přípustné optimální - 2 -

Transkript

1 Prosklené kanceláře s PC z hlediska faktorů prostředí Ing. Jana Lepší, Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem, pracoviště OFP Plzeň jana.lepsi@zuusti.cz Ing. Zuzana Mathauserová, Státní zdravotní ústav Praha, zmat@szu.cz 1 Úvod V současné době stále přibývá administrativních budov, jejichž obvodový plášť z velké části tvoří sklo. Často jsou oceňovány jako architektonické skvosty, ale přesto přichází řada stížností na kvalitu prostředí od zaměstnanců těchto pracovišť. Z hlediska osvětlení jde o místa s dlouhodobým pobytem s náročnou zrakovou činností, kdy je vždy nutné řešit denní osvětlení v budovách s proskleným obvodovým pláštěm, příp. ještě prosklenou střechou, jako kompromis mezi potřebou denního světla a energetickými požadavky na úpravu tepelného stavu prostředí - způsob větrání, chlazení v létě jako eliminaci nadměrných tepelných zisků ze sluneční radiace a vytápění v zimě s ohledem na velké chladné prosklené plochy. Současně budovaná office centra známe jako nové administrativní budovy, většinou plně klimatizované, s mnoha kancelářemi typu open space, ale i technickým a technologickým zázemím, školicími a výukovými prostory, recepcí i vlastním stravovacím zařízením. Úplná klimatizace a velkoplošné kanceláře vyvolávají kritiku, neboť obě tyto skutečnosti mají významný vliv na individuální spokojenost zaměstnanců s faktory prostředí na pracovišti. Nově budované prostory umožňují zvolit nejmodernější přístrojové vybavení, ergonomické uspořádání dobře osvětlených pracovních míst. Požadovanou kvalitu přiváděného vzduchu a dodržení všech hygienických limitů pro mikroklimatické podmínky i případné chemické látky v ovzduší zajistí správně dimenzovaná a provozovaná klimatizace, která zajistí odlišné požadavky v jednotlivých prostorách podle jejich využití, orientace fasády ke světovým stranám, není zdrojem zvýšené hlukové zátěže prostoru a podobně. Taková je teorie - a praxe? Tato architektonická díla se pyšní cenami za architekturu, přesto se v nich zaměstnanci necítí dobře a stěžují si na nevhodné mikroklimatické podmínky a nedostatečné fungování klimatizace. Problémy, které se zde vyskytují (tj. problémy s kvalitou vnitřního prostředí budov vyjádřenou jednotlivými fyzikálními a chemickými faktory prostředí), jsou obecné problémy všech nových plně klimatizovaných budov a velkoprostorových administrativních pracovišť. Je-li ve velkém prostoru s mnoha pracovními místy (jejichž uspořádání omezuje pocit soukromí), strojním a přístrojovým vybavením a mnoha různými činnostmi třeba zajistit pro všechny přítomné optimální podmínky, bývá to velmi nesnadný úkol. Každý člověk má trochu jinou představu o optimálních podmínkách na svém pracovišti - subjektivní vnímání jednotlivých lidí nemusí vždy odpovídat požadavkům českých předpisů. Dalším problémem je vlastní konstrukce budov s přemírou skla a tudíž velkých tepelných zisků ze sluneční radiace v létě a ochlazovacím účinkem prosklených ploch v zimě. 2 Fyzikální faktory prostředí 2.1 Teplota vzduchu Asi největší a nejvíce pociťovaný vliv při působení prostředí na člověka má teplota vzduchu. Je známo, že tepelné podmínky mají mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohody člověka, míru odpočinku i skutečnou výkonnost než nežádoucí škodliviny či obtěžující hluk. Jak ale zajistit většímu počtu osob v jednom prostoru optimální teplotu? Vnímání teplot je velmi individuální záležitost, závisí na mnoha ukazatelích - stáří člověka, pohlaví, okamžitém zdravotním stavu, okamžitém psychickém stavu a na mnoha dalších. Vždy bude existovat část osob v daném prostoru, která bude s tepelně vlhkostními podmínkami nespokojena - to ukazuje i ČSN EN ISO

2 Obr. 1: Vnímání tepelného stavu prostředí vyjádřeného procentem osob nespokojených s daným tepelným stavem podle ČSN EN ISO 7730, PPD - podíl nespokojených [%], PMV - střední tepelný pocit přípustné optimální Někdy se může lišit skutečná tepelná zátěž organismu a subjektivní pocit vnímání tepelného prostředí. PPD 10, tj. 10 % osob nespokojených s daným tepelným stavem prostředí odpovídá hodnotám teplot, které jsou v platných předpisech a ČSN udávány jako optimální, PPD 20, tj. 20 % osob nespokojených s daným tepelným stavem prostředí odpovídá hodnotám ještě přípustným - ty nemají u zdravého jedince vliv na jeho zdraví, ale mohou být pociťovány již jako tepelný diskomfort. Člověk nedokáže ovlivnit zdroje tepla ve vnitřním prostředí, ale umí účinně zabránit vnější tepelné zátěži. Stínící prvky - předokenní rolety, markýzy, vnější žaluzie, slunolamy, donedávna považované za určitý nadstandard, musí být pro zachování vhodných vnitřních podmínek samozřejmostí. Ale právě tady může být jeden ze zdrojů stížností na nevhodné parametry vnitřního prostředí. Všichni mají právo na denní osvětlení - ačkoliv velkoprostorová pracoviště většinou nelze řešit bez osvětlení sdruženého. Pracovníci u oken obhajují zatažené žaluzie - z důvodu sluneční radiace, oslnění, ovlivnění kontrastu při práci s počítači apod. Pracovníci na opačném konci pracoviště se naopak dožadují alespoň trošky denního světla. Na pocitu tepelné pohody se podílí i další mikroklimatické faktory - rychlost proudění vzduchu a vlhkost vzduchu. 2.2 Rychlost proudění vzduchu Je-li nízká a zvláště při větších teplotách vzduchu navozuje pocit stojícího vzduchu, má minimální ochlazovací účinek (ale vždy záleží na způsobu přívodu vzduchu do prostoru, např. při větrání zaplavováním, může být prostor dostatečně provětrán i při rychlostech proudění vzduchu na pracovním místě kolem 0,02 m/s). Důsledkem je pak rychlý nárůst únavy, nesoustředěnosti, chybovosti apod. Na pracovních místech, kde je nezbytná trvalá soustředěnost pracovníků, např. u operátorů, pracovníků velínů, apod., je nutné vždy zajistit proudění vzduchu, ale tak, aby proudící vzduch pracovníky neobtěžoval. Rychlosti proudění nad 0,25 m/s mohou již někteří citlivější jedinci vnímat rušivě - stěžují si na průvan. Ten může mít i negativní zdravotní důsledky. Působením proudícího vzduchu se odpařuje pot a tím je tělo člověka ochlazováno. Je-li ochlazovací - 2 -

3 účinek vysoký, mohou části těla vystavené proudění prochladnout, přestože okolní teploty vzduchu jsou vysoké. Ne vždy je ve fázi projektu známo přesné umístění pracovních míst. A tak se lze setkat i s tím, že pracovníci přímo sedí nad podlahovou vyústkou přiváděného vzduchu, nebo v proudu přiváděného vzduchu z vyústky nad hlavou. Takto proudící vzduch přímo na pracovním místě vede i k velkému rozdílu vertikálního teplotního gradientu - liší se teplota vzduchu v místě hlavy a místě kotníků pracovníka. Náprava je zdánlivě jednoduchá - změnit umístění pracovního místa. 2.3 Vlhkost vzduchu V otopném období často nebývá dodržen ani minimální požadavek na 30 % relativní vlhkosti vzduchu. Důvodem je ohřev vzduchu a případná nízká venkovní vlhkost. Přesto by relativní vlhkost vzduchu ve vnitřním prostředí neměla klesnout pod 20 %. To je již problematické prostředí, ve kterém dochází k vysychání sliznic, tedy ztrátě jejich obranyschopnosti organismu a následným zdravotním obtížím (nárůstu respiračních onemocnění). Vnímání vlhkosti a její optimální hodnoty ve vnitřním prostředí budov jsou na obr. 2. Obr. 2 Vnímání vlhkosti vzduchu v závislosti na teplotě místnosti vznik plísní pracovní prostředí 30-70% vysychání sliznic Jednoznačné požadavky na mikroklimatické podmínky na pracovištích - jako celoročně přípustné hodnoty jsou uvedeny v nařízení vlády (dále NV) č. 93/2012 Sb., kterým se mění NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci - viz tab. 1. Tab. 1: Celoročně přípustné mikroklimatické podmínky na administrativních pracovištích (odpovídá vykonávané činnosti, resp. energetickému výdeji M, pro třídu práce I) Třída práce Energetický výdej M (W m 2 ) Operativní teplota t o ( C) nebo výsledná teplota kulového teploměru t g ( C) t o min nebo t g t o max nebo t g min max Rychlost proudění vzduchu v a (m s 1 ) Relativní vlhkost vzduchu rh (%) I ,01 až 0,2 30 až 70 Problémy s teplotami na administrativních pracovištích v letních měsících jsou častým důvodem ke stížnostem. Pokud se při našich měřeních pohybovaly venkovní teploty vzduchu nad 28 C, setkali jsme se uvnitř budov na jednotlivých pracovištích (vícepodlažní administrativní budovy s jednoduchou i zdvojenou prosklenou fasádou) s následujícími extrémy: - 3 -

4 pracoviště s přirozeným větráním - teploty přesahující 30 C (teplota před fasádou 50 C), nuceně větraná pracoviště - teploty kolem 30 C, klimatizovaná pracoviště - teploty kolem 28 C. Provozní teplota uváděná u PC je 0 až 35 C. Při vyšších teplotách venku se PC neuchladí. Opravdu vysoké teploty jsou problémem, který je technicky řešitelný (otázkou je ekonomika provozu technického řešení). My se ale v uvedených typech budov setkáváme při řešení kvality prostředí na pracovišti i s problémem, který spíše souvisí s lidskou psychikou. Zaměstnanci tvrdí, že při zastíněných neotevíratelných oknech nemohou na pracovišti dýchat, mají nedostatek vzduchu o nevyhovující teplotě - přestože klimatizační jednotka zajišťuje cca pěti až osmi násobnou výměnu vzduchu a mikroklimatické podmínky odpovídající limitům v předpisech. Jediným řešením je pak umožnit lidem, aby si mohli otočit knoflíkem termoregulátoru, vysvětlit jim dobu setrvačnosti systému a zajistit jim pocit, že si prostředí mohou přizpůsobit svým požadavkům. Setkáváme se i s tím, že příliš hlučná klimatizace je vypínána. V době krize je to také i jeden ze způsobů úspory energie. Pracovník se pak potí, hůře dýchá. Nemělo by se zapomínat ani na snížení produktivity práce (při 22 C je 100 %, při 27 C poklesne o 25 %, při 30 C je pouze 50 %). Z hlediska NV č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací je na pracovištích, na nichž se vykonává duševní práce náročná na pozornost a soustředění a dále pro pracoviště určená pro tvůrčí práci je požadován hygienický limit hluku do 50 db. Ve skutečnosti však bývá kolem 65 db, v prostředí bez dostatečných akustických opatření až 85 db. Podívejme se na okna jako přívod vzduchu. Základní, hygienickou výměnu vzduchu a přirozené větrání prostoru by měla zajistit infiltrace/exfiltrace, tedy průnik vzduchu netěsností oken (při občasném vyvětrání otevřením okna - systém přirozeného větrání je stále ještě základním způsobem větrání budov v našich klimatických podmínkách). U stavebně těsných objektů ale infiltrace klesá k nule a přirozené větrání je nedostatečné. Uvedená skutečnost je i v rozporu s požadavky předpisů: Vyhláška o technických požadavcích na stavby č. 20/2012 Sb. požaduje minimální výměnu vzduchu v místnosti v době pobytu lidí 25 m 3 /h na osobu (nebo násobnost výměny vzduchu 0,5 h -1 při koncentraci CO 2 max ppm Stejná dávka vzduchu je pro administrativní pracoviště uvedena i v nařízení vlády č. 93/2012 Sb.) Jsou-li kanceláře větrané přirozeně a jedná se o utěsněné prostory, je třeba zajistit dostatečný přívod vzduchu jiným způsobem. Máme k dispozici celou škálu větracích elementů pro přívod vzduchu, které mohou být i přímou součástí okna - ať už výplně otvoru, rámu nebo ostění a velikost jejich otevření je možné řídit manuálně nebo čidlem vlhkosti, oxidu uhličitého apod. Mluvíme pak o řízeném přirozeném větrání. Jen je nutné systém přívodu vzduchu řešit vždy současně s utěsněním prostoru. Na klimatizovaných administrativních pracovištích nebývá větrání - ve smyslu množství vzduchu - problémem, ten vzniká distribucí vzduchu v prostoru (zda je rovnoměrně provětraný celý prostor, není někde vyvolaný pocit průvanu, jak proudění vzduchu přispívá k šíření pachů apod.). Samostatnou kapitolou je pak tzv. SBS (Sick Building Syndrome) - syndrom nemocných budov - část citlivých jedinců klimatizované prostředí zcela nesnáší, objevují se nespecifické zdravotní problémy, které po opuštění klimatizované budovy odezní. Pokud má firma více klimatizovaných kanceláří obrácených na různé světové strany a v rámci úspor má pouze jedno čidlo, podle kterého reguluje teplotu, musí čekat odezvu od nespokojených pracovníků. Jedni klimatizaci pouští, protože je jim horko (svítí na ně slunce), druzí ji vypínají (je tam chládek). Dohoda není možná, protože obě strany mají pravdu. Případně se najde ještě někdo, kdo okna otevře. Je důležité firmě vysvětlit všechna úskalí úspor

5 2.4 Osvětlení Ze světelného hlediska se jedná u oken o prostor s vyhovujícím denním osvětlením. V polovině místnosti je často již sdružené osvětlení. To lze v některých případech zlepšit světlíky, které jsou doplněny zářivkovými svítidly. V zadní části, která nesplňuje ani požadavky na sdružené osvětlení by se měly umisťovat pouze komunikace, skříně a regály. V případě, že pracovník sedí u prosklené stěny dochází někdy i ke ztrátě soukromí. Při použití venkovních případně vnitřních žaluzií se však hladina denního osvětlení značně změní. Podívejme se však na prostory v těchto budovách z pohledu pracovníka, který sedí u PC. Z hlediska osvětlení se jedná o místa s dlouhodobým pobytem s náročnou zrakovou činností. Jaké jsou požadavky na osvětlení, stanovuje NV č. 361/2007 Sb., které se odvolává na technické normy. Jsou zde stanoveny i podmínky ochrany zdraví při práci se zobrazovacími jednotkami. Normy určují, co vše musí uvádět projektant Požadavky dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. + Novely: č. 68/2010 Sb., č. 93/2012 Sb., č. 9/2013 Sb. 7 Trvalá práce - práce vykonávaná po dobu 4 hodiny za směnu a delší 45 Osvětlení pracoviště (1)...denní, umělé nebo sdružené osvětlení musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní hodnota denního, umělého nebo sdruženého osvětlení obsažená v příslušné české technické normě upravující hodnoty denního, sdruženého a umělého osvětlení. Normovým požadavkem se rozumí technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování. (2) Pracoviště, které je osvětlováno denním osvětlením, pokud na něm může docházet ke zvýšené tepelné zátěži nebo oslnění, musí mít osvětlovací otvory vybaveny clonícími zařízeními, umožňujícími regulaci přímého slunečního záření. U bočního osvětlovacího otvoru na pracovišti umožňujícího pohled ven nesmí jejich výplně tomu bránit. (3) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném denním osvětlením, musí být dodrženy tyto minimálně hodnoty: a) denní osvětlení vyjádřené činitelem denní osvětlenosti D, minimální D min = 1,5 %, při horním nebo kombinovaném denním osvětlení i průměrný D m = 3 %, b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Ē m = 200 lx. (4) Na pracovišti, na němž je vykonávána trvalá práce, osvětlovaném sdruženým osvětlením musí být dodrženy tyto minimálně hodnoty: a) denní složka sdruženého osvětlení vyjádřená činitelem denní osvětlenosti D, minimální D min 0,5 % a průměrná D m 1 % musí být splněna ve všech případech, tedy i při bočním nebo kombinovaném osvětlení, b) celkové umělé osvětlení vyjádřené udržovanou osvětleností Ē m = 200 lx. (7) Na pracovišti uvedeném v odstavci 6 (...na kterém nemohou být splněny hodnoty pro denní ani pro sdružené osvětlení), na němž je vykonávána trvalá práce, musí být dodržena minimální hodnota celkového umělého osvětlení vyjádřeného udržovanou osvětleností Ē m = 300 lx; osvětlovací soustavy se zde zřizují tak, aby hodnoty udržované osvětlenosti byly nejméně takové, jako stanoví příslušná česká technická norma k osvětlování vnitřních pracovních prostorů 50 Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou (1)...obrazovka: Musí být umístěna tak, aby na ní nevznikaly reflexy svítidel či z jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně. Vzdálenost obrazovky od očí - 5 -

6 pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400 mm, jas obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m Požadavky vyhlášky o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb. ve znění č. 20/2012 Sb. 10 udává všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech, zejména následkem: i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle charakteru užívaných místností, j) nevhodných světelně technických vlastností. 11 Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění (1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu navrhované stavby na stávající zástavbu. (5) Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m 3 /h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 l/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO 2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu ppm Je velmi důležité, že se ve stavební vyhlášce objevil i limitní požadavek na koncentraci CO 2 v prostoru, protože ta je spolehlivým ukazatelem kvality prostředí a dostatečnosti větrání prostoru s pobytem osob. Zdrojem CO 2 v prostředí je především člověk: Emise metabolického CO 2 CO 2 bdělá osoba 16 l/h na osobu CO 2 spící osoba 10 l/h na osobu Tab. 2. Účinky CO 2 na lidský organismus cca 350 ppm do 1000 ppm Účinky CO 2 na lidský organismus úroveň venkovního prostředí doporučená úroveň CO 2 ve vnitřních prostorách ppm doporučená maximální úroveň CO 2 ve vnitřních prostorách ppm nastávají příznaky únavy a snižování koncentrace ppm nastávají možné bolesti hlavy 5000 ppm maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik > 5000 ppm nevolnost a zvýšený tep > ppm dýchací potíže > ppm možná ztráta vědomí - 6 -

7 Tab. 3. Základní požadavky na koncentraci CO 2 ve vnitřním prostoru: Stát Max. koncentrace CO 2 Finsko Německo Velká Británie Norsko Estonsko ASHRAE Standard 62 Venkovní koncentrace ppm, řízené větrání 800 ppm 1000 ppm HSE <5000 ppm, CIBSE <1000 ppm 1000 ppm ppm 1000 ppm Hodnota ppm CO 2 v místnosti je obecně ještě akceptovatelná hladina plynu ve vnitřním prostředí budov. Jsou k dispozici výsledky řady měření koncentrace CO 2 (Státní zdravotní ústav, Ekowatt, Atrea), která vykazují vysokou četnost více než dvojnásobného překročení stanovených limitů. Naměřené koncentrace ve vybraných prostorách (zdroj viz tab. 4. Tab. 4. Naměřené koncentrace ve vybraných prostorách (zdroj Ráno Odpoledne Redakce I Redakce II Redakce III (10) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami a musí být odvětrány. 14 Ochrana proti hluku a vibracím 16 Úspora energie a tepelná ochrana (1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů, použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality. (2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující a) tepelnou pohodu uživatelů, b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí budov, c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov, d) nízkou energetickou náročnost budov (3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami. 26 Výplně otvorů (2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném teplotním stavu v souladu s normovými hodnotami

8 (3) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na akustické vlastnosti v souladu s normovými hodnotami pro zajištění dostatečné ochrany před hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby Další požadavky obsahuje norma pro umělé osvětlení ČSN E Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - Část 1: Vnitřní pracovní prostory Rozložení jasu L (kap. 4.2) Rozložení jasu v zorném poli určuje úroveň adaptace zraku, která ovlivňuje viditelnost úkolu. Dobře vyvážený adaptační jas je potřebný ke zlepšení: - zrakové ostrosti (ostrosti vidění), - kontrastní citlivosti (rozlišení malých poměrných rozdílů jasu), - účinnosti zrakových funkcí (jako jsou akomodace, konvergence, zmenšování průměru zornice, oční pohyby atd.). Rozložení jasu v zorném poli ovlivňuje také zrakovou pohodu. Z tohoto důvodu je nutné vyloučit: - příliš velké jasy, které mohou způsobovat oslnění, - příliš velké kontrasty jasů, které mohou způsobovat únavu v důsledku neustálé readaptace zraku, - příliš malé jasy a kontrasty jasů, které vedou k monotónnímu a nestimulujícímu pracovnímu prostředí. K zabránění přítmí a ke zvýšení adaptační úrovně a pohody osob v budovách jsou velmi žádoucí světlé povrchy interiéru, zvláště stěn a stropu. Projektant musí zvažovat a volit vhodné činitele odrazu a hodnoty osvětlenosti vnitřních povrchů podle: Činitele odrazu povrchů (ČSN EN kap ) Doporučený rozsah činitelů odrazu hlavních rovnoměrně rozptylných povrchů místnosti: povrch odraznost strop 0,7 až 0,9 stěny 0,5 až 0,8 pracovní roviny 0,2 až 0,7 podlaha 0,2 až 0,4 Poznámka: Činitel odrazu hlavních předmětů (např. nábytku) má být v rozsahu 0,2 až 0,7. Osvětlenost povrchů (ČSN EN kap ) Ve všech uzavřených prostorech musí udržovaná osvětlenost hlavních povrch mít tyto hodnoty: osvětlenost Ē m [lx] povrch v uzavřených prostorách hlavní povrch (kanceláře, chodby, schodiště) stěny U o 0,10 > 50 > 75 strop U o 0,10 > 30 > 50 Poznámka 2: V některých uzavřených prostorech, jako jsou kanceláře... je třeba, aby stěny a strop byly světlejší. Doporučuje se, aby udržovaná osvětlenost na hlavních površích měla tyto hodnoty: Ē m > 75 lx při U o 0,10 na stěnách a Ē m > 50 lx při U o 0,10 na stropu. Doporučený poměr jasů podle národní přílohy NA.3 čl informativní. Optimální poměr jasu místa zrakového úkolu k jasu bezprostředního okolí úkolu a k jasu pozadí (prostoru) je přibližně v poměru 10 : 4 : 3. Osvětlenost - Ē m (kap. 4.3) Řada osvětlenosti (ČSN EN kap )

9 Osvětlenosti místa zrakového úkolu (ČSN EN kap ) Hodnoty uvedené v tabulce 5 normy jsou udržované osvětlenosti v místě zrakového úkolu na srovnávací rovině, která může být vodorovná, svislá nebo nakloněná. Průměrná osvětlenost pro každý zrakový úkol nesmí klesnout pod hodnotu uvedenou v tabulce 5 normy, bez ohledu na stáří a stav osvětlovací soustavy. Tyto hodnoty platí pro normální podmínky vidění... Národní příloha NA 4 čl informativní Vyhovující denní osvětlení v prostorech s trvalým pobytem osob je doporučeno požadovat za nutný předpoklad dobrých zrakových podmínek (viz. ČSN ). Hodnota osvětlenosti může být upřesněna nejméně o jeden stupeň řady osvětlenosti, liší-li se podmínky vidění od normálních předpokladů (vyhovujícího denního osvětlení). Požadovaná udržovaná osvětlenost má být zvětšena, když: - zraková činnost při práci je rozhodující, - chyby se nákladně opravují, - přesnost, vysoká produktivita nebo zvýšené soustředění jsou velmi důležité, - zrakové úkoly jsou neobvykle malé nebo málo kontrastní, - úkol je vykonáván po neobvykle dlouhou dobu, - stav zraku pracovníka je zhoršený. Velikost a poloha místa zrakového úkolu mají být uvedeny a zdokumentovány. Pro pracovní místa, kde není známa velikost a/nebo poloha místa (míst) zrakového úkolu: - se buď celá plocha považuje za místo zrakového úkolu, - nebo je celá plocha rovnoměrně (U o 0,4) osvětlena na hodnotu osvětlenosti stanovenou projektantem; pokud se místo zrakového úkolu stane známým, musí se návrh osvětlovací soustavy změnit tak, aby byly zajištěny požadované osvětlenosti. Není-li znám typ zrakového úkolu, má projektant předpokládat nejpravděpodobnější zrakový úkol a určit příslušné požadavky tohoto úkolu Podle tabulek ČSN EN je v místě zrakového úkolu doporučená průměrná osvětlenost: tab Administrativní prostory (Kanceláře) - psaní, psaní na stroji, čtení, zpracování dat lx (referenční číslo ) Osvětlenost pozadí úkolu (ČSN EN kap.4.3.5) Ve vnitřních pracovištích, zejména v těch bez denního osvětlení, vyžaduje velká část všech aktivních a obsazených míst zrakového úkolu osvětlení. Plocha známá jako pozadí úkolu má mít šířku alespoň 3 m, má přiléhat k bezprostřednímu okolí úkolu v mezích prostoru a musí být osvětlena na hodnotu udržované osvětlenosti rovnou 1/3 hodnoty osvětlenosti bezprostředního okolí úkolu. Velikost a poloha pozadí úkolu mají být uvedeny a dokumentovány. Rovnoměrnost osvětlení (ČSN EN kap ) Rovnoměrnost osvětlení U o je poměr minimální a průměrné osvětlenosti na daném povrchu. (ČSN EN čl ). Rovnoměrnost osvětlení místa zrakového úkolu (U o ) nesmí být menší než minimální hodnoty uvedené v tabulkách v kapitole 5. Rovnoměrnost osvětlení při osvětlení umělým světlem nebo světlíky: - bezprostředního okolí úkolu musí být U o 0,40; - pozadí úkolu musí být U o 0,10. Národní příloha NA.5 čl informativní Doporučuje se, aby poměr průměrných osvětleností při celkovém nebo odstupňovaném osvětlení mezi sousedními propojenými prostory (např. dveřmi) nebyl menší než 1 : 5 (0,2)

10 Dle ČSN EN je pro činnosti požadovaná rovnoměrnost osvětlení na pracovním místě tab Administrativní prostory (Kanceláře) - psaní, psaní na stroji, čtení, zpracování dat (referenční číslo ) U o = 0, Oslnění (ČSN EN kap. 4.5) Oslnění je počitek způsobený jasnými povrchy v zorném poli, jako jsou osvětlené povrchy, části svítidel, okna a/nebo světlíky. Oslnění musí být omezeno, aby se předešlo chybám, únavě a nehodám. Oslnění může být pociťováno buď jako rušivé, nebo jako omezující oslnění. Oslnění způsobené odrazy na zrcadlových površích je běžně známé jako závojové odrazy nebo oslnění odrazem. Zvláštní pozornost je nutné věnovat omezení oslnění v případě, že směr pohledu je nad horizontem Dle ČSN EN je pro činnosti stanovena mezní hodnota omezení oslnění UGR L tab Administrativní prostory (Kanceláře) - psaní, psaní na stroji, čtení, zpracování dat (referenční číslo ) UGR L Rušivé oslnění (ČSN EN kap ) POZNÁMKA 2 Je-li maximum UGR větší než mezní hodnoty uvedené v kapitole 5, měly by být uvedeny informace o tom, jaké polohy v místnosti jsou vhodné pro umístění pracovních míst. Závojové odrazy a oslnění odrazem (ČSN EN kap ) Odrazy světla v místě zrakového úkolu mohou měnit viditelnost úkolu, zpravidla ji zhoršovat. Oslnění odrazem - mohou být vyloučeny nebo zmenšeny těmito způsoby: - uspořádáním pracovních míst vzhledem ke svítidlům, oknům a světlíkům, - povrchovou úpravou (matné povrchy), - omezením jasu svítidel, oken a světlíků, - světlým stropem a světlými stěnami. Podání tvaru (ČSN EN kap ) Osvětlení nemá být příliš směrované, aby nevytvářelo ostré stíny, ani příliš difúzní, aby se podání tvaru zcela neztratilo, což by vedlo k příliš monotónnímu světelnému prostředí. Směrované osvětlení zrakových úkolů (ČSN EN kap ) Osvětlení z určitého směru může odhalit detaily zrakového úkolu, zlepšit jeho viditelnost a usnadnit vykonávání zrakového úkolu. Nežádoucí závojové odrazy a oslnění odrazem má být vyloučeno. Ostré stíny, které ruší zrakový úkol, mají být vyloučeny. Některé stíny však pomáhají zlepšovat viditelnost zrakového úkolu. Hlediska barvy (ČSN EN kap. 4.7) Barevný tón světla (ČSN EN kap ) Barevný tón světla světelného zdroje se vztahuje k zdánlivé barvě (chromatičnosti) vyzařovaného světla. Ta se kvantifikuje náhradní teplotou chromatičnosti (T CP ). Závisí na úrovni osvětlení. Barevný tón umělého světla může být popsán také podle tabulky 3. Barevný tón světla Náhradní teplota chromatičnosti T CP [K] Národní příloha NA.9 článek doporučuje pro osvětlenosti [lx] teple bílý do Ē m 500 neutrálně bílý až Ē m = 300 až chladně bílý nad Ē m > 500 lx

11 Pozn. U LED světelných zdrojů musíme být velmi na pozoru - nekvalitních je velký výskyt, zvláště od neznámých firem. Z důvodu vyššího světelného toku (vyšší svítivosti) nabízí firmy LED zdroje s vyšší teplotou chromatičnosti T cp, často na úkor barevnému podání (R a < 80). Z tabulky vyplývá zásada - do nízkých osvětleností patří světelné zdroje s nižší teplotou chromatičnosti (teplá barva světla - např. do bytů). Teprve do vysokých osvětleností nad 500 lx lze použít světelné zdroje s vyšší teplotou chromatičnosti nad Kelvin (světlo s větší částí modrého spektra). Do běžných prostor chladně bílé a denní světelné zdroje nepatří. Pokud ho dáte do běžného prostoru s osvětleností kolem 300 lx - vyvolá nespokojenost. Při výběru svítidel s LED světelnými zdroji je nutné dbát na schopnost rozptýlit světlo. Samotné nezakryté světlo od LED diod má vysoký jas, vznikají velké kontrasty, případně oslnění. Pokud se nahradí do běžných zářivkových svítidel tzv. LED trubice, výrobce neručí za svítidlo - není-li pro tento zdroj schváleno. V případě některých náhrad navíc hrozí úraz elektrickým proudem. Pozor svítí méně než zářivkové trubice - mají nižší světelný tok, svítí pouze dolů - jiné vlastnosti. Pokud osvětlíte prostor LED svítidly, nelze počítat s výměnou pouze světelného zdroje, ale s výměnou celého svítidla - finančně náročnější. LED diody musí mít zajištěno dostatečné chlazení, v opačném případě nutno počítat s kratší životností. Pokud chcete nahradit zářivková svítidla LED svítidly, nutno zachovat celkový světelný tok! Jinak nelze zajistit stejnou osvětlenost Podání barev (ČSN EN kap ) Pro zrakový výkon, pocit celkové a duševní pohody je nutné, aby barvy předmět a lidské pokožky v daném prostředí byly podány přirozeně, věrně a takovým způsobem, aby lidé vypadali přitažlivě a zdravě. Minimální hodnoty všeobecného indexu podání barev pro jednotlivé typy místností (prostorů), zrakových úkol nebo činností jsou uvedeny v tabulkách. Bezpečnostní barvy podle ISO musí být vždy správně rozlišitelné Dle ČSN EN jsou pro činnosti stanoveny minimální hodnoty všeobecného indexu podání tab Administrativní prostory (Kanceláře) psaní, psaní na stroji, čtení, zpracování dat (referenční číslo ) R a Míhání a stroboskopické jevy (ČSN EN kap. 4.8) Míhání působí rušivě a může vyvolat fyziologické projevy, např. bolesti hlavy. Osvětlovací soustavy mají být navrženy tak, aby se zabránilo míhání a stroboskopickým jevům. Osvětlení pracovních míst se zobrazovacími jednotkami (ČSN EN kap. 4.9) Osvětlení pro pracovní místa s DSE musí vyhovovat pro všechny vykonávané úkoly na pracovním místě, např. pro čtení na obrazovce, čtení tištěného textu, psaní na papír, práci na klávesnici. V těchto prostorech se musí kritéria pro osvětlení volit v souladu s typem prostoru, úkolu nebo činnosti podle tabulky v kapitole 5. Odlesky na DSE a v některých případech na klávesnici mohou způsobovat omezující a rušivé oslnění. Je proto nutné volit takové umístění a uspořádání svítidel, aby se zabránilo odrazům s velkou jasností. Projektant musí stanovit dovolené oblasti pro montáž, zvolit svítidla a jejich rozmístění tak, aby nevznikaly rušivé odrazy

12 Udržovací činitel (MF) (ČSN EN kap. 4.10) Projekt osvětlení má být vypracován s uvažováním celkového udržovacího činitele vypočítaného pro zvolené osvětlovací zařízení, prostředí a plán údržby. Doporučená osvětlenost pro každý zrakový úkol se uvádí jako udržovaná osvětlenost. Udržovací činitel závisí na provozních charakteristikách světelného zdroje a předřadného přístroje, svítidla, prostředí a na plánu údržby. Udržovací činitel (MF) má velký vliv na energetickou účinnost TNI Údržba vnitřních osvětlovacích soustav Změny osvětlenosti v průběhu života - obecně Požadavky na energetickou účinnost (ČSN EN kap. 4.11) Osvětlení má být navrženo tak, aby splnilo požadavky na osvětlení dílčího zrakového úkolu nebo prostoru energeticky úsporným způsobem. Energetických úspor může být dosaženo využíváním denního světla, reagováním na plán obsazenosti prostorů, zlepšováním provozních vlastností osvětlovací soustavy a plným využíváním ovládání osvětlovací soustavy. K zajištění vhodného spolupůsobení umělého a denního osvětlení lze použít automatické nebo manuální ovládání a/nebo stmívání. Postup pro odhad energetické náročnosti osvětlovací soustavy je uveden v ČSN EN Dodatečné přínosy denního světla (ČSN EN kap. 4.12) Denní světlo lze využít pro úplné nebo částečné osvětlení zrakových úkolů a je proto potenciálním zdrojem energetických úspor. Kromě toho se jeho úroveň, směr a spektrální složení v čase mění a oskytuje proměnné podání tvaru a rozložení jasu, což je vnímáno jako přínos pro uživatele vnitřních pracovních prostorů. Využívání oken v pracovních prostorech se preferuje nejen s hledem na denní světlo, které poskytují, ale také s ohledem na vizuální kontakt s vnějším prostředím. Nicméně je také důležité zajistit, aby okna nezpůsobovala vizuální nebo tepelnou nepohodu, nebo ztrátu soukromí

13 Variabilita světla (ČSN EN kap. 4.13) Světlo je důležité pro lidské zdraví a celkovou pohodu. Světlo ovlivňuje náladu, emoce a duševní bdělost lidí. Může také podporovat a nastavovat cirkadiánní rytmy a ovlivňovat fyziologický a psychologický stav člověka Důležité jsou též požadavky, které uvádí norma ČSN Denní osvětlení budov - část 1: Základní požadavky kap Denní osvětlení musí být navrženo tak, aby uživatelé vnitřních prostorů byli chráněni proti oslnění, a to jak při zatažené obloze, tak při jasné nebo polojasné obloze. kap Vnitřní prostory budov se mají chránit před vnikáním přímého slunečního světla v těch případech, kde by mohlo zhoršovat zrakovou pohodu a oslňovat, zejména u činností třídy I až IV (běžná kancelář) podle tabulky. Kde se nevyžaduje proslunění u ostatních prostorů se může použít pevných nebo pohyblivých zařízení pro regulaci přímého slunečního světla. kap Jas osvětlovacích otvorů při průhledu na oblohu nebo při ozáření sluncem nesmí být při běžném směru pohledu tak velký, aby způsoboval oslnění přitom je vždy nutné brát ohled na úhel umístění osvětlovacích otvorů od obvyklého směru pohledu pozorovatele. Při úhlu menším než 60 od obvyklého směru pohledu nemá poměr jasu pozorovaného předmětu a oblohy viděné oknem překročit hodnotu 1 : 200. Pozn.: Při hodnocení přípustného jasu osvětlovacích otvorů je nutné vzít v úvahu, zda je směr pohledu omezen trvale jen na určitou část vnitřního prostoru, zda se často mění nebo zda je prakticky neomezený. kap Pro vytvoření podmínek zrakové pohody mají být dodrženy tyto hranice poměrů průměrných jasů v zorném poli pozorovatele mezi pozorovaným předmětem a a) plochami bezprostředně obklopujícími pozorovaný předmět (blízké okolí) 1 : 1 až 3 : 1 b) vzdálenými tmavými plochami 1 : 1 až 10 : 1 c) vzdálenými světlými plochami 1 : 1 až 1 : 10 Přitom se předpokládá rozsah pozorovaného předmětu v kuželu se středovým úhlem do 10 od směru pohledu, pozadí od 10 do 60 a vzdálených ploch více než 60. kap Pro povrchy vnitřních prostorů budov a jejich zařízení se používají nelesklé materiály a povrchové úpravy, aby nedocházelo k oslňování odrazem světla. Lesklých povrchů lze používat jen v odůvodněných případech a na takovém místě, kde nemohou způsobit oslnění. Zvláště se musí zabránit oslnění odrazem světla od lesklých povrchů v dolní části zorného pole, na které je lidský zrak zvlášť citlivý (např. lesklá pracovní plocha, lesklá podlaha apod.). kap Hodnoty činitele odrazu světla hlavních povrchů vnitřních prostorů se navrhují v těchto mezích (v novém stavu) a) strop nejméně 0,75, s akustickým povrchem nejméně 0,7 b) stěny v horní části (nad srovnávací rovinou) nejméně 0,5, ve spodní části nejméně 0,4 c) činitele odrazu světla ploch bezprostředně sousedících s osvětlovacími otvory (okenní příčle, rámy, parapety, okenní pilíře, okenní stěny při bočním osvětlení...) nejméně 0,7 d) podlaha v mezích 0,2 až 0,4-13 -

14 Od těchto hodnot se lze odchýlit: a) jde-li o menší plochy nebo jejich části, které nemají vliv na osvětlení a zrakovou pohodu b) vyplývá-li návrh z funkčního nebo výtvarného záměru, nezhoršuje-li zrakovou pohodu a hospodárnost osvětlení a nezvyšuje-li energetickou náročnost budovy. kap Kolorita povrchů se musí navrhovat také s ohledem na odražené světlo a podání barev. Ve vnitřním prostoru, kde záleží na barevném podání a na rozlišování barev, se nemá použít na větší plochy barevných odstínů, které mohou barevné podání nepříznivě ovlivnit (výrazné, syté barevné odstíny). kap posuzovat komplexně s cílem dosáhnout vyhovujících podmínek zrakové pohody prostředí co nejúsporněji a s co nejmenší celkovou spotřebou energií při realizaci i užívání budov. kap snadný přístup k ovládání, údržbě a čištění konstrukcí osvětlovacích otvorů. kap Zařízení a prostředky pro regulaci denního osvětlení vnitřních prostorů budov se navrhují tak, aby co nejméně omezovaly denní osvětlení v době, kdy je ho nedostatek (při zatažené obloze v zimním období). kap Vnitřní povrchy clon, žaluzií, rolet a závěsů mají mít činitel odrazu světla přibližně tak velký, jako okolní stěny Ochranu před sluncem řeší ČSN Denní osvětlení budov - část 4 Denní osvětlení průmyslových budov kap. 3.3 Osvětlovací otvory v průmyslových budovách se navrhují tak, aby byly vnitřní prostory osvětleny v souladu s charakterem jejich využití. Zároveň musí být dostatečně chráněny proti nepříznivým účinkům přímého slunečního světla (oslňování, nadměrné kontrasty jasů) a současně přímého slunečního záření (nadměrná tepelná zátěž). Toho se docílí vhodnou volbou umístění, tvaru, sklonu a orientace osvětlovacích otvorů, popř. dalších opatřeních k regulaci podle 4.9 ČSN Možnosti řešení osvětlovacích otvorů a vhodného stupně ochrany pro různé druhy vnitřních prostorů a činností jsou uvedeny v tabulce stupeň ochrany 3 druh činnosti středně přesná práce (práce s počítači - třída zrakové činnosti IV) vyhovující řešení osvětlovacích otvorů okna orientovaná k SV a SZ Venkovními žaluziemi se zvýší ochrana o 3 až 4 stupně (vnitřní žaluzie pouze o 1 až 2 stupně). 3. Předpisy a realita V kancelářích je velmi často položen tmavý zátěžový koberec. Pokud je černý či hodně tmavý, nesplňuje požadavky norem na denní osvětlení ČSN (doporučená odraznost 0,3) ani na umělé osvětlení ČSN EN (doporučená odraznost 0,2 až 0,4). Ta samá situace nastává při použití černého podhledu (ČSN doporučená odraznost 0,7 ČSN EN doporučená odraznost 0,7 až 0,9). Požadavky norem nesplňuje ani černý nábytek, kde jde i o jasové poměry (NA.3 čl. 4.2 ČSN EN optimální poměr jasů místa zrakového úkolu : bezprostřednímu okolí úkolu : jasu pozadí prostoru je 10 : 4 : 3). Pozor by se mělo dát ale i na příliš (šedé) monotónní vybavení kanceláře

15 Požadavek NV č. 361/2007 Sb. na jas obrazovky (nesmí být menší než 35 cd/m 2 ) u dnes již kvalitních zobrazovacích jednotek bývá splněn. Světlopropouštějící stěny nesmí způsobovat přímé oslnění a odrazy na obrazovkách, to všichni chápou, ale u prosklených stěn kanceláří splnění tohoto požadavku stále není samozřejmostí. Ne všechna okna jsou vybavená regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla, i když to NV č. 361/2007 Sb. požaduje. Pokud osvětlovacím otvorem v zorném poli pracovníka je celá prosklená stěna, není splněn požadavek ČSN (při úhlu pohledu menším než 60 od obvyklého směru pohledu nemá poměr jasu pozorovaného předmětu a oblohy přesahovat hodnotu 1 : 200). Poměr průměrných jasů v zorném poli pozorovatele (u námi měřeného případu) mezi pozorovaným předmětem a: a) plochami bezprostředně jej obklopujícími (jeho pozadím) má být 1 : 1 až 3 : 1 (ve skutečnosti jas obrazovky : jasu stěny = 1 : 22), b) vzdálenými tmavými plochami má být 1 : 1 až 10 : 1 (ve dne nejsou), c) vzdálenými světlými plochami má být 1 : 1 až 1 : 10, (ve skutečnosti jas obrazovky : jasu oblohy = 1 : 35) Ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby č. 268/2009 Sb. + č. 20/2012 Sb. v 16 úspory energie a tepelná ochrana jsou stanoveny požadavky: (1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší. (2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující: a) tepelnou pohodu uživatelů, d) nízkou energetickou náročnost budov, Položme si otázku: Jsou tyto budovy skutečně tak úsporné? (3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou dány normovými hodnotami. 4. Závěr Velkoplošné prosklené kanceláře nesplňují z mnoha hledisek požadavky platných předpisů. Pro architekty předpisy zřejmě neplatí nebo jejich dodržování nikdo nekontroluje? Za architektonické skvosty dostávají ceny. Kam se ztratily potřeby zaměstnanců? Zřejmě by si měli projektanti vyzkoušet v takové kanceláři sami pracovat. Neplnění předpisů již v projektu se nese s každou stavbou dále. Správné umístění více pracovišť s PC dle NV č. 361/2007 Sb. 50 (aby nevznikaly reflexy ze svítidel či z jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlé stěny, nábytek a podobně) v takovémto prostoru je často nemožné. Nicméně je také důležité zajistit, aby okna nezpůsobovala vizuální nebo tepelnou nepohodu, nebo ztrátu soukromí (ČSN EN kap. 4.9). Použitá literatura: [1] ČSN EN ISO Ergonomie tepelného prostředí - Analytické stanovení a interpretace tepelného komfortu pomocí výpočtu ukazatelů PMV a PPD a kritéria místního tepelného komfortu (10/2006) [2] Nařízení vlády č. 93/2012 a č. 68/2010 Sb., kterým se mění NV č. 361/2007 Sb. [3] Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [4] Vyhláška o technických požadavcích na stavby č. 20/2012 Sb., kterou se mění č. 268/2009 Sb. [5] ČSN EN Světlo a osvětlení - Osvětlení pracovních prostorů - část 1: Vnitřní pracovní prostory (3/2012) [6] ČSN Sdružené osvětlení (1/2015) [7] ČSN Denní osvětlení budov - Část základní požadavky (6/2007)

16 [8] ČSN Denní osvětlení budov - Část 4: Denní osvětlení průmyslových budov (9/1994) [9] TNI Údržba vnitřních osvětlovacích soustav (7/2006) [10] ČSN EN Energetická náročnost budov (12/2010) [11] ČSN EN Světlo a osvětlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavků na osvětlení (3/2012)