Princip formální publicity při vedení katastru nemovitostí

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Bakalářská práce Princip formální publicity při vedení katastru nemovitostí Marcela Mühlhanslová Akademický rok 2008/2009 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Princip formální publicity při vedení katastru nemovitostí zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. V České Třebové dne 14. dubna

2 Obsah 1. Úvod Historický vývoj Základní pojmy katastru nemovitostí Právní předpisy vztahující se ke katastru nemovitostí Prováděcí předpisy Současná právní úprava na úrovni příslušných zákonů Principy vedení katastru nemovitostí Principy vedení katastru nemovitostí Principy řízení o vkladu Princip formální publicity v KN Katastr nemovitostí Katastr nemovitostí Předmět katastru nemovitostí Obsah katastru nemovitostí Katastrální úřad a katastrální pracoviště Katastrální úřad Katastrální pracoviště Poskytování údajů z katastru nemovitostí Poskytování údajů a podmínky jejich poskytování Forma poskytování údajů z KN Úřední deska Informace o vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy Lhůty pro poskytování údajů Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) Poskytování informací z katastru nemovitostí Nahlížení do KN Dálkový přístup k údajům v KN a internetové služby Webové služby dálkového přístupu Bezplatné poskytování údajů z KN samosprávným orgánům Veřejnost katastru nemovitostí a ochrana osobních údajů Princip formální publicity a jeho uplatnění v praxi Závěr Resumé Seznam použitých zkratek Seznam použité literatury

3 1. Úvod Již od pradávna měl člověk potřebu poznat přírodu, která ho obklopovala. Chtěl proniknout do jejích tajů a svá poznání sdělovat ostatním lidem. Snaha znázorňovat krajinu tak, aby jemu i ostatním lidem mohla kdykoliv později poskytnout možnost orientace v poznaném prostředí, ho vedla k potřebě zakreslování map a ty znovu a znovu zdokonalovat. Další vývoj společnosti přinesl i první úvahy o využití map nejen k účelům poznání, ale i k dalším a to ryze praktickým. Prvotní snaha kreslit mapy pro základní orientaci v terénu byla tedy doplněna i snahou o vytvoření prvních mapových podkladů, které by spolu s výměrami pozemků mohly být základem pro vyměřování daní. Úsilí o jednotnou daňovou politiku je patrné již počátkem 11. století a od té doby se začal tvořit systém pozemkové evidence, který byl později nazván katastr nemovitostí. Vznik slova katastr. Již poslechem tohoto slova vyloučíme možnost českého původu. Existuje několik verzí na vznik slova katastr. je odvozeno z latiny (caput = hlava, tastrum = soupis, capitastrum = soupis podle hlav, později podle jakékoliv jednotky) a znamená krátce asi totéž co soupis. je odvozeno z původního řeckého slova katastichon, které znamená soupis a vzniklo spojením dvou řeckých slov kata stichon, což znamená řádka po řádce. dle zvukové podoby by mohlo být odvozeno z řeckého slova castró, které znamená kreslit nebo vykreslovat, tento původ ovšem nekoresponduje s původním charakterem katastrů, které se vedly pouze na základě slovního popisu, tz. bez kreseb. Obecně býval slovem KATASTR označován přehledný soustavný popis zvláštních vlastností, osob, věcí nebo práv, zejména pak soupis pozemků nebo i výtěžků z obchodů a živností pořizovaný k účelům daňovým. 3

4 Vývoj katastru můžeme sledovat podle jeho dvou různých významových aspektů 1. Katastr jako evidence práv k nemovitostem (funkce majetkoprávní) 2. Katastr jako podklad pro daňový systém (funkce fiskální) Historická posloupnost vývoje katastru jako evidence práv k nemovitostem 1. Zemské desky Urbáře, Vesnické gruntovní knihy 2. Pozemkové knihy (veřejné knihy) Zemské desky, Pozemkové knihy, Horní desky, Vodní knihy, Železniční knihy 3. Evidence nemovitostí (EN) 4. Katastr nemovitostí České republiky (KN) Historická posloupnost vývoje katastru jako podkladu pro daňový systém 1. Historická berní evidence počátky berních evidencí, první rustikální katastry v Čechách (1. a 2. berní rula), lánové rejstříky na Moravě, tereziánské katastry (3. a 4. berní rula, dominikální katastr, tereziánská rektifikace katastru), josefovský katastr, tereziánsko-josefský katastr, 2. Stabilní katastr reambulovaný stabilní katastr 3. Katastr evidence daně pozemkové 4. Pozemkový katastr 5. Jednotná evidence půdy (JEP) 6. Evidence nemovitostí (EN) 7. Katastr nemovitostí ČR (KN) Tyto dvě hlavní linie evidování nemovitostí na našem území, vedené dvěma vedle sebe působícími evidenčními nástroji, jejichž počátek můžeme u funkce fiskální sledovat od 11. století a u funkce majetkoprávní od počátku 14. století se poprvé spojily až vznikem Evidence nemovitostí. 1 Došlo poprvé ke spojení technické evidence nemovitostí s evidencí věcných práv k nim u jediného evidenčního orgánu (středisek geodézie). 1 Evidence nemovitostí byla konstituována Zákonem č.22/1964 Sb.,o evidenci nemovitostí. K zákonu pak byla vydána prováděcí Vyhláška č.23/1964 Sb. 4

5 2. Historický vývoj Cílem této kapitoly nebude detailně popsat historii pozemkových evidencí na území našeho státu, ale nastínění základních mezníků naplňujících působení publicity (veřejnosti) při evidování nemovitostí, a to od jejích počátků, až po vznik současného katastru nemovitostí České republiky. Poprvé se setkáváme s principem veřejnosti katastrálního operátu zavedením 3. berní ruly, označované jako 1. tereziánský katastr rustikální, který vstoupil v platnost dne Strany mohly proti jeho obsahu podávat do tří let námitky a připomínky a také do něj směly nahlížet. Držitelé půdy dostali také poprvé v historii výtahy z nové ruly (neboli katastru). V této době také došlo k částečnému měření terénu zeměměřiči. Zveřejnění údajů z tereziánského katastru mělo za následek množství stížností a návrhů na řešení otázky daňových podkladů. Velmi zásadní pro veřejnost katastrálního operátu byl Nejvyšší patent císaře Josefa II. o reformě pozemkové daně a vyměření půdy. z Josefský katastr byl podle tohoto patentu veřejný. Nařizujeme, aby přiznání k trvalému nahlédnutí pro každého byla u soudce nebo faráře uložena, aby tímto způsobem jedna obec druhou, jeden držitel druhého mohli kontrolovat. A konfidentům byly zaručeny vysoké odměny. Poprvé v historii se také provedlo přímé měření skutečného stavu v terénu jako základ berní politiky 2. Počátek evidence práv k nemovitostem se na našem území datuje již do 14. století, kdy si šlechta začala zajišťovat svá věcná práva k nemovitému majetku zápisem do tzv. zemských desek. Původně byly tyto knihy vedeny zemským soudem a sloužily k zápisu o soudních sporech. Již vznik této evidence nám tedy dokládá základní smysl pozemkové evidence a to je ochrana práv k nemovitostem. České zemské desky byly sice v roce 1541 při požáru v Praze zničeny, ale usnesením zemského sněmu v červenci 1541 byla jejich činnost oživena a následně byl stanoven i způsob obnovy shořelých vkladů. Obnova zápisů se děla podle předložených písemných dokladů nebo na základě ústních prohlášení do knih zvaných communitatis nebo kde sami kladou. Vklad se stal platným, pokud proti prohlášení nevznesl nikdo do tří let a osmnácti neděl námitku ( zemská lhůta). Tento 2 Zdroj dostupný k této kapitole na: 5

6 způsob obnovy vkladů nám jen potvrzuje hluboké historické kořeny principu formální publicity při vedení evidence práv k nemovitostem. Podobu novodobé pozemkové evidence do značné míry určuje občanské právo. Císařským patentem z č. 946 Sb.z.s. byl vyhlášen Všeobecný zákoník občanský, který platil na našem území plných 140 let. Tento zákoník občanský mimo jiné stanovil, že k převodu vlastnictví nemovitých věcí je třeba zápis do pozemkových knih, nazývaný vklad (intabulace). Dne byl přijat obecný knihovní zákon ( zákon z č.95/1871 ř.z. o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách), který zakotvil princip veřejnosti v 7,: Pozemkové knihy jsou veřejné. Kdokoliv může do pozemkových knih nahlédnouti u přítomnosti některého úředníka pozemkových knih a vyžádati si z nich opisy nebo výpisy, které vydá listovní pod vlastní odpovědností. Dne byl přijat zákon o založení nových pozemkových knih (zákon č. 92/1874 z.z.č. o založení nových pozemkových knih pro království České a o jejich vnitřním zařízení). Bylo určeno, že v nových pozemkových knihách mají být zaneseny veškeré nemovitosti i práva a povinnosti s nimi spojené. Práva zapisovaná do pozemkových knih se nabývala vkladem (intabulací). Zakotvením intabulačního principu tj. ztotožněním okamžiku nabytí práva s okamžikem jeho veřejné publicity v pozemkové knize, spolu s dodržováním přísných a přesných formálních pravidel pro zápis, byl zajišťován vysoký soulad mezi skutečností a evidovaným stavem. Obecný knihovní zákon a zákon o založení nových pozemkových knih vymezily základní principy středoevropské tradice evidence právních vztahů k nemovitostem. Československá republika převzala v roce 1918 plně fungující systém pozemkové evidence. Dne byl přijat zákon č. 177/1927 S.z.n., o pozemkovém katastru a jeho vedení (Katastrální zákon). Katastr daně pozemkové se přejmenoval tímto zákonem oficiálně na pozemkový katastr a začal měnit svůj původní účel. Jeho původní daňové poslání se začalo přetvářet na účel právní a všeobecně hospodářský. Princip veřejnosti byl zakotven v tomto zákoně v 8, odst. 1 Operáty pozemkového katastru jsou veřejné. 3 Princip formální publicity při vedení pozemkové evidence byl na našem území mírně oslaben až v letech Socialistické hospodářství nemělo zájem na 3 Podmínky pro nahlížení viz. 8, odst. 2 a 3 zákona 177/1927 Sb. 6

7 ochraně soukromého vlastnictví k majetku, ke kterému měly užívací právo socialistické organizace. Oslabení principu veřejnosti je patrné v zákoně 22/1964 Sb., 9, odst. 1, : Kdo osvědčí oprávněný zájem, může pokud tomu nebrání zájem společnosti, nahlížet do evidence nemovitostí a pořizovat si z ní náčrty, opisy nebo výpisy. Současný katastr nemovitostí České republiky je založen na právní úpravě z roku V dnešním katastru nemovitostí došlo k návratu k osvědčeným principům pozemkových knih, mezi něž řadíme i princip formální publicity. Vznikem KN došlo ke spojení dvou právních institutů v institut jediný. Spojila se oblast veřejného práva a občanského práva. Ze systémového hlediska lze KN zařadit do kategorie veřejných knih splňuje všechny potřebné principy. 4 4 Dostupný zdroj k této kapitole na: KATASTR_HISTORIE 7

8 3. Základní pojmy katastru nemovitostí V této kapitole bych chtěla představit nejpoužívanější pojmy při vedení KN, které bezprostředně souvisejí s působením jednoho z tradičních principů evidence nemovitostí - principu formální publicity. Jedná se o pojmy běžně se vyskytující při poskytování údajů z KN či při poskytování informací z KN prostřednictvím Internetu. Budova nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Byt místnost nebo soubor místností, které jsou dle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Břemeno, věcné - omezení vlastníka nemovitosti tak, že je povinen něco trpět, činit nebo se něčeho zdržet. Věcná břemena přecházejí s vlastnictvím nemovitosti na nabyvatele. Číslo evidenční číslo, kterým se označují budovy a objekty, které jsou pevně spojeny se zemí a které slouží pouze na dočasné bydlení. Číslo listu vlastnictví - číslo, pod kterým je vlastník (list vlastnictví) v rámci katastrálního území zapsán v souboru popisných informací katastru nemovitostí. Číslo popisné číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova (nebo soubor budov) trvalého charakteru (obytná, provozní, obchodní), která je oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným nebo evidenčním. Digitalizace mapy proces převodu analogové (grafické mapy) nebo jiných podkladů do počítačové zpracovatelské formy. Druh pozemku - druhem pozemku evidovaným v katastru nemovitostí ČR jsou orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocný sad, trvalý travní porost, lesní půda, vodní plocha, zastavěná plocha a nádvoří, ostatní plocha. Doplnění pozemku ze zjednodušené evidence katastru nemovitostí - doplnění pozemku do souboru popisných informací katastru nemovitostí a souboru geodetických informací katastru nemovitostí. Tímto procesem se do evidence v obou 8

9 částech operátu katastru nemovitostí vracejí pozemky, které byly v 50. až 60. letech 20. století sceleny do velkých, obvykle zemědělských a lesních půdních celků. Evidence nemovitostí soupis a popis nemovitostí a jejich geometrické zobrazení na mapách s vyjádřením vlastnických a uživatelských vztahů k nim. Evidence byla v platnosti podle zákona o evidenci nemovitostí od do a byla předchůdce dnešního katastru nemovitostí. Extravilán nezastavěná část obce, část území obce mimo intravilán (zastavěná část). Geometrické a polohové určení pozemku - číselné vyjádření hranic pozemků a obvodu budov souřadnicemi v souřadnicovém systému S-JTSK nebo vyjádření údaji (výsledky geodetických měření) zaznamenanými v měřických dokumentacích nebo grafické zobrazení v katastrální mapě. Geometrický plán - návrh změny vyjádřený graficky s vyčíslením výměr po změně a s vyjádřením majetkoprávních vztahů. Geometrický plán musí být po vyhotovení potvrzen na katastrálním úřadě (je určený pro údržbu katastru nemovitostí v aktuálním stavu). Hranice pozemku - čára oddělující pozemky různých správních celků, územně technických jednotek, vlastníků, uživatelů nebo pozemky různých kultur a jednotlivé parcely. Hranice, vlastnická hranice mezi pozemky různých vlastníků. Identifikace parcel - porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v operátech Katastru nemovitostí se zápisem, popřípadě zákresem v jiných operátech nebo právoplatných listinách. Identifikace parcel je veřejnou listinou. Identifikátor vyjadřuje jednoznačné určení informačního údaje (rodné číslo občana, identifikační číslo právnické osoby, číslo katastrálního území podle jednotného číselníku prostorových jednotek statistického úřadu apod.) Informační systém katastru nemovitostí - systém, který uspořádává popisné (textové) a geodetické (grafické) údaje (data) katastru nemovitostí a umožňuje jejich průběžné vedení, údržbu a distribuci k jejich uživatelům. 9

10 Jiný oprávněný - osoba, která je oprávněna na základě zákona nebo právní listiny nakládat s nemovitostmi (např. město, obce, jiná právnická osoba jsou oprávněny hospodařit s pozemní komunikací, vodní plochou a tokem, lesem atd.). Katastrální mapa - podrobná polohopisná mapa velkého měřítka zobrazující nemovitosti a udržovaná ve stálém souladu se skutečným stavem v terénu. Tvoří soubor geodetických informací katastru nemovitostí. Katastrální mapa má tyto formy: Digitální katastrální mapa (DKM) Grafická katastrální mapa Katastrální mapa obnovená digitalizací (KM-D) Kopie katastrální mapy obraz katastrální mapy, případně její části, pořízený ručně reprograficky nebo jako výstup z počítačových souborů. V praxi se používá také pojem snímek katastrální mapy. Kopie katastrální mapy označená předepsaným způsobem je veřejnou listinou. Kopii katastrální mapy lze doplnit orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí, avšak takto doplněná kopie již není veřejnou listinou. Katastr zobrazení a soupis pozemkového majetku, určený původně pro vyměřování pozemkové daně. Dnes je doplněn pojmem nemovitostí a tvoří ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích, o vybraných nadzemních budovách spojených se zemí pevným základem, o bytech a nebytových prostorech, a o právních vztazích, které se k nim vážou. Katastrální úřad orgán státní správy na úseku katastru nemovitostí s okresní působností podle zákona č. 359/1992 Sb. o orgánech zeměměřictví a katastru. Zejména vykonávají státní správu katastru nemovitostí ČR, správu zhušťovacích bodů a bodů podrobného polohového a výškového bodového pole, projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí ČR, schvalují změny katastrálních hranic atd.. Katastrální území - technická územní jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a společně evidovaný soubor nemovitostí. Obvod je zpravidla totožný s územím obce, která však může obsahovat i více katastrálních území Katastr nemovitostí - soupis a popis nemovitostí, jejich geometrické zobrazení na mapách s vyjádřením užívacích a vlastnických vztahů, který je příslušný vždy k jednomu katastrálnímu území. 10

11 Katastr pozemkový geometrické zobrazení, soupis a popis všech pozemků ve státě vykonávané podle zákona 177/1927 Sb. o pozemkovém katastru a jeho vedení a vládního nařízení č.64/1930 sloužil jako podklad na vybírání veřejných daní, na zakládání, obnovu anebo doplnění veřejných knih a jejich map, na zabezpečení vlastnictví, na převod nemovitostí a na reálný úvěr. Kniha, pozemková veřejná kniha, ve které se vedli vlastnické a jiné věcné práva k nemovitostem. List vlastnictví - doklad evidence vlastnictví a věcných práv v katastru nemovitostí. Součást souboru popisných informací KN a současně i jeden z výstupů z katastru nemovitostí. Obsahuje jméno (název) vlastníka (spoluvlastníků), rodné číslo nebo číslo právnických osob, seznam nemovitostí, které vlastník (spoluvlastníci) v katastrálním území vlastní s uvedením jejich parcelních čísel, příp. evidenčních a údaje o právních vztazích k nemovitostem. Označuje se číslem listu vlastnictví. List vlastnictví je rozdělen na záhlaví a části označené A,B,B1,C,D,E,F a zakládá se vždy jeden pro nemovitosti, ke kterým jsou vztaženy shodné vlastnické vztahy pro každého vlastníka (spoluvlastníky) nebo jiného oprávněného v rámci katastrálního území. Samostatný list vlastnictví se zakládá pro dům s vymezenými jednotkami a v souvislosti s tím se zakládají i samostatné listy vlastnictví pro vlastníky (spoluvlastníky) vymezených jednotek. Samostatný list vlastnictví se zakládá i pro duplicitní zápis vlastnictví nemovitosti. Nemovitost - pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem. ( 119 ObčZ) Parcela - geometrický obraz pozemku na katastrálních mapách označený parcelním číslem. Parcelní číslo - tímto číslem je označena parcela shodně ve všech částech měřického a písemného operátu katastru nemovitostí. Parcela, stavební parcela určené k zastavění. Parcela, pozemková pozemek, který není stavební parcelou. Pozemek - část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí správní, popřípadě katastrálního území, hranicí vlastnickou, užívací nebo hranicí druhů pozemků. 11

12 Plomba (o změně práv k nemovitostem) dočasné vyznačení skutečnosti, že právo k nemovitosti evidované v katastru je dotknuté změnou; plomba se zruší vykonáním vkladu nebo záznamu nebo rozhodnutím o zastavení konání nebo zamítnutím vkladu. Poznámka o právech k nemovitostem do katastru nemovitostí poznámka o právech je úkon správního orgánu, jejíž smyslem je upozornit na skutečnost, že o příslušné nemovitosti bylo vyneseno rozhodnutí v souvislosti se zahájením výkonu rozhodnutí prodejem, vyhlášením konkurzu proti vlastníkovi nebo se zahájením vyvlastňovacího řízení a který nemá vliv na vznik, změnu ani zánik práv k nemovitostem. Práva k nemovitostem, věcná věcná práva jsou subjektivně práva, která tvoří všeobecné nebo částečné přímé panství nad věcmi; do katastru nemovitostí se zapisují ve smyslu platných právních předpisů; podle toho, zda je panství všeobecné nebo částečné, tak se rozeznávají tyto věcné práva: a) vlastnické právo (spoluvlastnictví), které je všeobecnou, přímou, právní mocí nad věcí, protože dává vlastníkovi (spoluvlastníkovi v určitých případech) právo, aby všeobecně s věcí podle svobodné vůle nakládal. b) práva na cizí věci, které jsou sice též přímou právní mocí nad věcí, ale jen částečně; patří sem záložní právo, podzáložní právo, záložní pohledávky a věcná břemena. Sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru. Obsahuje tedy protokol o vkladech, protokol o záznamech, výkaz změn, smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny, spisy, záznam pro další řízení, protokol o výsledku revize katastru. Veřejná listina poskytnuta katastrálním pracovištěm listina musí být opatřena datem, otiskem kulatého razítka katastrálního pracoviště se státním znakem, jménem, příjmením a podpisem oprávněného zaměstnance katastrálního pracoviště, který jí vyhotovil, a kolkem nebo doložkou o úhradě správního poplatku jiným způsobem nebo o osvobození od správního poplatku. Vlastník nemovitosti fyzická nebo právnická osoba, která vlastní nemovitost a může toto vlastnictví doložit výpisem z listu vlastnictví katastru nemovitostí. 12

13 Výkaz změn doklad o vyznačení změny v souboru popisných informací katastru nemovitostí. Výměra pozemku - plocha pozemku zobrazeného v katastrální mapě jako parcela, tj. plocha vztažená k vodorovné zobrazovací rovině této mapy; zaokrouhluje se na celé metry čtvereční. Výpis z katastru nemovitostí - výpis údajů z katastru nemovitostí, tj. výčet parcel a budov nebo jednotek vlastníka (spoluvlastníků) nebo jiného oprávněného, přislušejících k listu vlastnictví s údaji o právních vztazích. Výčet údajů může být úplný nebo částečný (dle pokynů žadatele). Výpis z katastru nemovitostí označený předepsaným způsobem je veřejnou listinou. Záznam druh zápisu práva k nemovitosti do katastru nemovitostí, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí (práva, které vzniklo, změnilo se nebo zaniklo zejména ze zákona, rozhodnutím státních orgánů, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním, a to na základě listin vyhotovených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy). Přesné definice většiny výše uvedených pojmů jsou zakotveny v paragrafech 4, 19 a 27 katastrálního zákona 5 a podrobný popis údajů evidovaných v katastrálním operátu obsahuje katastrální vyhláška 6. oddíl 3, paragrafy Zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů 6 Jedná se o vyhlášku 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon, obojí ve znění pozdějších právních předpisů 13

14 4. Právní předpisy vztahující se ke katastru nemovitostí V rámci této kapitoly se pokusím o nastínění současné právní úpravy prováděcích předpisů a příslušných zákonů, které upravují katastr nemovitostí Prováděcí předpisy 7 Nařízení vlády č. 111/2001 Sb. o porovnávání a přejímání údajů katastru nemovitostí České republiky a evidence obyvatel. Upravuje postup porovnávání údajů o fyzických osobách zapsaných v katastru nemovitostí ČR jako vlastníků těchto nemovitostí nebo jiných osob oprávněných z právního vztahu. Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky, ve znění vyhlášky č. 460/2003 Sb., vyhlášky č. 345/2004 Sb., vyhlášky č.44/2005 Sb., vyhlášky č.457/2006 Sb. a vyhlášky č. 50/2008 Sb. Tato vyhláška upravuje podmínky a formu poskytování údajů z katastru nemovitostí a dále také výši úplaty za poskytování údajů z katastru nemovitostí pokud tuto úplatu neupravuje zvláštní právní předpis. Sdělení Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního č. 263/2005 Sb., tímto sdělením se zveřejňuje Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu. Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) obojí ve znění pozdějších právních předpisů, (katastrální vyhláška). Vyhláška podrobněji upravuje obsah a předmět katastru, činnosti při správě katastru a obnově katastrálního operátu, zeměměřičské činnosti pro účely katastru, vyhotovování geometrických a jiných plánů v rámci katastru. Tato vyhláška nahradila vyhlášku č. 190/1996 Sb. 7 K tomuto zdroj dostupný na: PRED_SEZ a dále pak zdroj ASPI 14

15 4.2. Současná právní úprava na úrovni příslušných zákonů 8 Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákona č.103/2000 Sb., zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 53/2004Sb., zákona č.342/2006 Sb., zákona č.186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 269/2007 Sb. a zákona č. 008/2009 Sb. Jedná se o klíčový zákon upravující rozhodující činnosti na úseku vedení katastru nemovitostí a zároveň také vytváří podmínky pro využití KN ve státním informačním systému. Katastr představuje soubor údajů o nemovitostech v ČR, zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem 9. Zákon tak splňuje úlohu technické evidence nemovitostí s dřívější úlohou pozemkových knih. Dle 2 odst. 1 tohoto zákona jsou předmětem katastru pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory a stavby spojené se zemí pevným základem, o kterých to stanoví zvl. právní předpis. Tímto zákonem je pak také upraven postup pro zápis právních vztahů a jiných údajů ve formě vkladu práva, záznamu či poznámky. Dále pak stanovuje, která práva mohou být zapisována k nemovitostem evidovaným v katastru a jakým způsobem mají být nemovitosti, které představují podklad pro zápis do KN v listinách označeny. Zákon kromě jiného také stanovuje povinnosti vlastníků, nájemců, obcí, státních orgánů a jiných oprávněných osob souvisejících se správou a vedením katastru. Neplnění takovýchto povinností představuje v některých případech porušení pořádku na úseku katastru spojených s pokutami za toto porušení. Katastrální zákon zakotvuje princip veřejnosti, což kromě nahlížení do katastrálního operátu umožňuje také poskytování údajů z katastru ve formě veřejných listin 10. Katastr mimo jiné také, za podmínek stanovených zvláštní vyhláškou, umožňuje dálkový přístup k údajům v něm vedených. 8 K této kapitole použité zdroje : - PRED_SEZ, - ASPI, Bumla J., Zeměměřické právo, Linde Praha a.s., Dle 1 odst. 2 katastrálního zákona 10 Těmito veřejnými litinami jsou např. výpisy,opisy, kopie,identifikace parcel atd. 15

16 Zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č.120/2001 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona 296/2007 Sb. Zákon zakotvuje, která práva vztahující se k nemovitostem zapsaným v KN se do této evidence nemovitostí také zapisují. Jedná se především o vlastnické právo, zástavní právo, předkupní právo, právo věcného břemene a další uvedené v 2 odst. 4 tohoto zákona. Zápisy těchto práv se uskutečňují vkladem, zápisem nebo poznámkou. Zde je potřeba zdůraznit, že tímto zákonem byl znovu obnoven konstitutivní princip, na základě kterého, právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají vkladem práva do katastru nemovitostí. Povolení ke vkladu vydává katastrální úřad v rámci správního řízení, které je zahájeno na návrh účastníků právního úkonu. Povinností katastrálního úřadu je nejpozději následující den po doručení listiny, na základě které se později provede zápis do KN, vyznačit v KN tzv. plombu, značící, že právní vztahy touto plombou označené jsou dotčeny změnou a zároveň také u nich probíhá řízení. Nově se zde také zakotvuje princip veřejné víry, neboli princip materiální publicity, stanovující, že ten kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí po účinnosti zákona, tedy po1.lednu 1993, je v dobré víře, že stav v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů neodpovídá skutečnosti 11. Zákon také deklaruje další princip vedení KN a to princip veřejnosti 12. Zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č.62/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 186/2001Sb., zákona č. 175/2003 Sb. a zákona č. 499/2004 Sb. Tento zákon bývá někdy označován také jako kompetenční zákon a to z toho důvodu, že upravuje strukturu zeměměřičských a katastrálních orgánů. Tímto zákonem se tak zřizuje Český úřad zeměměřičský a katastrální, který má představovat jeden z ústředních orgánů státní správy, přičemž tento orgán zastřešuje katastrální úřady a pracoviště a dále pak zeměměřičské a katastrální inspektoráty a 11 Bumla J., Zeměměřické právo, Linde Praha a.s., 2004, str Tomuto principu se věnuji v kapitole 5. této práce 16

17 katastrální úřady taktéž zřízené tímto zákonem. Forma řízení je u těchto výše uvedených orgánů dvoustupňová. Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb. a zákona č. 61/2006 Sb. Upravuje svodný přístup k informacím a to mimo jiné také v souvislosti s katastrálními úřady. Reguluje tak jejich činnost při poskytování informací zapsaných v KN. Katastr nemovitostí není upraven pouze prostřednictvím výše uvedených prováděcích předpisů a zákonů, ale jeho úprava je propojena s řadou dalších právních předpisů. Především se jedná o občanský zákoník, správní řád, stavební zákon, zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, zákon o konkursu a vyrovnání, obchodní zákoník, zákony vztahující se k daním z nemovitosti, exekuční zákon atd Zdroj pro tento odstavec dostupný na: PRED_SEZ2 17

18 5. Principy vedení katastru nemovitostí V rámci této kapitoly se pokusím o nastínění některých hlavních principů, kterými se řídí katastr nemovitostí. Tyto principy napomáhají vytvářet z evidence nemovitostí důvěryhodnou a spolehlivou evidenci, která je vytvořena pro potřeby široké veřejnosti a pro potřeby státu 14. Principem formální publicity 15, který je podstatný pro moji práci, se budu zabývat zvlášť v jedné z nadcházejících podkapitol Principy vedení katastru nemovitostí Princip priority Týká se pořadí zápisů právních vztahů k nemovitostem. Pořadí zápisů právních vztahů a poznámek v katastru nemovitostí, které se týkají stejné nemovitosti, se řídí, pokud zákon nestanoví jinak dobou, ve které došlo k doručení návrhu na zápis do katastru nemovitostí. Každý má právo nahlédnout do evidence doručených návrhů 16. Právní účinky vkladu nastávají ke dni podání návrhu na vklad. Princip legality Pouze zákon stanoví strukturu, správu a vedení katastru a to včetně údajů, které jsou předmětem evidence a dále pak práva a povinnosti všech zúčastněných 17. Princip materiální publicity Neboli také princip dobré víry, který se vztahuje k zápisům v katastru nemovitostí učiněných po 1. lednu Tento princip stanoví, že ten kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí po účinnosti zákona č. 265/1992 Sb. 18, tedy po 1. lednu 1993, je v dobré víře, že stav v katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže by musel vědět, že stav zápisů neodpovídá skutečnosti 19. V praxi to tedy 14 Zdrojem pro tyto principy: Kuba B., Olivová K., Katastr nemovitostí po novele, 7. Přepracované a doplněné vydání dle stavu k , Linde Praha a.s., Tento princip spadá do principů vedení katastru nemovitostí 16 Citace Kuba B., Olivová K., Katastr nemovitostí České republiky, 9.aktualizované vydání dle stavu k , Linde Praha a.s., 2005, str Tento princip více rozvíjí zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřičských a katastrálních orgánech a dále zákon, Zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky 18 Zákon o zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších právních předpisů. 19 Bumla J., Zeměměřické právo, Linde Praha a.s., 2004, str

19 znamená, že nabude-li osoba v dobré víře nemovitost od nevlastníka, může vlastnické právo k nemovitosti nabýt vydržením 20 Princip souladu se skutečným stavem Vlastníci nemovitostí mají ohlašovací povinnost, co se týče údajů vztahujících se k této nemovitosti a to za účelem toho, aby informace vedené v KN byly v souladu se skutečným stavem. Za neplnění této ohlašovací povinnosti vlastníkem či jiným oprávněným z nemovitosti jsou zákonem stanoveny sankce, které je postihují. Princip komplexnosti Katastr nemovitostí představuje informační systém o veškerých údajích týkajících se zapisovaných nemovitostí. Geodetické a písemné oslabení tohoto principu však způsobuje to, že ne všechny nemovitosti na území ČR jsou předmětem evidence v KN. Princip oficiality Tento princip se týká skutečností, které jsou do KN zapisovány z úřední povinnosti a to na základě podnětu ze strany nositele oprávnění nebo zprostředkovaně prostřednictvím příslušného státního orgánu Principy řízení o vkladu Princip legality Pouze zákon stanoví strukturu, správu a vedení katastru a to včetně údajů, které jsou předmětem evidence a dále pak práva a povinnosti všech zúčastněných 21. Princip intabulace 20 Institut vydržení upravuje občanský zákoník v 134. Vydržet vlastnické právo je možné tehdy, jsem li v dobré víře, že jsem vlastníkem nemovitosti a pečuji o ni nepřetržitě jako o vlastní alespoň po dobu deseti let. Neuběhne-li desetiletá doba, mám právo ponechat si plody a užitky z nemovitosti za dobu oprávněné držby. Bohužel však i když jsem vlastníkem v dobré víře, avšak neuplyne-li desetiletá vydržecí doba, mám povinnost navrátit nemovitost skutečnému vlastníkovi. 21 Tento princip více rozvíjí zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřičských a katastrálních orgánech a dále zákon, Zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky 19

20 Tento princip se vztahuje k zápisu věcných a dalších práv do KN. Princip zakotvuje, že ke vkladu či záznamu práv do KN dochází na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu 22. Princip konstitutivní (neboli také princip intabulační) Tento princip se vztahuje k problematice zapisování do katastru nemovitostí, avšak nepředstavuje jeden z univerzálních principů katastru. Zákon s některými zápisy (a to se zápisy ve formě vkladů) spojuje účinek vzniku, změny či zániku právních vztahů vztahujících se k zapsaným nemovitostem. Znamená to tedy, že aby některá práva mohla vzniknout, je potřeba, aby byly zapsány (vloženy) do katastru nemovitostí. Jedná se o poměrně starý princip, který byl zformován již v době vedení zemských desek a představoval jeden ze základních principů, který ovlivňoval zapisování do pozemkových knih 23. Tento konstitutivní princip byl na území našeho státu znovu zakotven zákonem č. 265/1992 Sb. 24. Na základě tohoto zákona tak došlo k výrazné změně v oblasti principů, jelikož dřívější záznamy před účinností výše uvedeného zákona měly pouze deklaratorní charakter. 25 Princip evidenční Jedná se o zápisy právních vztahů, které vznikají nezávisle na jejich zápisu do katastru a to např. ze zákona, rozhodnutím orgánu, vydržením či příklepem licitátora ve veřejné dražbě atd. Jejich zápis se uskutečňuje záznamem, na základě ohlášení vlastníka či jiné oprávněné osoby, která doloží listinu o změně práva k nemovitostem Citace dostupná na: 23 Zdroj Pekárek M, Píchová I., Pozemkové právo, Masarykova univerzita, 2003, str Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem 25 V praxi se konstitutivní princip uplatňuje např. při koupi nemovitosti prostřednictvím kupní smlouvy. Strany uzavřou nejdříve kupní smlouvu a poté podají návrh na vklad do KN spolu s touto kupní smlouvou. KN přezkoumá v rámci správního řízení jejich návrh a rozhodne-li o povolení vkladu, osoba kupujícího se stane vlastníkem této nemovitosti po vložení vlastnického práva do evidence KN. 26 V praxi se tento princip vztahuje například k dědickému řízení, kdy soud v rámci dědického řízení, rozhodne o zákonném nároku dědice ten se pak stává vlastníkem okamžikem nabytí právní moci. Jakmile je toto rozhodnutí pravomocné, zašle se KN, který pak již jen provede změnu vlastníka záznamem. Patří zde ale také např. vznik věcného břemene ze zákona. 20

21 5.3. Princip formální publicity v KN Veřejnost katastru nemovitostí má na našem území poměrně dlouhou historii. Mezi první veřejné katastrální operáty řadíme již 1. rustikální tereziánský katastr z roku Princip formální publicity však byl výrazně posílen až v roce 1871, kdy byla skutečně zakotvena ochrana důvěry v zápisy o právech vedených v pozemkových knihách. Tento princip byl mírně oslaben v letech 1964 až 1992 kdy k nahlížení do evidence nemovitostí a k vyhotovení výpisu zákon vyžadoval prokázání oprávněného zájmu. 27 Veřejnost současného katastru, jako základní a nezbytná podmínka pro poskytování údajů o nemovitostech evidovaných v katastru nemovitostí, je zakotvena v 13 ZápPr. a v 21 KatZ. Dle 13 Zákona č. 265/1992 Sb., zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem je každý oprávněn nahlédnout do katastru a učinit si o právních vztazích opisy nebo výpisy. Poté dle 21 Zákona č. 344/1992 Sb. zákon o katastru nemovitostí, je katastr nemovitostí zcela veřejný a každý má právo v úřední době a v určených prostorách za přítomnosti pověřeného pracovníka nahlížet do katastru a činit si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy či náčrtky. Do nedávna bylo toto možné bez jakéhokoli prokázání totožnosti a uvedení účelu, pro který údaj potřebuji. Na základě zákona č. 8/2009 Sb., s účinností od , však došlo ke změně zákona č. 344/1992 Sb. 28 která se týká 21. Dle této novelizace jsou nadále poskytovány údaje prostřednictvím ústní informace či nahlížením do katastru, avšak s výjimkou listin a přehledu vlastnictví. Údaje ze sbírky listin je nyní možné získat ve formě prosté nebo ověřené kopie, přehled vlastnictví pak ve formě tiskového výstupu pouze tehdy, prokáže-li žadatel svou totožnost a uvede účel, pro který tento údaj požaduje. Bude-li žádost o poskytnutí údajů podána žadatelem osobně na KÚ, vyžádá si úřad doklad o jeho totožnosti a žadatel vyplní písemnou žádost (obrázek 1 a 2), nebude-li však žádost podána osobně, musí být žádost opatřena: - úředně ověřeným podpisem žadatele, jde-li o fyzickou osobu - úředně ověřeným podpisem fyzické osoby, která jedná za žadatele, kterým je právnická osoba 27 Blíže popsáno již v kapitole 2 této práce. 28 Zákon o katastru nemovitostí 21

22 - úředním razítkem a podpisem oprávněné osoby, jde-li o orgán veřejné moci nebo organizační složku státu 29. Obrázek 1 Ukázka záznamu o ústní žádosti o poskytnutí kopie listiny ze sbírky listin katastru Kladný přínos z hlediska veřejnosti katastru u výše uvedené novely hodnotím ustanovení, podle kterého je možné na kterémkoliv katastrálním úřadě získat údaje z katastru nemovitostí z území celé České republiky, pokud jsou vedeny v digitální podobě, a dále také poskytování údajů katastru organizačním složkám státu bezplatně. Organizační složky státu tak již nemusí v současné době požadovat zajišťování výpisů po žadatelích a účastnících řízení. Pravděpodobně od července příštího roku bude zprovozněna čtveřice základních registrů 30, které umožní úřadům čerpat potřebné údaje o občanech, aniž by se tyto 29 K tomuto zdroj dostupný na: :

23 údaje musely opakovaně dokládat. Občané budou moci být zároveň minimálně jednou ročně informování o tom, který úřad se o jejich údaje zajímal. Tato norma byla schválena nedávno senátem a nyní čeká již jen na podpis prezidenta. V praxi by toto znamenalo, že lidé by se mohli jednou ročně dozvědět, kdo se zajímal o jejich majetek, případně o provedené transakce a z jakého důvodu. 31 Takovýto výpis by obdrželi buďto v papírové podobě nebo elektronickou poštou. Další otázky vztahující se k problematice poskytování informací z katastru nemovitostí jsou řešeny vyhláškou č. 162/2001 Sb. 32 Tato vyhláška upravuje podmínky, formu poskytování údajů z KN ale také výši úplaty, která je za poskytování údajů požadována. 30 Mezi tyto registry řadíme Registr obyvatel, Registr osob, Registr územní identifikace a Registr práv a povinností. 31 Článek dostupný na 32 Vyhláška o poskytování údajů z katastru nemovitostí ve znění pozdějších právních předpisů 23

24 6. Katastr nemovitostí 6.1. Katastr nemovitostí Katastr nemovitostí byl zřízen zákon č. 344/1992 Sb. a to s účinností od 1. ledna 1993, přičemž v důsledku tohoto zákona došlo k zániku dosavadní evidence nemovitostí. Od roku 1964 až do účinnosti zákona č. 344/1992 Sb. tak existovala pouze Evidence nemovitostí, jejímž cílem byla evidence užívacích a doplňkových vlastnických vztahů k nemovitostem. Katastr nemovitostí představuje soubor údajů o nemovitostech v ČR, který zahrnuje jejich soupis, popis, geometrické a polohové určení. Součástí tohoto souboru je také evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších zákonem stanovených práv vztahujících se k zapsaným nemovitostem. Katastr nemovitostí je víceúčelový, což znamená, že představuje zdroj různorodých informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského půdního fondu, pozemků určených k plnění funkcí lesa, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské, statistické, pro tvorbu dalších informačních systémů 33. Katastr nemovitostí je veden jako informační systém o území České republiky převážně prostřednictvím výpočetní techniky až od účinnosti zákona č. 120/2000 Sb. Katastr je tak na základě výše uvedeného zákona s účinností od roku 2001 veden prostřednictvím informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Tento informační systém mimo jiné také umožňuje získat za úplatu a za podmínek, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem dálkový přístup k údajům vedeným v KN prostřednictvím počítačové sítě. Základní územní jednotkou KN je katastrální území a jeho operát tvoří mimo jiné soubor geodetických a soubor popisných informací Předmět katastru nemovitostí Co je předmětem katastru nemovitostí upravuje 2 katastrálního zákona. Do předmětu KN tedy patří: pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, stavby spojené se zemí pevným základem. V KN však nejsou evidovány 33 Dle 1 odst. 3, písmeno a, b, katastrálního zákona 24

25 drobné stavby. Na ustanovení tohoto výše uvedeného paragrafu pak navazují 3 až 5 vyhlášky, která také upravují předmět katastru a to v tom smyslu, že vysvětlují pojem katastrální území, pozemky, parcely, budovy, byty, nebytové prostory a vodní díla Obsah katastru nemovitostí Obsahem katastru nemovitostí jsou konkrétní údaje o zapsaných nemovitostech, subjektech a právních vztazích. Tyto údaje jsou zakotveny v ustanoveních 3 katastrálního zákona a dále dle 6 až 15 katastrální vyhlášky 35. Údaje uvedené v těchto paragrafech tvoří obsah katastru a jsou uspořádány takovým způsobem, aby katastr nemovitostí mohl plnit jednu ze svých nejdůležitějších funkcí, kterou je funkce informační, a to prostřednictvím katastrálního operátu uspořádaného dle katastrálních území. Katastrální operát tvoří soubor geodetických informací 36, soubor popisných informací 37, souhrnné přehledy o půdním fondu, dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu SGI, sbírku listin obsahující rozhodnutí státních orgánů a jiné listiny Katastrální úřad a katastrální pracoviště Katastrální úřad Ke zřízení katastrálních úřadů došlo ustanovením 2 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb 39. až k 1.lednu Jedná se o správní úřady, které vykonávají správu KN a to včetně zápisů práv k nemovitostem. Katastrální úřady mimo jiné také prostřednictvím svých katastrálních pracovišť poskytují údaje z KN. Tyto údaje jsou poskytovány dle 22 KatZ 40. Katastrální úřady vykonávají svou působnost poměrně 34 Jedná se o vyhlášku 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon 35 Jedná se o vyhlášku 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a katastrální zákon, 36 Zahrnuje katastrální mapu a to včetně jejího číselného vyjádření ve stanovených katastrálních územích 37 Zahrnuje údaje o katastrálních územích, o parcelách, o stavbách, o bytech, nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnostech, stanovených zákonem. 38 Blíže k tomu co tvoří katastrální operát upravuje 4 katastrálního zákona 39 Jedná se o zákon o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších právních předpisů především ve znění zákona č.175/2003 Sb. 40 Údaje poskytované dle 22 KatZ jsou poskytovány také v souvislosti se zákonem č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Mezi tyto údaje patří např. nahlížení do KN, poskytování ústních informací, poskytování opisu, výpisu či kopie z KN, poskytování tiskových výstupů, kopií katastrálních map atd. 25

26 na velkých územích, která jsou totožná s územím krajů, které existují v rámci České republiky. Celkem se tedy na našem území nachází 14 katastrálních úřadů Katastrální pracoviště V důsledku toho, že katastrální úřady působí na poměrně rozsáhlých územích, byla v rámci těchto úřadů zřízena katastrální pracoviště, která tak mohou působit na mnohem menších územích nežli úřady. Znamená to tedy, že dostupnost těchto pracovišť pro veřejnost je daleko větší, než by tomu bylo v případě, že by existovaly pouze katastrální úřady. Katastrální pracoviště podléhají ve své působnosti příslušnému katastrálnímu úřadu 41. Do působnosti katastrálních pracovišť spadá poskytování údajů z KN ve formě veřejných listin a dále aktualizace údajů uvedených v KN pro poskytování informací prostřednictvím dálkového přístupu. 41 Seznam katastrálních pracovišť, která působí v rámci konkrétního katastrálního úřadu je možné zjistit z internetové stránky 26

27 7. Poskytování údajů z katastru nemovitostí 7.1. Poskytování údajů a podmínky jejich poskytování Katastr nemovitostí je, jak jsem již výše několikrát uvedla, veřejný, což znamená, že každý bez udání důvodu má právo do něj za přítomnosti pracovníka katastrálního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho pro svou potřebu v prostorách a v době k tomu určené opisy, výpisy nebo náčrty. Novelou 21 katastrálního zákona, která je účinná od 1.března 2009 však došlo k určitému omezení v poskytování údajů z KN. Nadále jsou poskytovány údaje prostřednictvím ústní informace či nahlížením do katastru 42, avšak s výjimkou listin a přehledu vlastnictví. Obrázek 2 - záznam o ústní žádosti o poskytnutí přehledu vlastnictví z území ČR 42 U těchto údajů nejsou žadatelé povinni sdělovat své osobní údaje 27

28 Údaje ze sbírky listin je nyní možné získat ve formě prosté nebo ověřené kopie, přehled vlastnictví pak ve formě tiskového výstupu pouze tehdy, prokáže-li žadatel svou totožnost a uvede účel, pro který tento údaj požaduje ( viz. obrázek 1 a 2). Rozsah, podmínky poskytování údajů a stejně tak ceny za poskytování těchto údajů z KN se řídí vyhláškou č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů z katastru nemovitostí ČR. Bezúplatné nahlížení do KN u katastrálních pracovišť a poskytování ústních informací je možné ve stanovených úředních dnech 43. Úřední dny jsou v rámci ČR sjednoceny a jsou stanoveny na pondělí a středu. Písemná podání doručená prostřednictvím pošty či předávaná osobně přijímají podatelny KÚ ve všech pracovních dnech a po celou pracovní dobu. Veřejné listiny jsou poskytovány na základě písemné žádosti 44 nebo na počkání při návštěvě KN za správní poplatky, které jsou placeny prostřednictvím kolkových známek. U písemných žádostí se doporučuje, aby zde byl uveden i důvod vydání těchto údajů z KN, který pak může napomoci správnému výběru poskytovaných údajů. 45 Mezi zvláštnosti KN 46 patří to, že se v jejich úschovách nacházejí pozemkové či železniční knihy a zemské desky. Ty však nejsou veřejně přístupné 47 a nejsou ani součástí katastru. Katastrální pracoviště vyhotoví z těchto dokumentů na požádání výpis, opis nebo kopie, za které se vybírají správní poplatky Popř. je to možné i v jiných dnech, ty však určuje ředitel katastrálního úřadu 44 Písemná žádost musí obsahovat: jméno či název FO nebo PO, adresu bydliště (sídla) žadatele, název obce a katastrálního území kde se daná nemovitost nachází, parcelní číslo nemovitosti, popisné číslo domu či evidenční číslo stavby, označení části obce, rodné číslo nebo IČ žadatele a další bližší údaje 45 Zdroj dostupný na: DOBRE3 46 Zdroj dostupný na: DOBRE3 47 Do těchto dokumentů není možné nahlížet, pořizovat si z nich opisy, výpisy a kopie ani v případě přítomnosti zaměstnance katastru zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů 28

29 7.2. Forma poskytování údajů z KN Mezi formy poskytování údajů z KN dle 3 vyhlášky č. 162/2001 Sb. patří: Nahlížení do KN s výjimkou sbírky listin a přehledu vlastnictví z území ČR nebo poskytování ústních informací: Výpisy, opisy nebo kopie ze souboru geodetických informací a ze souboru popisných informací a identifikace parcel ve formě veřejných listin Ověřené opisy nebo kopie listin ze sbírky listin katastrálního operátu Reprografické kopie z katastrálního operátu Tiskové výstupy z katastrálního operátu Dálkový přístup k údajům KN Údaje KN na webových stránkách ČÚZK Údaje KN vedené v elektronické podobě Kopie katastrální mapy doplněná orientačním zákresem pozemkové držby dřívějších pozemkových evidencí Srovnávací sestavení parcel dřívějších pozemkových evidencí s parcelami KN Prosté kopie listin ze sbírky listin katastru 7.3. Úřední deska Jedním ze způsobů jak informovat širokou veřejnost o aktuálních informacích vztahujících se ke katastru nemovitostí je Úřední deska. Tato obsahuje zejména úřední sdělení a oznámení vztahující se ke katastru a dále údaje o katastrálním pracovišti, které vykonává správu katastru na daném území. Úřední deska musí být umístěna na takovém místě, které zaručí veřejnosti nepřetržitý přístup 49 k údajům na ni vyvěšeným, dále obsah této desky se zveřejňuje i způsobem umožňujícím dálkový přístup. 50 Dokumenty tvořící obsah úřední desky jsou specifikovány v jednacím řádu katastrálního úřadu zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů zákona č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů 51 Čl. 5 Jednacího řádu katastrálního úřadu 29