Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky

Transkript

1 Josef Flégl Archeologické nálezy na Mělčanském kopci u Dobrušky Úvod Když projíždíme po silničním obchvatu Dobrušky od Opočna k Rychnovu nad Kněžnou jedeme okolo nenápadného, ale pro archeologa velmi zajímavého Mělčanského kopce. Většina místních obyvatel, kteří chodí na procházku od dobrušského bazénu přes tuto komunikaci a dále polní cestou okolo křížku nahoru k lesíku a dále k Mělčanům, ani netuší, že prochází místy, které pravděpodobně obývali naši dávní předkové. Jde o archeologickou lokalitu, na níž nebylo nalezeno pouze několik artefaktů, které mohli zanechat náhodně procházející prapředci snad neandrtálci, nebo starší předchůdci této zajímavé větve rodu homo, ale jde zde o několik desítek artefaktů nástrojů valounové i štípané industrie. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století zde tyto artefakty nacházel dobrušský amatérský archeolog Jan Klen. Podmínky pro hledání artefaktů byly v této době jistě mnohem příznivější než dnes, kdy těžká technika používaná k obdělávání polí často pravěké předměty ničí. Ale i přes tyto komplikace je možné za určitých okolností a s přispěním notné dávky štěstí nástroje našich prapředků nalézt, což se podařilo v poslední době i autoru těchto řádků. Archeologická lokalita Mělčanský kopec Proč je tato lokalita pro archeologa zajímavá i dnes? Protože jde o místo snadno přístupné. Je nedaleko Dobrušky. Jde o obdělávané pole a není zde prozatím plánována žádná výstavba. A hlavně přes mnohá léta zkoumání se zde i nyní nalézají kamenné artefakty nástroje z dávné minulosti. První zmínka o Mělčanském kopci jako archeologickém nalezišti je již z období před první světovou válkou, kdy zde lékárník J. Žižka při mineralogickém sběru na severním 1

2 úpatí Mělčanského kopce nad Dostálovým křížem nalezl modravě patinovanou pazourkovou čepelku (Skutil 1952). Valounová industrie z Mělčanského kopce Užité zkratky: L lokalita, O další okolnosti nálezu, U uložení nálezu, E evidence, K určení kultury. 1. Příčné rovné drasadlo, křemen, 56x45x26 mm, L: Mělčanský kopec z náhorní roviny mezi lesíkem a zahradami, O: nález J. Klena z roku 1967, U: muzeum Dobruška, E: 10469/4, K: pravěk paleolit. 2. Reziduum (zbytek jádra), křemen, 24x55x31 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/12, K: pravěk paleolit. 3. Drasadlo, křemen, 69x63x35 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/13, K: pravěk paleolit. 4. Sekáč, křemen, 48x39x21 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/14, K: pravěk paleolit. 5. Sekáč, hnědě žíhaný kámen, 69x51x32 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena ze , U: muzeum Dobruška, E: 10469/30, K: pravěk paleolit. 6. Drasadlo, křemen, 90x72x26 mm, L: vyvýšenina u cháborské silnice pod Mělčanským kopcem (na mapce označeno č. 1), O: nález J. Klena z šedesátých let minulého století, U: muzeum Dobruška, E: 10469/32, K: pravěk paleolit. 7. Sekáč?, křemen, 142x90x48 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu směrem k rybníku Drnov, O: nález J. Klena ze , U: muzeum Dobruška, E: 10469/33, K: pravěk paleolit. 2

3 8. Jádro, křemen, 135x110x64 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/37, K: pravěk paleolit. 9. Úštěp, křemen, 46x37x16 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/38, K: pravěk paleolit. 10. Úštěp, křemen, 80x63x26 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/39, K: pravěk paleolit. 11. Vrták?, černošedý kámen, 70x55x33 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/40, K: pravěk paleolit. 12. Vrub?, silně hnědošedě patinovaný kámen, 53x37x13 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu dole nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/41, K: pravěk paleolit. 13. Úštěp, křemen, 66x53x25 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu pole nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/42, K: pravěk paleolit. 14. Úštěp, křemen, 48x36x17 mm, L: Mělčanský kopec ve svahu pole nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/43, K: pravěk paleolit. 15. Otloukač, křemen, 115x74x51 mm, L: Mělčanský kopec na vršku k Trojici, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 01 N 8361, K: pravěk. 16. Cleaver (pěstní klín s příčným ostřím typ sekáčovitého nástroje)?, křemen, 106x64x36 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8402/1, K: pravěk paleolit. 17. Cleaver, křemen, 152x85x69 mm, L: Mělčanský kopec na horní rovině vedle lesíka či z okraje svahu nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8410, K: pravěk paleolit. 3

4 18. Jádro, křemen, 97x74x69 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z šedesátých nebo sedmdesátých let, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8252, K: pravěk paleolit. 19. Jádro, našedlý křemen, 85x86x71 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8253, K: pravěk paleolit. 20. Jádro, běložlutý křemen, 152x115x69 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8254, K: pravěk paleolit. 21. Nůž?, bílý křemen s rezavými skvrnami, 99x60x27 mm, L: Mělčanský kopec, O: nález J. Klena z šedesátých až sedmdesátých let, U: muzeum Dobruška, E. 1 A 8264, K: pravěk paleolit. 22. Otloukač, bělošedý křemen s narezlými skvrnami, 97x73x67 mm, L: Mělčanský kopec na svahovém poli nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 1 A 8267, K. pravěk paleolit. 23. Podložka, okrový kámen, 116x55x32 mm, L: Mělčanský kopec pod lesíkem blízko cesty, O: nález J. Flégla z roku 1998, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 11731, K. pravěk paleolit. 24. Cleaver, hnědý křemen, 140x110x50 mm, L: Mělčanský kopec nad Petráňovou zahradou asi 30 m od cesty ve svahu pole, O: nález J. Flégla z , U: muzeum Dobruška, E: 1 A 11731, K: pravěk paleolit. 25. Úštěp?, křemen, 69x50x24 mm, L: Mělčanský kopec pod lesíkem, O: nález J. Flégla z roku 2002, U: muzeum Dobruška, E: 1 A 11732, K: pravěk paleolit. Pazourková štípaná industrie 1. Drasadlo, šedě patinovaný pazourek, 64x35x23 mm, L: Mělčanský kopec nad Petráňovou zahradou, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/11, K: pravěk paleolit. 4

5 2. Reziduum (zbytek jádra), hnědě patinovaný šedý pazourek, 62x38x30 mm, L: Mělčanský kopec rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/23, K: pravěk paleolit. 3. Reziduum (zbytek jádra), šedý pazourek s bílou kůrou na dvou třetinách povrchu, 31x19x16 mm, L: Mělčanský kopec rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/24, K: pravěk paleolit. 4. Škrabadlo, tmavě šedý pazourek, 48x43x17 mm, L: Mělčanský kopec rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/25, K: pravěk paleolit. 5. Škrabadlo, hnědě patinovaný šedý pazourek, 44x41x20 mm, L: Mělčanský kopec rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/26, K: pravěk paleolit. 6. Úštěp, světle šedý pazourek, 53x32x16 mm, L: Mělčanský kopec rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/27, K: pravěk paleolit. 7. Vrub, tmavě šedý pazourek, 27x26x9 mm, L: Mělčanský kopec rovinné pole u lesíka nebo svahu směrem k teplárně, O: nález J. Klena z , U: muzeum Dobruška, E: 10469/28, K: pravěk paleolit. 8. Vrub, hnědě patinovaný pazourek, 41x19x14 mm, L: Mělčanský kopec vlevo od cesty nad Petráňovou zahradou, téměř na vršku, O: nález J. Flégla z roku 1998, U: muzeum Dobruška, E: 1 N 11429, K: pravěk paleolit. Když vyjdeme na vrchol Mělčanského kopce, tak vedle panoramatu Krkonoš s dominantní Sněžkou a blízkých Orlických hor máme pod sebou Dobruškou kotlinu a v ní dvě archeologické lokality. První je přibližně mezi Petráňovou za- 5

6 hradou a lesíkem po obou stranách polní cesty k Mělčanům, přibližně okolo vrstevnice 300 m n.m. (viz přiložená mapka). Druhá lokalita je už v zastavěné části Dobrušky, a to přibližně mezi objekty technických služeb, Družstevní ulicí a velkoprodejnou PLUS. V dřívějších dobách byla ohraničena karosárnou, jatkami a Hlaváčkovou zahradou. Opět jde přibližně o stejnou vrstevnici v nadmořské výšce 300 m probíhající jižní částí dobrušské kotliny. V publikaci Dobruško v pravěku ve světle archeologických sbírek (muzeum Dobruška 2005) je zmínka o zajímavé úvaze, kterou pronesl dr. Fridrich při návštěvě našeho města v osmdesátých letech minulého století při pohledu z Mělčanského kopce: Tato dobrušská kotlina mohla být v dřívějších dobách pravděpodobně mokřištěm, nebo močálem, kam se chodila napájet lovná zvěř. Tím tato krajina vytvářela podmínky pro pobyt našich dávných pravěkých předchůdců lovců. Při pohledu na polohy obou lokalit se nám tato domněnka jeví dost pravděpodobná a vymezení lokalit dokonce ukazuje na rozsah tohoto předpokládaného mokřiště. V lokalitě zastavěné Dobrušky byly nalezeny tyto valounové nástroje: 1. Úštěp, křemen, 1 A Podložka otloukač, zkamenělý strom, 1 A Nůž, křemen, 1 A 8411/1 4. Úštěp, křemen, 1 A 8411/2 5. Sekáč, křemen, 10469/1 6. Jádro, křemen, 10469/2 7. Úštěp, křemen, 10469/8 8. Jádro, křemen, 10469/9 9. Úštěp nůž, křemen, 10469/ Sekáč, křemen, 10469/ Vrub, bíle patinovaný pazourek, 10469/ Drasadlo, křemen, 10469/ Otloukač podložka, křemen, 1 A

7 14. Jádro, křemen, 1 A Jádro, křemen, 1 A Jádro, křemen, 1 A Jádro, křemen, 1 A 8270 Další, už jenom jednotlivé nálezy artefaktů nástrojů z valounové industrie, pocházejí z vyvýšených míst okolo celé Dobrušky. U bývalé cesty k Provozskému rybníku (Obecnice) směrem k Domašínskému kopci byl nalezen sekáč a úštěp. Na mapce jsou označeny čísly 2 a 3. V polovině svahu Domašínského kopce šlo o polotovar nástroje, úštěp a zbytek jádra. Na mapce jsou pod čísly 4, 5 a 6. Na Novoměstském kopci se našlo drasadlo, jádro a dva úštěpy. V Dolcích u gymnázia otloukač a zbytek jádra. Při začlenění do archeologických období můžeme předpokládat, že značné procento patří ke středopaleolitické industrii. Například drasadla a škrabadla jsou typickými představiteli tohoto období, ale bohužel u povrchových nálezů je přesné určení obtížné a při zařazování může dojít ke zkreslením a omylům. Část předmětů z valounové industrie, které se nacházejí v dobrušském muzeu a nejsou uváděny v této studii, jsou patrně pseudoindustrií. Závěr Tato studie navazuje na publikaci Dobruško v pravěku z roku 2005 a doplňuje nové poznatky jak u starých, tak i nových nálezů nástrojů z valounové industrie. Zatím však jde stále o povrchové nálezy amatérů, nadšenců, kteří tak obohatili sbírky vlastivědného muzea v Dobrušce. Doufáme, že i tato oblast, archeology dosud opomíjená, bude profesionálně prozkoumána a zhodnocena. Prvotní a základní posouzení valounové industrie z Klenovy sbírky provedli v našem muzeu v roce 1987 dr. Vencl a dr. Fridrich (zemřel v roce 2007), specialista na valounovou industrii z Archeologického ústavu České akademie věd v Praze. Dále byl částečně tento materiál 7

8 odborně zpracován Dr. Bekovou a Mgr. Dragounem z Muzea Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou. Za jejich práci patří všem poděkování. Zvláštní dík si zaslouží PhDr. Ondřej Levínský z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, který je žákem doc. PhDr. J. Fridricha, DrSc., významného odborníka na paleolit, který se specializuje na totéž období. V letech 2007 a 2008 několikrát navštívil dobrušské muzeum, takže nyní můžeme konstatovat, že tato část Klenovy sbírky, ale i nové nálezy, jsou profesionálně prozkoumány a zhodnoceny. Přínosem pro náš region i do budoucna bude jistě profesionální zájem PhDr. Ondřeje Levínského o zkoumání archeologických lokalit z období paleolitu v tomto regionu. Tato studie je pouze malým střípkem do mozaiky poznání a rozšíření obzoru znalostí o pravěku v dobrušském regionu. Archeologie nám nejenom pomáhá rozšiřovat pohled na to, co člověk vytvořil ve staletích a tisíciletích před námi, ale zároveň nás vyzývá k tomu, abychom si lidského umu a vynalézavosti dob minulých vážili a památky na tyto doby shromažďovali a uchovávali i pro další generace. 8

9 Obrazová příloha Soubor drasadel a škrabadel

10

11

12