Kde pfií tû? PORTÁL. TÉMA: Islamisté si ochoãují Evropu... Ma ínové: Pro zabité esenbáky omluvu nehledáme ROZHOVORY: Bar a, Kuras, Záhorovsk

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kde pfií tû? PORTÁL. TÉMA: Islamisté si ochoãují Evropu... Ma ínové: Pro zabité esenbáky omluvu nehledáme ROZHOVORY: Bar a, Kuras, Záhorovsk"

Transkript

1 PORTÁL B R Á N A K V Y T Í B E N M N Á Z O R Ò M Osobité periodikum nejen pro politiku a ekonomiku Kde pfií tû? TÉMA: Islamisté si ochoãují Evropu... Ma ínové: Pro zabité esenbáky omluvu nehledáme ROZHOVORY: Bar a, Kuras, Záhorovsk

2 úvodník Křepelko, máš padáka! Třídit poštu, jež neustále proudí k nám do redakce, není záležitost pro přecitlivělého jedince. Na jedné straně chvála a povzbudivé dopisy, až oko vlhne, na straně druhé zášť a nejrůznější ãasopis hrozby od prostého zakroucení krkem po důmyslnější pomalou smrt při práci na lomu ve Fojtce, vísce nedaleko Liberce. Ta je prý každoročně poctěna průměrně nejchladnějším počasím. PORTÁL Zvláštní balíček s visačkou Křepelka rovněž nezeje prázdnotou. Proč v redakci držíte pravicového bolšouna Křepelku? nebo Časopis je dobrý, pouze se neztotožňuji s údernickými pokřiky Pavla Křepelky, dejte mu konečně padáka! Nálepka vysoce kontroverzní autor sedne na Pavla Křepelku, našeho redaktora, jako vyšitá. Co článek, to vlna emotivně zabarvených reakcí. Domnívám se, že jsou chvíle, kdy vyhraněně a ostře podaný názor může rozproudit obohacující debatu spíše, než konformně a politicky korektně formulovaný soud, na jehož gró však zapomente, jakmile přečtete předposlední řádek. Proto ode mne Pavel Křepelka i přes situace, kdy nepochybně přestřelil zatím padáka nedostane, a to ani zlatého, ani děravého. Na zlaté padáky u nás nehrajeme a ten děravý by zbytečně přeťal nadějně se rozbíhající kariéru kvalitního žurnalisty, jichž je vždy jako šafránu. Že Pavel Křepelka jenom neblábolí, dokazuje i úryvek z dopisu, který mu napsal pan Karel Svoboda, vězeň číslo z koncentračního tábora Osvětim. Pisatel v něm reaguje na Křepelkův článek z minulého Portálu Kdo je Jan Kraus. Nutno přitom podotknout, že Svoboda snášel válečná muka ve společnosti Krausova otce, jehož si velmi váží. S potěšením a především plným souhlasem s Vaším nesporně bystrým postřehem (...) Vám děkuji za otevřenou kritiku Jana Krause, reprezentanta tolik škodlivého negativismu, snažícího se očernit vše, co je v člověku dobré, a zabraňovat jeho snaze být stále lepším. (...) Upřímně přeji hodně dalších podobných kritik na jiné negativisty, uzavírá pan Svoboda. Pane Svobodo, děkuji i za Pavla Křepelku, a vám, čtenáři, přeji hezké čtení. šéfredaktor Obsah Dopisy a ohlasy / Pět dam do čepice...3 Lukáš Kovanda: Václav Havel tápe v proměnách...4 Jan Patočka: Organizace spojených marodů?...5 Lukáš Petřík: Bída multikulturalismu...6 Rozhovor s Benjaminem Kurasem...8 Rozhovor s Josefem Mašínem...10 Martin Daneš: Na a vyber si...14 Josef Šíma: Sovětský svaz, Rusko a jednotná Evropa...15 Jiří Koníček: Přichází den zúčtování s Německem...15 Benjamin Kuras: Evropské šprýmy a špásy...16 Petr Mach: Mitbestimmung export německého korporativismu...17 Lukáš Kovanda: Britové: Ještě že jsme nepřijali to euro...19 Rozhovor s Pavlem Baršou...20 Pavel Křepelka: Čeští muslimové: Američané si prý jedenácté září zorganizovali sami!...22 Olga Ryantová: Islámský dům míru není mír jako mír...22 Richard Zatloukal: Stane se Korán Mein Kampfem 21. století?...24 Jiří Kolečkář: Pohled multikulturalisty...26 Dušan Šrámek: Pravda může být ještě horší...27 Fernando Santiago: Mrazivá pravda o Chile za vlády Salvadora Allende...28 Martin Daneš: V jako victory (2000)...30 Andrea Cerqueirová: Adventní koncert se vydařil...33 Rozhovor s Juliánem Záhorovským

3 dopisy a ohlasy / anketa âasopis PORTÁL březen 2005 číslo 1 ročník III Šéfredaktor Lukáš Kovanda Zástupce šéfredaktora Jan Patočka Redakce Martin Daneš, Dominika Krejčí, Pavel Křepelka, Lukáš Petřík, Olga Ryantová, Dušan Šrámek, Jiří Zahrádka, Richard Zatloukal Grafik Jiří Kovanda Portál OnLine Jiří Vitek Marketing, inzerce Michaela Rothová Tisk Europrint, a. s. Mezi Vodami 1952/9, Praha 4 Eportal, o. s. Benediktská 8/689, Praha 1 Tel.: Portál Brána k vytříbeným názorům vychází čtyřikrát ročně. eportal.cz a EU.ePortal.cz jsou pravidelně aktualizované internetové podoby časopisu Portál. reg. MK ČR E ISSN Veškerá práva vyhrazena. Jakékoliv užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoliv způsobem bez výslovného svolení vydavatele je zapovězeno. Dopisy a ohlasy Nemám obavu ze vzrůstající moci komunistů, spíše mám obavu z vlivu neustále zkreslovaných informací. Nejsem příznivec pravice, ale jsem politicky příznivcem radikální levice. Nechci evropský superstát, ale rovnoprávnou spolupráci. Nemám germanofobii, ale vadí mi, že minulé ani současné vlády nic nedělají proto, aby sdělovací prostředky nebyly pouze v rukou německých monopolů. Informační slepota a jednostrannost je tady snad největší na světě. Nakonec nechci být ani mladým konzervativcem, protože už jsem na to dost starý, abych se vnucoval k mladým. Vojtěch Filip Nebyli právě komunisté, ti z KSČ, nechvalně mistrnými zkreslovateli informací? A nenavazuje Vaše KSČ, KSČM, na jejich linii hladčeji než hladce? Nejsme možná ještě dost staří, ale máme obavu, že tu zase kdosi cosi zkresluje... Mám to ráda! A nezkresluješ, Lindo? Pět dam do čepice: Jste pro zákaz potratů? Linda Hradílová Kateřina Brožová, herečka: NE Ženě by nemělo být bráněno svobodně si zvolit životní osud. Jsem proti především v odůvodněných případech. Je to určitě i věc muže, ale dítě vždy rodí žena, proto má právo o svém dalším životě rozhodnout. Hana Fifková, sexuoložka: NE Jsem proti zákazu potratů. Je to ale velmi komplikovaná věc a domnívám se, že ji nelze na třech řádcích dostatečně rozebrat. Romana Vítová, rosnička TV Prima: SPÍŠE NE Je to velmi složitá otázka. Doufám, že před takovým rozhodnutím nikdy stát nebudu. Kvůli případům, kdy může být plod geneticky poškozen, nebo kdy je dítě počato znásilněním, jsem spíše proti zákazu. Jana Volfová, expolitička ČSSD: NE V každém případě by měl zůstat současný stav. Relativní počet potratů neustále klesá, ženy si uvědomují, že je to velmi krajní situace a tak k tomu také přistupují. Bohužel někdy nezbývá jiná cesta. Helena Zeťová, zpěvačka: NE Zachovala bych stav, který je nyní. Ty nechtěné děti pak většinou stejně končí v děcácích a vyrůstají z nich zločinci. Není to pak asi to pravý ořechový. 3

4 názory / danešův (ob)deníček Únorový úmor i humor tuzemského politického tyjátru Kdo se bojí, nesmí do Bruselu Proč premiér, který ještě o víkendu s lítostí vzkazoval prezidentovi, že jej nemůže vzít s sebou na summit Evropské unie s Georgem Bushem, náhle změnil názor a do Bruselu nechal včera jet Václava Klause samotného? Protože dostal strach, že ho tam v předsálí zastaví prezident Chirac a zeptá se: Tak co, Stanislave, kdy splatíte půjčku strýčku Vikovi? A jeho velký vzor Blair jej chytne v podpaždí a zaševelí mu do ouška: Jsi si jist, že tvůj pravicový spojenec tu směnku dobře spálil? Západní státníci tyhle historky také znají a jako my se jimi dobře baví. Stanislave Grossi, děkujeme, odejděte! Podnikatelka v nesnázích Šárka Grossová se rozhodla vzdát projektu luxusního bydlení na pražském Proseku, který rozjela se svou kamarádkou bordelmamá Barkovou. V téhle zemi se prostě nedá podnikat, postěžovala si. Prosím vás, poraďte jí: nevíte o nějaké zemi, kde se dají poctivě vyprat špinavé peníze? Drží se své židle Proč má ministr Cyril Svoboda tak rád premiéra Grosse a křičí, že jeho stranický šéf Kalousek nemá mandát k rozbití koalice? Odpověď je nachlup stejná jako v případě ministra Němce: padne-li premiér Gross, padne vláda a v žádné další nebude Svoboda ministrem zahraničí. Víc: v žádné další vládě už nebude vůbec. Hovory Z Blblán Jakmile se někdo stane nejpopulárnějším politikem, je třeba ho,kopnouti do kotníku, zhodnotil Václav Havel v pondělí na Radiožurnálu aféry premiéra Grosse. Co on provedl? Půjčil si na byt. Kdekdo si půjčil na byt. On se akorát podivně kroutil a mlžil, když ho vyslýchali, od koho si půjčil. Jiní to dělají šikovněji. Analogii se sarajevským atentátem z roku 1997 Havel odmítl: Klause opustili jeho spojenci zhnusení celou tou kauzou těch podivných peněz uvnitř vládnoucí strany Dílem tento rozpad vlády byl i projevem nesouhlasu se způsobem, jakým byla ta vláda vedena. S arogancí premiérovou a s manipulací, s ponižováním ministrů. Aha, takže když premiér ponižuje ministry, je to horší, než kdy lže a krade? Nějak v tom hodnotovém žebříčku naší morální autority číslo jedna mám trošku guláš. Václav Havel tápe v proměnách Bývalý prezident Václav Havel, světově nejproslulejší Čech současnosti, se nedávno, poprvé po dvou letech, v televizním pořadu vyjádřil k palčivým problémům České republiky státu, jemuž před více než patnácti lety přinesl svobodu. Tentokráte to byl jiný Havel. Zatímco v roce 1989 hřímal z balkónů za opravdovou vládu lidu, za občanskou společnost, v níž o zásadních otázkách nebudou rozhodovat rovnější mezi rovnými, dnes tápe na půli cesty zpět. Prý referendum k evropské ústavě nemá smysl, lidé jí stejně nerozumí. V tom má pravdu, běžný občan ústavu nechápe, ba se ji ani nesnaží pochopit. Ale... Havel tímto výrokem de facto povyšuje diskutabilní zasvěcenost politika nad zdálo by se samozřejmé právo každého z nás. Právo mít možnost svobodně se rozhodnout ve věci, jež zcela jistě, aniž si to třeba dnes plně uvědomujeme, ovlivní budoucnost naší i dalších generací. Pokud volíme svobodu a svéprávnost jednotlivce, je takovým právem i možnost k urně nejít či dokonce vhodit lístek v závislosti na subjektivních dojmech a pocitech to je riziko přímé demokracie. Václav Havel brojí a píská proti tomu, co před lety spolu s dalšími vycinkal na náměstích, zač v éře komunismu neváhal trávit život ve věznicích. Neptá se, proč je ústava tak složitá a technicistní, raději by šmahem svěřil občany-ovečky do rukou moudrých politiků-náhončích. Nad tím, zda by právě plebiscit nepřispěl k částečné popularizaci stěžejního tématu a zda by nesnesl otázku euroústavy z ministerských salónků do domácností a kanceláří, se už raději vůbec nezamýšlí. Havlovo tápání lze odhalit i v dalších sférách. Ekonomice nikdy příliš nerozuměl, to ostatně významnému literátovi, dramatikovi či mysliteli nikdo nazazlíval. Dříve se k ní však také příliš horlivě nevyjadřoval. Ne tak nyní. Ve zmíněném televizním pořadu přirovnal stát, který láká třeba formou nižších daní velké nadnárodní společnosti k investicím na jeho výsostném území, k prostitutce. K děvě, jež své lechtivé služby zištně nabízí kolemjedoucím ve skleněných vitrínách podél výpadovky E55. Taková metafora je jistě líbivá, v hostincích se o ní bude diskutovat ještě možná za týden, avšak kulhá na všechny nohy. Zahraniční investoři nejenže v Česku platí daně, ale také zaměstnávají české občany, přinášejí zahraniční know-how a inovace. A navíc, pokud na ně dohlíží efektivní a obtížně korumpovatelné úřady, jsou tyto nadnárodní společnosti nuceny zavést například ekologicky co možná nejšetrnější výrobní procesy. A o ekologii by měl stále zelenější Havel, jak sám sebe nazval, jevit primární zájem. Bohatý zahraniční investor ve spojení s řádným úřednictvem zvýší blahobyt celé společnosti. Čím, kromě peněz, prospěje záletník lehké dívce? Havel v minulosti, nejen ve svých dramatických dílech, jistě nalezl bezpočet trefnějších přirovnání. 4

5 názory / danešův (ob)deníček Lidé se mění. Mění je životní osud, přátelé, peníze či pouhá funkce. Názor Václava Havla bude Čechy vždy sledován, analyzován i kritizován. Exprezident by měl více vážit to, co vypouští z úst. Už jen proto, aby ke stáru lacinými slovy nepopřel či nezpochybnil to, zač před lety tvrdě bojoval svými činy. Organizace spojených marodů? Lukáš Kovanda, šéfredaktor Portálu Tak jako koroze prostupuje postupně železem, jsou i lidské instituce vystaveny postupnému úpadku. Zdá se, že tu panuje přímá úměrnost: čím je taková instituce mohutnější, vyžadující složitý byrokratický aparát, tím je i její chátrání nabývá astronomických rozměrů. Na našem kontinentu to můžeme názorně pozorovat na kdysi slibné evropské integraci někdejšího Evropského hospodářského společenství postupně ústící do dnešní superbyrokratické Evropské unie. O něco málo letitější je i mamut Organizace spojených národů. Rezaví zdatně zhruba od druhé poloviny padesátých let, kdy nově vznikající státy z bývalých evropských kolonií zaujaly svá místa v mannhatanském kolosu budovy OSN. S časovým odstupem je čím dál víc zřejmé, že značná část dekolonizovaných zemí snadno podlehla pokušení socialistických projektů podle sovětského mustru. Ostatně cesta tzv. osvobozeneckých hnutí byla lemována sovětskými poradci a zbraněmi. Zvláštní školící střediska v SSSR a přidružených zemích vyráběla osvoboditele jako na běžícím pásu (u nás Univerzita 17. Listopadu). Zmiňme se ještě o hnutí nezávislých zemí jako byla Indonézie, Egypt, koketovala s ním Indie a ideologicky se zde snažil vévodit jugoslávský Tito. Všechny tyto projekty dostávaly znamenitou podporu na půdě OSN. Končily a končí ve velké většině v chaosu korupce, lokálních válek genocidního charakteru s všudypřítomným hladem a infekčními chorobami, tedy jevy nevídanými za doby koloniálního panství. Vzájemná podpora těchto novodobých uzurpátorů na půdě OSN je smutným faktem. Vzpomeňme na podporu palestinských teroristů, etiopských marxistů svrhnuvších nejstarší nezávislý státní útvar na světě, trapnému přihlížení na intervenci Castrových vojáků v Angole atd, atd Zatímco Afrika se podobá vypleněnému spáleništi, byrokratický kolos OSN jen kvete. A je jen příznačné, že pro samé organizační záležitosti její generální tajemník zareaguje na tsunami jako jedna z posledních světových vůdčích osobností. Náš občan si může snadno udělat svůj úsudek o aparátu, jemuž může předsedat někdo takový jako Kavan. Zkrátka: po šedesáti létech existence této kdysi nadějné instituce vidíme neklamné známky úpadku. Vážně ji už nebere nikdo, ať už z mocných, nebo z bezmocných zemí světa. Jan Patočka, zástupce šéfredaktora Portálu Ideální parťák pro Bubílkovou Když už hovoříme o našem Robinsonovi, vzpomeňme i jeho věrného sluhu Pátka. Politolog Jiří Pehe článkem Špidlo, vrať se! oslavuje v Literárních novinách předchůdce premiéra Grosse takto: ten nešťastník byl opravdu slušný! Zcela evidentně nekradl, pracoval osmnáct hodin denně, a to, co říkal, myslel většinou vážně! Jsou momenty jako tento, kdy se sebevtipnější komentář nevyrovná originálu Nechte nás ještě žrát Kdo v posledních dnech sleduje chování ministra a šéfa US Němce, musí se buď nahlas smát, nebo propadat hluboké depresi. Unie svobody, strana Pravdy, Lásky a Nového politického stylu, se de facto stala jedním z křídel ČSSD, a to tím zdaleka nejloajálnějším k velkému strojvůdci. Proboha, nedělejte vlny! čtete úpěnlivou prosbu v očích mladého dubajského novomanžela, moc času nezbývá a my chceme ještě vládnout! Limity prognostika Šarapatky Zdeněk Šarapatka, bývalý šéfporadce premiéra Grosse, byl loni na hodinu propuštěn poté, co vyzradil novinářům pendrekářskou minulost čerstvě jmenovaného šéfa úřadu vlády Pavla Přibyla. Hodně toho na premiéra ví a část z afér, které nyní otřásají jeho křeslem, má pocházet právě z jeho informačních zdrojů. Nejnověji se Šarapatka dal na prognostiku: v páteční Mladé frontě napsal, že se Gross na březnovém sjezdu ČSSD chystá odstoupit z funkce předsedy strany a ponechat si pouze vládu. Odpovědnost za očekávaný volební debakl by padla na někoho jiného a Gross by se pak chutě vrátil na teplé místečko do sněmovny. Plán to není zlý, podmínkou jeho úspěchu ale je, že bude Gross ještě v březnu premiérem. Věřte, ani Šarapatka nemusí být vždy neomylný. Charitativní Šárka Šárku Grossovou velmi mrzí, že má z rozhodnutí svého muže načas opustit společný byznys se svou přítelkyní bordelmamá Barkovou, protože to podnikání bylo absolutně čisté. A co bude dělat teď? Chci se věnovat charitě, říká. Konkrétně půjde o projekt výstavby luxusních sociálních apartmánů se saunou, whirlpoolem a relaxačním a masážním salónem. 5

6 názory / danešův (ob)deníček Jak zchladit Kalouska Lidovecký šéf Kalousek na počátku týdne vyhlásil, že doba Grossových vysvětlování skončila, vyzval premiéra k aktivním krokům a současně inicioval jednání lídrů parlamentních stran. Nad Grossem se stáhly mraky. Pak premiér na dálku vzkázal, že si po návratu z cest s každým z koaličních lídrů pohovoří separátně, načež Kalousek otočil a zveřejnil své tvrdé požadavky vůči premiérovi. Na jejich základě Gross naoko splatí fiktivní milionový dluh strýčku Vikovi, Šárka předá správu svých firem renomované kanceláři bordelmamá Barkové a pojede se dál, močálem černým podél bílých skal. Proč Kalousek tak najednou stáhl ocas? Inu, neměl moc velkou chuť si od Grosse mezi čtyřma očima vyslechnout, co na něj Mlýn zjistil. Night-club U korytářů Při včerejších interpelacích premiér Gross poslancům ODS řekl, že jej mrzí, že se za šestimilionový úvěr jeho ženě zaručila trestně stíhaná Libuše Barková. Ale když podnikat začínaly, tato situace ještě nebyla, vysvětlil. Jenže bordelmamá byla Barková už dřív, a to Grosse nemrzí? Vlastně co by ho mrzelo, když už přes půl roku šéfuje sám mnohem většímu bordelu ve Strakově akademii. Novinky z naší ZOO Ministr Zdeněk Škromach přirovnal aféru kolem financování bytu premiéra Grosse a podnikání jeho ženy k situaci, kdy komár štípe slona. Rozdíl je prý v tom, když pak slon šlápne na komára. Je-li Gross slon a čeští žurnalisté komáři, pak se my komáři máme na co těšit. Škromachova loajalita hraničící se servilitou napovídá, že se hroch už zřejmě rozloučil s nadějí, že by v březnu vyhodil slona ze sedla. Ministr v říši divů Premiér Gross minulý týden umravňoval vládního maskota Martina Jahna. Zakázal mu říkat nahlas, co si myslí o koncepci zdravotnické reformy z dílny ministryně Emmerové. Já se snažím do programu vlády dostat reálné ekonomické řešení problémů, postěžoval si pak Jahn a prozradil, že někteří sociální demokraté zpochybňují i uznávané organizace, jako je Světová banka. Pro pána Jahna, čemu se diví? Na reálné ekonomické řešení problémů Gross nikoho nepotřebuje; jediné, co potřebuje, je nějak to ve funkci doklepat do jara příštího roku. Bída multikulturalismu V dnešní době převážně levicovými intelektuály tolik protěžovaná teorie multikulturalismu zamořuje intelektuální ovzduší národních států. Multikulturalisté obhajují práva všech možných i nemožných menšin, avšak, s trochou nadsázky, se dnes nejohroženější menšinou stává zdravý, heterosexuální bílý muž vyznávající morální hodnoty západní civilizace. A nedej bože, když je ke všemu ještě kapitalista. Způsobil totiž veškerá zla dějinného vývoje a neustále způsobuje. Vykořisťuje své zaměstnance tím, že jim dává práci, sexisticky uráží emancipované ženy tím, že jim např. podrží dveře, domnívá se, že rodina je základ společnosti, a proto nepodporuje perverzní svazky, jelikož je považuje za něco, co je proti přírodě. Ke všemu by chtěl, ten kulturní imperialista zachovat zvyky a tradice své kultury a svého národa, čímž diskriminuje, chudáky, všechny uprchlíky, kteří se valí po vlnách do jeho země (asi z toho důvodu, že doma se jim žilo lépe). Dnešní nezdravý posun v diskusi kritizuje J. O Sullivan: Aniž by si toho někdo příliš všímal, dostala se diskuse kolem imigrace v poslední době do úplně jiného myšlenkového kontextu. Důsledkem tohoto nového uvažování je to, že povinnost cosi změnit se přenáší z imigranta na hostitelskou zemi. Imigrace není pociťována jako významná událost v imigrantově životě ten se prostě přesunuje někam jinam. Měl by mít právo tak učinit ať už z hlediska morálního nebo z hlediska zákona, jinak by ale měl mít možnost ponechat si své staré já. Spíše než by se on změnil a přizpůsobil se svému novému prostředí, měla by hostitelská země přizpůsobit své zvyky a instituce jemu Můj závěr (ale) zní, že imigranti by se měli přizpůsobit potřebám a hodnotám hostitelského národa spíše než naopak. 1 Multikulturalista Kymlicka naopak požaduje pro kulturní menšiny (včetně žen!) tato práva: programy afirmativní akce, garance jistého počtu křesel v zastupitelských orgánech, revizi učebních programů ku většímu prospěchu menšin, zpružnění pracovní a otevírací doby s ohledem na náboženské svátky imigrantů, zpružnění pravidel oblékání v různých veřejných institucích (např. problém turbanů u příslušníků policie, či při jízdě na motocyklu), antirasistické vzdělávací programy, jazykové kodexy zakazující na pracovištích a školách používat rasisticky, sexisticky či homofobicky zabarvených výrazů; výcvik v kulturní rozmanitosti pro policisty, sociální pracovníky apod.; směrnice pro veřejnoprávní média upozorňující na etnické a rasové stereotypy; státní finanční podporu etnických festivalů a studijních programů atd., atd. 2 Tyto požadavky pozitivní diskriminace ale nejsou ničím jiným než rasismem naruby diskriminujícím příslušníky původního národa, navíc do značné míry omezující tradiční demokracii. V jednom svém článku jsem napsal: opravdový vlastenec si váží ostatních národů, pokud nechtějí omezit svobodu, tradice a práva národa jeho. 3 V tomto případě však imigranté naši svobodu, práva a tradice ohrožují. Velevážení imigranté (a pan Kymlicka) by si mohli uvědomit jednu věc: oni vstupují k nám, a ne my k nim. My jsme zdědili svou zemi a svá 6

7 názory / danešův (ob)deníček národní práva a máme právo o budoucnosti své země rozhodovat sami, nikdo jiný. Oni mají svobodnou volbu přijmout nebo nepřijmout naši kulturu a identitu. Jak totiž ukazuje dnešní situace rozvoj islámského terorismu, problémy s arabskými i jinými imigranty ve Francii i jinde v Evropě a řada světových mezikulturních konfliktů (Indie, Palestina) přináší mnohokulturnost střety kultur a civilizací, protože jejich morální hodnoty jsou v jedné společnosti neslučitelné. Navíc je sporné, zda je imigrace pro Evropu potřebná, ač populace stárne a lidí ubývá. Pokud se prosadí důchodová reforma, jež ponechá odpovědnost za své stáří na individuu nebo pomoci rodiny a při prodlužování střední délky života se prosadí delší odchod do důchodu, není úbytek obyvatelstva žádnou hospodářskou katastrofou. Výsledné bohatství se sice zmenší, ale bude se o něj dělit méně lidí. 4 Na závěr své politicky nekorektní úvahy musím naprosto souhlasit s touto tezí Romana Jocha: Multikulturalismus čili přesvědčení o inherentní rovnosti všech kultur a civilizací je vrcholem egalitářské vášně levice. Je současně určitým vrcholem relativismu: právě tak, jako systematizací relativismu ve filosofii dostaneme postmodernismus, tak systematizací relativismu v politické filosofii vzniká multikulturalismus. 5 1) O SULLIVAN John: Kterak nepřistupovat k imigraci, Bulletin Občanského institutu č. 143, červenec ) BARŠA Pavel: Politická teorie multikulturalismu, CDK Brno 2003, s ) PETŘÍK Lukáš: Vlastenectví konzervativní postoj, in: Portál 2/2004, s. 19 4) LOUŽEK Marek: Nesmyslné nářky nad populačním vývojem, in: Newsletter (CEP), únor 2004, s ) JOCH Roman: Pravice a levice, Bulletin Občanského institutu č. 56, duben 1996, s. 17 Lukáš Petřík, redaktor Portálu Kabinet dle Grossova gusta Individuální problémy pana premiéra ohrožují akceschopnost vlády České republiky, řekl šéf KDU-ČSL Kalousek a svolal mimořádné jednání koaličních lídrů. V ČSSD se rozklepali strachy a Unie svobody ze svých ministerstev začala svážet barokní nábytek: všichni vědí, co takový signál od koaličních lidovců znamená. Jen premiér Gross zachovává klid. Z návštěvy v Paříži Kalouskovi vzkázal, že ho v koalici nedrží, a dodal: Myslím, že si velice dobře poradíme i bez KDU-ČSL. Má už vše promyšlené: tři lidovecké ministry prostě odvolá a nahradí je Pavlem Přibylem, Františkem Janečkem a Libuší Barkovou. Po Roccovi Stanislav Libuše Barková, dávná rodinná známá Šárky a Stanislava Grossových a majitelka nemovitosti, v níž sídlí pražský nevěstinec Escade, v něm před vstupem do vysoké politiky působila jako regulérní bordelmamá. Ve svém bordelu realizovala natáčení péčka s proslulým italským hřebcem Roccem Siffredim a ve sklepě plánovala vybudovat největší S/M jeskyni v Evropě. Ze sado-maso jeskyně sice sešlo, ale to, co dnes rozjíždějí s premiérovou rodinkou, je ještě větší maso. Kam to jenom dal Jiří Vacek, lidovecký náměstek ministra vnitra a lžiinženýr, složil funkci poté, co se mu nepodařilo najít maturitní diplom. Díval se všude: do skříně, pod stůl, pod matraci, dokonce i pod koberec nikde nic. Proč nezavolal do německé školy, kde měl diplom získat, aby mu poslali duplikát? Jednoduše proto, že v detoxikačních centrech žádné diplomy nevystavují. Více glos a postřehů objevíte v Danešově (ob)deníčku na VZKAZ No nepůjčili byste jim? 7

8 rozhovor: islamisté si ochočují evropu Benjamin Kuras: Sebemrskačský Západ se totalitárnímu vitalismu islámu těžko ubrání Přinášíme vám exkluzivní interview s novinářem, dramatikem a spisovatelem Benjaminem Kurasem. Autor knížky Tao v sexu, vyhlášený gurmán i milovník života přebývá napřeskáčku v Británii i v Čechách. Možná díky tomu si udržuje svěží náhled na současný integrační proces v rámci Evropské unie zrovna tak, jako na možnou hrozbu případné islamizace Evropy. Právě kolem islamistů, jež si ochočují starý kontinent, se převážně točí i tento rozhovor. Kromě toho, že jste znám jako velký kritik Evropské unie, tak se o vás také ví, že jste odpůrcem islamizace Evropy a nekontrolovatelného přívalu imigrantů. V jakém okamžiku života jste došel k takovému názoru na islám a imigraci? Co bylo vaší hlavní motivací? Toho dne, kdy byl starostou mé čtvrti zvolen soused Ahmed Shahzad, který mě spolu s dalšími třemi, po islámsku oděnými sousedy pár měsíců předtím veřejně vynadal do rasistů, když jsem ho na setkání radních s občany slušně požádal, zda by nemohl své povídání (po asi půlhodině blábolení) zkrátit, neboť na slovo čekají desítky občanů. Ten jeho půlhodinový blábol byl o tom, že zatímco my všichni musíme platit parkovací poplatky na nově zavedených zákazech volného parkování, našim muslimským spoluobčanům musí být dovoleno parkovat zdarma v okolí místních mešit v dobách modliteb. Zda se to dá nazvat motivací, nedovedu posoudit. Víte, že na internetovém serveru Muslimské listy je obrázek vlajky EU a u ní nápis Evropská unie náš domov? Nevím, Muslimské listy neznám, ale nepřekvapuje mě to. Můžete nám něco říci o tom, jak probíhaly irácké volby v Británii? V médiích se ukázalo, že Iráčané byli napadeni muslimy z jiných zemí Buď je to kachna, nebo si to už britská média nedovolila napsat, aby nevyvolala hněv muslimů. Nějak mně ta napadení unikla. Všiml jsem si jen zpráv o radostných a hrdých iráckých voličích. Souhlasil jste s válkou v Iráku? Totiž mezi konzervativci na to nebyl jednotný názor proti byli např. paleokonzervativci v USA, u nás např. i prezident Václav Klaus Souhlasil jsem se svržením Saddámovy tyranie a s pokusem o zavedení demokracie v některém z islámských států. Vycházel jsem při tom ze stejné teorie, jako George Bush, že tyranie představují pro svět věští riziko, než demokracie či podobné humánní systémy. Platnost či přinejmenším záhodnost této teorie mně nevyvrátila ani poměrná nepřipravenost spojenců na organizaci Iráku po invazi. Rozhodně pokládám za kýžené v tomto pokusu o demokracii pokračovat, dokud se mimo veškeré pochybnosti neprokáže, že demokracie je s islámem skutečně neslučitelná. V tom bude Irák jakýmsi lakmusovým papírkem. Přitom ale těžko chápu, proč se trvá na tom, že musí zůstat pohromadě nepřirozeně udržovaný celek tří nebo čtyř vzájemně nevraživých etnik, který splácali dohromady Britové z rozpadlé Osmanské říše před necelým stoletím. Proč například neumožnit svobodu a demokracii Kurdům, kteří o ni stojí a mohli by být spolehlivými spojenci (dokonce bohatými na ropu), a přitom ji vnucovat šiítům, kteří by raději měli teokracii. Lze podle vás vyvážet demokracii do společností, kde ještě funguje kmenová a rodová společnost? Není lepší spíše podporovat rozumné sekularizované a umírněné vojenské diktatury, které brání v uchopení moci fanatikům? Narážím tím např. na Atatürka v Turecku. Nemám na to jasnější odpověď, než jsem dal v té předchozí otázce. Za pokus to stojí, dokud se neprokáže, že to za žádných okolností není možné. Totéž se říkávalo velmi nedávno o zemích postkomunistických, předtím o Španělsku, Portugalsku a Řecku, předtím o Německu a Japonsku. Myslíte si, že dojde, či už dochází ke Střetu civilizací nebo Smti Západu? Jistě jste poznal, že tím narážím i na knihy Samuela Huntigtona a Pata Buchanana. Už probíhá, a nedovedu si představit, jak se neustále o sobě pochybující morálně degenerovaný Západ, který ztrácí 8

9 rozhovor: islamisté si ochočují evropu sebevědomí, sebeúctu a pud sebezáchovy jako nezbytnou motivaci k sebeobraně, může ubránit geometrickým tempem sílící vlně vitality, sebejistoty a totální jediné pravdy islámu. Kolik antisemitistických (míněno protižidovských) útoků v Evropě či Británii provádějí muslimové a o čem to podle vás vypovídá? Podle zjištění jedné velké studie EU je to okolo 90 procent, alespoň ve Francii. Ta studie ale byla cenzurována, aby neurazila muslimy, a její shrnutí pro veřejnost místo toho uvádělo pravicový extremismus jako hlavní motivaci, než si ji celou přečetlo pár investigativních novinářů. Pravicový extremismus ve skutečnosti zůstal zhruba stejný, jako v předchozích letech. O čem to vypovídá? Nejspíš o pravdivosti Izajášova proroctví, že v každé generaci bude někdo, kdo vás bude chtít zničit. Znamená to taky asi, že Evropa brzy opět přestane být pro Židy bezpečný kontinent. Většině Evropanům to asi bude vyhovovat. Evropa dodnes nedokázala Židům odpustit holocaust. Myslíte si, že islámský fanatismus je jen okrajovou záležitostí islámu nebo je fenoménem široce rozšířeným a nakonec i logickým vyústěním muslimské věrouky rozlišující svět na území míru, kde vládne islám, a území války, které musí být dobyto? Není islám extrémní ze své podstaty? Že není záležitostí okrajovou, se ukázalo už na počtech a společenském průřezu britských muslimů, kteří pálili v ulicích knihy Rushdieho a žádali jeho spravedlivé potrestání za urážku víry. My, naivní Zápaďáci si pořád myslíme, že urážky se neřeší zabíjením a pálením, nýbrž diskusí a nanejvýš soudem. To bude možná zase brzy na dlouho věcí minulosti. Co si myslíte o teorii tzv. multikulturalismu. Není to po 11. září a nedávných událostech v Holandsku jen prázdná utopie levicových snílků? Mám okolo sebe rád směsici kultur, pokud gravitují ke společnému jmenovateli, jímž jsou kultura, tradice a zákony hostitelské země. Tak mohou příchozí kultury být přínosem, jak se dá dokázat na staletích různých vln imigrace. Zároveň bych ale pokládal za spravedlivější a logičtější, kdyby uprchlíci prchající z tyranie bránili ten systém, který jim poskytl útulek, místo aby se snažili jej nahradit systémem, před nímž uprchli. Připadá mně to, jako kdybychom v osmašedesátém z komunismu všichni prchali na Západ nastolovat komunismus. A rmoutí mě, že tuto podobnost dnes nikdo nevidí. Nechci zde vyslovovat soud, zda západní demokracie je systém ve všem a navždy nadřazený všem jiným, akorát se mně pod tímto režimem žije ze všech existujících nejradostněji a nerad bych jej měnil za jiný zvlášť je-li to takový, který by mě nenechal žít vůbec, tím méně radostně. Proč podle vás nacisté (např. Heinrich Himmler) podporovali islám a řada muslimů byla obdivovateli Hitlera a sloužila i v SS (divize Handschar, Skandenberg)? Existuje spojitost mezi nacismem a islámem? Vzájemné sympatie mezi všemi totalitními myšlenkovými systémy existují od té doby, co někdo přišel s nápadem tolerantního, spravedlivého a liberálního uspořádání vztahů mezi lidmi. Jako první s takovými nápady přišli židovští proroci, což možná vysvětluje, proč jsou Židé vždycky jedním z prvních terčů každé totality. Taky se podle toho totalismus pozná hned v začátcích. Antisemitismus je vždy jakýsi barometr, který ukazuje, že tlak totalismu stoupá. Souhlasíte s tezí bývalého poradce Margareth Thatcherové Johna O Sullivana, že imigranté by se měli přizpůsobit a přijmout identitu hostitelské země, a ne naopak? Samozřejmě. Jak se vůbec k otázkám imigrace staví britští konzervativci? Je jejich postoj podobně vybledlý jako k Evropské unii po odchodu M. Thatcherové? Jednak je, jak říkáte, vybledlý. Jednak je odsouzen k zániku už v zárodcích, jak se ukázalo, když Michael Howard chtěl kontrolu imigrace dát do volebního programu. Levicová média ho označila za rasistu a EU ho upozornila, že touto otázku se už vůbec nemusí obtěžovat, protože jakoukoli kontrolou přistěhovalectví by porušil nový evropský zákon, podle něhož pouze Brusel smí výlučně rozhodovat o migračních tocích, jak to humánně nazývá evropská ústava. Má islám se svým brutálním zacházením se ženami v západní společnosti místo? Já mám ženy rád a chtěl bych, aby nám pro změnu vládly ony, tak si nedovedu představit, jak to s tím islámem skloubit. Co říkáte tomu, že EU posílá peníze palestinské samosprávě, která je pak posílá muslimským teroristům? Je to už v souladu s myšlením většiny Evropanů, kteří z 60 % pokládají Izrael za největší hrozbu světového míru, a dovedu si to vysvětlil opět jen tím, že Evropa stále není schopna odpustit Židům za holocaust a docela se těší, jak jim zas někdo napráská. Ve svém článku Neomarxismus a vláda puberty píšete o tom, že příslušníci nové levice bojují za feminismus a homosexuály, stejně tak jako za islám, který předchozí dvě skupiny nenávidí. Jak si tento paradox vysvětlujete? Schizofrenií. Máme přijmout Turecko do EU? Řada euroskeptiků, jako např. David Hanák, je pro, řada ale proti To záleží na tom, jak chcete zrychlit islamizaci Evropy a její ekonomický kolaps. Přijetím Turecka se počet evropských muslimů zpětinásobí z 20 na 100 milionů. A všichni budou mít zaručené právo na sociální podporu ve všech členských státech. Jak bránit Západ? Jestliže nevíme proč, je to otázka nezodpověditelná. ptal se Lukáš Petřík 9

10 rozhovor: nevyznamenáni, přesto hrdinové Josef Mašín: Pro zabité esenbáky omluvu nehledáme Vážení čtenáři, přinášíme vám exkluzivní rozhovor s členem legendární odbojové protikomunistické skupiny, panem Josefem Mašínem. Rozhovor s člověkem, který jako jeden z mála pochopil, že proti zrůdnosti komunismu lze bojovat pouze se zbraní v ruce. Dokázal se svým bratrem a druhy vzdorovat přesile několika desítek tisíc sovětských a východoněmeckých vojáků a policistů. Je člověkem, který by se měl stát příkladem pro nás i naše děti, a ukázkou toho, že dostatek odhodlání, odvahy a vlastenectví dokáže překonat i nepřízeň osudu, přesilu nepřítele a ze zdánlivě beznadějných situací učinit ty vítězné. Pane Mašíne, váš otec, generál Josef Mašín je legenda protihabsburského a především protinacistického odboje, člen známé odbojové skupiny Tři králové, hrdý muž, který neváhal odejít od rodiny a bojovat proti nacistické diktatuře. Jaké jsou vaše vzpomínky na otce z dětství? Vychovával vás určitým způsobem k lásce k vlasti, k odporu vůči nespravedlnosti a diktaturám? Náš otec byl voják, jeho úkolem bylo sloužit vlasti. Pro nás bylo samozřejmé, že budeme jeho příkladu následovat. Jak jste s bratrem Ctiradem a sestrou Zdenou snášeli nepřítomnost otce u rodiny během jeho odbojové činnosti? Naše matka nás vedla ve víře, že Německo bude poraženo a že se náš otec, který bojuje proti Němcům v zahraničí, po skončené válce vrátí domů. V roce 1946, když vám bylo čtrnáct let, jste byl spolu s bratrem v Poděbradech vyznamenán prezidentem Benešem Za chrabrost. Můžete našim čtenářům přiblížit okolnosti vaší protinacistické činnosti? Během války jsme pomohli k útěku ruským zajatcům, sabotovali jsme vojenské transporty. Jaký je váš osobní názor na prezidenta Edvarda Beneše? Narážím tím na období kolem Mnichova a jeho rozkazy, které znemožnily vojákům československé armády bránit Československo, a stejně tak na jeho poválečnou činnost, při které nezabránil komunistům v jejich únorovém puči? Prezident Beneš byl slabý vůdce, selhal dvakrát. Čechoslováci naneštěstí, mimo Masaryka, v nedávné minulosti neměli moc štěstí ve výběru svých vůdců. Chtěli jste s bratrem Ctiradem jít ve šlépějích vašeho otce a začít kariéru v armádě. Vy jste se chtěl stát vojenským pilotem, bratr chtěl studovat vojenskou akademii. Co způsobilo to, že jste své sny o vojenské kariéře nemohl zrealizovat? Násilné přejmutí moci v Československu komunisty v únoru Kdy jste si poprvé uvědomil, že jediný účinný a adekvátní způsob boje proti komunistické diktatuře je se zbraní v ruce? Jaká panovala v té době atmosféra mezi vašimi známými v Poděbradech? Po únoru Byl to vývoj, který dospěl začátkem padesátých let. Komunisté vyhlásili třídní boj většině našeho národa. Zatýkání jinak smýšlejících bylo na denním pořádku. Popravy vlastenců se množily. Mezi našimi známými panoval strach. Lidé očekávali pomoc od západních spojenců, od Ameriky. Politické řešení na národní úrovni bylo nemyslitelné. My jsme toto vyhlášení války komunisty přijali. V úvodu vaší odbojové činnosti jste plánovali útok na autobus StB u Kolína. Proč jste nakonec tuto akci nezrealizovali? Pro nedostatek času před odchodem do zahraničí. Při vaší první akci jste zlikvidovali na policejní stanici v Chlumci nad Cidlinou, 13. září 1951, příslušníka SNB Oldřicha Kašíka. Jak tato akce probíhala a co bylo jejím cílem? Cílem této akce bylo získání zbraní pro další akce a udělení morální rány ozbrojeným složkám komunistické diktatury. Akce byla úspěšná, ale zbraně jsme při této akci nezískali. Při druhé akci, 28. září 1951, jste přepadli policejní stanici v Čelákovicích, díky které se vaše skupina vyzbrojila samopaly a pistolemi z arzenálu této stanice. Přitom zahynul četař Jaroslav Honzátko, což je vám dodnes vytýkáno vašimi oponenty a komunisty. Jaký je váš úhel pohledu na likvidaci tohoto policisty? Bylo skutečně hlavním motivem odstranění nebezpečného svědka? Pan Honzátko se stal členem SNB dobrovolně. Složil přísahu věrnosti komunistické straně, která v Československu vyhlásila diktaturu proletariátu a třídní boj většině občanů národa. Slíbil bojovat a i položit život pro zájmy této strany. Pan Honzátko v tomto boji padnul. Omluvu nehledáme. Jak jste se vypořádali se strachem a obavami o životy své a zejména svých blízkých po prvních dvou akcích? Komunisté se po vzoru nacistů mstili nejen svým oponentům, ale také jejich příbuzným a blízkým bylo obtížné plánovat další protikomunistickou činnost za těchto okolností? 10

11 rozhovor: nevyznamenáni, přesto hrdinové Ctirad Mašín Náš boj proti komunistické diktatuře jsme započali po zralé úvaze možných následků našich akcí. Ve válce se musí počítat se ztrátami na obou stranách. Naším cílem byla likvidace komunismu v naší vlasti. Naším úkolem bylo být při plánování našich akcí co nejopatrnější. V listopadu 1951 provedla ve vašem domě v Poděbradech StB prohlídku, během které byl zatčen a odvlečen váš bratr Ctirad, strýc Borek a nakonec i vy. Kdo přivedl StB na vaši stopu byl to váš spolupracovník Bezucha nebo nadměrná míra spolupráce Koutného, který měl s vámi odejít na Západ? Jaké byly vlastně okolnosti a motivy spolupráce vaší skupiny s těmito dvěma pány? Naše spolupráce s panem Koutným, jehož jméno jsem uslyšel až po svém zatčení, byla omezena na náš souhlas jej vzít s sebou přes hranice. Jak k prozrazení přesně došlo nám není známo dodnes. Jak jste snášel následující výslechy a bití v Praze v Bartolomějské? Věděl jste v té chvíli, že si vás StB vůbec nespojila s útoky v Chlumci a Čelákovicích a jste zadržován pouze kvůli plánu na útěk na Západ? Pobyt v Bartolomějské a výslechy jsem snášel poměrně dobře. Hlavně pro to, že jsem si velice brzo uvědomil, ze StB o naší skutečné činnosti nic neví. Bezucha a Koutný nic nevěděli, na Borka a na Radka jsem se mohl spolehnout, že nic neprozradí. V zimě 1952 jste byl propuštěn. Dle mých informací jste neměl žádné zprávy o osudu bratra, strýce Borka ani ostatních, vám blízkým. I v tuto chvíli jste byl pevně rozhodnut ve vašem boji pokračovat, nebo přece jen ve vás hlodala pochybnost? Nebylo by snadnější zařadit se do šedivé masy socialistického průměru a jako zbytek národa držet hubu a krok? Po mém návratu z vazby byl Borek již doma. Zda v naší činnosti pokračovat pro nás nebylo otázkou. Náš první úkol, který jsme si uložili, bylo dostat Radka ven. Nevěděli jsme ze začátku, kde se v té době nalézal. Uvědomili jsme si, že v budoucnosti při našich akcích musíme být ještě víc opatrnější. Po osmi měsících vyšetřovací vazby, bití a psychického nátlaku byl Ctirad odsouzen na dva a půl roku nucených prací v lágru v Jáchymově za odmítnutí spolupráce s StB. Měl jste v té době o něm informace? Věděl jste o jeho odsouzení? O Radkově odsouzení a jeho přesunutí do Jáchymova jsme se dozvěděli až po několika týdnech po té, kdy už se do Jáchymova dostal. Vaše skupina potřebovala na svou další činnost finance. Z tohoto důvodu jste 2. srpna 1952 přepadli firemní automobil podniku Kovolis. Při této akci zahynul pokladník Kovolisu Josef Rošický, jenž se vám iniciativně postavil na odpor se zbraní v ruce. Mohl byste podrobněji popsat, jak celá akce probíhala? Pan Rošický byl ozbrojený milicionář, který zapřel, že je ozbrojen. Jako milicionář složil též přísahu straně, za kterou byl ochoten položit život. Při vystupování z automobilu vytáhl na mne svou nabitou pistoli. Nebyl jsem ozbrojen. Při následující potyčce byl zastřelen svou pistolí. Jak jste peníze získané z Kovolisu použili? K podpoře dalších akcí naší skupiny. Josef Mašín Po smrti Stalina přišla omezená amnestie, jež se naštěstí týkala i Ctirada. Čtvrtého května 1953 byl propuštěn, zároveň je však vaše rodina vyhnána z Poděbrad do Činěvsi, do malého špinavého bytu bez topení a vody. Jak snášela šikanu své rodiny vaše matka? Naše matka věřila, že diktatura proletariátu skončí zrovna tak, jako nadvláda nacistů. Během války byla vězněna na Pankráci a v Terezíně. Naše matka plnila odkaz našeho otce. Morálně naši činnost podporovala, zrovna tak, jako podporovala našeho otce. Nestěžovala si! Měla i v Činěvsi své piano, na němž ráda hrála. 11

12 rozhovor: nevyznamenáni, přesto hrdinové Po návratu Ctirada z lágru jste plánovali vyhodit do povětří poděbradský sekretariát KSČ, kolínskou rafinérii, zvažovali jste atentát na tehdejšího ministra obrany Alexeje Čepičku. Proč z těchto plánů nakonec sešlo a nezrealizovali jste je? Tyto akce potřebovaly důkladnou přípravu a čas. Čas jsme neměli. Naše plánované akce nebyly zrušeny, pouze přesunuty na později. Vaše skupina je především díky komunistické propagandě známa nejvíce akcemi ze září 1953, kdy jste na Moravě zapálili několik desítek stohů. Co bylo motivem těchto ohnivých akcí? Jaký byl jejich dopad na širokou veřejnost? Vím, že jste v té době byl opět ve vězení, ale určitě jste tyto akce později s bratrem i ostatními probíral Cílem této akce bylo povzbuzení morálky nekomunistické části obyvatelstva, hlavně selského stavu a způsobit hospodářskou škodu režimu. V této době komunisté tlačili na zemědělce, které nutili ke vstupu do JZD a zestátňovali zemědělskou půdu. Zemědělci, kterým byl ukraden majetek, byli nuceni pracovat ve státních statkách a v JZD. Oba naše cíle jsme dosáhli. V říjnu 1953 jste se rozhodli vy a Ctirad spolu s Milanem Paumerem, Švédou a Janatou opustit Československo. Proč jste se rozhodli k odchodu zrovna v této chvíli? Vím, že jste plánovali svůj návrat zpět do vlasti a chtěli jste pokračovat v boji proti komunistům jak konkrétně jste si svůj návrat představovali? V třiapadesátém roce byla komunistická hysterie na vrcholu. Tisk hlásil téměř denně, že Amerika se chystá k ozbrojenému útoku na mírový, komunistický tábor. Radia Free Europe a Voice of America mluvila o blízkém osvobození utlačovaných národů východního bloku, což byla otázka jen krátkého času. Naši přátelé z důstojnických kruhů, kteří ještě nebyli zavřeni, nebo již neodešli na západ, byli též toho názoru, že musíme počítat s ozbrojeným konfliktem v nejkratší době. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli odejít za hranice, na Západ, co nejdříve, abychom mohli informovat Američany o možnostech aktivního povstání v Československu a po absolvování vojenského výcviku mohli přispět ke koordinovaným vojenským akcím v týlu nepřítele. Dne 4. října 1953 jste se vlakem a pěšky dostali do tehdejšího východního Německa. Proč jste volili cestu přes NDR a ne rovnou do Západního Německa? Bylo nás pět. Při pokusu o přechod přes Šumavu by pravděpodobně bývalo došlo k ozbrojenému konfliktu mezi pohraniční stráží a naší skupinou. Cesta přes NDR vypadala snadnější. Tušili jste, jakou hysterii svým odchodem rozpoutáte v Československu a zejména v bezpečnostních orgánech Východního Německa? Nebýt následujících událostí v NDR, myslím, že by ke zmíněné hysterii a návazujícímu soudnímu procesu s našimi přá- teli asi nebylo došlo. To byla reakce na náš úspěch, že jsme dosáhli Berlína i přes veškeré nasazené úsilí orgánů ČSR a NDR nám v tom zabránit. Během vašeho boje o cestu do Západního Berlína jste prožili na útěku bezmála měsíc, v zimě, o hladu, v zádech s desítkami tisíc příslušníků Volkspolizei a Sovětské armády. Můžete stručně popsat vaše putování a boje, které jste za tu dobu zažili? Část naší činnosti v ČSSR a naše cesta přes NDR byla popsána v knihách: Ota Rambousek: Jenom ne strach, Jan Němeček: Mašínové, Zdena Mašínová/Rudolf Martin: Čtyři české osudy nebo Jan Novák: Zatím dobrý. Další kniha, která využívá oficiálních historických dokladů z Ameriky, Stasi/VoPo (Volkspolizei pozn. redakce) z Německa, Anglie a z českých zdrojů, je v současnosti překládána do češtiny. V této knize se objeví mnoho informací, které v minulosti nebyly zveřejněny nebo nebyly vůbec známy. Doporučuji též dokumentární filmy Martina Vaďase Země bez hrdinů, země bez zločinců, který natočila Česká televize, nebo dokument televize ARD Luckauer Krieg autorské dvojice Gerald Enders/Ute Bönnen. V bojích jste zlikvidovali několik příslušníků Volkspolizei, zároveň jste ztratili kamarády Švédu a Janatu. Jaký byl jejich další osud a jak jste se s tím psychicky vyrovnávali? Naši přátelé padli za cenné ideály, za svobodu a pro demokracii ve své vlasti. Ctím jejich památku! Do Západního Berlína jste se nakonec dostal vy, bratr Ctirad a postřelený Milan Paumer. Velmi rychle jste se přihlásili do americké armády. Podle vašich původních plánů jste se chtěli vrátit do Československa a pokračovat v boji s podporou Američanů. Kdy jste si uvědomili, že vám návrat nebude umožněn, že vás v boji proti komunistům v Československu Američané nepodpoří? Jaká byla vaše bezprostřední reakce? K závěru, že k brzkému osvobození Československa nedojde, jsme dospěli po skončení maďarského, neúspěšného povstání v roce V roce 1957 jsme se rozhodli sloužit v americké armádě jenom do konce našeho tehdejšího závazku. Po vašem odchodu začali komunisté ve své hysterii s okamžitou akcí proti všem blízkým vaší skupině. Měli jste informace o osudu matky, Borka i ostatních, kteří vaši skupinu podporovali? První přesnější informace jsme dostali až někdy v roce V březnu 1954 jste odjeli do Spojených států a okamžitě nastoupili k výcviku v americké armádě. Po úvodním výcviku ve Fort Dix v New Jersey jste se přesunuli do Severní Karolíny k výcviku u proslulé 82. vzdušné výsadkové divize. Nakonec jste byli převeleni k 77. speciální výsadkové skupině, legendárním zeleným baretům, kde jste prošli výcvikem pro boj v týlu nepřítele. Jak dlouho jste působili u special forces? Stále jste toužili po návratu do Československa a obnovení boje proti komunistům? 12

13 rozhovor: nevyznamenáni, přesto hrdinové U special forces jsme sloužili asi tři roky. Naději na brzký návrat jsme pohřbili po Maďarsku. Na konci roku 1959 jste s bratrem odešli od zelených baretů. Co bylo hlavním důvodem k odchodu z armády? V 1959 to vypadalo tak, ze k žádnému bezprostřednímu střetnutí se Sovětským blokem asi nedojde. Náš cíl bojovat proti komunismu se zdál být nedosažitelný. Po odchodu z armády jste se opět dali dohromady s Milanem Paumerem a začali jste podnikat. Výroba jamajských žaluzií však nedopadla dobře, váš kostarický společník zpronevěřil společné peníze. Ctirad s Milanem Paumerem zkoušeli štěstí s lovem nutrií, vy jste odjel do Německa, kde jste začal podnikat v oblasti kovů a slitin. Postupně se váš zájem přesunul k letadlům a v roce 1963 jste v Kolíně nad Rýnem založil první evropskou leteckou školu. Co vás táhlo zrovna k letadlům? Letadla mne vždy zajímala, rád jsem létal a ještě létám. Postupně jste se stal významným obchodníkem s letadly, úspěšným a bohatým mužem, který si prožil svůj americký sen. Sledoval jste během času události v Československu? Jaká byla vaše reakce na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968? Invaze vojsk Varšavského paktu do Československa a nečinnost Západu potvrdila správnost našeho rozhodnutí neprodloužit náš vojenský závazek. V roce 1969 jste se v Kodani setkal se sestrou Zdenou. Lze vůbec popsat pocity, které jste tehdy zažíval? Přemlouval jste jí, aby se do komunistického Československa nevracela? Rozuměl jsem a respektoval jsem její rozhodnutí vrátit se domů. Při našem setkání mi poprvé podrobně popsala události po našem odchodu A co rok 1989? Vzpomínáte si na své první myšlenky, když jste se dozvěděl o nepokojích v Československu? Věřil jste vůbec, že se dočkáte pádu komunismu ve staré vlasti? Ještě čekám! Co si myslíte o současném vývoji v České republice? Zproštěni svých obvinění jste byli až v roce 1998, dlouhých devět let po revoluci Jsem zklamán. První garnitura politiků, kteří se dostali k moci po roce 1989, se dopustila zločinů na českém lidu tím, že přijala koncept kontinuity soudního řádu, který byl vypěstován během 40 let komunistické diktatury. Zproštěni jsme nebyli z ničeho, neboť jsme nikdy nebyli oficiálně obžalováni. Naše trestné činy byly prohlášeny za promlčené. Vašek Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák po vykonaném trestu smrti komunisty dostali každý ještě patnáct let zbytkového trestu v rámci rehabilitace a kontinuity z rukou dnešních českých demokratů. V minulém roce vás, vašeho bratra a Milana Paumera navrhnul Senát Parlamentu ČR na nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva. I přes podporu mnohých významných českých osobností, včetně předsedy nejsilnější politické strany ODS, Mirka Topolánka, jste k lítosti zhruba třetiny českých občanů, kteří vás považují za hrdiny, vyznamenáni nebyli. Mnozí tvrdí, že byste vyznamenání odmítli. Mohu znát váš názor? Myslím, že ten návrh na udělení vyznamenání byl návrh na udělení vyznamenání za odvahu, což není důležité, rovněž nepokládáme za důležité, že pan prezident byl jiného mínění, než Senát. Můj bratr Radek, Milan Paumer a já, si vážíme úsudku těch a děkujeme těm, kteří nás na vyznamenání navrhli. Chtěl bych též poděkovat všem těm, kteří s námi souhlasí, že proti komunistům bylo nutné bojovat se zbraní v ruce. Máte v úmyslu zavítat někdy v budoucnu do České republiky? Naději na návrat neztrácím. Mezi naše čtenáře patří především mladí lidé. Chtěl byste jim něco vzkázat? Dnešní mládež se musí učit z historie. Historie našeho národa měla mimo švejků též husity. Kdo nezná chyby z minulosti, bude je asi opakovat. Ti hodně mladí by nejlépe měli začít u Junáka, u Skautu. To je organizace, která věří v pevné morální hodnoty. Musí pracovat pro demokratické zřízení našeho národa, demokratickými prostředky. Děkuji za rozhovor. Publikováno ve spolupráci ptal se Pavel Sibřina Pravda o EU pouze na EU.eportal.cz 13

14 pravda o eu Na a vyber si Mráz přichází z Bruselu aneb Co je OPRAVDU nového v EU Podpora euroústavě ve Francii se snižuje Dle deníku Le Monde průzkum veřejného mínění společnosti Ipsos vykázal v září podporu euroústavě u 64 procent respondentů, zatímco jejích odpůrců bylo 36 procent. V prosinci však stejná agentura zjistila podporu u 57 procent Francouzů, zatímco odpůrců bylo 43 procent. Podpora klesá zvláště u pravice, což je jedna z mála logických zpráv z Evropské unie. Je třeba hlídat, aby se ústava beztrestně nešpinila! Tak zdůvodnil Jo Leinen, socialistický europoslanec, vznik čtyřčlenné skupiny nadšenců z Evropského parlamentu na ochranu evropské ústavy. Zastoupení Evropského parlamentu ve členských státech mají této skupince posílat informace o dezinterpretacích ohledně euroústavy. Nebýt úvodní věty, mohli bychom tuto akci jen přivítat. Euronadšeneckých dezinterpretací či nepřesností by se jistě našlo dost a čtyři europoslanci by na jejich opravy asi nestačili. Jenže oni chtějí evidentně opravovat jen ty kritické hlasy. Zakáže EU reklamu na sladkosti? Komisař pro zdraví a spotřebitelské věci Markos Kyprianou varoval, že pokud potravinářské firmy neomezí reklamu na rizikové potraviny (příliš sladké, slané či tučné pokrmy), zaměřenou na děti, vypracuje Brusel legislativní normu, která by takovou reklamu zregulovala. Že jsou dnes lidé často obézní, a že to má dopad na lékařské výdaje, je asi pravda. Zrovna tak je ale pravda, že činnost bruselských úředníků má i dle eurooptimistických analýz tíživý dopad na unijní ekonomiku. A žádná reklama na Brusel zakázána dosud nebyla. Proč? Europoslanec Jean-Luc Dehaene není v Bruselu žádným pátým kolem u vozu. Dlouholetý belgický premiér byl místopředsedou Konventu i loňským kandidátem na šéfa Evropské komise. Na otázku redaktora Hospodářských novin, co by se stalo, kdyby Česko odmítlo euroústavu, Dehaene odpověděl: Takový vývoj nesmíme dopustit. Musíme udělat vše pro to, aby ústavu schválily všechny státy Ústava je natolik důležitý projekt, že si unie nemůže dovolit klopýtnout. Krach ústavní smlouvy by byl velkou ranou pro Evropu i každou jednotlivou zemi, varoval na své lednové návštěvě v Česku rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. A francouzská ministryně pro evropské záležitosti Claudie Haigneréová o pár dní později v Praze připustila, že diskuse je nutná, jedním dechem však dodala, že se odmítá smířit s myšlenkou, že by v evropských věcech neměl existovat pokrok. Rétorika evropských politiků jak vidno dosti souzní s tím, co o scénáři nepřijetí euroústavy v Česku řekli někteří čeští politici v čele s Václavem Havlem. V takovém případě by nám prý hrozily nedozírné důsledky. Pravidla EU přitom hovoří jasně: smlouva vstoupí v platnost teprve po ratifikaci všemi členskými státy. Kateřina Šafaříková, zpravodajka Lidových novin v Bruselu znalá tamních poměrů, nám ve svém listu objasnila, jak to funguje v praxi. Kdyby ústavu odmítla například jen Francie, napsala, evropští lídři by stáli před otázkou, zda to znamená definitivní konec ústavy Pokud by ústavu odmítly dva či tři menší státy nebo novější členové, důležitým vodítkem by bylo, jak velkým poměrem byla ústava zamítnuta a z jakého důvodu, tedy jestli voliči nebo parlamentní opozice chtěli potrestat vládu a hlasování o ústavě jim poskytlo dobrou příležitost. Pokud by to byl právě tento případ, rebelující země by zřejmě byla vyzvána, aby hlasovala znovu, tentokrát opravdu o ústavě. Ptáte se, jak by se zjistilo, zda voliči či zastupitelé menšího státu hlasovali opravdu o ústavě? Jednoduše: zvítězí-li ano, hlasovali o ústavě, zvítězí-li ne, chtěli jen potrestat vládu a hlasování o ústavě se musí zopakovat. Taková je demokracie po evropsku. Martin Daneš, psáno pro časopis 51PRO Buďte v obraze s časopisem Největší britské společnosti odmítají euroústavu. Dle průzkumu společnosti MORI je šedesát procent manažerů největších britských společností proti euroústavě. Pro novou unijní smlouvu bylo 32 % respondentů, silně pro osm procent. V přepočtu okolo čtvrt miliardy korun jsou plánované náklady na kampaň Evropského parlamentu k přesvědčení občanů EU, aby hlasovali pro euroústavu. Když se k tomu připočítají výdaje jednotlivých národních vlád, společenský měsíčník o politice, ekonomice a o tom, jak si zlepšit svou životní úroveň 14

15 pravda o eu Sovětský svaz, Rusko a jednotná Evropa Sovětské či ruské politické myšlení si koncept jednotné Evropy nebo Společného evropského domu velmi oblíbilo a vidělo v něm záchranu před, pro ně stále nepřátelskou, masovou kulturou přicházející z USA a primitivním kultem násilí a pornografií, záplavou laciných citů a prázdných myšlenek. (Michail Gorbačov) Společná Evropa se tomuto způsobu myšlení zdála a pravděpodobně stále zdá jakýmsi pokračováním tohoto procesu (což je myšlenka, kterou obzvláště francouzští političtí představitelé neustále znovu přinášejí). Tento pocit je tak intenzívní, že i bývalý sovětský ministr zahraničí Eduard Ševardnaze v roce 1992 prohlásil: Perestrojka významně určila podobu hnutí směřující k vytvoření jednotné Evropy. Rusko se při svých imperiálních snahách často a rádo zaštiťuje ideou Evropy, která vyústila ve vytvoření EU, a zdůrazňuje svou inspiraci EU při některých opatřeních své zahraniční politiky v blízkém pohraničí. Během jediného dne dosáhly čtyři země takovou úroveň integrace, které dosáhly země Evropské unie až po mnoha letech, řekl prezident Jelcin na setkání zástupců Ruska, Běloruska, Kazachstánu a Kirgyzstánu a ruští komunisté hovoří neustále o sdružení bývalých států Sovětského svazu po vzoru EU a používají stejný eurospeak, který lze slyšet od západoevropských přívrženců integrace, když hovoří o odstranění hraničních kontrol nebo o vytvoření některých společných politik tak, aby děti mohly volně cestovat z Kyjeva do Moskvy. Přichází den zúčtování s Německem Josef Šíma, analytik Liberálního institutu Někteří čeští političtí diletanti se radují, že německý kancléř Gerhard Schröder (SPD) nepodporuje nároky tzv. sudetských Němců na české majetky. Jde o hluboké neporozumění problému. Majetky sudeťáků byly vyvlastněny jako částečná splátka válečných reparací. Odškodnit je měla a také odškodnila, vláda Spolkové republiky Německo, jako nástupnický stát hitlerovské Třetí říše. V důsledku fašistického teroru a války utrpělo bývalé Československo (jehož jedním z nástupnických států je Česká republika) obrovské lidské ztráty a škody. Nenahraditelné jsou ztráty lidských životů údaje o počtu obětí se v různých pramenech liší. V Prohlášení německo-české a německo-slovenské komise historiků z je zmínka o zločinném usmrcení více než čs. státních příslušníků, ale z kontextu není jasné, byly-li do tohoto údaje započteny i oběti válečných událostí. Materiální škody je možno rozdělit do několika kategorií. Nejviditelnější byly destrukce způsobené fašistickou taktikou spálené země při ústupu, leteckým bombardováním a převážně na Slovensku, ve Slezsku a na jižní Moravě při přechodu fronty. Druhou skupinu tvořily zjevné i legalizované krádeže majetku výzbroje čs. armády, výrobního zařízení, zásob, hospodářských zvířat, dopravních prostředků, drahých kovů, valut, uměleckých předmětů, archiválií a dalších cenností. Sem spadal i obrovský majetek odcizený při arizaci, dalších konfiskacích nebo při vynucených kapitálových a ostatních transakcích. Rozsahem největší škody utrpělo Československo militarizací hospodářství a jeho mnohaletým vykořisťováním. Německo k tomu používalo I rafinované, nesnadno průhledné metody, např. v oblasti měnových kurzů, clearingu, při vývozu inflace z Německa, stanovením povinnosti protektorátu odvádět matrikulární příspěvek nebo vynuceným přesunem obrovského pracovního potenciálu na území Německé říše, který zmenšoval národní důchod vytvořený na území Československa. V oficiální čs. zprávě, předložené norimberskému tribunálu s hlavními válečnými zločinci člověk nabyde dojmu, že europoslanci ani euronadšenci v národních vládách nevědí, co dělat s penězi daňových poplatníků... Zrušení zbrojního embarga na Čínu zhorší vztahy EU s USA Zhruba tak lze interpretovat výroky expertů, které se týkají chystaného zrušení embarga na dodávky evropsko-unijních zbrojařů Číně. USA jsou smluvně zavázány bránit Tchaj-wan v případě čínského útoku. Čína považuje demokratický Tchaj-wan za součást svého území, což vyvolává logické napětí mezi vládou v Pekingu a Tchaj-peji. Snahy evropsko-unijních zbrojních lobbystů kritizovala i organizace Human Rights Watch, která uvedla: EU upřednostňuje obchod před lidskými právy. Více k tématu viz Unie může mít kvůli Číně potíže s USA v Hospodářských novinách z Perestrojka lisabonské agendy Návrh vnitřního dokumentu Evropské komise předkládá k úvaze určité přeorientování a změny v Lisabonské agendě. Kromě zacílení na přilákání více lidí do zaměstnání (jako by něco takového nebylo přirozenou aktivitou nezaměstnaných, pakliže by nebyli domotivováni přehnaně štědrými sociálními dávkami a přeregulovaností podnikání) si pohrává s myšlenkou, aby každý členský stát EU měl svého pana (nebo svou paní) Lisabon. Tato osoba by měla za úkol koordinovat activity k dosažení cílů Lisabonu. Zlehka se take přesouvá záměr dosažení nej ekonomiky do roku 2010 na vyjasnění a zjednodušení metod v cyklu tří let, i když původní záměr zřejmě nebude formálně zrušen. Cílů Lisabonu se evidentně nedaří dosáhnout, ale pár úředníků má aspoň co dělat při jeho úpravách. Kdyby to nebylo za peníze nás, daňových poplatníků, šlo by skoro o dobrou zprávu! Fanatickému diktátorovi Castrovi Brusel ustupuje Kubánská vláda oznámila, že obnovuje vztahy s EU. Již na začátku ledna obnovila vztahy s těmi zeměmi EU, které uposlechly doporučení Bruselu a přestaly zvát na své ambasády kubánské disidenty. Spolupráce se zrůdami začíná být jednou z charakteristik unijní diplomacie... Více k tématu viz článek Kuba obnovila vztahy s EU z v Hospodářských novinách. 15

16 pravda o eu pod názem Německé zločiny proti Československu, byly škody a ztráty spojené s německou exploatací a válkou vyčísleny úhrnnou sumou 347,5 miliardy tehdejších korun, viz tabulka. Na Slovensku dosáhly válečné škody 114,5 miliardy korun. V současnosti není ekonomický důvod pro přijetí eura, řekl pro BBC britský ministerský předseda Blair. Ještě před tím upozornil, že politický důvod pro zavedení společné evropské měny v Británii existuje. A nebyl by to Tony Blair, aby neřekl pár líbivých slov tentokrát rozumně pravil, že jde o to, co je dobré pro britské úrokové míry, investice a pracovní místa. Snad obavy z odmítnutí euroústavy nutí i tohoto euro-stoupence, aby veřejnosti ukázal tvář rozvážného, racionálně jednajícího vůdce, pro něhož důležitější jsou fakta než propagace všeho s předponou euro-. Jeho výroky ale budí otázky. Například, jaké to jsou ty politické důvody, které svědčí pro přijetí něčeho tak výsostně ekonomického, jako je nová měna? A dále, nejsou politici financováni svými daňovými poplatníky za to, aby vždy jednali podle toho, co je dobré pro jejich spoluobčany tedy pro ony úrokové míry, investice a pracovní místa, a to bez ohledu na širší politické důvody? Finanční souboje v EU na obzoru Opět se rozhořívá diskuse mezi členskými státy EU o způsob financování rozpočtu Unie v letech Zatímco unijní instituce jsou schopny se dohodnout bez větších tlaků voličů, zástupci jednotlivých členských zemí budou mít asi více starostí. Proto bohaté státy chtějí šetřit, což by se projevilo zejména v omezení finančních podpor chudým regionům. Naproti tomu zemědělské platby ohroženy nejsou, protože byly již dopředu dohodnuty. To samozřejmě určitě není tím, že právě na nich má velký význam Francie a také Německo EU je přeci společenstvím rovnoprávných států, kde velcí nediktují malým (tak nějak nám to alespoň tvrdil Vladimír Dušín Špidla a jeho kolektiv). Je třeba ovšem přiznat, že snížením plateb pro chudší regiony by se asi žádná velká katastrofa nestala. Princip finančních podpor chudým regionům u voličů sice zabírá, faktické výsledky jsou ale tristní. Podle dříve zveřejněné analýzy společnosti Robert Huggins Associates se totiž navzdory přerozdělování rozdíly mezi chudšími a bohatými regiony nezmenšují, ale ještě zvyšují. Článek o jednáních o rozpočtu uveřejnily Hospodářské noviny v článku Brusel čeká boj o budoucí peníze. DRUH ŠKODY OCENĚNÍ V TIS. KČ I. Hmotné škody a ztráty specifikované komisí Spojenců II. Vojenské a jiné hmotné škody a ztráty III. Ztráty a životech, zdraví a pracovní síle IV. Náklady německé okupace (kromě II. a III.) V. Všechny ostatní nároky vůči Německu ÚHRN I. V Tento účet je třeba po skončení studené války a vstupu ČR do EU Spolkové republice předložit. Jsme dobří evropští sousedé a dobré účty dělají i dobré přátele. Jako první splátku lze uvažovat převod cca 30 procent akcií firmy Volkswagen v držení spolkové země Sasko do rukou českého státu. Evropské šprýmy a špásy Jiří Koníček, spolupracovník redakce Nebojte se, nepřestal jsem je pro vás sbírat, třebaže jste v tom už taky až po uši a nic s tím nenaděláte. Z bezmocnosti často vzniká ten nejlepší humor. Nejnovější výrobnu chemických zbraní hromadného ničení v městečku Letchworth v hrabství Hertfordshiru ve firmě Autoglym, která už několik desetiletí dodává čisticí prostředky na automobily královské rodině, objevili inspektoři britského úřadu pro implementaci evropských direktiv. V oficiálním dotazníku Ministerstva obchodu a průmyslu sestaveném podle direktiv EU a obsahujícím seznam teroristy použitelných chemikálií musela Autoglym dvoutýdenním pečlivým odškrtáváním přiznat, že mezi asi patnácti sty chemikálií, které vyrábí, se vyskytuje několik stovek, z nichž se dají vyrábět teroristické zbraně. Včetně acetonu, který si dosud myslela, že vyrábí na leštění nehtů. Zatím na firmu nikdo nepodal žalobu ze spolupráce s terorismem, ani zákaz výroby teroristického zařízení. Odškrtávání zabralo dva týdny placené práce několika vysoce kvalifikovaným a dobře placeným chemickým odborníkům, bez nichž by si firma těžko poradila s dotazníky, které na ministerstvu sestavovaly další desítky vysoce kvalifikovaných odborníků, dobře placených tentokrát z kapes daňových poplatníků. Další vysoce kvalifikovaní odborníci na témže ministerstvu, rovněž dobře placení z kapes daňových poplatníků, mezitím propočítali, že vyplňováním podobných dotazníků, implementací evropských direktiv a předěláváním výrobků podle evropských směrnic ztrácí britský průmysl osm a půl miliardy liber ročně. Tato číslice nezahrnuje náklady na výdaje státních institucí, které se těmito šprýmy zabývají a které platí opět daňový poplatník. A pro ty z nás, kteří si říkáme, že když je tak těžké se v EU uživit poctivým podnikáním, budeme raději sedět na zadku a psát knížky, perlička spisovatelská. Britský autor Philip Pullman obdržel před rokem z Bruselu dopis od vysokého činitele Evropské komise jistého pana Drauze, který mu sděloval, že bruselská instituce zvaná Merger Task Force česky nejspíš Jednotka rychlého nasazení pro fůze podniků, podřízená direktorátu B pro obchodní konkurenci, vyšetřuje fůzi 16

17 pravda o eu dvou francouzských nakladatelství. Podle regulace o fůzích EC číslo 4064/89 mu tímto nařizuje vyplnit a do tří týdnů odevzdat vyplněný pětistránkový dotazník s dvaceti otázkami, z nich několik syntakticky a gramaticky nesrozumitelných. Jestliže jej do stanoveného data neodevzdá, bude mu vyměřena pokuta eur a dalších eur za každý den prodlení, hrozil pan Drauz. Třebaže Pullman u žádného z fůzujících nakladatelů nikdy nic nevydal, dotazník ho vyzýval, aby vysvětlil, proč dával jako autor přednost jednomu nakladateli před druhým a poskytnout podrobnosti všech nakladatelských kontraktů podepsaných se všemi francouzskými nakladateli v uplynulých pěti letech, a jména všech editorů, kteří projevili zájem o jeho knihy. Pullman panu Drauzovi stručně odepsal, že s uvedenými nakladateli nemá nic společného, že obsah smluv je důvěrný, a že odpovědět na všechny otázky by mu zabralo tolik času, že by jako profesionální spisovatel musel Komisi účtovat vysoký honorář. Odpověď už nedostal. Panu Drauzovi jako všem těm ostatním tisícovkám inspektorů rozrůstající se chobotnice evropských inspektorátů šlo určitě jen o to vykazovat činnost a být nepostradatelní a dobře placení. Lepší špás drahý než žádný. Benjamin Kuras, novinář, dramatik a spisovatel Mitbestimmung export německého korporativismu Německo uplatňuje v Evropě ojedinělý korporativistický model řízení akciových společností, zvaný Mitbestimmung (spolurozhodování), který znamená, že v představenstvu, které řídí firmu, zasedají s hlasovacím právem kromě zástupců akcionářů i zástupci odborů. Toto silné omezení vlastnických práv ve Spolkové republice Německo je nyní označováno ekonomy za neefektivní anachronismus. Odbory v představenstvech firem brání tlakům na růst produktivity práce a blokují propouštění nevýkonných zaměstnanců. To samozřejmě Němcům v konečném důsledku nepomáhá, protože konkurence právních systémů neúprosně ukazuje, který systém je efektivnější. Německé firmy raději přesouvají výrobu z Německa pryč. Bylo by logické, kdyby Německo systém liberalizovalo a přizpůsobilo se tak mezinárodní soutěži právních systémů. Jak ale píše např. týdeník Economist: Místo aby Německo opustilo roli anachronického systému Mitbestimmung, nová evropská pravidla exportují německý systém do ostatních zemí Mitbestimmung na začátku dobrovolný Vizionáři jednotného celoevropského modelu korporativistického podnikání prosadili zavedení nové právní formy podnikání, evropskou společnost. Nařízením Rady č z roku 2001 bylo nařízeno všem členským zemím začlenit evropskou společnost do svých právních řádů vedle tradiční akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným. Evropská společnost se nicméně stala dobrovolnou formou a též proto, že obsahuje nesmyslný model zapojení nevlastníků do řízení firmy, neobjevil se k lítosti zastánců unifikace dosud nikdo, kdo by evropskou společnost založil. V listopadu letošního roku schválil zákon o evropské společnosti velkou většinou hlasů český parlament. Pro zákon hlasovali poslanci všech politických stran a k návrhu se ani nevedla žádná diskuse. Vlastně nikdo z poslanců a senátorů netušil, o co Evropský parlament schválil Smlouvu o Ústavě pro Evropu A to drtivě: pěti sty hlasy pro z celkově přítomných 677 poslanců. To není moc překvapivé europoslanci, volení extrémně nízkým počtem voličů, jsou většinou euronadšenci. Více překvapí hlasování jako takové. Evropský parlament totiž do přijetí mezinárodní dohody, jíž evropská ústava je, nemá moc co mluvit proto hlasoval de jure jen o nezávazné, avšak o to jásavější deklaraci. Nejde o trapnou frašku, která měla sloužit jen navození správně euronadšenecky odhodlané nálady mezi občany a poslanci národních parlamentů? Nepřekvapil ani výrok sociálního demokrata Libora Roučka. Ten k faktu, že mezi poslanci za Českou republiku byl největší podíl těch, kdo hlasovali proti, řekl: Je to ostuda. Jiný názor je dle Roučka ostuda. Neměli bychom Roučkovi poslat děkovné maily za to, že nás za jiný názor (zatím) neposílají do lágru? Až nás tam totiž posílat začnou, k mailům se třeba nedostaneme... Chce EU ovládat Izrael? Komisař pro průmysl Günter Verheugen napsal, že si dovede představit Izrael široce zapojený do evropských ekonomických struktur a podílející se na společném trhu. Dlouhodobě prý nevylučuje ani měnovou unii. Velkorysé! EU na jednu stranu dotuje palestinské fondy, z kterých se pravděpodobně financovali i palestinští teroristé, na druhou stranu její velmi významný komisař přemýšlí o uniích s Izraelem. Že by v Bruselu přiváděli do praxe úsloví If you can not beat it, join it! (Nemůžeš-li to porazit, spoj se s tím!)? Zbývá jen doufat, že Izraelci vědí, že jednotný trh dle Bruselu znamená první stupeň k ovládnutí připojeného území. Nelze se vyhnout dojmu, že právě o to v nynějších Verheugenových úvahách jde. Španělská vláda odstartovala pro-euroústavní kampaň. V rámci ní budou k propagaci použity hvězdy showbusinessu a sportu. A to přesto, že se očekává výsledek jasně pro evropskou ústavu. Až se budou euronadšenci provokativně ptát, jak to, že euroskeptici a tzv. eurorealisté v České republice jsou proti tomuto do- 17

18 pravda o eu kumentu, když třeba Španělé ji silně podporují, nabízíme jednu odpověď: 90 procent Španělů dle posledních výzkumů veřejného mínění ví o euroústavě velmi málo (rozumějte jen to, co slyšeli v televizi od fotbalových hvězd a socialistických politiků ). Chcete dotace? Navrhujte programy aktivního evropského občanství! Evropská komise zahájila konzultace o prioritách budoucího akčního programu evropského společenství na podporu aktivního evropského občanství. Nynější program má být vyčerpán V rámci tříletého období má být jeho prostřednictvím rozděleno 72 milionů eur. Tyto peníze daňových poplatníků jsou rozdělovány organizacím, které aktivně prosazují evropské hodnoty a jejichž záměrem je zangažovat občany k diskusím o EU. Ponechme stranou morální stránku takto financované, jinak zajisté zcela spontánní podpory EU ze strany uplacených euroobčanů. Nabízí se spíše technická otázka: expertní tým pro Romana Prodiho vypracoval analýzu, z které vyplynulo, že neexistuje pevný seznam evropských hodnot. Za co chce tedy Komise peníze vyplatit a hlavně, komu? Abychom však byli dostatečně evropsky aktivní, nabízíme k celému programu jeden zlepšovák také centralistický, a praxí také vyzkoušený: Brusele, zaveď ještě revoluční uliční výbory, které budou míru evropské angažovanosti občanů kontrolovat, odměňovat, a ty málo aktivní trestat! Investice do výzkumu v EU klesají! Analýza objemu investic v oblasti výzkumu a vývoje, kterou představila Evropská komise, odhalila několik zajímavých a znepokojivých skutečností. Zatímco výdaje největších 500 společností mimo EU v letech 2002 a 2003 vzrostly o 3,9 procenta, v Evropské unii u největších firem poklesly o 2 procenta. Přes polovinu celkového objemu financí přitom vynaložilo 20 největších unijních podniků a investice se soustředily jen na několik největších oborů (jako automobilový průmysl, elektronika, farmacie; počet žádostí o schválení nových farmaceutik přitom taktéž významně poklesl). Sedmdesátčtyři procent výdajů účtovaly přitom firmy, registrované ve Velké trojce SRN, Francii a Velká Británii. Více informací viz EurActiv.com a tiskové zprávy Evropské komise. jde a ani to nebylo potřeba zákon přeci pouze implementoval směrnici EU a poslanci topící se v direktivách a návrzích zákonů jej chtěli mít rychle za sebou. Většina z 29 stran zákona popisuje procedury zapojení zástupců zaměstnanců do řízení firmy. Zákon např. stanoví, že 10 % zaměstnanců může iniciovat založení vyjednávacího výboru složeného ze zástupců zaměstnanců, kterému firma musí hradit veškeré náklady a k němuž má přizvat odborné poradce, zejména zástupce odborových organizací na úrovni Evropských společenství 2. Výbor pak dojednává konkrétní formu zapojení zaměstnanců do řízení firmy. Zavádí se princip, že v případě evropské společnosti založené sloučením firem ze dvou členských zemí se použije pro účast zaměstnanců na řízení společnosti legislativa té země, kde je účast zaměstnanců na řízení firmy rozsáhlejší. 2. Mitbestimmung povinný pro společné podniky Zdálo by se, že zákon je absolutně neškodný, protože založení evropské společnosti není povinné. Týden po té, co zákon prošel i Senátem, rozhodla EU na zasedání Rady ministrů 25. listopadu 2004 o směrnici, která stanoví, že pravidla daná evropskou společností jsou nyní povinná v případě společností založených spojením firem registrovaných v různých členských zemích. Jak píše britský týdeník The Economist: V praxi to znamená, že když se bude chtít anglická nebo francouzská společnost sloučit s německou, bude muset do představenstva začlenit zástupce zaměstnanců. 3 Analogicky, v případě českých firem, do nichž vstoupí německý investor, bude muset být zaveden model zapojení zaměstnanců do řízení firmy odpovídající německé legislativě. 3. Mitbestimmung povinný pro všechny Regulací nadnárodních fúzí ale snahy o celoevropské prosazení systému Mitbestimmung nekončí. Jak se píše v návrhu Evropské ústavy: Unie doplňuje činnost členských států v oblasti zastupování a kolektivní obrany zájmů pracovníků a zaměstnavatelů včetně spolurozhodování (Mitbestimmung) (článek III-210, písm. f/ Evropské ústavy). V případě ratifikace euroústavy bude moci EU pomocí nových směrnic systém Mitbestimmung diktovat všem firmám v Unii! Konečným cílem má být všeobecné zavedení sociální spravedlnosti a rovnoprávného podílu zaměstnanců na řízení firem na celém kontinentu. Jak se píše na 163. straně Evropské ústavy: Unie a členské státy soudí, že takový vývoj bude výsledkem nejen fungování vnitřního trhu, který napomůže harmonizaci sociálních systémů, ale také výsledkem postupů stanovených Ústavou a sbližování právních a správních předpisů členských států. Mitbestimmung znemená nejen omezení vlastnických práv, ale také vytvoření systému neefektivního a globálně nekonkurenceschopného. EU ho přitom prosazuje s odvoláním na lisabonský cíl stát se nejdynamičtějším a nejkonkurenceschopnějším ekonomickým blokem do roku Evropská ústava, která je České republice předložena k ratifikaci, má ukončit rozmanitost a konkurenci právních řádů, přičemž legislativa právní formy podnikání je jen maličkou součástí této chystané přelomové státoprávní změny. 1) The Economist, , str. 11 2) Zákon o Evropské společnosti, str. 20 3) The Economist, , str Petr Mach, poradce prezidenta Václava Klause 18

19 pravda o eu Britové: Ještě že jsme nepřijali to euro Britská ekonomika roste už delší dobu asi dvakrát rychleji než eurozóna. Míra nezaměstnanosti je na ostrovech ve srovnání se západoevropskou dvanáctkou zhruba poloviční a výrazně se liší i úrokové sazby. Dvě ekonomiky se podle expertů nesbližují, spíše naopak. Prospěch z toho má hlavně britská libra šterlinků. Tolik citace z článku, jenž vyšel v Hospodářských novinách na sklonku loňského roku. Britové si mohou mnout ruce! Zachovali chladnou hlavu, nepodlehli falešnému eurofilnímu vábení a nyní sklízejí sladké ovoce zdravě konzervativního postoje. Německá ekonomika dýchavičně klopýtá, ta belgická je zase zadlužená až po uši, avšak výkonnost britského hospodářství stoupá v doprovodu posilující měny a snižující se nezaměstnanosti. Češi svým vstupem do EU v podstatě přijali i euro. Budeme tak součástí experimentu s nejasným koncem, ale s poměrně zřetelným a hmatatelným startem: prvních pět let eura ukázalo, že společná měna není vstupenkou do ráje, ba naopak, je trnitou stezkou k redukci hospodářského výkonu a expanzi v počtu lidí bez práce. Přesně v rozporu s tím, co si konstruktéři jednotného evropského trhu a měny vysnili ve svých fantasmagorických představách a čemu desítky miliónů Evropanů slepě uvěřily. Věřit hokuspokusům se nemusí vyplatit, vždyť i černobylská jaderná tragédie začala řízeným experimentem. Parafrázujeme-li, úspěch bezeuroidní britské ekonomiky je varovně blikající kontrolkou na panelu euroidní jaderné elektrárny se sídlem v Bruselu. Prvním krokem k odvrácení smrtícího výbuchu může být zřetelné NE Evropské ústavě. SOUTĚŽ! Gratulujeme vítězům CD skupiny MIG 21 POP POP POP! Maximální rychlost stíhačky MIG 21 21MF je 2230 km/h. Ladislav Mrklas, Praha Jiří Stejček, Vrchlabí Rostislav Machala, Stříbro Lukáš Kovanda, šéfredaktor Portálu Eurosocialisté drží Komisi pod krkem. Takový dojem lze získat z nedávných prohlášení socialistů v evropském parlamentu. V evropských volbách vyhráli sice eurolidovci, jenže to vypadá, že ani toto lehoulince pravicovější uskupení nemá mnoho šancí prosazovat nesocialistický program. Šéf evropských socialistů Rasmussen upozornil předsedu Evropské komise Barrosa, že potřebuje jejich podporu, chce-li obnovit autoritu svého vůdcovství. Dle serveru EUobserver.com pohrozil zdroj ze socialistické strany v Evropském parlamentu vyjádřením nedostatku důvěry komisařům, jestliže budou stále přicházet s neo-liberální agendou bez vyvážení... V praxi by to mohlo znamenat výměnu daného komisaře jiným kandidátem. Takhle to v EU vypadá, když oficiálně zvítězila konzervativní pravice... Což teprve, až se i formálně vlády opět chopí levice? Noví členové EU na obzoru Ministři zahraničí členských států EU potvrdili, že Rumunsko a Bulharsko by se v roce 2007 měly stát členskými zeměmi Unie. S Chorvatskem by naproti tomu měly v březnu 2005 začít teprve přistupové rozhovory. Pro Rumuny a Bulhary mají být k dispozici klauzule, které v případě nepřipravenosti obou zemí mohou odsunout plánovaný vstup na pozdější dobu. Jednání s Chorvatskem je podmíněno plnou spoluprací tohoto státu se soudním tribunálem v Haagu. Otázkou je, nakolik budou na vstup do EU připraveni také obyvatelé Balkánu. Zatím jejich působení například na našem území není vždy bezproblémové... Dánští socialisté jsou pro euroústavu Téměř 64 procent členů Dánské socialistické lidové strany hlasovalo ve vnitrostranickém referendu pro euroústavu. Podpora tohoto základního dokumentu EU socialistickými stranami je logická. Jenže právě dánští socialisté dříve oponovali Maastrichtské smlouvě i přijetí eura. Velmi zajímavá slova k danému tématu napsal server EUobserver.com, podle kterého se strana v posledních letech posunula více k pro-evropskému profilu a k pozici ve vládě. Že by příčinná souvislost...? 19

20 rozhovor: islamisté si ochočují evropu Pavel Barša: I umírnění muslimové jsou pátou kolonou bin Ládina Pavel Barša je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze a docentem politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pavel Barša (vlevo) diskutuje s Romanem Jochem Po jedenáctém září začal být islám považován v Evropě i u nás za velké potenciální nebezpečí V západní Evropě se o nebezpečí islámu začalo mluvit už v souvislosti s kauzou Salmana Rushdieho. Jak ji vidí současní muslimové? Mám pocit, že to odeznělo, ale to, co zůstává, je ten problém sám. Zásadní tehdy bylo, že britští muslimové se najednou k hrůze svých spoluobčanů postavili za rozsudek smrti, a tím popřeli jeden z nejvlastnějších principů liberální demokracie svobodu vyjadřování a názorovou pluralitu. Tento problém stále zůstává. Část muslimských věřících chápe islám natolik striktně, že se dostávají do konfliktu s principy liberální demokracie. V nedávné době podala překladatelka Olga Ryantová návrh na odebrání registrace české muslimské obci. Právě z toho důvodu, že má dojem, že i u nás převažuje ta zlá, dogmatická podoba islámu Myslím, že to je problém analogický vztahu státu k různým sektám. Ty se také často, tak či onak, ocitají v rozporu s liberálními principy. Stát musí prostě volit mezi jednou ze svých základních svobod což je svoboda náboženského vyznání a mezi povinností ochraňovat liberální hodnoty. Neznám detaily toho případu, nemohu říct nic přesnějšího. Převedu to do celoevropského kontextu. Jak se díváte na možnost řešit podobné problémy radikální cestou. Například zavedením kvót pro imigranty? Zatím se ta řeč o kvótách vede ve Francii a Británii spíše z hlediska kvalifikace těchto lidí a jejich potenciálu na integraci. Je však možné, že to disproporčně zasáhne právě muslimské imigranty. Chtěl bych k tomu říct jednu věc. Tato politika se v současné době mění. Francie a Británie se v tom liší: Francie byla striktnější v potírání netolerantního islámu, běžně jeho vyznavače deportovala. Například nedávno byl deportován jeden imám z lyonského předměstí, neboť veřejně prohlásil, že muž má právo bít svou ženu. Na rozdíl od toho, Británie byla až do loňského jara velmi tolerantní. Příkladem může být imám mešity ve Finsbury Park, což je čtvrť přezdívaná Londonistán. Ten bojoval v Afghanistánu proti Sovětům, byl ve stejné síti jako Imám Al-Zawahrí a Usáma bin Ládin. Až do jara tohoto roku hlásal striktní podobu islámu, ačkoliv nevyzýval k bezprostřednímu násilí. Hlásal velmi netolerantní podobu islámu a Britové ho tam svobodně nechali prezentovat své názory. To se právě nyní mění, dnes začínají převládat bezpečnostní hlediska nad principem svobody náboženského přesvědčení. Ale to sebou nese velké riziko. Omezuje to občanské svobody. Omezuje. Jeden problém je svoboda náboženského přesvědčení, druhý problém nastává na jiné úrovni do jaké míry je přípustné překračovat některé standardy justice nebo liberální spravedlnosti. Například problém cíleného zabíjení teroristů, kdy třeba bezpečnostní složky mají pocit, že došlo k bezprostřednímu ohrožení, nebo problém jejich práva na náležitý proces. Problémem je otázka práva a nějakého účelu. Minimálně v těchto případech se tato otázka znovu staví. Otazník visí nad tím, do jaké míry jsou tato práva absolutní, do jaké míry je možno je v případě velkého nebezpečí porušit. Jedna úroveň je ta čistě kriminální, potom je tu ale také stupeň, kdy dotčení nepáchají žádný konkrétní trestný skutek, avšak jejich ideologie je ve flagrantním rozporu s liberálními principy naší, hostitelské společnosti. Znova opakuji, vidím tam analogii se vztahem k sektám. Jsou některé sekty, jejichž víra by v případě, kdy by se rozšířila na větší část společnosti, evidentně narušovala fun- 20

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Svět po roce 1945. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Svět

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů

Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Míra korupce v ČR vážně ohrožuje demokracii, míní většina Čechů Češi za největší problém naší země jednoznačně považují korupci, a to zejména na úrovni ministerstev, policie a justice. Za druhý nepalčivější

Více

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE

080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Factum Invenio, s.r.o., Těšnov 5, 110 00 Praha 1,tel: +420 224 805 650, fax: +420 224 805 628, email: info@factum.cz, www.factum.cz 080647-2 červen 2009 ZAČÁTEK ROZHOVORU (HODINY, MINUTY) ID TAZATELE Dobrý

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky

První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky První tisková konference Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ŽENEVA, Palác národů, 21. července 2005 (Informační služba OSN) - Následující text obsahuje hlavní informace z dnešní tiskové konference Antónia

Více

Češi odmítají výstavbu mešit

Češi odmítají výstavbu mešit Češi odmítají výstavbu mešit S náboženskými konflikty, které byly mnohdy příčinou velkého krveprolití, se potýká lidstvo odnepaměti. Nejinak je tomu i v současnosti, kdy např. na Blízkém východě přetrvávají

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Členství České republiky v Evropské unii očima veřejnosti

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

být a se v na ten že s on z který mít do o k

být a se v na ten že s on z který mít do o k být a se 1. 2. 3. v na ten 4. 5. 6. že s on 7. 8. 9. z který mít 10. 11. 12. do o k 13. 14. 15. ale i já 16. 17. 18. moci svůj jako 19. 20. 21. za pro tak 22. 23. 24. co po rok 25. 26. 27. oni tento když

Více

Evropský sociální výzkum

Evropský sociální výzkum Sociologický ústav Akademie věd ČR STEM Středisko empirických výzkumů Jilská 1, 110 00 Praha 1 Evropský sociální výzkum Doplňkový dotazník verze F-F2 A Listopad-prosinec 2002 Tazatel Kodér Děrovač Respondent

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 2 týdně, povinný MD: 1. světová válka Žák: vyjádří své mínění o zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledcích 1. světová válka - válka (začátek, průběh, příměří) - Češi a Slováci za 1. světové

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice

Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Favoritem komunálních voleb je ČSSD, většinově však vítězí pravice Z modelového exkluzivního průzkumu společnosti SANEP, který se zaměřil na politické nálady občanů ČR, Pražanů a obyvatel Brna a Ostravy

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Československo

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Vítězný únor 1948 v Československu

Vítězný únor 1948 v Československu Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

USA v 50. a 60.letech

USA v 50. a 60.letech USA v 50. a 60.letech Anotace:výkladová prezentace věnující se Spojeným státům americkým po druhé světové válce. (politický systém, období studené války, karibská krize, 2.berlínská krize) Dětský diagnostický

Více

Filip Jakš Zuzana Roithová Jan Fischer

Filip Jakš Zuzana Roithová Jan Fischer V lednu proběhly v České republice první přímé prezidentské volby. Předvolební přípravy i průběh voleb pečlivě sledovali také žáci naší školy. Přečtěte si, co o tom všem napsali: Filip Jakš: V pátek 11.

Více

Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru

Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru Vliv globální krize a problémů uvnitř eurozóny na cestu České republiky k euru PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Společná evropská

Více

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

Studená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná.

Studená válka. Mír nemožný, válka nemyslitelná. Studená válka Mír nemožný, válka nemyslitelná. Kdo? USA NATO dvě supervelmoci dva vojenské pakty SSSR Varšavská smlouva USA a SSSR vyšly z 2. sv. války jako dvě supervelmoci se zcela protichůdnými politickými

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno 29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove.

První chvíle Československé republiky byly plné horečných změn. Že je všechno jinak, poznal hned ráno 29. října 1918 místodržící hrabě Coudenhove. První roky republiky Samostatný československý stát vznikl po skončení první světové války s přispěním vítězných mocností Spojených států, Anglie a Francie na troskách rakousko-uherského císařství. I když

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Seznamte se s historií

Seznamte se s historií Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné

Více

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Bleskový výzkum SC&C pro Českou televizi Důchodová reforma a odbory prosinec 2010 Praha 3. prosince 2010 Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Metodologie

Více

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC

GYMNÁZIUM BRNO-BYSTRC Autoři Iva Černá Tereza Černá Veronika Nevřivá Michaela Obrovská Jan Procházka Alžběta Rádsetoulalová Tereza Smékalová Natálie Tejkalová Pedagogické vedení PhDr. Jana Henzlová Spolubojovníci ve válce proti

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Pracovní list 02 14 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Úkol č. 1: Doplňování Doplň chybějící části textu: 1. Základní práva a svobody občana našeho státu jsou zakotvena v, která je součástí. 2. Stát díky

Více

číslo 4 2010 V čísle naleznete... TOULKY LONDÝNEM POLITICI URÁŽEJÍ POLITICKÉ VĚZNĚ! www.politicti-vezni.cz

číslo 4 2010 V čísle naleznete... TOULKY LONDÝNEM POLITICI URÁŽEJÍ POLITICKÉ VĚZNĚ! www.politicti-vezni.cz číslo 4 2010 V čísle naleznete... TOULKY LONDÝNEM POLITICI URÁŽEJÍ POLITICKÉ VĚZNĚ! www.politicti-vezni.cz 2010 TOULKY LONDÝNEM Členové SBPV se konečně vydali na cestu do světa. Better late than never

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost

Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost Právo na život v komunitě je jednou z klíčových podmínek občanství. Chceme upozornit na důležitost občanství. Mnoho lidí toto právo nemá možnost naplnit. Politici, úředníci a často ani poskytovatelé sociálních

Více

Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24.

Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24. Co se děje v ČR?! Orley Clark Ashenfelter profesor ekonomie na Princeton University v USA byl hostem pořadu ČT24. Na otázku, zda má Česko přistoupit do měnové unie a přijmout Euro odpověděl: Tuto otázku

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_341 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook

DĚJEPIS 9.ROČNÍK DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA2014.notebook POVÁLEČNÉ USPOŘÁDÁNÍ SVĚTA, DŮSLEDKY DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, NĚMECKÁ OTÁZKA Jaltská konference (leden/únor 1945) Velká trojka (Stalin, Churchill, Roosevelt) jednala o uspořádání Německa po válce, Německo

Více

"Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně.

Marcela, představila se nejistě a téměř kajícně. "Marcela," představila se nejistě a téměř kajícně. "Ivan Toman," zareagoval stereotypně jako po každém zazvonění telefonu, a teprve poté si uvědomil, kdo volá. "To jsi ty, Marcelo?" nechtěl věřit tomu,

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

S tendrem na mýtné poradí za desítky miliónů Deloitte. Zakázku dostal bez soutěže... 2

S tendrem na mýtné poradí za desítky miliónů Deloitte. Zakázku dostal bez soutěže... 2 PŘEHLED ZPRÁV S tendrem na mýtné poradí za desítky miliónů Deloitte. Zakázku dostal bez soutěže... 2 Podle novely by mohl stát nakupovat stavební stroje z peněz dopravního fondu... 3 Vnitro nemusí řešit

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Židé jako menšina. Židovské identity

Židé jako menšina. Židovské identity Židé jako menšina 115 Na konci první světové války se nadnárodní habsburská monarchie rozpadla. Místo nadnárodního mocnářství, v němž přinejmenším v Předlitavsku, jeho západní části, platilo, že i přes

Více

CZ.1.07/1.1.02/03.0064

CZ.1.07/1.1.02/03.0064 Materiál pro domácí VY_06_Vla5E_9 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 2014 STEM VOLEBNÍ PREFERENCE ČERVEN 201 V červnovém volebním modelu STEM by se do Poslanecké sněmovny nedostalo hnutí Úsvit, sněmovna by tak byla složena ze šesti stran. Poslední tři měsíce před prázdninami

Více

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

Mentální obraz Romů AKTIVITA

Mentální obraz Romů AKTIVITA Cíle studenti jsou schopni vyjádřit představy asociace spojené se slovy průměrný Rom uvědomují si, že mentální obraz nemusí být plně v souladu se skutečností jsou schopni analyzovat svoje postoje a odhalit

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové!

Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Místopředsedkyně Senátu PČR paní dr. Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážené dámy, vážení pánové! Od hostů se očekává zdravice. Jsem velmi ráda, že vás

Více

SHARE "50+ v Evropě" Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém věku v Evropě 2010/11

SHARE 50+ v Evropě Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém věku v Evropě 2010/11 Logo agentury Číslo dotazníku: ID respondenta - - Křestní jméno Datum rozhovoru: Číslo tazatele: SHARE "50+ v Evropě" Studie o zdraví, stárnutí a důchodovém věku v Evropě 2010/11 Písemný dotazník email:

Více

Ministr zdravotnictví nabídl 2 miliardy na platy zdravotníků

Ministr zdravotnictví nabídl 2 miliardy na platy zdravotníků 28.1.2011 ČRo 1 - Radiožurnál Ministr zdravotnictví nabídl 2 miliardy na platy zdravotníků Ministr zdravotnictví Leoš Heger dnes nabídl nemocnicím 2 miliardy korun na platy zdravotníků. Lékaři ale požadují,

Více

Nahrávka z porady TV Prima: Nechci, aby dcera musela chodit v burce, říká zástupce majitele

Nahrávka z porady TV Prima: Nechci, aby dcera musela chodit v burce, říká zástupce majitele DOMÁCÍ ZAHRANIČÍ EKONOMIKA SPORT NÁZORY MAGAZÍN AUTO VIDEO SOUD S NEČASOVOU A RITTIGEM ČSSD PROHRÁLA SOUD O 300 MILIONŮ ČAPÍ HNÍZDO UPRCHLICKÁ KRIZE DĚNÍ V KRAJÍCH Nahrávka z porady TV Prima: Nechci, aby

Více

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Č.j. 2224/04 V Praze dne 10. března 2004 PROGRAM SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY která se koná ve středu dne 17. března 2004 v 9.00 hod. v zasedací síni budovy Úřadu vlády České republiky,

Více

Obraz extrémistických aktivit v českých médiích Mgr. Peter Gabaľ

Obraz extrémistických aktivit v českých médiích Mgr. Peter Gabaľ Obraz extrémistických aktivit v českých médiích Mgr. Peter Gabaľ Čím víc se nás nebo našeho oboru nějaká zpráva dotýká, tím snazší je odhalit v ní nesrovnalosti. A čím vzdálenější nám téma je, tím snáze

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK.

PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008. Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! KRESBA: Milan KOCMÁNEK. TÝDENÍK PŘÍLOHA 17. PROSINCE 2008 Tohle je náš nejtěžší případ. Učitel Vonásek, který uvěřil, že dostane přidáno! Vonásek k tabuli Milan Kocmánek & Leopold Králík 2 Já nevím, co pořád chtějí. Jestli je

Více

Národní hrdost (pracovní list)

Národní hrdost (pracovní list) Základní škola a Mateřská škola Dolní Hbity, okres Příbram 6. ročník Národní hrdost (pracovní list) Mgr. Jana Vršecká VY_32_INOVACE_VO.Vr.20-1 - Popis Předmět: Výchova k občanství Stupeň vzdělávání: druhý

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Problémové oblasti světa

Problémové oblasti světa Problémové oblasti světa 1 Problémové oblasti Afrika (Alžírsko, Keňa, Mosambik, Súdán, Zimbabwe, Rwanda) Amerika (Kolumbie, Mexiko, Peru) Asie (Afghánistán, Čečensko, Irák, Írán, Kašmír, Timor) Evropa

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na

Téma: životopis žák se orientuje v životopise, vyhledává podstatné informace, pohlíží na VY_12_INOVACE_číslo přílohy 1_ČJ_5B_16 Úvodní část seznámení s cílem hodiny: životopis Václava Havla Hlavní část životopis a literární tvorba Václava Havla Závěrečná část zpětná vazba probrané látky Shrnutí

Více

Vývoj strany 1989-2007

Vývoj strany 1989-2007 České parlamentní strany 2007 - křižovatky a cesty Strana zelených Vývoj strany 1989-2007 PhDr. Petr Sokol, CEVRO sokol@cevro.cz Strana zelených Složitý vývoj východoevropský osud Několik etap vývoje Dvakrát

Více

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha,

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ STRANY Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÝ PLURALISMUS = existence mnoha politických stran a zájmových skupin působí ve společnosti

Více

140.187 Str. 1 DOTAZNÍK CESES

140.187 Str. 1 DOTAZNÍK CESES . Str. DOTAZNÍK CESES Rád(a) bych Vám položil(a) několik otázek na téma Vaší budoucnosti a budoucnosti naší země. Nejdříve bych se rád(a) zeptal(a) na Vaši budoucnost.. Zkuste si, prosím, představit, jak

Více

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI

VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 2013: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 2012 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/01 VYDÁNO DNE 10.. 01 VYSVĚDČENÍ SPOLEČNOSTI ZA ROK 01: LEPŠÍ ZNÁMKY NEŢ ZA ROK 01 DOSTALA OD VEŘEJNOSTI NAPROSTÁ VĚTŠINA HODNOCENÝCH OBLASTÍ. Změny na politické scéně,

Více

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ

ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ ZKOUŠKA PRO ÚČELY UDĚLOVÁNÍ STÁTNÍHO OBČANSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY MODELOVÝ TEST Z ČESKÝCH REÁLIÍ 1 1. Který den se v Česku rozdávají vánoční dárky? A) 6. ledna. B) 24. prosince. C) 25. prosince. D) 26. prosince.

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vybrané

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

JAKÝ JE HRDINA. Osudy čs. válečných letců. 4. Každá skupina dostane MATERIÁL, který si přečte. Následuje diskuse o obsahu dokumentu.

JAKÝ JE HRDINA. Osudy čs. válečných letců. 4. Každá skupina dostane MATERIÁL, který si přečte. Následuje diskuse o obsahu dokumentu. JAKÝ JE HRDINA Osudy čs. válečných letců ANOTACE: Aktivita přímo navazuje na film. Díky využití záznamových archů, které žáci během projekce vyplní, jim pomůže blíže se seznámit s protagonisty snímku třemi

Více

Přistěhovalectví ve Francii 2005

Přistěhovalectví ve Francii 2005 Přistěhovalectví ve Francii 2005 1/10 1. Úvod Tato práce se zabývá problematikou multikulturalismu ve Francii do roku 2005. Obsahuje i část o pouličních nepokojích, ty jsou ale jen vrcholkem ledovce, a

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Zpráva z bleskového výzkumu

Zpráva z bleskového výzkumu STEM - Středisko empirických výzkumů, Sabinova 3, 0 02 Praha 3 Zpráva z bleskového výzkumu STEM pro Friedrich Naumann Stiftung V Praze dne 15. dubna 0 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: bleskový reprezentativní

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více