Výroční zpráva ZO 71/02 ČSOP UPOLÍN. za rok v Olomouci

Transkript

1 Výroční zpráva za rok 2011 ZO 71/02 ČSOP UPOLÍN v Olomouci

2 Český svaz ochránců přírody Český svaz ochránců přírody je největší nevládní organizace v České republice, která sdružuje zájemce o ochranu přírody a životní prostředí. ZO 71/02 ČSOP UPOLÍN Naše základní organizace 71/02 ČSOP Upolín Olomouc vznikla v lednu V současnosti se zaměřujeme především na dvě oblasti činnosti: 1) práce s dětmi a mládeží se zájmem o poznávání a ochranu přírody. Lid Medvědího potoka je náš oddíl mladých ochránců přírody. Již řadu let má kolem stovky členů. Podílíme se na akcích pro malé děti a jejich rodiče a pořádáme místní a krajské kolo Zelené stezky - Zlatého listu. 2) práce pro přírodu Pečujeme o lesní stromky, vyrábíme, vyvěšujeme a čistíme ptačí budky, monitorujeme a mapujeme výskyt vzácných živočichů, pomáháme s údržbou chráněných území. Při naší činnosti spolupracujeme s Domem dětí a mládeže Olomouc, Lesy České republiky a.s., ZO ČSOP Javorníček z Valašského Meziříčí a CEA MMO Sluňákov. Aktivity dětských kolektivů mop a některé naše další akce jsou významně podporovány Sdružením mladých ochránců přírody ČSOP a z prostředků MŠMT ČR. Další projekty podporuje Statutární město Olomouc Název organizace: ZO 71/02 ČSOP Upolín Adresa: Skřivánčí 23, Olomouc 9 upolin@upolin.com IČ: Bankovní ústav: Česká spořitelna a.s. BÚ: Výbor ZO: Kateřina Čechová předsedkyně, statutární zástupce Jaroslav Marx hospodář, vedoucí mop LMP Jana Burešová členka Daniel Dostál člen Zuzana Dubová členka Hana Roubalíková členka Ondřej Skopal - člen Lenka Calábková revizorka

3 MOP Lid Medvědího potoka Náš kmen Lid Medvědího potoka vychází z tradic oddílu založeného v roce 1980 na škole v Olomouci - Řepčíně (Ochránci přírody - později FFNI) a oddílu Šákimové (1989 v DDM Olomouc). Nezbytné zázemí máme v DDM Olomouc a zároveň jsme oddílem mladých ochránců přírody při 71/02 Českého svazu ochránců přírody Upolín v Olomouci. Lidem Medvědího potoka jsme se stali po poznání krásy a čistoty života Indiánů a přírody v okolí Medvědího potoka v Huslenkách. Je nás šest klanů. Mývali se scházejí v pondělí, Bzučiví medvídci v úterý, Blatouši a Blešivci ve středu, Mloci ve čtvrtek a v pátek Sklípkani. Vedoucí celého oddílu je Jaroslav Marx. Zaměření a cíle našeho oddílu Učíme se poznávat přírodu a cítit s ní. Učíme se správnému pobytu v přírodě. Chceme, aby bylo samozřejmostí, že patříme mezi oddíly, kde se nikdo nevyhýbá podílu na společné činnosti a práci, kde se na akcích např. nekouří, mluví slušně, kde členové oddílu jsou k sobě ohleduplní a vnímají přírodu, kamarády nebo lesní ticho, kde na vícedenních výpravách nepotřebujeme např. televizi ( vždyť kvůli ní jsme přece do lesa nejeli ). Je docela normální, že nás nerozhodí nějaký ten kopec a trochu deště či jiné nepohody, že kdekdo je tu kouzelník nebo čaroděj, mág šam napištum a že známe cesty do bájné Faerie a vrypy klínů a křivky tajemných run, dračích ryn, dévanágarí, alfavíty, tengwaru nebo složité obrázky Iximů UPOLÍN V ROCE 2011 V roce 2011 měla naše ZO ČSOP 11 členů registrovaných ve SMOP ČSOP. Ve výboru pracovali Kateřina Čechová (předsedkyně), Jaroslav Marx (hospodář, vedoucí mop LMP), Hana Roubalíková, Zuzana Dubová, Daniel Dostál a Jana Burešová. Revizorkou byla Lenka Calábková. Během roku proběhlo devět porad výboru a řada dalších pracovních setkání k zajištění našich akcí, vyšly čtyři Zpravodaje Upolínu a tři zpravodaje LMP Totolan Wi. V lednu proběhla inventura majetku organizace a nebyly shledány žádné nesrovnalosti. Pro přírodu Lesy dřeviny a ptáci V roce 2011 jsme vyrobili a vyvěsili v lesích spravovaných Lesy České republiky a.s. 10 ptačích budek a dalších přibližně 150 vyčistili. V lesích se staráme již o přibližně160 ptačích budek. Uskutečnili jsme 7 akcí zaměřených na čištění lesů, zaznamenáváme souřadnice budek pomocí přístroje gps. Skoro vše, co v lese děláme nás naučil Ing.Jiří Eichler z Lesů České republiky, a.s. Mezinárodní sčítání vodního ptactva a Akce Buteo V lednu jsme provedli sčítání na úseku řeky Moravy od Chomoutova přes Černovír do Nových Sadů a kolem Chomoutovského jezera. Celkem jsme pozorovali 11 druhů vodních ptáků a 30 dalších ptačích druhů. V lednu a v březnu jsme provedli druhé a třetí sčítání kání v Chomoutově a v listopadu první na trase opět u Chomoutova, pozorováno celkem 13 kání lesních. Pozorování u Chomoutovského jezera K nejzajímavějším druhům na řece Moravě patřili morčák velký a malý, kachnička mandarínská

4 Sledování výskytu ptactva v Rozáriu a Botanické zahradě Během roku jsme uskutečnili čtyři pozorování, výsledkem je již 71 zaznamenaných druhů. V listopadu jsme v areálu Rozária vyvěsili další ptačí budky pro drobné pěvce, celkem je jich 18 a jedna budka pro puštíka. Acrocephalus kroužkování ptáků v CHKO Poodří V červenci a v srpnu jsme pomáhali při kroužkování ptáků u Bartošovických rybníků. Bylo okroužkováno celkem 133 ptáků osmnácti druhů, nejvíce rákosníků obecných, zpěvných a proužkovaných. Pro veřejnost Během roku DDM Olomouc a naše ZO připravily a zajistily pro malé děti několik přírodou motivovaných akcí : Den Země pro nejmenší, Vítání ptačího zpěvu a Zajíc Pepík na podzim. Celkem přišlo asi 700 návštěvníků. Zajíc Pepík na podzim Den Země pro nejmenší Vítání ptačího zpěvu VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU Je 1. máj a mě ve 4:00 budí budík. Za okny padají provazy deště a s melancholickým plesknutím dopadají na chodník. V 4:44 už nasedám do autobusu a mířím do Řepčína. V hlavě mi stále zní verše:,,je brzké ráno, první máj, ranní máj je deště čas... Dál ale nemám čas už vymýšlet. Na zastávce mě čeká Ondra s maminkou a jedeme na Poděbrady. Stále hustě prší, a když prošlapáváme místo na síť, jsem mokrá až nad kolena. Přijíždí Honza Vidlař a začínáme natahovat. Za námi zpívá slavík a výsměšně na nás kuká kukačka, která pak na radu, aby přiletěla, až pude síť natažená, reaguje. Se sítí je však problém, když tu mi z kapsy začíná křičet dytík. Jarda Marx je nemocný a ti, co přišli na sraz, prý neví, co dál.to už je 6 hodin. Dnešní druhé překvapení, se kterým jsem nepočítala. Tedy počítala, ale v duchu jsem doufala, že nenastane. Pokusím se zachránit ještě co se dá. Ondrova maminka mě ochotně veze zpět do Řepčína a už vybíhám po cestě plné kaluží. Vodu mám snad i za ušima, ale nakonec přece jen lidi dostihuji. Je mokro a cesta k vodě je nějaká zarostlá. Devět lidí, kteří na mě čekali, obracím zpět a snažím se alespoň mluvit, i když pořádně nemůžu popadnout ani dech. Běžela jsem pěkný kousek, ale jak začínám slyšet zpěv slavíka a budníčka menšího, naráz se ve mně cosi rozpovídá. Občas vytáhnu knížku, která se i přes úzkostlivé snažení zachovat ji v suchu, namočila. Ptáků přibývá, a tak mluvím o pěnicích, strnadech, vrabcích kukačkách, a mnoha dalších, co jsme viděli i neviděli. Pozvolna se posunujeme na Plané loučky a pomalu přestává pršet. Nějak jsem zapomněla i na Ondru, který nám má přijít naproti. Už nekape a můžu vytáhnout peří. Lidem se snažím přiblížit, co to alespoň peří je. Bylo mi celkem jasné, že největšího úspěchu dosáhnou sametové soví letky. Nacházíme dvě rosničky a snažíme se přebrodit zamokřenou louku. Stejně jsem již mokrá od hlavy k patě, takže se na rozdíl od jiných se uklouznutí vůbec nebojím. Na parkovišti nám jde naproti Ondra. Odchyt se zrušil. Z hladiny štěrkopískovny Poděbrady přidáváme poslední ptáky. Ještě rozdat propagační materiály, loučení a jde se domů. Při zpáteční cestě jakoby všichni ptáci věděli, že už nejdou lidi. Připisujeme další druhy a konečně jsem se dočkala i rorýsů, ke kterým jsem si nachystala povídání. Snad tedy příště. Do závěrů o úspěšnosti se raději pouštět nebudu. Nechť ať ji ohodnotí sami účastníci. Katka Ševčíková Náš web a propagace činnosti Naše webová stránka prošla během roku drobnými úpravami. V roce 2011 ji navštívilo 2588

5 návštěvníků. Během roku vzniklo 8 cd,resp. dvd z akcí mop LMP a cd z MK a KK ZS-ZL Vydali jsme dvě samolepicí etikety (užovka podplamatá a netopýr velký) ukázka z našeho táborového pexesa Kouzelné údolí

6 Zelená stezka Zlatý list 8.4. jsme v areálu Rozária a Botanické zahrady uskutečnili místní olomoucké kolo. Místní kolo finančně podpořilo Statutární město Olomouc. Krajské kolo proběhlo také ve spolupráci s DDM Olomouc a Výstavištěm Flora Rozárium a Botanická zahrada v krásném areálu rozkvetlého parku za účasti 146 dětí. Uspořádání krajského kola finančně podpořil Krajský úřad Olomouckého kraje prostřednictvím DDM Olomouc. Obě kola podpořilo také MŠMT ČR a Lesy České republiky prostřednictvím SMOP ČSOP Praha. Děkujeme za pomoc také ČSOP Iris v Prostějově a Lesům České republiky (Ing. J. Eichler Lesní závod Hanušovice). Vše o místním i krajském kole si lze přečíst v našich sbornících vydaných v elektronické podobě. Na národním kole Zelené stezky - Zlatého listu si zástupci MOP LMP vedli velice dobře a získali krásné umístění v kategorii mladších i starších (2. a 1. místo v České republice). Ekologická olympiáda V květnu se zúčastnily Jana Skopalíková, Šárka Sperottová a Kamila Minaříková národního kola Ekologické olympiády. Náš oddíl v něm reprezentovaly moc pěkně, získaly 4. místo z celé České republiky. Mladí ochránci přírody Lid Medvědího potoka měl v roce členů. Na jeho smysluplné a pestré činnosti či její propagaci měli podíl tito členové Upolínu: Petra Barveníčková, Jana Burešová, Kateřina Čechová, Ondřej David, Daniel Dostál, Zuzana Dubová, Karolína Jašíčková, Jaroslav Marx, Robert Minařík, Michaela Poláková, Lenka Pustinová, Hana Roubalíková, Ondřej Skopal, Klára Mičunková, Jana Skopalíková, Filip Nevřala, Jan Mrozek, Kamila Minaříková a Šárka Sperottová, Šimon Hrbek, Jan Šrámek, Vojtěch Rudorfer, Kateřina Bundilová, Marie Zdráhalová, Kateřina Ševčíková, Anna Kikalová a Adam Braš. Řada z nich obdržela různé stupně Březových lístků (celostátní ocenění práce s dětmi a mládeží). Pro činnost oddílu také mnoho udělali rodiče dětí paní Marie Fojtíková, rodina Šrámkova, Holinkova a Kikalova a pan Karel Hubáček se společností Smart Capital,a.s. a tímto jim velice děkujeme! V roce 2011 se tzv. klany Lidu Medvědího potoka sešly na 202 schůzkách, proběhlo 29 jednodenních exkurzí či výprav a 10 vícedenních výprav, zapojili jsme se do všech brigád a akcí pro veřejnost, které pořádal Upolín a DDM Olomouc a uskutečnili Klubový den s rodiči dětí oddílu.. Putování rokem 2011 Je za námi další krásný rok strávený s přáteli v přírodě. Objevovali jsme, bádali, poznávali, tvořili, učili se, potkávali nové lidi, navštěvovali nová místa a vraceli se na ta stará. Jaký tedy byl rok 2011 očima našich členů? Čtěte a možná i vy zatoužíte objevit kouzlo a krásu míst, která nás provázela minulým rokem. Dík vám všem, kdož putujete s Lidem Medvědího potoka po stezkách přírody. Bělka Výprava na Průchodnici Jeskyni nedaleko vesnice Hvozd a Luká známe dobře, kolikrát už jsme tu byli během jarních nebo podzimních prázdnin, které trávíme na nedaleké základně u Ochozu. Průchodnice v zimě, to bylo ale něco nového. Přes tuhou zimu jsme vyrazili, vybaveni sněžnými lopatami na sjíždění kopců, sněžnými pláněmi z Rakůvky k větrnému mlýnu na Hačkách. Ten v mlze, obklopen závějemi sněhu, vypadal jako kulisa z nějakého tajemného filmu. Na oběd jsme dorazili na Průchodnici, svačinky jsme snědli opřeni o stěny tohoto skalního masivu, a pak už jsme se vrhli na prozkoumávání místních jeskyní a chodeb. Čekala nás jezevčí nora, jeskyně pavoučích kokonů a nádherná rampouchová výzdoba. Kopec s Průchodnicí jsme opustili, jak jinak než na lopatách. Zamířili jsme údolím k Ochozu a cestou si užili zimních radovánek. I když vše kolem zakrýval sníh, poznávali jsme naše oblíbená místa a těšili se, že se sem brzy podíváme. Takže na jarních prázdninách ahoj. Bělka

7 V lednu 2011 jsme se také zúčastnili akce Buteo, mezinárodního sčítání vodního ptactva, prozkoumali Ostravské doly a vydali se po proudu Bystřice. Čistíme budky v Mariánském údolí a na Svatém Kopečku V únoru 2011 jsme se vypravili zkontrolovat dvě naše trasy s budkami mariánském údolí a jednu na Svatém Kopečku. Na přelomu února a března jsme strávili jarní prázdniny na Ochoze a konečně jsme získali ztracený amulet, po kterém jsme pátrali již předchozí podzimní prázdniny. Hledání jara na Vápenici, v Grygově a Střeni V březnu 2011 nás čekala soví noc, opět akce Buteo a také beseda o fauně a floře údolí řeky Bystřice. Vyvěšovali jsme budky v rozáriu a hledali jsme posly jara v lomech u Grygova, na Vápenici a v lužních lesích u Střeně. Výprava do minulosti na Kartouzce Ráno jsme se sešli na hlavním nádraží, na autobusové zastávce č.11 v Olomouci. Jela s námi i slečna Vrbová a slečna Malinová z Anned Swynn. Všichni si rázem domysleli, že to bude netradiční výprava. Po příjezdu na Svatý Kopeček, se naše početná skupinka vydala směrem k ZOO, tu jsme ale přešli a zastavili se o kousek dál. Tam jsme se přemístili do dvacátého století, kdy byla ZOO založena, přestřihli jsme jednu stužku, která byla v knize slečny Malinové (každá stužka nám umožnila si přečíst kousek knihy a postoupit o jedno století zpět). Naším prvním úkolem bylo zachránit ZOO před zavřením. Měli jsme jen stádo vysoké zvěře, rozdělili jsme se na čtyři skupinky, naším úkolem bylo sponzorovat ZOO a dodat tam nějaká další zvířata. Nakonec jsme se dozvěděli, že ZOO stejně na čas přesunuli do Olomouce, ale my ji v našem příběhu zachránili. Tak jsme šli dál a následovalo přesunutí do devatenáctého století. Panu botanikovi z té doby, se tam rozsypaly poznámky, na kterých byly květiny. Tentokrát jsme dostali každá skupina tři papíry, na kterých byly napsány popisy těch květin, my jsme je měli přiřadit. Po docela úspěšném přiřazení jsme se vydali dál. Po každém přesunutí jsme se dozvěděli něco víc o tehdejší době, díky čarovné knize knížce. Potom jsme se přesunuli do osmnáctého století a měli jsme odhalit na mapě, kde se bude konat bitva, střet dvou armád, pruské a české, která hájí Olomouc. To bylo dost úspěšné. Potom jsme si dali menší sváču a pokračovali dál. Zastavili jsme se abychom postavili druhou nejstarší univerzitu v české republice (ve 2 skupinkách). A šlo se dál, to už jsme

8 byli v šestnáctém století. Cestou do patnáctého století jsme přišli o Béďu, který skákal a roztrhl si spodní ret, odešel s ním i Téda, Míša a Rosňa. Zastavili jsme se, abychom se pokusili přepálit provázek, tak jak Husité vypálili klášter na Kartouzce, nikomu se to nepovedlo, byli jsme už jen kousek od rozvalin kláštera Kartouzky. Kousek jsme se vrátili a poslepu, každá skupinka vedena nejstarším členem, jsme došli ke Kartouzce, přesně tak jak poslepu mnichové z Kartouzky utíkali před Husity. Lucka slavnostně dostala prvního medvěda, medvěda šamana. Tam jsme si hráli a přestřihli poslední stužku. Tam byla bílá stuha, kterou jsme propojili náš kruh, který jsme vytvořili kolem ohniště, nakonec na ni každý napsal, co se ten den naučil. Poté jsme to přečetli a schovali do zdí kláštera. Pak jsme nakopli batůžky a šli jsme směr Radíkov. Cestou, na malé planině, jsme si zahráli hru s šátky. Pak už nás jen čekala cesta domů autobusem. Byla to skvělá netradiční výprava. Štěpka V dubnu 2011 jsme také navštívili pstruží líheň pod Malým Rabštýnem, zúčastnili se místního kola Zelené stezky zlatý list, společně s oddílem Falco jsme navštívili Hranický kras, pomohli jsme při čištění řeky Bystřice, pořádali Den Země pro nejmenší, bádali v Jerezském údolí a v lesích okolo Střeně a o Velikonocích jsme si zahráli kuličky při Kuličkobranní. Paměti stromů V pátek po obědě vyrážíme z hlavního nádraží vlakem do Hoštejna do starého sídla u Tenkého potoka. Když jsme dorazili, vyvěsili jsme Blatouší vlajku a Mločí šátek, aby bylo znát, že jsme tu. Na začátku se musíme zabydlet a vybalit si. Samozřejmě si také musíme zahrát, než se začne něco dít. Zahrajeme si na mrzáky! K večeru se u dveří objevila pověst o starém moudrém druidovi, který tu kdysi žil. Ukryl do stromů tajemství krystalu Fluitu před Dodeky. Stromy teď občas promlouvají a povědí nám vždy jedno slovo toho tajemství. Zatímco většina z nás hraje dál na mrzáky, někteří chystají večeři. Poté se jdeme najíst, abychom měli dost sil. Všichni totiž tušíme, že se brzy začne něco dít. A taky že jo. Ale před tím si ještě jako dezert dáme štrúdl, který nám upekla maminka Pana Prezidenta. Potom k nám ale přišli dva lesní poutníci, kteří se, jak jsme později zjistili, jmenují Stará pryskyřice a Úskočný úsvit. Prý zde již dlouho bydlí. Nechají nás tu přespat, ale musíme jim pomoci zjistit celé tajemství krystalu. První slovo najdeme v lese na jednom z lístečků. Tento les ovšem stráží hlídka Dodeků. Lístky jsme posbírali a slovo našli, zjistili jsme však, že Dodekové nemají rádi baterky. Poté jsme dostali taky takové krystaly, ovšem rozložené. Musíme si je složit a dopisovat slova, jež získáme. Dnes toho už ale bylo dost, tak se musíme pořádně vyspat. Poté co jsme se ráno nasnídali, naštípali dřevo a nachystali se na dnešní velkou výpravu, můžeme vyrazit. Jdeme stejnou trasou, jako vždycky. Cestou bádáme. Hned pár metrů od áčka nacházíme květinu, kterou jsme určili jako rožec. Cestou dál pozorujeme mimo jiné svižníky, čolky horské či žluťáska řešetlákového. A taky želvu. Vypadá, že nás u stromu předešla a teď zná slovo jednoho stromu. Když ji budeme sledovat, určitě z ní vypadne. Vypadlo. A to doslova. Tak, další slovo známe a můžeme pokračovat v cestě. Po nějaké době přichází další slovo. Tentokrát patří na hnědou stěnu krystalu (má každou stěnu jinak barevnou). Musíme se dostat co nejblíže ke stromu? a když zvedne větev se slovem, musíme k němu rychle vystartovat a slovo mu vzít. Ale strom má oči a je nerad, když je u něj někdo moc blízko, takže to nemáme tak jednoduché. Slovo nakonec máme, a tak můžeme klidně pokračovat. O kus dál nás opět čeká slovo. Kouzelný pytlík je plný různých tvarů. My musíme spočítat kolik tvarů a jaké tam jsou. Tým, který je spočítá nejpřesněji, získá slovo. Potom jsme získali ještě jedno nebo dvě slova a pokračujeme. U douglasky si opět odpočineme a uděláme společné foto. Kousek nad sídlem si vyzkoušíme trochu magie, vyfotíme si střevlíka a scházíme k Áčku. Po osmikilometrové túře si musíme trochu odpočinout, a tak odpočíváme. A potom přichází na řadu další slovo. Budeme proti sobě v týmech hrát hru. Musíme postupně z komína vytahovat dřevěné destičky tak, aby komín nespadl. Který tým vyhraje, získá slovo. Všichni jsme byli napjatí a nervózní. Nakonec to nějak dopadlo. A jak jinak, než že po asi hodinovém odpočinku promlouvá další strom. Pokud nám na dvanáctistěnné kostce padne dvanáctka, můžeme přenést lžíci vody z ešusu do hrníčku. A ten musíme naplnit až po okraj. To bylo poslední slovo a teď již známe celé tajemství! Musíme najít kamzíka a sledovat ho až do jeho brlohu, kde má ukrytý poklad. Sice nám nějakou dobu pořád utíkal, ale nakonec nás dovedl až na určené místo a my teď máme jeho poklad. Doneseme ho do sídla a tam ho společně sníme. Jsou to totiž dobroty! Ale je tam i ten mocný krystal Fluit. Máme z toho radost. Splnili jsme, co jsme měli. A jdeme spát.

9 Ráno po snídani ještě uděláme závěrečnou společnou fotku, ale ještě než odjedeme, jdeme bádat. A našli jsme užovku obojkovou. Nejvzácnější plaz, kterého jsme tu tentokrát viděli. Máme čas, a tak si ještě nakonec zahrajeme na buldoky. Ale teď už je opravdu čas jít na vlak, takže AHÓÓÓJ! Šimon (Rumělka) V květnu 2011 jsme soutěžili na krajském kole Zelené stezky zlatého listu a pomáhali jsme na farmě v Polomí. Bílé Karpaty června se pár lidí od Bla Mlo Skl a Mýv mohlo přidat k Bzučíkoblešivčí výpravě do Bílých Karpat. Vyjeli jsme v pátek odpoledne pod vedením Bělky a její mamky, které spolu vytvořily dokonalou dvojici geograficky zdatných průvodkyní. Cílem víkendovky bylo zdolat nejvyšší vrchol tamního pohoří; Velké Javořiny (970 m n. m.) V odpoledních hodinách sobotního prosluněného dne se tak i stalo. Úspěšně jsme vystoupali a pak to pěkně spláchli kofolou. Akce to byla výborná, doprovázena netradičními hrami a rozlehlými karpatskými loukami, které byly plné pestrobarevných květů, jež byly všechny určeny. Snad se na takovou výpravu vydáme zase Se stejným sluncem v zádech. Kachna Objevujeme krásy Bílých Karpat V červnu 2011 nás navštívili kamarádi Kaštani z Českých Budějovic, vydali jsme se na Váté písky u Bzence a slavili jsme úspěch na národním kole Zelené stezky zlatý list, když naši starší zvítězili a mladší obsadili druhé místo. Anketa: Jaký je tvůj nejzajímavější zážitek z Nemetonu? Sysel: Asi zkouška cadwyrů. Jó to bylo super, jak jsem se na to mohl dívat. Na to, jak se nechávaj polívat vodou, trhaj kopřivy a snaží se troubit na roh. To bylo dobrý, no Osmák: Líbilo se mi na té bardské zkoušce tancování a pak jak je polívali tou vodou A pak na té 1. Noční bojovce jak jsme běhali Camzzza a Potápka: (Vidím Potápku, tak po ní skočím ) No tak jsme se schovávali před dětma, který měly být u ohně, a většina jich tam nebyla. Furt lítaly na záchod a my jsme potřebovali taky na záchod. Tak to bylo akční. Já jsem vždycky běžela tam, potom jsem se rozhlídla, jestli někdo nejde, pak jsem běžela zpátky, pak jsem viděla, že jde nějaký dítě, tak jsem úplně zalezla do stanu, zatáhla za sebou, pak jsem chtěla vylízt, ale to dítě neodešlo a přišly tam další čtyři. (Přichází Camzzza, přidává se ) Jo! Protože my jsme byly s Tryskou a převlíkaly jsme se v jednom stanu. A to bylo vždycky: Á, dítě! A Potápka přišla taky, tak my jsme vždycky hodily na sebe pláště a spacáky. (Potápka) Jo, já jsem stála před tím stanem a úplně jsem vždycky zaječela a skočily jsme zpátky. (Camzzza) Potom tam chodili za náma, že chcou bardíky, tak mi se jim vždycky schovaly, ale stejně nás potom našli. Veverčák: No, to je těžký Asi druidské zkoušky. Že to tam bylo takový pěkný, vznešený. A taky noční vycházky. Síta Z Nemetonu: Pod širákem Ke konci tábora jsme se my, Blatouši, rozhodli, že půjdeme spát pod širák. Jde s námi i Jarda. Po čtení a po večerce se nenápadně sbalíme, dáme dobrou noc ostatním vedoucím, kteří o tom samozřejmě musí vědět, a vydáváme se na předem určené spací místo. Dereme se ve tmě do kopce mezi stromy cestou osvětlenou jen dvěma baterkami. Listy pod nohama podkluzují a padají dolů po svahu. Přestože už je noc, je nám všem velmi teplo. Po asi deseti minutách, které trvaly věčnost, se před námi objevuje mohutný smrk, pod kterým budeme spát. Konečně. Deky a spacáky shodíme na zem, vyzujeme se a konečně si leháme. Rozvalení na dekách otvíráme balíček sušenek, který postupně koluje mezi všemi, co tu jsme. Hned jsou pryč. Je jasná noc, a tak jsou vidět hvězdy. Moc hvězd. A souhvězdí. Snažíme se je všechny určit. A jde nám to: Malý vůz, Velká

10 medvědice, Labuť, Orel, Lyra, Drak, Kasiopea První z nás už usínají. Jsou to dobří Blatouši. Ale nevydrží. Chvíli si povídáme, ale pak už usínáme všichni. Je krásně. Najednou, kolem třetí hodiny ranní, se všichni budíme. Někoho vzbudil ten silný vítr, který kolem nás teď proudí, někoho vzbudili ostatní. Nebe už vůbec není tak jasné, jako když jsme uléhali do trávy. Naopak, je skryté pod šedí velkých mraků a kolem silný vítr ohýbá stromy. Tohle nevypadá dobře. Musíme se sbalit a vydat zpátky do tábora. Ve tmě hledáme cestu, kterou jsme sem před několika hodinami přišli. Není to tak jednoduché, jak se zdá. Jednou jsme přešli odbočku a po pár chvílích stojíme před prudkým srázem dolů, který bychom tak tak překonali za denního světla, natož teď ve tmě. Nakonec jsme cestu našli a šťastně došli do tábora. Foukat sice nepřestalo, ale nebe je zase jasné jako předtím, takže už asi pršet nebude, a tak Bob, já Rumělka a Prezident dospíme zbytek venku na náměstíčku. Ostatní jdou do stanů. Šimon (Rumělka) V červenci a srpnu 2011 jsme se vydali na badatelskou expedici na Podyjí, někteří z nás se zúčastnili akce Acrocephalus a na konci srpna jsme odjeli na čtrnáct dní do dávné osady našich předků v hájích Nemetonu. Podzim v Grygově Koudelování jeřábů a buků v Jeseníkách V září 2011 jsme sbírali šípky pro naše hlodavce v lomech u Grygova a pomáhali jsme panu lesníkovi Koudelova jeřáby a buky v kopcích pod Vozkou. Podzimní Ochoz Po stopách Je tu 26. říjen a konečně nadcházejí podzimní prázdniny, které jdou ruku v ruce s podzimním Ochozem. Sešli jsme se ráno před DDM, kam spolu s námi dorazily i paní redaktorka Ester Snová, sestra Mamby a autorka již známému článku a slečna učitelka Haňule Nadšená. Vyrazili jsme vstříc Ochozu. Po dojetí jsme šli navštívit tři místní obyvatele: Bonifáce Paletku, Starou Mařu a Péťu Křižíka. Ti nám pověděli informace o dění v tomto kraji. Poznatky jsme sepsali, odprezentovali a vydali jsme se na lov Mařčiných zubrů, kteří Mařce utekli.některé kopytníky jsme však museli ztvárnit my sami. Po každém úkolu jsme dostali archeologickou památku. Večer za námi přišel Pan Pumpkin, rozdělil nám dýňová semínka a pověděl nám o dění v kouzelném lese. Skrývající se před upírkou jsme tedy ještě šli získat co nejvíc dýní a šli jsme spát. Dalšího rána jsme se vydali do přírody. Sbírali jsme listy na odpolední tisknutí, hráli hry a běhali k náramkovým bránám. Po obědě jsme na Lykovo doporučení nosili svačinky, k různým vykopávkám, v tom nám ale bránil Lojza a jeho banda. Až jsme jim všechno překazili, začali jsme otiskovat listy na trička či jinou látku a obtiskli jsme pokojovou vlajku. Večer nás čekalo Ochozské chytračení provázené Valerií. Proti našim 3 jednotlivým týmům nastoupili i obhájci Mařčini zubři. Po vypjatém logické souboji jsme se vydali na kutě. Na začátku třetího dne jsme zamířili k lesním galeriím Jindry Zpozakopca, které někteří hlídali a někteří se naopak vloupávali do cizích a zapamatovávali si obrazy. Dále jsme šli schovat naše ořechy v lese a vzápětí jsme vyšli naše i cizí hledat. Po odpočinku nás čekala další bojovka: navštěvovali jsme opět místní obyvatele Bohouše, Růžu a znovu Mařku.

11 Od nich jsme získali části zašifrované zprávy. Až po vyřešení jsme zjistili, že na poli na nás čeká Péťa Křižík s háďátky. Ti hlídají brambory, které potřebujeme na Velkou krumpli. Po jejich nasbírání jsme rozdělali oheň a naše kobzole jsme opekli. Ty jsme později spolu s porotou ochutnávali. Před spaním nás ještě čekal kmenový sněm. Čtvrtý den jsme po snídani chytali pašeráky přenášející Růžiny dýně. Po jejich dochytání jsme se odebrali do kouzelného lesa, kde jsme měli pochytatt rozličné duchy podle našich schopností. Duchové nám pak pověděli o stromě, u něhož je schován poklad. Ten jsme našli a vrátili jsme se na oběd. Nyní jsme měli čas vymýšlet naše nakonec velmi podařená divadla. Následovně jsme se mohli oddávat tancovačce, ale i čtení nebo hraní her. Poslední den, který pro některé začal půlnocí a některým v průběhu rána jsme uklidili, sbalili a nachystali se na odjezd. Před ním jsme se však šli projít ke kyselce, kde jsme si zahráli různé hry. Se vzpomínkami na krásně prožitých 5 dnů se vracíme domů. Prezident V říjnu 2011 jsme navštívili slavnost stromů v arboretu v Bílé Lhotě, pořádali jsme pro naše nejmenší stezku zajíc Pepík na podzim, strávili jsme krásný víkend v Rakoveckém údolí a vypravili jsme se do Poodří na Kotvici. Práce pro přírodu v listopadu 2011 Listopad 2011 se nesl v duchu práce pro přírodu, vyvěšovali jsme budky v rozáriu a vyčistili obě naše trasy na Svatém Kopečku, také jsme se vydali na Tři kameny a opět jsme sčítali káně v rámci akce Buteo. Konec roku na Chomutovském jezeře a koledování v Podomí Na konci roku jsme se vydali na pozorování na Chomutovské jezero, vánoce jsme oslavili již tradičním koledováním v Podomí, vyčistili jsme také budky na trase v Mariánském údolí a ozdobili vánoční stromeček pro zvířátka v lese na Svatém Kopečku.

12 Prosinec v Mariánském údolí a na Svatém Kopečku Ó, ptáci Bylo to tehdy začátkem ledna roku Povídala jsem si s přáteli z oddílu Lid Medvědího potoka o jikavcích, když tu nás překvapil zajímavý nápad. Co takhle v rámci našeho všeobecně na přírodu zaměřeného oddílu vytvořit skupinu, která by se orientovala hlavně na ptáky? Sešlo se nás tu několik, kterým přirostli opeřenci ze všech těch breberek a rostlinek k srdci nejvíce, tak proč to nezkusit alespoň na chvíli? Od slov nebylo daleko k činům. A ten osudný chladný čtvrtek jsme se pracovně nazvali Ó, ptáci, původně snad i ironický návrh se rázem nám všem zalíbil a tohle jméno nám vydrželo až doposud. Následně se začalo řešit, co asi budeme mít ve znaku. Ze tří možností vyhrála ta s dytíkem tedy dytík ve velkém, tiskacím O. Teď Vás určitě napadá otázka, proč zrovna dytík! Zkuste se na toto zeptat někoho z naší společnosti. Nejspíše se jen usměje a pokrčí rameny. Když jsme pak o prázdninách 2010 na táboře v Jizerských horách uskutečnili naši první schůzi a vymysleli zpravodaj, o jeho názvu se dlouho nepřemýšlelo. Mezitím se začaly rozrůstat naše webové stránky i Ó, ptačí členové. Nyní nás je přes deset a nemůžu říci, že by další adepti chyběli. Čas od času chodíme do Botanické zahrady v Olomouci, kde mapujeme ptačí druhy. Od roku 2005 jich je zaznamenáno 71. Tento krásný počet již stojí za pozornost, a tak jsme se rozhodli, že vybudujeme naučnou stezku. První snad více než polovina tabulí by se měla na místě objevit v dubnu, zbytek je v plánu dohotovit do konce roku. A o čem že bude? Především o ptácích, jací zde žijí, zmíněny budou i budky, které tam máme vyvěšeny a mnoho dalších věcí. Naše kroky vedou ale i za město, nejen na Chomoutovské jezero při sčítání kání nebo vodního ptactva. Jezdíme vypomáhat na kroužkovací akci Acrocephalus do Bartošovic.Spolu s oddílem se staráme o budky na Svatém Kopečku a v Mariánském údolí, anebo se jen tak jedeme podívat na vodní ptáky do Tovačova. Nebo i někam dál. A co říci závěrem? Třeba nás sami poznáte někde u rybníku Katka Ševčíková Většina naší činnosti je založena na dobrovolné práci členů (která v roce 2011 obnášela nejméně 3500 hodin), finanční náklady jsou hrazeny z účastnických poplatků nebo podpory a projektů Sdružení MOP ČSOP v Praze a Statutárního města Olomouce a daru společnost Smart Capital, a.s. Přehled hospodaření ZO 71/02 ČSOP Upolín v roce 2011 Příjmy Kč Výdaje Kč účastnické poplatky na akce spotřební materiál dotace SMOP ČSOP na činnost mop LMP a potraviny na akce dotace SMO na MK ZS ZL a KK ZSZL příspěvek SMOP na MK ZSZL a KK ZSZL 8771 potraviny na občerstvení 237 příspěvek SMOP ČSOP na činnost mop LMP 6724 drobný dlouhodobý materiál dary na ekologickou výchovu mop LMP ostatní služby členské příspěvky 6050 občerstvení na akci 2026 úroky 23,28 poplatky v bance 12 jízdné hromadnou dopravou pronájmy tábořišť, ubytování mzdové náklady celkem ,28 celkem Fotografie J.Marx, H.Roubalíková, O.Skopal, J.Skopalíková, O.Belfín Příspěvky K. Ševčíková a autoři článků v Totolan Wi Zpracovali J. Marx, H.Roubalíková Olomouc