Europa Jagellonica. Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců 1386 /1572

Transkript

1 Europa Jagellonica Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců 1386 /1572

2 Mezinárodní výstavní projekt Haus der Brandenburgisch-Preußischen Geschichte březen červen 2013 Zamek Królewski w Warszawie Muzeum Narodowe w Warszawie říjen 2012 leden 2013 Potsdam Warszawa Leipzig kutná hora Galerie Středočeského kraje GASK květen září 2012 Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas an der Universität Leipzig 2 Europa jagellonica / mezinárodní výstavní projekt

3 Střední Evropa v centru pozornosti Partneři výstavního projektu Česko-německo-polský výstavní projekt představuje umění a kulturu ve střední Evropě na přelomu pozdního středověku a raného novověku a to nikoliv jako tomu bývalo doposud v omezujícím národním kontextu, ale vůbec poprvé v širokých mezinárodních souvislostech. Svým způsobem tak navazuje na divácky úspěšnou výstavu»karel IV. císař z Boží milosti«, kterou v letech 2005/06 v Metropolitním muzeu v New Yorku a na Pražském hradě vidělo na návštěvníků. Střední a středovýchodní Evropa kolem roku 1500 byla politicky určena vládou litevsko-polské dynastie Jagellonců ( ), jejíž příslušníci spravovali v postavení litevských vévodů a polských, českých a uherských králů rozsáhlá území rozkládající se od břehů Baltu až k Jaderskému a Černému moři. To je řadilo mezi teritoriálně nejmocnější královské rody starého kontinentu. Mocenskou převahu Jagellonců ve střední Evropě nabourali po roce 1526 až Habsburkové, kteří si své dominantní postavení na evropské politické scéně dokázali udržet až do počátku 20. století. Střední a středovýchodní Evropa tak existovala jako jeden dynasticko-správní celek, jako jeden kulturní región, dávno před vznikem národních států v 19. století a jejich sjednocením pod vlajkou Evropské unie na přelomu 20. a 21. století. Výstava tak divákům vlastně otevírá dvě časové perspektivy jednu historickou a druhou současnou, jejichž interakce vyvolává řadu aktuálních otázek a pomáhá na ně nalézat historicky fundované odpovědi. A právě znalost společných kulturních tradic, kritické vyrovnávání se s nimi a navazování na ně spoluvytváří základy dnešní evropské společnosti a stává se jedním z podstatných identifikačních rysů moderního Evropana. Aktuálnost celospolečenského poselství těchto témat vyjadřuje vyjednávaná vysoká politická záštita nad výstavním projektem, jakož i členstvím řady významných osobností evropského i národního veřejného života v jeho čestných orgánech. Výstavní projekt pořádají čtyři muzea umění z České republiky, Polska a Německa ve spolupráci se společenskovědním vědecko-výzkumným institutem při univerzitě v Lipsku, který převzal roli hlavního koordinátora. Na půdě GWZO vznikl také ideový koncept výstavy, který se opírá o výsledky pětiletého mezinárodního výzkumného projektu financovaného Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG), publikované mimo jiné v nově založené ediční řadě Studia Jagellonica Lipsiensia (GWZO s Thorbecke Verlag v Ostfildern), jehož nositelem byl v letech 2000 až 2005 právě lipský institut. Řešitelský tým přitom spolupracoval s více jak padesáti renomovanými odborníky z celé Evropy a USA. Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře (GASK) Muzeum Narodowe w Warszawie (MNW) Zamek Królewski w Warszawie (ZKW) Haus der Brandenburgisch-Preußischen Geschichte in Potsdam (HBPG) Geisteswissenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas an der Universität Leipzig (GWZO) Výstava bude zpřístupněna ve třech městech, které spojuje bohatá kulturní minulost vyjádřená titulem světového kulturního dědictví UNESCO. 1/ Kutná Hora: květen září / Varšava: říjen 2012 leden / Postupim: březen červen 2013 mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 3

4 Zlaté váhy kutnohorského mincmistra Hanse Harsdorfera. Norimberk, 1497, stříbro zčásti pozlacené, v malované dřevěné etuji. Nürnberg, Germanisches Nationalmuseum Tolar z Jáchymova (označením předchůdce amerického dolaru). Jáchymov, 1525, stříbro. München, Staatliche Münzsammlung

5 Nový pohled na starou Evropu... Jagellonci evropská dynastie. Rozdílné modely jejich panovnické reprezentace vycházely ze zemských a regionálně specifických kulturních a konfesijních tradic. Dvorské umění jagellonských dvorů ve Vilniusu, Krakově, Praze a Budě bylo různorodé a nevyznačovalo se nárokem na stylovou jednotu, jakou známe např. z císařské Prahy posledních Lucemburků. Podrželo si však svou internacionální povahu, i když různě laděnou. Personálně propojené litevsko-polské jagellonské rezidence se ve druhé polovině 15. století orientovaly na západoevropské umění habsburského císařského dvora ve Vídni, aby krátce po roce 1500 podlehly fascinaci novými renesančními formami italské provenience, prostředkované s největší pravděpodobností královským dvorem v Budě. V jagellonské Praze se zase po výrazné porýnsko-hesenské etapě prosadila řada umělců a stavitelů jihoněmeckého a saského původu tvořících ve své většině stále v duchu pozdní gotiky. Naproti tomu královské Uhry byly již od dob Matyáše Korvína tradičně otevřené směrem k italským uměleckým inovacím. Kulturní a uměleckou výměnu ve střední Evropě také významně akcelerovaly úzké příbuzenské svazky Jagellonců s předními říšskými knížecími rody, v první řadě s Habsburky, ale i s Wittelsbachy, Wettiny či Hohenzollerny, jejichž dvory se následně proměnily ve vyhledávané kosmopolitní tribuny inspirativních setkání diplomatů, umělců a vzdělanců. Kulturní a umělecký rozkvět střední Evropy. Za vlády Jagellonců působí na jagellonských teritoriích, tzn. na území historických státních útvarů Litvy a Polska, Čech, Moravy, Slezska a Lužice, jakož i Uher a Chorvatska, celá řada evropsky významných umělců. Jejich výtvarná díla, z převážné části evropské veřejnosti dosud neznámá, dokládají vrcholnou úroveň uměleckého prostředí ve střední a středovýchodní Evropě, naprosto srovnatelnou s tradičními uměleckými centry v Itálii, Svaté Říši římské či Nizozemí. Výrazová bohatost a stylová různorodost památek z jagellonské Evropy ukazuje nejen schopnost bezprostředně recipovat západoevropské a italské umění, ale i nepřehlédnutelný vlastní kreativní potenciál středoevropského prostředí, jehož umělecká produkce mnohdy sama vyzařovala inspirativní podněty na Západ. Dálkový obchod, důlní podnikání, zvláště těžba stříbra, zlata a soli, a rozvíjející se bankovnictví přinesly blahobyt horním společenským vrstvám. Tehdejší elity neváhali vydávat ohromující částky na vlastní reprezentaci. Zvýšená poptávka po přepychově vybavených rezidencích a nákladně budovaných memoriálních komplexech zaměstnávala velké množství umělců, řemeslníků a stavitelů, kteří mnohdy putovali přes půl kontinentu od zakázky k zakázce, od jednoho dvora k druhému. Střední Evropa kolem roku 1500 rozkvetla. Krakov s nejvýznamnější středoevropskou univerzitou tehdy vyrostl v centrum vědeckých a technologických inovací a stal se domovem řady významných humanistických vzdělanců. Knihtisk umožnil nebývale rychlé šíření informací a způsobil na přelomu 15. a 16. století doslova mediální revoluci. Mobilita je tak právem považována za jednu ze základních integračních sil evropské kultury, i když na počátku 16. století čelila tváří v tvář osmanskému sultánovi Sulejmanovi I. vážnému ohrožení. Společenské postavení a prestiž umělců a stavitelů se v době končící pozdní gotiky a začínající renesance výrazně zvyšuje. Prudce rostoucí poptávka přinášela umělcům značné bohatství, které jim zase otevíralo dveře k významným funkcím v městských radách. Ti nejúspěšnější požívali privilegovaného, na cechovních strukturách nezávislého postavení na aristokratických dvorech a ve službách vysokých prelátů. Nová situace na uměleckém trhu dalekosáhle ovlivnila i pracovní postupy v uměleckých provozech, pro které je právě kolem roku 1500 příznačná racionalizace vedená snahou vytvořit více s menšími náklady; v této době se poprvé hovoří o skutečně masové produkci. To poznamenalo i charakter samotných výtvarných děl, u nichž se rafinovanost a náročnost uměleckého zpracování stále častěji odvozovala přímo od movitosti a společenského postavení objednavatele. Umělecká tvorba získala pod vlivem šířících se humanistických idejí nové úkoly a témata; na rozdíl od dosud převažujících křesťanských námětů se do centra pozornosti dostává člověk a příroda. mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 5

6

7 Exponáty a způsob jejich prezentace Výstava shromáždí na 200 mimořádných uměleckých děl středoevropské provenience, z nichž větší část je dnes roztroušena ve sbírkách významných muzeí umění v Evropě i USA, kde patří k divácky přitažlivým mistrovským dílům. Nezanedbatelná část se však stále nachází na místech svého původního určení, tj. v kostelech, kaplích, radních sálech apod. Převážná většina z nich dosud v zahraničí nebyla vystavena. Mezi exponáty nalezneme kromě jiných i deskové obrazy, kresby a grafiky od Albrechta Dürera, Lucase Cranacha st., Hanse Elfeldara, Hanse Krella, Bernharda Striegera, Hanse Holbeina st., Hanse Süß von Kulmbach, Mistra Litoměřického oltáře, Monogramisty MS, Martina Schongauera a dalších bohatě iluminované rukopisy krakovského dvorního malíře Stanislava Samostrzelnika, pražských iluminátorů Valentina, Matouše a dalších, listiny královských i městských kanceláří, vzácné inkunábule a knižní tisky sochy a reliéfy ze dřeva i kamene od Veita Stoße, Mistra Pavla z Levoče, Petera Vischera ml., Monogramisty IP, Jana Maria Mosca, zv. Padovano a dalších zlatnické práce, šperky a luxusní předměty od Melchiora Baiera, Marcina Marciniec, Stanislava Stoße, Domenico da Sustri a dalších Jednotlivá umělecká díla budou na výstavě»ožívat«pomocí individuálních příběhů, osvětlujících okolnosti jejich vzniku, technologické a umělecko-řemeslné zvláštnosti, osobní pohnutky jejich objednavatelů či životní osudy jejich autorů, čímž se stanou dnešnímu divákovi srozumitelnější. Každá z národních částí výstavního projektu bude mít svou klíčovou historickou postavu, která bude diváky doprovázet na cestě do jagellonské doby a líčit radosti i strasti tehdejšího života: v Kutné Hoře to bude královský pár Ludvíka II. Jagellonského a Marie Habsburské. Výtvarná díla budou soustředěna do tématických celků v jedinečně inscenovaném výstavním prostoru bývalé Jezuitské koleje v Kutné Hoře s individuálně navrženou architekturou a výtvarně-grafickým doprovodem. Exponáty budou vystaveny s využitím nejmodernější světelné a zvukové techniky, což by mělo vystupňovat emocionální zážitek z prohlídky výstavy a tak prohloubit výchovně-vzdělávací dopad z návštěvy výstavního projektu. Na všech místech konání výstavy bude představen základní soubor uměleckých děl o rozsahu zhruba 70 80% veškerých exponátů, který bude rozšířen v každém místě konání výstavy o lokální tématická těžiště, jejichž cílem je propojit místní a regionální aspekty s celoevropskými (místo región Evropa). mince, drobnou plastiku a pamětní medaile od Hanse Dauchera, Hanse Schwarze a dalších liturgický i profánní textil, včetně tapisérií z interiérů krakovského královského zámku na Wawelu astrologické přístroje a pomůcky jako astrolaby a globusy vojenskou výstroj a výzbroj a mnoho další mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 7

8 Koncepce výstavy (skica) FOYER»Prostor a doba«historické regióny střední Evropy, základní události světových a evropských dějin v době ca až 1550 mapa Evropy s vyznačením střední Evropy, dnešních a historických hranic státních útvarů časová linka s hlavními historickými událostmi, otázky vztahující se k tématu výstavy a dobové citáty s náznakem odpovědí 1/ PROLOG Ukázka několika mimořádně atraktivních uměleckých děl reprezentujících nejrůznější výtvarné obory a kulturní prostředí od monumentální skulptury po drobnou kresbu, od sakrálních památek po doklady každodenního života, které mají návštěvníka zaujmout a vzbudit zvídavé očekávání Velkopolsko někdejší území Řádu Německých rytířů Země Koruny české (1471/1490/1526) Praha a Kutná Hora dvojité hlavní město Čechy (královská města, aristokratické a (arci)biskupské rezidence) Morava Slezsko Dolní a horní Lužice Království uherské (1490/1526) Buda Centrální Uhry (královská města, aristokratické a (arci)biskupské rezidence) Horní Uhry Spiš jako křižovatka uměleckých myšlenek Sedmihradsko Chorvatsko a Dalmácie 2/ UMĚNÍ VE STŘEDNÍ EVROPĚ Umělecká díla a fundace jednotlivých společenských vrstev v zemích ovládaných Jagellonci: aristokracie, (arci)biskupové a ostatní vysoký klérus, města a patriciát, vzdělanci a další. Každý oddíl jednotlivé země bude uveden mapou Evropy s přehledným vyznačením daného regiónu, s důležitými městy, dvorskými rezidencemi a obchodními cestami v historických i aktuálních hranicích. Současně bude vždy vystavena veduta nejvýznamnějšího města z norimberské Kroniky světa Hartmanna Schedela (1493), jakož i nejstarší mapy příslušných historických zemí Království polské a Velkovévodství litevské (1386/1572) Litva Krakov a Malopolsko 3/ JAGELLONCI EVROPSKÁ DYNASTIE Chronologicky podle mužských příslušníků jagellonské dynastie bude představena panovnická reprezentace a dvorské umění. Dynastická sňatková politika jen dosvědčí evropský význam rodu na politické mapě Evropy z přelomu pozdního středověku a raného novověku rodokmen, heraldika (pečetě, mince ad.) a dvorské ceremonie (korunovace, pohřby, zemské sněmy ad.) rezidence Jagellonců ve Vilniusu, Krakově, Praze a Budě jednotlivé osobnosti jagellonské dynastie (v mužské linii); zvláštní pozornost věnovaná manželskému páru Kazimíra IV. a Alžběty Habsburské a generaci jejich početných dětí 8 Europa jagellonica / mezinárodní výstavní projekt

9 sňatková politika jagellonské dynastie (v ženské linii), především s Wittelsbachy: bavorsko-landshutský vévoda Jiří Bohatý a Hedvika Jagellonská (sňatek 1475) Wettiny: saský vévoda Jiří Vousatý a Barbara Jagellonská (sňatek 1496) Hohenzollerny: 1. braniborský markrabě Friedrich st. a Sofie Jagellonská (sňatek 1479); 2. braniborský kurfiřt Joachim II. a Hedvika Jagellonská (sňatek 1535) 4/ KULTURNÍ VÝMĚNA A MOBILITA Prostředky a cesty kulturní a umělecké výměny, příklady technických a vědeckých inovací, vzdělanost a hudba obchod a hornictví (Hans Harsdorfer, Stephan Schlick, Georg Thurzo, Johann Könneritz ad.) univerzity a humanizmus (vědecké poznávání světa Mikuláš Koperník, Marcin Bylica ad., literátská bratrstva a učené společnosti) náboženství a zbožnost (umění ve znamení reformace, utrakvistické umění, židovské umění ad.) hudba (poslech k výstavě zhudebněných ukázek dobové hudby přímo na výstavě) 5/ UMĚNÍ V PROMĚNÁCH Umění a umělci v přechodném období mezi pozdní gotikou a renesancí, umělecké dílny a jejich praxe, umělecká tvorba v podmínkách»mediální revoluce«grafika, knihtisk, terakota ad., umělec jako podnikatel, fenomén masové produkce, dějiny umění a limity poznání a další mobilita umělců na příkladu krakovsko-norimberského sochaře Veita Stoße a jeho rodiny, přípravné kresby a rytiny, recepce jeho díla a další studie lidského aktu a přírody: na příkladu Albrechta Dürera a Monogramisty IP dílenská praxe v kovolitecké dílně na příkladu Petra Vischera st. z Norimberku (vybavení Svatováclavské kaple v pražské katedrále sv. Víta a další) šíření ikonografických kompozic a motivů: grafická tvorba Václava z Olomouce a jeho kopie rytin Martina Schongauera limity práce historika umění, problém připsání a mýtus lokálního/národního umělce na příkladu vratislavského sochaře Jakoba Beinharta smysl práce historika umění a rekonstrukce uměleckých děl na výstavách na příkladu norimberského malíře Hanse Süß von Kulmbach (oltářní retábl z kostela sv. Stanislava na Skalce v Krakově) mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 9

10 Těžba stříbra v Kutné Hoře, fragment graduálu (?). Praha, 90. léta 15. století, tempera na pergamenu. Kutná Hora, Galerie Středočeského kraje

11 1. místo konání Kutná Hora (CZ) Galerie Středočeského kraje květen září 2012 Tématické těžiště Těžba stříbra a umění kolem 1500 Obchodní společnosti s mezinárodní působností zracionalizovaly dálkový obchod. Bohaté zásoby stříbra zase vytvořily základnu rostoucího blahobytu tamních měst. V Kutné Hoře, jednom z tehdy nejvýznamnějších hornických center střední Evropy, je nasnadě věnovat zvláštní pozornost fenoménu těžby stříbra a jeho dalšímu zpracování. Doba kolem roku 1500 také poprvé vidí hornictví jako jedno z témat uměleckého ztvárnění, jak dokládají titulní folia tří kutnohorských graduálů, vůbec poprvé v této komplexnosti zobrazující všechny technologické postupy při těžbě a následném zpracování stříbra. Vůdčími postavami české části výstavního projektu budou osobnosti královských mincmistrů. K nejpozoruhodnějším patřil bezesporu norimberský měšťan Hans Harsdorfer, který také v domovské francké metropoli objednal bohatou výbavu královské kaple ve Vlašském dvoře. Jemu patřily i zlaté váhy, které si pořídil jako atribut význačné funkce v zemské správě. Kutnohorské prostředí oživí připomínka dalších mimořádných mecenášů z rodu Smíšků z Vrchovišť. V Kutné Hoře bude využito autentické prostředí pozdně středověkého horního města s množstvím dochovaných památek in situ. Ve spolupráci s městem, místními muzejními institucemi a římsko-katolickou církví budou tyto památky po dobu výstavy zpřístupněny a uvedeny v tištěném průvodci (pozdně gotická kašna, Sankturinovský měšťanský dům, Hrádek, Vlašský dvůr, chrám sv. Barbory, farní kostel sv. Jakuba, farní kostel Panny Marie na Náměti a další). Některé z nich budou doplněny o umělecká díla z jejich původní výbavy, která tak budou představena v autentickém kontextu doby a místa vzniku. Výstavní prezentace Českého muzea stříbra v autentických prostorách kutnohorského Hrádku nabídne nejen detailní informace k technice a technologii hornictví, ke správě města a životu všedního dne v něm, ale i možnost návštěvy jedné z těžebních štol. mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 11

12 Po dobu konání české části výstavy v někdejší Jezuitské koleji v Kutné Hoře budou do návštěvnického okruhu integrovány i památky historického města a nejbližšího okolí. Ty budou zpřístupněny na společnou vstupenku se speciálně vytištěným průvodcem»kutná Hora, pokladnice Českého království ( )«.

13 Doprovodný program v Kutné Hoře 8 Kamenný dům V roce 1489 dokončil nákladnou přestavbu patricijského domu pro bohatého důlního podnikatele Prokopa Kroupu stavitel Brikcí z Vratislavi (Brikcius Gauske). Dnešní stav je výsledkem rozsáhlé regotizace domu z počátku 20. století. V rámci vedlejší expozice Českého muzea stříbra zde bude zpřístupněno lapidárium původních pozdně středověkých architektonických článků. 4 Kamenná kašna Ve středoevropském kontextu ojedinělá ukázka technické stavby pozdně gotického města, pravděpodobně vytvořená v roce 1495 stavitelem mistrem Brikcí z Vratislavi. 5 Děkanský kostel sv. Jakuba Hlavní farní kostel Kutné Hory z lucemburského období, v němž budou představena díla jagellonského období, jako chórové lavice či křtitelnice, především ale malířsky pozoruhodná predela s Poslední večeří Páně z někdejšího hlavního oltářního retáblu, nejspíše dílo královského malíře Hanse Elfeldara z roku Sankturinovský dům Někdejší patricijský dům nazvaný podle majitele Sankturina z Nedvojovic, významného úředníka mince z let , který si v něm zřídil v roce 1492 honosné sídlo s kaplí s pozoruhodnou krouženou klenbou patrně od stavitele Brikcího z Vratislavi a nástěnnou výmalbou výrazně italizujícího charakteru. 3 Hrádek Někdejší patricijský dům přestavěl Jan Smíšek z Vrchovišť na městskou rezidenci s palácovou dispozicí, dnes sídlo Českého muzea stříbra. V kapli a sousedícím klenutém sále bude rozšířena expozice zaměřená na historii Hrádku, jeho majitele a hmotnou kulturu všedního dne. 1 GASK / Jezuitská kolej Hlavní výstavní prostory projektu»europa Jagellonica, Umění a kultura ve střední Evropě za vlády Jagellonců, 1386/1572 v Kutné Hoře 10 Knížecí dům Někdejší městský palác s výpravným pozdně gotickým portálem jednoho z nejbohatších kutnohorských patricijů Jana Knajzlíka ze Světic, kde během návštěvy města v roce 1487 poobědval i český král Vladislav II. Jagellonský. 7 Kostel Panny Marie na Náměti Další z městských kostelů lucemburského období přestavěný po požáru v roce Síťová klenba v chóru, sanktuárium i kazatelna z roku 1513, patrně společné dílo stavitele Wendela Roskopfa ze Zhořelce a kamenosochaře Augustina, jsou pozdně gotické. Zvláštní pozornost zasluhují tři oltářní retábly vytvořené malířským mistrem Michaelem a jeho kutnohorskou dílnou na počátku 16. století, které budou technologicky analyzovány a uměleckohistoricky vůbec poprvé zevrubně zhodnoceny. 6 Vlašský dvůr Příležitostná panovnická rezidence sloužila zároveň jako sídlo královské mincovny. Tamní kaple byla postavena za římského a českého krále Václava IV. na přelomu 14. a 15. století. V roce 1497 byla v očekávání návštěvy českého krále Vladislava II. Jagellonského nově vyzdobena dodnes zachovanými třemi oltářními retábly a vybavena i nezbytnými liturgickými předměty, které v Norimberku pořídil královský mincmistr Hans Harsdorfer, jenž působil na pražském královském dvoře ve funkci uměleckého agenta. 11 Kostel sv. Vavřince na Kaňku Hřbitovní kostel v havířské osadě Kaňku nedaleko Kutné Hory byl vystavěn v letech Matějem Rejskem ze Starého Města pražského a Mikulášem z Kutné Hory. V interiéru se nachází Rejskovo sanktuárium z roku 1502 a sochařsky bohatě zdobená kamenná pozdně gotická kazatelna (vzdálen asi 3 km od centra Kutné Hory). 2 Chrám sv. Barbory Centrální objekt celé doprovodné prohlídky města spojený s působením dvou významných stavitelů jagellonských Čech Matěje Rejska ze Starého Města pražského (klenba východního chóru) a královského stavitele Benedikta Rieda (klenba hlavní lodi). Zpřístupněny budou mimořádně empory s expozicí stavební historie, z nichž se naskýtá pohled do jednoho z nejdramatičtějších prostorů pozdně středověké zaalpské Evropy, charakteristickým nápadně velikými okny a houpavým rytmem širokých kroužených kleneb, rozehrávaných záplavou prudkého světla. 12 Kostel Nejsvětější Trojice Hřbitovní kostel uprostřed havířské osady z doby Václava IV., přestavěný v letech nákladem důlního podnikatele Jana Smíška z Vrchovišť a jeho syna Kryštofa na rodinnou hrobku vysvěcenou 15. září 1504 (vzdálen asi 600m od železniční zastávky Kutná Hora-předměstí). mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 13

14 Doprovodný program v České republice V souvislosti s výstavním projektem bylo na celorepublikové úrovni iniciováno vyhlášení roku 2012 za»jagellonský rok«, v jehož rámci by probíhaly doprovodné akce nejrůznějších forem. Účast může být různorodá, vždy však bude spojena s adekvátním zapojením do propagační kampaně mezinárodního projektu a s využitím jednotného vizuálního manuálu kutnohorského projektu pro vlastní aktivity od nejjednoduššího přihlášení se k akci umožněním např. zlevněného vstupu do památkových objektů, muzeí či galerií těm návštěvníkům, kteří se prokáží vstupenkou z Kutné Hory, přes přípravu vlastních tématicky souvisejících aktivit. Těmi mohou být např. přednášky, resp. přednáškové cykly, výstavy z vlastních sbírkových fondů na odpovídající téma, zvýraznění uměleckých děl, či jiných památek jagellonské éry ( ) v muzejních a galerijních dlouhodobých expozicích. Vítaným oživením nabídky by bylo promítání dokumentárních filmů s dobově odpovídající historickou tématikou, pořádání koncertů dobové hudby, inscenování divadelních her s historickou tématikou. Jistě oblíbenou a žádanou formou by byla příprava speciálně vyvinutých zábavně-vzdělávacích programů pro všechny věkové kategorie návštěvníků, na odbornou veřejnost by mohly směřovat nejrůznější tématická setkání specialistů z České republiky a zahraničí (pracovní setkání, vědecká sympozia ad.). Cílem je využít koncentrované pozornosti k tématům umění a kultury jagellonské Evropy k iniciování řady dalších tématicky souvisejících aktivit na celorepublikové a mezinárodní úrovni. Vyhlášení roku 2012»Jagellonským rokem«s sebou přinese významnou synergii například v marketingové a propagační kampani a tím oslovení nesrovnatelně širšího segmentu domácí i zahraniční veřejnosti. To samo o sobě může přispět podstatným způsobem ke zvýšení vzdělávací a kultivační role projektu jak na domácí scéně, tak i v mezinárodním měřítku. Tak chceme naplnit hlavní smysl mezinárodního projektu, kterým je představení společných kořenů (středo)evropské kultury a bohatství uměleckého dědictví jako příspěvek do probíhající diskuze o základních atributech Most Chomutov Kadaň Jáchymov Smečno Loket Cheb Křivoklát Zbiroh Plzeň Švihov Děčín Litoměřice Budyně n. O. Nelahozeves Praha Zvíkov Blatná Bechyně Rábí Horažďovice Prachatice Kájov Hluboká n. Vlt. Třeboň Český Krumlov Hrubý Rohozec Kost Charvatce Pardubice Kutná Hora Lipnice Polná Jihlava Žirovnice Telč Jindřichův Hradec Landštejn Znojmo Pernštejn Doubravník Lomnice Moravská Třebová Brno Olomouc Tovačov Kroměříž Buchlov Mapa s předběžným seznamem vybraných historických lokalit a měst, památkových objektů (hradů a zámků), muzeí a galerií s velkým potenciálem zapojení se do jagellonského projektu evropské duchovní a kulturní identity a evropanství jako mnohavrstevného, složitě strukturovaného pojmu. Efektivní využití potenciálu turistické atraktivnosti tohoto mezinárodního projektu, který má v pořadatelských zemích ambice stát se jednou z hlavních destinací incomingových nabídek, lze vypomoci spoluprací s českými, polskými a německými oficiálními státními agenturami zaměřujícími se na propagování kulturních aktivit. Snahou je názorně ukázat, jak dalekosáhlý přínos může mít byť i krátkodobá kulturní akce pro oživení regionálního a místního rozvoje ve středně-, popřípadě dlouhodobém časovém horizontu. Opava 14 Europa jagellonica / mezinárodní výstavní projekt

15 Vzdělávací a zážitkové programy Doprovodné aktivity budou probíhat jak v jednotlivých partnerských institucích, tak i společně v rámci mezinárodní spolupráce koordinované z Lektorského centra GASKu v Kutné Hoře. Snahou je propojit návštěvníky všech tří národních výstav a nabídnout jim vzdělávací a zážitkový program, který přiblíží společenskou, hospodářskou, kulturní a uměleckou situaci ve střední a středovýchodní Evropě, resp. v pořadatelských zemích. Naším cílem je představit jagellonskou dobu jako živou a inspirativní i v podmínkách současného světa. Základem doprovodných programů budou komentované prohlídky, přednášky, procházky, dílny a další kulturní akce, které budou účastníky seznamovat nejen s výtvarnými technikami a způsobem umělecko-řemeslné práce v jagellonské době, ale i se světem a uvažováním na přelomu středověku a novověku. Součástí výstav budou interaktivní a odpočinkové prostory pro širokou veřejnost, která v nich nalezne nejen samoobslužné výtvarné a jiné aktivity, ale i díla současných umělců reagujících na fenomén středověku. kurátorské prohlídky s Jiřím Fajtem přednášky odborníků výtvarné a tvůrčí dílny tématické procházky po Kutné Hoře kurzy dějin středověkého a raně novověkého umění promítání filmů s dobovou tématikou autorská čtení koncerty dobové hudby divadlp módní přehlídka taneční kurz dobového tance kurz středověkého vaření speciální akce k výročím Pro mladší návštěvníky budou určeny výtvarné dílny a pracovní listy, které hravou a zábavnou formou zprostředkují stěžejní témata výstavního projektu život na královském dvoře, život v pozdně středověkém městě či zámku apod. Pro projekt bychom rádi získali žáky základních škol a studenty středních škol a gymnázií, hodláme přizvat i další školní zařízení a instituce. dětský koutek programy pro MŠ, 1. a 2. stupeň základních škol sobotní ateliéry pro děti a rodiče týdenní výtvarná škola pro děti samoobslužné pracovní listy pro děti a rodiče fotografický projekt na Facebooku celodenní program pro školní skupiny jednodenní semináře pro pedagogy/žky ke kultuře středověku a raného novověku studijní materiály pro učitele Vedle toho budeme poskytovat standardní programovou nabídku všem věkovým i sociálním skupinám. Na organizaci vzdělávacích a zážitkových aktivit se podílejí všechna spolupořádající muzea, garanty jsou jejich lektorská oddělení. Mezinárodní soutěž»středověk stále v nás«klíčovým vzdělávací projektem bude společně připravená mezinárodní hra, která propojí nejen pořádající instituce, ale především poskytne širokou nadnárodní platformu zájemcům o kulturně- a uměleckohistorická témata. Touto formou nabídneme soutěžícím jedinečné zážitky spojené s vystavenými uměleckými díly, ale i nevšední kulturní program v historicky cenných pořadatelských městech Kutné Hoře, Varšavě a Postupimi. Soutěžící studenti středních škol se zapojí do nejrůznějších aktivit nejen na místě konání výstavy, ale i prostřednictvím moderních komunikačních sítí. Přitom budou podrobně seznamováni s jednotlivými uměleckými styly, budou analyzovat umělecké dílo a architekturu jako důležitý nástroj sociální komunikace, poznají dobovou praxi v uměleckých dílnách i osobní pohnutky a estetické požadavky nejvýznamnějších mecenášů jagellonské Evropy. Soutěž vyvrcholí společným finále v jedné z pořádající institucí. mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 15

16 Anna Jagellonská ( ), manželka císaře Ferdinanda II., od roku 1526 česká a uherská královna. Hans Maler, 1519, tempera na dřevěné podložce. Madrid, sbírka Thyssen-Bornemisza Pohár polské královny Hedviky z Anjou. Kupa: století (jižní Itálie), zlatnické osazení: po 1391, Mikolaj Munsterberg(?), dvorní zlatník Hedviky z Anjou a Vladislava Jagiello. Dresden, Staatliche Kunstsammlungen, Grünes Gewölbe

17 2. místo konání Varšava (PL) Zamek Królewski w Warszawie / Muzeum Narodowe w Warszawie říjen 2012 leden 2013 Tématické těžiště Jagellonci evropští panovníci mezi Baltem, Jaderským a Černým mořem V Polsku platí jagellonské období za»zlatou érou«národních dějin, podobně jako třeba v Čechách Lucemburkové, v Maďarsku Matyáš Korvín anebo v Braniborsku Hohenzollernové. Jedním z podstatných rysů vlády Jagellonců byla tolerance kulturní a náboženské mnohosti, historiografií někdy s nepochopením odsuzovaná za slabost. Osudy polských králů z rodu Jagellonců jsou až do vymření spojovány s rezidenčním Krakovem. Při prvním obšírném představení tohoto tématu ve Varšavě bude proto těžiště položeno právě na jednotlivé příslušníky královské dynastie a to především po meči. Do centra pozornosti se tak dostanou modely umělecké reprezentace, dvorské ceremonie a festivity, jagellonské dvorské umění a dvorští umělci, privátní zbožnost jagellonských panovníků a další. Opomenut nezůstane ani nejužší okruh jejich dvořanů, z nichž mnozí se společensky etablovali jako osvícení a štědří mecenáši umění. Polská verze výstavy proběhne ve Varšavě na dvou místech, za prvé v Královském zámku s tématy královské dynastie Jagellonců, jejich heraldiky, portrétního umění a uměleckých fundací a za druhé v Národním muzeu, kde bude představena umělecká tvorba v jednotlivých jagellonských zemích, důlní podnikání a umělecké podniky podnikatelské oligarchie, dálkový obchod, univerzity a humanizmus, náboženství, hudba ad. mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 17

18 Friedrich st. ( ), markrabě z Ansbachu a Bayreuthu a braniborský kurfiřt, se svou manželkou Sofií Jagellonskou ( ). Norimberk, 1499 až 1502, sklomalby. Langenburg, městský kostel, okno ve východním chóru

19 3. místo konání Postupim (D) Haus der Brandenburgisch-Preußischen Geschichte březen červen 2013 Tématické těžiště»spojení věrnosti a lásky«. Sňatková politika Jagellonců s říšskými knížecími rody Prostřednictvím cílené sňatkové politiky spojovala Jagellonce trvalá příbuzenská pouta s nejvýznamnějšími říšskými knížecími rody kromě jiných např. s rakouskými Habsburky, kteří tehdy obsazovali trůn římských králů a císařů, s bavorskými Wittelsbachy, se saskými Wettiny a v neposlední řadě s braniborsko-franckými Hohenzollerny. Tato rodinná spojení hrála zásadní roli i v rámci kulturní a umělecké výměny. V Německu se proto výstava bude detailněji zabývat právě vztahy Jagellonců k těmto starobylým rodům, zvláště pak k Hohenzollernům markrabím z Ansbachu a Bayreuthu a braniborským kurfiřtům. Osobní, mnohdy až intimní příběhy hlavních protagonistů, skryté za neprostupnou bariérou mezinárodní politiky, ožijí v Postupimi např. prostřednictvím osobní korespondence jagellonské princezny Sofie adresované jejímu manželovi Friedrichovi st. Řada z jejich osmnácti dětí, z nichž jen třináct se dožilo dospělosti, byly vychovávány na královských dvorech jejich příbuzných v Krakově a Budě, na kterých také později získaly vysoké funkce. Tak třeba Jiří Pobožný se stal vychovatelem a důvěrníkem mladého českého a uherského krále Ludvíka II. Jagellonského, jemuž doporučil oficiálního portrétistu, franckého malíře Hanse Krella. Ten však na léta strávená po boku mladého českého a uherského krále jistě nevzpomínal v dobrém, jak dosvědčuje pohled do účetních knih královského dvora v Budíně, kde jsou zaznamenány vysoké dlužné částky, které malíř podle opakovaných žádostí o přímluvu u krále, směřovaných na svého ochranitele Jiřího Pobožného, nikdy nedostal. Albrechtovi Braniborsko-Ansbasškému, velmistru Řádu Německých rytířů, se zase díky příbuzenským svazkům s polským královským rodem podařilo řádová území (Prusko) natrvalo připojit k Braniborsku, v čemž zase sehrál významnou roli církevní reformátor Martin Luther ad. mezinárodní výstavní projekt / Europa jagellonica 19

20 Torquetum (astrologický měřicí přístroj) astrologa Marcina Bylici z univerzity v Krakově. Hans Dorn (kolem ), Kraków, Muzeum Uniwersytetu Jagiellonskiego Pohár polské diplomatické mise z roku Sedmihradsko, první nebo druhé desetiletí 16. století, stříbro zčásti zlacené. Moskva, Kreml, zbrojnice