ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH. 1. moucha domácí

Transkript

1 ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1. moucha domácí

2 1. moucha domácí Třída : hmyz Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček jednotlivce a jsou velmi citlivé na pohyb. Ústní ústrojí je sosák se sacími polštářky. Má jeden pár křídel a druhý pár přeměněný v kyvadélka.

3 Moucha žije samotářsky. Každá samice naklade do různých odpadků až 900 vajíček ve snůškách po 120 až 160. Z vajíček se vylíhnou larvy a po 3 až 4 dnech se zakuklí. Již tři dny po opuštění kukly je samice mouchy domácí schopna klást vajíčka.

4

5 Potravou mouchy domácí je kazící se maso, ovoce a výkaly. Živí se mimo jiné pozůstatky odumřelých organismů a spolu s ostatními druhy dvoukřídlých má tedy důležitou roli při likvidaci organických odpadů. Bez much a jim příbuzných druhů bychom byli zavaleni hnijícími odpadky a zdechlinami. I ona se navíc stává potravou, často žab.

6 Běžná moucha domácí se dožívá průměrného věku 1 měsíc. Bzučení - slyšitelné jen za letu - je způsobeno tím, že letící hmyz kmitá křídly i několiksetkrát za vteřinu. Výskyt : Moucha domácí je po celém světě známá jako přenašeč různých mikrobů. Náleží k vysoce vyvinuté skupině hmyzu a její letové schopnosti lze srovnávat s výkony moderních letadel.

7 2. octomilka obecná Třída: hmyz Jsou využívány jako laboratorní zvířata nebo krmivo(zdrojem potravy pro dravý hmyz, některé ryby, žáby), ale především jako nejrozšířenější modelové organismy v biologii a v genetických studiích.

8 2. octomilka obecná

9 Pro laboratorní a chovatelské (krmivo) účely se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace. Původní (divoká) forma octomilky obecné má jasně červené oči a je dlouhá 2 až 3 mm. Vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod. Beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v hnijící dužnině ovoce.

10 2. octomilka obecná

11 3. potemník moučný Larválnímu stadiu tohoto brouka se říká moučný červ. Jako všechny druhy hmyzu s proměnou dokonalou, prodělává čtyři vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělec. Larvy mívají kolem 2,5 cm nebo více, zatímco dospělci obecně měří mezi 1,25 až 1,8 cm.

12 3. potemník moučný

13 3. potemník moučný

14 4. šváb obecný Patří k nejprimitivnějším a nejstarobylejším skupinám hmyzu. Mohou znečišťovat potraviny, jelikož se vyskytují v místech, kde je nahromaděna nečistota. Mají velmi ploché tělo a dlouhé štíhlé nohy, přizpůsobené k rychlému běhu.

15 4. šváb obecný

16 4. šváb obecný Mladí švábi (nymfy) se podobají dospělců, mají však nevyvinutá křídla. Některé druhy se svlékají 6x - 8x a dospívají asi za šest týdnů. Jiné druhy se svlékají vícekrát a vývoj trvá až půl roku. Na území Česka se nejedná o původní druh, byl zavlečen a ve volné přírodě se v podstatě nevyskytuje.

17 4. šváb obecný

18 4. šváb obecný Původním místem výskytu byla pravděpodobně jižní Asie. Dorůstá velikosti okolo 21 až 28 mm a má tmavě hnědou barvu. Řadí se mezi všežravce. Samice a samec jsou rozdílní. Samec má dobře vyvinutá křídla, kdežto samice má jen pahýly křídel.

19 5. mol kožešinový Žlutě hedvábitě lesklý, uprostřed předních křídel s 1 nebo 2 černými tečkami. Rozmnožování, šíření Zakuklují se v září buď v dutých zrnech nebo ve štěrbinách podlahy. Samička snáší po 1 až 2 vajíčkách, z nichž v dnech vylézají housenky.

20 5. mol kožešinový

21 5. mol kožešinový Způsob života Poletují nejčastěji v červnu a v červenci. Housenky molů jsou velmi škodlivé ve vlněných látkách, kožešinách, vycpaném nábytku a ve sbírkách. Vyžírají chodby a vytváří si z vyžírané hmoty hnízdo.

22 5. mol kožešinový

23 5. mol kožešinový

24 6. zavíječ moučný Zavíječ moučný neboli mol potravinový je původně asijský motýlek, který však byl do Evropy i Ameriky zavlečen. Je větší než mol šatní, rozpětí křídel činí až dva centimetry. Podobně jako u mola šatního, ani dospělci zavíječe již nemusí přijímat potravu a žijí jen několik týdnů.

25 6. zavíječ moučný

26 6. zavíječ moučný Létají především zrána a zvečera, mají za úkol se co nejrychleji spářit. Samička pak klade stovky vajíček na vhodný podklad. Nejvíce larvám svědčí mouka, uživí je ale i rozmanité obilninové výrobky, ovesné a jiné vločky, sušenky, pečivo, těstoviny, luštěniny, sušené ovoce, ořechy apod.

27 6. zavíječ moučný

28 7. bzučivka obecná Velká moucha okolo 1cm namodralé barvy. Je známá tím, že když jí máme v místnosti bzučí. Obecně se mouchám této velikosti říká masařky i když masařka obecná je jiná moucha.

29 7. bzučivka obecná Samice bzučivky klade vajíčka na rozkládající se maso a může být přenašečem některých onemocnění.

30 7. bzučivka obecná

31 7. bzučivka obecná

32 8. rybenka domácí Jedná se o velmi starobylý hmyz. Patrně na zemi žijí již 300 milionů let /srovnejte s Homo Sapiens, který vznikl přibližně před lety/. Jeho velikost je okolo 1 cm má kapkovitý tvar, a je pokryta stříbrnými šupinkami. Odtud její český název rybenka domácí.

33 8. rybenka domácí

34 8. rybenka domácí Zdržuje se převážně v domech, kde se živí různými zbytky sacharidů a škrobů. Má raději tmu, při rozsvícení se snaží uprchnout a schovat do nějaké skuliny. Štětiny, které má na těle slouží jako senzory a při změně proudění vzduchu rybenku včas varují před blížícím se nebezpečím.

35 8. rybenka domácí

36 8. rybenka domácí Rybenky milují vlhké prostředí a teplotu od C. Mohou dosáhnout věku až 3 roky a za tu dobou jsou schopny naklást až 100 vajec. Ve větším výskytu mohou škodit a to zejména na výrobcích z papíru, nebo výrobcích z kůže, koberců, fotografií.

37 8. rybenka domácí

38 9. křižák obecný Je nejznámějším a velmi hojným pavoukem v Česku. Zbarvení je velmi variabilní, od světle hnědého až po červenohnědé a černohnědé. Vždy je zřetelná charakteristická křížová kresba na hřbetní straně zadečku, kterou tvoří pět bílých skvrn.

39 9. křižák obecný

40 9. křižák obecný Tvar zadečku, který bývá zpravidla mnohem větší než hlavohruď. Zatímco samci dorůstají jen 5-10 mm, samice můžou mít mm. Křižáci tkají charakteristické kolové pavučiny. Křižák se zpravidla dožívá 3 let. Kousnutí křižáka obecného je pro člověka naprosto neškodné.

41 9. křižák obecný

42 9. křižák obecný Dospělý samec si už nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť.

43 9. křižák obecný

44 9. křižák obecný Námluvy velmi často končí zabitím samce. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec.

45

46 10. pokoutník domácí Pokoutník se vyskytuje hojně všude v domech, kůlnách a stájích, uchyluje se často do světlíků, které nikdo nevymetá.

47 10. pokoutník domácí V rozích místnosti si spřádá hustě, vodorovně napnuté pavučiny, směrem do kouta končí síť upředenou trubicí, která slouží jako úkryt.

48 10. pokoutník domácí

49 10. pokoutník domácí

50 10. pokoutník domácí

51 10. pokoutník domácí