HODNOCENÍ OBTÍŽNOSTI TEXTU STŘEDOŠKOLSKÝCH UČEBNIC *

Transkript

1 HODNOCENÍ OBTÍŽNOSTI TEXTU STŘEDOŠKOLSKÝCH UČEBNIC * Pavel Beneš, Radek Janoušek, Marek Novotný Anotace: Příspěvek se zabývá hodnocením celkové obtížnosti učebnic. Východiskem jsou zejména práce K. Nestlerové, J. Průchy a M. Pluskala. Jako základní byla charakterizována a zkoumána celková míra obtížnosti, jejíž součástí je syntetická a pojmová obtížnost didaktických textů. Byly sledovány i další parametry hodnocení, jako je průměrná délka vět, koeficient hustoty odborné informace a koeficient informace. Předmětem výzkumu byly učební texty pro výuku chemie na středních školách. Na základě výsledků dotazníkové metody s účastí 57 gymnázií v ČR a průzkumu současné tržní nabídky bylo vytypováno 6 nejvíce využívaných učebnic chemie pro střední školy. Hodnocení obtížnosti jejich textu a další parametry byly zpracovány pro učebnice uváděné vyučujícími jako nejvíce využívané. Výsledky výzkumu prokázaly, že lze hodnocením obtížnosti učebních textů zjistit jejich diferenciaci. V případě zkoumaných učebnic chemie pro střední školy se prokázalo rozlišení textů od snazších přes středně náročné až po náročné. Žádná z učebnic však není na úrovni jednoduchosti či mimořádné náročnosti. Tím je umožněna diferenciace výuky podle různých školních vzdělávacích programů. Použitá metoda může být inspirací pro tvorbu, hodnocení a výběr vhodných učebnic. Klíčová slova: hodnocení obtížnosti učebnic, učebnice chemie pro střední školy. Key words: evaluation of difficultness of text books, text book of chemistry for secondary schools. 1. Úvod Problematika hodnocení učebnic s cílem jejich komplexního hodnocení je již řadu let součástí didaktické teorie. Toto hodnocení by mělo plně vystihnout všechny její důležité vlastnosti a parametry. Byly proto formulovány požadavky na kvalitní učebnici, které lze shrnout do čtyř kritérií. Odborné kritérium je požadavkem na soulad textu učebnice a soudobých poznatků chemie jako vědní disciplíny. Obsahové kritérium je požadavkem na výběr a uspořádání obsahu textu učebnice v souladu s učebními osnovami. Didaktická kritéria vyjadřují především požadavek, aby předkládané učivo i způsob jeho zpracování byl přiměřený věku a intelektuální úrovni žáků. Mezi další kritéria patří zejména aspekt lingvistický, estetický a ergonomický. Lingvistický požadavek klade důraz na jazykovou a stylistickou úroveň textu. Estetický požadavek vychází z posouzení vhodného výtvarného a grafického vybavení učebnice. K ergonomickým požadavkům patří objem, hmotnost a formát učebnice, kvalita papíru a tisku, vazba knihy. Sebelepší požadavky na kvalitní učebnice a formulace jejich funkcí nemají smysl, pokud nejsou k dispozici vhodné metody, jak učebnice hodnotit. Při hodnocení učebnic se proto využívá řada hodnotících metod. *Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru Univerzity Karlovy v Praze, Pedagogické fakulty Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání v dílčím projektu Modernizační trendy v didaktice chemie. PEDAGOGIKA roč. LIX,

2 Metody statistické, které na základě frekvence daných měřitelných jednotek pro určité parametry učebnice poskytují kvantitativní výsledky. Metody experimentální, kdy jsou dané charakteristiky učebnice plánovitě během výzkumného experimentu měněny a je zjišťován jejich vliv na výkon žáků. Metody testovací, při kterých jsou vlivy na výkon žáků ověřovány speciálními testy. Metody dotazníkové, spočívající ve vyhodnocování dotazníků zadaných expertům a uživatelům učebnic. Metody výzkumu obsahu a struktury učiva, analyzující určité prvky učiva a jeho prezentaci v učebnici. Metody srovnávací, které porovnávají dvě nebo více učebnic se stejným určením (pro daný předmět, ročník, typ školy). 2. Hodnocení obtížnosti textu učebnic Výzkumy z minulých let prokázaly, že učebnice mohou být značně přetíženy jak co do rozsahu, tak do složitosti prezentace informací. Tato skutečnost se potom negativně projevuje v zatěžování žáků. Z tohoto důvodu se začal již před více než třiceti roky provádět výzkum obtížnosti učebnic. Celková obtížnost učebnicového textu spočívá v hodnocení syntaktické a pojmové obtížnosti. Základ pro toto hodnocení vytvořila německá psycholožka K. Nestler 1,2, která jako jeden z ukazatelů obtížnosti didaktických textů formulovala celkovou míru obtížnosti. Pro české učební texty byla tato veličina upravena J. Průchou 3,4. Celková míra obtížnosti (T) je dána součtem syntaktické (T s ) a pojmové (sémanticko-lexikální) obtížnosti (T p ): T = T s + T p (1) Celková míra obtížnosti umožňuje zjistit příčiny nepřiměřeně velké obtížnosti hodnocených učebnic. Jde především o neúměrně vysokou hodnotu sémantického faktoru, což vypovídá o špatném odhadu autorů. Nepřiměřená hustota odborné informace vede k neúměrnému přetížení žáků určitého věku odbornými a faktografickými pojmy. Jako jednoduché jsou posuzovány texty, které mají hodnotu celkové míry obtížnosti menší než 20, a nepřiměřeně obtížné učebnice mají tuto hodnotu větší než 60. Hodnota syntaktické obtížnosti (T s ) je závislá na součtu slov (N), součtu sloves v určitém tvaru (U) a součtu vět (V) ve vybraném vzorku: (2) Pojmová obtížnost (T p ) byla původně hodnocena jako součet běžných (P 1 ) vědeckých (P 2 ) a faktografických pojmů (P 3 ) mezi podstatnými jmény (P) a vzhledem k součtu slov v daném vzorku (N): (3) Během dalších výzkumů Pachman s Banýrem 5 při hodnocení učebnic chemie navrhli úpravu členění vědeckých pojmů na známé z předchozího textu a nově zaváděné. Další doplnění a úpravy navrhl Pluskal 6, který vycházel z předpokladu, že si žáci obtížněji zapamatují pojem vědecký, než pojem faktografický a lépe si osvojují opakované pojmy, které již byly v textu uvedeny. Novým pojmům proto přikládá větší váhu s určitým koeficientem než pojmům opakovaným. Navíc začleňuje do hodnocení i číselné údaje. Celkové hodnocení pojmové obtížnosti zahrnuje součet pojmů běžných (P 1 ), pojmů odborných (P 2 ), pojmů faktografických (P 3 ), numerických pojmů (P 4 ) a opakovaných pojmů (P 5 ): 292

3 PEDAGOGIKA roč. LIX, 2009 (4) Uvedený modifikovaný postup výpočtu pojmové obtížnosti je uváděn jako metoda Nestlerové-Průchy-Pluskala 7. Kromě obtížnosti didaktického textu lze uvažovat i některé další parametry jeho hodnocení, ke kterým patří průměrná délka vět (V prům ), koeficient hustoty odborné informace vzhledem k součtu podstatných jmen odborné informace vzhledem k součtu podstatných jmen (h) a koeficient informace v celkovém počtu slov (i): (5) (6) (7) 3. Výběr hodnocených učebnic chemie pro střední školy Výběr hodnocených učebnic pro střední školy byl proveden na základě průzkumu současného trhu a dotazníkovou metodou na školách. Dotazníky zaměřené na využívání učebnic podle volby školy byly zaslány em vyučujícím chemie na gymnázia v České republice s návratností z 57 škol. Na základě získaných informací byly odděleně posuzovány učební texty podle tematického zaměření na anorganickou a obecnou chemii a dále na texty věnované organické chemii a biochemii. V případě, že učebnice obsahuje oba druhy témat, byl každý posuzován samostatně. Skutečnost, že výzkumy hodnotící obtížnost textů učebnic jsou doposud aktuální, potvrzují výzkumné práce J. Maňáka a kol. z Centra pedagogického výzkumu MU v Brně, PedF, kde byly provedeny analýzy učebnic přírodopisu, zeměpisu a dějepisu. Chemii jako přírodovědnému předmětu je nejbližší studie L. Hrabí 8, která vychází z metodologických základů postavených na pracích J. Průchy. Vzhledem k tomu, že je věnována pozornost učebnicím pro základní školu, kde má náročnost textu mimořádný význam, závěry se člení do širší škály, od nízké po mimořádně náročnou (extremní). Navíc je zde prokázána vzrůstající náročnost od 6. roč. po 9. roč. Zajímavá je blízká shoda průměrné celkové obtížnosti výkladového textu s výsledky v předkládané práci. Hodnocení obtížnosti učebního textu bylo zpracováno pro učebnice, které vyučující uvádějí jako nejvíce využívané ve výuce. K tématům anorganické a obecné chemie to jsou učebnice Mareček-Honza 9 (48 %), stále ještě Vacík a kol. 10 spolu s přehledem 11 (21 %) a Flemr-Dušek 12 (6 %). Jako učebnice nebo jejich části věnované organické chemii a biochemii jsou častěji používány texty Honza-Mareček 13 (47 %), Kolář a kol. 14 (36 %) a Banýr a kol. 15 (17 %). I když hranici 5 % překročily další dva texty (autorů V. Šrámka a L. Kosiny a K. Růžičkové a B. Kotlíka, včetně následujících vydání s dalšími autory nebyly do hodnocení zahrnuty vzhledem ke své struktuře, která neodpovídá standardní učebnici. Rovněž učebnice zaměřené na střední odborné školy a učiliště, které akceptují specifické požadavky těchto škol na různé úrovni, nebyly hodnoceny (J. Blažek a J. Fabini, V. Pumpr a kol.). Vhodnost uvedeného výběru potvrzuje i skutečnost, že většina učebnic vybraných k hodnocení se dočkala díky své úspěšnosti již několika 293

4 vydání, včetně vydání upravených a přepracovaných 8, 11, 12, 13, Hodnocení obtížnosti posuzovaných učebních textů V každé posuzované učebnici bylo vytypováno 6 vzorků textu o minimálním počtu 200 slov. Výběr byl zaměřen na stejné nebo velmi podobné kapitoly. Z obecné a anorganické chemie byla věnována pozornost tématům kvantová čísla, kyslík, prvky skupiny dusíku, bor a jeho sloučeniny, kovy alkalických zemin, chemická energetika. Z organické chemie a biochemie k vybraným tématům patřily alkany, areny, alkoholy, karboxylové kyseliny, aminy a organokovové sloučeniny. Na základě analýzy textů byla zjišťována syntaktická obtížnost T s (2), pojmová obtížnost statistickou metodou podle Nestlerové-Průchy-Pluskala T p (4) a celková míra obtížnosti T (1). Jako další kritérium byla hodnocena průměrná délka vět V prům (5), dále koeficient hustoty odborné informace vzhledem k počtu podstatných jmen h (6), a koeficient hustoty odborné informace v celkovém počtu slov i (7). Zjištěné výsledky jsou uvedeny v tabulkách I a II. Graf 1 vyjadřuje porovnání pojmové obtížnosti zkoumaných učebnic. Porovnáváním obtížnosti posuzovaných učebnic lze zařadit texty do skupiny snazší 15, 9, 13 a náročnější 14, 10, 12. Přitom uvedené učebnice jsou nad mezí jednoduchosti a pod kritériem mimořádné náročnosti. Lze konstatovat, že nejužívanější chemie na našem trhu jsou vhodné pro naše SŠ a navíc umožňují diferenciaci podle náročnosti školních vzdělávacích programů pro jednotlivá zaměření středních škol. Problém, který může mít vliv na celkové hodnocení obtížnosti (dále pouze obtížnosti) didaktických textů, je označení pojmů a jejich zařazování do jednotlivých kategorií. Jsou zde využívány rejstříky učebnic, odborná literatura a názory odborníků z oblasti chemie a její didaktiky. Přesto však nelze vyloučit určitou subjektivitu posuzovatelů. Průměrná hodnota obtížnosti textu učebnic vyjadřuje také pouze celkový pohled a ne zpracování dílčích témat, která se svou obtížností liší. Příkladem mohou být rozdíly hodnocení jednotlivých tématických celků z organické chemie v učebnici Kolář a kol. 14, která byla ve svém průměru celkově hodnocena jako nejnáročnější. Výsledky jsou uvedeny v tabulce III. Tab. I: Hodnocení didaktické obtížnosti vybraných středoškolských učebnic z obecné a anorganické chemie Učebnice Výsledky hodnocení Ts Tp T V prům h [%] i [%] Mareček-Honza 9 11,3 15,2 26,5 12,8 56,0 19,2 Vacík a kol ,7 23,3 38,0 15,5 68,6 27,4 Flemr-Dušek 12 18,5 19,8 38,3 17,6 59,9 22,5 294

5 Tab. II: Hodnocení didaktické obtížnosti vybraných středoškolských učebnic z organické chemie a biochemie Učebnice Výsledky hodnocení Ts Tp T V prům h [%] i [%] Honza-Mareček 13 12,0 15,7 27,7 13,2 48,4 17,0 Kolář a kol ,6 21,9 33,5 13,0 51,8 20,1 Banýr a kol. 15 9,8 16,6 26,4 11,3 39,0 14,6 Tab. III: Hodnocení didaktické obtížnosti jednotlivých tematických celků učebnic Kolář a kol. 13 Téma Hodnocení Ts Tp T V prům h [%] i [%] Alkany 9,5 15,2 24,7 11,7 41,7 15,0 Areny 13,1 20,9 34,0 15,4 61,6 22,5 Alkoholy 8,7 29,4 38,1 11,0 62,7 28,2 Karboxylové 12,7 22,3 35,0 12,4 58,1 21,4 kyseliny Aminy 13,0 21,5 34,5 14,4 49,7 19,3 Organokovy 12,8 22,0 34,8 13,4 37,2 14,4 Průměr 11,6 21,9 33,5 13,0 51,8 20,1 5. Závěr Experimentálními výzkumy bylo prokázáno, že zjištěné hodnoty obtížnosti učebnic (T) mají vliv na snadnost či obtížnost pochopení a zapamatování učiva z učebních textů 2. V této souvislosti byly hodnoceny učebnice chemie pro střední školy, které prokázaly určité diference vyjádřené grafem I. V textech jde o škálu od učebnic snazších 9, 13, 15 přes středně náročné 14, až po náročné 10, 12. Tyto rozdíly potvrdily i hodnoty průměrných délek vět (V prům ), koeficienty odborné informace vzhledem k počtu podstatných jmen (h) a koeficienty hustoty odborné informace v celkovém počtu slov (i) uvedené v tab. I a II. Přitom všechny učebnice jsou nad mezí jednoduchosti a pod kritériem mimořádné náročnosti (graf l). PEDAGOGIKA roč. LIX, 2009 Lze konstatovat, že posuzované nejužívanější učebnice chemie pro střední školy na našem trhu jsou z hlediska obtížnosti textu vhodné. Navíc umožňují diferenciaci výuky chemie podle náročnosti školních vzdělávacích programů různě zaměřených středních škol, které jsou v současnosti realizovány podle rámcových vzdělávacích programů. Uvedené informace mohou být inspirací pro autory při zvažování struktury, obsahu a rozsahu výukového textu, pro učitele a ředitele škol při výběru vhodných učebnic, pro nakladatelství a recenzenty při posuzování rukopisů a také ministerským pracovníkům při udělování doporučujících doložek MŠMT ČR. Zároveň je také nutné uvést, že obtížnost textu je jen jedno z významných kritérií hodnocení učebnic, ke kterým dále patří například její didaktická hodnota nebo vlastní hodnocení vyučujícího

6 Graf 1: Porovnání celkové míry obtížnosti T vybraných středoškolských učebnic chemie chemie T ,4 26,5 27,7 Banýr a Mare ek - Honza - kol. 15 Honza 9 Mare ek 13 nep im en obtížné 33,5 velmi snadné U ebnice Kolá a kol ,3 Vacík a kol. 10 Flemr - Dušek 12 Literatura: 1. NESTLER, K. Zur Wirkung lexikalischer und syntaktischer Textmerkmale auf das Lernergebnis. Informationen zu Schulbuchfragen. 1974, 17, s NESTLER, K. Lernen aus Texten unterschiedlecher lexikalisch syntaktischen Kompliriertheit. In BAUMANN M. Lernen aus Texten und Lehrtextgestaltung. Berlin : Volk und Wiessen, 1982, s PRŮCHA, J. Hodnocení obtížnosti učebnic. Praha : SMTL, PRŮCHA, J. Hodnocení obtížnosti učebnic. Struktura a parametry učiva. Praha : VÚOŠ, PACHMANN, E.; BANÝR, J. Srovnávací analýzy osnov a učebnic matematicko-přírodovědné výuky na ZŠ a SŠ. Praha : ČSAV, Kabinet pro výzkum vzdělávání ve fyzice, PLUSKAL, M. Zdokonalení metody pro měření obtížnosti didaktických textů. Pedagogika. 1996, 46, s PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 2002, s HRABÍ, L. Náročnost textu v učebnicích přírodopisu. In MAŃÁK, J.; KNECHT, P. (ed.). Hodnocení učebnic. Brno : Paido, 2007, s MAREČEK, A; HONZA, J. Chemie pro čtyřletá gymnázia (1. díl). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 1998, 2002, VACÍK, J., a kol. Chemie obecná a anorganická pro gymnázia I. Praha : SPN, VACÍK, J., a kol. Přehled středoškolské chemie. Praha : SPN, 1990, 1995, FLEMR, V.; DUŠEK, B. Chemie obecná a anorganická pro gymnázia I. Praha : SPN, 2001,

7 13. HONZA, J.; MAREČEK, A. Chemie pro čtyřletá gymnázia (2. díl). Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 1998, 2002, KOLÁŘ, K.; KODÍČEK, M.; POSPÍŠIL, J. Chemie organická a biochemie II pro gymnázia. Praha : SPN, 1997, 2000, BANÝR, J.; BENEŠ, P.; HALLY, J.; HOLADA, K.; NOVOTNÝ, P.; POSPÍŠIL, J. Chemie pro SŠ. Praha : SPN, 1995, 1997, ADAMEC, M.; PUMPR, V.; DYTRYCHOVÁ, J. Výběr učebnice snadno a rychle? Biol. Chem. Zem. 2007, 16, s Další současné středoškolské učebnice chemie: ŠRÁMEK, V.; KOSINA, L. Chemie obecná a anorganická. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, KOTLÍK, B.; RŮŽIČKOVÁ, K. Chemie v kostce I. Havlíčkův Brod : Fragment, KOTLÍK, B.; RÚŽIČKOVÁ, K. Chemie v kostce II. Havlíčkův Brod : Fragment, BLAŽEK, J.; FABINI, J. Chemie pro studijní obory SOŠ a SOU nechemického zaměření. Praha : SPN, 1999, PUMPR, V.; ADAMEC, M.; BENEŠ, P.; SCHENEROVÁ, V. Chemie pro SOŠ a SOU. Praha : Fortuna, MAREČEK, A.; HONZA, J; PEČOVÁ, D. Organická chemie pro gymnázia. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, PEČ, P.; PEČOVÁ, D. Učebnice středoškolské chemie a biochemie. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, PEČOVÁ, D. Organická chemie pro gymnázia. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, ŠRÁMEK, V. Chemie obecná a anorganická. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, ROZMANITOST DOMINUJE Pedagogická orientace. 2008, 18, č. 4. ISSN Uvedené číslo pedagogického čtvrtletníku nabízí v hlavní sekci pět textů ze čtyř pedagogických oborů. V. Jůva pojednává o virtuálním muzeu a nových možnostech vzdělávání, které se v tomto kontextu nabízejí. V. Švec se věnuje sdílení znalostí v interdisciplinárním sociálně zdravotnickém týmu. Další dva texty mají oborově-didaktické zaměření I. Vaculová, J. Trna a T. Janík píší o učebních úlohách ve výuce fyziky na 2. stupni základní školy a A. Chupáč o rozvoji klíčových kompetencí žáka při řešení problémových učebních úloh v chemickém vzdělávání. Článek P. Valachové se pak týká aplikace prvků psychosomatiky v přípravě sociálních pedagogů. Další dvě poměrně rozsáhlé rubriky přinášejí zprávy a recenze a doplňují tak obsah čísla, které může být i tentokrát podnětným zdrojem pro zájemce o různé obory pedagogických věd. (mp) PEDAGOGIKA roč. LIX,