1. Státní energetická koncepce ČR a její dopady do podnikatelského prostředí

Transkript

1 1. Státní energetická koncepce ČR a její dopady do podnikatelského prostředí Energetika 2. Novela energetického zákona a novela zákona o hospodaření energií 3. Dobrovolné dohody o energetické efektivnosti v České republice 4. Evropský energeticko-klimatický balíček V souvislosti s podnikatelskou činností nabývá stále většího významu odvětví energetiky, a to především ve spojitosti s rostoucí spotřebou všech druhu energií ve světě a s tím souvisejícím jejím nedostatkem a tedy neustálým růstem cen. 1. Státní energetická koncepce ČR a její dopady do podnikatelského prostředí Cíle státní energetické koncepce Základním cílem je maximální energetická efektivnost, která spočívá v maximálním zhodnocování energie a tedy ve snížení energetické náročnosti tvorby hrubého domácího produktu. Preferovány do budoucna budou takové technologie, výroby a procesy, které maximálně zhodnotí spotřebovanou energii přidanou hodnotou HDP. Do uvedeného hlavního cíle dále patří snížení ztrát v dopravě, využívání kombinované výroby elektrické energie a tepla, využívání druhotných zdrojů energie, zvyšování úspor tepla v budovách, využívání energeticky úsporných typů spotřebičů, pohonných jednotek a maximální efektivnost rozvodných soustav. Dalším cílem je zajištění efektivity výše a struktury spotřeby prvotních energetických zdrojů. Mezi hlavní priority tohoto cíle patří dosažení maximální nezávislosti České republiky na cizích energetických zdrojích, podpora výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie, optimální využití všech vytěžitelných zásob hnědého i černého uhlí a dalších paliv a optimální využívání jaderné energie. V pořadí třetím cílem je zajištění energetické efektivnosti zahrnující efektivní využití energetických zdrojů v celém cyklu, to je od pořízení dopravy, skladování, přeměn až po konečné užití energie. S tím souvisí i další cíl, kterým je zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí. Posledním hlavním cílem je dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství. Státní energetická koncepce byla schválena vládou ČR dne Koncepce definuje priority a cíle České republiky v energetickém sektoru a popisuje konkrétní realizační nástroje energetické politiky státu. Součástí Státní energetické koncepce je i výhled do roku Státní energetická koncepce je výrazem státní odpovědnosti za vytváření podmínek pro spolehlivé a dlouhodobé bezpečné dodávky energie za přijatelné změny a za vytváření podmínek za její efektivní využití, které nebudou ohrožovat životní prostředí. Tento požadavek je naplňován stanovením legislativního rámce a pravidel pro chod a rozvoj energetického hospodářství. Státní energetická koncepce se aktualizuje na základě analýz současného stavu energetického hospodářství ČR, plnění cílů energetické politiky a s přihlédnutím k zahraničním zkušenostem, postupům a standardům Evropské unie. Při volbě priorit, cílů a souboru nástrojů Státní energetické koncepce byla respektovaná hlediska energetická, ekologická, ekonomická a sociální. Naplňování priorit a cílů Státní energetické koncepce vyhodnocuje Ministerstvo průmyslu a obchodu v tříletých intervalech ve formě informace pro vládu a v případě potřeby vypracováním návrhů na změnu Státní energetické koncepce. zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze dne 17. června 1993, oddíl A, vložka 8179 Bankovní spojení: ČS, a.s. Praha 4, číslo účtu: /0800

2 Naplňování Státní energetické koncepce a dopady na podnikatelské prostředí K zajištění cílů Státní energetické koncepce slouží celá řada nástrojů. Jedná se jednak o legislativní nástroje (zákony, prováděcí předpisy ve formě vyhlášek a nařízení vlád viz níže), periodické hodnocení cílů ze strany MPO, a dále např. o celou řadu programů vyhlášených příslušnými rezorty (MPO, MŽP, MMR, MD a dalšími). Příkladně lze uvést: Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2008, Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných zdrojů na léta , programy podpory výzkumu a vývoje včetně Národního programu výzkumu, ekologickou daňovou reformu, jejímž cílem je snížit spotřebu primárních zdrojů energie ekonomickými nástroji nebo zavedení systému obchodování s emisemi skleníkových plynů. Realizace Státní energetické koncepce ČR, která mimo jiné jak uvedeno výše, počítá s liberalizací trhu s elektřinou v návaznosti na požadavek EU, vyvolá ekonomické dopady do podnikatelské sféry, které by mohly být zmírněny přechodem na méně energeticky náročné výroby, využíváním alternativních zdrojů energie (dřevo, štěpky, biomasa), využíváním obnovitelných zdrojů energie, zavedením hospodárných dopravních prostředků na zemní plyn apod. Dopady do podnikatelské sféry přináší také růst cen paliv a energií, který v důsledku jejich nedostatků bude pokračovat. Zvýšení cen energií se promítne také v souvislosti s plánem Evropské komise na změnu systému v obchodování s emisními povolenkami na vypouštění emisí oxidu uhličitého. Potřeba změn, řešení nedostatku energií, možnosti rozvoje jaderné energetiky Státní energetickou koncepci je třeba aktualizovat z důvodu nových skutečností, které se v době jejího zpracování neprojevily a z části ani nemohly projevit, protože se jedná o jevy relativně nové. Jde zejména o nedostatek elektrické energie v Evropě a neustálý růst cen všech druhů energií, ke kterým přispívá i zavedení ekologické daně, růst cen ropy na světovém trhu, které se dostaly na historické maximum a nově též připravovaná změna v obchodování s povolenkami na vypouštění oxidu uhličitého. Tyto skutečnosti řadí do popředí nutnost rozšířit kapacity pro využívání jaderné energie k výrobě elektrické energie, což podmiňuje i výstavba nových bloků jaderných elektráren. Jak známo, tato výstavba je pozastavena na základě politického rozhodnutí vládnoucích politických stran a tato skutečnost je součástí koaliční dohody a programového prohlášení vlády. K řešení nedostatku energií ve značné míře může přispět jejich úspora. V tomto smyslu by bylo zapotřebí uvažovat o vyhlášení dalších programů úspor energií a důsledné prosazování zákona o hospodaření energií. Stránka 2 z 7

3 Optimalizace využití domácích energetických zdrojů, snižování energetické náročnosti energetických zdrojů Tyto otázky řeší Státní energetická koncepce ČR. Jde nejen o úspory primárních zdrojů energie, ale i o využívání obnovitelných zdrojů energie a úsporných zdrojů. S tím souvisí záměry na zvýšení podpor výroby kombinované energie (tepla a elektřiny). Pro snižování energetické náročnosti má význam rychlejší obměna domácích energetických zdrojů za úspornější zdroje v energetické třídě A. V tomto směru by se měla zlepšit osvětová činnost a stát by měl hledat způsoby, jak zvýhodnit výrobce úsporných energetických zdrojů, např. formou určitých pobídek. Možnosti ovlivňování cenového vývoje V tržním hospodářství jsou možnosti ovlivňování cenového vývoje státem velmi omezené, přestože se v úvodu Státní energetické koncepce uvádí, že stát má odpovědnost za mimo jiné přijatelné ceny energie. Cenu např. elektrické energie v České republice stanoví na návrh Energetický regulační úřad a podle prognózy by tato cena měla růst v následujících 3 letech v tuzemsku o cca 10 %. V souvislosti s celosvětovým nedostatkem všech druhu energií je růst jejich cen trvalý. Nově by ceny energie měly zdražovat též v důsledku změny v systému obchodování s povolenkami na vypouštění emisí skleníkových plynů, které půjdou do aukce. Dokončení transformace a liberalizace energetického hospodářství, legislativní a jiné nástroje Česká republika se řadí mezi členy EU, kteří jsou nejméně závislí na dovozech energie, a to především díky svému podílu pevných paliv a jaderné energie domácí produkce. Dovozy se omezují na zemní plyn a ropu z Ruska. Konečná spotřeba energie, které stále dominuje průmyslový sektor, se v letech mírně zvýšila poté, co v roce 1999 došlo k významnému propadu. Také se zvýšil podíl obnovitelných zdrojů energie, přestože stále zůstává pod průměrem EU. K úplné liberalizaci českého trhu s elektřinou došlo 1. ledna 2006, kdy poslední zbývající kategorie zákazníků, domácností, získaly možnost volit si svého dodavatele. Co se týče plynu, vznikla tato možnost všem zákazníkům s výjimkou domácností k témuž datu, přičemž domácnosti možnost volby dodavatele získaly 1. ledna Oba trhy zůstávají vysoce koncentrované a přechod zákazníků k jinému dodavateli je až doposud omezený. U elektřiny byl provozovatel přenosové soustavy ustaven jako samostatná společnost vlastněná státem, s plně odděleným vlastnictvím, zatímco distributoři pokrývající největší část trhu provedli právní oddělení svých činností, nikoliv však vlastnictví. V plynárenství bylo provedeno právní oddělení u provozovatele přenosové soustavy, přičemž u velkých distribučních plynárenských společností se mělo právní oddělení uskutečnit do konce roku Průměrné ceny plynu a elektřiny pro všechny zákaznické segmenty jsou v ČR pod celoevropským průměrem. ČR se potýká s vysokou hladinou intenzity emisí z energetiky a emisí CO2. Legislativním nástrojem výše zmíněné liberalizace je zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů a příslušné prováděcí předpisy. V současné době je v meziresortním připomínkovém řízení velká novela energetického zákona, o kterém je bližší zmínka dále. Stránka 3 z 7

4 2. Novela energetického zákona a novela zákona o hospodaření energií Novela energetického zákona Návrhy na úpravu zákona vycházejí rovněž ze zkušeností účastníků trhu s elektřinou a s plynem i státní správy s uplatňováním ustanovení zákona a směřují k odstranění nedostatků, resp. k upřesnění textu tak, aby byl jednoznačně a jednodušeji aplikovatelný. V neposlední řadě úpravy sledují zjednodušení povolovacích procedur a procesů při vstupu do podnikání v energetických odvětvích, při zřizování nových energetických kapacit, uplatňování opatření při nestandardních provozních stavech energetického systému atd. Novela by měla mít příznivé dopady do podnikatelského prostředí, neboť zjednodušuje některé procedury, jasně vymezuje práva a povinnosti a usnadní podmínky na trhu obchodování s elektřinou. Současně se novelou odstraňují i některé nepřesnosti a nejasnosti energetického zákona. Účinnost novely energetického zákona se navrhuje od V současné době se novelizuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Změny energetického zákona, které jsou předmětem předloženého návrhu, jsou vyvolány zejména směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného spotřebitele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS, č. 2005/89/ES o opatřeních pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury, č. 2004/67/ES o opatřeních k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a nařízení č. 1775/2005 Evropského Parlamentu a Rady o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám, které ještě nejsou do naší energetické legislativy transponovány. Novela zákona o hospodaření energií Zákon č. 406/2000 Sb., patří mezi nejčastěji novelizované zákony v energetické legislativě. Dne 1. ledna 2008 nabyla účinnosti další novela tohoto zákona, která vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 393/2007 Sb. Předmětem této novely jsou některá opatření na zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie, využití obnovitelných zdrojů energie a požadavky na ekodesign energetických spotřebičů. Z hlediska přínosů pro podnikání je významné jasné vymezení kontroly kotlů v bodě 10 novely, což v praxi znamená, že kontroly kotlů nad 200 kw mohou provádět jednak osoby splňující požadavky 10 tohoto zákona nebo osoby autorizované podle prováděcí vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu a přezkoušené tímto ministerstvem. V minulosti bylo v uvedené věci nesprávně odkazováno na prováděcí předpisy Ministerstva životního prostředí, což komplikovalo provádění kontrol kotlů. Další očekávané změny energetické legislativy Pro nejbližší období se očekávají legislativní návrhy týkající se návrhů prováděcích právních předpisů. V současné době byla v meziresortním připomínkovém řízení novela vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti způsobu určení množství elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a určení množství elektřiny z druhotných energetických zdrojů. Významná bude i nově připravovaná vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví kvalita paliv. Předešlé návrhy této vyhlášky byly podnikatelskou veřejností zásadně odmítnuty, neboť navrhované emisní limity pro obsah síry u tuhých paliv (hnědé uhlí) byly obtížně splnitelné, což by znamenalo faktický zákaz v používání hnědého uhlí jako paliva pro malá lokální topeniště. Stránka 4 z 7

5 3. Dobrovolné dohody o energetické efektivnosti v České republice Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s Nizozemskou agenturou pro energii a životní prostředí SenterNovem iniciovalo na konci roku 2007 zpracování návrhu Implementačního programu pro dlouhodobé dohody o energetické efektivnosti v České republice. Hlavními důvody pro zpracování návrhu Implementačního programu pro dobrovolné dohody v ČR je podpora procesu zavedení dobrovolných dohod motivovaných těmito okolnostmi: Jeden z hlavních cílů státní energetické politiky je výrazné zvyšování energetické účinnosti, která by vedla i k posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu. Tento proces vyžaduje podporu, která by byla v souladu s příslušnou legislativou EU i politikou ČR. Vláda České republiky počítá se zavedením ekologické daně od r v několika etapách. Tento proces může výrazně dopadnout na konkurenceschopnost průmyslu v ČR, pokud by nebyly poskytnuty daňové úlevy pro průmyslové podniky, které se zaváží k dobrovolným dohodám v oblasti energetické efektivnosti. Dobrovolné dohody v oblasti energetické efektivnosti jsou specifickou formou dobrovolných environmentálních dohod a jsou zaměřené na snížení spotřeby energie a s ní spojených emisí nebo na zvýšení energetické efektivnosti. Hlavní výhodou dlouhodobých dobrovolných dohod je to, že podporují aktivní přístup průmyslu k řešení problematiky ochrany životního prostředí. Zkušenosti ze zahraničí V souladu se zkušenostmi ze zemí EU, např. Nizozemska, kde dobrovolné dohody mezi vládou a průmyslem dosáhly velkého rozšíření, lze definovat zásadní předpoklady pro úspěšné uzavření a realizací dlouhodobých dobrovolných dohod. Tyto předpoklady jsou uvedeny jako desatero úspěšnosti dobrovolných dohod: 1. Dobrá vyjednávací pozice vlády pro uzavření dohod vláda má co nabídnout; 2. Vhodná integrace dohod do ostatních nástrojů státní politiky; 3. Jasné a měřitelné cíle dohody a definované časové kroky; 4. Vytvoření jasné metodiky pro přípravu, uzavření, monitorování a vyhodnocování dohod; 5. Správně nastavěná srovnávací základna (baseline) pro stanovení cíle; 6. Účast průmyslových odvětví či podniků zahrnujících významnou část spotřeby energie; 7. Poskytnutí finanční podpory pro přípravu dohod (energetické audity, studie proveditelnosti, poradenství); 8. Vytvoření funkčního právního a institucionálního rámce dohod; 9. Nezávislá verifikace výsledků; 10. Pravidelné publikování výsledků. (především z Nizozemska, Velká Britanie, Dánska, kde mají dlouhodobé dohody velkou tradici) ukazují, že v průmyslu (i v jiných sektorech), umožňují ekonomicky efektivní řešení a dovolují rychlejší zavedení energetických úspor do praxe, než bylo dosaženo legislativními opatřeními. Principem dobrovolných dohod je to, že na jedné straně stát uloží průmyslu nějakou povinnost a na druhé straně průmysl navrhne alternativní cestu splnění této povinnosti, která je pro něj výhodnější, což se zakotví formou podpisu v dobrovolné dohodě, jejíž podstata je více méně kolektivní. V případě neplnění předmětu dohody nastupují sankce, zpravidla vymáhání plnění původní povinnosti. Pro motivaci podniků k uzavření dobrovolných dohod je třeba, aby byla energetická účinnost zakomponována do přirozených motivačních pobídek ke změně chování, kterými mohou být: Ekonomické přínosy pro podnik (snížení nákladů za energii, snížení poplatku za vypouštění znečišťujících látek); Náhrada regulace dobrovolnými závazky; Možnost odpuštění daní výměnou za splnění určitého cíle k energetické účinnosti. Časový harmonogram implementace dobrovolných dohod: Stránka 5 z 7

6 4. Evropský energeticko-klimatický balíček Na základě evropského systému obchodování s emisemi (ETS) Komise navrhuje posílit v EU jednotný trh s uhlíkem, který bude zahrnovat větší množství skleníkových plynů (v současnosti je zahrnut pouze CO2) a do něhož budou zapojeni všichni největší průmysloví znečišťovatelé. Povolenky obchodovatelné na trhu se budou rok od roku snižovat, aby bylo do roku 2020 možné snížit emise v rámci systému ETS oproti úrovni z roku 2005 o 21 %. Odvětví energetiky, jež má na svědomí největší podíl emisí v EU, bude podléhat dražbě všech povolenek hned v okamžiku zahájení nového režimu v roce Jiná průmyslová odvětví, jakož i letectví, se budou do dražby všech povolenek zapojovat postupně. Lze však učinit výjimku pro odvětví, která jsou obzvlášť ohrožená konkurencí ze strany producentů v zemích, v nichž neexistuje srovnatelné omezování uhlíku. Dražby budou navíc otevřené, čímž bude každému provozovateli v EU dána možnost nakoupit povolenky v kterémkoli členském státě. Příjmy z ETS budou plynout členským státům a měly by podpořit EU na její cestě k ekonomice šetrnější k životnímu prostředí tím, že budou podporovány inovace v takových oblastech, jako jsou obnovitelné energie, zachycování a uchovávání uhlíku a výzkum a vývoj. Část příjmů by měla být rovněž směřována do rozvojových zemí, aby jim usnadnily přizpůsobit se změnám klimatu. Komise vychází z toho, že by příjmy z dražeb mohly do roku 2020 činit okolo 50 miliard EUR ročně. Evropský systém obchodování s emisemi, který již funguje čtvrtým rokem, se ukázal jako účinný tržní nástroj, který vytváří podněty ke snižování emisí skleníkových plynů. Systém v současnosti zahrnuje přibližně průmyslových zařízení po celé EU včetně elektráren, ropných rafinérií a oceláren která způsobují téměř polovinu emisí CO2 v EU. V rámci nového systému bude systémem ETS pokryto 40 % z celkového počtu emisí. Za účelem snížení administrativní zátěže se průmyslová zařízení produkující méně než tun emisí CO2 nebudou muset zapojovat do systému ETS. V odvětvích nespadajících pod ETS, jako např. budovy, doprava, zemědělství a nakládání s odpady, sníží EU do roku 2020 emise oproti úrovni z roku 2005 o 10 %. Komise pro každý členský stát navrhuje konkrétní cíl pro snížení emisí do roku 2020, přičemž v případě nových členských států navrhuje cíl pro jejich největší možné zvýšení. Tyto změny se pohybují v rozsahu -20 % až +20 %. Kromě vytvoření řádně fungujícího trhu se znečišťujícími látkami musí všechny členské státy neprodleně začít se změnou struktury spotřeby energie. Podíl obnovitelné energie v konečné energetické spotřebě EU dnes představuje 8,5 %, což znamená, že má-li být do roku 2020 dosažena hodnota 20 %, je zapotřebí průměrného zvýšení 11,5 %. V lednu 2007 vyzvala Evropská komise Radu a Evropský parlament, aby schválily: - nezávislý závazek EU dosáhnout do roku 2020 oproti úrovni z roku 1990 nejméně 20 % snížení emisí skleníkových plynů a usilovat o dosažení cíle 30 % snížení do téhož roku za předpokladu, že bude uzavřena rozsáhlá mezinárodní dohoda o klimatických změnách; - závazný cíl EU dosáhnout do roku % podílu obnovitelné energie, včetně cíle 10% podílu biopaliv. Evropská rada vyzvala Komisi, aby předložila konkrétní návrhy, týkající se mimo jiné také otázky, jak lze úsilí vedoucí k dosažení těchto cílů rovnoměrně rozdělit mezi členskými státy. Předložený balíček opatření je odpovědí na tuto výzvu. Zahrnuje soubor klíčových návrhů v oblasti jednotlivých politik, které jsou navzájem úzce propojeny. Mezi tyto návrhy patří: 1) návrh, kterým se mění směrnice EU o obchodování s emisemi (EU ETS); 2) návrh, jak členit úsilí o splnění nezávislého závazku Společenství ke snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi (jako např. doprava, budovy, služby, menší průmyslová zařízení, zemědělství a nakládání s odpady); 3) návrh směrnice pro podporu obnovitelné energie s cílem snáze dosáhnout obou výše uvedených cílů v oblasti emisí. Balíček zahrnuje další návrhy, jako např. návrh na právní rámec pro oblast zachycování a uchovávání uhlíku, sdělení o demonstraci zachycování a uchovávání uhlíku a nové pokyny pro státní podpory v oblasti životního prostředí. Tento balíček a návrhy Komise jsou k dispozici na této adrese: ( president/index_en.htm). Stránka 6 z 7

7 Za tímto účelem dnes Komise navrhuje pro každý členský stát individuální, právně vymahatelné cíle. Každý členský stát má k dispozici různé možnosti pro další vývoj využívání obnovitelné energie. Lhůty pro její zavádění bývají dlouhé, a proto by každý členský stát měl mít jasnou představu o tom, v jaké oblasti hodlá jednat. Způsob, jakým každý členský stát zamýšlí dosáhnout svých cílů a jakým bude co nejúčinněji sledován pokrok, bude stanoven v národních akčních plánech, jež mají členské státy připravit. Pokud se splní celkový cíl EU, budou členské státy s ohledem na obnovitelné energie moci přispívat k celkovému evropskému úsilí, a nebudou tak muset činit pouze na území vlastního státu. Tím by se umožnilo přesunout investice tam, kde je produkce zdrojů obnovitelných energií nejefektivnější, čímž by se náklady na dosažení cílových hodnot snížily o 1,8 miliard EUR. Návrh se také zabývá minimálním cílem 10 % podílu biopaliv na dopravě v EU, jehož má být dosaženo do roku Tohoto podílu bude muset dosáhnout každý členský stát. Vzhledem k tomu, že při plnění tohoto cíle hraje rozhodující úlohu udržitelnost, byla do směrnice začleněna odpovídající kritéria. Komise rovněž přijala nové pokyny ke státním podporám týkajícím se ochrany životního prostředí, které členským státům pomohou při vypracování udržitelné evropské politiky v oblasti klimatu a energetiky. Tyto nové pokyny rozšiřují ve srovnání s pokyny z roku 2001 rozsah projektů podpory a zároveň zvyšují míru podpory. Pokyny stanovují nové podmínky pro opatření státní podpory, které mají vést k posílení ochrany životního prostředí a k vytvoření potřebné rovnováhy mezi vyššími environmentálními přínosy na jedné straně a snížením případů narušování hospodářské soutěže na minimum na straně druhé. Nebude-li podpora cílená, nepřinese výsledky v oblasti ochrany životního prostředí a může mít za následek snížení hospodářského růstu v Evropské unii. Závazné cíle pro členské státy EU do roku 2020 Změna v emisích CO2 oproti roku 2005 (v sektorech nespadajících pod systém obchodování s emisemi) Podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové poptávce po energiích v roce 2020 AT % 34 % BE % 13 % BG 20.0 % 16 % CY -5.0 % 13 % CZ 9.0 % 13 % DK % 30 % EE 11.0 % 25 % FI % 38 % FR % 23 % DE % 18 % EL -4.0 % 18 % HU 10.0 % 13 % IE % 16 % IT % 17 % LV 17.0 % 42 % LT 15.0 % 23 % LU % 11 % MT 5.0 % 10 % NL % 14 % PL 14.0 % 15 % PT 1.0 % 31 % RO 19.0 % 24 % SK 13.0 % 14 % SI 4.0 % 25 % ES % 20 % SE % 49 % UK % 15 % Stránka 7 z 7