Analýza diskuzních pořadů ČT - třetí čtvrtletí roku

Transkript

1 Analýza diskuzních pořadů ČT - třetí čtvrtletí roku Realizace: InnoVatio/ Media Tenor Marek Síbrt marek.sibrt@innovatio.cz U Tiskárny 9, Ostrava Tel: Stav: Page (Total 32)

2 Obsah. Management summary Přehled kritérií Tematická variabilita a variabilita aktérů diskuze Objektivita, nestrannost moderátora Transparentnost Připravenost, vliv moderátora na diskuzi Gender Shrnutí... 3 Page 2 (Total 32)

3 SEZNAM GRAFŮ Graf : Obsahová agenda Otázky Václava Moravce... 6 Graf 2: Obsahová agenda Sedmička... 7 Graf 3: Obsahová agenda Nedělní partie... 8 Graf 4: Politická příslušnost hostů v Otázkách VM... 9 Graf 5: Politická příslušnost hostů v Sedmičce... 0 Graf 6: Politická příslušnost hostů v Nedělní partii... Graf 7: Nejčastější hosté diskuzních pořadů - absolutně... 2 Graf 8: Nejčastější hosté diskuzních pořadů - relativně... 2 Graf 9: Celková míra konfrontačnosti v Otázkách VM... 5 Graf 0: Celková míra konfrontačnosti v Sedmičce vývoj v čase... 6 Graf : Otázky VM konfrontačnost vůči koalici/opozici... 6 Graf 2: Sedmička konfrontačnost vůči koalici/opozici... 7 Graf 3: Nedělní partie konfrontačnost vůči koalici/opozici... 7 Graf 4: Konfrontačnost Otázek VM vůči polit. stranám... 8 Graf 5: Konfrontačnost Sedmičky vůči polit. stranám... 9 Graf 6: Konfrontačnost Nedělní partie vůči polit. stranám Graf 7: Míra přesnosti v uvádění zdrojů srovnání pořadů... 2 Graf 8: Podíl neuspokojivých replik moderátora srovnání pořadů Graf 9: Struktura chyb moderátorů srovnání pořadů Graf 20: Vliv moderátora na vystupování hostů srovnání pořadů Graf 2: Reakce moderátora na neukázněné vystupování hostů Graf 22: Vliv moderátora na zástupce stran všechny pořady Graf 23: Vliv moderátora na hosty Otázky VM Graf 24: Vliv moderátora na hosty NOVA Graf 25: Kázeň jednotlivých hostů Otázky VM Graf 26: Kázeň jednotlivých hostů Sedmička Graf 27: Zastoupení žen v diskuzích Page 3 (Total 32)

4 . Management summary Tento dokument byl zpracován na základě požadavku České televize a shrnuje základní zjištění mediálních analýz diskuzních pořadů, které pro Českou televizi pravidelně zajišťuje společnost InnoVatio. Kritéria, jejichž prostřednictvím analýza posuzuje kvalitu diskuzních pořadů České televize Otázky Václava Moravce, byla zvolena tak, aby bylo možné posoudit, do jaké míry tímto pořadem Česká televize vytváří prostor pro pořady představující diskuzní konfrontaci idejí, myšlenek a konceptů vztahujících se k důležitým otázkám veřejného zájmu., jak je definován základní princip sledovaného typu pořadů v Kodexu ČT (6..). Analyzována je především variabilita (tematická variabilita, variabilita aktérů diskuzí), objektivita, připravenost, nestrannost moderátora a jeho vliv na diskuzi, transparentnost v ověřování zdrojů informací, prostor pro vyjádření poskytnutý jednotlivým hostům, případně další specifické aspekty diskuzních pořadů. Z důvodu posouzení pozice pořadů Otázky VM jsou výsledky, je-li to účelné, porovnávány s výsledky analýz diskuzních pořadů Sedmička (TV NOVA) a Nedělní partie (TV Prima). Analýza za 3. čtvrtletí roku 2005 zohledňuje skutečnost, že diskuzní pořad Kotel (TV NOVA) v daném období prakticky nebyl vysílán (pouze pořad.7.), a oproti předchozím analyzovaným obdobím nemohl být do srovnání diskuzních pořadů zařazen, relace Sedmička a Nedělní partie zahájily svá vysílání po letní přestávce později (2. srpna, resp. 4. září) než Otázky VM České televize. V jejich případě tedy není v určitých ukazatelích možné meziměsíční srovnání v rámci analyzovaného čtvrtletí jako tomu je v případě Otázek VM, které se objevily na televizní obrazovce po červencové přestávce již 7. srpna. Tento předpoklad vychází z hypotézy, že časový kontext hraje elementární roli pro možnost porovnání jednotlivých pořadů podle stanovených kritérií. V možnostech analytiků není posouzení/ověření pravdivosti informací zveřejněných moderátorem v jednotlivých relacích. Zvolený postup obsahové analýzy umožňuje posuzovat kvalitu pořadu jako takového prostřednictvím zkoumání jeho celkové obsahové struktury. Není-li uvedeno v následujícím textu jinak, vztahují se veškeré výsledky k období od do V případě, že je to účelné, je analyzované období delší (zpravidla v délce jednoho roku), což umožňuje vyvodit dlouhodobě pozorovatelné trendy a tendence v rámci jednotlivých pořadů. Jednotlivá zjištění jsou doplněna popisem metodologických východisek tak, aby dokument byl srozumitelný i těm, kteří doposud nemají zkušenost s projekty obsahové analýzy. Page 4 (Total 32)

5 2. Přehled kritérií Obsahová analýza připravovaná společností InnoVatio pro Českou televizi nabízí řadu možných úhlů pohledů na kvalitu a strukturu diskuzních pořadů. Pro tuto čtvrtletní analýzu byla vybrána následující kritéria: a) Tematická variabilita a variabilita aktérů diskuzí Kritérium posuzuje různorodost a relevanci témat a politických hostů v diskuzích. Čím adekvátněji odráží poměr zastoupení politických stran a politických hostů jejich proporciální zastoupení v zastupitelských sborech, tím lépe plní diskuzní pořady svou funkci. Současně platí, že čím je diskuzní pořad tematicky variabilnější, tím je lépe naplněno poslání média. Z tematické struktury je možné posuzovat relevanci agendy. Témata, která se týkají společenství jako takového, jsou považována za relevantnější než témata, která se týkají pouze individuálních činů/skutků. b) Objektivita, nestrannost moderátora Stejně jako tematickou variabilitu a variabilitu hostů v diskuzích je možné analyzovat objektivitu a nestrannost moderátora v přístupu k jednotlivým politickým uskupením i jejich konkrétním zástupcům. Tento ukazatel je možné posuzovat podle konfrontačního, neutrálního, případně vstřícného charakteru moderátorových replik. Platí, že čím je relativní poměr konfrontačních otázek k jednotlivým uskupením, či konkrétním hostů vyrovnanější, tím je moderátorův přístup objektivnější, nestrannější. c) Transparentnost Toto kritérium posuzuje, nakolik přesně moderátor odkazuje k externím zdrojům informací. Platí, že čím je vyšší míra ověřitelnosti uváděných zdrojů, tím je moderátorovo tvrzení transparentnější. d) Připravenost moderátora, vliv na diskuzi Připravenost moderátora na diskuzi jako jeden z ukazatelů kvality výkonu je posuzována podle celkového poměru neuspokojivých replik (propozic s určitým typem nedostatku) ve všech jeho promluvách. Je současně možné detailně analyzovat strukturu, typologii těchto chyb. Dalším kritériem poukazujícím k moderátorovu výkonu je míra jeho vlivu na průběh diskuze. Čím vyšší poměr moderátorových replik má vliv na další průběh diskuze a posouvá ji žádoucím směrem, tím více je v očích hostů chápán jako respektováníhodná autorita. Analýza současně umožňuje reflektovat reakci moderátora na případné neukázněné vystupování hostů. f) Gender Analýza umožňuje sledovat poměr zastoupení žen v diskuzních pořadech. Je tedy možné pozorovat, do jaké míry se pořady přičiňují ve snaze poskytnout rovný přístup oběma pohlavím do televizního vysílání. Page 5 (Total 32)

6 3. Tematická variabilita a variabilita aktérů diskuze Tematická variabilita posuzuje, jak dalece byly diskuzní pořady z hlediska tematické struktury různorodé. Každému jednotlivému úseku relace je přiřazeno jedno hlavní téma v závislosti na jeho převažujícím obsahu. Témata jsou přitom příspěvkům přiřazována z předem definovaného seznamu. Seznam sám obsahuje cca 700 různých témat. Graf popisuje tematickou strukturu pořadů Otázky VM. Ukazuje nejčastěji zastoupené tematické oblasti v jejich rámci a počet tematických úseků debaty, které jim byly věnovány. Graf : Obsahová agenda Otázky Václava Moravce STÁTNÍ SPRÁVA BEZPEČNOST STRANICKÁ OBL. ZDRAVOTNICTVÍ JUSTICE HOSPODÁŘ.POL. EU VŠEOBECNĚ UMĚNÍ,KULTURA ŠKOLSTVÍ,VĚDA CÍRKEV SPOLEČNOST OSTATNÍ Báze: 70 tematických úseků pořadu Otázky VM Z grafu je zjevné, že nejčastěji zmiňovaným tematickým okruhem byla problematika státní správy před oblastí bezpečnosti. Výraznější prezentace aspektu bezpečnost oproti předchozím analyzovaným obdobím souvisela s problematikou (ne)adekvátnosti policejního zásahu na festivalu CzechTek, teroristickými útoky v Egyptě a Londýně a obecně s diskuzí nad připraveností a profesionalitou Policie ČR. Kauza privatizace Unipetrolu, v jejímž kontextu se objevily pochybnosti nad korektností jednání některých státních orgánů a jejich zaměstnanců, obrátila zájem na střety zájmů ústavních činitelů, možné korupční jednání (oblast státní správa) a na privatizační skandály (oblast hospodářské politiky). Opoziční politici v obou zmiňovaných kauzách přenesli úvahy do širšího kontextu a zpochybnili, zda je současná vláda schopná podobné události skandalizujícího charakteru zvládnout, a snažili se poukázat na to, že jsou důsledkem dlouhodobé správy země vládami s účastí sociální demokracie (aspekt státní správa a stranická oblast). Page 6 (Total 32)

7 Diskuze ve stranické oblasti se rok před volbami do Parlamentu ČR oproti předchozím čtvrtletím s vyšší frekvencí zabývaly předvolebními šancemi jednotlivých stran, jejich volebními programy a tématy, na něž mají v úmyslu klást silnější akcent, a nominací stranických lídrů v jednotlivých stranách. Jmenování nového ministra kultury Vítězslava Jandáka vedlo k diskuzi nad situací v jeho resortu, ale i činností vlády obecně (oblasti státní správa, umění kultura, církev). Napjatá situace ve zdravotnictví, zejména ve vztazích mezi pojišťovnami a ministerstvem, byla důvodem pro prezentaci zdravotnického sektoru. Je možné konstatovat, že pořady s odpovídající mírou variability postihly nejvýraznější kauzy (CzechTek, Unipetrol), které ve sledovaném období hrály klíčovou roli ve veřejném prostoru a vymezovaly základní koridor debaty s obecně společenskou tematikou v České republice. Politické diskuze ve svém rámci dokázaly reagovat na aktuální dynamické dění na české politické scéně a klíčové zahraniční události. Prioritní postavení zaujímala témata s celospolečenskou důležitostí a dosahem. Ve sledovaném období byla s vyšším důrazem preferována agenda domácí. Zájem o zahraniční události byl vymezen problematikou teroristických útoků (Egypt, Londýn), situací v Iráku a Evropskou unií v obecné rovině. Graf 2 ilustruje tematickou strukturu diskuzního pořadu Sedmička privátní TV NOVA. Stejně jako v Otázkách VM reflektoval Martin Veselovský v Sedmičce v nejvyšší míře oblast státní správy. Na druhém místě se oproti diskuznímu pořadu České televize umístila stranická oblast. Sedmička se se silnějším akcentem zabývala sociální politikou státu, problematikou justice a hospodářskými otázkami. Graf 2: Obsahová agenda Sedmička STÁTNÍ SPRÁVA STRANICKÁ OBL. BEZPEČNOST SOCIÁLNÍ P. JUSTICE EU VŠEOBECNĚ HOSPODÁŘ.POL. HOSPODÁŘ.ŽIVOT SPOLEČNOST HISTORIE OSTATNÍ Báze: 56 tematických úseků pořadu Sedmička Page 7 (Total 32)

8 Graf 3 ukazuje pro možnost komparace se dvěma předchozími grafy tematickou agendu diskuzní relace Nedělní partie komerční TV Prima. Z analyzovaných dat vyplývá, že oproti dvěma předchozím diskuzním pořadům politického charakteru se tvůrci Nedělní partie s větším důrazem zabývali hospodářskou politikou státu, když se nový moderátor relace Petr Šimůnek v debatě zaměřil na konkrétní ekonomické ukazatele (nezaměstnanost, průměrná výše platu, růst HDP), efektivnost hospodářské politiky státu (podpora investic) a poukazy na to, jak se makroekonomické ukazatele projevují v životě konkrétních domácností. Graf 3: Obsahová agenda Nedělní partie HOSPODÁŘ.POL. STÁTNÍ SPRÁVA STRANICKÁ OBL. SOCIÁLNÍ P. BEZPEČNOST EU VŠEOBECNĚ SPOLEČNOST HISTORIE HOSPODÁŘ.ŽIVOT Báze: 4 tematických úseků pořadu Nedělní partie Zcela zásadním kritériem pro posouzení kvality sledovaného typu pořadů je míra variability aktérů diskuzí. V Kodexu ČT (6.2.) je tento požadavek definován takto: Vyváženost se posuzuje zejména podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie. Graf 4 ilustruje zastoupení politických hostů podle jejich příslušnosti k politickým stranám v pořadech České televize Otázky VM. V zásadě platí, že poměrná účast politických subjektů v relacích by měla zhruba odpovídat četnosti jejich zastoupení v zastupitelských orgánech, především v PS PČR. Zároveň by měl být v úhrnu zajištěn přibližně stejný prostor zástupcům vládních stran a opozice. V Kodexu České televize (6..) je tento požadavek formulován tak, že Česká televize dbá, aby hlavní názorové proudy dostaly rovnoměrný prostor k vyjádření. Dalším apelem vyplývajícím z výše zmiňovaného Kodexu ČT (6.2.) je poskytnutí prostoru pro vyjádření i mimoparlamentním politickým subjektům a skupinám: Česká televize také vytváří podmínky pro přiměřenou účast mimoparlamentních politických stran a hnutí v těchto diskuzích. Česká televize se tím zavazuje dát možnost pro prezentaci názorovým proudům, které nepatří Page 8 (Total 32)

9 na české politické scéně k těm dominantním. Graf ukazuje, do jaké míry se tvůrci pořadu tímto požadavkem řídili. Lze konstatovat, že právě ve vyšší účasti zástupců neparlamentních politických stran a v prezentaci názorů odborné veřejnosti na konkrétní témata (v jejichž realizaci a zákonném statusu mají rozhodovací pravomoc ve svých rukou legislativní politické orgány), která se oproti předchozím obdobím zvýšila, je nejpatrnější posun Otázek Václava Moravce od striktně politické diskuze. Zatímco Sedmička i Nedělní partie si strukturou hostů zachovaly charakter debaty vedené pouze mezi politickými názorovými póly, potom u Otázek Václava Moravce je zřetelný odklon k pořadu pojímajícímu celospolečensky nejzávažnější oblasti z diferencovanějšího spektra jednotlivých názorových úhlů nezahrnujících v sobě pouze politickou reprezentaci občanů. Z výsledné komparace pak vyplývá, že Otázky Václava Moravce se vymykají z čistě politicky orientované diskuze k dramaturgickému profilu pořadu, jež nabízí pestřejší spektrum pohledů, podle něhož má divák možnost reflektovat zásadní otázky, které se ho bezprostředně týkají (např. vědecký pokrok v lékařství reagující na civilizační choroby), ve faktické rovině skrze názory odborníků bez politického rozměru a možného zkreslení celé problematiky. Ve sledovaném období se v diskuzním pořadu České televize objevili předsedové tří neparlamentních politických subjektů: Jan Beránek (Strana zelených), Jan Kasl (Evropští demokraté) a Vladimír Železný (Nezávislí demokraté). Ostatní sledované pořady dávaly neparlamentním politickým subjektům prostor minimální (Vladimír Železný v Nedělní partii) nebo v případě Sedmičky žádný. Graf 4: Politická příslušnost hostů v Otázkách VM ODS ČSSD KSČM nezař. US-DEU Nez.dem. ED Zelení Poznámka: V grafu jsou zahrnuti pouze političtí hosté relace. Neobjevují se v něm experti na specifická témata a osobnosti společenského života, které jsou v souladu s Kodexem ČT (6.3.) v souvislosti s konkrétními kauzami a událostmi celospolečenské závažnosti do pořadu zváni. Např. v souvislosti se situací ve zdravotnictví v pořadu 7. srpna diskutovali nad novou vakcínou proti rakovině lékaři Pavel Klener, Blanka Říhová a Pavel Šebek. V den výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy Page 9 (Total 32)

10 obhajoval svůj tehdejší postup bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Názory na krizi ve zdravotnictví si se zástupci politiků M. Emmerovou a J. Klasem vyměňovali ředitelka VZP Jana Musílková a předseda LOK Milan Kubek. Nově pověřený policejní prezident Vladislav Husák vysvětloval své plány v budoucím směřováním policie pod jeho vedením atd. Z grafu politických hostů v Otázkách VM vyplývá, že nejčastěji v něm diskutovali zástupci dvou nejsilnějších parlamentních stran ČSSD a ODS (ovšem s tím, že politiků početně nejvýznamnější parlamentní ČSSD se v pořadu objevilo o jednoho méně než zástupců opoziční ODS s menším počtem poslanců v PS PČR ) a že princip vyváženosti v poskytování prostoru pro vyjádření svých názorů relevantním politickým subjektům podle jejich faktického politického významu byl v jeho rámci zachován, ovšem s výjimkou parlamentní KDU-ČSL, když se ve sledovaném období v pořadu neobjevil ani jeden její zástupce. Graf 5 pro porovnání dokumentuje podle shodného kritéria zastoupení politických hostů v Sedmičce privátní TV NOVA. V jejím rámci byla dominance politiků ODS ještě výraznější než v případě České televize, nicméně v ní diskutovali zástupci všech parlamentních stran. V obou pořadech se zároveň objevili dva politicky nezařazení ministři František Bublan a nově jmenovaný ministr kultury Vítězslav Jandák. Graf 5: Politická příslušnost hostů v Sedmičce ODS ČSSD KSČM nezař. KDU-ČSL US-DEU Page 0 (Total 32)

11 Graf 6 reflektuje shodnou proměnnou v Nedělní partii TV Prima, v níž jako jediném z diskuzních pořadů debatovalo více zástupců ČSSD než ODS. V jejím rámci se zároveň neobjevil ani jeden politik nejmenší vládní strany US-DEU. Graf 6: Politická příslušnost hostů v Nedělní partii ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL Nez. dem. nezař. Obdobně jako je možné posuzovat zastoupení jednotlivých politických stran, lze sledovat i účast jednotlivých politiků v diskuzních pořadech. Analýza tak reflektuje prostor, který jim byl poskytnut pro vyjádření vlastních myšlenek, a zároveň jejich atraktivitu pro média a z ní plynoucí vliv na aktuální politické dění. Následující Grafy 7 a 8 ukazují jednak v absolutních, ale i relativních číslech četnost účastí nejčastěji diskutujících politiků v jednotlivých politických pořadech. Page (Total 32)

12 Graf 7: Nejčastější hosté diskuzních pořadů - absolutně Paroubek Jiří Bublan František Němcová Miroslava Železný Vladimír Topolánek Mirek Tlustý Vlastimil Sobotka Bohuslav Němec Pavel Dostálová Kateřina Kalousek Miroslav Jandák Vítězslav Gross Stanislav Filip Vojtěch Báze: političtí hosté; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9/2005 Graf 8: Nejčastější hosté diskuzních pořadů - relativně 0% 25% 50% 75% 00% Paroubek Jiří 2 Bublan František 2 Němcová Miroslava Železný Vladimír Topolánek Mirek Tlustý Vlastimil Sobotka Bohuslav Němec Pavel Dostálová Kateřina Kalousek Miroslav Jandák Vítězslav Gross Stanislav 2 Filip Vojtěch Otázky VM Sedmička Nedělní Partie Báze: političtí hosté; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9/2005 Poznámka: Grafy reflektují nejen účast politiků přímo ve studiu, ale také jejich participaci na diskuzi pomocí telemostu v případě, že fakt, že hosté komunikovali nepřímo pomocí televizního přenosu, Page 2 (Total 32)

13 z nich neučinil pouhé glosátory diskutovaných témat, ale dostali obdobný prostor jako hosté, kteří se diskuze účastnili přímo ve studiu. Z grafů je zřejmé, že nejčastějšími hosty politických diskuzí byli ve sledovaném období premiér Jiří Paroubek a ministr vnitra František Bublan (zejména v souvislosti s kauzou CzechTek). Ve všech sledovaných diskuzních pořadech dostala prostor pro vyjádření jako jediná žena místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Odstupující předseda ČSSD Stanislav Gross se diskuzní relace účastnil dvakrát, a to pokaždé v Otázkách Václava Moravce. V tomto pořadu se rovněž prezentoval Vladimír Železný, který zde, stejně jako v Nedělní partii, vystoupil se svým programem nově založených Nezávislých demokratů. Page 3 (Total 32)

14 4. Objektivita, nestrannost moderátora Dalším analyzovaným kritériem je objektivita, nestrannost moderátora v přístupu k politickým hostům. Ukazatelem, jehož pomocí lze toto hledisko sledovat, je typ promluv adresovaných jednotlivým hostům (zda se jedná o konfrontační, neutrální, nebo vstřícný typ repliky). Metodologie dovoluje porovnávat ve sledovaném časovém úseku objektivitu přístupu moderátora k politickým stranám, zástupcům koalice/opozice i jednotlivým hostům pořadu. Postupuje se tedy od nejobecnější úrovně až k detailní analýze jednotlivých pořadů a jejich aktérů. Za nejobjektivnější je v rámci tohoto hlediska považována ta relace, která dlouhodobě vykazuje stabilní míru konfrontačnosti vůči sledovaným kategoriím hostů. Samotný Kodex ČT (6.5.) zdůrazňuje, že: Moderátoři diskuzních pořadů ČT jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj. Graf 9 ukazuje celkovou míru konfrontačnosti, s níž přistupoval Václav Moravec k politickým hostům od září 2004 v jednotlivých měsících do poloviny května 2005, kdy ho na pozici moderátora Otázek vystřídal Jan Němec, který pořad následně vedl v červnu. Po červencové pauze ve vysílání se na pozici moderátora vrátil Václav Moravec, jehož míru konfrontačnosti k hostům v srpnu a září graf v posledních dvou sloupcích reflektuje. Obecně lze tvrdit, že čím je v meziměsíčním srovnání menší rozptyl v konfrontačnosti moderátora ke všem diskutujícím hostům, tím vystupuje vyváženěji a s vyšší mírou nestrannosti. Jeho přístup k diskutujícím se potom při pohledu v analyzovaném časovém horizontu jeví jako stabilní. Nicméně je nutné mít na zřeteli dynamiku reálného politického dění jako určujícího axiomu, který musí moderátor ve svém projevu reflektovat. V obecné rovině tedy může být graf meziměsíčního srovnání celkové míry konfrontačnosti indikátorem pro relevantní popis aktuální situace na politické scéně. Meziměsíční porovnání míry konfrontačnosti je tak na jedné straně možné považovat za reflexi aktuálních politických kauz mnohdy skandalizujícího charakteru (kauza bytu Stanislava Grosse, jarní krize vládní koalice, zásah policie na CzechTeku, privatizace Unipetrolu atd.), a na druhé straně za výslednici struktury pozvaných hostů a celkové dramaturgie pořadu. Page 4 (Total 32)

15 Graf 9: Celková míra konfrontačnosti v Otázkách VM 00% % 60% % 20% % září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září konfrontační neutrální vstřícná Báze: 447 promluv moderátora; Média: Otázky VM; Období: 9/2004 9/2005 Při pohledu na graf lze konstatovat, že stejně jako v prvních třech měsících letošního roku po dubnovém poklesu na 26% v druhé čtvrtině roku 2005 průměrná konfrontačnost v přístupu Václava Moravce k hostům kontinuálně stoupala. Následně po příchodu Jana Němce v polovině května v červnu kulminovala na hranici 38%. Po červencové přestávce v srpnu konfrontačnost výrazně klesla na 24%, což bylo zapříčiněno změněnou dramaturgií pořadu, v jehož rámci diskutovali kromě politiků odborníci z konkrétní oblasti (např. zdravotnictví) nad věcnými tématy nenesoucími se v natolik konfrontačním duchu jako debata politiků. V září se průměrná míra konfrontačnosti vrátila zpět na dubnovou úroveň (32%) zejména v souvislosti s kauzou Unipetrol, dozvuky a budoucími opatřeními ve spojitosti s kauzou CzechTek, krizí ve zdravotnictví, střety politiků nad volebními programy a prognózami volebních výsledků jednotlivých politických stran podle zveřejněných výzkumů veřejného mínění. Graf 0 z hlediska identického kritéria ilustruje průměrnou míru konfrontačnosti moderátora vůči hostům v Sedmičce. Stejně jako v případě moderátorů České televize i konfrontačnost Martina Veselovského vůči politickým hostům měla vzestupnou tendenci a v květnu a v červnu k nim moderátor přistupoval s nejvyšší mírou konfrontačnosti od svého příchodu na moderátorský post Sedmičky. Zatímco po odchodu Jany Bobošíkové v květnu 2004 a krátkém moderování pořadu Michaelou Jílkovou se začal po příchodu Martina Veselovského tradičně vyšší konfrontační charakter Sedmičky vytrácet, když v. čtvrtletí roku 2004 mělo 38% promluv J. Bobošíkové konfrontační charakter, oproti průměrným 8% v posledním kvartále roku 2004, potom ve druhém kvartále roku 2005 se vrátil na tuto předchozí úroveň (červen % konfrontačnost). V srpnu navázal Martin Veselovský na své předchozí červnové vystupování a konfrontoval své hosty s nepříjemnými otázkami v obdobné míře (36, resp. 35%). Nicméně je nutné mít na zřeteli, že v tomto měsíci byly vysílány pouze dvě relace Sedmičky a výsledný průměr konfrontačních replik může být Page 5 (Total 32)

16 v důsledku malého počtu relací méně průkazný než je tomu v případě Otázek VM. V září pak na rozdíl od Václava Moravce průměrná míra konfrontačnosti v Sedmičce klesla, a to na úroveň 28%. Graf 0: Celková míra konfrontačnosti v Sedmičce vývoj v čase 00% % 60% % 20% % září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září konfrontační neutrální vstřícná Báze: 4069 promluv moderátora; Média: Sedmička; Období: 9/2004 9/2005 Grafy, 2 a 3 sestupují na detailnější úroveň, nahlížejí politickou scénu z pozice dvou základních protikladných pólů a ukazují míru konfrontačnosti, tedy vyváženost v přístupu moderátora, vůči zástupcům koalice a opozice v pořadech Otázky VM, Sedmička a Nedělní partie. Graf : Otázky VM konfrontačnost vůči koalici/opozici 0% 25% 50% 75% 00% koalice opozice konfrontační neutrální vstřícná Báze: 447 promluv moderátora; Média: Otázky VM; Období: 7 9/2005 Page 6 (Total 32)

17 Graf 2: Sedmička konfrontačnost vůči koalici/opozici 0% 25% 50% 75% 00% koalice opozice konfrontační neutrální vstřícná Báze: 67 promluv moderátora; Média: Sedmička; Období: 7 9/2005 Graf 3: Nedělní partie konfrontačnost vůči koalici/opozici 0% 25% 50% 75% 00% koalice opozice konfrontační neutrální vstřícná Báze: 32 promluv moderátora; Média: Nedělní Partie; Období: 7 9/2005 Z grafů je patrné, že Václav Moravec přistupoval k zástupcům koaličních stran a opozičních politických subjektů s identickou mírou konfrontačnosti (30,5%). Martin Veselovský i Petr Šimůnek adresovali relativně více konfrontačních replik koaličním politikům. Zatímco v případě Sedmičky byl tento rozdíl na úrovni 3% (32,5, resp. 29,5%), potom v Nedělní partii byl výraznější a činil % (40, resp. 29%). Grafy 4, 5 a 6 konkretizují, ale především blíže objasňují výše zmiňované závěry. Na porovnání typů adresovaných propozic (konfrontační/neutrální/vstřícná), s nimiž moderátoři Otázek VM, Sedmičky a Nedělní partie přistupovali k jednotlivým politickým stranám, ilustruje relativní míru konfrontačnosti vůči jejím zástupcům, ale především politickému subjektu jako celku. Analýza v tomto případě sestupuje na další, konkrétnější úroveň oproti předchozím závěrům vycházejícím ze základní politické dichotomie koalice/opozice. Ukazuje se, že v rámci těchto dvou pólů dochází k výrazné diferenciaci podle stranické příslušnosti jednotlivých hostů v důsledku konkrétních činů a kauz jejich zástupců. Page 7 (Total 32)

18 Graf 4: Konfrontačnost Otázek VM vůči polit. stranám 0% 25% 50% 75% 00% ČSSD ODS KSČM US-DEU 8 6 Nez.dem Zelení 4 8 ED 5 4 nezař Báze: 546 promluv moderátora; Média: Otázky VM; Období: 7 9/2005 Z Grafu 4 je patrné, že stranicky nezařazení politici (František Bublan a Vítězslav Jandák) odpovídali v Otázkách VM na nejvyšší poměr nepříjemných otázek (34%), s obdobnou mírou konfrontačnosti přistupoval moderátor k předsedovi US-DEU Pavlu Němcovi (33%). Zástupci ODS a KSČM byli konfrontováni s nepříjemnými skutečnostmi v obdobné míře (3, resp. 30,5%), zatímco k politikům ČSSD přistupoval Václav Moravec s 24% konfrontačností. Page 8 (Total 32)

19 Graf 5 demonstruje průměrnou konfrontačnost moderátorů Sedmičky k zástupcům jednotlivých politických stran. Oproti předchozím obdobím, v nichž byla v dlouhodobém horizontu pozorovatelná vyšší míra konfrontačnosti Martina Veselovského vůči zástupců KSČM, adresoval moderátor jejím zástupcům Vojtěchu Filipovi a Zuzce Rujbrové ve 3. čtvrtletí relativně nejméně konfrontačních otázek (9%). Naopak nejkonfrontačněji přistupoval ke koaliční KDU-ČSL (Miroslav Kalousek, 36% konfrontačních promluv) a ČSSD (35%). Zástupcům ODS adresoval 3% replik konfrontačního charakteru. Graf 5: Konfrontačnost Sedmičky vůči polit. stranám 0% 25% 50% 75% 00% ODS ČSSD KSČM 7 29 KDU- ČSL 4 25 US-DEU nezař konfrontační neutrální vstřícná Báze: 557 promluv moderátora; Média: Sedmička; Období: 7 9/2005 Page 9 (Total 32)

20 Z Grafu 6 je zřejmé, že nový moderátor Nedělní partie Petr Šimůnek přistupoval nejkonfrontačněji k Vladimíru Železnému (Nezávislí demokraté) a politikům ČSSD (43,5, resp. 39% konfrontačnost). Naopak relativně nejméně konfrontačních replik adresoval jedinému zástupci KSČM Jiřímu Dolejšovi (25%). Graf 6: Konfrontačnost Nedělní partie vůči polit. stranám 0% 25% 50% 75% 00% ČSSD ODS 2 48 KSČM 9 26 KDU- ČSL 2 5 Nez.dem Báze: 306 promluv moderátora; Média: Nedělní partie; Období: 7 9/2005 Page 20 (Total 32)

21 5. Transparentnost Ukazatel transparentnosti hraje důležitou roli pro důvěryhodnost moderátora diskuze jednak v očích aktérů ve studiu, ale především pro to, do jaké míry je moderátor pozitivně přijímán samotnými diváky. Analýza v této oblasti posuzuje přesnost a preciznost, s níž moderátor zveřejňuje externí zdroje informací. Na stupnici přesné-ambivaletní-nepřesné je analyzována ověřitelnost uváděných zdrojů. Graf 7 je srovnáním míry přesnosti v uvádění externích zdrojů informací mezi diskuzními pořady. Čím vyšší je procentuální hodnota v grafu, tím přesněji moderátor odkazoval ke zdrojům svých výpovědí. Vysoká míra transparentnosti je důležitým ukazatelem signalizujícím důkladnou připravenost moderátora. Je významným elementem, který zamezuje sporům o pravdivost zveřejněných tvrzení. Graf 7: Míra přesnosti v uvádění zdrojů srovnání pořadů 50% 70% 90% Otázky Václava Moravce 83% Sedmička 79% Nedělní Partie 70% Báze: 227 promluv moderátorů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9/2005 Z grafu vyplývá, že z analyzovaných diskuzních pořadů pracoval s externími zdroji informací nejprecizněji stejně jako v uplynulých obdobích Václav Moravec, který odkazoval na zdroje svých tvrzení s 83% přesností. Přesnost M. Veselovského byla 79% a relativně nejvágněji s odkazováním na externí zdroje informací pracoval P. Šimůnek. Page 2 (Total 32)

22 6. Připravenost, vliv moderátora na diskuzi Kontinuální obsahová analýza umožňuje sledovat připravenost moderátora na diskuzi. Detailní kategorizací jednotlivých replik lze rozlišit mezi těmi adekvátními a těmi, které jsou z určitého hlediska považovány za neuspokojivé. Po určení celkového podílu neadekvátních replik obsahová analýza současně odhaluje konkrétní strukturu moderátorových chyb (může jít o faktické nedostatky, nedostatky v projevu, neschopnost zvládnout diskuzi, nerozhodnost, nepozornost atd.). Graf 8 porovnává celkový podíl neuspokojivých replik mezi jednotlivými diskuzními pořady. Ve třetím čtvrtletí se u všech moderátorů objevilo relativně obdobné množství replik, které nebyly po formální nebo faktické stránce korektní (8 9%). Přesto lze i přes diference pouze v rámci % konstatovat, že nejméně neadekvátních promluv použili moderátoři Nedělní partie, naopak relativně nejvíce replik s nedostatky adresoval svým hostům Václav Moravec. Graf 8: Podíl neuspokojivých replik moderátora srovnání pořadů 7% 8% 9% Otázky Václava Moravce 9% Sedmička 8% Nedělní Partie 8% Báze: 65 promluv moderátorů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9/2005 Page 22 (Total 32)

23 Graf 9 dále konkretizuje na detailním rozboru struktury neadekvátních promluv moderátorů výše naznačené teze. Je tak možné odhalit, v jaké oblasti moderátorova výkonu se objevilo největší množství nedostatků. Václav Moravec měl stejně jako Martin Veselovský nejvíce problémů s nerozhodností při vedení debaty a formálními nedostatky v projevu. Promluvy Petra Šimůnka vykazovaly nejčastěji nedostatky ve formální oblasti, méně často měl problémy s nerozhodností a nezvládnutím diskuze. Graf 9: Struktura chyb moderátorů srovnání pořadů Otázky Václava Moravce Sedmička Nedělní Partie faktické nedostatky nedostatečný obecný přehled nedostatky v projevu nepozornost nerozhodnost nezvládnutí diskuse Báze: 38 chyb moderátorů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9/2005 Dalším důležitým kritériem vypovídajícím o kvalitě, a především autoritě moderátora u jednotlivých hostů, je jeho vliv na vedení diskuze. Stanovený ukazatel je výslednicí interakce mezi schopností moderátora vést diskuzi požadovaným směrem a způsobem, a naproti tomu ukázněností jednotlivých aktérů, jejich ochotou podřídit se nastolenému způsobu moderace. Za nejkvalitnější pořad je považován ten, v němž je moderátor v nejvyšší míře schopný posunout svým zásahem diskuzi zamýšleným směrem. Page 23 (Total 32)

24 Graf 20 komparuje vliv moderátorů jednotlivých pořadů na průběh diskuze a na vystupování hostů v ní. Z grafu vyplývá, že největší vliv na diskuzi měl v analyzovaném období Václav Moravec, jehož autoritu při vedení diskuze hosté respektovali v 92% jeho promluv. Martin Veselovský a Petr Šimůnek byli z hlediska tohoto kritéria méně úspěšní a dokázali žádoucím směrem ovlivnit své hosty v 87%. Graf 20: Vliv moderátora na vystupování hostů srovnání pořadů 0% 25% 50% 75% 00% Otázky Václava Moravce Sedmička Nedělní Partie bez vlivu vliv na diskuzi Báze: 654 promluv moderátorů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9/2005 V případě, že host nerespektuje intence moderátora, tj. neodpovídá adekvátním způsobem na otázky nebo nereaguje na jemu adresované pokyny, moderátor jej má přerušit. Vysoký počet dokončených promluv vypovídá o nízké schopnosti moderátora vyžadovat přímé odpovědi na položené otázky. Graf 2 dokumentuje, jakým způsobem se s tímto požadavkem jednotliví moderátoři celkově vypořádali. Page 24 (Total 32)

25 Z grafu vyplývá, že nejúspěšnější byli v přerušování neukázněných hostů, kteří se vyhýbali odpovědi na položenou otázku, a naopak v odpovědi tíhli k vlastní seberealizaci, moderátoři Nedělní partie, již dokázali přerušit 68% neukázněných odpovědí diskutujících. Naopak nejméně se z hlediska tohoto kritéria dařilo Václavu Moravcovi, který nechal 57% odpovědí hostů neposouvající debatu jím nastoleným směrem bez přerušení. Graf 2: Reakce moderátora na neukázněné vystupování hostů 0% 25% 50% 75% 00% Otázky Václava Moravce Sedmička 6 02 Nedělní Partie bez přerušení přerušení moderátorem Báze: 429 promluv hostů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9/2005 Page 25 (Total 32)

26 Stejně jako je možné monitorovat celkový počet neadekvátních promluv hostů, jimiž se snaží vyhnout přímé odpovědi na kladenou otázku, které jsou či nejsou moderátorem přerušeny, umožňuje analýza i detailnější pohled na ovlivnitelnost zástupců jednotlivých politických stran v rámci všech pořadů, jak to dokumentuje Graf 22. Zároveň je možné posoudit vliv každého moderátora pořadu na konkrétní aktéry diskuzí, jak je to zachyceno v Grafu 23 a 24, které porovnávají autoritu moderátorů u jednotlivých hostů v pořadech Otázky VM a Sedmička. Graf 22: Vliv moderátora na zástupce stran všechny pořady 0% 25% 50% 75% 00% ČSSD ODS KSČM KDU-ČSL US-DEU Nez.dem. Zelení ED nezař bez vlivu vliv na diskuzi Báze: 603 promluv moderátora; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9/2005 Z Grafu 22 je patrné, že v diskuzních pořadech ve 3. čtvrtletí roku 2005 byli z politických stran nejméně ovlivnitelnými hosty zástupci nejmenší vládní strany US-DEU, respektive jejich předseda Pavel Němec, který byl hostem Otázek VM a Sedmičky. Naopak největší respekt k moderátorovu způsobu vedení diskuze vykazovali zástupci neparlamentních politických stran Nezávislých demokratů (Vladimír Železný), Strany Zelených (Jan Beránek) a Evropských demokratů (Jan Kasl). Politici největších parlamentních stran ČSSD a ODS se nenechali ovlivnit ve 4, resp. 5% moderátorových promluv. Page 26 (Total 32)

27 Graf 23: Vliv moderátora na hosty Otázky VM 0% 25% 50% 75% 00% Exner Václav Němec Pavel Klas Jan Němcová Miroslava Bublan František Gross Stanislav Paroubek Jiří Gross Stanislav Grebeníček Miroslav Tlustý Vlastimil Buzková Petra Emmerová Milada bez vlivu vliv na diskuzi Báze: 69 promluv moderátora; Média: Otázky VM; Období: 7 9/2005 Z Grafu 23 je zřetelné, že nejhůře se Václav Moravec prosazoval v diskuzi s místopředsedou KSČM Václavem Exnerem a předsedou US-DEU Pavlem Němcem, kteří se nenechali ovlivnit v 9, resp. 8,5% jeho replik. Graf 24 sleduje stejné kritérium v pořadu Sedmička. Je z něho patrné, že nejméně respektovali autoritu Martina Veselovského předseda ODS Mirek Topolánek a místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, kteří se ve 28, resp. 27% moderátorových promluv nenechali ovlivnit a tíhli k vlastní seberealizaci. Na dalších třech místech nejhůře ovlivnitelných politiků se umístili zástupci ODS Vlastimil Tlustý, Ivan Langer a Kateřina Dostálová. Page 27 (Total 32)

28 Graf 24: Vliv moderátora na hosty NOVA 0% 25% 50% 75% 00% Topolánek Mirek Sobotka Bohuslav Tlustý Vlastimil Langer Ivan Dostálová Kateřina Němec Pavel Berdár Gabriel Rujbrová Zuzka Kalousek Miroslav Jandák Vítězslav Bendl Petr Paroubek Jiří bez vlivu vliv na diskuzi Báze: 676 promluv moderátora; Média: TV NOVA; Období: 7 9/2005 Graf 25: Kázeň jednotlivých hostů Otázky VM 0% 25% 50% 75% 00% Železný Vladimír Tlustý Vlastimil Klas Jan Gross Stanislav Emmerová Milada 6 7 Grebeníček Miroslav Ransdorf Miloslav Němcová Miroslava Kasl Jan Buzková Petra Jandák Vítězslav Beránek Jan neukázněný ukázněný Báze: 80 promluv hostů; Média: Otázky VM; Období: 7 9/2005 Page 28 (Total 32)

29 Graf 25 ukazuje, že nejméně ukázněným hostem Otázek Václava Moravce byl lídr Nezávislých demokratů Vladimír Železný, který se ve 49% snažil vyhnout konkrétní odpovědi na moderátorem položenou otázku. S ohledem na Graf 22 poukazující na vysokou míru, s níž Vladimír Železný respektoval autoritu moderátora v tom smyslu, že vyslechl jeho otázku, neskákal do jeho projevu atd., lze konstatovat, že předseda Nezávislých demokratů sice nechal Václava Moravce otázku položit a vyslechl ji bez přerušení, nicméně jen v 5% na ni skutečně odpovídal, zatímco v ostatních případech vedla jeho odpověď mimo intence položeného dotazu. Dalšími politiky, kteří v Otázkách Václava Moravce relativně nejčastěji nereagovali na moderátorovu promluvu adekvátním způsobem, byli politici ODS Vlastimil Tlustý a Jan Klas, již se ve 44, resp. 42% snažili vyhnout přímé odpovědi na otázku. Graf 26: Kázeň jednotlivých hostů Sedmička 0% 25% 50% 75% 00% Tlustý Vlastimil Topolánek Mirek Paroubek Jiří Dostálová Kateřina Sobotka Bohuslav Rujbrová Zuzka 8 3 Jandák Vítězslav Zaorálek Lubomír Kalousek Miroslav 5 46 Němcová Miroslava 4 39 neukázněný ukázněný Báze: 940 promluv hostů; Média: Sedmička; Období: 7 9/2005 Graf 26 hodnotí podle shodného kritéria konkrétnost hostů v Sedmičce TV NOVA. Vyplývá z něho, že nejméně ukázněnými hosty byli v rámci pořadu zástupci ODS Vlastimil Tlustý a Mirek Topolánek, kteří se v 55, resp. 44% svých replik uchylovali k nekonkrétním a vyhýbavým odpovědím. Jiří Paroubek, Kateřina Dostálová a Bohuslav Sobotka odpovídali shodně ve 38% svých promluv na moderátorovy dotazy vyhýbavě. Page 29 (Total 32)

30 7. Gender Z výsledků analýzy vyplývají zásadní údaje týkající se prostoru poskytnutému v diskuzních pořadech politického zaměření ženám. Výsledky naznačují, do jaké míry se jednotlivé televizní stanice snaží poskytnout vyvážené množství času a příležitostí k vyjádření vlastního názoru v daném typu pořadů rovnoměrně oběma pohlavím. Při nezastupitelné roli médií při odstraňování genderových stereotypů, které jsou elementárním faktorem pro nerovnoprávné postavení žen a mužů, z myšlení lidí, lze na základě analyzovaných dat ilustrovat, jak svou funkci média v dané oblasti plní. Graf 27 zachycuje zastoupení žen v diskuzních pořadech politického charakteru v českých televizích. Během třetího čtvrtletí roku 2005 se v jejich rámci objevilo žen. Celkově nejvíce žen ve sledovaném období diskutovalo v Otázkách VM (), relativně nejvíce pak v Sedmičce (20%). Z hlediska zastoupení političek jednotlivých stran byly nejčastěji pozvanými diskutujícími zástupkyně ODS, když Miroslava Němcová debatovala ve všech diskuzních pořadech a Kateřina Dostálová v Otázkách Václava Moravce a Sedmičce. Otázek Václava Moravce se účastnilo nejvíce nepolitiček: Blanka Říhová z oblasti zdravotnictví, ředitelka VZP Jiřina Musílková a politoložka Vladimíra Dvořáková. Graf 27: Zastoupení žen v diskuzích 0% 25% 50% 75% 00% Otázky Václava Moravce 32 7 Sedmička 2 3 Nedělní Partie muži ženy Báze: 66 hostů; Média: ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 7 9 /2005 Page 30 (Total 32)

31 8. Shrnutí Je možné konstatovat, že pořady s odpovídající mírou variability postihly nejvýraznější kauzy (CzechTek, Unipetrol), které vymezovaly základní koridor debaty s obecně společenskou tematikou v České republice. Ve sledovaném období byla s vyšším důrazem preferována agenda domácí. Zájem o zahraniční události byl vymezen problematikou teroristických útoků (Egypt, Londýn), situací v Iráku a Evropskou unií v obecné rovině. Oproti Otázkám VM a Sedmičce se tvůrci Nedělní partie s větším důrazem zabývali hospodářskou politikou státu. Vyšší účast zástupců neparlamentních politických stran a prezentace názorů odborné veřejnosti na konkrétní témata je nejpatrnějším indikátorem posunu Otázek VM od striktně politické diskuze. Sedmička i Nedělní partie si strukturou hostů zachovala charakter debaty vedené pouze mezi politickými názorovými póly. V diskuzním pořadu České televize se objevili předsedové tří neparlamentních politických subjektů: Jan Beránek (Strana zelených), Jan Kasl (Evropští demokraté) a Vladimír Železný (Nezávislí demokraté). Ostatní sledované pořady dávaly neparlamentním politickým subjektům prostor minimální (Vladimír Železný v Nedělní partii) nebo v případě Sedmičky žádný. Nejčastějšími hosty politických diskuzí byli ve sledovaném období Jiří Paroubek a František Bublan. Ve všech sledovaných pořadech dostala prostor pro vyjádření jako jediná žena Miroslava Němcová. V srpnu konfrontačnost Otázek VM klesla na 24% (červen 38%), což bylo zapříčiněno změněnou dramaturgií pořadu, v jehož rámci diskutovali kromě politiků odborníci z konkrétní oblasti. V září se průměrná míra konfrontačnosti vrátila na dubnovou úroveň (32%). V srpnu Martin Veselovský konfrontoval hosty s nepříjemnými otázkami v 35%. V září pak na rozdíl od Otázek VM míra konfrontačnosti klesla, a to na 28%. Václav Moravec přistupoval k zástupcům koaličních a opozičních stran s identickou mírou konfrontačnosti (30,5%). Martin Veselovský i Petr Šimůnek adresovali relativně více konfrontačních replik koaličním politikům než zástupcům opozice. Stranicky nezařazení politici (František Bublan a Vítězslav Jandák) odpovídali v Otázkách VM na nejvyšší poměr nepříjemných otázek (34%). Zástupci ODS a KSČM byli v Otázkách VM konfrontováni s nepříjemnými jevy v obdobné míře (3, resp. 30,5%). S externími údaji pracoval nejprecizněji V. Moravec, který odkazoval na zdroje svých tvrzení s 83% přesností. Přesnost M. Veselovského byla 79% a relativně nejvágněji s odkazováním na externí zdroje informací pracoval P. Šimůnek. Ve třetím čtvrtletí se u všech moderátorů objevilo relativně obdobné množství replik, které nebyly po formální nebo faktické stránce korektní (8 9%). Největší vliv na diskuzi měl v analyzovaném období Václav Moravec, jehož autoritu při vedení diskuze hosté respektovali v 92%. Martin Veselovský a Petr Šimůnek byli z hlediska tohoto kritéria méně úspěšní (87%). Nejúspěšnější byli v přerušování neukázněných hostů moderátoři Nedělní partie, již dokázali přerušit 68% nekonkrétních odpovědí diskutujících. Nejméně se z hlediska tohoto kritéria dařilo Václavu Moravcovi, který nechal 57% neukázněných odpovědí hostů bez přerušení. Page 3 (Total 32)

32 Celkově nejvíce žen se ve sledovaném období objevilo v Otázkách VM (), relativně nejvíce pak v Sedmičce (20% ze všech hostů). Page 32 (Total 32)