti ze Svatobořic, soustře dění kolem Josefa Varmuži staršího. Do roku 1969 častým střídáním cim bálových muzik i vedoucích dochází k ur čitému útlumu práce a některé akce jsou pořádány doslova ze dne na den. V roce 1969 se stává vedoucím Bohumil Frýbort. Ujímá se nácviků, kte rým dává pravidelnost a krúžek pře chází na souborovou práci. V roce 1972 přebírá vedení nácviků Zdeněk Šimeček. Soubor začíná vystupovat po celém Čes koslovensku i v zahraničí. V roce 1980 je vedoucím souboru Jan Pavlík, který při nácviku tanců spolupracuje s Janem Loutchanem ze Strážnice. Soubor za číná opět doprovázet CM Jury Petrů. V roce 1982 se k vedení nácviků vrací Bohumil Frýbort a stává se rovněž ve doucím souboru. V roce 1985 se vedou cím mužského sboru stává Jiří Petrů ml., který s sebou přináší pravidelnou a sys tematickou práci se zpěváky. Díky jeho četným úpravám lidových písní do chází k častému účinkování v rozhlase a spolupráci s BROLNem. Svou rozsáh lou sběratelskou činností připravuje podklady pro vydávání řady zpěvníků kyjovských písní. V roce 1986 dává podnět k pořádání pravidelných set kání mužských sborů Kyjovska. Narůstající technické problémy si v roce 1986 vyžádají znovuzavedení funkce organizačního vedoucího sou boru, které se ujímá Zdeněk Langášek. Svou znalostí kyjovského folklorního prostředí přispívá k nárůstu úrovně sou borové práce. Začíná spolupráce se skupinou žen z Ježova, které obohacují soubor dokonalou znalostí i zapome nutých zvyků, tanců a písní Severo kyjovska a uměním svou živou paměť předat jiným. Soubor začíná zpracová vat folklor scénicky (např. pořady Fa šaňková neděla, Šťastnú cestu se verokyjovská svatba, Asenda). Rokem 1986 dochází k zavedení konečné po doby názvu Slovácký soubor Kyjov. V roce 1988 je do funkce umělec kého vedoucího souboru a současně vedoucího nácviku tanců zvolen Milan Pokorák. Navazuje na dosavadní práci a začíná rozvíjet nové aktivity. V úzké spolupráci s vedoucím cimbálové mu ziky Jiřím Petrů vytváří pro soubor nové zdařilé programy, pro které čerpá pod klady převážně z materiálů kyjovského Dolňácka. Koncem 80. a začátkem 90. let soubor obnovuje pravidelné pořádání některých zvykoslovných akcí, u dalších pořadů zakládá novou tradici dožínky (1990), stavění a kácení máje (1990), mikulášská obchůzka (1990), pálení čarodějnic (1991), zpívání u vánoč ního stromu na kyjovském náměstí (1996), soutěž ve zpěvu lidových písní pro dospělé Okolo Kyjova (1988), pro děti Vyletěla holubička (1989) a soutěž O nejlepšího tanečníka ky jovského verbuňku (1989). Stále čas těji soubor vyjíždí se svými programy na vystoupení doma i v zahraničí. V roce 1991 soubor zakládá Sdru žení přátel Slováckého souboru Kyjov (SPSSK), které se otevírá všem příz nivcům folkloru a slouží jako morální a ekonomická opora. Jeho předsedou se stává František Lukl, v roce 1992 Zdeněk Langášek. V roce 1992 přebírá ženský sbor Eva Soldánová a vedení taneční pří pravky se ujímá Ludmila Pokoráková s Pavlem Prokešem, kterého v roce 1999 vystřídá Ladislav Šimeček a toho následně řada dalších pomocníků. V ro ce 2003 se organizačním vedoucím stává Pavel Růžička a ten v roce 2007 předává funkci Jakubovi Džuberovi. V letech se ve vedení žen ského sboru střídají Irena Trutmanová a Eva Soldánová a od roku 2010 je vedoucí Irena Trutmanová. V roce 2008 je do funkce předsedkyně SPSSK zvo lena Alena Melounková. Tím se ob sazení vedení souboru dostává do podoby, ve které pracuje doposud. Vedoucím Slováckého souboru Kyjov a nácviku tanců zůstává Milan Poko rák stejně jako Jiří Petrů ve funkci ve doucího mužského sboru. V posledních dvaceti letech se sou boru daří probudit zájem nebývalého množství mladých lidí o aktivní práci ve folklorním dění. V přípravce a taneč ním souboru pravidelně působí na še desát členů, pěvecké sbory se rozrůs tají, ženský sbor čítá na dvacet členek, mužský sbor má přes třicet zpěváků. Soubor beze zbytku naplňuje své po slání při udržování ročního zvykosloví v Kyjově za bohaté účasti široké veřej nosti (fašaňk, stavění máje, dožínky, hody, aj.), stejně jako při oživování písní a tanců, krojových součástí i hospodář ského nářadí. K uchování a šíření li dové kultury napomáhá vydáváním řady zpěvníků a publikací, zvukových nosičů i pořádáním různorodých folklorních pořadů. Věhlas kyjovského folkloru šíří členové souboru po celé republice a také mezi diváky mnoha evropských zemí i Ameriky a Asie. Vedení Slováckého souboru Kyjov Konečně svoboda, mír a pokoj Na podzim roku 1944 trvala II. svě tová válka již více jak 5 let. Její konec byl ještě daleko, ale začaly se dít věci, které nás kluky nesmírně udivovaly. Celý Kyjov byl pomalován. Nemocnice sloužící jako lazaret vojsk SS byla na třena zelenohnědými maskovacími bar vami a na všech nárožích, ale i školách a veřejných budovách byla velká pís mena V značící slovo Viktoria a oznamu jící všem, že Německo vítězí na všech frontách. Opak byl pravdou. Ranění vojáci z nemocnice byli odsunuti a z Ky jova zmizela i početná skupina výrostků Hitlerjugend (Hitlerova mládež), kteří chodili v zimě i v létě v krátkých černých kalhotách, hnědých košilích a každý z nich měl u pasu dýku. Za jasných dnů bylo zřetelně vidět bílé čáry vysrážených par z motorů amerických bombardova cích letadel. Městem začaly procházet velké jednotky maďarské armády smě rem na Hodonín. Letecké poplachy oznamované vytím sirén byly na den ním pořádku a pro nás kluky znamenaly konec vyučování a většinou jsme se rozprchli domů. Koncem listopadu do šlo k bombardování Hodonína a Brna a o život přišlo mnoho civilního obyva telstva. Při bombardování Hodonína tlaková vlna byla dobře cítit, drnčely okenní tabulky. My kluci od skláren jsme měli svoje rejdiště v pískovně, vedle silnice do Vl koše. Zde jsme měli své úkryty, vyko pané zákopy a nic nám, co se událo v Kyjově, neušlo. Měli jsme velký akční rádius, od milotického rybníka až po Kameňák v Chřibech. Vzdálenější loka lity jsme navštěvovali indiánským po chodem, což znamenalo dvacet kroků chůze a dvacet kroků klus. Němci vy dali příručku Válečná letadla (Kriegflu gzeuge), takže jsme dovedli rozpoznat veškerá válečná letadla německé branné moci. Doma jsme měli staré dvoulampové rádio, které na ladícím knoflíku muselo být opatřeno růžovým lístkem s nápisem Poslouchání cizího zahraničního rozhlasu je zakázáno pod trestem smrti. Dospělí přesto rozhlas poslouchali a nás kluky pečlivě uklízeli do ústraní. Zima nebyla tuhá a dobře si pamatuji, že na můj svátek jsme již venku hráli kuličky. Německá vojska byla podle zpráv bita jako žito a spo jenci postupovali na všech frontách. Vycítili jsme obavy z toho, co se bude dít dál, až se fronta přiblíží ke Kyjovu. Koncem měsíce března se nad Kyjo vem začala objevovat letadla, která jsme neznali. Ve zmiňované příručce nebyla uvedena, na křídlech měla ru dou hvězdu a létala v malých výškách. Poprvé jsme uslyšeli palbu protiletadlo vých děl německého Wehrmachtu umís těných na úpatí strážovského kopce. Na železniční trati do Vlkoše stály že lezniční vagóny plné německých civilis tů, utíkajících před Rudou armádou. Přestali jsme chodit do školy a pouze sledovali, co se bude dít. Od Vlkoše a Milotic začaly procházet ustupující jednotky Wehrmachtu, které se staly terčem útoku ruského bitevního letec tva, jak jsme se později dozvěděli, tzv. Šturmoviků, Němci nazývaných černá smrt. Skláři přestali pracovat, zajistili sklárnu, ale kdy to přesně bylo, si již nepamatuji. Německými ženisty byl vy hozen do povětří železniční most mezi Kyjovem a Svatobořicemi a tím přeru šeno spojení s Hodonínem. Z dálky bylo slyšet dunění dělostře lecké palby. Všichni hledali útočiště buď v okolních vesnicích, ve sklepech svých domů, ve vinných sklepech a lig nitovém dole Hugo na Brandlově ulici. První dělostřelecké granáty dopadly na Kyjov dopoledne 21. dubna Před naším domem v Havlíčkově ulici vy buchl lehký dělostřelecký granát, vyra zil všechna okna, střepiny proděravěly skříně a zničily obraz Máří Magdaleny. Moje maminka plakala se slovy Už nemáme nic. Na našem dvoře se usídlili němečtí vojáci a v zahradě zakopali dva těžké minomety. Přestřelky trvaly každý den a fronta se ustálila na poloviční cestě mezi Kyjovem a Miloticemi. Přes Kyjov střílelo dělostřelectvo a těžké kulomety. Staří vojenští veteráni nás kluky poučili, že když letící granát a jeho svištivý zvuk slyšíme, tak se nemusíme bát, je už dávno pryč. Němečtí vojáci se snažili navázat kontakt a ukázalo se, že někteří pocházejí od Opavy ze Slezska. Docházely potraviny a všichni se obávali možných požárů. Velkým štěstím bylo, že Rumunsko ruská ar máda neměla u Kyjova těžké dělostře lectvo a Němci obávané kaťuše vy střelily na Kyjov pouze jednu salvu. Dne 27. dubna k večeru Němci ustou pili, vyklidili Kyjov a ráno 28. dubna vstou pily do Kyjova jednotky Rudé armády maršála Rodiona Malinovského. Kvetly šeříky. Nadšeně jsme je vítali a děvčata šeříkové květy zastrkovala do hlavní jejich zbraní. Bylo to krásné a všichni říkali: Konečně pokoj a sladké slovo mír. Jeden ruský voják mi dal peněžní poukázku na 1 Kčs, kterou jsem hrdě ukazoval všem klukům a kterými vo jáci provizorně platili. Překotně se uklí zelo a lidé ukazovali, že dovedou být soudržní a jednotní i v dobách nejtěž ších. Velitelem města byl rozšafný Si biřan major Komorin. Bilance konce války byla však otřesná, byly nalezeny zohavené pozůstatky vlastenců a ce lým Kyjovem otřásla zpráva o vyvraž dění odbojářů v Ištokově chatě mezi Kameňákem a Zavadilkou. Patří nehy noucí dík všem statečným a padlým, kteří se zasloužili o naši svobodu a za rdousili zrůdný hitlerovský fašismus. Dodávka elektřiny do Kyjova byla obno vena v průběhu 7. a 8. května z měst ské elektrárny. Slyšeli jsme volání Prahy o pomoc a zprávu o německé ka pitulaci. Konečně svoboda, mír a pokoj. Z vyprávění p. Jožky Briedy zapsala Alena Švábková Kyjovské noviny / květen 2012 strana 5