PRAVĚKÝ VÝVOJ EGYPTA. Nejstarší stopy lidského osídlení STŘEDNÍ A MLADÝ PALEOLIT CHRONOLOGIE EGYPTSKÉHO PRAVĚKU

Transkript

1 CHRONOLOGIE EGYPTSKÉHO PRAVĚKU PRAVĚKÝ VÝVOJ EGYPTA Paleolit 700/ BP Starý paleolit 700/ BP Střední paleolit BP přechodné období BP Mladý paleolit BP Pozdní paleolit BP KONEC PLEISTOCÉNU: cca BP Epipaleolit BP SAHARSKÝ NEOLIT : cca. 8800?-4700 BC Raný saharský neolit 8800?-6800 BC Střední saharský neolit BC Mladý saharský neolit BC DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT Raný neolit BC Pozdní neolit BC Nejstarší stopy lidského osídlení STŘEDNÍ A MLADÝ PALEOLIT Homo Erectus acheulenská štípaná industrie není to samostatná kulturní entita X specifická technologie výroby štípané industrie Západní poušti řídké osídlení mezi oázami Dachla a Charga Bír Sahara, Bír Tarfárí, Bír Kiseiba Taramsa 1 Nazlit Safaha bez jednotných kulturních entit opět vymezení na základě způsobu výroby štípané industrie několik výrobních okruhů jednotící prvek levalloiská technika nálezy lomů na rohovce kolem Keny pravděpodobně hustší osídlení pohřeb dítěte Homo sapiens sapiens osídlení Západní pouště kolem stálých nebo občas vysychajících jezer Bír Sahara, Bír Tarfárí již spíše sezónní osídlení postupný rozvoj stratifikace společnosti a posmrtných představ 1

2 POHŘEB DÍTĚTE NA LOKALITĚ TARAMSA 1 PAZOURKOVE LOMY U KENY lokalita: jižní Egypt, cca. 2,5 km od Dendery doklady získávání pazourkových pecek a jejich zpracování: s tímto horizontem souvisí i pohřeb anatomicky současné dítě doklad posmrtných představ a stratifikované společnosti, která je schopná postarat se o své zemřelé Nazlit Chater 4 dlouhodobé užívání ( př.n.l.) POZDNÍ PALEOLIT výrazné, dramatické klimatické změny s dalekosáhlými důsledky pro dějiny osídlení cca BC nastupující výrazná ariditizace cca nastupující výrazná vlna povodňových stavů el-hóš skalní kresby Wádí Kubbání sídliště Gabal Sahaba pohřebiště Abka skalní kresby kubbánien POHŘEBIŠTĚ GABAL SAHABA Lokalita na pomezí dnešního Súdánu a Egypta výzkum v rámci kampaně UNESCO Fred Wendorf = lokalita 117, V břeh Nilu 59 koster skrčená poloha, levý bok, hlava k východu, tvář k jihu těla krytá kamennými deskami stáří BP ( ) stopy po násilné smrti u 40 procent pohřbených 50 procent tvoří ženy (24) a děti (13) X muži nad 20 let věku (19) Další pohřebiště kadanské industrie: 6- B-36 (Z břeh proti Wádí Halfě, 39 pohřbů) a Wádí Toška (19 pohřbů) kadanská industrie 2

3 SKALNÍ UMĚNÍ pozdní paleolit a epipaleolit SKALNÍ UMĚNÍ pozdní paleolit a epipaleolit lokality: Qurta pozdní paleolit el-hóš - epipaleolit Qurta širší oblast Kóm Ombo - Edfu oblast výskytu pozdně paleolitického osídlení celkem 3 polohy = 179 jednotlivých vyobrazení datace pomocí OSL El-Hóš příslušnost k epipaleolitické skupině tzv. elkabienu existence více poloh jednotlivá vyobrazení i celá uskupení motiv???? POZDNÍ PALEOLIT ZÁPADNÍ POUŠTĚ Prostor nepřístupného Velkého písečného moře a pohoří Gilf Kebíru - protoagrikulturní experiment od tis. př. n. l. neolitická civilizace stejně stará jako na Předním východě 11. tis. nástup vlhkého pluviálu a přívalových dešťů zánik kultury Fred Wendorf, Fakhry Hassan Lokality Gebel Uweynat, Gilf Kebír KUTURA NABTA PLAJA vrchol o osídlení Západní pouště není to plná neolitická kultura rané fáze bez záměrné zemědělské výroby potravin, tj. pouze doklady chovu dobytka a výroby keramiky - SEMIAGRIKULTURA polokočovná společnost lovcůsběračů šíření kulturních vymožeností do širších oblastí neolitizace plaja geologický termín: vyschlá vodní nádrž zaplněná jílovými a eolickými sedimenty Nabta Plaja, Bír Tarfárí, Bír Sahara, Abú Minkár, Ain Dillah 3

4 CHRONOLOGIE SAHARSKÉHO NEOLITU Nabta Playa Saharský neolit př. n. l. Raný neolit př. n. l. Střední neolit př. n. l. období sucha období dešťů Eponymní lokalita: Nabta Playa v Západní poušti: kompletní lokalita Objeveno: R. Schild, F. Wendorf universita v Kolíně nad Rýnem Počátky egyptského náboženství význam krávy (bohyně Hathor) Kontakty mezi Západní pouští a údolím Nilu: především se projevuje ve štípané industrii podíl mikrolitů Pozdní neolit př. n. l. období sucha MEGALITICKÁ USKUPENÍ EPIPALEOLITICKÉ SKUPINY megality: řady tzv. henge pozorovatelna příchod dešťů samostatné kameny kamenné mohyly pod nimi pohřby hovězího dobytka význam pro tehdejší společnost po roce 7000 př. n. l. epipaleolit = mezolit nízká hustota osídlení podobnost s raně neolitickou saharskou keramickou kulturou významné koncentrace: v oblasti Fajjúmské oázy karunien jižní Egypt - elkabien 4

5 FAJJÚM B = KARUNIEN G. Caton- Thompsonová proměnlivá pobřežní čára osady na sever a na západ od současného jezera pouze 1 hrob NEOLIT V NILSKÉM ÚDOLÍ Několik zdrojů především epipaleolitické tradice společné prvky neolitických ekonomik: zdroj karbohydrátů: Egypt: ječmen a pšenice zdroj proteinů a tuků: domestikovaná zvířata + rybolov zdroj jedlých olejů: přes 30 druhů olejů výroba textilu výroba obalů a nástrojů potřeba přístřeší charakteristické pro nejstarší vrstvy osídlení: bez dokladů o záměrném pěstování obilí a chovu dobytka existence keramické produkce výrazné kulturní odlišnosti mezi Horním a Dolním Egyptem DOLNOEGYPTSKÝ NEOLIT HORNOEGYPTSKÝ NEOLIT několik kulturních entit není homogenní chronologie: starší fáze: Fajjúm A, Merimda Bení Saláma, el-omarí mladší fáze:bútó-maádí není zřetelné prostorové oddělení pohřebišť a sídlišť možnost: pohřebiště podle pohlaví Specifika vývoje: Společnost založená na odlišném modelu od HE spíše rovnostářská kontakty s kulturami Předního východu: zpracování mědi specifická architektura specifická keramika specifické pohřební zvyklosti chronologie: starší neolit: Badárí mladší neolit: Nakáda více kulturně homogenní obraz jasné prostorové oddělení sídlišť a pohřebišť základním bodem - expanze jednoznačně definovaná společenská hierarchizace především v mladším období doklady přítomnosti elit závěr mladší fáze = přechod k historické fází vývoje, tj. protohistorické období 5

6 POHŘBÍVÁNÍ A ZÁDUŠNÍ RITUÁLY VÝVOJ NÁBOŽENSKÝCH PŘEDSTAV od počátků: jasný rozdíl mezi S a J přirozená mumifikace S: integrace mrtvých do komunity živých jednoduché pohřby v jamách bez doplňujících konstrukcí skrčenci ležící na pravém boku, orientace na JV, oblyčej k V minimum pohřební výbavy J: prostorové vydělení pohřebišť a sídlišť podoba hrobů: pravděpodobně mohyly pohřební výbava odvozená od pohlaví, sociálního postavení a majetku zemřelého tzv. maska z Merimdy (Káhirské Egyptské muzeum) = nejstarší doklad sochařství tzv. ptačí bohyně tzv. Kolosy z Koptu až pozdně předdynastické období Rituální zacházení s lidskými i zvířecími těli KULTURA FAJJÚM A vývoj z karunienu DOKLADY O ZÁMĚRNÉM PĚSTOVÁNÍ OBILÍ řada do země zapuštěných sil sila tvořila skupiny občinový způsob organizace kolektivní zemědělství pohřby v osadách mezi domy MERIMDA BENÍ SALÁMA př. n. l. rozlehlá vesnice: m2 s několika fázemi osídlení odhad počtu obyvatelstva pro období BC: k domům v mladším období obilná sila širší rodina měla více ekonomické samostatnosti do uliček mezi domy a pod podlahy pohřby bez milodarů ženy, děti a adolescenti (několik set) kontakty se Syropalestinou přes SZ deltu lokalita Bútó 6

7 KULTURNÍ KOMPLEX BÚTÓ - MAÁDÍ Maádí kulturní komplex současný s Nakádou I eponymní lokalita předměstí Káhiry Maádí + lokalita v centrální deltě tavící kotel vlivů Palestina, el-omari, fajjúmské kultury, Merimda Bení Saláma výrazný podíl výrobků z mědi postupně vytlačena expandující nakádskou kulturou rozsáhlá vesnice více než m2 přináleží k ní několik pohřebišť nejstarší doklady kamenné profánní architektury 5 zahloubených/ polozahloubených staveb vlivy ze soudobé (chalkolitické) Syropalestiny BADARÍ nejstarší neolitický kulturní komplex na území Horního Egypta 600 hrobů a na 40 malých sídlišť prostorově oddělených 5000/ př. n. l. Lokality: Dér Tása Matmar Mustagedda Hammámíja Kau el-kebír 7

8 Mapa sídliště na eponymní lokalitě v Badárí Ukázka pohřbu HMOTNÁ KULTURA Keramika skořepinová jemná stolní keramika zvláštní druh úpravy povrchu zčeření = jemné zdrsnění povrchu, které je posléze vyhlazeno Sochařství drobnější kusy + tzv. ptačí bohyně i kompozitní ztvárnění ZÁVĚR RANÉHO NEOLITU NAKÁDSKÁ KULTURA datace: S (konec Merimdy, Omarí) J (konec Badárí) vývoj: definitivní prosazení zemědělství vývoj zádušních představ a pohřebních rituálů J: počátek sociální hierarchizace společnosti a vznik náboženství S: prokazatelně společnost založená na jednodušších pravidlech zásadní kulturní rozdíly mezi S a J vysoká míra adaptability na lokální přírodní podmínky = celý Egypt druhá hlavní fáze predynastického vývoje v Horním Egyptě základní impuls ke sjednocení Egypta eponymní lokalita William Mathew Flinders Petrie 3000 hrobů kulturní komplex známý téměř výhradně z pohřebišť Základní chronologie: Nakáda I amratien př. n. l. Nakáda II gerzean př. n. l. Nakáda III semainen př. n. l. 8

9 SEQUENCE DATING SYSTEM NAKÁDA I AMRATIEN William Mathew Flinders Petrie ( ) výzkumy v Koptu SD amratien gerzean semainen = relativně chronologický rámec používá se dodnes s obměnami hmotná kultura se neliší od badárské kultury vzrůstající rozrůzněnost hmotné kultury rozšíření na jih po Hierakonpolis; na sever pod Abydos Nakáda II - gerzean výrazné společenské změny expanze kultury na sever do středního Egypta a do delty (Minšat Abú Omar) a na jih do Núbie důvody expanze: relativní přelidnění v centrální oblasti snaha kontrolovat lukrativní obchod s Předním východem a zdroje nerostného bohatství v Núbii rozkvět hospodářství a společenského zřízení 9

10 Hospodářství Nakády II INSTITUCIONALIZACE KOMPLEXNÍ SPOLEČNOSTI NAKÁDA II zemědělství využití záplav a přirozených nádrží jen 1 sklizeň ročně sekundární specializace vznik samostatné vrstvy řemeslníků Význam Nilu jako dopravní tepny roste obchod od delty po Núbii + dálkový obchod (Palestina, severní Mezopotámie: Tepe Gawra, jižní Mezopotámie: Džemdet Nasr) 2 fáze: Nakáda IIa/b Nakáda IIc/d proces konsolidace společnosti dosud plně neprozkoumán Plné sjednocení regionů do jednotného státu Existence polonezávislých politických jednotek (města/státy) pod vládou jednotlivých úředníků až po vznik 2/3 nezávislých protostátů na konci Nakády II: Hierakonpolis, Nakáda a Abydos (Cenej) postavení Hierakonpole odraz i v náboženské sféře: Spor Hora se Sutechem KOMPLEXNÍ SPOLEČNOST faktory ovlivňující vznik protostátů v Horním Egyptě: vojenské akce migrace v důsledku měnících se ekologických podmínek či v důsledku obchodování snaha o kontrolu nerostných surovin užší obchodní kontakty vedou k výměně informací a technologií a následně další civilizační vzestup utužování svazků mezi jednotlivými vládnoucími rodinami Upevnění společenské hierarchie mnoho dokladů: vztah umělec (klient) X elita (patriarcha) projev v umění DOKLADY EXISTENCE ELIT Hierakonpolis tzv. hrobka 100 malovaná hrobka 10

11 Součásti pohřební výbavy z hrobek elit: Omezení výskytu luxusních předmětů (slonovin, bojových palic/bulav) v hrobkách tj. zapojení komplexního systému symbolů a představ Příčiny: několik Trigger: dálkový obchod s JZ Asií a snaha o jeho kontrolu Kemp: ovládnutí dostatečného množství bohatství jednou politickou entitou Zárodky mocenských uskupení: 3 důležitá centra moci: Abydos Nakáda Hierakonpolis 11