Krasová geomorfologie

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krasová geomorfologie"

Aleš Pešan
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Krasová geomorfologie kras = soubor osobitých tvar a jev rozložených v krajin ve 2 úrovních - na povrchu - v podzemí termín kras - vyvinul se z výrazu karra (nebo karr), tj. kámen nebo skála (indoevropský prajazyk) slovinština: kras - lidové obecné oznaení pustého neúrodného povrchu Kras - toponymum; zkrasovlé kídové vápence - od Terstského zálivu do alpského podhí!!! matený nebo klasický kras kras - obecný odborný termín pro specifický typ reliéfu (krajinu) karsologie (event. karstologie) kras = soubor tvar reliéfu v krasových (propustných a rozpustných) horninách krasové horniny: uhliitanové (karbonátové) - rozpustné vodou obsahující CO 2 evapority - usazeniny vzniklé krystalizací ze slaných vod, v nichž se obsah solí koncentruje odpaováním (evaporací), nap.kamenná sl, sádrovec led významný faktor: textura horniny (porozita a puklinatost) Typologie krasu klasifikace: podle potu složek, které se podílejí na dosažení rovnovážné fáze rozpustného procesu v jednotlivých typech rozpustných hornin rozpouštní - poet složek: 3: hornina + voda + CO 2 kras poet složek: 4 a více: hyperkras 3: kras 2: parakras 1: pseudokras Cigna (1978, ) Typologie krasu hyperkras (4) - hydrotermální prostedí; dolomitické vápence, vápence v pobežních oblastech kras (3) - holokras -isté vápence merokras - dolomity, neisté vápence parakras (2) - bradykras - kvarcity, tufy - tachykras - sádrovce, kamenná sl hypokras (1) - led pseudokras (0) - syngenetický - lávové jeskyn - epigenetický - tektonické a erozní jeskyn Sádrovcový kras vznik fyzikálním rozpouštním anhydritu nebo sádrovce vedle karbonátového krasu patí mezi nejrozšíenjší litologické typy krasu rozpouštní sádrovce probíháádov 100 x rychleji než chemicky istého vápence nejdelší jeskynní systémy v sádrovcích: v Podolské vysoin na Ukrajin, kde dosahují délky více než 200 km (jeskyn Optimistieskaja pešera) Ledovcový kras kras v ledovcích vzniká vlivem ablace a psobením teplejších srážkových i tekoucích tavných vod Solný kras soubor krasových tvar vzniklých rozpouštní ložisek solí vodou, nejastji kamenné soli litologicky se jedná o evaporitový kras kamenná sl je ádov x rozpustnjší nežistý vápenec 1

!! matený nebo klasický kras kras - obecný odborný termín pro specifický typ reliéfu (krajinu) karsologie (event.

2 Krasová modelace vše podmínno strukturou píklad strukturního reliéfu pevládá podzemní odnos - krasový reliéf relativn vynívá nad nekrasové okolí krasový reliéf: povrchový - exokras podpovrchový - endokras krasovní CaCO 3 + H CO 2 Ca (HCO 3 ) 2 CaCO 3 - kalcit, nerost H CO 2 roztok H 2 CO 3 - vzniká rozpouštním atmosferického a zvlášt pdního CO 2 v prosakující vod - množství biogenního CO 2 v pd: 20 x víc než v atmosfée chudá krápníková výzdoba chybí pdní pokryv EXOKRASOVÉ TVARY Krasová planina - zbytek pvodn celistvého povrchu Škrapy - komplex drobných tvar vhloubených do skalního podkladu - korozn-erozní, koroze (infiltraní vody) - velikost: u nás (cm - desítky cm); J.Evropa (metry); tropické oblasti (do 10 m) - škrapová pole - morfologie: okrouhlé (podmínné pórovitostí) lineární - podmínné puklinatostí - podmínné hydrodynamicky ŠKRAPY - typy einové - lineární škrapy jeskynní; žlábky orientované kolmo na smr pohybu plošn stékající vody žlábkové pobežní obí - vázané na masivní, tlust vrstevnaté vápence; vžikovitý kras ( Kamenný les ve V ín) vže o prmru 1-20 m a výšce 1-35 m exhumované z 3H rudozemí (písk, jíl), na ploše 350 km2 Závrty - oznaení výrazné deprese na skalním povrchu rozpustných hornin nebo na povrchu jejich zvtralinových a sedimentárních pláš; vznik: fyzikáln chemické rozpouštní sufozí pdorys: oválný, prmr až 1 km (nejastji m) dno: otevené (zející) nebo zavené typy: aluviální (sufozní) nálevkovitý primární - disoluní (podmínny tektonicky) ícený Kotli závrtu podobná deprese obvykle skalnatá kotlovitá prohlube ve vysokohorských krasových oblastech slovinský pojem kotli pochází z vysokohorského planinového krasu v Julských Alpách vzniká táním snhu, v depresi, kde se hromadí sníh termokrasový - v oblasti permafrostu: 3 fáze: ujoa alas khonu cenot (z mayského výrazu dz onot= jeskyn s vodou) - studovité (ícené) závrty na dn zaplavené vodou 2

biogenního CO 2 v pd: 20 x víc než v atmosfée chudá krápníková výzdoba chybí pdní pokryv EXOKRASOVÉ TVARY Krasová planina - zbytek pvodn celistvého povrchu Škrapy - komplex drobných tvar vhloubených

3 Bogaz -(krasová ulice) - krasová deprese, pímoará, hluboká nkolik metr široká rýha na obou koncích otevená Polje - krasová deprese, výrazná, ploché dno, oválný nebo lalonatý pdorys Uvala - krasová deprese, menší, vtšinou spojením závrt Propast - svislái šikmá prohlube se skalními stnami v rozpustných horninách, jejíž vertikální rozmr pevyšuje horizontální Cocpit odvozený z názvu krasové oblasti Cockpit Country na Jamajce (cockpit = kohoutí jáma, aréna pro kohoutí zápasy) hust nahromadných primárních závrt (až 100 metr hlubokých) s nepravidelným, hvzdicovit lalonatým pdorysem píkrými (30 60º) skalními svahy konkávními (místy i rovnými) dny, pokrytými sutí nebo hlinitými sedimenty lalonatý pdorys: dsledek radiálních pítokových strží a rýh kuželovitá, místy izolovaná elevace kuželového krasu vzniká intenzivním vertikálním rozleováním povrchu karbonátových hornin v podmínkách humidního tropického klimatu elevace bývá relativn až metr vysoká Krasový kužel Mogot Mogot je výrazný vrch tvaru štíhlého kužele, vže, homole nebo kupy složený z karbonátových hornin s píkrými až svislými skalními stnami oblé vrcholy zvedá se oste nad plochou rovinou Hum Termín pevzatý ze srbochorvatštiny používaný zejména v Hercegovin izolovaný kuželovitý i vžovitý, obvykle skalnatý reziduální pahorek, vynívající nad úrove okolního krasového povrchu (napíklad dna polje). asto oznauje i svdecký vrch, budovaný zbytkem rozpustných hornin na nerozpustném podloží, nebo tvrdoš i suk (rozpustná vložka, vypreparovaná z nerozpustného souvrství) vr se používá pro hum synonymum hebená podle toponyma Hebená v Moravském krasu Krasová údolí výsledek korozníinnosti kombinované s erozní inností tekoucí vody na dn: ponory, vyvraky typologie: - podle geneze: alogenní (alochotnní) autochtonní - podle funkce: aktivní a neaktivní (suchá) slepá a poloslepá - podle tvaru: krasové kaony (Moravský kras: žleby) úvalovitá, visutá 3

oblasti Cockpit Country na Jamajce (cockpit = kohoutí jáma, aréna pro kohoutí zápasy) hust nahromadných primárních závrt (až 100 metr hlubokých) s nepravidelným, hvzdicovit lalonatým pdorysem píkrými

4 Endokras Vytváí se korozí a erozí podzemníásti krasových oblastí jeskyn: syngenetické - vznik souasn se vznikem horniny epigenetické krasové jeskyn: koroze erozníinnost vodního toku Jeskyn podzemní dutina zcela nebo z velkéásti omezená matenou horninou, v níž vznikla vlivem exogenních nebo endogenních proces nebo umle ve speleologii: dovoluje vstup a prchod lovku (prmr nad 50 cm) v hydrogeologii: umožuje turbulentní pohyb (prmr vetší než 5-15 mm) vývoj - nkolik fází (speleogeneze): fáze iniciální (zahajovací) - incepní subfáze - subfáze zárodeného rstu rozvojová degradaní etážová = patrová - nkolik propojených úrovní eforaní = trubicovitá (jeskyní chodba) hydrotermální - fyzikáln chemickou rozpustnou inností hydrotermálních vodních roztok o vyšších teplotách ledovcová x ledová (zalednná) - neúplná ablace ledu DENIVELACE Evorze - subtyp krasové eroze, výmol pi krouživém víivém pohybu (jámy, kotle, obí hrnce) eforace - proudní vody pod tlakem eforaní chodby egutace - výmolná innost skapávající vody Srdcové chodby jeskynní dóm - velký jeskynní prostor, vznik obvykle v prseících puklin a zlom chodby sifon - úsek jeskynní chodby, v nmž se jeskynní strop snižuje natolik, že se noí pod povrch jeskynní výpln (pevné nebo tekuté) polosifon krasový komín - válcovitá dutina vybíhající z jeskynního stropu vzhru vlivem modelace tavnými vodami z ledovce tzv. hladová voda puklinové chodby srdcový profil Píklad: jeskyn Na Špiáku 4

hydrogeologii: umožuje turbulentní pohyb (prmr vetší než 5-15 mm) vývoj - nkolik fází (speleogeneze): fáze iniciální (zahajovací) - incepní subfáze - subfáze zárodeného rstu rozvojová degradaní

5 Krasové prameny stálý epizodický - nepravidelný koncentrovaný vývr intermitentní - funguje v pravidelných intervalech estavela - intermitentní krasový pramen; stídav jeskyn výtoková a jeskyn vtoková podmoský - turbulentní vývr sladké vody; na dalmatském pobeží: vrulje (u Aurisina u Terstu m 3 /den) vauclusní [vóklízní]-výstupní pramen, vody vystupují ve velkém množství z hluboko položených jeskyní jeskynní dóm - velký jeskynní prostor, vznik obvykle v prseících puklin a zlom chodby sifon - úsek jeskynní chodby, v nmž se jeskynní strop snižuje natolik, že se noí pod povrch jeskynní výpln (pevné nebo tekuté) polosifon krasový komín - válcovitá dutina vybíhající z jeskynního stropu vzhru Krápníky - morfologicky výrazné druhotné tvary tvoené vápenným sintrem stalaktit (visící) stalagmit (stojící) stalagnát Nejdelší jeskyn svta Flint Mammoth Cave System 567 km stát Kentucky (USA) excentrika (1957) - nepravideln zprohýbané, gravitací neovlivnné krystalické sintrové výrstky heliktit - excentrický, tenký až vláknitý krystalický výrstek ze sintrových povlak Krasový cyklus teorie vývoje krasových oblastí (krasový cyklus): mládí zralost stáí (humy) Cvijic (1893, 1918), Davis (1930) nkterými autory považované za pekonané mládí: krasové tabule zralost: závrty úvaly polje; kaony stáí: humy jiný pohled: rzné krasové typy podmínné regionálními faktory Etapy vývoje krasové plošiny (tabule) úrove vodní hladiny 5

položených jeskyní jeskynní dóm - velký jeskynní prostor, vznik obvykle v prseících puklin a zlom chodby sifon - úsek jeskynní chodby, v nmž se jeskynní strop snižuje natolik, že se noí pod povrch

Podobné dokumenty

Krasová geomorfologie

Krasová geomorfologie kras = soubor osobitých tvar a jev rozložených v krajin ve 2 úrovních - na povrchu - v podzemí termín kras - vyvinul se z výrazu karra (nebo karr), tj. kámen nebo skála (indoevropský