5. Renesance Charakteristika renesance

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "5. Renesance. 5.1. Charakteristika renesance"

Transkript

1 5. Renesance 5.1. Charakteristika renesance Renesance je nový umělecký sloh. Myšlenkově je založen na humanismu. Humanus znamená lidský. Člověk se svou individualitou, rozumem, poznáváním světa, člověk se svou snahou dosáhnout dokonalosti, krásy a harmonie se stává měřítkem věcí. Po období gotiky, upínající se k náboženským idejím přichází doba návratu k ideálům antickým. Dochází k rozvoji věd, hlavně přírodních. Mikuláš Koperník popírá dogma, že Země je středem vesmíru, jeho heliocentrickou teorii podepřou i výzkumy Galileiho nebo Keplerovy. Oceány proplouvají odvážní mořeplavci a objevují nové kontinenty. Kartografové tvoří mapy, které od základu mění pohled na svět. Rozvíjejí se řemesla, roste obchod a na významu získávají města. V umění se stále více dostává do středu zájmu člověk a jeho radost z pozemského bytí. Dílo už nemá sloužit jen k přiblížení k Bohu, má hlavně zachytit pravou podobu světa. Aby jej mohl ztvárnit co nejpřesněji, musí mít nástroje k jeho poznání. Používá nejen své smysly, ale i vědu (optiku, teorii perspektivy, anatomii nebo geometrii). Renesance postupně prošla Evropou. Její přítomnost v jednotlivých oblastech je datována různě a i její podoby jsou různé. Zatímco v Itálii se objevuje už na začátku 14. století, do Anglie přichází až v době Alžběty I. ve století 16. Italská její podoba je jasná, slunná i šprýmovná, ta zaalpská je temnější, dramatičtější. V literatuře se renesance poprvé objevuje u Danta Alighieriho, který ve své Božské komedii jako by činil krok ze středověku do renesance. Další pokračovatelé jsou Francesco Petrarca, Giovanni Boccaccio, ve Francii Francois Villon, v Anglii William Shakespeare. Častými tématy jsou mezilidské vztahy láska, touha po ní, nevěra, snaha získat moc a postavení. Porovnejte, jak odlišné zpodobnění lásky můžeme najít. Francesco Petrarca Ze Sonetů Lauře o tom, že právě mlčení je znamením horoucí lásky:...

2 Pak slova stísněná i bázlivá, jimž rozumím jen já, se na rtech tvoří; tak hluboko mnou láska zachvívá. Tu poznávám, že v lásce jako v hoři, oněmí jazyk, duch se zatmívá. Kdo vypoví, jak hoří, málo hoří. Francois Villon Z Balady o tlusté Margot:... Vše vystaráno! Nebojím se psot! Jsme stejné ráže. Dvojice jsme slot. Lehká a pasák. Špinavý jsme rod. Lne rovný k rovné. Jako u těch vran. Oh, tahle špína! Špína je nám vhod. Nás život vypliv. Plijem na život zde v hampejzu, kde rozbili jsme stan. 1 V architektuře se začínají objevovat krásné stavby světské. Šlechta opouští hrady a usídluje se v městských palácích nebo v zámcích. Nejvýznamnějšími staviteli jsou Bramante či Brunelleschi. Sochaři oslavují krásu dokonalého lidského těla. Stačí si připomenout Davida, kterého zpodobnil nejdříve Donatello, pak Michelangelo. Z plejády malířů si připomeneme alespoň Italy Boticelliho, Leonarda da Vinci, Rafaela Santiho nebo Tiziana, Němce Albrechta Durera nebo Holanďany Hieronyma Bosche a Pietra Brueghela. Nelze říci, že renesance byla dobou, kdy se lidé odvrátili od Boha. Ten zůstával pevnou součástí jejich životů..v náboženských střetnutích reformačních a protireformačních (od husitství až po třicetiletou válku) obětovali i život ve jménu své církve. Tato střetnutí byla ale spíš bojem institucí církví, států. Věřícím zůstávala jejich víra. V umění však náboženství ztratilo své prioritní postavení. Náboženské náměty fugovaly často jen jako pláštík pro větší svobodu tvorby. Na stránce najdi odpovědi na následující otázky : 1. Které povolání měl podle přání svého otce Michelangelo Buonarotti vykonávat? 2. Odkud pocházel mramor, z něhož je většina jeho soch? 3. Kolik peněz údajně dostal za sochu Davida? 4. Které jeho dílo je dnes umístěno ve Florencii v Galerii Uffizi? 5.2. Vokální polyfonie v renesanci 1 Francesco Petrarca Sonety Lauře, Čítanka pro střední školy, kol., SPN Praha 1969 přel. V.Renč Francois Villon Závěť, Já, Francois Villon, Československý spisovatel, KPP Praha 1976, přel. O Fischer

3 Většina skladeb v této době je psána pro zpěv, jsou to tedy vokální kompozice. Některé hlasy byly ale svěřovány nástrojům. Není zcela jasné, zda byl ten který part určen pro doprovodný zpěv nebo pro nástroj. Jisté je, že vokální polyfonie dosahuje svého vrcholu. Nadále se pěstují církevní formy. Je to mše, jejíž částmi jsou Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus a Agnus Dei, tak jak tomu bylo už v gregoriánském chorálu. Cantus firmus však používá nejen melodie gregoriánského chorálu, ale i motivy ze světské hudby a z lidových popěvků. V chrámech je nadále slyšet žalmy a motety. Na poli světském vznikají vícehlasé písně, madrigaly a chansony. Skladby jednotlivých autorů získávají národní charakter, a tak mluvíme o polyfonii nizozemské, italské či francouzské. Na umění ars novy navazují skladatelé, které podle oblasti, z které pocházeli, nazýváme umělci školy nizozemské. Byli to Burgunďané, Vlámové, Holanďané. První generací byli Burgunďané Guillaume Dufay a Gilles Binchois. Oba čerpají z tradic francouzské gotické hudby. Jejich skladby jsou většinou čtyřhlasé a hlasy plynou poměrně samostatně. Velké pozornosti se dostává mši. Byly zhudebňovány jednotlivé její části (Kyrie, Gloria atd), jejich dvojice i celý cyklus až po Agnus Dei. Skladatelé hledali prvek, který by celou mši sjednotil. Nakonec se jednotícím stal cantus firmus společný všem částem cyklu. Cantus firmus často vycházel z melodie chansonu nebo světské písničky. Také motet se mění. Končí doba, kdy každý hlas měl vlastní text. Ten je nyní sjednocen, většinou je latinský, duchovního rázu, nejčastěji věnovaný Panně Marii. Tento takzvaný písňový motet se uplatnil v kostele i u dvora jako součást vážné společenské hudby. Druhá generace je tvořena skladateli z Nizozemí. Jsou to Jean Ockeghem a Jacob Obrecht. Tvoří často velmi komplikované vícehlasy, dvojsbory, pěti až šestihlasé skladby. Za vrchol umění bylo považováno Ockeghemovo Deo gratias, které bylo napsáno pro 36 hlasů. Jednotlivé melodické linky se složitě proplétají podle pravidel imitační techniky. Ta byla používána už dříve (třeba v kánonu), nyní nabývají velké složitosti. Skladatelé tvoří i všelijaké hudební hříčky a hádanky. Některý hlas byl například napsán způsobem, aby ho bylo možno zpívat odpředu i pozpátku a on vždycky ve skladbě ladil.tak vznikl račí kánon s jedním hlasem zpívaným pozpátku, zrcadlový kánon nebo kánon hádankový, tedy skladba, v níž měli posluchači hádat, kdy má začít zpívat další hlas. Tyto imitační hříčky zatlačovaly někdy stranou text a obsahovou hloubku skladeb. Na druhou stranu právě tyto práce s imitační technikou vytvářejí předpoklad pro pozdější vznik fugy. Josquin Després je nejvýznamnějším představitelem třetí a poslední generace nizozemské polyfonie. Byl snad žákem Dufayovým a Ockeghemovým. Jako zpěvák a kapelník pobýval v Miláně, Římě a ve Ferraře, měl kontakty s francouzským královským dvorem, život dožil jako probošt v Condé. Jeho hudba je technicky vytříbená, ale není zbytečně komplikovaná. Setkává se v ní přesný styl nizozemský s italskou zpěvností a francouzskou elegancí. Ačkoliv byly dříve některé hlasy skladby svěřovány nástrojům, postupem doby se vracejí k čistě sborovému zpěvu. Právě u Josquina Desprése je inklinace k tomuto stylu a capella zřejmá. Urči, se kterými z daných významných osobností se mohl Josquin Despres setkat. 1. malíři: a) Hans von Aachen ( ) b) Gentile Bellini ( ) c) Hieronymus Bosch ( ) 2. skladatelé. a) Francesco Landini ( ) b) Jacob Obrecht ( ) c) Johann Sebastian Bach ( )

4 3. literáti: a) Giovanni Boccaccio ( ) b) Francesco Petrarca ( ) c) Michelangelo Buonarotti ( ) byl i malířem a sochařem 4. vědci: a) Mikuláš Koperník ( ) b) Johannes Kepler ( ) c) Leonardo da Vinci ( ) byl i malířem Pomoci ti mohou informace na Hlavní představitelé renesance Giovanni Pierluigi da Palestrina ( ), Orlando di Lasso ( ) Na přelomu 15. a 16. století vzrostl v oblasti hudební tvorby význam Itálie. Nejvýznamnějšími středisky byly Řím a Benátky. Důležitou událostí v Římě bylo založení kapely pro Sixtinskou kapli, v Benátkách působila kapela při chrámu svatého Marka. Zde se provozovala církevní hudba. Mimo to vznikala i hudba světská. Dál se rozvíjely madrigaly a chansony, objevují se však i nové formy. Je to například frottola. Její vznik je ovlivněn veselými karnevalovými slavnostmi, které se za vlády Lorenza de Medici pořádaly ve Florencii. Karnevalová píseň byla čtyřhlasá a vyznačovala se žertovným textem s milostnou až lechtivou tématikou. Frottola je její jemnější a vybroušenější sestrou. Má výraznou sopránovou melodickou linku, která je doprovázena ostatními hlasy nebo nástroji. Španělskou obdobou frottoly je villancico. Za klasiky vokální renesanční tvorby jsou pokládáni autoři, jejichž dílo je syntézou všeho podstatného, co doba přinesla, a jejichž skladby se dodnes hrají. Giovanni Pierluigi da Palestrina byl Římanem od narození až do smrti. Narodil se sice v městečku Palestrina nedaleko Říma, ale záhy se dostal do Říma. Už jako sedmiletý zpíval v chrámovém sboru a pak po studiích působil jako varhaník a sbormistr v římských církevních službách. Jeho skladatelská činnost se soustřeďuje na církevní hudbu. V centru jeho zájmu stojí tvorba vokální bez jakéhokoliv doprovodu nástrojů (a cappella, tedy bez orchestru). U čtyř až šestihlasých sborů dbá na to, aby nebyl potlačen význam slova. Technika polyfonie nesmí stát nad výrazem skladby. Palestrina vychází z nizozemské školy, jeho sloh je ale jemnější, hladší. Echa hlasů jako by vycházela z představ rozlehlé katedrály nebo kopcovité italské krajiny. Palestriniho hudba působí nadpozemsky étericky stejně jako majestátně a jeho dlouhé melodie plynou v důmyslných harmoniích. Jeho dílo je velmi obsáhlé. Jenom mší složil 93 (nejslavnější je šestihlasá Missa papae Marcelli), motetů téměř 200 a víc než stovku hymnů a offertorií. Slavným se stal i cyklus písní nazvaných podle Šalamounova vzoru Píseň písní. Výjimkou v této prakticky výhradně církevní tvorbě jsou dvě knihy madrigalů, tedy světských písní. Orlando di Lasso byl původem Vlám, ale život prožil na nejrůznějších místech Evropy. Pobýval v Itálii, Francii, Anglii i v Nizozemí. Roku 1556 zakotvil v Mnichově, kde se stal dvorním skladatelem a dirigentem bavorského dvorního orchestru. Ten byl v té době pokládán za jeden z nejlepších v Evropě a Lasso jej vedl až do své smrti. Vychoval i řadu skladatelů. Lassovo dílo je možná ještě rozsáhlejší než Palestrinovo. V jeho tvorbě můžeme nalézt přes dva tisíce titulů. Ty nejdůležitější byly vydány až po jeho smrti pod názvem Magnum opus musicum. Přesto byl už za svého života nazýván králem hudby.v duchovní tvorbě tvoří základ jeho díla motety, dále pak mše, žalmy, lamentace. Druhou polovinu jeho díla tvoří světské madrigaly, villanelly, chansony i německé písně. V jeho díle se objevuje harmonické cítění jako předzvěst baroka. Ostatně jeden z jeho nejnadanějších žáků Giovanni

5 Gabrieli je za předchůdce baroka považován. Ten psal kompozice pro více sborů, třeba i pro pět, které zpívaly současně, čímž dosahoval monumentálních efektů. V instrumentální tvorbě zase využíval kontrasty malých a velkých nástrojových skupin, čímž předjímá princip concerta grossa. Poslech ve škole: Giovanni Pierluigi da Palestrina Missa pappae Marcelli Při poslechu mše se pokus zachytit svoje představy. Představy si zapiš, ať je zachováš. Představuješ si krajinu? Budovu? Interiér? Osobu? Jaké vidíš barvy? Vidíš nějakou situaci nebo příběh? Dokážeš si k tomu představit nějaké další smyslové vjemy třeba hmatové nebo čichové? 5.4. Instrumentální hudba v renesanci Hudební renesance se nese hlavně v duchu vokální hudby. Text byl stále hlavním nositelem významu díla. To pochází ještě z dob, kdy arbitrem byla církev. Pro ni bylo slovo ( Boží) vždy prvořadé. Instrumentální hudba se hrála jen pro zábavu a neměla dostatečnou vážnost. Tyto společenské postoje můžeme vyčíst i ze způsobu zápisů vokální a instrumentální hudby. Většinu významných vokálních skladeb najdeme v přesném notačním zápisu a můžeme je autenticky oživit. Proti tomu instrumentální skladby zůstaly jen v hrubých náčrtech. Podle nich hudebníci skladbu improvizovali. Pro klávesové a drnkací nástroje se navíc nepoužívaly běžné notace. Zapisovaly se hmaty. Zápisy se jmenují tabulatury a existovaly v národních variantách (francouzské, německé atd.). Rozdíly byly i v tabulaturách podle toho, pro který nástroj byly určeny (tabulatury loutnové, varhanní). V průběhu renesance dochází k růstu významu nástrojové hudby. Postupně se vytvářejí jednotlivé formy instrumentální hudby. Taneční hudba se formovala už odedávna. V 15. století se vytvořily určité modelové melodie, podle nichž byly skladby improvizovány. Existovaly dva základní typy: pomalejší tanec se nazýval bassadanza, rychlý, skočný tanec zase saltarello. Uspořádání tanců do takových dvojic se stalo módou a v 16. století vycházely jejich sbírky tiskem. Tak vznikly například dvojice passamezzo-saltarello v Itálii, pavane-galliarde či allemande-courante ve Francii, Dantz-Nachdantz v Německu. Tance doprovázela buď loutna nebo klávesové nástroje, obvykle však instrumentální soubory. Některé z těchto tanečních melodií se staly v baroku součástí suity. Orchestry v našem slova smyslu v renesanci neexistovaly. Při slavnostních příležitostech se hudebníci sešli, kapelník se stal aranžérem skladeb. Vycházelo se z úprav vokálních chansonů či skladeb sborových nebo třeba varhanních sonát. O pravých počátcích orchestrální tvorby můžeme mluvit až na konci 16. století. Jedná se například o skladby Giovanni Gabrieliho. I tady je použit dvojsborový systém. Orchestr je rozdělený na dvě skupiny, které se střídají ve vedení melodie, spojují se a rozpojují. Je zde využita i technika echa.tu můžeme najít v Gabrieliho Sonatě pian e forte. V instrumentální hudbě byla nejrozšířenější hra sólová. Z klávesových nástrojů byly nejoblíbenější varhany, které mohly mít mnoho podob. Existovaly malé, přenosné i velké chrámové. Hrálo se i na na clavichord a clavicembalo. Mezi drnkacími nástroji měla velký význam loutna, nejčastěji dvanáctistrunná. V jižní Evropě, hlavně ve Španělsku, hraje prim kytara. Z dalších nástrojů drnkacích můžeme jmenovat mandolu, mandolínu a harfu. Bouřlivým vývojem procházejí smyčcové nástroje. Staré jednoduché nástroje jako trumšejt,

6 chrotta nebo rubeba jsou nahrazovány violami - da gamba, da braccio. Koncem 16. století se zásluhou Gaspara da Saló objevují už nástroje houslového typu. Mezi dechovými nástroji je nejoblíbenější zobcová flétna, objevují se i předchůdci pozdějších hobojů, fagotů či pozounů. Z bicích nástrojů zde můžeme jmenovat bubny, tympány, zvonkovou hru nebo triangl. V jednotlivých skupinách slov je vždy jedno, které tam nepatří. najdi ho. 1. a) pavane b) allemande c) trumšejt 2. a) loutna b) viola da gamba c) mandolína 3. a) saltarello b) galliarde c) Dantz 4. a) fagot b) tympány c) triangl 5.5. Renesanční hudba v Čechách Renesance v Čechách proběhla zvláštním způsobem. Její první signály k nám přicházejí velmi brzy. Už ve 14. století na dvoře Jana Lucemburského a Karla IV. pobývají významní renesanční umělci Guillame de Machaut i Francesco Petrarca. Konec století se ale stává dobou, kdy začíná vřít politická situace. Katolická církev je zmítaná problémy dvou papežů a ztrácí důvěru. Na druhé straně hromadí majetek a mnozí její představitelé svým chováním vyvolávají kritiku. V 15. století po smrti Jana Husa napětí vyvrcholilo a vypukly vleklé války. Inter arma silent musae, říkali staří latiníci. Ve válce mlčí múzy. U nás ztichly múzy renesanční. Umění se sice úplně neztratilo, ale získalo jinou podobu. Místo renesančního ducha získalo charakter reformační. Po porážce husitství se jeho základnou stala města, a proto umělá světská hudba, žijící na bohatých šlechtických dvorech, nenašla podhoubí, na němž by mohla vyrůst. Renesanční názory se začínají prosazovat až v 2. polovině 16. století a to spíše v oblasti výtvarného umění. Protireformační snahy Habsburků, kteří se v roce 1526 dostali na český trůn a v polovině století pozvali do Čech jezuity, však stály proti myšlenkám renesance. K vyhrocení sporů došlo v bitvě na Bílé hoře a v třicetileté válce. Pak už byl u nás prostor jen pro baroko. V duchu těchto historických událostí se vyvíjela i česká hudba. 15. století je ve znamení husitských bojovných a náboženských písní. Dochovaly se v tzv. Jistebnickém kancionálu. Nejznámější je píseň Ktož jsú boží bojovníci, vytříbená a úderná píseň, provázející boží bojovníky nejen v husitských taženích ale i později, třeba ve válkách proti Turkům. Inspiraci v ní hledali i pozdější skladatelé, například B.Smetana. Významným autorem husitských písní byl kněz Jan Čapek. Texty písní v Jistebnickém kancionálu jsou nejčastěji překlady latinského chorálu do staročeštiny, menší část tvoří nově vytvořené zpěvy. Mešní obřady byly vedeny v češtině a věřící se na nich aktivně podíleli. Ve 2. polovině 15. století se zpěv při bohoslužbách utrakvistů (přijímali pod obojí způsobou) vrátil k latině, ve 2. polovině 16. století se objevuje další česká verze chorálu.

7 Po pobělohorské rekatolizaci se obřady striktně vracejí k latině. Repertoár českých duchovních písní se dochoval v několika kancionálech a graduálech ( bohoslužebných zpěvnících). Většina písní byla jednohlasá. Husité vícehlas pokládali za zbytečnou rozmařilost. Nazývali to kratochvilným dyndováním a daremným uši lektáním. Jednohlasost pokračovala i v činnosti jednoty bratrské. To dokládají jejich zpěvníky Kancionál šamotulský a Ivančický kancionál. Jejich vydání připravil Jan Blahoslav. Ten je i autorem první naší knížky o hudbě. Vyšla pod názvem Musica a obsahovala i přídavek o interpretaci písní. Vyspělá polyfonie se u nás objevuje až v 2. polovině 16. století. Doba vlády Rudolfa II. přála umění a císař bydlel v Praze. To z města i království učinilo politické i kulturní centrum říše. Bohužel jen nakrátko. S pádem císaře padlo i toto výsadní postavení Prahy. Za jeho vlády se však vědě i umění dařilo. Vysoké úrovně dosahovala díla skladatelů císařské kapely na Pražském hradě. Nejvýznamnějším byl Jacob Handl-Gallus, který ve stylu benátské školy komponoval mše, moteta a madrigaly. Kapelu vedl tehdy (zpráva je z roku 1594) Philippe de Monte a tvořilo ji 28 zpěváků, 7 instrumentalistů a 27 dvorních trubačů. Ve městech vznikala tzv. literátská bratrstva. Nejznámnější byla v Praze, Hradci Králové, v Klatovech a v Rokycanech. Jeho členové si obstarávali ze zahraničí tištěné sbírky a soustavně pěstovali renesanční polyfonii. Výsledkem byl vznik několika kancionálů, také mší, motet a dalších liturgických skladeb. Mezi autory lze jmenovat Jiřího Rychnovského a Pavla Jistebnického. Velmi cenná je tvorba českého šlechtice a humanisty Kryštofa Haranta z Polžic. Byl to mimořádně nadaný člověk s mnoha zájmy. Cestoval, pracoval v dvorských úřadech, zabýval se sportem a uměním. A také politikou. Skončil svůj život na popravišti na Staroměstském náměstí roku Nám se po něm dochovala pětihlasá Missa super Dolorosi martir, šestihlasé moteto, jedna čtyřhlasá píseň a několik torz. Tato díla prozrazují mimořádný talent a technickou dovednost. V renesanci u nás vzniklo množství sbírek církevních písní,řadu z nich učební text neuváděl. V tabulce jsou názvy tří graduálů (ve svislém směru) a tří kancionálů (vodorovně) Pokus se je najít a zapsat: kancionály graduály Ž V O D Ń A N S K Ý M L I T O M Ě Ř I C K Ý U L N B E G S L E S R T A S U K H V Ý N N I I S C R U N A K S Í L C O L O G N E S A L O K P A R D U S M L O K Ý Z F T E P L I C K Ý L O M K D T C D K S Ý E H L M V S K U Ý K L P E S O V M U R Á F A D É Ž Č B A U CH J E L

8 6. Barok 6.1. Charakteristika baroku Už u renesance jsme si ukazovali, že datace uměleckých slohů je věc ošidná. Přesto je pro základní orientaci nutná. Baroko tedy ohraničujeme roky 1590 a Francouzský filosof Jean Jacques Rousseau, zastánce všeho přírodního a přirozeného, napsal roku 1768 o barokní hudbě, že je zatížená modulacemi a disonancemi, že její harmonie je zmatená a melodie drsná a nepřirozená. Proč se Rousseau vyjádřil o baroku tak příkře a neuctivě? Důvodů můžeme vidět víc. Jeden tkví v tom, že baroko je v té době mrtvé tak jako jeho velikáni G.F.Händel, J.S.Bach i A.Vivaldi. Druhým důvodem může být fakt, že racionalistovi Rousseauovi se příčila postata baroku, tedy smyslovost, divokost a nespoutanost citů. Neposlední roli mohla hrát skutečnost, že Jean Jacques byl Francouz a jeho vlast nebyla baroku nakloněna ani v dobách, kdy jinde stál na vrcholu uznání. Na tomto příkladu můžeme vidět, že působení a projevy baroku byly v různých zemích různé. Důvody tkvějí ve společenské a politické situaci. Na počátku 16. století se objevili další kritikové katolické církve (M. Luther, J.Kalvín) a reformace začala vítězit v řadě zemí, zejména na severozápadě Evropy. Katolická církev tomu chtěla čelit a na Tridentském koncilu v polovině 16. století se znovu stává církví bojující. Na pomoc jí chvátá Ignác z Loyoly a jeho jezuité. Mezi katolickými Habsburky a zeměmi protestantskými (nebo protihabsburskými jako Francie) se rozpoutalo válečné běsnění, nám známé pod názvem

9 třicetiletá válka. Ta vedla k zubožení zemí, na jejichž území válka probíhala, a k silné rekatolizační aktivitě římské papežské církve. Zatímco nově vzniklé protestantské církve jsou malé a chudé, katolická církev sjednocující stále značnou část Evropy je bohatá. Její finanční možnosti na jedné straně a rekatolizační snahy na straně druhé napomáhají novému slohu baroku. Umění chce člověka strhnout, chce podmanit jeho smysly, chce ho ohromit a oslnit. Proti rozumovosti a proporcionalitě renesance tu stojí vzrušení citů, asymetrie a monumentálnost. Barok prosperuje zejména tam, kde poslouží církvi. Architektura chrámů, jejich sochařská i malířská výzdoba i sugestivní hudba ve věřících vytváří pocit vlastní nepatrnosti. Barokní architektura pracuje s mocnou hmotou, která je nabita dynamikou. Křivky, asymetrie, odvážné monumentální koncepce, kopule, spirálové sloupy, to se stává základem barokních staveb. U nás je uplatňovali stavitelé Giovanni Santini, Kryštof Dienzenhofer a Kilián Ignác Dienzenhofer. Sochy se v baroku dostávají do rozevlátého pohybu, jejich tváře i gesta získávají naléhavý výraz. Vyjadřují buď své momentální rozpoložení, nebo znaky charakteru. U nás to můžeme vidět na sochách Jana Brokoffa nabo Matyáše Bernarda Brauna. Barokní obrazy jsou monumentální, hýří barvami a pohybem, smyslovostí, city. To hlavně tam, kde zpracovávají biblická témata (bitvy, únosy, poslední soud). Protestantské země jsou uměřenější, ale i tam na obrazech kypí život při lidových veselicích, zábavách, na ulicích nebo hostinách. I holandská zátiší vyjadřují hojnost. Jmen malířů bychom mohli uvést mnoho. Alespoň pro ilustraci: El Greco, Diego Velasquez, Caravaggio, Rembrandt van Rijn, van Dyck, P.P.Rubens, z Čechů pak Václav Hollar, Karel Škréta, Petr Brandl. Hudba našla v baroku široké uplatnění právě proto, že prostřednictvím smyslů může silně působit na city. Pracuje s členitou melodickou linií a harmonií, která je vypočítána na silný citový účinek. Zvukovou barevnost podporuje množství nových nástrojů. Baroko můžeme rozdělit na tři vývojová období. Rané baroko trvá asi do poloviny 17. století. V této době se odděluje vokální a instrumentální styl. Vokální hudba je stále ještě v převaze. Představiteli jsou G.Gabrieli a C.Monteverdi. O středním období mluvíme ve 2. polovině 17. století. Zde jsou definitivně opuštěny církevní mody ve prospěch dur a moll. Posiluje hudba instrumentální a vytvářejí se nové jasně definované formy. Ve vokální tvorbě dochází k rozlišení recitativu a árie. V této době tvoří A.Corelli, J.B.Lully, H.Purcel. Třetí období probíhá v 1. polovině 18. století. Mluví se o něm jako o monumentálním baroku. Skladatelé tvoří hlavně instrumentální hudbu, harmonii jsou podřízeny akordické postupy i rozvinutá technika kontrapunktu. Sem patří tvorba J.S.Bacha, G.F.Händela, A.Vivaldiho, G.F.Telemana nebo českého skladatele J.D.Zelenky. Uvedené údaje a jména zařaď do tabulky. K tomu použij jejich písmenného označení. a) J.S.Bach g) monumentální baroko b) převaha hudby vokální h) 1. polovina 17. století c) C.Monteverdi i) J.B.Lully d) J.D.Zelenka j) opuštění církev. modů ve prosp. dur, moll e) rozlišení recitativu a árie k) G.Gabrieli f) 2. polovina 17. století l) G.F.Teleman 1. období 2. období 3. období

10 6.2. Vznik opery Florencie Prapůvod opery je třeba hledat ve starověku. Drama provázené hudbou se pěstovalo už v tragédiích ve starověkém Řecku. Ve středověké Itálii se zase pravidelně konaly maškarní průvody s dramatickými výjevy. To byly nepochybně základní zdroje inspirace tvůrců opery. Na konci 16. století se ve Florencii vytvořilo sdružení umělecky založených šlechticů, hudebníků, básníků a výtvarníků, které je známo pod názvem florentská camerata. V debatách se zamýšleli nad antickou kulturou, kterou srovnávali s uměním své současnosti. Nejvíc je přitahovalo antické divadlo. Lákala je představa, že je znovu vzkřísí, že vytvoří hry, v nichž bude text zpíván střídavě jednotlivými hlasy. V nových dílech mělo stát slovo na prvním místě, teprve pak byl rytmus a tón. Sbor, který ve starověku pobýval v orchestře (prostoru pod scénou), nyní vystoupil k sólistům na jeviště a uvolnil místo hudebníkům. Odtud tedy pochází název orchestr. První pokusy byly nazývány drama per musica (drama s hudbou). Šlo vlastně o recitovaný zpěv (spíše melodicky zvlněnou řeč) s doprovodem několika nástrojů. Diváci byli uchváceni krásou hudby i procítěností slova, a tak opera zaznamenala od počátku veliký úspěch. V porovnání s pozdějšími díly se ale dnes první opery jeví jen jako prostinké pokusy a mají význam spíš jako historické prameny. První operou byla Dafné Jacopa Periho. Její notace se nedochovala, na rozdíl od jeho druhé opery Euridice. Podnět Florenťanů získal řadu následovníků a vzápětí vzniká jedna opera za druhou. Jejich tvorba se šíří do dalších italských měst i dál do Evropy. Dnes s odstupem času mluvíme o několika italských operních školách, které nadlouho ovlivnily celou operní tvorbu. Souběžně s florentskou cameratou vznikla římská operní škola. Její význam spočívá hlavně v rozvíjení myšlenek florentských, dále ve zvýšení důležitosti sborů a v orchestrálních úvodech. Prvním opravdu operním skladatelem byl Claudio Monteverdi ( ). Dlouhá léta se zabýval instrumentální tvorbou i vokální polyfonií (madrigaly). Až ve čtyřiceti letech se pustí do své první opery. Je jí opera Orfeo, která podle antické báje líčí příběh nešťastného Orfea, jenž se pokusí přivést svou mrtvou milenku Eurydiku zpátky na zem. Na rozdíl od oper Periho je hudebně rozmanitější a výrazově bohatší. Vedle recitativů obsahuje i árie a madrigaly. Rovněž jsou v ní krátké instrumentální části úvodní tokáta a mezihry, zvané ritornely. Slávu Orfea ještě převýšila jeho druhá opera Ariadna. I jejím základem byla antická mytologie. Athénský princ Théseus má zabít krétskou obludu Minotaura. Pomůže mu v tom dcera krétského krále Ariadna. S milovaným Théseem pak uprchne. Cestou přistanou na ostrově Naxos, kde přenocují. Tady Théseus spící Ariadnu opouští a výprava odplouvá. Ariadna se probudí a je sama. Opuštěná milovaným mužem, bez domova, vlasti, kterou zradila. Opera má přesto smířlivý konec. Kupido spojí Ariadnu láskou s bohem Bakchem a Zeus je uvede mezi hvězdy na nebi. Z opery se zachovala pouze jedna její část, kterou známe pod názvem Nářek Ariadny. V ní Moteverdi dokázal spojit silný citový prožitek s ukázněnou hudební formou. Dalšími hudebně dramatickými díly byly opery Návrat Odysseův do vlasti a Korunovace Poppeina. V té je vylíčen vzestup všehoschopné a přes mrtvoly jdoucí Poppey. Tahle kariéristka dosáhne svého cíle a stane na trůně po boku císaře Nerona. Je to její vítězství a společenský triumf. Divák znalý historie v tom ale cítí notnou dávku ironie. Ví totiž, že těhotná Poppea nakonec skončila svůj život rukou šíleného manžela.

11 Mezi vrcholná díla s hojným použitím tónomalby můžeme zařadit madrigal-operu Boj Tankredův a Clorindin inspirovaný hrdinským eposem Osvobozený Jeruzalém Torquata Tassa. Monteverdiho můžeme považovat za skladatele, jehož dílo způsobilo průlom v dosavadním hudebním myšlení a otevřelo dveře nové době. Díky němu získala hudba v opeře vedoucí postavení. K charakteristice postav používá hudebních prostředků. Monteverdi se věnoval i jiné hudbě než operní. Napsal několik sbírek madrigalů a několik mší. Písmena, jimiž jsou označeny uvedené výroky umísti do tabulky buď jako pravdivé, nebo nepravdivé. a) První operou byla Dafné C. Monteverdiho. b) Opera se u diváků prosazovala jen ztěžka a pomalu. c) Z Monteverdiho opery Ariadna se zachovalo jen torzo. d) První opery vznikaly v Pise. e) C.Monteverdi psal i madrigaly. f) První italská operní díla byla nazývána drama per musica. pravda nepravda 6.3. Vývoj opery v Benátkách a Neapoli. Její šíření dál do Evropy. V 17. století je patrné, že se mění ekonomické poměry ve společnosti. Roste bohatství měst a měšťanů. Ti měli potřebu se náležitě společensky prezentovat a k tomu patřilo i kulturní vyžívání. Opera přestala být výsadou šlechticů. Ve městech vznikala operní divadla, a protože získala rychle všeobecnou oblibu, bylo jich brzy jak hub po dešti. První veřejné operní divadlo vzniklo v Benátkách. Repertoár těchto divadel se od původních šlechtických scén záhy odlišil. Lidové diváky nezajímala akademická témata ani antická minulost. Daleko více chtěli sledovat témata své současnosti. Tak vznikla řada děl realistických, někdy až naturalistických. Opera se začala stávat efektní podívanou. Na důležitosti nabyla úžasná výprava. Na scéně se objevovali létající draci, plynoucí mraky a andělé z nich sestupující i lodě nořící se do hlubin v rozbouřených mořských vlnách. Zpěváci byli pro publikum daleko důležitější než skladatelé hudby. Ostatně byli nejen slavnější, ale i daleko lépe placeni. Jejich životy byly sledovány a často záměrně skandalizovány. Nejvýznamnější skladatelé benátské opery byli Francesco Cavalli a Marc Antonio Cesti. Francesco Cavalli byl žákem C.Monteverdiho. Složil hudbu ke 42 operám. Na nich můžeme sledovat cestu od sborové k sólové opeře. V některých jeho dílech se objevují komické prvky. Tak se v opeře Jásón objevuje parlando koktavého chlubila.v opeře Kallistó

12 můžeme zase vidět záletného boha Jupitera, který v převleku za Dianu proměňuje svůj bas za falsetový soprán. Františkán Marc Antonio Cesti dával ve svých operách důraz více na lyriku než na vyklenutí dramatického oblouku. Přesto se i u něj můžeme setkat s komikou. V opeře Orontea, která líčí milostný příběh mocné královny a malíře, figuruje i komická postava podroušeného sluhy Gelona. Jeho nejslavnější operou se stalo Zlaté jablko. Námět mytologického Paridova soudu byl zpracován s úžasnými hudebními i vizuálními efekty. Tato nádherná podívaná byla uskutečněna ve Vídni při příležitosti sňatku Leopolda I. se Španělkou Margaritou. V 2. polovině 17. století se centrem italské opery stává Neapol. Bylo to významné město, na svou dobu mělo obrovský počet obyvatel (300 tisíc). Tady vzniká nezávisle na tvorbě jiných škol žánr nazývaný commedia per musica (hudební komedie). Textově těží z činoherní komedie, často z commedia dell arte, hudebně z vážné opery. Nejvýznamnějším představitelem byl Alessandro Scarlatti. Kromě 115 oper napsal mimo jiné 200 mší a 660 kantát. Těžiště jeho tvorby spočívá ale v tvorbě operní. Na začátku 18. století se vyčlení dva operní směry, vážná opera seria a komická opera buffa. Během 17. a 18. století zaplavila opera téměř celou Evropu. Zpočátku se jednalo spíše o přejímání italských oper a o potlačení domácí tvorby. Přesto se začali objevovat i neitalští tvůrci oper, kteří dosáhli věhlasu. V Anglii to byl mnohostranný Henry Purcell. Kromě rozsáhlé tvorby instrumentální ho zajímaly i vokální žánry. Psal také scénickou hudbu k Shakespearovým dramatům. Vrchol jeho díla tvoří první anglická opera Dido a Aeneas. Základy opery v Německu položil operou Dafné Heinrich Schutz. Na něj pak navazují další tvůrci oper. Georg Philipp Telemann, velmi plodný a stylově přizpůsobivý skladatel, byl ve své době uznáván více než J.S.Bach. Nejslavnější jeho operou byl Trpělivý Sokrates. Christoph Willibald Gluck se pokusil o reformování italské opery seria. Ve svých více než sto operách se snaží o pravdivou charakteristiku postav i děje a o návrat k dramatičnosti. Témata si bere z antiky. To můžeme vyčíst i z názvů jako Orfeus a Euridika, Paris a Helena nebo Ifigenie v Aulidě. Francie se stavěla k citové rozjitřenosti italské opery rezervovaně. Francouzi dávali přednost rozumové vyváženosti. Pro budoucí francouzskou operu byly důležité domácí kořeny dramatické hry se zpěvy, lidové popěvky a v neposlední řadě oblíbený dvorský balet, spojující prvky činohry, zpěvu, baletu a instrumentální hudby. Prvním skutečným tvůrcem oper byl zde Jean Baptiste Lully. Vytváří typ opery, zvaný lyrická tragédie, což je například opera Roland. K jednotlivým informacím doplň jméno skladatele, o kterého se jedná a seřaď je chronologicky podle data úmrtí. 1. Narodil se roku 1714 v Erasbachu a zemřel v roce 1787 ve Vídni. V jeho výroku než začnu pracovat, snažím se zapomenout, že jsem hudebníkem rozeznáváme záměr podřídit hudbu celkovému dramatickému záměru. Mluvíme o něm jako o reformátorovi opery. 2. Žil v letech Jeho opera Il pomo d oro byla uvedena ve Vídni pro císaře. 3. Léta jeho života jsou Byl současníkem J.S.Bacha a ve své době byl ceněn výše než Johann Sebastian. 4. Narodil se v roce 1602 a zemřel roku V jedné jeho opeře vystupuje bůh Jupiter, jenž v některých chvílích musí zpívat falsetovým sopránem. 5. Jeho život je ohraničen léty 1632 a Napsal operu Roland.

13 6. Velmi tvořivý skladatel, ředitel jedné z neapolských konzervatoří ( ). 7. Roku 1659 se narodil Angličan, který se proslavil první místní operou Dido a Aeneas. Zemřel v roce kdo je skryt pod číslem chronologie dle data úmrtí 6.4. Barokní hudba vokální Než se začneme věnovat vlastní historii vokální hudby v baroku, seznámíme se alepoň ve zkratce s termíny, které pro pochopení stavby hudebních děl zpívaných (ostatně i instrumentálních) potřebujeme. Motiv je nejmenší část, kterou můžeme ve skladbě osamostatnit. Musí být výrazný a zapamatovatelný. Představme si třeba hasičské hoří. Jeho dva tóny lze pokládat za motiv. Téma je hudební myšlenkou. Klademe na něj stejné požadavky jako na motiv. Téma bývá několikataktové, tedy delší než motiv. Skladatel se k němu často vrací a různě jej upravuje. Může jej: - přesouvat do vyšší nebo nižší polohy, - rozšířit nebo zkrátit, - obměňovat, variovat, - použít v převratu, tedy tam, kde melodie stoupala, bude klesat a naopak - augmentovat (všechny noty hrát delší) či diminuovat (všechny noty hrát kratší). Témata mohou být v různých tóninách. Skladatel musí při jejich spojování umět přejít z jedné tóniny do druhé přirozeně a hladce. To se nazývá modulace. Jestliže ve skladbě existují alespoň dvě melodie, bývají spojovány pomocí kontrapunktu. To je vlastně spojení dvou odlišných melodií, které se k sobě přesto hodí. Jeden student zazpívá Jede, jede poštovský panáček a druhý Na Bílé hoře sedláček oře. Budou li dbát na přesný rytmus, dostanete ukázku kontrapunktu. Ve skladbě je třeba používat také kontrast. Je dán například střídáním rychlých a pomalých částí, tónin nebo témat. Nejběžnějším vokálním útvarem je píseň. Malá písňová forma může mít podobu AB. Taková dvojdílná píseň je třeba : melodie A A ty svatej Vavřenečku, stojíš na pěkným kopečku,

14 melodie B vycházejí panny z tebe jako andělové z nebe. Existují i třídílné formy ABA nebo písně s refrénem, třeba ABB. Podobně bývají rozvrženy i árie v opeře.od árie se výrazně liší recitativ. Na rozdíl od lyrické árie recitativ má spíše podobu hudebně recitované mluvy, má dramatický obsah a má za úkol posunovat děj. V baroku se začínají psát oratoria. Jsou to skladby vokálně instrumentální s náboženským obsahem. Od opery se liší tím, že děj je zprostředkováván vypravěčem, jednotlivé postavy a sbor pak vystupují pouze se svou árií, recitativem nebo sborovým zpěvem. Není to scénický, ale koncertní útvar. Prapůvod oratorií lze vidět ve středověkých duchovních hrách, na jeho vznik má však určující vliv protireformace. Významným skladatelem oratorií byl Giaccomo Carissimi. Jeho největší dílo je právě oratorium Jephta a Baltasar. Vrcholem byla ale oratoria Georga Friedricha Händela Mesiáš, Juda Makabejský nebo Izrael v Egyptě. Dodnes jsou pokládány za nejcennější barokní skladby. Další významnou formou byla kantáta. Jednalo se o skladby komornějšího rázu. Text měl obvykle světský charakter. Inspirací byly milostné náměty starších madrigalů. Vznikly však i kantáty s náboženskými náměty. Příkladem mohou být kantáty a pašije Johanna Sebastiana Bacha Matoušovy pašije nebo Janovy pašije. I ony patří k vrcholům barokní hudby. Podle informací na stránkách a odpověz na otázky: 1. Pro jaké prostory byla komponována oratoria? 2. Jmenuj dva české autory, kteří se oratoriem zabývali. 3. Jakého charakteru jsou texty kantát? 4. Jak dělíme kantáty? 6.5. Barokní hudba instrumentální V baroku se nástrojová hudba osamostatňuje. Přestává být pouhým doprovodem zpěvu. Inspirací jsou jí nejen tance a zpěv, ale i zvukové možnosti množství nových nástrojů. Využívání jejich kontrastů v barevnosti zvuků velmi vyhovovalo potřebě baroka být smyslovým, citovým a monumentálním. V každé zemi procházela barokní instrumentální hudba svým vývojem, přesto je sjednocoval myšlenkový základ i používání typických forem. Jednou z nich je fuga. Je to polyfonní útvar, v němž je několika hlasy (soprán, alt, tenor, bas) postupně opakované téma, které se střídá s méně závažnou protivětou. Po úvodu expozicinásleduje provedení, kde je téma (nebo jeho části) obměňováno v jiné tónině. Závěr nazývaný těsna se vrací k původní tónině, ale téma a protivětu zkracuje. Fuga je útvar velmi složitý. Laik by si ho mohl představit takto: několik lidí se dozví tutéž novinu. Seběhnou se a překotně si ji chtějí sdělit. Jeden začne, po chvíli mu do řeči vstoupí další s tímtéž sdělením. Původní mluvčí ale nepřestává mluvit a do řeči se dávají postupně další. Fugato je útvar podobný fuze, ale nedodržuje její přísné zákony. Je vícehlasé, ale téma nezpracovávají vždy všechny hlasy. Bývá kratší, většinou vychází jen z expozice fugy. Suita je zase inspirovaná renesančními tanci. Obsahovala vstupní skladbičku, které se říká intráda nebo preludio, po ní následovala tříčtvrtní allemanda, třetí pomalá část je známá jako sarabanda a končila rychlou částí zvanou giga. Časem se do suity dostal i menuet nebo veselý courante.

15 Sonáta vznikla ze suity a největší rozkvět zaznamenala po roce Zpočátku jednodílná, později se mění a většinou má tři části. První z nich allegro nebo allegretto je nejdůležitější. Soutěží v ní dvě témata, nazvaná jako mužské a ženské téma. Vedou spolu dialog, někdy se pohádají, pak se smíří. Nakonec společně odcházejí. Tato část se jmenuje repríza. Úplně na konci je coda. To znamená v italštině ocásek. Někdy je krátký, jindy zdobný a dlouhý. Druhá část sonáty je melodická a vlídně plyne. Je to andante, adagio nebo largo. Třetí část je rychlá. Je to obvykle rondo, kde se několikrát opakuje téma. Rondo totiž znamená dokola. Později se mezi druhou a třetí část vkládal menuet a scherzo (žert). Na principu sonáty je založený koncert. Concertare znamená v italštině soutěžit. Původně se vlastně jednalo o soutěž dvou skupin nástrojů (z této doby pochází concerto grosso), později jednoho sólového nástroje a orchestru. Světská hudba se postupně oddělovala od hudby církevní, chrámové. Byla provozována v sálech paláců a nazývala se musica da camera, tedy komorní hudba. V 17. století se velmi rozšířila a byla provozována menšími orchestry (měly nejvíce deset hráčů). V této kapitole bychom mohli uvádět řadu jmen slavných skladatelů. My se ale soustředíme jen na ty nejslavnější. J.S.Bachovi a G.F.Händelovi věnujeme samostatnou kapitolu a zde se budeme věnovat Antoniu Vivaldimu. Antonio Vivaldi patří k nejskvělejším zjevům italské klasické hudby. Narodil se v Benátkách roku Jako chlapec pochytil hudební základy od svého otce, který byl houslistou v chrámu svatého Marka. Pak se jeho vzdělávání ujal skladatel Legrenzi. Záhy se ale na jeho vzdělávání přestalo dostávat peněz a Antonio se stal knězem. V té době ho postihla plicní choroba a on se svého povolání musel vzdát. Z rudovlasého abbé se stal učitel v Ospedale della Pietá. Tady byl útulek pro sirotky a starce. Z talentovaných tělesně postižených dívek, které zde vyučoval na konzervatoři, vytvořil hudební těleso, které i veřejně vystupovalo. Diváci je však neviděli, protože dívky byly skryty za hustou mříží. Kontrast lidských tragédií a krásy hudby, kterou dívky vytvářely, byl pro Vivaldiho jednou z inspirací. Mezi vyučováním se věnoval kompozici. Výhodou bylo, že si svou práci na kontervatoři mohl hned ověřovat. Později cestoval po Evropě se dvěma zpěvačkami, které doprovázel na cemballo. V církevních kruzích ale skutečnost, že kněz cestuje se dvěma děvčaty, vzbudila pohoršení a nevraživost. Ostatně i Vivaldiho rudé vlasy byly pokládány za podezřelé. Roku 1738 se nakrátko vrátil do Benátek. Zde zažil poslední okamžiky slávy při uvedení několika svých koncertů. Záhy byl ze školy vyštván. Uchýlil se do Vídně a tam roku 1741 v bídě zemřel. Za svůj život vytvořil asi 770 děl, jimiž ovlivnil celé vrcholné baroko. Jsou to opery, kantáty, oratoria i sonáty. Hlavně jsou to ale koncerty, jichž napsal 465. Z nich nejslavnější je čtyřdílný cyklus Čtvero ročních období z opusu 8 nazvaného Souboj mezi harmonií a invencí. Je to hlavně jeho zásluha, že concerto grosso a sólový koncert se staly reprezentativními formami vrcholného baroka. Do tabulek doplň údaje. 1. Části suity IN... A... S... G V jakém tempu se mohou hrát jednotlivé části sonáty 1. část 2. část 3. část

16

Znaky hudebního baroka. Florentská camerata

Znaky hudebního baroka. Florentská camerata Baroko přibližně 17. století - Evropa, vznik v Itálii v 16. století z portugalského Barroco - "nepravidelně utvářená perla" Poslech: Adam Michna z Otradovic - Loutna česká - Nebeští kavalérové, Vánoční

Více

VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37

VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37 VY_32_INOVACE_13 Umělecké slohy_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Kultura raného

Více

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EHV) Od zrodu hudby k nadvládě jednohlasu, Když jeden hlas nestačí, Jak je možné zachytit hudbu, Od barokního majestátu k rokokové

Více

Humanismus a renesance (Itálie)

Humanismus a renesance (Itálie) Humanismus a renesance (Itálie) MGR. LUCIE VYCHODILOVÁ, 2012) VY_32_INOVACE_VYC27 Hlavní autoři Humanismus a renesance Hlavní autoři Dante Alighieri Francesco Petrarca Giovanni Boccaccio Niccolò Machiavelli

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 1. ročník 1. ročník Rytmická deklamace, hra na ozvěnu. Řeč šeptem, slabě, pomalu, rychle. Rozlišování zvuků. Pozorné a soustředěné naslouchání. Pokusy o zpívaný dialog: Jak se jmenuješ? Rozlišování vysokého a nízkého

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: CZ.1.07/1.5.00/34.0880

Více

Renesance a humanismus

Renesance a humanismus Renesance a humanismus Anotace: seznámení s renesanční literaturou, autory a díly Dětský diagnostický ústav,středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec 9. ročník ZŠ

Více

Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis

Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis 1 Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis E dur B dur A dur a moll harmonická melodická Crescendo = Decrescendo = Moderato = Allegro = Lento = Adagio = pp = fff = 2 Petr Iljič Čajkovskij Ruský skladatel

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Časový rozsah lekce Věková skupina (ročník) Baroko 2 3 vyučovací hodiny 6. 9. třída Vzdělávací

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í RENESANCE

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í RENESANCE RENESANCE ÚLOHA 1: Přečtěte si následující citace. Co o renesanci říkají? Nyní může každý opravdu bystrý duch děkovat bohu, že byl vybrán, aby mohl žít v tomto novém věku tak plném naděje a příslibů, který

Více

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby Hudební výchova - 1. ročník Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) - hudební rytmus

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný V: Pěvecké návyky a mluvní projev Žák: upevňuje si pěvecké návyky správně dýchá, rozezpívá se - vokální dovednosti z nižších ročníků - střídavý dech - nádech, nasazení

Více

Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24

Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24 Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24 Období: Osobnosti: Dílo: Najdi: chybu 1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 Kdy se začalo projevovat baroko? Od poloviny 16. století do poloviny

Více

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA

Příloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. Rytmizuje a melodizuje jednoduché texty. Vokální činnosti Využití vokální činnosti Pěvecký a mluvený projev Nácvik správného

Více

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku

Hudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku 805 Předmět je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v tomto oboru směřuje prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových, poslechových a dalších činností k rozvoji

Více

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň

5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň 5.7.1. Hudební výchova pro 2. stupeň Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání

Více

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň

6.1. I.stupeň. Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň 6.1. I.stupeň Vzdělávací oblast: 6.1.6. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. Stupeň Vzdělávací obor Hudební výchova náleží v etapě základního vzdělávání do oblasti

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_117_VV8 RENESANCE Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Mgr. Andrea Slavíková RENESANCE Renesance znamená znovuzrození římské antiky, ne

Více

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15

Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2014/15 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována

Více

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník

nástavbové studium 1. ročník čtyřletý obor 1. ročník BAROKO Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jaroslava Kholová. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( )

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( ) ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM Památky Slaného a Slánska ( ) P Památky Slaného a Slánska (11) ravděpodobně nejznámější sbírkou českého baroka

Více

Hudební výchova 1. ročník

Hudební výchova 1. ročník 1. Vokální činnosti: Ovládá pěvecký postoj (posez), snaží se o správné dýchání a artikulaci. Snaží se o navození hlavového tónu. Ovládá slova písní, zpívá jednohlasé písně odlišného charakteru. 2. Instrumentální

Více

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň

5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň 5.7 UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Přináší umělecké osvojování světa s rozvojem specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti

Více

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Varianta A Jméno uchazeče datum narození..... Bydliště (vč.psč)...... Absolvoval střední

Více

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně.

Vyučovací předmět je realizován podle učebního plánu v 1. až 5. ročníku 1. stupně v časové dotaci vždy 1 vyučovací hodiny týdně. HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu V tomto předmětu je třeba u žáků postupně vytvářet kladný vztah k hudbě, rozvíjet jejich hudebnost, podporovat schopnosti hudbu emocionálně prožít.

Více

Renezance a humanismus

Renezance a humanismus Renezance a humanismus vz. v Itálii ve 14. st., umělecký směr obrat k člověku, důraz na pozemský život, klesá zájem o víru není ovlivněno církví hl. nositelé: měšťanstvo stává se novou významnou vrstvou

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.2.12.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění a kultura PŘEDMĚT: Hudební výchova ROČNÍK: 6. Výstupy Učivo Průřezová témata vztahy + poznámky - zpívá podle svých individuálních

Více

Hudební výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu

Hudební výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor: Hudební výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1.-5. ročník 1 hodina týdně Vzdělávací obor Hudební výchova obsahuje různé

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 KAREL IV. Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_13 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 Číslo a název šablony klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět

5.7.1 Hudební výchova povinný předmět 5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění

Více

Renesance a humanismus

Renesance a humanismus Renesance a humanismus Renesance: vznik a rozvoj Období ve vývoji kultury a umění Začíná ve 14. století v Itálii ve městech, jako Florencie či Benátky Renesanční kultura byla původně výsadou bohatých měst

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět se vyučuje ve všech ročnících, na druhém stupni 1 2 hodiny týdně.

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

OBSAH UČIVA A HODINOVÁ DOTACE. PRIMA - osmileté studium. 66 hod. ročně, 2 hod. týdně

OBSAH UČIVA A HODINOVÁ DOTACE. PRIMA - osmileté studium. 66 hod. ročně, 2 hod. týdně OBSAH UČIVA A HODINOVÁ DOTACE UČ.OSNOVY č.j. 20 596/99-22 66 hod. ročně, 2 hod. týdně PRIMA - osmileté studium Základem hudební výchovy bude i nadále rozvíjení a posilování dosavadních hudebních schopností

Více

RENESANCE ZROZENÍ V ITÁLII

RENESANCE ZROZENÍ V ITÁLII RENESANCE ZROZENÍ V ITÁLII 1 NÁZEV RENESANCE - znovuzrození antického umění v západní Evropě 15. a 16. století. Změny ve společnosti. Rozvoj obchodu, měst a řemesel. Zájem vzdělané elity o antickou kulturu,

Více

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Doba reformace Německo: zakladatel reformace v Německu a současně její ideologický představitel byl Martin Luther odmítal scholastickou filozofii jeho spor s katolickou církví vyvrcholil v r. 1517, kdy

Více

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch

Do Čj (1. ročník): Hlasová výchova. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ UČITEL umožňuje žákům zažít úspěch 1.1.1. HUDEBNÍ VÝCHOVA I. ST. - ve znění dodatků č.33 - platný od 1.9.2011, č.34 - platný od 1.9.2011, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010, změn platných od 1.9.2013 Charakteristika vyučovacího předmětu

Více

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel

Antonín Dvořák 1841-1904. světoznámý hudební skladatel Antonín Dvořák 1841-1904 světoznámý hudební skladatel Kořeny slavného hudebníka Dvořákova rodina žila od roku 1818 v Nelahozevsi (střední Čechy). Všichni Antonínovi předci z otcovy strany byly řezníci

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.7 UMĚNÍ A KULTURA 5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.7.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Hudební výchova. Hlavním cílem

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně

Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Strašlivá Podívaná - hudební skupina z Plzně Hudební skupina Strašlivá Podívaná vznikla na jaře 1988 a v roce 2013 tedy dosáhla věku 25 let. Písničky Strašlivky vycházejí z inspirací historickými a fantazijními

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 1.stupni

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 1.stupni HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 1.stupni Obsahové, časové a organizační vymezení - je realizována v 1. - 5. ročníku - 1 hod. týdně - hudební výchova se realizuje ve vzdělávacím

Více

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy

Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy PŘEDMĚT: HUDEBNÍ VÝCHOVA ROČNÍK: PRIMA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Žák: zatancuje a zadiriguje dle svých schopností píseň ve dvoučtvrtečním a tříčtvrtečním taktu správně

Více

VY_32_INOVACE_07_DIVADLO A JEHO ŽÁNRY_34 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název

VY_32_INOVACE_07_DIVADLO A JEHO ŽÁNRY_34 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název VY_32_INOVACE_07_DIVADLO A JEHO ŽÁNRY_34 Autor: Mgr. Světlana Dlabajová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:cz.1.07/1.4.00/21.2400

Více

5. 13 Hudební výchova

5. 13 Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 5. 13 Hudební výchova Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících vždy 1 hodinu týdně.

Více

Prezentace 9-CJL -1-ročník Klasicismus, osvícenství, preromantismus (1)

Prezentace 9-CJL -1-ročník Klasicismus, osvícenství, preromantismus (1) Prezentace 9-CJL -1-ročník Klasicismus, osvícenství, preromantismus (1) Po uplynutí baroka se vývoj opět vrátil k pluralitě. Evangelické (protestantské) náboženství se opět stalo výrazem politického přesvědčení.

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní 1 týdně, povinný V: Hlasová hygiena Žák: správně dýchá, dodržuje tón, nasazuje a vyslovuje - správné dýchání, dýchání v pauze - měkké nasazení, pauza - volný nástup - sjednocení hlasového rozsahu - pěvecké

Více

KLASICISMUS. 2. polovina 17.století -18.století. z lat. = vynikající,vzorný. Klasicistní hudba. Zámek Kynžvart

KLASICISMUS. 2. polovina 17.století -18.století. z lat. = vynikající,vzorný. Klasicistní hudba. Zámek Kynžvart 5.KLASICISMUS KLASICISMUS 2. polovina 17.století -18.století KLASICISMUS z lat. = vynikající,vzorný Klasicistní hudba Zámek Kynžvart Stavovské divadlo Krátký živůtek s nařasenými rukávy a splývavá empírová

Více

Renesance a humanismus

Renesance a humanismus Renesance a humanismus Co je renesance a humanismus? Kultura a životní styl 14.-16. století Období vytváření novověké evropské společnosti a kultury Nejprve u sebevědomých měšťanů, posléze i u aristokracie

Více

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ

MŠ Na Herzánce 1527, Choceň Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Metodika seznamování se s hrou na sopránovou zobcovou flétnu pro MŠ Věková kategorie: 3 6 let Doba trvání: 1-2 roky Zpracovala: Víchová Šárka Úvod Počátky hry na zobcovou flétnu jsou spojeny s utvářením

Více

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál

EVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál číslo Název výukového u Skupina HN 1 Nácvik houslového klíče I *pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva Mastíková 27.9.2013 FM, YŽ, OL, MB HN 2 Nácvik houslového klíče II pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva

Více

Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA

Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP ZV Umění a kultura. Rozvíjí tvořivost,

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Hudební výchova 1. ročník Sociální činnost

Hudební výchova 1. ročník Sociální činnost Hudební výchova 1. ročník Sociální činnost Mgr. et Mgr. Veronika Nosková druhé, upravené vydání Učební a studijní texty vzniklé v rámci projektu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP

Více

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky UČEBNÍ PLÁNY PRO ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HUDEBNÍ, TANEČNÍ, VÝTVARNÝ A LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR Pozn.: platné učební plány VO viz Vzdělávací

Více

V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova

V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova 1/7 V.7 Umění a kultura V.7.1 Hudební výchova V.7.1.I 1. stupeň V.7.1. I. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Žáci se v hudební výchově seznamují prostřednictvím činností

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA

Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Název vyučovacího předmětu: Časové vymezení předmětu: Hudební výchova 1.-9. ročník

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory

Test kulturně historických znalostí. pro učební umělecké obory Celé jméno uchazeče: Test kulturně historických znalostí pro učební umělecké obory 1. Do kterého uměleckého oboru patří stavba chrám sv. Barbory v Kutné Hoře? a) užité umění b) architektura c) malířství

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata:

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová témata: HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň: Vyučovací předmět hudební výchova vychází ze vzdělávací oblasti RVP Umění a kultura. Dává žákům příležitost, aby projevovali a uspokojovali

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 5)Literatura předhusitská a husitská (konec 14. století - polovina 15.století) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století)

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 8.1.2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_09_CJ_NP1 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby.

Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především zpěvem a poslechem hudby. Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Cílem hudební výchovy je rozvíjet u dětí kladný vztah k hudbě, a to především

Více

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.

BEDŘICH SMETANA. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: únor 2013. Ročník: šestý. Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2. BEDŘICH SMETANA Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: únor 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ

HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ 301 Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: UMĚNÍ A KULTURA HUDEBNÍ VÝCHOVA 1.stupeň ZŠ CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU Obsahové, časové a organizační vymezení Ročník 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Dotace 1 1 1 1 1 1 1 1

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výtvarná výchova - 6. ročník prvky kresebného vyjádření světlo, stín, polostín textura, měkká modelace a šrafura jejich uspořádání v ploše a prostoru základní kresebné techniky např. kresebné studie, figurální

Více

TÉMA: Dějiny hudby. (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234

TÉMA: Dějiny hudby. (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234 TÉMA: Dějiny hudby (romantismus) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 19. 2. 2012 VY_32_inovace/4_234 1 Anotace: Výukový materiál interaktivní prezentace seznamuje žáky s dějinami hudby v období romantismu

Více

17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI

17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI 17. A 18. STOLETÍ UTVÁŘENÍ NOVODOBÉ SPOLEČNOSTI ANGLIE 15. až 16. stol. situace po stoleté válce - válka růží mezi rody Lancasterů a Yorků - na trůn pak nastoupil rod Tudorovců - nejznámější z Tudorovců

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Dodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství

Dodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Dodatek k ŠVP ZUV č. 1 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA A/ Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je zpracován na základě vzdělávacího oboru Hudební výchova v RVP ZV. Zároveň integruje a průběžně

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 11. Baroko. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 11 Baroko Strana: 1

VÝTVARNÁ KULTURA. 11. Baroko. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 11 Baroko Strana: 1 VÝTVARNÁ KULTURA 11. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Renesance. 5.ročník. 3.čtvrtletí

Renesance. 5.ročník. 3.čtvrtletí 5.ročník 3.čtvrtletí Renesance Tyto nové myšlenky se však plně uplatňují až v 15. a 16.století. Renesance přinesla odklon od náboženských představ a úvah, věnuje pozornost prostému životu v přírodě. Je

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová téma

HUDEBNÍ VÝCHOVA. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Obsahové, časové a organizační vymezení: Předmětem prolínají průřezová téma HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň: Hudební výchova jako vzdělávací obor je součástí komplexního vzdělávání žáků vzdělávací oblasti Umění a kultura. Předmět směřuje k vnímání

Více

Literatura období humanismu a renesance I

Literatura období humanismu a renesance I Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Literatura

Více

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám

Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Projekt MŠMT ČR: EU peníze školám Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.1094 Název projektu Učíme se trochu jinak moderně a zábavněji Číslo a název šablony klíčové aktivity I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

Studijní zaměření Sólový zpěv

Studijní zaměření Sólový zpěv Studijní zaměření Sólový zpěv Posláním výuky sólového zpěvu na základních uměleckých školách je položení základů pro přirozené a správné zacházení se zpěvním hlasem, rozvíjení schopnosti zpívat vícehlas,

Více

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor

Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací období 2. Předmět. Osobnosti České republiky Označení. VY_32_INOVACE_19_Osobnosti České republiky Autor Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové aktivity Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník

HUDEBNÍ VÝCHOVA. 6. 9. ročník Charakteristika předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA 6. 9. ročník Obsahové, časové a organizační vymezení Na druhém stupni ZŠ je tento předmět dotován 1 vyučovací hodinou pro 6-9 ročník. Výuka probíhá v odborné učebně

Více

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu

HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové,časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: V 1. 5. ročníku - 1

Více

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.

Umění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast. Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Hudební výchova 1. 9. ročník 1 hodina týdně třídy, učebna estetické výchovy kultivovat hudebnost

Více

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA:

5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: 5.1.16 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV CHARAKTERISTIKA: Zpěv provází člověka od počátků civilizace a je jedním ze základních způsobů vyjadřování vnitřních prožitků a emocí. Studium sólového zpěvu nabízí

Více

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU 1. Francká a Byzantská říše: Justinián I. kopule 1453 miniatury latina Chlodvík 2. Islám: bůh vyznavač islámu 3. Slované: Přiřaď k jednotlivým státům, zda se jedná o Slovany východní,

Více

7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY

7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 1 Hudební výchova Časová dotace 1. ročník 1 hodina 2. ročník 1 hodina 3. ročník 1 hodina 4. ročník 1 hodina 5. ročník 1 hodina Celková dotace na 1. stupni je 5 hodin.

Více

Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky.

Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky. Kapitola 1 Notová osnova má 5 linek a 4 mezery. Pro noty, které píšeme pod, nebo nad notovou osnovu používáme pomocné linky. Hudební klíč píšeme na začátek notové osnovy. Nejpoužívanější klíče jsou: houslový,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů a

Více

Hudební nauka. přehled látky pro 1. a 2. ročník DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA HLAVIČKA NOTY

Hudební nauka. přehled látky pro 1. a 2. ročník DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA HLAVIČKA NOTY Hudební nauka přehled látky pro 1. a 2. ročník Vlastnosti tónu DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA Prvky notace PŘEDZNAMENÁNÍ NOTA HLAVIČKA NOTY POMOCNÉ LINKY HOUSLOVÝ KLÍČ NOTOVÁ OSNOVA (linky i mezery se číslují

Více

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37

VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 VY_32_INOVACE_12 Z minulosti hudby nejstarší písně_37 Autor: Jindřiška Čalová Škola : Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu : Zkvalitnění ITC ve slušovské škole Číslo

Více