Analýza šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů v JmK konaných v letech 2009 až 2013

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů v JmK konaných v letech 2009 až 2013"

Transkript

1 Analýza šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů v JmK konaných v letech 2009 až 2013 Centrum vzdělávání všem Brno 2014

2 Obsah Úvod Metodologie Vzdělavatelé Počty zúčastněných subjektů Charakteristiky vzdělavatelů Akreditované rekvalifikační programy Financování programů Frekventovanost programů Účastníci rekvalifikačních kurzů Oborová orientace Široké vymezení oborů Úzké vymezení oborů Podrobné vymezení oborů Profesní kvalifikace Neakreditované vzdělávací programy kurzy bez rekvalifikačního osvědčení Financování programů Účastníci neakreditovaných kurzů Oborová struktura Široké vymezení Úzké vymezení Podrobné vymezení Závěr... 29

3 Úvod Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů je pravidelně realizováno Národním ústavem pro vzdělávání, školským poradenským zařízením a zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. V rámci šetření jsou oslovena všechna vzdělávací zařízení, jež mají u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy registrovanou alespoň jednu platnou akreditaci a veškeré střední školy, vyšší odborné školy a vysoké školy, které také ze zákona mohou realizovat rekvalifikační kurzy. Akreditované rekvalifikační kurzy mají za cíl získání plné kvalifikace k výkonu určité pracovní činnosti, nebo osvojení si pracovních dovedností potřebných pro splnění závěrečné zkoušky profesních kvalifikací vymezených Národní soustavou kvalifikací. Organizovat rekvalifikační kurzy může ze zákona zařízení s uznaným akreditovaným vzdělávacím programem, zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu, škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení, vysoká škola s akreditovaným studijním programem a zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu. Následující dokument se zaměřuje na stav akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů, jež proběhly v roce 2013 na území Jihomoravského kraje. Tato data jsou následně v rámci možností vložena do kontextu dlouhodobého vývoje dalšího vzdělávání v tomto kraji od roku Jako datový materiál bylo využito Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů za rok 2009 až Při porovnávání dat z různých let je třeba vzít v úvahu skutečnost, že výzkumný vzorek respondentů nebyl v každém roce totožný, proto má porovnání dat v rámci vývoje spíše orientační charakter. 1

4 1 Metodologie Údaje týkající se jednotlivých vzdělávacích programů jsou zjišťovány prostřednictvím elektronického dotazníku, který je rozesílán institucím, jež jsou zahrnuty v databázi akreditací MŠMT, databázi DAT CZ, rejstříku škol a školských zařízení a v adresáři vysokých škol. Na rozdíl od ostatních databází je databáze DAT CZ primárně zaměřena na prezentaci vzdělavatelů za účelem oslovení potencionálních uchazečů o rekvalifikační kurz. Subjekty zahrnuté v této databázi, které současně nemají akreditaci MŠMT, byly poprvé do šetření zahrnuty v roce Pro aktuální šetření probíhal sběr dat od do Celkem bylo osloveno subjektů. Z tohoto celkového počtu bylo subjektů s platnou akreditací MŠMT (39,97 %), subjektů bez platné akreditace (41,51 %) a 624 subjektů bez akreditace (18,52 %). Elektronický dotazník vyplnilo vzdělavatelů, což činí 49,91 % z celkového počtu oslovených. Jednalo se o 594 organizací s akreditací MŠMT (44 %), 955 škol bez akreditace (68,3 %) a 132 organizací, které nemají statut školy a ani nevlastní akreditaci (21,15 %). Ve srovnání s minulým rokem se jedná o podstatné navýšení respondentů, kdy dotazník vyplnilo jen 39,76 % dotázaných. Nízká účast respondentů na šetření je ovlivněna zejména absencí zákonné statistické povinnosti zveřejňovat potřebné údaje z oblasti dalšího vzdělávání. Dalším důvodem je neaktuálnost databází, které obsahují zastaralé ové adresy nebo již neexistující vzdělavatele. Odhaduje se, že z těchto důvodů nevyplnilo dotazník přibližně 10 % dotazovaných. V rámci interpretace výsledků je podstatné, že jen 857 zúčastněných subjektů realizovalo v roce 2013 vzdělávací kurz, což činí 50,95 % z celkového počtu respondentů. Tato situace vyplývá zejména z nízké účasti středních a vyšších odborných škol na dalším vzdělávání. Výzkumné šetření se zabývá samotnými vzdělavateli a následně vzdělávacími programy. U vzdělavatelů se šetření zaměřuje na počet pracovníků v organizaci, velikost sídla dle počtu obyvatel a ekonomicko-právní formu. V rámci vzdělávacích kurzů se výzkum zaměřil na financování, hodinové dotace, frekventovanost kurzů, účastníky a zejména na oborovou orientaci jednotlivých kurzů, která je členěna dle ISCED 97. Obory jsou následně vymezeny ve třech úrovních široce, úzce a podrobně. 2

5 2 Vzdělavatelé 2.1 Počty zúčastněných subjektů Výzkumné šetření bylo realizováno ve všech krajích České republiky. Stabilně největší počet zúčastněných subjektů vykazuje hlavní město Praha, kde se podíl ve všech sledovaných obdobích pohybuje přibližně kolem 21 %. Naopak nejnižší počet zúčastněných vzdělavatelů najdeme v Karlovarském kraji s podílem 1,87 %. Tabulka č. 1 představuje zastoupení vzdělávacích institucí, jež se zúčastnily šetření vzdělávacích programů v roce 2013 a Tabulka č. 2 vykazuje počty respondentů, kteří v roce 2012 a 2013 realizovali aspoň jeden vzdělávací kurz. Tabulka č. 1: Zastoupení zúčastněných vzdělávacích institucí. Kraj počet % počet % Praha hl. m , ,22 Středočeský kraj 124 8, ,86 Jihočeský kraj 65 4,7 92 5,47 Plzeňský kraj 55 4,0 60 3,57 Karlovarský kraj 31 2,2 34 2,02 Ústecký kraj 108 7, ,6 Liberecký kraj 44 3,2 53 3,15 Královéhradecký kraj 78 5,6 92 5,47 Pardubický kraj 75 5,4 84 4,99 Kraj Vysočina 64 4,6 91 5,41 Jihomoravský kraj , ,82 Olomoucký kraj 82 5, ,18 Zlínský kraj 67 4,8 76 4,52 Moravskoslezský kraj , ,71 Celkem ,

6 Tabulka č. 2: Zastoupení vzdělávacích institucí, které v roce 2012 a 2013 realizovaly kurzy. Kraj počet % počet % Praha hl. m , ,05 Středočeský kraj 56 7,4 63 7,35 Jihočeský kraj 28 3,7 37 4,32 Plzeňský kraj 29 3,8 38 4,43 Karlovarský kraj 15 2,0 16 1,87 Ústecký kraj 57 7,6 58 6,77 Liberecký kraj 24 3,2 34 3,97 Královéhradecký kraj 46 6,1 44 5,13 Pardubický kraj 36 4,8 45 5,25 Kraj Vysočina 34 4,5 43 5,02 Jihomoravský kraj 78 10, ,79 Olomoucký kraj 36 4,8 52 6,07 Zlínský kraj 43 5,7 42 4,90 Moravskoslezský kraj 92 12, ,09 Celkem , Z tabulek je patrné, že Jihomoravský kraj je v podílu vzdělavatelů, kteří se zúčastnili výzkumného šetření na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem. Překvapující je ovšem vysoký počet vzdělavatelů, kteří se šetření zúčastnili, ale v minulém roce nerealizovali žádný vzdělávací program. V Jihomoravském kraji činí celkový počet respondentů 182, ale vzdělávací programy probíhaly jen u 101 z nich. Tato skutečnost může být zapříčiněna tím, že výzkumný vzorek byl z velké části tvořen školami (68,3 %), na kterých další vzdělávání většinou neprobíhá. Jak dokazuje graf č. 1, v rámci dlouhodobého vývoje vykazuje počet zúčastněných vzdělavatelů v celé České republice vzrůstající tendenci, která je patrná i v Jihomoravském kraji. 4

7 Graf č. 1: Počet zúčastněných vzdělavatelů v rozmezí let 2011 až JmK Pha ČR 2.2 Charakteristiky vzdělavatelů Výzkumné šetření se v rámci charakteristik jednotlivých vzdělavatelů zaměřilo na velikost sídla podle počtu obyvatel, ekonomicko-právní formu a počty pracovníků. Z hlediska velikosti sídla dle počtu obyvatel je patrné, že přes 50 % vzdělavatelů sídlí ve větších městech nad 50 tisíc obyvatel. Graf č. 2 reprezentuje podíl subjektů dle počtu obyvatel, jenž vyplynul z šetření v roce Daná tendence v rozložení vzdělavatelů dle počtu obyvatel je patrná během celého sledovaného období. Graf č. 2: Rozložení vzdělavatelů dle velikosti sídla. 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% a více až až až až až až do 499 Jak vyplývá z údajů ČSÚ, k spadá v Jihomoravském kraji do skupiny měst nad obyvatel jen krajské město Brno. Následují okresní města Vyškov, Blansko, Břeclav, 5

8 Hodonín a Znojmo, která ovšem spadají až do třetí skupiny měst s více než obyvateli. Do čtvrté skupiny s více než obyvateli můžeme zařadit Boskovice, Kuřim, Kyjov a Veselí nad Moravou. Druhou zjišťovanou charakteristikou je ekonomicko-právní forma vzdělavatelů. Z tabulky č. 3 je patrné, že dlouhodobě největší počet tvoří příspěvkové organizace. Tato skutečnost je způsobena zejména vysokým počtem škol, které se šetření zúčastnily. V roce 2014 dotazník vyplnilo 735 příspěvkových organizací, ale jen 260 z nich realizovalo v roce 2013 nějaký vzdělávací kurz. Na druhém místě je společnost s ručením omezeným, kterých je 461, ale vzdělávání probíhalo jen na 258 z nich. Třetí nejpočetnější skupinou jsou fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku, kterých bylo 197, a dokonce 153 z nich realizovalo v předešlém roce vzdělávací programy. Tabulka č. 3: Struktura vzdělavatelů dle ekonomicko-právní formy. Ekonomicko-právní forma Fyz. os. podnikající dle živn. zák. nezapsaná v OR Fyz. os. podnikající dle živn. zák. zapsaná v OR Fyz. os.podnik.dle jiných zák. než živn. a os sam. hosp. roln. nezapsaní v OR. x 1 3 Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným Společnost komanditní Zájmové sdružení Akciová společnost Obecně prospěšná společnost Družstvo Státní podnik Organizační složka státu Příspěvková organizace Vysoká škola Školská právnická osoba Veřejná výzkumná instituce Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Organizační jednotka sdružení Komora (s výjimkou profesních komor) Svazek obcí Obec, městská část hlavního města Prahy Kraj Ostatní Celkem Třetí sledovanou charakteristikou u vzdělavatelů je velikost vzdělávací instituce dle počtu pracovníků. Tento údaj vyplňovaly pouze ty instituce, ve kterých v předešlém roce 6

9 vzdělávací programy probíhaly (viz tabulka č. 2). Nejčastěji uváděným počtem pracovníků na organizaci bylo v období 2010 až 2014 tři až pět osob. Na druhém místě se od roku 2010 do roku 2011 objevovaly organizace, které měly jednoho až dva zaměstnance a na třetím místě potom subjekty s šesti až devíti zaměstnanci. Od roku 2012 se ovšem situace změnila a větší počet organizací vykazuje šest až devět zaměstnanců. Graf č. 3: Rozložení vzdělavatelů dle počtu pracovníků. 31 a více 26 až až až až 14 6 až 9 3 až 5 1 až 2 0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% Z šetření vyplývá, že ve všech zúčastněných organizacích (857) pracuje osob. Z tohoto počtu jich je označeno jako externích. Průměrně na jednoho vzdělavatele připadá 6,22 stálých zaměstnanců a 8,22 externistů. V Jihomoravském kraji vykazují zúčastněné subjekty (101) celkem pracovníků, ze kterých je externistů. V takových podmínkách připadá v průměru 22,50 pracovníků na jednu organizaci, což je největší počet ze všech krajů. Z tohoto počtu je 11,97 zaměstnanců stálých a 10,53 externích. 7

10 3 Akreditované rekvalifikační programy Za rekvalifikační vzdělávací programy jsou považovány programy akreditované MŠMT a programy, které uskutečňují školy na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2014 bylo do šetření zahrnuto celkem rekvalifikačních vzdělávacích programů. Z tohoto počtu jich v roce 2013 proběhlo ovšem jen (39,8 %). Z realizovaných programů jich bylo akreditováno MŠMT a 264 jich proběhlo na školách. Každý kurz mohl probíhat opakovaně, proto se také dohromady uskutečnilo rekvalifikačních kurzů, kterých se celkově zúčastnilo osob. Kurz úspěšně dokončilo účastníků. Úspěšnost u kurzů je tedy 93, 94 %. V Jihomoravském kraji bylo zaznamenáno celkem 543 rekvalifikačních programů, ze kterých jich v roce 2013 proběhlo 185 (34,1 %). Jak dokazuje graf č. 4, více programů realizovala jen Praha (306) a Moravskoslezský kraj (227). Graf č. 4: Počty vzdělávacích programů v jednotlivých krajích Neakreditované realizované Akreditované realizované Akreditované nerealizované V rámci dlouhodobého vývoje je v Jihomoravském kraji patrná tendence klesajícího počtu realizovaných vzdělávacích kurzů až do roku 2012, kdy množství dosáhlo svého minima. Tento trend je patrný i v počtu realizovaných kurzů v rámci celé České republiky. Jak vypovídá graf č. 5, mezi léty 2012 a 2013 došlo k navýšení počtu kurzů. 8

11 Graf č. 5: Počet realizovaných akreditovaných rekvalifikačních programů JmK ČR Financování programů Financování rekvalifikačních programů může být zajištěno prostřednictvím úhrady účastníků, úřadem práce, úhradou podniků nebo přes strukturální fondy. Graf č. 6 potvrzuje, že v celorepublikovém průměru je nejčastějším způsobem financování úhrada účastníků (31,96 %). Na druhém místě je příspěvek úřadu práce (29,20 %) a třetím nejčastějším způsobem je využití peněz ze strukturálních fondů (24,19%). Graf č. 6: Způsob financování akreditovaných rekvalifikačních programů. 24,19% 29,20% 1,95% Příspěvek ÚP Úhrada účastníků 12,69% Úhrada od podniků 31,96% Jiné zdroje Strukturální fondy 9

12 V Jihomoravském kraji byl v roce 2013 nejčastějším způsobem financování rekvalifikačních vzdělávacích programů příspěvek od Úřadu práce (32,98 %). Podíl tohoto typu financování je v rámci Jihomoravského kraje nad celorepublikovým průměrem. Druhým nejčastějším způsobem je vlastní úhrada účastníků (31,02 %). Tato hodnota se již přibližuje celorepublikovému průměru. Na třetím místě ve formě financování je použití peněz ze strukturálních fondů (25,20 %). Úhrada od podniku nebo institucí probíhá podstatně méně než již zmíněné formy financování (9,65 %). Na posledním místě je financování z jiných zdrojů (1,15 %). Z hlediska poměru využití jednotlivých typů financování se Jihomoravský kraj přibližuje k celorepublikovému průměru, což znamená, že oproti jiným krajům vykazuje přibližně rovnoměrné využití příspěvku od ÚP, úhrady účastníků a využití strukturálních fondů. Opačná situace je patrná například v kraji Zlínském, kde převládá financování kurzů samotnými účastníky (56,79 %). Příspěvek úřadu práce na kurz je zase nejvíce využíván v kraji Karlovarské (65,17 %). Financování kurzů prostřednictvím strukturálních fondů je nejčastěji využito v Ústeckém kraji (56,35 %). V rámci vývoje během sledovaného období je zjevné vysoké procento financování vzdělávacích akreditovaných programů prostřednictvím úhrady účastníků, které v roce 2012 dosáhlo 43,94 % a v roce 2011 dokonce 45,24 %. 3.2 Frekventovanost programů Dotazníkové šetření se v rámci charakteristik akreditovaných rekvalifikačních programů zaměřilo na frekventovanost programů, což znamená počet opakování jednoho kurzu. Průměrný počet opakování jednoho kurzu činil v roce ,68 opakování. V roce 2012 činil průměrný počet opakování 2,97. Došlo tedy k navýšení o 0,71 opakování. Počet opakování ovšem stále nedosahuje takové hodnoty jako na začátku sledovaného období. V Jihomoravském kraji činí počet opakování jednoho kurzu 4,58, čímž se kraj dostává nad celorepublikový průměr a bylo zde dosaženo nejvyššího mediánu, který dosahuje hodnoty třech opakování. Patrná je také tendence klesajícího počtu opakování od roku 2009 do roku 2012 a následné navýšení během roku Největší frekventovanost programů vykazuje kraj Vysočina (6,97) a naopak nejmenší je v Královéhradeckém kraji (1,93). 10

13 Graf č. 7: Průměrný počet opakování jednoho kurzu ,8 4,5 4,1 3,9 3,94 4,58 3, ,96 2,97 2,7 JmK ČR Účastníci rekvalifikačních kurzů Dle informací poskytnutých vzdělavateli se v roce 2013 zúčastnilo rekvalifikačních kurzů celkem osob. V tomto roce došlo k nárůstu oproti roku minulému, kdy kurzy prošlo účastníků. Tento rozdíl je způsoben vyšším počtem realizovaných kurzů v roce V Jihomoravském kraji bylo zaznamenáno účastníků rekvalifikačních programů. Více vzdělávajících se osob bylo jen v Praze (7 876). Vzhledem k množství realizovaných rekvalifikačních programů vychází na jeden program průměrně 33,63 účastníků. Pokud vezmeme v potaz opakování programů, tak na jeden kurz připadá průměrně 7,35 účastníka. V porovnání s minulým rokem došlo k navýšení počtu účastníků v programech o osob. V roce 2012 připadalo na jeden program průměrně 20,94 účastníků. Přesto konkrétní kurz navštěvovalo průměrně 7,75 osob. Tato skutečnost může souviset s velkým navýšením počtu opakování jednoho kurzu, které během těchto let stouplo o 1,88. Celorepublikový podíl absolventů vzhledem ke všem účastníkům činil v roce ,94 %. Během celého sledovaného období nevykazuje procento úspěšných absolventů přílišné změny. V Jihomoravském kraji dosáhl podíl absolventů v roce ,92 %, čímž se přiblížil k celorepublikovému průměru. Kromě roku 2012 a 2013 byla úspěšnost v Jihomoravském kraji pod hranicí 90 % a zároveň byla i nejhorší ze všech krajů. 3.4 Oborová orientace Oborová orientace je členěna dle ISCED 97 a rozdělena je na široké, úzké a podrobné vymezení oborů. Zjišťování oborové struktury proběhlo jen u programů, jež byly v roce

14 realizovány. Jak již bylo zmíněno, v rámci celé České republiky bylo realizováno rekvalifikačních programů. V Jihomoravském kraji proběhlo 185 programů Široké vymezení oborů V rámci širokého vymezení jsou obory rozděleny na deset základních oborů: 1. Obecné vzdělání 2. Vzdělání a výchova 3. Humanitní vědy a umění 4. Společenské vědy a umění 5. Přírodní vědy, matematika, informatika 6. Technické vědy, výroba a stavebnictví 7. Zemědělství a veterinářství 8. Zdravotnictví a sociální péče 9. Služby 10. Ostatní Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastěji jsou navštěvovány programy orientované na služby (32,25 %). Druhé nejčastěji navštěvované programy jsou orientované na společenské vědy, obchod a právo (24,41 %). Na třetím místě se umístily programy zabývající se technickými vědami, výroba a stavebnictví (14,79 %). Čtvrtým nejčastějším oborem, ve kterém se lidé vzdělávají, jsou přírodní vědy, matematika a informatika (9,33 %). Služby jsou nejčastěji vybíraným oborem v rámci celého sledovaného období. Stejná tendence je také patrná pro společenské vědy, obchod a právo. Od roku 2009 můžeme sledovat nárůst zájmu o technické vědy, výrobu a stavebnictví, jejichž podíl byl v roce ,8 % a v roce ,79%. Naopak klesající podíl je zřejmý v případě přírodních věd, matematiky a informatiky, jež v roce 2009 tvořily 17,40 % a v roce 2013 už jen 9,33 %. Situace za rok 2013 u ostatních oborů je patrná z tabulky č. 8. Graf č. 8: Podíl oborové orientace u rekvalifikačních kurzů v České republice. 40,00% 35,00% 35,25% 30,00% 25,00% 24,41% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 0,50% 1,01% Obecné vzdělání Vzdělání a výchova 5,10% 9,33% Humanitní Společenské Přírodní vědy, vědy a umění vědy a umění matematika, informatika 14,79% Technické vědy, výroba a stavebnictví 5,67% 3,66% Zemědělství a Zdravotnictví veterinářství a sociální péče Služby 0,29% Ostatní 12

15 V Jihomoravském kraji kopíruje podíl jednotlivých oborů ve vzdělání celorepublikové tendence. Na prvním místě jsou služby, které tvoří 35,7 % všech kurzů. Druhým nejčastěji voleným oborem byly společenské vědy, obchod a právo (21,6 %). Na třetím místě jsou technické vědy, výroba a stavebnictví (16,2 %). V rámci sledovaného období se v kraji lidé nejčastěji vzdělávají v oblasti služeb. V roce 2009 tvořily kurzy v tomto oboru dokonce 45 % všech programů. Na druhém místě jsou dlouhodobě umístěny obory společenských věd a umění. Stejně jako v rámci celé republiky, tak i v Jihomoravském kraji je ve sledovaném období patrné zvyšování zájmu o technické vědy, výrobu a stavebnictví. V roce 2009 tvořil podíl těchto kurzů 10,5 % a v roce ,2 %. Naopak zájem o přírodní vědy, matematiku a informatiku od roku 2009 klesá. V roce 2009 tvořil podíl těchto programů 15,5 % a v roce 2013 jen 11,4 %. Podíl všech oborů v kraji za rok 2013 je znázorněn v tabulce č. 9. Graf č. 9: Podíl oborové orientace v Jihomoravském kraji (2013). 40,0% 35,0% 35,7% 30,0% 25,0% 21,6% 20,0% 15,0% 11,4% 16,2% 10,0% 5,0% 0,0% 0,0% 0,5% Obecné vzdělání Vzdělání a výchova 4,9% 7,6% 1,6% Humanitní Společenské Přírodní vědy, Technické Zemědělství a Zdravotnictví vědy a umění vědy a umění matematika, vědy, výroba veterinářství informatika a stavebnictví a sociální péče Služby 0,5% Ostatní U oborů, které vykazují malý podíl, je patrná závislost na množství respondentů, kteří v daném roce v této oblasti působili. Z tohoto důvodu se jejich podíl na akreditovaných rekvalifikačních programech podstatně proměňuje Úzké vymezení oborů Úzké rozdělení vymezuje celkem 20 oborů. Jak je patrné z tabulky č. 3, nejčastěji se lidé vzdělávají v oboru osobní služby. Tato skutečnost je patrná v rámci celé České republiky (28,07 %) i v Jihomoravském kraji (29,7 %). Na druhém místě jsou obchod, řízení a správa. Celorepublikově tvoří podíl těchto kurzů 24,12 % a na krajské úrovni 21,1 %. Na třetím místě se pohybuje obor informatika, která má přibližně kolem 10 %. Dále se k této hranici přibližují jen technické obory a to jen v Jihomoravském kraji (9,7 %). Nejméně jsou navštěvovány kurzy z oblasti humanitních věd, práva, matematiky a statistiky, osobních dovedností žurnalistiky a informací a ochrany životního prostředí. 13

16 Tabulka č. 3: Oborová struktura realizovaných programů v ČR a JmK v roce Úzce vymezené obory ČR Jmk Osobní dovednosti 0,5% 0,0% Příprava učitelů a pedagogika 1,0% 0,5% Umění 3,2% 3,8% Humanitní vědy 1,9% 1,1% Žurnalistika a informace 0,2% 0,5% Obchod, řízení a správa 24,1% 21,1% Právo 0,1% 0,0% Matematika a statistika 0,1% 0,0% Informatika 9,3% 11,4% Technické vědy a obory 6,2% 9,7% Výroba a zpracování 3,2% 3,2% Architektura a zpracování 5,5% 3,2% Zemědělství, lesnictví a rybářství 5,7% 7,6% Zdravotnictví 2,3% 1,1% Sociální péče 1,4% 0,5% Osobní služby 28,1% 29,7% Přepravní služby a spoje 4,2% 4,3% Ochrana životního prostředí 0,4% 0,0% Bezpečnostní služby 2,7% 1,6% Ostatní 0,3% 0,5% Z dlouhodobého hlediska je patrná preference kurzů v oblasti osobních služeb a obchodu, řízení a správě. Na třetím a čtvrtém místě se meziročně střídají informatika a technické obory. V Jihomoravském kraji je také patrné vyšší procento programů z oblasti zemědělství, které v roce 2012 tvořily 8,06 % vzdělávací nabídky respondentů, čímž tento obor zaznamenal vyšší podíl než technické obory (7,26 %) Podrobné vymezení oborů Podrobné vymezení přináší celou řadu oborů, které jsou rozděleny do skupin dle vymezení 1. úrovně. Z hlediska dlouhodobého vývoje je bohužel problematické srovnání s předchozími roky z důvodu malého množství dat pro dané obory. Ze získaných údajů je ovšem patrná větší preference některých oborů, která se projevuje každoročně. Jedná se zejména o kurzy v oboru kadeřnické a kosmetické služby, účetnictví a daně, které se tradičně pohybují na 10 %. Zájem je také o kurzy, které se týkají obsluhy počítačů. V roce 2013 tvořil jejich podíl 7 % a v roce ,05 %. Tabulka č. 4 obsahuje podíl jednotlivých oborů v rámci vzdělávací nabídky respondentů na celorepublikové úrovni a v Jihomoravském kraji. Následně jsou představeny jednotlivé obory v dané oblasti širokého vymezení s údaji za rok 2013, jež jsou probrány v grafu č

17 Tabulka č. 4: Podrobně vymezené obory v ČR a JmK. Podrobné vymezeni ČR JmK Osobní dovednosti 0,5% 0,0% Příprava učitelů a pedagogika 0,9% 0,5% Příprava učitelů odborných předmětů 0,1% 0,0% Umění 0,1% 0,0% Hudba a divadelní umění 0,3% 2,2% Audiovizuální technika, mediální výroba, produkce 1,6% 1,6% Design 0,5% 0,0% Uměleckořemeslné dovednosti 0,7% 0,0% Humanitní vědy 0,1% 0,0% Cizí jazyky 1,0% 0,5% Mateřský jazyk 0,7% 0,5% Historie a archeologie 0,1% 0,0% Knihovnictví, informace a archivnictví 0,2% 0,5% Obchod, řízení, správa 0,9% 0,0% Velkoobchod, maloobchod 2,3% 3,2% Marketing a propagace 0,8% 0,5% Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví 0,3% 0,0% Účetnictví a daně 11,6% 11,4% Management a správa 5,8% 4,3% Sekretářské, kancelářské práce 2,4% 1,6% Právo 0,1% 0,0% Matematika 0,1% 0,0% Počítačové vědy 2,5% 4,3% Užití počítačů 6,8% 7,0% Technické vědy a obory 0,2% 0,5% Strojírenství, kovovýroba, metalurgie 4,7% 9,2% Elektrotechnika, energetika 0,7% 0,0% Elektronika, automatizace 0,1% 0,0% Chemické výroby 0,1% 0,0% Motorová vozidla, lodě, letadla 0,4% 0,0% Výroba a zpracování 0,1% 0,0% Potravinářství 0,8% 0,0% Výroba textilu, oděvů, obuvi 1,2% 2,2% Výroba a zpracování materiálu 1,2% 1,1% Stavebnictví a inženýrské stavitelství 5,5% 3,2% Zemědělství, lesnictví, rybářství 0,7% 1,1% Rostlinná a živočišná výroba 0,4% 0,0% Zahradnictví 2,3% 5,4% Lesnictví 2,3% 1,1% Zdravotnictví 0,2% 0,0% 15

18 Ošetřovatelství a pečovatelství 1,8% 1,1% Terapie a rehabilitace 0,3% 0,0% Péče o děti a mládež 1,2% 0,5% Sociální práce a poradenství 0,1% 0,0% Osobní služby 0,5% 1,1% Hotelnictví, restaurace, stravování 3,7% 3,2% Cestování, turismus, volný čas 0,1% 0,5% Sporty 0,1% 0,0% Služby pro domácnost 1,2% 0,5% Kadeřnické a kosmetické služby 22,5% 24,3% Přepravní služby a spoje 4,2% 4,3% Ochrana životního prostředí 0,1% 0,0% Technologie ochrany životního prostředí 0,2% 0,0% Přírodní prostředí a přirozené formy života 0,1% 0,0% Bezpečnostní služby 0,1% 0,0% Ochrana osob a majetku 2,1% 1,6% BOZP 0,5% 0,0% Ostatní programy 0,29% 0,5% Obecné vzdělání V oblasti obecného vzdělání bylo v roce 2013 realizováno 7 programů v oboru osobní dovednosti. V Jihomoravském kraji nebyl realizován žádný program Vzdělávání a výchova V této skupině proběhlo celkem 14 akreditovaných vzdělávacích programů. Z hlediska podrobného vymezení se lidé vzdělávali jen ve dvou oborech. Prvním oborem je příprava učitelů a pedagogika širší programy, který tvořil 92,86 % nabídky. Druhým oborem je příprava učitelů odborných předmětů. Zde byl realizován jen jeden program (7,14 %). Na krajské úrovni byl zaznamenán jen jeden program k přípravě učitelů v rámci širších programů Humanitní vědy a umění V humanitních vědách a umění se lidé nejčastěji vzdělávali v oboru audiovizuální technika, mediální výroba a produkce (30,99 %). Na druhém místě si zájemci o kurz volili cizí jazyky (19,72 %). Shodné množství podílu zaznamenaly kurzy v oblasti uměleckořemeslných dovedností a mateřského jazyka (14,08 %). Těsně pod hranicí desíti procent se umístil obor design (9,86 %). V Jihomoravském kraji probíhalo vzdělávání jen v oboru hudba a divadelní umění (4 programy) a audiovizuální technika, mediální výroba a produkce (3 programy). Po jednom programu mají cizí jazyk a jazyk mateřský Společenské vědy, obchod a právo V této skupině oborů podstatně převažují programy z oblasti účetnictví a daní (47,65 %). Preference kurzů s daným zaměřením je patrná i z minulých let. Vysokého procenta tyto programy dosahují v rámci celé republiky i v Jihomoravském kraji. Na druhém místě se 16

19 umístily programy v oboru management a správa (23,82 %). U hranice 10 % se objevují programy zabývající se sekretářskými a kancelářskými pracemi. Těsně pod touto hranicí jsou kurzy vztahující se k maloobchodu a velkoobchodu (9,41 %). Naopak nejméně vyhledávané byly kurzy knihovnictví a archivnictví (0,88 %) a z oblasti práva (0,29 %). Graf č. 10: Oborová skladba programů ve skupině Společenské vědy, obchod a právo. 23,82% 0,88% 0,29% 3,53% 10% 9,41% 3,24% 1,18% 47,65% Knihovnictví, informace a archivnictví Obchod, řízení, správa Velkoobchod, maloobchod Marketing a propagace Pěněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví Účetnictví a daně Management a správa Sekretářské, kancelářské práce Právo Přírodní vědy, matematika a informatika V rámci této skupiny oborů byly uskutečňovány jen tři druhy kurzů. Nejčastěji se lidé vzdělávali v oblasti užití počítačů (72,31 %). Na druhém místě jsou kurzy z oblasti počítačových věd (26,92 %). Malý počet respondentů v minulém roce organizoval kurzy z oblasti matematiky (0,77 %). První dva obory byly nejvyhledávanější i v roce Preference v oblasti kurzů k obsluze počítačů je patrná i na krajské úrovni, kdy tento obor tvoří 7 % celé vzdělávací nabídky respondentů Technické vědy, výroba a stavebnictví Nejčastěji navštěvovaným oborem z této skupiny je stavebnictví a inženýrské stavitelství (36,89 %). Takto vysokého podílu dosáhly jen kurzy z oblasti strojírenství, kovovýroby a metalurgie (31,55 %). K hranici deseti procent se přiblížily obory potravinářství (5,34 %), výroba textilu, oděvů a obuvi (7,77 %) a výroba a zpracování materiálu (7,77 %). Ostatní obory se vyznačují jen malým podílem. 17

20 Graf č. 11: Oborová skladba programů ve skupině technické vědy, výroba a stavebnictví 1,46% Technické vědy a obory 36,89% 31,55% Strojírenství, kovovýroba, metalurgie Elektrotechnika, energetika Elektronika, automatizace Chemické výroby 7,77% 7,77% 5,34% 4,85% 0,49% Motorová vozidla, lodě, letadla Výroba a zpracování Potravinářství 0,49% 2,91% 0,49% Výroba textilu, oděvů, obuvi Zemědělství a veterinářství V této kategorii probíhalo v roce 2013 vzdělávání ve čtyřech oborech. Shodně největší procento tvořily obory zahradnictví a lesnictví (40,51 %). Zbývající dva obory jsou zemědělství, lesnictví, rybářství (11,39 %) a rostlinná a živočišná výroba (7,59 %). V Jihomoravském kraji byl největší počet programů evidován v oboru zahradnictví Zdravotnictví a sociální péče Ve skupině zdravotnictví a sociální péče převažují obory ošetřovatelství a pečovatelství (49,02 %) a péče o děti a mládež (33,33 %). Zbývající obory nedosáhly ani hranice deseti procent. Jedná se o terapie a rehabilitace (7,84 %) a širší programy z oblasti zdravotnictví (5,88 %). Nejmenší zastoupení má sociální práce a poradenství (3,92 %) Služby Služby mají na celé vzdělávací nabídce největší podíl a také mají nejvíce vyučovacích oborů. Stejně jako v předešlých letech byly nejnavštěvovanější programy zaměřené na kadeřnické a kosmetické služby (63,75 %). Tato tendence je zjevná i na krajské úrovni, kdy tyto kurzy tvoří 24,3 % veškeré vzdělávací nabídky respondentů. Nad deset procent se ještě umístily kurzy z oblasti přepravních služeb a spojů (11,81 %) a hotelnictví, restaurace a stravování (10,39 %). Vyššího procenta účasti také dosáhly kurzy z oblasti ochrany osob a majetku (5,91 %). 3.5 Profesní kvalifikace Z celkového počtu rekvalifikačních akreditovaných kurzů, jich 551 vedlo k získání profesní kvalifikace. Ovšem pouze 257 programů bylo realizováno. Celkem v těchto programech bylo uskutečněno 689 kurzů, kterými prošlo dohromady osob. 18

21 V Jihomoravském kraji bylo realizováno 42 programů z celkových 94, které vedou k získání profesní kvalifikace. V počtu těchto programů se Jihomoravský kraj umístil na třetím místě za Prahou (124) a Moravskoslezským krajem (112). Profesní kvalifikace byly v roce 2013 nejvíce nabízeny vzdělavateli s ekonomickoprávní formou společnost s ručením omezením. Druhým nejčastějším vzdělavatelem byly příspěvkové organizace. V rámci oborové struktury 1. úrovně probíhaly nejčastěji kurzy vedoucí k profesní kvalifikaci v technických vědách, výrobě a stavebnictví (35,40 %). Druhým nejčastějším oborem vzdělávání byly služby (30,40 %). Jak dokazuje graf č. 12, nad hranicí deseti procent se umístily už jen obory zemědělství a veterinářství (12,10 %) a společenské vědy, obchod a právo (13,60 %) Graf č. 12: Oborová struktura programů vedoucích k profesní kvalifikaci. 0,78% 1,17% 2,72% Obecné vzdělání Humanitní vědy a umění 30,40% 13,60% Společenské vědy a umění 3,89% 12,10% 35,40% Technické vědy, výroba a stavebnictví Zemědělství a veterinářství Zdravotnictví a sociální péče Služby 19

22 4 Neakreditované vzdělávací programy kurzy bez rekvalifikačního osvědčení Jedním z cílů výzkumného šetření bylo zjistit, zda vzdělavatelé s akreditací organizují i vzdělávací kurzy bez akreditace. V roce 2014 uvedlo 423 z celkového počtu vzdělávacích institucí, že neakreditované kurzy organizují. Jihomoravský kraj se v počtu realizovaných kurzů umístil na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem, jak dokazuje tabulka č. 5. Celkem zde proběhlo kurzů v 86 oborech. V roce 2012 činil počet neakreditovaných kurzů 2041, došlo tedy ke snížení jejich počtu. Tabulka č. 5: Počty neakreditovaných vzdělávacích programů. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj 141 Plzeňský kraj 277 Karlovarský kraj 36 Ústecký kraj 776 Liberecký kraj 696 Královéhradecký kraj 313 Pardubický kraj 465 Vysočina 261 Jihomoravský kraj Olomoucký kraj 438 Zlínský kraj 401 Moravskoslezský kraj Celkem V roce 2013 bylo celkem realizováno kurzů, což je 4,5 krát více než realizovaných akreditovaných kurzů (3 370). V roce 2012 proběhlo u respondentů neakreditovaných kurzů. Z grafu č. 13 je patrné, že Jihomoravský kraj se v průměrném počtu kurzů na jednu instituci umístil na pátém místě. Oproti roku 2012 došlo ke snížení průměrného počtu kurzů, kdy na jednoho vzdělavatele připadalo 47,47 kurzů. 20

23 Graf č. 13: Průměrný počet kurzů na instituci v roce ,6 55,14 52,91 33,14 32,28 27,71 19,91 19,38 16,47 15,42 14,58 12,43 8,81 4,5 35,82 Dle ekonomicko-právní formy vzdělavatele pořádaly v roce 2013 největší množství neakreditovaných kurzů společnosti s ručením omezeným, které realizovaly celkem kurzů. Na druhém místě se umístily akciové společnosti, ve kterých proběhlo kurzů. Třetím vzdělavatelem v počtu pořádaných kurzů jsou fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku, jež realizovaly kurzů. Tabulka č. 6 zaznamenává vývoj v počtu pořádaných kurzů u nejčastějších vzdělavatelů od roku 2011 do roku Tabulka č. 6: Počty neakreditovaných vzdělávacích programů dle ekonomicko-právní formy. Ekonomicko-právní forma Fyz. os. podnikající dle živn. zák. nezapsaná v OR Fyz. os. podnikající dle živn. zák. zapsaná v OR. 270 Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Obecně prospěšná společnost Příspěvková organizace Vysoká škola Školská právnická osoba x Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Celkový počet pořádaných kurzů v daném roce Financování programů V roce 2013 byly neakreditované programy nejčastěji financovány podniky a institucemi (35,74 %). U neakreditovaných kurzů je tento podíl podstatně vyšší než u kurzů akreditovaných (12,69 %). Druhou nejčastější formou financování byla úhrada od samotných účastníků (34,65 %). Jak ilustruje graf č. 14, dalším způsobem úhrady bylo 21

24 využití financí ze strukturálních fondů Evropské unie (18,90 %). Vyšší procento než v případě akreditovaných kurzů vykazují i financování prostřednictvím blíže neurčených zdrojů (5,76 %). Nejnižší podíl na placení neakreditovaných vzdělávacích kurzů má Úřad práce ČR (4,94 %). V roce 2012 měli největší podíl na financování neakreditovaných programů samotní účastníci. Druhým nejčastějším způsobem byla úhrada od podniků nebo institucí. Dále probíhalo financování prostřednictvím strukturálních fondů, z blíže neurčených zdrojů a úřadu práce Graf č. 14: Způsob financování neakreditovaných programů v ČR (2013). 5,76% 18,90% 4,94% 34,65% Příspěvek úřadu práce Úhrada účastníka 35,74% Úhrada od podniků/isntitucí Jiné zdroje Strukturální fondy V roce 2013 byly v Jihomoravském kraji neakreditované kurzy nejčastěji financovány samotnými účastníky (40,85 %) a podniky nebo institucemi (31,22 %). Preference těchto dvou typů financování je patrná v rámci celého sledovaného vývoje, kdy se tyto formy střídají na prvních dvou pozicích. Třetí nejčastější formou financování v roce 2013 bylo využití strukturálních fondů EU (14,21 %). Tento způsob financování vykazoval od roku 2009 (7,8 %) do roku 2011 (25,7 %) vzrůstající tendenci. Od roku 2011 ovšem podíl tohoto financování klesá. Jiné zdroje se na financování neakreditovaných kurzů v roce 2013 podílely 10,2 %. Ve srovnání s rokem 2012 došlo ke snížení, kdy daný druh financování tvořilo 16,48 %. Financování kurzů prostřednictvím úřadu práce vykazuje malý podíl v rámci celého sledovaného období. 22

25 Graf č. 15: Způsob financování neakreditovaných programů v JmK (2013) 14,21% 3,52% Příspěvek úřadu práce 10,20% 31,22% 40,85% Úhrada účastníka Úhrada od podniků/isntitucí Jiné zdroje Strukturální fondy 4.2 Účastníci neakreditovaných kurzů V roce 2013 navštívilo neakreditované vzdělávací kurzy celkem osob. Na krajské úrovni se do kurzů, dle respondentů, zapsalo celkem osob. Jak nasvědčuje tabulka č. 7, od roku 2009 docházelo v celé republice k navyšování účastníků až do roku 2011, kdy začal počet klesat. V Jihomoravském kraji byl největší počet účastníků zaznamenán v roce 2010 a paradoxně nejmenší počet o rok později. Roky 2012 a 2013 vykazují stejnou tendenci jako na celorepublikové úrovni. Tabulka č. 7: Počty účastníků u neakreditovaných kurzů. Rok ČR JmK Z hlediska úspěšnosti dokončení kurzu vykazuje celorepublikový průměr 96,81 %. Jihomoravský kraj se v procentu absolventů neakreditovaných kurzů umístil pod celorepublikovým průměrem s hodnotou 95,33 %. V předchozích letech se úspěšnost účastníků v kraji pohybovala nad celorepublikovým průměrem kolem hranice 98 %. Jedinou výjimkou je rok 2010, kdy úspěšnost dosahovala 90,5 %. 4.3 Oborová struktura Oborová struktura je členěna dle ISCED 97 na tři úrovně široké, úzké a podrobné. Do určení oboru bylo celkem zahrnuto realizovaných neakreditovaných kurzů. 23

26 4.3.1 Široké vymezení ISCED 97 úrovně 1 vymezuje deset základních oborů: 1. Obecné vzdělání 2. Vzdělání a výchova 3. Humanitní vědy a umění 4. Společenské vědy a umění 5. Přírodní vědy, matematika, informatika 6. Technické vědy, výroba a stavebnictví 7. Zemědělství a veterinářství 8. Zdravotnictví a sociální péče 9. Služby 10. Ostatní Jak ilustruje graf č. 16, největší množství kurzu bylo zaměřeno na obecné vzdělání (3 619). Tato tendence je patrná po celé pozorované období. Nad počet kurzů za rok 2013 se ještě dostaly obory přírodní vědy, matematika, informatika (2 845), společenské vědy, obchod a právo (2 595) a humanitní vědy a umění (2 108). Více než tisíc kurzů proběhlo v oborech technické vědy, výroba a stavitelství (1 661) a služby (1 338). Nejméně kurzů proběhlo v oborech vzdělávání a výchova (105), zemědělství a veterinářství (123) a zdravotnictví a sociální péče (296). Graf č. 16: Oborová struktura neakreditovaných vzdělávacích kurzů v České republice Obecné vzdělání 105 Vzdělání a výchova Humanitní vědy a umění Společenské vědy a umění Přírodní vědy, matematika, informatika V Jihomoravském kraji je oborová struktura kurzů za rok 2013 mírně odlišná od celorepublikového podílu. Největší počet kurzu byl zaznamenán v oboru společenské vědy, obchod a právo (23,3 %). Na druhém místě se umístily služby (12,8 %) a na místě třetím technické vědy, výroba a stavebnictví (14 %). Nad hranicí deseti procent se umístily už jen kurzy v oblasti obecného vzdělání (10,5 %). Jak potvrzuje graf č. 17, ostatní obory už byly pod hranicí osmi procent Technické vědy, výroba a stavebnictví 123 Zemědělství a veterinářství 296 Zdravotnictví a sociální péče Služby Ostatní Celkem 24

27 Graf č. 17: Oborová struktura neakreditovaných vzdělávacích kurzů v JmK. 12,8% 4,7% 10,5% 7,0% Obecné vzdělání Vzdělání a výchova Humanitní vědy a umění 7,0% 5,8% 14,0% 8,1% 23,3% 7,0% Společenské vědy a umění Přírodní vědy, matematika, informatika Technické vědy, výroba a stavebnictví Zemědělství a veterinářství Zdravotnictví a sociální péče Služby Během sledovaného období prokazuje oborová struktura v závislosti na respondentech značné změny. Například v roce 2012 byly nejvíce rozšířeny kurzy z oblasti technických věd, výroby a stavebnictví (18 %). V roce 2011 zase největší procento zaujímaly kurzy z oblasti obecného vzdělání (22 %). Tyto změny jsou determinovány počty respondentů, kteří pořádají kurzy v daném oboru Úzké vymezení Úzké vymezení pracuje celkem s dvaceti obory. Jak je patrné z tabulky č. 8, nejvíce kurzů bylo realizováno v oblasti obchodu, řízení a správě (12 %). Tento obor zaujal první místo i v případě akreditovaných vzdělávacích programů. Nad hranicí deseti procent se dále umístily obory technické vědy a technické obory (11,7 %), informatika (11,26 %) a osobní dovednosti (10,07 %). Nad pěti procenty se ještě umístily humanitní vědy (7,7 %) a osobní služby (6,81 %). Z tabulky č. 8 vyplývá patrný rozdíl mezi neakreditovanými a akreditovanými programy, které tvořily 28,07 % vzdělávací nabídky respondentů. Tabulka č. 8: Rozdíl v nabídce akreditovaných a neakreditovaných kurzů. Úzce vymezené obory Akreditované Neakreditované Osobní dovednosti 0,50% 10,07% Příprava učitelů a pedagogika 1,01% 4,30% Umění 3,16% 3,26% Humanitní vědy 1,94% 7,70% Společenské vědy 0,00% 2,81% Žurnalistika a informace 0,22% 0,00% Obchod, řízení a správa 24,12% 12,00% Právo 0,07% 3,26% Matematika a statistika 0,07% 1,48% Informatika 9,26% 11,26% 25

28 Technické vědy a obory 6,17% 11,70% Výroba a zpracování 3,16% 3,56% Architektura a zpracování 5,46% 1,93% Zemědělství, lesnictví a rybářství 5,67% 3,11% Zdravotnictví 2,30% 3,11% Sociální péče 1,36% 3,11% Osobní služby 28,07% 6,81% Přepravní služby a spoje 4,16% 1,48% Ochrana životního prostředí 0,36% 1,48% Bezpečnostní služby 2,66% 2,22% Ostatní 0,29% 4,30% V Jihomoravském kraji byly v roce 2013 nejnavštěvovanější kurzy z oboru obchod, řízení a správa (14 %). Jak je patrné z tabulky č. 9, v roce 2012 se jako první umístily kurzy z oboru technických věd, které se nyní umístily na druhém místě (11,6 %). Shodný podíl 10,5 % mají kurzy z oblasti osobních dovedností a osobních služeb. Ostatní obory se umístily pod hranicí 10 %. Tabulka č. 9: Oborová struktura neakreditovaných programů v JmK. Úzké vymezení oborů Osobní dovednosti 12,90% 10,50% Příprava učitelů a pedagogika 3,20% 7,00% Umění 1,60% 1,20% Humanitní vědy 9,70% 5,80% Společenské vědy 0,00% 4,70% Obchod, řízení a správa 11,30% 14,00% Právo 1,60% 4,70% Matematika a statistika 1,60% 1,20% Informatika 9,70% 7,00% Technické vědy a obory 14,50% 11,60% Výroba a zpracování 0,00% 0,00% Architektura a zpracování 3,20% 0,00% Zemědělství, lesnictví a rybářství 3,20% 2,30% Zdravotnictví 4,80% 5,80% Sociální péče 4,80% 4,70% Osobní služby 6,50% 2,30% Přepravní služby a spoje 1,60% 10,50% Ochrana životního prostředí 3,20% 0,00% Bezpečnostní služby 1,60% 2,30% Ostatní 4,80% 0,00% 26

29 V celém sledovaném období se na prvním místě v počtu neakreditovaných programů umísťovaly kurzy v oboru osobního rozvoje. V roce 2011 tvořily tyto kurzy dokonce 22 % celkové vzdělávací nabídky respondentů a v roce 2010 tvořil jejich podíl 19,2 %. Jako druhý nejčastější obor si zájemci o kurz volili obchod, finance, řízení a administrativa. V roce 2011 dosahovaly kurzy z tohoto oboru podílu 15,4 %. O rok později však jejich podíl klesl na 12 % Podrobné vymezení Výzkumné šetření bohužel nezahrnuje podrobné vymezení oborů pro neakreditované kurzy na krajské úrovni. Proto nastíníme jen situaci na celorepublikové úrovni pro rok Vzhledem k roku 2012 lze v podílu jednotlivých oborů pozorovat podobné tendence ve výběru kurzů i jejich četnosti Obecné vzdělání V rámci této skupiny oborů proběhlo celkem kurzů. Všechny realizované kurzy spadají do oboru osobní dovednosti Vzdělání a výchova V této skupině bylo u respondentů pořádáno celkem 105 kurzů. Každý kurz byl ovšem orientován na přípravu učitele a pedagogiku Humanitní vědy a umění V humanitních vědách a umění proběhly dva druhy kurzů. Větší podíl zaujímají kurzy z oblasti humanitních věd (90,80 %). Na druhém místě jsou kurzy z oboru umění (9,20 %) Společenské vědy, obchod, právo V rámci této skupiny oborů bylo celkem realizováno kurzů. Největší procento z nich tvořily kurzy se zaměřením na obchod, řízení a správu (72,83 %). Zbylé obory jsou společenské vědy a vědy o lidském chování (12,64 %) a právo (14,53 %) Přírodní vědy, matematika, informatika Největší množství kurzů se v této skupině konalo v oboru informatika, ve kterém proběhlo kurzů (97,19 %). Zbývající obory se vyučovaly jen minimálně. Jedná se o vědy o živé přírodě (0,04 %), vědy o neživé přírodě (0,81 %) a matematiku a statiku (1,97 %) Technické vědy, výroba a stavitelství V této skupině lidé nejčastěji navštěvovali technické vědy a technické obory (87,3 %). Druhým nejčastějším oborem byla výroba a zpracování (8,01 %) Zemědělství a veterinářství V rámci oborů zemědělství a veterinářství proběhlo jen 123 kurzů a celých 97,56 % z nich se zaměřovalo na zemědělství, lesnictví a rybářství. Veterinářství tvořilo jen 2,44 % Zdravotnictví a sociální péče V rámci této skupiny jsou vymezeny dva obory. Prvním oborem je zdravotnictví, jež tvořil 59,46 % vzdělávací nabídky respondentů. Druhým oborem je sociální péče, která zaujímá 40,54 % podílu. 27

30 Služby V rámci této skupiny proběhlo celkem kurzů, které lze rozdělit do čtyř oborů. Nejnavštěvovanějším oborem v roce 2013 byly bezpečnostní služby (51,05 %). Vysokého procenta také dosáhly služby osobní (38,04 %). Pod hranicí deseti procent se umístily obory ochrana životního prostředí (6,43 %) a přepravní služby a spoje (4,48 %) Ostatní V této kategorii, která sloužila pro nezařaditelné programy, proběhlo dle respondentů 462 kurzů. Jedná se o 4,30 % celé vzdělávací nabídky respondentů. 28

31 Závěr V závěru se zaměříme na tendence, které jsou patrné z hlediska dlouhodobého vývoje. Nejdříve se budeme věnovat vzdělavatelům a následně akreditovaným a neakreditovaným programům. Z hlediska celého sledovaného vývoje je pozitivní tendencí každoroční nárůst respondentů podílejících se na výzkumném šetření. Bohužel ovšem narůstá procento vzdělavatelů, kteří se šetření zúčastní, ale vzdělávací kurzy nerealizují. Jihomoravský kraj se v počtu zúčastněných respondentů umisťoval pravidelně na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem. Největší procento vzdělavatelů sídlí v městech, které mají nad obyvatel. Z hlediska ekonomicko-právní formy mají subjekty nejčastěji statut příspěvkové organizace a společnosti s ručením omezeným. Po celé sledované období má nejvíce vzdělavatelů v průměru tři až pět zaměstnanců. V počtu realizovaných akreditovaných vzdělávacích programů se Jihomoravský kraj umístil na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem. Celkové počty realizovaných akreditovaných programů dosáhly svého maxima v roce 2010 a až do roku 2012 klesaly. Na krajské úrovni klesal počet realizovaných akreditovaných programů už od roku 2009 do roku Od roku 2012 došlo k celkovému navýšení realizovaných kurzů. Stejnou tendenci vykazuje i průměrný počet opakování jednoho kurzu. Akreditované vzdělávací programy jsou v Jihomoravském kraji nejčastěji financovány Úřadem práce ČR a následně samotnými účastníky. Čtvrtina programů je také financována prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie. V rámci oborové orientace jsou dlouhodobě nejnavštěvovanějšími kurzy z oboru služeb, společenských věd a umění a technických věd, výroby a stavebnictví. Během sledovaného období je patrný nárůst zájmu o kurzy z poslední jmenované oblasti. Naopak zájem o kurzy z oboru přírodních věd, matematiky a informatiky od roku 2009 klesá. Během sledovaného období byl v Jihomoravském kraji také patrný vyšší podíl kurzů zaměřených na zemědělství než na celorepublikové úrovni. Při pohledu na podrobné vymezení oborů volí lidé nejčastěji kurzy z oblasti kadeřnických a kosmetických služeb a účetnictví a daní. Preference těchto vzdělávacích programů se projevuje na celorepublikové i krajské úrovni. V počtu nekreditovaných vzdělávacích programů se Jihomoravský kraj pravidelně umisťuje do čtvrtého místa. Největší množství programů vykazuje Praha a Moravskoslezský kraj. Nejčastější ekonomicko-právní formou vzdělavatelů realizujících neakreditované programy jsou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. V rámci celého 29

32 sledovaného období jsou neakreditované kurzy nejčastěji financovány úhradou od podniků a institucí a úhradou samotného účastníka. Největší zájem projevovali lidé o neakreditované kurzy z oblasti společenských věd a umění. Z hlediska úzkého vymezení oborů jsou nejčastěji voleny kurzy z oblasti osobních dovedností, obchodu, řízení a správy, technických věd a přepravních služeb a spojů. Z hlediska počtu respondentů se dá v dalším roce očekávat opět jejich nárůst. Pokud bude pokračovat tendence, která započala v roce 2012, v dalším roce by měli respondenti vykázat i větší množství realizovaných kurzů. Oborová struktura jednotlivých vzdělávacích programů by měla dále vykazovat stejnou preferenci oborů jako v minulých letech, kdy také nedocházelo ke změnám. 30

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji

Ukazatele celkové nezaměstnanosti v kraji Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Zlínského kraje 7,7 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 30 643. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4%

2007 15 167 5,7% 6,8% 2008 12 439 4,6% 5,2% 2009 21 785 7,8% 7,9% 2010 25 763 9,5% 9,2% 2011 22 629 8,3% 8,6% 2012 21 574 7,9% 8,4% Ukazatele celkové v kraji - V dubnu 2014 činil podíl na počtu obyvatel Pardubického kraje 6,9 % a celkový počet 1 evidovaných na úřadech práce dosahoval 23 825. - Podíl na obyvatelstvu v ČR činil v dubnu

Více

Metodický návod pro práci s aplikací a pro vyplnění dotazníku. Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů za rok 2013

Metodický návod pro práci s aplikací a pro vyplnění dotazníku. Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů za rok 2013 Metodický návod pro práci s aplikací a pro vyplnění dotazníku Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů za rok 23 Postup: Vyplnění a odeslání elektronického dotazníku probíhá prostřednictvím

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Ústeckém kraji 12,4 % 1 a celkový počet dosahoval 53 329 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo

Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých/ 1 volné pracovní místo Hlavní město Praha Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Hl. m. Praha 2,5 % 1 a celkový počet dosahoval 17 954 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihočeském kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 439 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 míra stoupla

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v kraji 8,5 % 1 a celkový počet dosahoval 22 912 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán nárůst

Více

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Ústecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Ústeckém kraji 12,6 % 1 a celkový počet dosahoval 54 737 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Pardubický kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Pardubickém kraji 5,7 % 1 a celkový počet dosahoval 15 167 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6

- V dubnu 2007 bylo na úřadech práce evidováno 9 147 volných pracovních míst. Na jedno evidované volné pracovní místo připadalo 1,6 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Plzeňském kraji 4,9 % 1 a celkový počet dosahoval 14 765 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji

Kraj Vysočina. Celková nezaměstnanost v kraji Kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2008 činila míra kraji 4,8 1 a celkový počet nezaměstnaných dosahoval 13 001 nezaměstnaných evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra ve Středočeském kraji 5,6 % 1 a celkový počet dosahoval 38 514 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008 je zaznamenán

Více

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7

DOKUMENTY POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE D O K U M E N T Y. Graf č. A.2.7 DOKUMENTY D O K U M E N T Y POČET ZAPSANÝCH STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE Graf č. A.2.7 Poznámka: počet studentů k 31. prosinci kalendářního roku Vysokoškolské studium v České republice se uskutečňuje

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3338 16,4 9,3 2003 2738 22,6 12,4 2004 3574 18,0 12,5 2005 1 6846 8,6 8,6 2006 1 8315 6,7 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Jihomoravském kraji 9,4 % 1 a celkový počet dosahoval 55 373 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Celková nezaměstnanost v kraji

Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra ve Středočeském kraji 4,8 % 1 a celkový počet dosahoval 29 825 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU

Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU ŠABLONY STÁŽÍ 28. 7. 2014 se uskutečnilo jednání Odborné rady, na kterém bylo schváleno všech 6 předložených šablon a systém revize stávajících šablon.

Více

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8

ČR 2003 2808 7,2 12,4 2004 1977 10,8 12,5 2005 2282 8,9 8,6 2006 3376 5,7 6,1 2007 4905 3,1 3,3 2008 6458 1,8 1,9 2009 1773 11,1 8,8 Královéhradecký Celková nezaměstnanost v i - V dubnu 2009 činila míra v Královéhradeckém i 6,8 % 1 a celkový počet dosahoval 19 730 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2008

Více

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji

Liberecký kraj. Celková nezaměstnanost v kraji Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2007 činila míra v Libereckém kraji 6,5 % 1 a celkový počet dosahoval 14 577 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2006 je zaznamenán

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

SISP - charakteristika výběrového souboru

SISP - charakteristika výběrového souboru SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3044 5,9 9,3 2003 2649 7,6 12,4 2004 2707 7,7 12,5 2005 1 4074 4,5 8,6 2006 1 5213 3,4 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Plzeňském kraji 5,9 % 1 a celkový počet dosahoval 17 953 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3715 9,6 9,3 2003 3004 12,8 12,4 2004 2916 13,4 12,5 2005 1 3000 11,8 8,6 2006 1 3893 8,3 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Olomouckém kraji 10 % 1 a celkový počet dosahoval 32 340 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo

Počet volných pracovních Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo Jihomoravský kraj Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2009 činila míra v Jihomoravském kraji 8,6 % 1 a celkový počet dosahoval 52 421 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku

Více

Průzkum stavu dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji

Průzkum stavu dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji Průzkum stavu dalšího vzdělávání v Jihomoravském kraji Brno 2015 Obsah Úvod... 1 1 Metodologie... 3 2 Soukromí vzdělavatelé... 4 2.1 Charakteristika vzdělávací nabídky... 5 2.2 Účastníci dalšího vzdělávání...

Více

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3126 21,8 9,3 2003 2620 28,0 12,4 2004 2106 35,3 12,5 2005 1 2356 28,3 8,6 2006 1 3791 17,1 6,1

Počet nezaměstnaných/ 1 volné pracovní místo 2002 3126 21,8 9,3 2003 2620 28,0 12,4 2004 2106 35,3 12,5 2005 1 2356 28,3 8,6 2006 1 3791 17,1 6,1 Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra v Ústeckém kraji 14,9 % 1 a celkový počet dosahoval 64 680 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011

NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době

Více

2002 36946 6,5% 8,8% 2003 41019 7,0% 9,6% 2004 43453 7,4% 10,2% 2005 1 38118 6,2% 8,9% 2006 1 36050 5,8% 8,3%

2002 36946 6,5% 8,8% 2003 41019 7,0% 9,6% 2004 43453 7,4% 10,2% 2005 1 38118 6,2% 8,9% 2006 1 36050 5,8% 8,3% Celková nezaměstnanost v kraji - V dubnu 2006 činila míra ve Středočeském kraji 5,8 % 1 a celkový počet dosahoval 36 050 evidovaných na úřadech práce. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 je zaznamenán

Více

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012

Česká školní inspekce Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5. České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Souhrnné poznatky České školní inspekce z průběhu a výsledků konkurzů na ředitele ve školním roce 2011/2012 Praha, srpen 2012 1/5 1. Úvod Česká školní inspekce (dále ČŠI

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

Graf č. 1.:... 3. Srovnání dosavadního počtu vykázání v jednotlivých letech:... 3. Graf 2.:... 3

Graf č. 1.:... 3. Srovnání dosavadního počtu vykázání v jednotlivých letech:... 3. Graf 2.:... 3 Obsah Graf č. 1.:... 3 Srovnání dosavadního počtu vykázání v jednotlivých letech:... 3 Graf 2.:... 3 Srovnání jednotlivých krajů 1.1.2007 31.12.2011:... 3 Přehled počtu vykázání v jednotlivých krajích

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 IV. PŘÍLOHY DOKUMENTU ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE PŘÍLOHY 29 Příloha 1: Úplné výsledky Rozboru Státní rozpočet 30 Krajské rozpočty a rozpočet hl. m.

Více

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza

Velcí podnikatelé v zemědělství. Sociální anamnéza Velcí podnikatelé v zemědělství Sociální anamnéza Celkem bylo osloveno 75 velkých zemědělských hospodářských jednotek. Většinu (83%) tvořila zemědělská družstva s výrobní specializací na rostlinnou a živočišnou

Více

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU

BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU konference Regenerace ových domů DYNAMIKA PROMĚN BYDLENÍ BYDLENÍ PRO MLADOU GENERACI VÝSLEDKY PRŮZKUMU Ing.Renata ZDAŘILOVÁ, Ph.D., Ing.Martin FERKO Katedra městského inženýrství Fakulta stavební VŠB Technická

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Které faktory Vás motivují, nebo by Vás motivovaly, ke studiu technického oboru na SŠ, popř. v budoucnu na VŠ? 10% 41% 18% 33%

Které faktory Vás motivují, nebo by Vás motivovaly, ke studiu technického oboru na SŠ, popř. v budoucnu na VŠ? 10% 41% 18% 33% ANALÝZA POTŘEB ŽÁKŮ STŘEDNÍCH ŠKOL Analýza potřeb žáků SŠ uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ VŠEM V ROCE 2014

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ VŠEM V ROCE 2014 CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ VŠEM V ROCE 2014 v roce 2014 je informačně-poradenské centrum Jihomoravského kraje. Jeho cílem je zvyšovat zájem obyvatel regionu o další vzdělávání a rozvíjet jejich konkurenceschopnost

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za I. čtvrtletí roku 215 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz 3Q / 2012 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 816 282 635 150 Adresa 635 212 635 184 Tel. 173 117 138 815

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ČERVEN 2011

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ČERVEN 2011 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ČERVEN 2011 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 380463 380169 Adresa 379967 379967 Tel. 128763 101540 Fax

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ÚNOR 2010

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ÚNOR 2010 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ÚNOR 2010 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 370335 368681 Adresa 368479 368447 Tel. 100687 78686 Fax

Více

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR

Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Analýza aktivit cizích podnikatelů v ČR Zpracoval tým Obsah: Vývoj počtu cizích podnikatelů v ČR Porovnání cizích podnikatelů podle zemí, věkové struktury a jejich regionální působnosti v ČR Oborová struktura

Více

Příjmy krajských samospráv

Příjmy krajských samospráv mld. Kč Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ŘÍJEN 2010

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ŘÍJEN 2010 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz ŘÍJEN 2010 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 381590 381276 Adresa 381070 381070 Tel. 93601 73006 Fax

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva říjen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011

KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 KONCEPČNÍ ZÁMĚR REFORMY SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY 5. 12. 2011 Schéma vzdělávacího systému České republiky Schéma stávajícího systému financování

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za III. čtvrtletí roku 214 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012. Zuzana Prouzová 16.12.2013, Praha Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2012 16.12.2013, Praha Nová struktura ROZBORU SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 1.Hlavní zjištění 2.Státní rozpočet (2006-2012) 3.Rozpočty krajů a hl. m. Prahy

Více

Tematická zpráva. Kontrola průběhu maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období 2015

Tematická zpráva. Kontrola průběhu maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období 2015 Tematická zpráva Kontrola průběhu maturitní zkoušky v jarním a podzimním zkušebním období 2015 Praha, říjen 2015 1 Úvod V minulých letech po zavedení nové maturitní zkoušky prováděla Česká školní inspekce

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz DUBEN 2009

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz DUBEN 2009 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz DUBEN 2009 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 343182 342664 Adresa 342609 342477 Tel. 100853 78861 Fax

Více

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí

Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Výsledky statistického zjišťování Roční výkaz odvětvových ukazatelů ve stavebnictví Stavební práce S v tuzemsku v členění podle obcí Stav 5-01, oddíl 094 za rok 2012 Statistická informace je sestavena

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za II. čtvrtletí roku 215 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva září 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva září 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

pro náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví

pro náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví Informace pro náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví ÚVOD o stavu na úseku zvláštních odborných způsobilostí za 1. čtvrtletí 2008 Předkládaná informace přináší

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva srpen 2014 Zpracovala: Bc. Veronika Dankanicsová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za IV. čtvrtletí roku 2012 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva prosinec 2013 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Zaměstnanost 2014 Partnerství ZČU a Karlovarského kraje

Zaměstnanost 2014 Partnerství ZČU a Karlovarského kraje Partnerství ZČU a Karlovarského kraje Jaroslav Dokoupil Cheb, 02.10.2014 Na ZČU bylo v roce 2013 celkem 128 akreditovaných studijních programů, z toho je 55 bakalářských, 5 magisterských, 37 navazujících

Více

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2011

Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2011 Rozbor financování NNO z veřejných rozpočtů v roce 2011 (před připomínkovým řízením) 9.10.2012, Praha Dotace NNO z veřejných rozpočtů 2011 Rozpočet Suma dotací index (v tis. Kč) 2011/2010 státní rozpočet

Více

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013

Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ústav územního rozvoje Úkol A.4.7./RP Hodnocení Indikátorů Strategie regionálního rozvoje 2007-2013 Ministerstvo pro místní

Více

VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ POŽADAVKŮ ZAMĚSTNAVATELŮ NA KVALITU A POČET PRACOVNÍCH SIL V ZEMĚDĚLSTVÍ

VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ POŽADAVKŮ ZAMĚSTNAVATELŮ NA KVALITU A POČET PRACOVNÍCH SIL V ZEMĚDĚLSTVÍ VYHODNOCENÍ ŠETŘENÍ POŽADAVKŮ ZAMĚSTNAVATELŮ NA KVALITU A POČET PRACOVNÍCH SIL V ZEMĚDĚLSTVÍ 2011 Poznatky ze šetření požadavků zaměstnavatelů v zemědělství na kvalitu a počet pracovních sil Šetření provedla

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva říjen 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013. Vyhodnocení průzkumu

PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013. Vyhodnocení průzkumu PLATOVÁ STUDIE PRO FINANČNÍ POZICE 2013 Vyhodnocení průzkumu Česká asociace pro finanční řízení (CAFIN) si jako jeden ze svých cílů klade pomoc při rozvoji finanční profese. Zajímají nás aktuální trendy

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují?

Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují? Studenti s trvalým bydlištěm na území Moravskoslezského kraje na českých vysokých školách 2000-2012: Kde a co studují? prosinec 2013 RPIC-ViP, s.r.o. Observatoř konkurenceschopnosti a trhu práce Moravskoslezského

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání

Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Demografické trendy a regionální diferenciace terciárního vzdělávání Jitka Rychtaříková Tým TA01 konference KREDO, Praha, 24. 9. 2015 www.kredo.reformy-msmt.cz Tým TA01: Jitka Rychtaříková - vedoucí týmu

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva květen 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Statistický projekt. Název projektu: V jakých jezdíme automobilech. Autoři: Beneš Tomáš, Budka Josef. Oponenti: Bahenský Pavel, Buzák Jan

Statistický projekt. Název projektu: V jakých jezdíme automobilech. Autoři: Beneš Tomáš, Budka Josef. Oponenti: Bahenský Pavel, Buzák Jan Statistický projekt Název projektu: V jakých jezdíme automobilech. Autoři: Beneš Tomáš, Budka Josef Oponenti: Bahenský Pavel, Buzák Jan Cílem našeho statistického projektu je zjistit, jakým vozovým parkem

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva září 2014 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva září 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2011 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor koncepcí trhu práce Statistická ročenka trhu práce v České republice 211 Zpracovaly: Ing. Eva Procházková, Ing. Lucie Šebestová Praha, únor 212

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka ve Zlíně Měsíční statistická zpráva leden 2015 Zpracoval: Ing. Ivona Macůrková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/zlk/statistika Informace o nezaměstnanosti ve Zlínském

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva duben 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků

Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků Vyhláška č. 511/2002 Sb., o uznání rovnocennosti vzdělání úředníků územních samosprávných celků Ministerstvo vnitra stanoví podle 42 k provedení 33 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních

Více

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Analýza nabídky a zhodnocení vzdělávacího potenciálu dalšího vzdělávání v krajích POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Beroun 2005 1 Lisabon: podporovat sdružování a vzájemnou spolupráci

Více

VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH 2009-2014

VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH 2009-2014 VÝVOJ POČTU NOVÝCH EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V PRAZE V LETECH 29-214 porovnání s mi kraji ČR RNDr. Vladimír Vojtěch březen 215 IPR Praha, Sekce strategií a politik, Kancelář výzkumu, vývoje a inovací Vývoj

Více

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů

Absolventi středních škol a trh práce DOPRAVA A SPOJE. Odvětví: Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: DOPRAVA A SPOJE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí žáci a absolventi

Více

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012

Činnost záchytných stanic v roce 2012. Activity of sobering-up stations in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 4. 6. 2013 16 Činnost záchytných v roce 2012 Activity of sobering-up stations in 2012 Souhrn Tato Aktuální informace

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za II. čtvrtletí roku 2012 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014. Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání

Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014. Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání Přijímacířízení ve šk. roce 2012/2013 a 2013/2014 Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství a kultury oddělení organizační a vzdělávání Počet přihlášek ke vzdělávání 1. kolo přijímacího řízení ve

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Karlových Varech Měsíční statistická zpráva únor 2014 Zpracovala: Mgr. Petra Dolejšová https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/kvk/tiskove_zpravy Informace o nezaměstnanosti

Více