Vybrané těžké kovy v plodnicích stopkovýtrusých hub v Krkonoších a okolí Třince
|
|
- Monika Černá
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PACNER M. 2005: Vybrané těžké kovy v plodnicích stopkovýtrusých hub v Krkonoších a okolí Třince. Opera Corcontica, 42: Vybrané těžké kovy v plodnicích stopkovýtrusých hub v Krkonoších a okolí Třince Selected heavy metals in sporocarps of mushrooms in the Giant Mountains and vicinity of Třinec (Podbeskydí) Martin Pacner Katedra ekologie a životního prostředí, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, Šlechtitelů 11, Olomouc, martin.pacner@post.cz Práce hodnotí obsahy těžkých kovů v půdě a plodnicích stopkovýtrusých hub na třech různě antropogenně znečištěných lokalitách v České republice (Střední Evropa) v letech 2001 a Jako nejvhodnější analytická metoda pro stanovování těžkých kovů byla vybrána plamenová atomová absorbční spektrofotometrie. Obsahy pěti těžkých kovů (Pb, Cd, Cu, Zn a Ni) byly sledovány v 51 vzorcích hub, taxonomicky spadajících mezi 10 druhů (většinou jedlých) a 30 vzorcích půdy. Byla studována schopnost hub kumulovat těžké kovy v závislosti na míře znečištění daných lokalit a stáří mycelia. Lokalita 1 se nacházela v severovýchodních Čechách, na hranici Krkonošského národního parku. Tuto lokalitu můžeme označit za neznečištěnou. Lokality 2 a 3 byly vybrány v oblasti Moravskoslezských Beskyd v okolí Třince. Ty byly bezesporu zasaženy zvýšenou průmyslovou výrobou Třineckých železáren. The concentrations of heavy metals in the soil and fungal bodies collected in 3 different polluted localities in the Czech Republic (Central Europe) in 2001 and 2003 were determinated by flame atomic absorption spectrometry after wet ashing. The concentrations of five heavy metals (Pb, Cd, Cu, Zn and Ni) were studied in 51 samples of fungal bodies representing 10 species, most of them edible, and in 30 samples of the soil. This study explored the differences in the metal uptake in sporocarps of fungi relative to fungal species, the collection location and the age of mycelium. Locality no. 1 was situated in Giant Mountains on the north east of Bohemia. This locality can be declared unpolluted. Locality 2 and 3 were situated in the Moravan-Silesian Region along the border of the Protected Landscape Area Moravskoslezské Beskydy. The Třinecké Ironworks, plc was, without question, the main source of environmental pollution. Klíčová slova: Keywords: těžké kovy, plamenová atomová absorpční spektrofotometrie, plodnice stopkovýtrusých hub, bioakumulace heavy metals, flame atomic absorption spectrometry, sporocarps of fungi, bioaccumulation ÚVOD Těžké kovy jsou řazeny mezi prioritní sledované polutanty ve všech složkách životního prostředí (BRANŽOVSKÝ 1980, ŘÍHA & al. 1971, BARDODĚJ 1988, JANÍČEK 1988). Pro posuzování kvalitativního stavu životního prostředí lze využít i biologického materiálu (BENCKO & al. 1984, BENCKO & al. 1995, 91
2 TUCKER 1972). Snaha použít volně rostoucí houby jako bioindikátor znečištění životního prostředí cizorodými látkami je stará několik desítek let. Je prokázáno, že některé druhy jedlých hub mohou kumulovat významná množství cizorodých prvků (např. Boletus, Xerocomus, Agaricus apod.) (CIBULKA 1988, DEMIRBAS 2001). DEBORAH (1998) poukazuje na schopnost houbových organismů, přežívat i v místech, která jsou kvůli silnému znečištění nevhodná pro růst rostlin. Tohoto faktu by se dalo využít při asanaci silně znečištěných území, kde není možné využít rostlinné druhy. Poukazuje na fakt, že vysoké koncentrace Cd a Pb v půdě vedou k zastavení růstu a následnému uhynutí mnohých druhů rostlin. U hub takovéto letální následky nepozorovala. Houby jsou hodnotnou složkou výživy člověka pro nízký obsah kalorií, vysokým obsahem proteinů, železa, zinku, chitinu, vlákniny, vitaminů a minerálů. Houbaření a zvýšená sezonní konzumace volně rostoucích hub patří v České republice k velmi populárním koníčkům. Z toho vyplývá, že sledování hygienické kvality hub je důležité z hlediska možné zátěže konzumentů (CIBULKA 1988, SVOBODA 2000, HAJN 1999). Hlavní cíle práce: 1. Porovnat vybrané lokality. 2. Porovnat obsahy vybraných těžkých kovů v půdě a v houbách s maximálně přípustnými limity. 3. Porovnat schopnost bioakumulace těžkých kovů mezi jednotlivými druhy hub. 4. Porovnat obsahy vybraných těžkých kovů mezi jednotlivými růstovými stádii. MATERIÁL A METODY Houby byly sbírány na třech různých lokalitách. Lokalita 1 se nacházela v Královéhradeckém kraji na rozhraní ochranného pásma a třetí zóny Krkonošského národního parku. Jednalo se o lokalitu s převahou smrkových a bukových porostů s příměsí modřínu na hranicích katastrů Dolní Dvůr a Strážné. Převládal zde půdní typ hnědé kyselé půdy. Svah zabíral plochu asi 400 x 400 metrů. V okolí této lokality nebyl žádný větší zdroj možného znečištění a kontaminace životního prostředí. Ze shora byl svah oddělen málo frekventovanou asfaltovou silnicí, vedoucí k Tetřevím boudám. Zespoda byl svah oddělen lesní cestou, sloužící ke svozu dřeva. Vlastní sběr byl uskutečněn v okolí obce Dolní Dvůr v roce 2001 v několika podzimních termínech podle průběhu houbařské sezóny. Při pochůzkovém sběru byly vytvářeny individuální vzorky jednotlivých druhů hub tak, aby vzniklo dostatečné množství materiálu pro analýzu. Sesbírané vzorky hub byly determinovány s pomocí České mykologické společnosti v Hradci Králové. Celkem bylo sebráno 5 druhů hub po třech vývojových stádiích: pýchavka obecná Lycoperdon perlatum, václavka obecná Armillaria mellea s.l., suchohřib hnědý Xerocomus badius, hřib dutonohý Boletinus cavipes a suchohřib žlutomasý Xerocomus chrysenteron. Současně bylo na lokalitě odebráno i 10 vzorků lesní půdy. Svah byl rozdělen do 10 kvadrantů a vzorky byly odebrány půdní sondou do hloubky cm bez horizontu L (opad) (STAŇA 1995). Lokalita 2 se nacházela v Moravskoslezském kraji podél hranice CHKO Moravskoslezské beskydy. Jednalo se o okrajovou lokalitu města Třinec, okresu Frýdek-Místek. Zájmové území z hlediska geomorfologie spadá do pahorkatiny Podbeskydí. Lokalita zabírala plochu asi 500 x 500 metrů. Nejvyšším bodem terénu je s nadmořskou výškou 1032 m n. m. vrchol Javorový. Území leží v oblasti tvořené horninami karpatského flyše. Z mladších kvarterních útvarů jsou zde zastoupeny jako půdotvorné substráty svahoviny z převážně kyselého materiálu. Na těchto substrátech se vytvořily hnědé oglejené půdy, které tvoří matečný půdotvorný substrát většiny zdejších půd (KONEČNÝ & KONEČNÝ 2001). Lokalita byla tvořena smrkovo bukovými porosty s příměsí modřínu s typickým podrostem. Největším zdrojem znečištění složek životního prostředí lokalit 2 a 3 byly bezesporu Třinecké železárny a.s. (LITERA 2000). Dnes jsou jednou ze dvou českých hutí s uzavřeným hutním cyklem výroby. Jsou hlavním výrobcem dlouhých válcovaných výrobků v ČR. Vlastní sběr byl uskutečněn v okrajové části Třince kolem Oldřichovic a lanovky na Javorový v roce 2003 v několika podzimních termínech podle průběhu houbařské sezony. Na této lokalitě 92
3 bylo sebráno celkem 6 druhů hub po třech vývojových stádiích: pýchavka obecná Lycoperdon perlatum, václavka obecná Armillaria mellea s.l., suchohřib hnědý Xerocomus badius, suchohřib žlutomasý Xerocomus chrysenteron, hřib dutonohý Boletinus cavipes a muchomůrka červená Amanita muscaria. Současně bylo na lokalitě odebráno i 10 vzorků lesní půdy. Svah byl rozdělen do 10 kvadrantů a vzorky byly odebrány půdní sondou do hloubky cm bez horizontu L (opad) (STAŇA 1995). Lokalita 3 se nacházela v Moravskoslezském kraji v obci Třinec. Tato lokalita, vzhledem k nalezeným odlišným druhům a odlišným podmínkám, byla zařazena pouze ze zajímavosti a nebyla předmětem hlubší studie. Jednalo se o okrajovou část města Třinec, okres Frýdek-Místek. Zájmové území z hlediska geomorfologie spadá do pahorkatiny Podbeskydí. Lokalita byla typická slabým mechovým porostem s pionýrskými druhy rostlin (pupalka, orobinec, třtina, vrba, sítina, řebříček, podběl, topol, jetel). Vlastní sběr byl uskutečněn na odkališti v obci Dolní Lištná v roce 2003 v několika podzimních termínech. Na této lokalitě bylo sebráno celkem 6 druhů hub po třech vývojových stádiích: pýchavka obecná Lycoperdon perlatum, václavka obecná Armillaria mellea s. l., hnojník obecný Coprinus comatus, hnojník inkoustový Coprinus atramentarius, holubinka osmahlá Russula adusta s. l. a kalichovka oranžová Rickenella fibula. Součastně bylo na lokalitě odebráno 10 vzorků půdního substrátu. Plodnice hub byly očištěny obvyklým způsobem pro kuchyňskou úpravu, nakrájeny na plátky plastovým nožem a usušeny při teplotě nepřekračující 40 C. Poté byly rozdrceny v keramické misce a prosety přes plastové sítko (velikost oka 0,5 mm) (Hekera, ústní sdělení). Pro úpravu vzorků byla zvolena metoda totální mineralizace. Z prosetého houbového materiálu bylo naváženo z každého vzorku 0,5 gramu. Tyto vzorky byly poté zpracovány na mineralizačním přístroji PLAZMATRONIKA při použití programu číslo 80 pro vodní rostliny. Jako mineralizační činidla byla použita: 6 ml HNO 3 a 2 ml H 2 O 2. Samotná mineralizace 1 vzorku trvala 7 minut a chlazení 10 minut, při průtoku 1 litru vody za minutu a tlaku 16 atmosfér. Výsledný mineralizát byl doplněn destilovanou vodou do 50 ml a poté přefiltrován. Půdní vzorky byly zhomogenizovány, usušeny a poté prosety přes plastové sítko (velikost oka 0,5 mm). Z každého vzorku bylo naváženo 0,5 gramu navážky (STAŇA 1995, ZBÍRAL 1996). Pro další úpravu byla zvolena metoda totální mineralizace. Navážka byla zpracována na mineralizačním přístroji PLAZMATRONIKA, při použití programu číslo 20 pro půdu. Jako mineralizační činidla byla použita 2 ml HF a 6ml lučavky královské. Samotná mineralizace trvala 20 minut. Pro chlazení byly opakovány dva desetiminutové cykly. Průtok vody byl 1litr za minutu, tlak 16 atmosfér. Výsledný mineralizát byl ještě doplněn do objemu 50 ml a přefiltrován. Samotná analýza byla prováděna na atomovém spektrometru AVANTA v plamenové verzi na plameni acetylen vzduch. Data byla zpracována pomocí statistického programu SAS. Pro porovnání druhů a lokalit byla zvolena jednocestná ANOVA s testem Bartletta a Scheffeho. VÝSLEDKY A DISKUSE Obsahy těžkých kovů v půdě byly porovnány s maximálně přípustnými obsahy v půdách ČR (BENEŠ 1993). Obsahy těžkých kovů v plodnicích hub byly porovnány s nejvyššími přípustnými koncentracemi pro sušené houby (Vyhláška MZ 2002). Na lokalitě 1 v Krkonoších nebyly překročeny maximální přípustné koncentrace v půdě ani u jednoho těžkého kovu. Lokalitu lze prohlásit za neznečištěnou. I když houby vykazovaly částečnou schopnost kumulace, hodnoty nepřekročily nejvyšší povolené koncentrace těžkých kovů v sušině. Nejvyšší hodnoty olova byly naměřeny u pýchavky obecné (4,61 mg/kg). Nejnižší hodnoty byly u druhů suchohřib hnědý (Xerocomus badius), hřib dutonohý (Boletinus cavipes) a václavka obecná (Armillaria mellea s. l.). Všechny hodnoty olova v půdě byly podlimitní. Hygienický limit 93
4 u kadmia (2 mg/kg) nebyl překročen u žádného vzorku. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny u druhu suchohřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron) (1,27 mg/kg). Nejnižší hodnoty byly naměřeny u druhu suchohřib hnědý (Xerocomus badius). Zcela zanedbatelné byly naměřené hodnoty kadmia v půdě. Hodnoty mědi v houbách zůstaly pod hygienickým limitem, který je 80 mg/kg. Nejvyšší obsahy byly naměřeny opět v plodnicích pýchavky obecné (15,31 mg/kg). Nejmenší obsah byl u druhů: hřib dutonohý (Boletinus cavipes), václavka obecná (Armillaria mellea s.l.) a hřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron). Hodnoty mědi v půdě byly podlimitní. Zjištěné hodnoty zinku ve sledovaných vzorcích byly také podlimitní. Hygienický limit je 80 mg/kg. Nejvyšší obsah (26,18 mg/kg) byl zjištěn u pýchavky obecné. Vyšší hodnoty byly též zjištěny u druhů: suchohřib hnědý (Xerocomus chrysenteron) a suchohřib žlutomasý (Xerocomus badius). Naopak nejmenší kumulaci vykazovala saproparazitická houba václavka obecná (Armillaria mellea s.l.). Obsahy zinku v půdě byly podlimitní. Všechny obsahy niklu ve sledovaných houbách nepřekročily hygienický limit, který je 6 mg/ kg. Nejvyšší obsahy, v pýchavce obecné (Lycoperdon perlatum), nedosahovaly ani 1 mg/kg. Obsahy niklu v půdě byly menší než mez detekce. Na lokalitě 2 (odkaliště) byla situace vlivem antropogenního znečištění daleko zajímavější. Lokalita byla v porovnání s lokalitou 3 o něco více vystavena imisnímu spadu vlivem povětrnostních podmínek. U niklu a mědi nebyly nalezeny žádné zvýšené koncentrace v půdě. Ostatní prvky byly přítomny v nadlimitním množství. U zinku byla limitní hodnota (200 mg/kg) překročena pouze v jednom případě. U olovo byla limitní hodnota (140 mg/kg) překročena v šesti případech. U kadmia nesplňoval hygienický limit (1 mg/kg) ani jeden z 10 odebraných vzorků. U olova byl překročen hygienický limit (10 mg/kg) pouze u druhu pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) (13,8 mg/kg). U kadmia byl hygienický limit (2 mg/kg) překročen hned u 2 druhů. Nejvyšší koncentrace (8,5 mg/kg) byla naměřena u druhu suchohřib hnědý (Xerocomus badius). Mírně byl limit překročen i u druhu hřib dutonohý (Boletinus cavipes) (2,3 mg/kg). Ostatní druhy hub nevykazovaly nadlimitní množství kadmia. Maximální hygienický limit mědi v sušených houbách (80 mg/kg) byl velmi výrazně překročen u druhu pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum), kde nejvyšší hodnota dosahovala 216,7 mg/kg mědi v sušině. Ostatní druhy neobsahovaly nadlimitní množství. Hygienický limit zinku (80 mg/kg) nebyl překročen pouze u druhů: hřib dutonohý (Boletinus cavipes) a václavka obecná (Armillaria mellea s.l.). U všech ostatních byl překročen. Nejvíce u druhů pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) (177,7 mg/kg), suchohřib žlutomasý (Xerocomus chrysenteron) (156,7 mg/ kg) a muchomůrka červená (Amanita muscaria) (159,6 mg/kg). Hygienický limit niklu (6 mg/kg) byl překročen jen o 0,4 mg/kg u druhu hřib dutonohý (Boletinus cavipes). Více kumulovaly druhy pýchavka obecná (Lycoperdum perlatum), oba druhy suchohřibů a muchomůrka červená (Amanita muscaria). K překročení hygienického limitu ale nedošlo. Na lokalitě 3 (Třinec) nebyly překročeny nejvyšší přípustné koncentrace v půdě pouze u niklu a mědi. Ve třech případech byl překročen limit u zinku (200 mg/kg). Nejvyšší hodnota dosahovala 309,1 mg/kg. Koncentrace olova překročily hygienický limit (140 mg/kg) celkem pětkrát. Nejvyšší byla hodnota 341,9 mg/kg. Kadmium bylo detekováno ve všech vzorcích, kromě jednoho. Nejvyšší hodnota (5,5 mg/kg) až pětkrát převyšovala hygienický limit v půdě. V houbách na lokalitě 3 nebylo naměřeno nadlimitní množství olova, mědi ani kadmia. Olovo nejvíce kumuloval druh kalichovka oranžová (Rickenella fibula) (8,5 mg/kg), nejméně hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius). Kadmium bylo zjištěno v nejvyšší míře u druhu václavka obecná (Armillaria mellea s. l.) (1,6 mg/kg), holubinka osmahlá (Rusulla adusta s. l.) a kalichovka oranžová (Rickenella fibula). Měď byla přítomna v největší míře u druhu pýchavka obecná (Lycoperdon perlatum) (72,3 mg/kg) a hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) (43,6 mg/kg). Zjištěné hodnoty nepřekročily stanovený limit (80 mg/kg). Koncentrace zinku překročila nadlimitní hodnoty u dvou druhů. U holubinky osmahlé (Rusulla adusta s.l.) dosáhla koncentrace 122 mg/ kg. Hygienická norma byla také mírně překročena u druhu hnojník obecný (Coprinus comatus) (85,1 mg/kg). Nejvyšší přípustná koncentrace u niklu (6 mg/kg) byla mírně překročena u druhů kalichovka oranžová (Rickenella fibula) (7,2 mg/kg) a hnojník inkoustový (Coprinus atramentarius) 94
5 (7,2 mg/kg). Nepříliš vysoké hodnoty u odkalištích druhů hub mohou být způsobeny tím, že většina z nich nepatří do skupiny tzv. bioindikačních druhů. Druh pýchavka obecná byl nalezen asi 1 2 metry od odkaliště. Mezi úrovní kontaminace lokality a obsahem prvků v nalezených houbách nemusí být vždy jasná a přímá závislost. Můžeme ale pozorovat, že se zvyšujícím se obsahem těžkých kovů v půdě, se zvyšuje i obsah v plodnicích hub. Můžeme pokládat za potvrzené, že existuje výrazná druhová schopnost hub kumulovat cizorodé prvky (CIBULKA & al. 1991). Vzhledem k omezenému počtu vzorků a možnému ovlivnění houbových organismů heterogenitou lokalit nemohu tento závěr zcela přesně vyvodit. Mezi houby, které nejvíce kumulovaly sledované cizorodé prvky, patří pýchavka obecná a v jisté míře i suchohřib žlutomasý a suchohřib hnědý. Na lokalitě 3 odkaliště to byl ještě druh kalichovka oranžová (Rickenella fibula). Naopak mezi houby, které kumulovaly cizorodé prvky nejméně, patří hřib dutonohý a václavka obecná. Většina autorů uvádí především pýchavku obecnou jako vhodný bioindikátor (KALAČ 1996, CIBULKA & al.1991). Ztotožňuji se s názorem, že pýchavka obecná má zřejmě vyšší informační hodnotu. Ze všech posuzovaných druhů měla největší schopnost kumulace sledovaných prvků. Vůbec nejvýrazněji, a to na všech lokalitách, kumulovala měď. Na lokalitách 1 a 2 kumulovala výrazné množství zinku a olova. Posuzování hodnot uvnitř druhů je velmi složité. Významnou roli hraje stáří mycelia a délka prodlevy mezi jednotlivými růstovými vlnami (fruktifikacemi). Experimentálně tento názor dosud nebyl ověřován (KALAČ 1996). Mezi jednotlivými vývojovými stádii uvedených druhů jsem nezaznamenal podstatné rozdíly v obsahu rizikových prvků, a to ani při vyšší nabídce těžkých kovů na lokalitě 2 a 3. Tab. 1. Průměrné obsahy těžkých kovů v půdě (mg/kg sušiny). The mean contents of heavy metals in the soip (mg/kg of dry matter). Lokalita Pb* Cd* Cu* Zn* Ni* mean SE mean SE mean SE mean SE mean SE 1 20,03 10,61 3,51 1,30 35,32 8, ,83 89,90 1,64 0,07 43,26 14,05 165,62 33,32 16,71 4, ,83 79,16 2,23 0,95 64,14 17,28 181,67 59,90 37,66 9,43 * Nejvyšší přípustné koncentrace jsou: Pb=140, Cd=1, Cu=100, Zn=200, Ni=80 The limits are: Pb=140, Cd=1, Cu=100, Zn=200, Ni=80 - Hodnoty menší než mez detekce Values less than detection limit SE standard error Tab. 2. Průměrné obsahy těžkých kovů v houbách (mg/kg sušiny). The mean contents of heavy metals in mushroom bodies (mg/kg of dry matter). Locality 1 Pb* Cd* Cu* Zn* Ni* mean SE mean SE mean SE mean SE mean SE 1,31 0,91 0,28 0,25 4,72 3,99 12,13 6,06 0,36 0,17 2 3,03 2,93 1,89 1,28 57,85 38,53 121,64 34,69 2,82 1,44 3 2,54 1,42 1,36 0,13 38,14 10,57 66,46 14,54 4,34 1,33 * Nejvyšší přípustné koncentrace jsou: Pb=10, Cd=2, Cu=80, Zn=80, Ni=6 The limits are: Pb=10, Cd=2, Cu=80, Zn=80, Ni=6 SE standard error 95
6 Tab. 3. Porovnání průměrných hodnot těžkých kovů v houbách z lokalit 1 a 2 (mg/kg sušiny). Comparison of mean values of heavy metals in mushroom bodies from localities 1 and 2 (mg/kg of dry matter). Pb* Cd* Cu* Zn* Ni* Druh Lok. mean SE mean SE mean SE mean SE mean SE Lp** 1 3,59 0,90 0,19 0,01 14,03 1,17 22,72 2,52 0,45 0, ,57 1,49 1,00 0,07 173,4 28,84 153,9 15,82 2,50 1,47 Xb** 1 0,83 0,04 0,04 0,01 5,04 1,09 16,00 1,20 0,21 0,09 2 1,43 0,64 5,50 2,00 45,97 7,16 138,6 17,11 1,63 0,82 Xc** 1 1,13 0,17 0,80 0,35 2,70 0,72 11,48 2,27 0,41 0,21 2 0,97 0,11 1,00 0,07 25,77 1,36 153,6 2,07 3,63 1,51 Am** 1 0,41 0,26 0,22 0,18 1,60 0,69 4,37 2,60 2 1,87 1,29 0,83 0,11 35,97 3,22 68,20 4,87 2,40 2,00 Bc** 1 0,65 0,20 0,08 0,03 0,26 0,06 6,09 0,92 0,35 0,14 2 0,90 0,13 2,13 0,11 29,97 2,18 76,03 2,16 4,07 1,56 * Nejvyšší přípustné koncentrace jsou: Pb=10, Cd=2, Cu=80, Zn=80, Ni=6 The limist are: Pb=10, Cd=2, Cu=80, Zn=80, Ni=6 ** Druh / species: Lp=Lycoperdon perlatum, Xb=Xerocomus badius, Xc=Xerocomus chrysenteron, Am=Armillaria mellea, Bc=Boletinus cavipes - Hodnoty menší než mez detekce Values less than detection limit ZÁVĚR Tato práce hodnotí obsahy pěti vybraných těžkých kovů (olovo, kadmium, meď, zinek a nikl) v plodnicích stopkovýtrusých hub a v půdě na 3 vybraných lokalitách. Lokalita 1 byla situována v oblasti Krkonošského národního parku, lokality 2 a 3 byly situovány v Podbeskydí v okolí Třince. Výsledky potvrzují, že vyšší obsahy těžkých kovů v prostředí úzce korespondují s vyššími obsahy v plodnicích hub. Cílem práce bylo především srovnání lokalit 1 a 2. Vzhledem k antropogennímu znečištění byly hygienické limity nejčastěji překračovány na lokalitách 2 a 3. Obsahy těžkých kovů na lokalitě 1 byly podlimitní a lokalitu lze prohlásit za neznečištěnou. Práce potvrdila schopnost některých druhů kumulovat zvýšená množství těžkých kovů. Tu vykazovala především pýchavka obecná Lycoperdon perlatum, která měla i nejvyšší informační schopnost a můžeme ji označit za vhodný bioindikátor. Mezi jednotlivými růstovými stádii nebyly zjištěny žádné signifikantní rozdíly v kumulaci vybraných těžkých kovů. LITERATURA BARDODĚJ Z. 1988: Chemie v hygieně a toxikologii. UK, Prague, 81 pp. BENCKO V., CIKRT M. & LENER V. 1984: Toxické kovy v pracovním a životním prostředí člověka. Avicenum, Prague, 263 pp. BENCKO V., CIKRT M. & LENER V. 1995: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. GRADA Publishing, Prague. BENEŠ S. 1993: 1st part Obsahy a bilance prvků ve sférách životního prostředí. The Department of Agriculture of the Czech Republic, Prague. BRANŽOVSKÝ J. 1980: Chemie životního prostředí. PdF, Ostrava, 381 pp. CIBULKA J. 1988: Problematika těžkých kovů z aspektu celosvětové literatury. In: NĚMEC A. (ed), Cizorodé látky v půdě a v rostlině, ČSVTS, České Budějovice:
7 CIBULKA J. & al. 1991: Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře. Academia, Prague, 427 pp. ČSN : Klasifikace jakosti povrchových vod. DEBORAH M. A. 1998: Accumulation of several heavy metals and lanthanides in mushrooms from the Chicago region. The Science of The Total Environment 1 3: DEMIRBAS A. 2001: Heavy metal bioaccumulation by mushrooms from artificially fortified soils. Food Chemistry 3: Dept. of Environmental Protection of the Czech Rep. 1996: Směrnice pro kvalitu ovzduší v Evropě. HAJN V. 1999: Ekologie člověka. VUP, Olomouc, 235 pp. JANÍČEK J. 1988: Těžké kovy a zdravotní stav domácích zvířat. In: NĚMEC A. (ed), Cizorodé látky v půdě a v rostlině, ČSVTS, České Budějovice: KALAČ P. 1996: Concentration of lead, cadmium, mercury and copper in mushrooms in the vicinity of a lead smelter. The Science of The Total Environment 1 3: KONEČNÝ M. & KONEČNÝ L. 2001: Průzkum plošného znečištění zemědělských půd rizikovými prvky v k.ú. Tyra, Guty, Karpentná, Nebory a Oldřichovice, of the town of Třinec. ZEMPOLA, Hnojník. LITERA O. 2000: Třinecké železárny, a.s. jejich vztah k ochraně životního prostředí. Životní prostředí hutnictví železa a hutní druhovýroby, Česká odborná skupina, Strážnice: ŘÍHA V., RAUCH O. & KUBIZŇÁKOVÁ J. 1988: Vliv těžkých kovů na biologii mikroorganismů. In: NĚMEC A. (ed), Cizorodé látky v půdě a v rostlině, ČSVTS, České Budějovice: STAŇA J. 1995: Metodika monitorování zemědělských a lesních půd a půd chráněných území České republiky. SKZÚZ, Brno, 45 pp. SVOBODA L. 2000: Concentrations of mercury, cadmium, lead and copper in fruiting bodies of edible mushrooms in an emission area of a copper smelter and a mercury smelter. The Science of The Total Environment 1: TUCKER A. 1972: The Toxic Metals. Earth Island Limited, London, 237 pp. ZBÍRAL J. 1996: Analýza půd II. ÚKZÚZ, Brno. 97
REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH
REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH Podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) také sledování obsahů rizikových
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 1990-2008 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. vedoucí
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 2M HNO 3 ( )
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH 2M HNO 3 (1990 2009) Zpracovali: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Kristina Hutařová Ing.
VíceAplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech
Aplikace kalů z ČOV na zemědělskou půdu s ohledem zejména na obsah těžkých kovů v kalech Charakteristika kalů z ČOV z hlediska použití na zemědělské půdě Čistírenské kaly jsou složitou heterogenní suspenzí
VíceBiomonitoring kadmia v lesním prostředí Krkonošského národního parku s vazbou na potravní řetězec. Výsledky z let 1998 2005
UHLÍřOVÁ H. & HELLEBRANDOVÁ K. 2007: Biomonitoring kadmia v lesním prostředí Krkonošského národního parku s vazbou na potravní řetězec. Výsledky z let 1998 2005. In: ŠTURSA J. & KNAPIK R. (eds), Geoekologické
VíceROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ
E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na
VíceMONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains
OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO
VíceKONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ A VSTUPECH DO PŮDY Zpráva za rok Zpracoval: Ing. Lenka
VíceDESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ
ČVUT Katedra zdravotního a ekologického inženýrství DESET LET SLEDOVÁNÍ KVALITY VODY A SEDIMENTU PRAŽSKÉHO BOTIČE LUCIE VEČEŘOVÁ,DANA KOMÍNKOVÁ, JANA NÁBĚLKOVÁ, HANA HORÁKOVÁ Obsah prezentace Úvod Popis
VíceSystém zajištění bezpečnosti potravin
Systém zajištění bezpečnosti potravin Ing. Jitka Götzová Světový den výživy Praha 20.10.2015 bezpečnost potravin je základním principem evropské potravinové politiky, který zaručuje ochranu zdraví spotřebitelů
VíceMonitoring odpadních vod z čistírny odpadních vod - vyhodnocení kvality
ZÁVĚRY MONITORINGŮ ZA ROK 2015 Na základě kapitoly 11.2. Integrovaného povolení Čj: MSK 20001/2008 pro výrobní závod Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) tímto zveřejňujeme závěry z monitoringů
VíceKvalita zemědělské půdy v ČR s ohledem na obsahy kontaminujících látek a jejich změny. Šárka Poláková
Kvalita zemědělské půdy v ČR s ohledem na obsahy kontaminujících látek a jejich změny Šárka Poláková Kvalita zemědělské půdy v ČR s ohledem na obsahy kontaminujících látek a jejich změny Rizikové prvky
VíceTěžké kovy ve vodních rostlinách
Těžké kovy ve vodních rostlinách Ing. Michaela Hillermannová GEOtest Brno, a.s., Šmahova 112, 659 01 Brno Fytoremediace Remediace proces odstraňování polutantů z životního prostředí Ex-situ In-situ Fytoremediace
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to
VíceBIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA
BIOLOGICKÉ LOUŽENÍ KAMÍNKU Z VÝROBY OLOVA Dana Krištofová,Vladimír Čablík, Peter Fečko a a) Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava Poruba, ČR, dana.kristofova@vsb.cz
VíceRevidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace
Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Andrea Krsková Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Úvod v životním prostředí se vyskytuje
VícePERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU
PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU Mach P., Tesařová M., Mareček J. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy,
VíceOdběrová místa vzorků zemin a půd Záznam o odběru vzorku Protokoly o analýzách
Odběrová místa vzorků zemin a půd Záznam o odběru vzorku Protokoly o analýzách Průzkum kontaminace zemin a půd V rámci zpracování předkládaného oznámení EIA byly provedeny kontrolní odběry vzorků zemin
VíceINTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ohlašování za rok 2011 Postup zjišťování vybraných údajů o únicích znečišťujících látek do vod pro provozovatele čistíren odpadních vod Odbor posuzování
VíceSoubor map vybraných prvk ů a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)
KARLOVY VARY Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Kolektiv: Z.Wittlingerová, I.Landa, M.Zimová, P.Neumannová, A.Hlavová, A.Petruželková
VíceMakové mléko předmětem studie
POROVNÁNÍ OBSAHU VÁPNÍKU V KRAVSKÉM A MAKOVÉM MLÉCE Ing. Zuzana Holubová Ph.D., RNDr. Jana Řeháková, Dana Matulová, RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D., prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc. Milovy 4. 6. října 2016
VíceSoubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Kolektiv: I.Landa, M.Zimová, Z.Wittlingerová, A.Hlavová, P.Neumannová Česká zemědělská
VíceSoubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)
KLATOVY Soubor map vybraných prvků a jejich koncentrací v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy) Kolektiv: I.Landa, M.Zimová, Z.Wittlingerová, A.Hlavová, P.Neumannová, A.Cidlinová Česká zemědělská
VíceRozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou
Strana 1 (celkem 6) Rozbor sedimentu z koupaliště Lhotka a návrh na další nakládání s vytěženou hmotou Objednavatel: SUNCAD s.r.o. Nám. Na Lužinách 3 Praha 13 155 00 Podkladové materiály Pitter, P. : Hydrochemie,
VíceVLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU
Your Name and Company Lucie Doležalová, Dana Komínková, Lucie Večeřová, Jana Nábělková lucie.dolezalova@fsv.cvut.cz kominkova@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického
VíceOBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE
OBSAH TĚŽKÝCH KOVŮ V ORGANISMECH POTRAVNÍHO ŘETĚZCE ROKYTKY A BOTIČE Dana KOMÍNKOVÁ, Jana NÁBĚLKOVÁ ČVUT, Fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Těžké kovy Prioritní polutanty
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy MONITORING RYBNIČNÍCH A ŘÍČNÍCH SEDIMENTŮ, PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA 199-28 Zpracoval: Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Schválil: Mgr.
VíceMěření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008)
Měření vnitřního prostředí v základních školách Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008) Zpracovali pracovníci: SZÚ, centrum hygieny životního
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceMetodický pokyn pro stanovení obsahu rtuti (Hg) a kadmia (Cd) v přenosných bateriích nebo akumulátorech
RNDr. Karel Hoch, CSc. Ing. Hana Zámečníková Ing. Věra Hudáková Metodický pokyn pro stanovení obsahu rtuti (Hg) a kadmia (Cd) v přenosných bateriích nebo akumulátorech Stanovení obsahu Hg acd v přenosných
VíceMonitorování kvality ovzduší v České republice
Monitorování kvality ovzduší v České republice Jaroslav Šantroch, Jana Ostatnická Český hydrometeorologický ústav Sezimovo Ústí 4. 6.. 006 Sledování kvality ovzduší legislativně vymezují Český hydrometeorologický
VíceVliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.)
Vliv selenu, zinku a kadmia na růstový vývoj česneku kuchyňského (Allium sativum L.) Botanická charakteristika: ČESNEK KUCHYŇSKÝ (ALLIUM SATIVUM L.) Pravlastí je Džungarsko (severní Čína) v Střední Asii,
VíceHodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992
Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992 Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Úvod znečištění půdy RP má dlouhodobé místní trvání první zmínky 100 před
VíceMěřící místa: Nošovice č.p. 125, Nošovice č.p. 70, Vyšní Lhoty č.p. 71, Dobrá č.p. 879
ZÁVĚRY MONITORINGŮ ZA ROK 2013 Na základě kapitoly 11.2. Integrovaného povolení Čj: MSK 20001/2008 pro výrobní závod Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (HMMC) tímto zveřejňujeme závěry z monitoringu
VíceSledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti.
Sledování zátěže životního prostředí metodou aktivního biomonitoringu metodika a zkušenosti. Ing. Lenka Klementová ÚKZÚZ, OdKZV Opava Mezinárodní konference - 25 let monitoringu půd v České republice 1.-2.2.2017
VíceMZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 1 KVALIT ALITA A RYBR V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH MZe_ryby.qxp 18.7.2008 13:06 StrÆnka 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny,
VíceNové normy na specifikace dřevních pelet, dřevních briket, dřevní štěpky a palivového dřeva pro maloodběratele
Nové normy na specifikace dřevních pelet, dřevních briket, dřevní štěpky a palivového dřeva pro maloodběratele Technologické trendy při vytápění pevnými palivy 2011, Horní Bečva 9. 10.11.2011 TÜV NORD
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví
Ústřední a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění, provedeného v roce 2008 v Krušných horách v okolí Horního Jiřetína, po pěti letech od data
VíceSTARÉ ZÁTĚŽE. ÚKZÚZ sleduje hladiny obsahů hladiny obsahů (nikoli hladiny kontaminace) RP a látek v zemědělských půdách
STARÉ ZÁTĚŽE (www.mzp.cz, 1. 9. 2014) Za starou ekologickou zátěž je považována závažná kontaminace horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které došlo nevhodným nakládáním s nebezpečnými
Více29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu zákonč.156/1998sb.,ohnojivech 2 a) hnojivo látka způsobilá poskytnout
VíceVliv zimní údržby na životní prostředí
Vliv zimní údržby na životní prostředí Ing. Jana Štulířová, Mgr. Jitka Hegrová, Ph.D. Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Projekty Cíl: příprava podkladů pro zhodnocení rizika kontaminace prostředí v
VíceMonitoring složek ŽP - instrumentální analytické metody
Monitoring složek ŽP - instrumentální analytické metody Seznámení se základními principy sledování pohybu polutantů v životním prostředí. Přehled používaných analytických metod. Způsoby monitoringu kvality
VíceKVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH
KVALITA RYB V ČESKÝCH A MORAVSKÝCH TOCÍCH 2 Ryby jsou důležitou součástí zdravé výživy. Obsahují omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro člověka, ale jeho organismus si je nedokáže sám vytvořit. Obsahují
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor krmiv, hnojiv a půdy REGISTR KONTAMINOVANÝCH PLOCH celkové obsahy rizikových prvků v zemědělských půdách průběžná zpráva (1998 2013) Zpracovali:
VíceZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 40 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ
ZATÍŽENÍ SEDIMENTU HOSTIVAŘSKÉ NÁDRŽE PRIORITNÍMI POLUTANTY 4 LET AKUMULACE ZNEČIŠTĚNÍ ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra zdravotního a ekologického inženýrství Thákurova 7, Praha 6, 16629, Česká republika
VíceEMPLA AG spol. s r. o
Problematika odběru a úpravy vzorků zemin, sedimentů a sutí pro analýzu parametrů v sušině, vyhodnocení výsledků vůči stanoveným limitům EMPLA AG spol. s r. o Ing. Vladimír Bláha Vážení posluchači, pro
VíceHromadění rizikových prvků různými druhy rychlerostoucích dřevin
Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta katedra biologie Hromadění rizikových prvků různými druhy rychlerostoucích dřevin Závěrečná zpráva za specifický výzkum UHK č. 2122/2011 Řešitel: Mgr. Lada
VíceVYUŽITÍ TEPELNÉHO ZMLŽOVAČE V AAS
1 VYUŽITÍ TEPELNÉHO ZMLŽOVAČE V AAS JAN KNÁPEK Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta MU, Kotlářská 2, Brno 611 37 Obsah 1. Úvod 2. Tepelný zmlžovač 2.1 Princip 2.2 Konstrukce 2.3 Optimalizace
VíceUhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem
Uhlík v biomase horské louky sečené, mulčované a ponechané ladem Zuzana Mašková Správa NP a CHKO Šumava, Sušice Jan Květ Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ústav systémové
VíceRůstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování
VíceROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno
ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno KATEGORIE HNOJIVÝCH VÝROBKŮ (DLE FUNKCE) 1. Hnojivo 2. Materiál k vápnění
VíceUniverzita Pardubice Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie Licenční studium chemometrie
Univerzita Pardubice Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie Licenční studium chemometrie Statistické zpracování dat ANOVA Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Odbor hygienických laboratoří
VíceAGRITECH S C I E N C E, 1 1 KOMPOSTOVÁNÍ KALŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD
KOMPOSTOVÁNÍ KALŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD COMPOSTING OF SLUDGE FROM WASTEWATER TREATMENT PLANTS Abstract S. Laurik 1), V. Altmann 2), M.Mimra 2) 1) Výzkumný ústav zemědělské techniky v.v.i. 2) ČZU Praha
VíceZnečištění ovzduší města Liberce
Znečištění ovzduší města Liberce Úvod Problematika znečištění ovzduší je pro všechny z nás stále aktuální téma dané tím, že vzduch, který se kolem nás nachází nemůžeme přestat dýchat, nemáme možnost výběru.
VícePostup praktického testování
Testování vzorků škváry odebraných v rámci Doškolovacího semináře Manažerů vzorkování odpadů 17. 9. 2013 v zařízení na energetické využití odpadů společnosti SAKO Brno a.s. Úvod Společnost Forsapi, s.r.o.
VíceKONTAMINACE RANÝCH BRAMBOR V OBLASTI IMISNÍ ZÁTĚŽE
KONTAMINACE RANÝCH BRAMBOR V OBLASTI IMISNÍ ZÁTĚŽE Josef Zimolka, František Belan MZLU v Brně, Ústav pěstování a šlechtění rostlin V letech 1986 až 1989 v JZD Bruzovice na Ostravsku bylo prováděno pozorování
VícePŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY
PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY V současné době dosud platí imisní limity dosavadní, avšak pro hodnocení do budoucnosti se používají imisní limity nové. V novém zákonu 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší
VíceÚřední věstník Evropské unie L 151/9
12.6.2012 Úřední věstník Evropské unie L 151/9 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 493/2012 ze dne 11. června 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture JEDNOTNÉ PRACOVNÍ POSTUPY ANALÝZA PŮD II
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Central Institute for Supervising and Testing in Agriculture JEDNOTNÉ PRACOVNÍ POSTUPY ANALÝZA PŮD II Jiří Zbíral a kol. Brno 2011 Copyright ÚKZÚZ, Národní
VíceUNIVERZITA PARDUBICE
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko technologická Katedra analytické chemie Licenční studium chemometrie na téma Využití tabulkového procesoru jako laboratorního deníku Vedoucí licenčního studia Prof.
VíceJednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU KADMIA A OLOVA METODOU FAAS
Národní referenční laboratoř Strana 1 STANOVENÍ OBSAHU KADMIA A OLOVA METODOU FAAS 1 Rozsah a účel Metoda specifikuje podmínky pro stanovení Cd a Pb v krmivech a minerálních premixech. Stanovení je určeno
VíceN Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,
Zákony pro lidi Monitor změn (https://apps.odok.cz/attachment//down/2ornajbenuwz) II. N Á V R H VYHLÁŠKA ze dne.2017, kterou se mění vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně
VíceUVOLŇOVÁNÍ KOVŮ A DALŠÍCH PRVKŮ PŘI POUŽÍVÁNÍ VARNÝCH KONVIC
Citace Němcová V., Kantorová J., Kožíšek F.: Uvolňování kovů a dalších prvků při používání varných konvic. Sborník konference Pitná voda 2010, s. 59-64. W&ET Team, Č. Budějovice 2010. ISBN 978-80-254-6854-8
VíceOchrana půdy. Michal Hejcman
Ochrana půdy Michal Hejcman Ochrana půdy Půda je nejsvrchnější část zemského povrchu (pedosféra). Je živým tělesem, které se neustále přeměňuje a vyvíjí. Existuje zde úzké vazby mezi jejími organickými
VíceIng. Oldřich Hlásek (asistent) Poznaňská Praha 8. Žižkovo náměstí 2 Tábor
1. Úvod Na základě objednávky pana Ing. Pavla Ziky, CSc. předkládáme výsledky z průzkumu stanovení radonového indexu pro projekt stavby sportovního centra v Táboře. Měření bylo prováděno dne 2.8. 2013
VíceUMÍSTĚNÍ IMPREGNOVANÝCH DŘEVĚNÝCH SLOUPŮ EL. VEDENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ
KONTAMINACE PROSTŘEDÍ ORGANICKÝMI POLUTANTY V DŮSLEDKU UMÍSTĚNÍ IMPREGNOVANÝCH DŘEVĚNÝCH SLOUPŮ EL. VEDENÍ NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ Radim Ptáček GEOoffice, s.r.o., www.geooffice.cz, ptacek@geooffice.cz INFORMACE
VíceZávěrečná zpráva projektu specifického výzkumu zakázka č. 2109/2013. Název projektu: Vliv fyziologicky aktivních látek na rostliny
Závěrečná zpráva projektu specifického výzkumu zakázka č. 2109/2013 Název projektu: Vliv fyziologicky aktivních látek na rostliny Specifikace řešitelského týmu Odpovědný řešitel: doc. Ing. Jiří Tůma, CSc.,
VíceVYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku)
1 VYUŢÍVÁNÍ PŘÍRODNIN ČLOVĚKEM (pracovní část ke IV. přednáškovému bloku) blok č. I. a III. cvičící: Mgr. Iva Frýzová (12077@mail.muni.cz) katedra biologie PdF MU 1. Mnohem dříve, neţ se začaly pouţívat
VíceSYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:
SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO: VÝSLEDKY PROJEKTU NA LOKALITĚ TIŠNOV SITA CZ a.s. ECO - Management s.r.o. 21/09/2009 ÚKOL VAV č. SLII2f1-30-70 Projekt součástí úkolu VaV č. SLII2f1-30-70: Výzkum integrovaného
VíceNa jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i
Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i bezcévných rostlin, včetně přirozeného zmlazení dřevin
VíceEvidenční list využití kalů v zemědělství za rok...
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 382/2001 Sb. Evidenční list využití kalů v zemědělství za rok.... Evidenční číslo (Vyplní okresní úřad) List č. 1 Počet listů Původce IČ: Oprávněná osoba (název): Samostatná
VíceMonitoring kalů a jejich použití v zemědělství. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno
Monitoring kalů a jejich použití v zemědělství Kubík Ladislav Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Kaly nevyhnutelný odpad při čištění odpadních vod před použitím nutná úprava kalů různá
VíceAnalytické nástroje pro analýzu iontů v prostředí. Analytical tools for environmental metal ions determination
Název: Analytické nástroje pro analýzu iontů v prostředí Analytical tools for environmental metal ions determination Školitel: Datum: Marie Konečná 6.6.2014 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0148 Název
VíceÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Analýza a vyhodnocení účinnosti leteckého vápnění v Krušných horách pět let po vápnění (Litvínovsko) Zpracovali: Dr.
VíceThe target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.
INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department
VíceUžití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.
Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.cz Po roce 19 došlo k výrazné změně hospodářských poměrů v
VíceANALÝZA EXTRAKTU PODLE MEHLICHA 3 METODOU ICP-OES
30074. Analýza extraktu podle Mehlicha 3 Strana ANALÝZA EXTRAKTU PODLE MEHLICHA 3 METODOU ICP-OES Účel a rozsah Postup je určen především pro stanovení obsahu základních živin vápníku, hořčíku, draslíku,
VíceNásledující grafy a tabulky představují část zjištěných výsledků a porovnání s celorepublikovými průměry z roku 2016.
V roce 2016 byly na základě platné metodiky prováděny v lokalitě Náchod rozbory odpadního odděleně sebraného papíru a plastu (tj. odpadů kat. č. 200101 Papír a lepenka a 200139 Plasty ve smyslu vyhl. 93/2016
VíceJednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU MĚDI, ŽELEZA, MANGANU A ZINKU METODOU FAAS
Národní referenční laboratoř Strana 1 STANOVENÍ OBSAHU MĚDI, ŽELEZA, MANGANU A ZINKU METODOU FAAS 1 Účel a rozsah Tato metoda specifikuje podmínky pro stanovení obsahu mědi, manganu, zinku a železa ve
VíceAplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě
Aplikace nano-sorbentů pro stabilizaci Pb a Zn v kontaminované půdě Martina Vítková, Z. Michálková, L. Trakal, M. Komárek Katedra geoenvironmentálních věd, Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská
VíceŘÍZENÍ JAKOSTI KOMPOSTU NA EVROPSKÉ ÚROVNI
ŘÍZENÍ JAKOSTI KOMPOSTU NA EVROPSKÉ ÚROVNI Německo-český workshop, 22. září 2009 v Řezně Využití bioodpadu a mechanicko-biologická úprava odpadu Dr. Stefanie Siebert Bundesgütegemeinschaft Kompost e.v.
VíceVybrané toxické a benefitní prvky v krvi seniorů (grant IGA) srovnání s výsledky MZSO
Vybrané toxické a benefitní prvky v krvi seniorů (grant IGA) srovnání s výsledky MZSO Andrea Krsková, Milena Černá Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Hodnocení nutričního
Více3.2. PLO 21 Jizerské hory
3.2. PLO 21 Jizerské hory Bylo provedeno grafické porovnání vývoje změn sledovaných veličin od roku 2002 do roku 2010 v horizontu nadložního organického humusu (21 porostů), v horizontu organominerálním
VíceSledování mobility kovů v zemině během klasického a mikrovlnného ohřevu
Sledování mobility kovů v zemině během klasického a mikrovlnného ohřevu Andrea Sýkorová, Karolína Keprtová Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí, Technická
VíceStudium kumulace vybraných těžkých kovů ve stopkovýtrusných houbách. Roman Březina
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie a ţivotního prostředí Studium kumulace vybraných těžkých kovů ve stopkovýtrusných houbách Roman Březina Bakalářská práce předloţená
VíceZEMPOLA- sdružení 739 53 H n o j n í k č. 136 tel: 558 696 416, 603 825 875 m.konecny@zempola.cz, www.zempola.cz
ZEMPOLA- sdružení 739 53 H n o j n í k č. 136 tel: 558 696 416, 603 825 875 m.konecny@zempola.cz, www.zempola.cz Průzkum znečištění zemědělských půd rizikovými prvky v k.ú. Český Těšín, Dolní Žukov a Horní
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VíceSoubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.
Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová
VíceSrovnání obsahu bioaktivních látek a těžkých kovů u hub z různých oblastí ČR. Bc. Oldřich Skákal
Srovnání obsahu bioaktivních látek a těžkých kovů u hub z různých oblastí ČR Bc. Oldřich Skákal Diplomová práce 2014 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon
VíceHEAVY METAL CONTAMINATION OF FISH FROM MIDDLE COURSE OF THE JIHLAVA RIVER MONITORING OBSAHU TĚŽKÝCH KOVŮ VE STŘEDNÍM TOKU ŘEKY JIHLAVY
HEAVY METAL CONTAMINATION OF FISH FROM MIDDLE COURSE OF THE JIHLAVA RIVER MONITORING OBSAHU TĚŽKÝCH KOVŮ VE STŘEDNÍM TOKU ŘEKY JIHLAVY Makovský J., Spurný P. Ústav Zoologie, rybářství, hydrobiologie a
Více1984L0500 CS
1984L0500 CS 20.05.2005 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY ze dne 15. října 1984 o sbližování právních
VíceOborová exkurze BIOLOGIE
PRAKTICKÁ VÝUKA PŘÍRODOVĚDNÝCH PŘEDMĚTŮ NA ZŠ A SŠ CZ.1.07/1.1.30/02.0024 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oborová exkurze BIOLOGIE Téma:
VíceKde houby rostou? ekosystém.
Kde houby rostou? Obecně řečeno, prakticky všude. Houbaře a milovníka přírody obyčejně jako první napadne, že největší spektrum velkých i malých druhů hub samozřejmě najdeme v lese. Ovšem není les jako
VíceZMĚNY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU
ZMĚY OBSAHŮ PRVKŮ V POROSTECH SMRKU, BUKU, JEŘÁBU A BŘÍZY V PRŮBĚHU ROKU Řešitel: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady Doba řešení: 23 24 Řešitelský kolektiv: Vít Šrámek,
VíceIndikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP
Indikátory znečištění nový metodický pokyn MŽP XV. Sanační technologie - Pardubice - 23. května 2012 Petr Kozubek, Jiří Tylčer, Daniel Svoboda, Ivana Vávrová Proč nový MP v ČR? Stávající MP datován 1996,
VíceDÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém
DÚ 7 Identifikace dopadů antropogenních tlaků na povrchové vody a vodní ekosystém Řešitelé: Ing. Hana Hudcová Ing. Ilja Bernardová Spoluřešitelé a spolupracovníci: VÚV T.G.M., v.v.i. Mgr. Petr Medek Ing.
VíceNaučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice
Naučná stezka o houbách na trase Dobřichovice - Řevnice Tato naučná stezka vznikla jako součást diplomové práce o makromycetech v okolí Řevnic a Dobřichovic. Stezka přibližně kopíruje modrou turistickou
VíceOdborný odhad podílů zdrojů znečišťování na ovzduší v Ostravici (Moravskoslezském kraji) Ing. Lucie Hellebrandová
Odborný odhad podílů zdrojů znečišťování na ovzduší v Ostravici (Moravskoslezském kraji) Ing. Lucie Hellebrandová Základní informace a cíle projektu: - byl realizován za podpory OPŽP(CZ.1.02/2.1.00/11.13405)
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
Více