Smíšek. šéfredaktorka Eliška Bauerová

Transkript

1 Smíšek Ahoj všichni! Nedávno jsem měla možnost konečně zhlédnout film Ďábel nosí Pradu. S potěšením jsem zjistila, že od Prady byla pouze první kabelka, kterou nesla Meryl Streep při úvodní scéně a objevila se tu i spousta různých modelů od návrhářských celebrit, po kterých by každá žena okamžitě sáhla. (Kdyby se tenhle film promítal v 3D kině. ), ale o tom jsem mluvit nechtěla. Děj se odehrává v prostředí redakce módního časopisu a musím říct, že postupy tam byly zcela jiné a poněkud násilné oproti těm našim. Naše redakce se neschází na žádnou radu a prostě ty články opravuje takové, jaké přišly. (Mít redakční radu je sice krásná věc, ale v našich podmínkách časově nezvladatelná. ) Ano, přiznávám, také nemáme stabilní uzávěrku a spoléháme na to, že články prostě dojdou na mail. Občas na to sice doplácíme tím, že vydáváme říjnové číslo v listopadu, ale snad vás na to zatím moc nepřišlo. Příspěvky do nových čísel nemusíme donášet ve třech kopiích, ale postačí pouze jedna jediná přes . Šetří to čas i přírodu. Neztrácíme čas vymýšlením a focením nápaditých obálek a doprovodných fotografií do nových čísel, protože tiskneme černobíle. Nevyčerpáváme přírodu každý měsíc 80ti stránkami o ničem, ale píšeme stručně, jasně a výstižně, abychom se vešli na našich pravidelných 4-5 listů. Nemusíme si do časopisů přidávat bezduché reklamy na celou stránku, protože nás nikdo nesponzoruje. Nemůžeme se navzájem vyhazovat, protože nemáme žádné smlouvy. Neženeme se za ziskem, ale píšeme pro hřejivý pocit z dobře vykonané práce. Ano, peníze kazí charakter. Netrápí nás průzkumy veřejného mínění o četnosti a nečetnosti časopisů, protože nežijeme zahaleni do optimismu a víme, že si Smíška přečte sotva třetina z vás. Můžeme klidně psát příspěvky s tématikou feminismu, neboť pro nás nepíše ani jeden příslušník mužského pohlaví. Smíme si každá psát články po svém, plné našich názorů, protože netrpíme cenzurou. Zároveň se nemáme za potřebí snižovat na bulvární plátek, i když nemáme soukromého vlastníka. A i kdybychom napsaly strhující článek o tom, že se budova naší školy stane terčem bombového útoku (i s přesným datem), nikoho z vás nejspíš nenapadne utíkat. Jsme totiž pouze nevinný školní zpravodaj, nad jehož osudem se začínají pomalu stahovat mračna. Čekají ho již pouze 2 vydání a poté je jeho osud nejistý. Ptáte se proč? Protože i přes všechny výše uvedené výhody se o osud tohoto časopisu stará pouze jedna jediná třída na škole, která to tady bohužel za pár týdnů zabalí. A proto se ptám:,,proč nemá nikdo zájem obětovat čas a napsat pár řádků o něčem zajímavém do našeho časopisu? Asi proto, že ho bere buď jako samozřejmost, nebo jako bezduchý výmysl učitelů. Ale co uděláte další školní rok s tím místem na nástěnce, kde visel dřív Smíšek? Dáte tam plakát Komety Brno či snad nějaké ultrasexy hollywoodské celebrity? Necháte to prostě jen tak? Prosím vás, jen to ne. Myslím, že si celá naše redakce vybudovala k tomuhle časopisu jakýsi vztah, a proto ho prosím zachovejte i do příštího roku. I kdyby měl vycházet jen jednou za čtvrt roku. šéfredaktorka Eliška Bauerová

2 Vtipy z lékařského prostředí Přijde chlap k psychiatrovi a ten se ho ptá: "Co by se stalo, kdybych vám uřízl jedno ucho?" "Neslyšel bych," odpoví pán. "Hm a co kdybych vám uřízl druhé ucho?" Pán odpoví: "Neviděl bych." "Prosím vás, co to je za nesmysl?" diví se doktor. "No, spadly by mi brejle." U lékaře: "Kdy vás to nejvíc bolí?" "Když dýchám." "Tak zatím nedýchejte a za tři dny se mi přijďte ukázat!" "Ty jdeš od zubaře a jsi tak veselý? To nechápu, že ti ten vyhlášený trhač zubů tak spravil náladu..." "No jasně, on tam nebyl." U očního: "Pane doktore, nevidím do dálky." Lékař vezme pacienta za ruku, přivede ho k oknu, ukáže na oblohu a ptá se: "Co vidíte?" Slunce. "Výborně. A teď mi laskavě povězte, kam dál byste ještě chtěl vidět? K doktorovi se připlazí pacient, který má nůž v zádech a naříká. Doktor na to: Nojo, chlape, ale dyť jsou dvě odpoledne, já zrovna končím, z toho dneska nic nebude. Přece mne takhle nenecháte!!! křičí zoufale muž s nožem v zádech. Máte pravdu, řekne lékař, vytáhne nůž ze zad, bodne mu ho do oka a říká: Dojděte si na oční, tam mají do čtyř. Přijde paní k psychiatrovi: "Posílá mě sem manžel, že prý jsem blázen! A to jen kvůli tomu, že mám ráda palačinky!" "Ale to je nesmysl, paní. Já například mám palačinky taky rád." "No, to je báječné, pane doktore, mohla bych vás na ně pozvat? Mám jich plnou půdu, tři pokoje, sklep a několik skříní!"

3 FILM BOX Zdareček! Pro tenhle měsíc jsem si vybrala český film Taková normální rodinka. Sami posuďte, jestli stojí za to se na něj zajít podívat. Pěkný počteníčko přeji. Kačis Režie: Patrik Haltr Hrají: Jiří Mádl, Eva Holubová, Marián Labuda, Monika Zoubková, Vanda Hybnerová, Žánr: Komedie Min.: 90 Byla neděle ráno 20. dubna. Já jsem se nechtěla před přijímacími zkouškami stresovat, a tak jsem se domluvila s kamarádkami a jely jsme do kina. Jediný film, který dávali v přijatelných hodinách, byla Taková normální rodinka. Tak jsme koupily lístky, popcorn a šlo se Je to typický český film, nenáročný na děj. Pojednává o trochu bláznivé české rodině, která vám možná v mnohém bude připomínat tu vaši. Celý děj se začne rozvíjet ve chvíli, kdy Kačka, nejmladší dcera, oznámí svému otci, že je těhotná a jak by se dalo čekat, není ani vdaná. Na žádost rodičů představí otce dítěte, mladičkého studenta vysoké školy, který se ovšem celé rodině vůbec nezamlouvá. Po absolvování několika prověřovacích zkoušek (například malování pokojíčku pro dítě) však všichni poznají, že z něho bude dobrý člen jejich rodiny. V tu chvíli se všechno začne odvíjet ke šťastnému konci a svatbě. Ale musím se přiznat, že mě tento film trochu zklamal. Chyběli mi momenty oživení a možná trochu dějové šťávy. Vše totiž bylo v jedné vlnové délce a nikdy nepřišel nečekaný zvrat. Zachraňovaly to sice vtipné scénky (hlavně ty se svéráznou babičkou), ale i přesto by to chtělo trochu víc energie. Názory vašich spolužaček: Danush: Takovej normální film Nenáročný a váš mozek (pokud nějaký máte) si odpočine. Nebýt dobrého hereckého obsazení, asi bych se unudila k smrti. Eldys: Souhlasím s Dankou. Je to fajn film pro vyplnění sobotního odpoledne. Moje očekávání splnil (nebylo moc velké), ale seriál byl lepší. Móňa: No Hezky jsem se u něj odreagovala Někdy mi přišlo, že sedím u nás doma. Já to vidím jako průměrný fajn film.

4 Fighting Sports S U M Ó Sumó je více jak tisíc let stará forma zápasu, která je považována za tradiční japonský národní sport. Cílem tohoto sportu je vytlačit soupeře ze středu kruhu, z vyvýšeného, jako cement tvrdého, hliněného zápasiště nebo ho donutit, aby se dotkl povrchu jakoukoli jinou částí těla než je ploska nohy. Zápasníci stráví první čtyři minuty v zápasišti důležitými rituály: dupáním, nafukováním se, mračením se a házením solí, které mají zahnat zlé duchy a demonstrovat jeho sílu. Pro sumó je typické nošení břišního pásu, který je skládaný, ovinutý kolem slabin a dále omotaný pevně kolem pasu a na zádech zauzlovaný. Během turnajů mají na pásu provázek, je zastrčený za první záhyb pásu, odkud pravidelně vypadává v zápalu boje. Během zápasů zápasníci usilují o to, aby byli pevní a neústupní. Díky použití toho správného chvatu se pak snaží dosáhnout toho, aby zablokovali, podrazili, zdvihli a především vyvedli z rovnováhy svého soupeře. Zápasníci Tradičně většina uchazečů o sumó pocházela z rolnických rodin. Zápasníci začínají se sumó kolem 15-ti let a svoji zápasnickou kariéru končí ve věku kolem 30 let. Vrcholoví zápasníci měří průměrně 185 centimetrů a váží 148 kilogramů, nejlehčí zápasníci váží kolem 102 kilogramů, nejtěžší okolo 239 kilogramů. Sumó je plné obřadností, vše v něm musí být vykonáváno velmi precizně. Například dampatsushiki, obřad stříhání vlasů. Zápasníci senioři prostřednictvím tohoto obřadu veřejně odcházejí do důchodu. Zápasník, který je oblečený do nejlepšího obřadního kimona, se slavnostně naolejovanými vlasy se posadí do středu zápasiště. Vedle něj stojí hlavní rozhodčí v obřadném turnajovém oděvu s pozlacenými nůžkami. A postupně k zápasníkovi přistupují jeden po druhém, přátelé, příbuzní, kolegové zápasníci, osobnosti a členové fan klubu, kteří vstupují do ringu, aby slavnostně odcházejícímu zápasníkovi odstřihli pramen vlasů. Stáje Cílem systému stájí (heva) v sumó je především výchova mladých zápasníků v seniorské šampiony. Stáj je nezávislou jednotkou. Každý profesionální zápasník sumó patří k jedné stáji, která je jeho domovem po celou dobu jeho zápasnické kariéry a často dokonce i po jejím skončení. Jedinou vyjímkou jsou ženatí, kteří smí žít mimo stáj se svými ženami a denně docházejí na trénink do stáje. Od června 1992 existuje celkem 44 aktivních stájí. Stáj je vedena pod absolutní kontrolou jediného bosse. Všichni bossové jsou původně seniorští zápasníci a členové Japonské asociace sumó. Stáj, kterou vedou, je většinou stáj, za kterou předtím zápasili. Jejich povinnosti nikdy nezahrnují vaření či uklízení pro zápasníky. Tyto a další domácí práce vykonávají žáci a níže postavení zápasníci. Náklady na chod stáje jsou hrazeny z pravidelných dávek od Japonské asociace sumó a z darů fanoušků stáje.

5 Výcvik Den začíná ve 4:00 nebo v 5:00 pro nejmladší, nejníže postavené zápasníky, kteří připraví ring a začínají cvičení. Čím výše v hierarchii je postavený zápasník, tím déle může spát. Fyzickým předpokladem k dosažení úspěchu v sumó jsou rovnováha, hbitost a pružnost spojené s několika dalšími schopnostmi a co možná nejníže umístěným těžištěm. K tomu, aby bylo tohoto všeho dosaženo, zápasníci takřka neustále provádějí tři tradiční cvičení: shiko, teppo, a matawari. Ke cvičení shiko je třeba postoje s široce rozkročenými chodidly, hluboce se nadechnout, naklonit se tělem na levou stranu, zvednout pravou nohu co nejvíce do strany a co nejvíce do výšky, a poté dupnout s hlasitým vydechnutím. Celá akce se opakuje s levou nohou a tak pořád dokola. Začátečníci by měli cvičit shiko minimálně 500 krát denně. Matawari vyžaduje sezení na zemi v nohama roztaženýma co nejvíce do šířky, čím blíže k 180 tím lépe. Pak se zápasník snaží předklonit co nejvíce k zemi a přitisknout se k ní celou horní částí těla, od pupku až k lícním kostem. Seniorští zápasníci pomáhají těm méně zdatným tím, že se jim postaví na záda, což je skutečně velmi bolestivá procedura. Teppo znamená bijící koš - dřevěný sloup zatlučený do země, do kterého zápasník bije otevřenou rukou střídavě z levé a pravé strany. To aby zlepšil své schopnosti načasování a koordinace. V 11:00 se zápasníci vydají do koupele, nejdříve senioři, kteří jsou pak následováni mladšími zápasníky. Následuje přesnídávka, první a nejhojnější jídlo celého dne. Toto jídlo se skládá z chankonabe, vysoce kalorického jídla složeného především z mořských chaluh a dále z kuřecího, vepřového a rybího masa, tofu, fazolových lusků, zelí, mrkve, cibule, a další zeleniny. Seniorští zápasníci jedí mísy a mísy této směsi společně s miskami rýže, které zapíjejí pivem; mladší zápasníci jedí to, co zbude po starších. Vždy, když zápasník opouští stáj, musí být úhledně oblečen do kimona, a jeho vlasy, jsou-li dostatečně dlouhé, musí být pečlivě potřeny olejem, učesány a svázány do tradičního účesu. Sumó a zbraně Zápas sumó představuje ušlechtilý boj beze zbraní, kdy o vítězi rozhoduje výhradně fyzická a psychická síla, obratnost a předvídavost. Jedním z gest při slavnostním zahajovacím ceremoniálu a následně během rituálního rozcvičení před každým zápasem je upažení a tlesknutí na znamení toho, že zápasník neskrývá žádnou zbraň. Vyjímkou je zbraň, která se nachází v zápasišti téměř po celou dobu turnaje. Jedná se o malý meč tantó, který nosí rozhodčí za pasem. Představuje dávnou tradici podle které byl rozhodčí nejvyšší třídy v případě, že se dopustil při rozhodování chyby, povinen spáchat s pomocí tohoto meče sebevraždu seppuku. V dnešní době rozhodčí namísto toho požádá o odchod do důchodu, přičemž jeho žádost je zpravidla zamítnuta.

6 Nejkrásnější citáty o přátelství Není tak těžké za přítele umřít, jako najít takového, aby to umírání stálo za to. Přátelé jsou jako andělé, kteří tě zdvihnou, když naše křídla zapomenou létat. Bez přátel není štěstí, ale bez neštěstí nepoznáme přátele. Přátelství založené na obchodu je mnohem lepší než obchod založený na přátelství. S přáteli je to jako s melouny: musíme to stokrát zkusit, než najdeme jeden dobrý. Máš-li dobrého přítele, máš víc než on. Láska může zemřít na pravdu, přátelství na lež. Když se nám vede dobře, znají nás naši přátelé, když se nám vede zle, známe zase my je. Nikdy nic nevysvětluj! Přátelé to nepotřebují a nepřátelé vám i tak neuvěří.

7 CESTA EVROPOU tam a zpět na pár řádcích Zdravím. Opět se na nás z televize, z rádia nebo z novinových plátků hrnou reklamy na last minute pobyty. Od Chorvatska snad až po Austrálii je nabídka široká. Zaměřila jsem se na ostrovy Středozemního moře. Kdo letos nikam nevyjede, může cestovat alespoň prstem po mapě Danush Sicílie Stát: Itálie Hlavní město: Palermo Rozloha: km² Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 199/km² Je největší ostrov ve Středozemním moři. Je jednou ze seizmicky nejaktivnějších oblastí Evropy. Nejvyšší horou je Etna (3370 metrů). Další dnes už nečinné sopky tvoří souostroví Liparských ostrovů. Další aktivní sopkou je Stromboli. Sicílie je země především hornatá. Nejúrodnější část země se rozkládá mezi Etnou a Syrakusami a její rozloha se blíží 430 km². V provincii Trapani je velmi úrodná půda vhodná pro pěstování vinné révy. Největšími řekami jsou Salso a Platani, ale v létě téměř vysychají. Podnebí na Sicílii je typicky středomořské. Léto je horké, zima krátká a mírná s občasným deštěm. Průměrná teplota je 17 C. Sardinie Stát: Itálie Hlavní město: Cagliari Rozloha: km² Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 68/km² Je druhým největším ostrovem Středozemního moře, ležícím mezi Apeninským poloostrovem, Španělskem, Korsikou a Tuniskem. Zároveň druhý největší italský ostrov je značně hornatý s členitým pobřežím. Podmínky pro turistiku v horách jsou velmi omezené především pro neprostupné porosty. Povrch se vyznačuje oblými tvary. Členitější je východní část ostrova, zvlášť pobřeží. Nejvyšším vrcholem je La Marmora (1 834 m). Korsika Stát: Francie Rozloha: km² Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 30/ km² Je 4. největším ostrovem ve Středomoří. Svým tvarem připomíná zaťatou pěst se vztyčeným palcem. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Nejvyšší horou ostrova je Monte Cinto, které dosahuje m nad mořem. Oficiálním jazykem je francouzština, hovoří se tu ale často italsky a také korsicky. (Původní jazyk byl dlouhá léta zakázán, ale dnes se běžně vyučuje na středních a vysokých školách.), korsika se může pyšnit místem narození Napoleona Bonaparte a nedotčenou krajinou a množstvím ledovcových jezer.

8 Části ostrova jsou zapsány v UNESCO. Ostrov je znám pro své bělavé pláže a čisté moře (délka pobřeží je km.), což ho řadí mezi častý cíl turistů. Malta Hlavní město: Valletta Rozloha: 316 km² Počet obyvatel: Hustota zalidnění: ob. / km² Maltské souostroví leží ve strategické poloze ve Středozemním moři, 95 km jižně od Sicílie a 290 km východně od Tuniska. K Maltě náleží i tři neobydlené ostrůvky Cominotto, Filfla Island a St. Paul's Island. Ostrovy jsou reliktem dřívějšího pozemského spojení mezi Afrikou a Evropou, které bylo před asi lety přerušeno vzestupem mořské hladiny. Převážná většina pobřeží všech ostrovů je skalnatá. Nejvyšším bodem je Ta'Dmejrek (253 m). Geograficky i geologicky náleží Malta k Evropě. Malta má silně omezené zásoby sladké vody - podle údajů OSN je na vodu nejchudší zemí na světě. Klimatické prostředí je typické pro tuto oblast Středozemního moře: mírné, vlhké zimní období a horké léto s prakticky žádnými vodními srážkami. Kréta Hlavní město: Iraklion Rozloha: km 2 Ze severu ho omývá Krétské moře (jižní část Egejského moře) a z jihu Středozemní moře. Kréta je hornatý ostrov, nejvyšší hora Psiloritis má m n. m. Severní pobřeží je pozvolné, na jihu je však strmé a jsou tam útesy. Na Krétě je poměrně sucho, za rok tu spadne jenom 500mm srážek, většina z nich v zimě. Teploty i v zimě zřídkakdy na pobřeží klesají pod 10 stupňů, zatímco na horách může ležet sníh ještě v květnu. Podle starořeckých mýtů je Kréta považována za místo zrození Dia - vládce olympských bohů. Kypr Hlavní město: Nikósie (Lefkosíe) Rozloha: km² Počet obyvatel: Hustota zalidnění: 84 obyv. ob. / km² Kypr je ostrov ve východní části Středozemního moře. Je to třetí největší ostrov ve Středozemním moři. Nachází se 113 km jižně od Turecka a přibližně 120 kilometrů západně od syrského pobřeží. Geograficky náleží k Asii, kulturně však k Evropě. Ostrov je fakticky rozdělen na dvě části: 1. území skutečně ovládané mezinárodně uznávanou Kyperskou republikou (jižní část ostrova), 2. území ovládané pouze Tureckem uznanou Severokyperskou tureckou republikou (severní část ostrova), Podle řecké mytologie byl ostrov sídlem starořecké bohyně Afrodíté. Afroditin ostrov

9 Akce školního parlamentu Dne 1.4. se na naší škole uskutečnil Aprílový den aneb co máš v hlavě i na hlavě. Žáci si přinesli zajímavou, netradiční pokrývku hlavy nebo si vytvořili bláznivý účes. Účastníci se sešli o velké přestávce na školním dvoře, kde jejich módní kreace hodnotila odborná porota a nejlepší samozřejmě odměnila. V úterý 22.dubna, tedy na Den Země, se uskutečnilo soutěžní dopoledne.třídy soutěžily ve spoustě praktických disciplín týkajících se ekologie, zdravovědy, přírodopisu, zeměpisu, atd. Po obědě školní parlament uspořádal na hřišti dopravní soutěž, při které děti závodily na kolech a koloběžkách, vyzkoušely i jízdu obratnosti a orientaci na křižovatce. Nejlepší byli odměněni diplomy a sladkostmi. Témata, která řešil školní parlament SKŘÍŇKY péče o pořádek ve skříňkách i okolo nich ODPADKY neschopnost, lenost žáků vyhodit obaly, slupky, žvýkačky do všudypřítomných odpadkových košů NÁSTĚNKY ničení nástěnek hulváty, kteří sami pro školu nic neudělají MOZEK ROKU vyhlášení soutěže o nejlepší žáky školy PRAVIDLA SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ VE ŠKOLE Školní parlament vás prosí, pokud máte nějaké nápady, návrhy,informace, články do časopisu, noste je pí uč. Kulové nebo Elišce Bauerové.

10

11 Zdravím podruhé, Osobností pro tento měsíc nemohl být nikdo jiný, než čím dál tím víc populárnější osobnost naší školy Mirek Mička. Svým charakteristickým přístupem se vypracoval na nejoblíbenějšího hlasatele zpráv školního parlamentu Hawai. A co se týče školních hlášení, začíná pomalu trumfovat i zprávy o rybářském kroužku. A to už je co říct. Eldys 1. Co bylo hlavním podmětem k tomu, že jsi začal vysílat zprávy z parlamentu? To bylo z donucení! (smích) Ne, domluvili jsme se s Johanou, že to zkusíme. A jsem za to rád. 2. Máš při vstupech trému? Ne. 3. Připravuješ si řeč dopředu, nebo jde o čistou improvizaci? Ne, vždycky si to předtím napíšu na papír. 4. Kdo z nich je nejlepší? Eben, Mareš nebo Dušek? A Proč? Podle mě určitě Dušek. Proč by ne? 5. A teď něžné pohlaví Kostková, Kočičková nebo Něrgešová? Určitě Kostková. S tou jsem dokonce i mluvil. 6. Pááni! A kde? No potkal jsem ji v Brně, byla to spíš náhoda. 7. Jaké rádio (stanici) posloucháš nejraději? Frekvence 1 a Kiss Hády. Střídám to. 8. To máš v tom případě určitě oblíbeného moderátora. Koho? Jitka Asterová. Líbí se mi její pořady. 9. A co konkrétně se ti na nich líbí? No, zkrátka stojí za to. 10. Jaká je tvoje oblíbená hudba? Nemám oblíbený styl. Tak nějak to kombinuju. Proto taky ty dvě oblíbené stanice. 11. A co tvůj životní cíl? Chtěl bych pracovat jako zdravotník v sanitce. 12. Sanitka? A co takhle práce v rádiu? Být moderátorem by mě samozřejmě bavilo. Dělat tam ale DJ, to bych nemohl. Skoro nikdy si nezapamatuju názvy písniček. 13. Kdybys měl možnost jet se svojí třídou kamkoli na výlet, kam by to bylo? Do Anglie. Možná i proto, že já sám jsem tam bohužel nebyl.

12 Music, která vás baví!!! Ahojky lidičky! Pokud se vám minulý průřez legendárních skupin líbil, tak pro tenhle měsíc tu pro vás mám další, jen místo skupin jsou tady hudebníci, kteří podle mě stojí za zmínku. Každý z nich je zástupcem jiného žánru a každý z jejich životů je zajímavý a něčím výjimečný. Tak doufám, že se vám to bude líbit. Kačka Elvis Presley Narodil se v americkém městě Tupelo. Se zpěvem začal v kostelní sborech a ve svých 18 letech si pořídil dvě soukromé skladby určené pro jeho matku. O rok později nahrál singl That s right mama, který sklidil úspěch v místním rádiu. Vyjdou mu další dva singly a on absolvuje svoje první koncerty. V roce 1955 se začne být více slavný i v Americe. Zásadní zlom znamená hit Heartbreak hotel, který zaujme první příčky jak v amerických, tak i v anglických hitparádách. Následuje spousta dalších stejně úspěšných hitů a v roce 1956 Elvis získává svou první roli ve filmu. V roce 1960 nastupuje do armády. O 7 let později se oženil, ale 5 let na to se rozvedl. Jeho popularita klesala, ale na sklonku desetiletí zase narostla.v roce 1975 dostal cenu Grammy za píseň How Great Thou Art. Dne za doposud nevyjasněných okolností umírá. Jimi Hendrix Narodil se v Seattlu. Na kytaru hrál od svých 12 a byl ovlivňován hlavně hudbou černošských kytaristů. V době vojenské služby se potkává s Bilym Coxem a v následujících dvou letech působí v mnoha skupinách. Po skončení vojny v roce 1962 se podílí na vzniku mnoha alb. O tři roky později zakládá R n B kapelu a o rok na to odjíždí do Londýna, kde vzniká trio Jimi Hendrix Experience. V prosinci vychází 1. singl Hey joy a sklidí nečekaný úspěch. V roce 1967 absolvuje svoje první turné po Anglii a sklízí úspěch, jak svým výstředním vystupováním, tak hlavně svou originální hudbou a mnohoznačnými texty. V roce 1968 se trio rozpadá, ale za rok opět vystupuje na legendárním festivalu Woodstock. V roce 1970 Jimi v Londýně umírá. Rok po jeho smrti vychází poslední album The Cry of Love. Bob Marley Narodil se na Jamajce. Jeho první nahrávky vznikají v roce 1961, když je mu pouhých 16 let a o rok později se singl One more cup coffee stává hitem. V roce 1963 zakládá skupinu Wailers. V roce byl 1966 uvězněn za kouření marihuany. Následně se Wailers obnovují a přiklánějí se k rastafariánské víře. V roce 1974 se Marley se svou skladbou I shoot the sheriff na první příčky v amerických hitparádách. Následující rok se deska Natty Drese proslavuje v Americe a skupina se poprvé objevuje pod názvem Bob Marley & Wailers. Prosazují se v Anglii a Bob se stává světovou hvězdou. V roce 1976 je na něj spáchán nezdařený atentát a Bob až do roku 1978 pobývá na Floridě. V roce 1981 umírá v Miami na rakovinu.