EXODUS ROLNÍK Z JZD. (UL, O.: Malá doznání okresního soudce. 68 Publishers, Toronto 1974, s ) » Nezkrácená verze ukázky textu

Transkript

1 EXODUS ROLNÍK Z JZD Ve vesnici T. se dru stevníci po Zápotockého projevu rychle dohodli na návratu k p ekonaným formám hospoda ení. P edseda JZD sedl na motorku, dojel na ONV, hodil referentovi razítka a papíry s oznámením: Dem vod toho. Sedláci si rozebrali sv j majetek, bez ohledu na p edpisy a n jakých 20 %. ty i roky poté je v echny soudím. Stojí p ede mnou vesni an a kroutí hlavou. P i vstupu p edal do JZD deset krav. Jen e za átky jsou v dycky t ké a 40 % ve kerého skotu dru stevní pé i nep e ilo. V roce 1953 dostal zpátky pouze est krav. A zatímco dává ztrátu za vinu JZD, te na n m cht jí zaplacení 20 % tedy dvou krav. Tyto socialistické po ty on odmítá: Jak pak to? Já jsem jim dal deset krav, a dostal jsem zpátky jen est krav. A te oni ode mne cht jí je t dv. To bych moc rád v d l, pro bych jim m l n co dlu it. Oni dlu í mn. Tohle byla typická reakce v adách dru stevních renegát. (UL, O.: Malá doznání okresního soudce. 68 Publishers, Toronto 1974, s )» Nezkrácená verze ukázky textu

2 MO NÉ OTÁZKY: Pro rolníci vystupovali ze socialistických dru stev? Jaké nástroje pou ívala komunistická strana, aby p im la rolníky k návratu do dru stva? P evypráv jte vlastními slovy p íb h vesni ana, který dru stvu p edal 10 krav. Co soudcovy vzpomínky vypovídají o právní kultu e socialismu, jaké pojetí práva odrá ejí?

3 PROBLEMATIKA ODCHODU ROLNÍK Z JZD V srpnu 1953 p i otev ení Klí ovské p ehrady u Kladna prezident Antonín Zápotocký ve svém projevu ost e kritizoval nedostatky v zem d lství a prohlásil, e nikomu nebude bránit v odchodu z JZD. V tomto ase do lo k rozpadu n kolika stovek JZD a na 100 tisíc len vystoupilo z dru stev. Na odliv len z JZD a nep íznivou situaci v zem d lské výrob reagovaly ÚV KS a vláda adou opat ení, z nich n která se týkala i soukromých rolník. Byly sní eny dodávkové normy, zvý eny výkupní ceny zem d lských produkt, zlevn ny výrobní pot eby pro zem d lství a sní eny úhrady za práce STS. Dru stva mohla získat výhodn ji úv ry na investi ní výstavbu a n kdy i dotace na zvý ení odm n za pracovní jednotky. V polovin roku 1953 byla potichu pozastavena Akce K ( kulaci ) s od vodn ním, e pro nedostate né politické zaji t ní a nesprávné provád ní nesplnila sv j ú el. Byly zru eny diskrimina ní kulacké seznamy a soudy mohly nadále odsuzovat k propadnutí majetku a zákazu pobytu jen p i postihu sabotá ních in a zám rného k dcovství. Nová kampa proti kulak m v ak zapo ala ji v pr b hu roku 1955 a s ní odstartovala i druhá etapa kolektivizace. V jejím pr b hu se do roku 1960 výrazn ji roz í ila lenská základna JZD, nikoliv ji v ak p dní fond, proto e do JZD vstupovali ve zna ném po tu men í rolníci a rodinní p íslu níci pracovník z nezem d lských odv tví, paraleln docházelo k velkému odlivu rolník do pr myslu, kde byly vy í mzdy. (Zdroj: PR CHA, V. a kol.: Hospodá ské a sociální d jiny eskoslovenska , 2.díl, období Dopln k, Brno, 2009.)

4 UL, O.: Malá doznání okresního soudce, 68 Publishers, Toronto OTTO UL (1930) Po átkem 50. let promoval na právnické fakult Univerzity Karlovy v Praze a za adil se mezi soudní ekatele. Vzhledem k svému t ídnímu p vodu byl nucen narukovat k Pomocným technickým prapor m (PTP), kde strávil více ne dva a p l roku. Po návratu do civilu se po krátkém p sobení v Plzni stal okresním soudcem v západo eském m ste ku St íbro. V roce 1959 ode el do emigrace nejprve p es Západní Berlín do Frankfurtu a následující rok odcestoval do USA, kde na Kolumbijské univerzit v New Yorku vystudoval politologii. V 70. letech za al dlouhodobé univerzitní dovolené trávit cestováním po sv t. Vlastní pro itky a poznatky nejen z exotických zemí zpracoval ve svých cestopisech (Ná lov k v Indii a na Ceylon, Bez edoku po Pacifiku, Bez edoku po ín a okolí aj.). V t ina t chto publikací vy la v nakladatelství 68 Publishers man el Josefa kvoreckého a Zde ky Salivarové v Torontu. MALÁ DOZNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDCE V knize Malá doznání okresního soudce autor shrnul své vzpomínky na krátké p sobení u Okresního soudu v Plzni a ve St íb e na konci 50. let. V první ásti jsou brilantn popsány role soudc, prokurátor i obhájc v komunistické justici padesátých let. V dal í ásti se autor zaobírá vybranými kapitolami tehdej ího trestního soudnictví a poslední partie knihy je v nována ob anskému právu. Kniha vy la poprvé v angli tin v univerzitním nakladatelství v Ohiu pod titulem The Judge in a Communist State. eskou verzi napsal Otto Ul na popud spisovatele a nakladatele Josefa kvoreckého, jeho zám rem bylo p edstavit totalitní re im nejen z perspektivy ob tí komunistické moci, ale té pohledem t ch, kte í moc vykonávali, by v p ípad O. Ul e se jednalo jen o soudce okresního formátu.

5 EXODUS ROLNÍK Z JZD» Zp t Exodus se udál v roce 1953 a trvalo t i roky, ne strana rozhodla o metod, kterou napravit selské palice. Místo standardního p esv d ování a zastra ování m l úkol tentokrát zastat ob anskoprávní postih: aloby o náhradu kody o po ádné ástce prý p esv d í bludné ovce k návratu do dru stevní stáje. K 31. prosinci 1956 soudy obdr ely záplavu t chto alob. St íbrský podíl byl asi 250, navíc pak je t se stovkou dodate ných p ípad. Na rozdíl od spor úst edního likvidátora s bývalými osídlenci tyto takzvané vyú tovací spory byly komplikovan j í a politicky záva n j í, jak také p ed il náhlý zájem okresního sekretariátu KS o na e po ínání. Tam, kde úbytek lenské základny dru stvo p e ilo, p edseda zplnomocnil advokáta k zastupování. Advokátní poradny ú tovaly JZD jen 50% sazby nebo vykonávaly slu by i zadarmo. V p ípadech totálního rozpadu se takové dru stvo pova ovalo za v klidu a ONV mu ustanovil opatrovníka. Nevd ná funkce opatrovnická p ipadla v t inou takzvaným ú etním instruktor m, tj. zam stnanc m zem d lského odboru ONV, kte í u ili dru stevní vedení ú adovat. Bývalí lenové se nyní hnali k spoluodpov dnosti za dluhy JZD. Dru stva toti dostávala do vínku od státní banky t dré p j ky, které jak dárce, tak strana obdarovaná pokládali de facto za dar. P vodní velkorysost státu m la slou it jako lákadlo pro dosud váhající rolníky. Nyní byl pro dru stevnické dezertéry chimé e daru konec. Navíc se po adovalo placení pohledávek za osiva, hnojiva, jiné zásoby, práce STS atd. Soudní stolice zasáhla zna ná neveselost. Ob anský zákoník byl z roku 1950, tedy z doby kolektiviza ních za átk, a nezahrnoval ustanovení u ite n aplikovatelná na tuto problematiku JZD. Speciální zákonné zdroje taky chyb ly a takzvané vzorové stanovy JZD nebyl zákon, ale spí politický manifest, rozvlá n popisující okolnosti dru stevní existence. Na rozdíl od sov tských kolchoz v JZD len neztrácel právo vlastnické, ale pouze dispozi ní k dru stevnímu majetku. lo o t i kardinální jablka sváru. Prvním jablkem byla otázka rozsahu odpov dnosti jednotlivých len za smluvní závazky dru stva, jako byl nap íklad stotisícový dluh u banky. Obecná ustanovení ob anského zákona se zdála být ku prosp chu jednotlivc, nebo JZD byla socialistická osoba. Banka uzav ela p j ku s touto osobou a m e se hojit jen na její podstat a nikoliv cestou individuálního lenstva. Ministerstvo financí a generální prokuratura odmítly tuto interpretaci, soudy se jí v ak dr ely. Argumentovali jsme, e je p ece rozdíl mezi odpov dností jednotlivého lena a odpov dností dru stva jako právní osoby (nap. kozy vyhubila epidemie). K p íjemnému p ekvapení nám ministerstvo spravedlnosti tuto verzi nebralo. Druhé jablko nezavinila nejasnost v zákon, ale v jednotlivých dru stevních hlavách. Nemohly se vyrovnat s podmínkou ve stanovách, e len p i výstupu z JZD dostane zp t sv j majetek minus 20 % hodnoty, která z stane v takzvaném ned litelném fondu. V p ípad totálního rozpadu JZD opatrovník ov em nevymáhal 20 % v polích, kravách, slepicích, ale v korunách. Pochopitelnou neochotu p ijmout nevyhnutelné snad z eteln vyjád í tento p íklad: Ve vesnici T. se dru stevníci po Zápotockého projevu rychle dohodli na návratu k p ekonaným formám hospoda ení. P edseda JZD sedl na motorku, dojel na ONV, hodil referentovi razítka a papíry s oznámením: Dem vod toho. Sedláci si rozebrali sv j majetek, bez ohledu na p edpisy a n jakých 20 %. ty i roky poté je v echny soudím. Stojí p ede mnou vesni an a kroutí hlavou. P i vstupu p edal do JZD deset krav. Jen e za átky jsou v dycky t ké a 40 % ve kerého skotu dru stevní pé i nep e ilo. V roce 1953 dostal zpátky pouze est krav. A zatímco dává ztrátu za vinu JZD, te na n m cht jí zaplacení 20 % tedy dvou krav. Tyto socialistické po ty on odmítá: Jak pak to? Já jsem jim dal deset krav, a

6 dostal jsem zpátky jen est krav. A te oni ode mne cht jí je t dv. To bych moc rád v d l, pro bych jim m l n co dlu it. Oni dlu í mn. Tohle byla typická reakce v adách dru stevních renegát. (UL, O.: Malá doznání okresního soudce. 68 Publishers, Toronto 1974, s )» Zp t