Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky Kontrolní testování mechanizačních prostředků v ochraně rostlin Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské práce Ing. Karel Trunečka, CSc. Vypracoval David Chyba

2

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Kontrolní testování mechanizačních prostředků v ochraně rostlin vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne.. Podpis diplomanta

4 Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Karlu Trunečkovi, CSc. za odborné vedení, podnětné připomínky a rady. Dále děkuji zástupcům firem UNIMARCO a. s. a ERNST HERBST PRÜFTECHNIK za poskytnuté informace.

5 ANNOTATION The subject of this bachelor thesis is the control testing of means of mechanisation in the protection of plants. The thesis comprises the rules of law which has been regulating the institute of compulsory control testing since 1984 up to now. The demands for means of mechanisations within the context of the protection of environment are included in the text. The author elaborated the concise review of the equipment used for the control testing of the agricultural sprayers and orchard sprayers while accenting the tests of the horizontal as well as vertical distribution. The summary of parameters regarded in the control testing is drafted out on the principles of contemporary rules of laws in the conclusion. Key words: Protection of plants, control testing, rules, protection of environment ANOTACE Předmětem této bakalářské práce je kontrolní testování mechanizačních prostředků v ochraně rostlin. Obsahuje přehledný vývoj právních norem které upravovaly institut povinného kontrolního testování od roku 1984 do dnešního dne. Zachycuje požadavky na mechanizační prostředky v souvislosti s ochranou životního prostředí. Zpracován je stručný přehled zařízení používaných pro kontrolní testování zemědělských postřikovačů a rosičů Důraz je kladen zejména na testování příčné a vertikální distribuce. V závěru práce je na základě platných právních norem sestaven souhrn parametrů sledovaných při kontrolním testování. Klíčová slova: Ochrana rostlin, kontrolní testování, právní normy, ochrana životního prostředí

6 OBSAH 1. Úvod Cíl práce Literární přehled Vývoj kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin v ČR Kontrolní testování od roku Kontrolní testování od roku Současná situace kontrolního testování v ČR Zkušební zařízení ke kontrolnímu testování Zařízení JZD Mír Brno-Tuřany Zařízení H330 Hessel Zařízení VÚZT Praha Zařízení firmy VYRTES Liberec v. o. s HARDI SPRAY SCANNER Zařízení firmy LH AGRO Zařízení firmy AAMS Zařízení firmy PESSL Zařízení firmy KRUKOWIAK Zařízení firmy AKP, označení TSP LURMARK PATTERNATOR Zařízení firmy HERBST LANDTECHNIK PRÜFTECHNIK Požadavky na mechanizační prostředky v souvislosti s ochranou životního prostředí ČSN EN Zemědělské a lesnické stroje Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv-ochrana životního prostředí Část 1 : Všeobecně ČSN EN Zemědělské a lesnické stroje Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv-ochrana životního prostředí Část 2 : Postřikovače polních plodin... 21

7 3.3.3 ČSN EN Zemědělské a lesnické stroje Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv-ochrana životního prostředí Část tři : Postřikovače prostorových kultur s podporou vzduchem Souhrn sledovaných parametrů dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 334/2004 Sb. s přihlédnutím k ČSN EN část 1 a 2 Zemědělské stroje Postřikovače Kontrola používaných postřikovačů Část A - Technologické požadavky Část B - Technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí Diskuse Závěr Soupis literatury Přílohy...38

8 1. Úvod Rostoucí požadavky na ochranu přírodních zdrojů a životního prostředí, stejně jako požadavky na bezpečnost potravin, úzce souvisí se snahou dosáhnout u strojů na ochranu rostlin toho, aby vyhovovaly minimálně všem požadavkům platných právních norem a splňovaly stanovené požadavky na kvalitu aplikace pesticidů. Potřeba kontroly používaných mechanizačních prostředků vyvstala už se zavedením aplikační techniky pro chemickou ochranu rostlin do zemědělské praxe a to jak ze strany státu tak ze strany samotných zemědělců. Počátek povinného kontrolního testování se datuje do roku 1984, kdy vstoupila v platnost vyhláška MZeV ČSR, ze dne , pod názvem Metodické pokyny k zabezpečení jednotného postupu při kontrolním testování pozemních strojů pro chemické ošetřování rostlin. Po politických událostech roku 1989 se však na povinnost kontrolního testování v souvislosti se změnou vlastnických vztahů poněkud zapomnělo. Dne nabyl účinnosti zákon č. 147/96 Sb.o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, avšak s dvouletým přechodným obdobím pro kontrolní testování postřikovačů. Během tohoto období se začala vytvářet síť kontrolních stanic. Dále nabyla účinnosti vyhláška č. 84/1997 Sb. kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování. Později byla doplněna vyhláškou č. 120/1999 Sb.. Kontrolní testování se vrátilo zpět do povědomí zemědělské veřejnosti. Právní normy ovšem obsahovaly množství nedostatků. Dne nabyl účinnosti zákon 326/2004 Sb.o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů ze dne , s výjimkou ustanovení 14 odst. 2, které nabylo účinnosti dnem a ustanovení 86 (odborná způsobilost pro nakládání s přípravky), které nabylo účinnosti dnem Vstoupila v platnost vyhláška č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin ze dne Obě uvedené právní normy jsou v současné době platné

9 2. Cíl práce Cílem práce je zachytit vývoj a současný stav kontrolního testování na území našeho státu. Zejména vývoj právní úpravy kontrolního testování, který úzce souvisí nejen s velkým technickým pokrokem v oblasti aplikační techniky, ale i se změnami způsobenými přistoupením ČR do Evropské unie. Spolu s aplikační technikou zaznamenala, od zavedení kontrolního testování do našich právních norem, velký pokrok také zařízení určená ke kontrolnímu testování. Snahou bylo sestavit ucelený přehled zkušebních zařízení, určených pro stanovení příčné, případně vertikální distribuce. Význam kontrolního testování je podložen rostoucím tlakem uživatelů na kvalitu aplikace a také zájmem široké veřejnosti na ochraně životního prostředí a bezpečnosti potravin. Proto se práce zaměřuje nejen na studium právních norem které stanoví technické a technologické požadavky na kontrolní testování, ale také na normy související s ochranou životního prostředí

10 3. Literární přehled 3.1 Vývoj kontrolního testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin v ČR Vývoj kontrolního testování je možné rozdělit do tří odlišných etap které se liší zejména právní úpravou kontrolního testování Kontrolní testování od roku 1984 V tomto období se začíná psát historie povinného kontrolního testování v tehdejší ČSSR a to vydáním vyhlášky MZeV ČSR, ze dne [7]. V platnost vstoupila dne pod názvem Metodické pokyny k zabezpečení jednotného postupu při kontrolním testování pozemních strojů pro chemické ošetřování rostlin. Kontrolní testování tehdy sestávalo z těchto kroků: - kontrola funkce regulátoru; - kontrola správné funkce manometru postřikovače porovnáním s cejchovaným manometrem; - měření průtoku trysek postřikovače pomocí zařízení průtokoměru TEST-1; - kontrola úhlu rozptylu trysek; - měření rozptylu kapaliny u postřikovačů pro plošnou aplikaci pomocí zařízení rozptyloměru TEST-2; - kontrola funkce míchacího zařízení Kontrolní testování od roku 1997 Dne vstoupil v platnost zákon č. 147/1996 Sb. [2] s dvouletým přechodným obdobím pro kontrolní testování a dále také vyhláška č. 84/1997 Sb., později doplněná vyhláškou č. 120/1999 Sb.. Právní normy bohužel obsahovaly mnohé nedostatky a nepřesnosti

11 Během přechodného období vznikl základ sítě stanic kontrolního testování. Provozovny získaly koncesní listiny k provádění testování a zahájily svou činnost. Postup kontrolního testování dle přílohy 10 vyhlášky č. 84/1997 Sb. [3] byl ve zjednodušené formě následující: - obecné požadavky (např. vodotěsnost, funkčnost regulačních prvků apod.); - celkový technický stav; - u mechanizačních prostředků na ochranu rostlin pro polní a prostorové plodiny: - čerpadlo; - míchací zařízení; - doplňková zařízení; - ventilátor a rozvod vzduchu; - mechanizační prostředky pro ochranu rostlin pro polní plodiny: - postřikový rám; - trysky (přípustná odchylka); - mechanizační prostředky pro ochranu rostlin pro prostorové plodiny: - tryskový rám; - trysky; - mořičky: - celkový technický stav; - dávkovací zařízení mořidla; - dávkovací zařízení osiva; - úroveň detailní distribuce mořidla na osivu; - míchací zařízení; - odsávací zařízení; - postřikovací zařízení na letadlech: - míchací zařízení; - rozsah a přesnost sekundové dávky; - těsnost postřikovacího zařízení

12 3.1.3 Současná situace kontrolního testování v ČR Povinné kontrolní testování ve své podstatě spočívá v přezkoumání funkční způsobilosti mechanizačního prostředku pro správnou aplikaci přípravků dle technologických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem, který stanoví postup kontrolního testování (Vyhláška č. 334/2004 Sb., příloha č. 4). Povinné kontrolní testování, v dnešní podobě, bylo zavedeno do právního systému České republiky v souladu s požadavky právních norem EU. Tento krok byl důležitý pro sjednocení požadavků na nová zařízení s ohledem na bezpečí (viz. ČSN EN 907:1998 Zemědělské a lesnické stroje Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv Bezpečnost) a potenciální rizika kontaminace životního prostředí (viz. ČSN EN 12761:2002 Zemědělské a lesnické stroje Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv Ochrana životního prostředí). Dále má kontrolní testování za úkol zajistit pro aplikaci přípravků funkčně způsobilé stroje, jejichž použití nebude nadměrně zatěžovat životní prostředí, které negativně neovlivní účinnost přípravků a které zaručí jejich správné dávkování a distribuci. Normalizační opatření se netýkají jen provedení postřikovacích zařízení, ale také jejich používání, ošetřování a údržby. Zde je patrná souvislost například s ustanovením 86 zákona č. 326/2004 Sb.o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů, kde se hovoří o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky. Vytváří se tak vazba mezi kvalitním zařízením a dobře proškolenou obsluhou Platné právní normy [1,4,5] Základní právní normou, upravující kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin, je dnes zákon č. 326/2004 Sb.o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. Tato norma definuje v 61 mechanizační prostředky jako stroje nebo technická zařízení včetně technologických součástí, určené k aplikaci přípravků formou postřiku nebo rosení ve venkovním prostředí nebo k moření osiv. Dále kontrolní testování upravuje vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, která mimo jiné v příloze č. 4 stanoví technologické požadavky na funkční způsobilost mechanizačních prostředků a technologický postup podle něhož se kontrolní testování provádí

13 Dalším předpisem upravujícím kontrolní testování v rámci Evropské unie je ČSN EN Zemědělské stroje Postřikovače - Kontrola používaných postřikovačů, která definuje požadavky a zkušební metody pro používané postřikovače za účelem bezpečného používání přípravků na ochranu rostlin v rámci evropské zemědělské výroby Uvádění na trh a zápis do úředního registru [1,4,20] Dle právních norem mohou být mechanizační prostředky uváděny na trh a používány v podnikatelské činnosti pouze tehdy, jsou-li rostlinolékařskou správou zapsány v úředním registru mechanizačních prostředků. Toto ustanovení se nevztahuje na stroje uvedené v 61 zákona č. 326/2004 Sb. pod písmeny a až f. Uváděná výjimka se týká strojů s objemem nádrže do 20 litrů včetně, strojů určených výhradně pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení, strojů určených pouze pro používání v uzavřených prostorách (kromě mořiček), strojů s jednou nebo dvěma tryskami určených pro použití ve venkovním prostředí (s výjimkou strojů s horizontálním rámem určených pro plošné ošetření dopravních cest a drah), strojů určených pro technologii plynování, zálivky či kapénkové aplikace a strojů na něž se nevztahuje zvláštní předpis o technických požadavcích na výrobky. Mechanizační prostředky podléhající zápisu do úředního registru dle 61 zákona č. 326/2004 Sb. a další stanovené prováděcím právním předpisem, podléhají také povinnému kontrolnímu testování jsou-li používány v podnikání. Přehled mechanizačních prostředků na ochranu rostlin zapsaných do úředního registru, který vede SRS, je tradičně zahrnut v Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin. Tento seznam však nenahrazuje jednotlivá vydaná osvědčení o zápisu do Úředního registru mechanizačních prostředků Interval kontrolního testování [4] Vyhláška č. 334/2004 Sb. stanovuje v 5 intervaly kontrolního testování. Dle požadavku na frekvenci testování dělí mechanizační prostředky do tří skupin

14 Mechanizační prostředky: a) uvedené do provozu poprvé od jejich výroby se podrobí kontrolnímu testování nejpozději do dvou let od jejich uvedení do provozu, b) uvedené do provozu po opravách nebo úpravách, které mohou ovlivnit aplikaci přípravků, se podrobí kontrolnímu testování před jejich prvým použitím po úpravě nebo opravě, a to i v případě, jsou-li opatřeny platným dokladem o funkční způsobilosti podle 68 odst. 2 zákona, c) ostatní, s výjimkou mechanizačních prostředků určených k moření osiv (mořiček), se podrobí kontrolnímu testování nejméně jednou za dva roky a prostředky k moření osiv nejméně jednou za čtyři roky, případně ve lhůtě určené rostlinolékařskou správou, jestliže tato zjistí, že mechanizační prostředek nesplňuje požadavky podle Zkušební zařízení ke kontrolnímu testování Během vývoje kontrolního testování bylo na našem trhu používáno více typů zkušebních zařízení různé konstrukce. Některá níže uváděná zařízení jsou dnes spíše historická Zařízení JZD Mír Brno-Tuřany [8] Zařízení tvoří dvě části, průtokoměr TEST-1 a rozptyloměr TEST-2. Ve své době bylo jediné, které bylo schváleno ÚKZÚZ Brno pro použití ke kontrolnímu testování na území bývalé ČSR. Průtokoměr TEST-1 se skládá z rámu se třinácti výškově i stranově stavitelnými držáky odměrných nádob a třinácti odměrných nádob se spodní výpustí. Při testování se nádoby musí nastavit přesně pod trysky, zařízení se odsune zpod ramen, poté se provede kontrola manometru postřikovače pomocí zařízení MANOTEST, spustí se postřikovač a zařízení TEST-1 se zasune pod trysky postřikovače kde se ponechá po stanovenou dobu. Množství zachycené kapaliny se vyhodnocuje manuálně na vahách nebo v odměrném válci

15 Zařízení TEST-2 je určeno pro měření příčné distribuce u pozemních postřikovačů pro plošnou aplikaci. Skládá se z rámu s šedesáti záchytnými žlábky s odtokovými trubičkami a šedesáti skleněných odměrných válců o objemu 500ml. Válce slouží k zachycení měřené kapaliny, změření jejího objemu a následnému vylití. TEST-2 byl vhodný ke stabilnímu zabudování s možností odtoku zkušební kapaliny a možností najíždění postřikovače nad toto zařízení. Význam tohoto zařízení je dnes nízký zejména z důvodu vysoké náročnosti na obsluhu a vyhodnocení výsledků testování Zařízení H330 Hessel [9] Jedná se o elektronické testovací zařízení, které ve své době mělo být konkurencí pro zkušební stolici JZD Mír Brno-Tuřany. Atraktivita H330 Hessel spočívala zejména v kompaktnosti a malých rozměrech. Jeho součástí byl vrtulkový průtokoměr, měřící tyč se zabudovaným čidlem pro měření energie úderů (měření příčné distribuce) a testovací přístroj. Předností byla rychlost a jednoduchost měření a také snadný transport. Přístroj ale vykazoval určité funkční nedostatky, například reagoval na silnější rušivé zvukové signály, pro tyto nedostatky nebyl povolen pro použití za účelem povinného kontrolního testování Zařízení VÚZT Praha [10] VÚZT představil v roce 1988 první automaticky pracující zařízení pro měření příčné distribuce. Zařízení bylo sestaveno z jímacího stolu o šířce 3 m rozděleného na žlábky po 100 mm, sady odměrných nádob vybavených napájecí a indikační elektrodou a z vyhodnocovací jednotky. Zpracování dat se provádělo na počítači a jeho výstupem byl protokol s grafem. Zařízení pracovalo na vodivostním principu. Nevýhodou bylo určení přístroje pro stacionární použití a také nutnost manuálního přemístění do jednotlivých pracovních pozic. Naopak výhodou bylo, oproti dosavadním metodám, zvýšení přesnosti a rychlosti měření. Vývoj tohoto nadějného zařízení bohužel ustal v roce

16 3.2.4 Zařízení firmy VYRTES Liberec v. o. s. [11] Toto zařízení pro měření příčné distribuce bylo konstruováno jako plně mechanické. Pracovník ho posunoval do pracovní pozice a také sám evidoval naměřené hodnoty. Dodávalo se v šířce záběru 1 m. Záběr byl rozdělen na 10 žlábků opatřených odměrnými válci. Součástí byla kolejová dráha, sběrný bazén k zachycení vystříkané kapaliny, měřící pult k měření výkonnosti pracovního čerpadla postřikovače a souprava ke kontrole provozního manometru. Zařízení bylo jednoduché konstrukce, ale náročností na obsluhu a vyhodnocení výsledků nevyhovuje dnešním požadavkům HARDI SPRAY SCANNER [12] Je elektronická stanice pro testování příčné distribuce. Měřící vozík je rozdělen do osmi žlábků širokých 100 mm a dlouhých 1500 mm, které jsou napojeny přes osm svodů do měřících trubic. Vozík se posouvá po pojezdové dráze (délka až 36 m) a zastavuje vždy po 800 mm s přesností ±1mm. Obrázek 3 zachycuje zařízení v provozu (viz. příloha). Vlastní měření probíhá formou měření času, potřebného pro naplnění trubice o známém objemu (mezi dvěma elektrickými kontakty). Zařízení je použitelné pouze spolu s osobním počítačem a tiskárnou. Výstupem měření je graf příčného rozdělení (viz. příloha graf 1), tabulka naměřeného množství kapaliny v každých 100 mm (viz. příloha tabulka 1) a také hodnota celkového průměrného variačního koeficientu v procentech (viz. příloha obr. 4). Výrobce v návodu k obsluze uvádí maximální odchylku naměřeného průměrného variačního koeficientu 1% oproti přesnému stacionárnímu zařízení. Hardi Spray Scanner patří díky své jednoduchosti a přesnosti k nejpoužívanějším pro měření příčné rovnoměrnosti. Na přání je také dodáváno zařízení ke zjištění výkonnosti čerpadla a přesnosti manometru postřikovače

17 3.2.6 Zařízení firmy LH AGRO [13] Firma LH AGRO nabízí plně elektronickou testační stanici pod označením SPRIMAS MS MOB, pracující na principu nepřetržitého snímání výšky hladiny kapaliny v záchytných nádobách pomocí ultrazvuku s přesností ±0,07 mm. Testační zařízení má 10 sběrných žlábků po 100 mm. Pohybuje se automaticky po kolejích v metrových krocích. Každá sekvence měření trvá dle výrobce sekund. Přenos dat je možný pomocí kabelu nebo radiovým přenosem, vyhodnocení se provádí na počítači. Firma také dodává zařízení pro měření přesnosti manometru a výkonnosti čerpadla Zařízení firmy AAMS [14] Belgická firma AAMS dodává široký sortiment zařízení pro testování mechanizačních prostředků. Například pasivní průtokoměr pro měření průtoku jednotlivých trysek na stroji, elektronické zařízení pro měření průtoku jednotlivých trysek na stroji, zařízení pro testování manometru, zkušební manometry, zařízení pro kontrolu průtokoměrů, zařízení pro testování výkonu čerpadel a podobně. Základem sortimentu jsou ale zařízení pro testování příčné distribuce. - Žlábkové zařízení pro testování příčné distribuce malých postřikovačů se žlábky o šířce 50 mm a celkové šířce 1 až 3 m. Vybaveno je záchytnými nádobami o objemu 100 ml a vyhodnocení se provádí podle verze manuálně nebo elektronicky. Na přání se dodávají různé rozměry žlábků a různé objemy zásobních nádob. - Zařízení pro testování průtoku trysek na aplikačních strojích, s možností testování maximálně 14 až 24 trysek a záchytnou nádobou o objemu 2000 ml. Může být dodáno ve verzi s manuálním ovládáním a vyhodnocením, nebo ve verzi elektronické a plně automatické. - Zajímavostí v sortimentu je zařízení pro testování vertikální distribuce strojů pro prostorovou aplikaci. Jedná se o lamelovou stěnu (vzdálenost lamel 0,1 m), ve které je zachycována aplikovaná kapalina, která je sváděna systémem hadic do odměrných nádob (viz. příloha obr. 1). Na přání je dodáváno elektronické vyhodnocovací zařízení. Stěna se vyrábí buď jako mobilní nebo jako stacionární, maximální výška činí 5 metrů. - Zejména pro účely výuky je dále vyráběno žlábkové zařízení pro testování příčné distribuce s manuálním vyhodnocením. Sestává z modulů 2,40 x 1,88 metru, se žlábky širokými 100 mm a záchytnými nádobami o objemu 500 ml

18 3.2.8 Zařízení firmy PESSL [15] Tato firma dodává jednak zkušební zařízení pro testování mechanizačních prostředků pro plošnou aplikaci a jednak zařízení pro testování mechanizačních prostředků pro prostorovou aplikaci. SPRAYRTEST 1000 je mobilní elektronické zkušební zařízení pro měření příčné distribuce plošných postřikovačů. Pracuje na principu snímání hladiny kapaliny v nádobách za pomoci ultrazvuku. Pohybuje se opět po kolejích, ovšem přesnost zastavení se mi nepodařilo zjistit (vyhláška 334/2004 Sb. stanoví jako maximální nepřesnost 1 mm). Testační zařízení je v provedení s 10-ti žlábky po 100 mm. Přenos dat se uskutečňuje rádiově. Jako příslušenství lze dodat zařízení pro kontrolování průtoku jednotlivých trysek ETA16 SINGLE NOZZLE TEST. Zařízení má 16 konektorů pro rychlé napojení a testování až 16-ti trysek. Měření se provádí za pomoci ultrazvuku, vyhodnocení probíhá na PC. Dále firma dodává mobilní zařízení pro měření vertikální distribuce mechanizačních prostředků pro prostorovou aplikaci. Tvoří ho vertikální lamelová stěna o výšce 4,5 m s vizuálním nebo ultrazvukovým vyhodnocením hladiny zachycené kapaliny. Výrobce uvádí, že tento unikátní systém minimálně ovlivní přirozené proudění vzduchu a přitom pomocí lamel dokonale separuje kapalinu Zařízení firmy KRUKOWIAK [16] Zařízení má pracovní záběr 800 mm, rozdělený do 8-mi žlábků dlouhých 1500 mm. Množství zachycené kapaliny se stranoví na principu měření hmotnosti. Pod každou odměrkou je tedy uloženo tenzometrické čidlo. Pojezd je automatický po kolejích Zařízení firmy AKP, označení TSP [17] Jde o mobilní elektronické a plně automatické zařízení vyráběné firmou AKP spol. s. r. o.. Pracovní záběr 1 m je rozdělen do 10-ti žlábků, objem zachycené kapaliny se stanovuje na základě elektrické vodivosti. Zařízení umožňuje také měření

19 samostatných trysek, včetně trysek pro prostorovou aplikaci. Dále také měří výkonnost čerpadla a přesnost měření manometru LURMARK PATTERNATOR [18] Je mechanické zařízení mobilní konstrukce především pro použití v terénu Zařízení firmy HERBST LANDTECHNIK PRÜFTECHNIK [19] Firma HERBST dodává na trh zařízení pro testování výkonu čerpadla, zařízení pro testování průtoku a tlaku v jednotlivých tryskách na rámu, zařízení pro testování příčné distribuce SPRAYERTEST 1000 a pomůcky pro jeho kalibraci. Přenos dat mezi jednotlivými prvky a počítačem je vesměs zajištěn rádiovým spojením. Dále firma dodává zařízení pro testování průtoku jednotlivých trysek na rámu a zařízení pro testování vertikální distribuce BENCH VV350 (viz. příloha obr. 2)

20 3.3 Požadavky na mechanizační prostředky v souvislosti s ochranou životního prostředí [6] ČSN EN Zemědělské a lesnické stroje Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv-ochrana životního prostředí Část 1 : Všeobecně Norma stanoví minimální požadavky na zařízení na ochranu rostlin se zvláštním důrazem na minimalizaci poškozování životního prostředí. Soustřeďuje se na: - rovnoměrnou distribuci a správný nános kapaliny na cílovou plochu; - vyloučení neúmyslného úletu přípravků na ochranu rostlin do okolního prostředí; - zdokonalení ovládání zařízení na ochranu rostlin. Předmětem ČSN EN jsou nesené, přívěsné a samojízdné postřikovače používané v zemědělství a zahradnictví. Norma stanovuje specifické požadavky a jejich ověřování pro konstrukci a funkční vlastnosti postřikovačů s ohledem na minimalizaci potenciálního rizika kontaminace životního prostředí. Kromě toho uvádí požadavky na identifikaci postřikovačů a stanovuje minimální obsah návodu k používání. Ve všeobecné části stanoví, aby postřikovače a jejich části byly spolehlivé a jejich konstrukce umožňovala správné používání v souladu s účelem, pro který jsou určeny, aniž by zbytečně poškozovaly životní prostředí. Musí být navrženy tak, aby mohly být z místa obsluhy bezpečně obsluhovány, kontrolovány a okamžitě vypnuty. Musí být umožněno snadné a bezpečné plnění a vyprazdňování. Je nutné, aby stanovení hladin náplní a jejich mezí bylo snadné a mezi jmenovitým a celkovým objemem byl dostatečný rozdíl. Musí být zamezeno neúmyslnému vytékání kapaliny. V dalších bodech stanoví norma požadavky pro nastavení objemu aplikované dávky, distribuce a nánosu a dále čištění a obsluhy. Další kapitola normy hovoří o značení. Konkrétně o značení trysek a filtrů. Poslední kapitola se nazývá Návod k používání. Stanoví povinnost výrobce nebo dodavatele postřikovače dodat k postřikovači návod k používání. Tento musí kromě instrukcí a informací uvedených v 5. 1 EN 907:1997 podrobně vysvětlovat ještě následující položky: - doplňková zařízení nebo příslušenství postřikovače podle určeného použití;

21 - plnění a bezpečnostní opatření, která jsou nutná pro zabránění kontaminace životního prostředí; - podmínky použití (např. maximální rychlost jízdy) a odpovídající nastavení postřikovače; - zabránění úletu při zohlednění různých parametrů jako jsou trysky, tlak, výška postřikovacího rámu, rychlost větru, rychlost jízdy apod.; - objem celkového zbytku, jak je definováno v 2. 1 ISO 13440:1996; - vyprazdňování a čištění; - kontrola objemu aplikované dávky; - rozměry otvorů sít a filtrů; - intervaly kontrol postřikovače; - omezení používání speciálních přípravků na ochranu rostlin; - nutná přípravná opatření pro různé podmínky používání; - možnost připojení dalších zařízení a nezbytná bezpečnostní opatření; - kontrolu postřikovače ČSN EN Zemědělské a lesnické stroje Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv-ochrana životního prostředí Část 2 : Postřikovače polních plodin Předmětem je stanovení požadavků a metod jejich ověřování pro konstrukci a funkční vlastnosti postřikovače polních plodin s ohledem na minimalizaci rizika kontaminace životního prostředí. Stanoví požadavky rozdělené do několika kapitol a to: 1. Všeobecně; 2. Nastavení objemu aplikované dávky; 3. Distribuce a kontrola úletu postřiku; 4. Nádrž na výplachovou vodu. Kapitola Všeobecně se dále dělí na podkapitoly: - Nádrž postřikovače (požadavky na povrchy, plnění, vyprazdňování, ukazatel hladiny obsahu nádrže a míchání); - Hadice a potrubí;

22 - Postřikovací rám (šířka záběru a postřikovacích sekcí, seřízení, dotyk s překážkami); - Filtr; - Trysky; - Měřící systémy; - Zkušební adaptér. Kapitola Nastavení objemu aplikované dávky v podkapitolách hovoří o: - zařízení pro nastavení tlaku; - systému nastavení objemu aplikované dávky na hektar; - poklesu tlaku mezi měřícím bodem tlaku a tryskou; - kalibračních pomůckách. Kapitola Distribuce a kontrola úletu postřiku se dále dělí na podkapitoly: - Distribuce; - Kontrola úletu postřiku. Kapitola Nádrž na výplachovou vodu stanoví požadavky na konstrukci nádrže na výplachovou vodu. V dalších bodech normy jsou uvedeny požadavky na značení a na návod k používání shodné s EN :2001. Dále jsou stanoveny doplňkové požadavky na čistící zařízení obalů přípravků na ochranu rostlin. Zkušební metoda pro čistící zařízení obalů přípravků na ochranu rostlin je uvedena v příloze A citované normy. Jako poslední jsou uvedeny doplňkové požadavky na pásové postřikovače, které rozvádí příloha C citované normy ČSN EN Zemědělské a lesnické stroje Postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv-ochrana životního prostředí Část tři : Postřikovače prostorových kultur s podporou vzduchem Předmětem je stanovení požadavků a metod jejich ověřování pro konstrukci a funkční vlastnosti postřikovačů prostorových kultur s podporou vzduchem s ohledem na minimalizaci rizika kontaminace životního prostředí

23 Norma se svou strukturou podobá struktuře ČSN EN , pochopitelně je však v určitých bodech rozšířena případně se liší. Jako příklad uvádím tyto odlišnosti: - Kapitola Všeobecně oproti ČSN EN obsahuje: - požadavky na průtok tryskou; - požadavky na nastavení průtoku kapaliny a vzduchu; - požadavky na distribuci kapaliny a vzduchu

24 3.4 Souhrn sledovaných parametrů dle přílohy č. 4 vyhlášky č. 334/2004 Sb. s přihlédnutím k ČSN EN část 1 a 2 Zemědělské stroje Postřikovače Kontrola používaných postřikovačů [4,5] Parametry, které sleduje kontrolní testování, stanoví Vyhláška o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin č. 334/2004 Sb.. Tato právní norma upravuje způsob zápisu mechanizačních prostředků na ochranu rostlin určených k aplikaci přípravků na ochranu rostlin do úředního registru a jejich kontrolní testování. Dále v 6 odkazuje vyhláška č. 334/2004 Sb. na přílohu č. 4, kde jsou uvedeny technologické požadavky na funkční způsobilost mechanizačních prostředků a technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí. Mechanizační prostředky musí odpovídat mimo jiné také platným státním normám a příslušným evropským normám, k jejichž dodržování je Česká republika zavázána. Proto v případě odlišnosti přílohy č. 4 vyhlášky č. 334/2004 Sb. od ČSN EN je tato skutečnost z důvodu přehlednosti uvedena u příslušného bodu technologických či technických požadavků Část A - Technologické požadavky a) Obecné ustanovení Technologické požadavky se uplatňují se zřetelem ke konstrukčním zvláštnostem mechanizačních prostředků a v souladu s jejich určením podle bodů b) až f), jak je uvedeno níže. ČSN EN stanoví ve všeobecné části také požadavky a metody ověření pro části přenosu energie

25 b) Zvláštní požadavky na mechanizační prostředky určené k postřiku polních plodin Čerpadlo Musí být těsné. Pojistný ventil, pokud je jím čerpadlo vybaveno, musí spolehlivě fungovat a pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem nesmí čerpadlo viditelně pulsovat. Výkon čerpadla musí, při použití největších trysek a při nastavení pracovního tlaku 0,4 až 0,6 MPa, umožňovat aplikaci a zároveň, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydraulickým míchacím zařízením, umožňovat viditelné míchání kapaliny v nádrži. ČSN EN uvádí : a) průtok čerpadla musí dosahovat nejméně 90% jeho původního jmenovitého průtoku uváděného výrobcem b) čerpadlo musí mít dostatečný průtok, aby bylo schopné postřikovat při maximálním pracovním tlaku podle doporučení výrobce postřikovače (nebo trysky) při použití největších trysek a zároveň bylo udrženo viditelné míchání Míchací zařízení Míchací zařízení musí umožňovat viditelné víření kapaliny v nádrži, pokud mechanizační prostředek pracuje při jmenovitých otáčkách vývodového hřídele energetického prostředku nebo pohonu míchacího zařízení. Nádrž je přitom naplněna zhruba do poloviny jmenovitého objemu vodou. Nádrž Nádrž nesmí prosakovat nebo z ní a z plnícího otvoru nádrže, pokud je kryt uzavřen, nesmí unikat kapalina. V plnícím otvoru nádrže musí být síto a musí být zajištěna kompenzace tlaku. Stavoznak musí být zřetelně čitelný z místa plnění nádrže i z místa řidiče. Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením k přípravě postřikové kapaliny nebo zařízením pro čištění obalů od přípravků, musí tato spolehlivě pracovat. V nádrži zařízení k přípravě postřikové kapaliny musí být mřížka

26 ČSN EN stanoví navíc požadavek na jednoduchý způsob zachycení vypouštěné postřikové kapaliny bez použití nástrojů a bez rozlévání. Měřící, kontrolní, ovládací a regulační systém (dále jen regulace ) Všechna zařízení regulace musí spolehlivě fungovat a musí být těsná. Ovládací prvky regulace důležité pro vlastní aplikaci musí být lehce dosažitelné z místa obsluhy (akceptuje se otočení hlavy nebo horní části trupu). Stupnice tlakoměru musí být z místa obsluhy zřetelně čitelná a vhodná pro používaný rozsah pracovních tlaků. Musí být dělena nejméně: a) po 0,02 MPa pro pracovní tlaky do 0,5 MPa včetně; b) po 0,1 MPa pro pracovní tlaky od 0,5 do 2,0 MPa včetně; c) po 0,2 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa. Stupnice analogových tlakoměrů musí mít minimální průměr 63 mm. Přesnost tlakoměru musí být: a) 0,02 MPa pro pracovní tlaky od 0,1 do 0,8 MPa včetně; b) 0,05 MPa pro pracovní tlaky od 0,8 do 2,0 MPa včetně; c) 0,1 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa. Průtokoměry mechanizačních prostředků, jejichž činnost souvisí s nastavením plošné dávky musí měřit s největší chybou 5 % od skutečných hodnot. ČSN EN uvádí pro přesnost tlakoměru: a) ±0,02 MPa pro prac.tlaky od 0,1 MPa včetně do 0,2 MPa včetně; b) ±10% skutečné hodnoty pro prac. tlak nad 0,2 MPa. ČSN EN také stanoví požadavek na stabilitu tlakoměru, aby bylo za provozu možné odečíst pracovní tlak. Rozvod kapaliny Rozvod kapaliny musí být těsný i při největším povoleném pracovním tlaku. Hadice rozvodu kapaliny musí být umístěny tak, aby nedocházelo k jejich zlamování nebo odírání. Pokles tlaku mezi tlakoměrem mechanizačního prostředku a nejvzdálenější tryskou každé sekce postřikového rámu nesmí být větší než 10% hodnoty tlaku na tlakoměru

27 Filtrace Na tlakové větvi čerpadla musí být umístěn nejméně jeden filtr. Pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem, musí být umístěn jeden filtr také na sací větvi čerpadla. Filtry trysek se nepovažují za filtr na tlakové větvi čerpadla. Vložky filtrů musí být vyměnitelné. Postřikový rám Pokud je postřikový rám vybaven automatickým vyrovnáváním nebo zařízením pro vychýlení ramen při styku s pevnou překážkou nebo zařízením k tlumení nežádoucích pohybů nebo zařízením k vyrovnávání sklonu, musí být tato zařízení funkční. Pokud je pracovní záběr postřikového rámu větší než 10 m, musí být trysky (rozptylovače) chráněny před kontaktem se zemí. Zařízení pro výškové nastavení rámu musí být funkční. Rozteč trysek (rozptylovačů) na postřikovém rámu musí být stejná, připouští se odchylka 5%. Rozdíl vzdáleností mezi dolními okraji trysek (rozptylovačů) a povrchem, pokud je postřikový rám v klidu a mechanizační prostředek stojí na vodorovné podložce, nesmí být větší než 100 mm. Pokud je postřikový rám rozdělen do sekcí, musí být možné zapínání a vypínání těchto sekcí. Dle ČSN EN se nesmí měnit tlak na vstupu sekcí o více než 10%, jsou-li sekce zavírány jedna po druhé Trysky (rozptylovače) Trysky (rozptylovače) musí být shodné (typ, velikost, materiál, výrobce) na celém postřikovém rámu mechanizačního prostředku s výjimkou koncových trysek (rozptylovačů), jestliže jsou tyto určeny pro speciální funkci. Další komponenty (filtry trysek, protiodkapové zařízení) musí být shodné na celém postřikovém rámu. Po 5 sekundách od uzavření přívodu tlakové kapaliny k tryskám (rozptylovačům) nesmí z trysek (rozptylovačů) odkapávat kapalina

28 Rozptyl Při měření na žlábkovém zkušebním zařízení, které odpovídá požadavkům podle přílohy č. 13 vyhlášky, nesmí příčná distribuce kapaliny pod tryskami (rozptylovači) v celém rozsahu pracovního záběru postřikového rámu hodnocená variačním koeficientem překročit 10%. Rozdíl mezi množstvím kapaliny zachycené jednotlivými žlábky tohoto zařízení a celkovou střední hodnotou nesmí přitom překročit ±20%. Není-li z hlediska konstrukce postřikového rámu nebo použitých trysek (rozptylovačů) možné provést měření příčné distribuce na žlábkovém zkušebním zařízení, nesmí odchylka průtoku jednotlivých trysek (rozptylovačů) překročit ±10% od jmenovité hodnoty průtoku stanovené výrobcem trysek (rozptylovačů) pro použitý pracovní tlak. c) Zvláštní požadavky na mechanizační prostředky určené k postřiku a rosení prostorových kultur Pro mechanizační prostředky pro prostorové kultury vyplývají z normy ČSN EN obdobné požadavky jako u mechanizačních prostředků pro polní plodiny. Čerpadlo Musí být těsné. Pojistný ventil, pokud je jím čerpadlo vybaveno, musí spolehlivě fungovat a pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem nesmí čerpadlo viditelně pulsovat. Výkon čerpadla musí, při použití největších trysek a při nastavení nejvyššího pracovního tlaku doporučeného výrobcem, umožňovat aplikaci a zároveň, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydraulickým míchacím zařízením, umožňovat viditelné míchání kapaliny v nádrži. Míchací zařízení Zde platí obdobné požadavky jako pro plošné aplikátory

29 Nádrž Zde platí obdobné požadavky jako pro plošné aplikátory. Regulace Zde platí obdobné požadavky jako pro plošné aplikátory. Regulace musí navíc umožňovat jednostrannou aplikaci. Rozvod kapaliny Rozvod kapaliny musí být těsný i při největším povoleném pracovním tlaku. Hadice rozvodu kapaliny musí být umístěny tak, aby nedocházelo k jejich zlamování nebo odírání. Pokles tlaku mezi bodem měření pracovního tlaku aplikované kapaliny (tlakoměrem mechanizačního prostředku) a přívodem kapaliny k jednotlivým sekcím tryskového rámu nesmí být větší než 15% hodnoty tlaku na tlakoměru. Filtrace Zde platí obdobné požadavky jako pro plošné aplikátory. Trysky (rozptylovače) Trysky (rozptylovače) umístěné symetricky na levé a pravé straně tryskového rámu musí být shodné (typ, velikost, materiál, výrobce). Další komponenty (filtry trysek, protiodkapové zařízení) musí být shodné na celém tryskovém rámu. Po pěti sekundách od uzavření přívodu tlakové kapaliny k tryskám (rozptylovačům) nesmí z trysek (rozptylovačů) odkapávat kapalina. Jednotlivé trysky (rozptylovače) musí být možné vyřadit z činnosti. Nastavení směru trysek (rozptylovačů) na jednotlivých stranách tryskového rámu musí být možno provést symetricky a opakovaně. Ventilátor Rotor ventilátoru, jeho kryt a ostatní části rozvodu vzduchu nesmí být poškozeny. Musí být možné samostatné vyřazení ventilátoru z činnosti, bez zásahu do další funkce mechanizačního prostředku. Nastavitelné části ventilátoru nebo rozvodu vzduchu musí být funkční

30 Rozptyl Každá tryska (rozptylovač) musí vytvářet jednotný výstřikový obrazec (jednotný obrys a stejnoměrný výstřik), a to v případě hydraulických trysek s vypnutým ventilátorem a v případě ostatních trysek (např. pneumatických) se zapnutým ventilátorem. Průtok každé trysky (rozptylovače) stejného označení se nesmí odchylovat o více než 10% jejich průměrného průtoku. V dalších bodech stanoví vyhláška technologický postup pro mořičky osiv, pro letecká postřikovací zařízení a pro zařízení pro ošetřování železničních dopravních cest Část B - Technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí a) Obecné požadavky Vizuální kontrolou a funkční zkouškou se posoudí, zda jsou splněny podmínky pro kontrolní testování. Provede se identifikace mechanizačního prostředku. Kontrolní úkony se provedou a) za použití čisté vody, bez mechanických příměsí; b) v prostředí, v němž výsledky kontroly a měření nemohou být ovlivněny povětrnostními vlivy; c) na mechanizačním prostředku zbaveném vnějších a vnitřních nečistot; d) na zkušebním zařízení a pomůckami, které vyhovují požadavkům podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 334/2004 Sb

31 b) Mechanizační prostředky určené k postřiku polních plodin Dle vyhlášky č. 334/2004 Sb. se provede kontrola, měření nebo funkční zkouška: - čerpadla; - míchacího zařízení; - nádrže a dalších doplňkových zařízení; - všech zařízení měřícího, ovládacího a regulačního systému (zkouška tlakoměru může být provedena přímo na stroji nebo na zkušební stolici); - rozvodu kapaliny; - jednotlivých částí filtračního systému; - postřikového rámu a jeho doplňkových zařízení; - trysek (rozptylovačů); - příčné distribuce: a) přednost má vždy měření na žlábkovém zkušebním zařízení. Mechanizační prostředek se uvede na výrobcem doporučený nebo nejčastěji používaný pracovní režim (v případě postřikovače s podporou vzduchu s vypnutým ventilátorem) a po stabilizaci výkonu se zahájí měření. Vzdálenost trysek nad horním okrajem žlábkového zařízení se řídí doporučením výrobce trysek (rozptylovačů). U zkušebních zařízení s ručním odečtem naměřených hodnot a zpracováním dat se měření provádí třikrát po dobu nejméně 60 sekund a z hodnot nátoku kapaliny v jednotlivých žlábcích se vypočte průměrná hodnota, u ostatních (elektronických) zkušebních zařízení se měření provádí jedenkrát. Hodnocení zachyceného množství lze provádět objemově nebo hmotnostně. Je nutno dodržet přesnost měření času 1 s, objemu 5 ml a hmotnosti 5 g. Měření se provádí na celém záběru mechanizačního prostředku (tzn. od osy krajní trysky po osu druhé krajní trysky, výjimečně od osy druhé trysky po osu předposlední trysky, jestliže je postřikový rám na koncích osazen tryskami se speciální funkcí). Pokud konstrukce nebo rozsah zkušebního zařízení nedovoluje měřit celý záběr mechanizačního prostředku najednou, lze tento měřit po částech, avšak bez přerušení pracovního režimu stroje. b) druhou možností je měření průtoku trysek. Měří se zachycováním nátoku jednotlivých trysek za časový interval 60 s. Měření se opakuje třikrát a výsledná hodnota průtoku se stanoví jako průměr

32 z těchto tří měření. Měření se provádí přímo na mechanizačním prostředku, který se uvede na výrobcem doporučený nebo nejčastěji používaný pracovní režim (v případě postřikovače s podporou vzduchu s vypnutým ventilátorem), po stabilizaci výkonu. Nesmí přitom docházet k úniku zachycované kapaliny mimo odměrné nádoby ani k přerušení činnosti mechanizačního prostředku. Všechny parametry musí odpovídat požadavkům Části A. c) Mechanizační prostředky určené k postřiku nebo rosení prostorových kultur Dle vyhlášky č. 334/2004 Sb. se provede kontrola, měření nebo funkční zkouška: - čerpadla; - míchacího zařízení; - nádrže a dalších doplňkových zařízení; - všech zařízení měřícího, ovládacího a regulačního systému (zkouška tlakoměru může být provedena přímo na stroji nebo na zkušební stolici); - rozvodu kapaliny; - filtračního systému; - trysek (rozptylovačů); - všech částí ventilátoru a rozvodu vzduchu; - všech trysek (rozptylovačů) zda splňují požadavek na průtok (trojí měření průtoku každé trysky při nejčastěji používaném pracovním tlaku po dobu 60 sekund) a výstřikový obrazec.měření průtoku trysek je možné provádět přímo na stroji nebo na speciálním zařízení. V dalších bodech stanoví vyhláška technologický postup pro mořičky osiv, pro letecká postřikovací zařízení a pro zařízení pro ošetřování železničních dopravních cest. V sedmém bodě vyhlášky jsou stanoveny podmínky pro vydávání Osvědčení o funkční způsobilosti

33 4. Diskuse Cílem práce bylo pojednat o zavedení a vývoji kontrolního testování na území našeho státu. S tímto úzce souvisí nejen vývoj právních norem upravujících povinné kontrolní testování, ale i vývoj vybavení používaného ke kontrolnímu testování. Snahou bylo sestavit krátký přehled jak vývoje právní úpravy od roku 1984 do současnosti, tak také stručný přehled zařízení používaných během tohoto období ke kontrolnímu testování. Stěžejním bodem kontrolního testování je testování příčné distribuce u postřikovačů, případně testování vertikální distribuce u rosičů. Z tohoto důvodu se část práce soustředí zejména na přístroje, které k tomuto účelu slouží. Zařízení pro testování vertikální distribuce prostorové aplikace se zatím, oproti zařízením pro testování příčné distribuce plošné aplikace, vyskytují na trhu poměrně omezeně. Toto je dáno zejména nižším zastoupením rosičů oproti polním postřikovačům u zemědělských podniků. Část práce mapuje vývoj zařízení používaných ke kontrolnímu testování. Některá z uvedených zařízení nejsou dnes zejména z důvodu náročné obsluhy a obtížného vyhodnocení naměřených výsledků v praxi používána, ačkoli splňují požadavky stanovené vyhláškou. Dalším cílem bylo zpracovat souhrn sledovaných parametrů a to s ohledem na vyhlášku č. 334/2004 Sb. a ČSN EN Při bližším studiu národních právních norem a platných Evropských norem jsou patrné určité nedostatky vyplývající z jejich propojení. Například evropská norma používá pojem distribuce, který vyhláška č. 334/2004 Sb. nezná a místo něj hovoří o rovnoměrnosti rozptylu. Podobných nesrovnalostí by bylo možné najít více. V posledních letech je kladen velký důraz na souvislost testování a nasazení strojů pro ochranu rostlin s ochranou životního prostředí. Proto jsou v této práci uvedeny také požadavky na mechanizační prostředky dle ČSN EN související právě s ochranou životního prostředí. Norma hovoří o pojmech jako je rovnoměrná distribuce, správný nános kapaliny, omezení nežádoucího úletu nebo jednoduchá obsluha. Všechny tyto pojmy je nutné brát velmi vážně nejen s ohledem na životní prostředí, ale také v souvislosti s kvalitou aplikace a její ekonomickou efektivitou. V závěru bych chtěl poukázat na problém související s nasazením strojů pro ochranu rostlin. U mechanizačních prostředků které během jedné sezóny ošetří velké plochy porostů, případně ošetří velké množství osiva může být vhodné i ekonomicky přijatelné

34 provádět kontrolní testování před každou sezónou a případně kontrolním testováním nahradit předsezónní prohlídku stroje. Naopak u strojů s relativně nízkými sezónními výkony by bylo možné zvážit prodloužení intervalů kontrolního testování. Zejména s ohledem na finanční nákladnost provedeného přezkoušení. Bylo by možné stanovit interval kontrolního testování s ohledem na počet ošetřených hektarů za sezónu a typ postřikovače. Tento údaj lze dohledat z podnikateli povinně vedené Evidence používání přípravků na ochranu rostlin a z účetních dokladů podnikatele. Tímto by se předešlo situacím, kdy obdobný typ postřikovače ošetří za jeden interval kontrolního testování u zemědělského podnikatele s průměrnou výměrou zemědělské půdy několik set hektarů, zatím co za stejné období u téhož typu postřikovače v podniku služeb je to několik tisíc hektarů

35 5. Závěr Oblast kontrolního testování je dnes z převážné části sladěna s normami platnými v Evropské unii, které se Česká republika zavázala respektovat. Dále je ale nutné zdokonalovat platné právní normy, a to zejména s ohledem na praktické připomínky jak ze strany provozovatelů testačních stanic, tak ze strany zemědělských podnikatelů. Také by bylo vhodné odstranit detailní nedostatky vyplývající z propojení národních a evropských právních norem. Další možné zdokonalení se týká intervalu kontrolního testování. Jeho nastavení není dostatečně pružné a nezohledňuje roční hektarové výkony dosahované jednotlivými stroji. Důsledkem může být nedostatečné plnění ekologických požadavků u strojů s vysokými ročními výkony. Kontrolní testování nezahrnuje pouze testování mechanizačních prostředků, ale v širších souvislostech také umožňuje prohlubovat odbornou způsobilost osob oprávněných pro nakládání s přípravky. Problematika kontrolního testování mechanizačních prostředků je značně široká a zbývá ještě hodně témat, která by si zasloužila bližší pozornost

36 6. Soupis literatury [1] Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a změně některých souvisejících zákonů [2] Zákon č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů [3] Vyhláška č. 84/1997 Sb., kterou se upravuje registrace přípravků na ochranu rostlin a zacházení s nimi a technické a technologické požadavky na mechanizační prostředky na ochranu rostlin a jejich kontrolní testování [4] Vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin [5] ČSN EN Zemědělské stroje-postřikovače-kontrola používaných postřikovačů [6] ČSN EN Zemědělské a lesnické stroje-postřikovače a aplikátory kapalných hnojiv-ochrana životního prostředí [7] Metodické pokyny k zabezpečení jednotného postupu při kontrolním testování pozemních strojů pro chemické ošetřování rostlin, Vyhláška MZeV ČSR ze dne [8] Kousal, L., Smrčka : Testovací zařízení postřikovačů, JZD Mír Brno Tuřany, PV vývoj, 1986, 33s [9] Toporcer R., Mechanizační prostředky na ochranu rostlin, Vysoká škola zemědělská v Brně, 1988, 57 s [10] Maňásek J., Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000, 59s [11] ANONYM, Firemní materiály firmy VYRTES v. o. s. Liberec,

37 [12] ANONYM, Návod k obsluze zařízení HARDI SPRAY SCANNER, 2001 [13] ANONYM, Operators manual for SPRIMAS MS MOB : [online], [cit ]. Dostupné na WWW: < [14] ANONYM, A.A.M.S. Products&Applications : [online], [cit ]. Dostupné na WWW: < [15] ANONYM, Mobile Electronic Test Equipment For Sprayer Test of all Spraying Machines in Agriculture : [online], [cit ]. Dostupné na WWW: < [16] ANONYM, Firemní materiály firmy KRUKOWIAK, Polsko, 1999 [17] Maňásek J., Návod k obsluze TSP 01, AKP spol. s. r. o., 1999 [18] ANONYM, Firemní materiály firmy LURMARK, 1996 [19] ANONYM, Firemní materiály firmy Herbst Landtechnik Prüftechnik, 2006 [20] Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin, SRS, Brno,

38 7. Přílohy SEZNAM PŘÍLOH: 1) OBRÁZKY : Obr. 1 : AAMS VERTIKALVERTEILUNGSPRÜFSTAND Obr. 2 : HERBST PRÜFTECHNIK - BENCH VV350 Obr. 3 : HARDI SPRAY SCANNER Obr. 4 : HARDI SPRAY SCANNER výsledek měření, část 1 2) GRAFY : Graf 1 : HARDI SPRAY SCANNER výsledek měření, část 2 3) TABULKY : Tabulka 1 : HARDI SPRAY SCANNER výsledek měření, část

39 Obr. 1 : AAMS VERTIKALVERTEILUNGSPRÜFSTAND, zdroj : ANONYM, A.A.M.S. Products&Applications : [online], [cit ]. Dostupné na WWW: <

40 Obr. 2 : HERBST PRÜFTECHNIK - BENCH VV350, zdroj : ANONYM, Firemní materiály firmy Herbst Landtechnik Prüftechnik,

41 Obr. 3 : HARDI SPRAY SCANNER, zdroj : ANONYM, Návod k obsluze zařízení HARDI SPRAY SCANNER, 2001 Obr. 4 : HARDI SPRAY SCANNER výsledek měření, část 1, zdroj : ANONYM, Návod k obsluze zařízení HARDI SPRAY SCANNER,

42 Graf 1 : HARDI SPRAY SCANNER výsledek měření, část 2, zdroj : ANONYM, Návod k obsluze zařízení HARDI SPRAY SCANNER, 2001 Tabulka 1 : HARDI SPRAY SCANNER výsledek měření, část 3, zdroj : ANONYM, Návod k obsluze zařízení HARDI SPRAY SCANNER,