ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Porovnání ekotoxikologických a mikrobiologických testů při hodnocení zátěţe půdy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Porovnání ekotoxikologických a mikrobiologických testů při hodnocení zátěţe půdy"

Transkript

1 ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Katedra mikrobiologie, výţivy a dietetiky Porovnání ekotoxikologických a mikrobiologických testů při hodnocení zátěţe půdy DISERTAČNÍ PRÁCE Autor: Školitel: Ing. Vladimír Dvořák prof. Ing. Karel Voříšek, CSc. Praha 2009

2 Poděkování: Děkuji školiteli panu prof. Ing. Karlu Voříškovi, CSc., za odborné vedení v průběhu doktorského studia, za cenné rady při zakládání testů a za odbornou pomoc se zpracováním a měřením výsledků a se zpracováním doktorské práce. Dále děkuji pracovníkům Katedry biologie Univerzity Hradec Králové za vytvoření podmínek pro moje studium a za umoţnění výzkumné práce po celou dobu doktorského studia. Dále děkuji Doc. RNDr. Františku Malířovi, Ph.D., za poskytnutí cenných rad a literatury při zpracování disertační práce a také děkuji Zdravotnímu ústavu v Hradci Králové, oddělení biologických analýz, kde jsem mohl část testů v rámci své disertační práce prakticky vykonat. 2

3 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem disertační práci na téma Porovnání ekotoxikologických a mikrobiologických testů při hodnocení zátěţe půdy vypracoval samostatně a uvedl pravdivé výsledky. Datum: Podpis autora: 3

4 Abstrakt Ekotoxikologické i mikrobiologické testy jsou v posledních letech čím dál více vyuţívány při hodnocení nepříznivých účinků chemických látek a jejich směsí na ţivotní prostředí. V případě hodnocení kontaminovaných území a při zjišťování rizik spojených s přítomností znečišťujících látek se nabízí nově vyuţití biologických testů pro komplexní hodnocení směsí znečišťujících látek, kterou nelze přesně popsat chemickou analýzou. Celková koncentrace kontaminantu v půdě tedy nemůţe poskytnout přesnou informaci o ekologickém riziku, zatímco při pouţití testů ekotoxicity v kombinaci s chemickou analýzou lze lépe a přesněji definovat sanační limity. Z velké řady jiţ publikovaných výsledků a popisů vlastností jednotlivých testů ekotoxicity je zřejmé, ţe existuje dostatek testů s velmi vysokou vypovídací schopností pro hodnocení nebezpečných vlastností zemin. Cílem práce bylo zjistit a porovnat moţnost vyuţití vybraných ekotoxikologických testů toxicity a bakteriálního bioluminiscenčního testu toxicity při posuzování zátěţe půdy těţkými kovy a ropnými látkami. Pro praktické provedení byly vybrány metody s dostatečnou citlivostí k nízkým koncentracím uvedených kontaminantů v zemině a se standardním provedením podle norem ČSN, EN, ISO a OECD. Výsledky všech ekotoxikologických testů toxicity byly porovnány s výsledky nově zavedeného testu toxicity bakteriálního bioluminiscenčního testu. K provedení práce byla vybrána následující sada obsahující tyto testy toxicity: test akutní toxicity na vodním členovci, test inhibice růstu zelené řasy, test inhibice růstu kořene hořčice bílé a bakteriální test inhibice bioluminiscence. Jako kontaminující látky byly vybrány toxické kovy často znečišťující půdní a ţivotní prostředí. Jedná se o Cu, Cr, Ni, Pb, Zn, Cd. Dále byl vybrán zástupce častého ropného znečištění směsný vzorek ropných látek (NEL). Vybrané vzorky půdy byly kontaminovány zvolenými chemickými látkami a z takto připravených vzorků byl připraven vodný výluh v poměru 1:10 s destilovanou vodou podle stanovené metodiky (MŢP). Po filtraci byly vzniklé výluhy podrobeny ekotoxikologickým testům a srovnávacím chemickým analýzám. Jako nejcitlivější ke zvoleným kontaminantům se ukázaly test akutní toxicity na vodním členovci a test inhibice růstu zelené řasy. V porovnání s těmito testy niţší, ale stále dostatečnou citlivost prokázaly testy zaloţené na inhibici růstu kořene a na inhibici bioluminiscence. Získané výsledky prokázaly dobře zvolenou metodiku práce, vhodný výběr ekotoxikologických testů a 4

5 zajímavé výsledky bakteriálního testu inhibice bioluminiscence, plně srovnatelné s výsledky ostatních pouţitých biotestů. Ukázalo se, ţe mikrobiální testy mohou být dobrým indikátorem půdního znečištění. Výsledky této disertační práce tak mohou pomoci k zavedení ekotoxikologických a mikrobiologických testů jako standardních hodnotících postupů pro posuzování toxicity kontaminovaných zemin nebo zemin po biodegradaci. Klíčová slova: ekotoxikologické testy, akutní toxicita, inhibice růstu, vodný výluh, bakteriální bioluminiscenční test, toxické kovy, kontaminace zemin. 5

6 OBSAH : 1. ÚVOD 1 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY Současná úroveň ekotoxikologického testování Postavení biotestů v ekologickém monitoringu Definice a základní účel biotestů Vývoj a dnešní podoba ekotoxikologie Výhody a nevýhody biotestů Vztahy mezi chemickou analýzou a testy ekotoxicity Biotesty a odběr vzorků Přehled ekotoxikologických testů Rozdělení ekotoxikologických testů Ekotoxikologické testy ve světových normách a metodikách Ekotoxikologické testy v normách ČR Výpovědní hodnota ekotoxikologických testů Sloţení a tvorba sad ekotoxikologických testů Základní sady ekotoxikologických testů Rozšířené sady ekotoxikologických testů Bakteriální testy ekotoxicity Princip testů měření bioluminiscence Faktory ovlivňující měření bioluminiscence Výhody bakteriálního bioluminiscenčního testu Možnosti využití testu Microtox PROBLEMATKA KONTAMINACE PŮD Nepříznivé vlivy kontaminovaných půd na ţivotní prostředí Nejčastější zdroje kontaminace půd Znečištěná atmosféra Kontaminovaná odpadní, průsaková a závlahová voda Matečná hornina a půdotvorný substrát 18 6

7 Problematika největších zdrojů plošné kontaminace půd Nepříznivý vliv imisí a ropných látek z dopravy Nepříznivý vliv imisí z energetiky Nepříznivý vliv imisí z metalurgie Nepříznivý vliv imisí ze silikátového průmyslu Nepříznivý vliv imisí z chemického průmyslu Dlouhodobý nepříznivý vliv emisí a imisí na půdu ROSTLINY A TĚŢKÉ KOVY V PŮDĚ Vliv těţkých kovů v půdě na rostliny Zinek Kadmium Rtuť Olovo Arsen Mechanismy vstupu těţkých kovů a jejich detoxikace u rostlin Přístupnost různých forem těžkých kovů pro rostliny Transportní mechanismy těžkých kovů v rostlinách Schopnost akumulace těţkých kovů rostlinami CÍLE PRÁCE METODIKA Pracoviště pro provedení zkoušek Výběr metod Metodika provedení zkoušek Test akutní toxicity na vodním členovci Test inhibice růstu na řase Test inhibice růstu kořene rostlin Bakteriální test inhibice bioluminiscence Příprava roztoků 42 7

8 4.5. Příprava a zpracování vzorků Příprava vodného výluhu Přístroje a laboratorní vybavení VÝSLEDKY Výsledky testů akutní toxicity na vodním členovci Výsledky testů inhibice růstu na řase Výsledky testů inhibice růstu kořene rostlin Výsledky bakteriálních testů inhibice bioluminiscence DISKUSE ZÁVĚR POUŢITÁ LITERATURA PŘÍLOHY 96 Příloha A: Normy vydané v ČR pro ekotoxikologické testy 97 Příloha B: Seznam vybraných pouţitých zkratek a symbolů 99 Příloha C: Přehled vlastních publikací autora 100 8

9 1. ÚVOD Ekotoxikologické testy jsou v posledních letech stále více vyuţívány při hodnocení nepříznivých účinků škodlivých látek a jejich směsí na ţivotní prostředí, pro hodnocení toxicity znečištěných povrchových a podzemních vod, zemin a při hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. V poslední době tyto testy také stále více nacházejí uplatnění při kontrole kontaminovaných území a rizik spojených s přítomností znečišťujících látek. Při hodnocení rizik kontaminovaných území je nedílnou součástí určení typů a koncentrace znečišťujících látek v zasaţené lokalitě. Soubory získaných dat ze vzorkování včetně chemických analýz jsou následně porovnávány se stanovenými limity. Na základě komplexního zhodnocení celého území je rozhodováno o provedení nápravných opatření a cílových limitech. Cílové limity jsou určovány především zbytkovými koncentracemi stanovených polutantů v zemině, příp. v podzemní vodě nebo půdním vzduchu. Hodnocení rizika kontaminovaného území ve vztahu k ekologickým receptorům (půdním mikroorganismům) je velmi důleţité, neboť se obvykle hodnotí směs látek, kterou nelze přesně popsat chemickou analýzou. Bylo prokázáno, ţe biologická vyuţitelnost chemických látek receptory, jako jsou půdní mikroorganismy, můţe být ovlivňována vazbou látek na částice zeminy a závislá na vlastnostech půdy. Navíc rychlost a rozsah, v jakém je chemická látka uvolňována z půdy do vodné fáze nebo ovzduší, se můţe měnit s časem. Celková koncentrace kontaminantu v půdě tedy nemůţe poskytnout přesnou informaci o ekologickém riziku. Při pouţití ekotoxikologických testů v kombinaci s chemickou analýzou lze lépe a přesněji definovat sanační limity. V současné době existuje velké mnoţství testů toxicity vyuţívajících nejrůznější indikátorové organismy. Z hlediska pouţití mají pro posouzení ekotoxicity kontaminovaných zemin výhodu ty testy, které umoţňují přímé stanovení toxických účinků na půdní prostředí. Z dosud publikovaných výsledků a popisů vlastností jednotlivých testů ekotoxicity je zřejmé, ţe existuje dostatek testů s velmi vysokou vypovídací schopností pro hodnocení nebezpečných vlastností zemin. Současně však je patrné, ţe pro dokonalé hodnocení nebezpečných vlastností je třeba pouţívat sadu testů. Jedním vybraným testem nejsme schopni postihnout souhrn rizikových faktorů daného půdního vzorku. 9

10 2. LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1. EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY Současná úroveň ekotoxikologického testování Ekotoxikologické testy mají významné místo v monitoringu ţivotního prostředí. Podávají informaci komplementární k chemickým analýzám environmentálních sloţek. Slouţí pro odhady rizik spojených s výskytem testované látky v ţivotním prostředí. Pro jejich intenzivní zapojení do praktického monitoringu je třeba vytvořit podklady nejen pro samotné testy, ale i pro jejich návaznost na chemické nebo ekonomické nástroje ochrany ţivotního prostředí (Newman, 1998) Postavení biotestů v ekologickém monitoringu Ekotoxikologické testy můţeme zkráceně nazývat také jako biotesty (od anglického bioassay, zkouška vyuţívající biologický systém ). Biotest zahrnuje expozici organismu testovanou látkou a stanovuje odpověď organismu. Můţeme rozlišit několik modifikací biotestů: test, který měří efekt (např. akutní, subletální, chronickou toxicitu) a test bioakumulační, který měří určitý jev (Chapman, 1997). Dnes se jako testovací organismy pouţívají široké škály organismů, jako jsou bakterie, sinice, řasy, vyšší rostliny, vodní a půdní organismy, mechy a lišejníky, ale také teplokrevní obratlovci, především hlodavci nebo ptáci. Ekotoxikologie je poměrně nový pojem, spojující ekologické a toxikologické disciplíny. Původně byly testy toxicity, jejich metodické postupy a testovací organismy vybírány na základě neekologických faktorů, protoţe faktory ekologické byly obecně nevýznamné. První environmentální problémy, které se objevily, byly akutní a viditelné, zahrnovaly např. hynutí organismů vlivem nedostatku kyslíku a vedly k vyuţití převáţně rybích druhů při testování vody (Moriarity, 1998). Původní problémy byly relativně jednoduché, zahrnovaly polutanty typu organická hmota, kovy a pesticidy. V průběhu století se však znečištění stalo komplexnějším a nyní zahrnuje směsi chemikálií ve více environmentálních sloţkách (voda, půda, tkáně, aj.) Efekty znečištění se jiţ netýkají pouze mortality, ale do popředí se dostávají dlouhodobější a obtíţněji detekovatelné účinky jako mutagenita, karcinogenita, vlivy na růst, reprodukci, atd. To vede i k rozvoji různých metod stanovujících příčiny a efekty znečištění a ke změně opatření k nápravě způsobených škod včetně prevence a ochrany zdraví ekosystému (Chapman, 1995). 10

11 V současné době jsou známy desítky milionů organických sloučenin. Spolu s dalšími přírodními sloučeninami produkovanými ţivými organismy a anorganickými látkami tvoří směsi, jejichţ toxicitu lze obtíţně efektivně monitorovat instrumentálními metodami analytické a environmentální chemie, jelikoţ jsou povětšinou cíleny na určitou látku. Proto má ekotoxikologický test jako test nespecifický a relativně levný v ekologickém monitoringu své důleţité místo (Chapman, 1999) Definice a základní účel biotestů Ekotoxikologické biotesty se definují jako testy, které pro stanovení sledovaného jevu vyuţívají detekční systémy (organismy, tkáně apod.) a které mají dostatečnou výpovědní hodnotu pro sledované ekosystémy či matrice (vodní, půdní ekosystémy, chemické látky, odpady apod.) V zákonech a normách je ekotoxicita uváděna jako samostatný obor, který vţdy sleduje a definuje účinky testované substance na úrovni producentů, konzumentů nebo destruentů. Principem biotestu je kontakt (akutní nebo chronický) testované látky, směsného či přírodního vzorku za určitých, předem definovaných a kontrolovatelných podmínek s detekčním systémem (zkušebním organismem, tkání, populací, společenstvem apod.). Z jeho reakce potom usuzujeme, zda testovaná látka je toxická, zda vzorek vody obsahuje vyuţitelné ţiviny, zda je za těchto podmínek sledovaná substance rozloţitelná apod. Biotest většinou nemůţe podat informaci, která látka a v jakém mnoţství je v příslušném vzorku z přírodního prostředí, to je vyhrazeno aţ chemické analýze, můţe však velmi jednoduše a rychle říci, zda je či není ve vzorku biologicky aktivní, nebo zda sledovaný jev ovlivňuje daná látka nebo směs látek (Hoffman et al., 2003). V současné době je trendem vyvíjet takové metodiky ekotoxikologických testů, které jsou miniaturizované, plně validovatelné a umoţňují tedy sledovat nepříznivý vliv látek na ţivé organizmy za standardních, reprodukovatelných podmínek (Moriarity, 1988). Metody musí umoţnit srovnání účinků různých látek či různých organismů mezi sebou a především srovnání odpovídajících výsledků z různých laboratoří. Vysoký stupeň standardizace ekotoxikologických testů je samozřejmostí, která je však často interpretována zároveň jako nevýhoda, protoţe laboratorní podmínky jsou často vzdáleny přírodním podmínkám, coţ je nutno brát v úvahu při interpretaci výsledků testů. Ekotoxikologické testy pak poskytují podklady pro ekotoxikologické studie, hodnocení rizik apod. (Chapman, 1997). 11

12 Hodnocení ekosystému probíhá na třech základních úrovních biologické organizace: individuální, populační a na úrovni společenstva. Testy toxicity se zaměřují na biochemické a fyziologické odpovědi organismu k environmentálnímu znečištění. Jejich výhodou je, ţe jsou standardizované, mohou indikovat "včasné varování." Na druhé straně jim chybí dlouhodobá ekologická významnost a jejich interpretace můţe být irelevantní přírodním podmínkám (Wong a Dixon, 1995) Vývoj a dnešní podoba ekotoxikologie Pokud definujeme ekotoxikologii jako vědní disciplínu, která se zabývá studiem toxického působení látek lidského či přírodního původu na ţivé organismy, jejich populace a společenstva, tak kromě sledování účinků látek na organismy bývá předmětem jejího zájmu i pohyb polutantů v ţivotním prostředí (Elvers a Hawkins, 1990). Hlavním cílem ekotoxikologie je vyvíjet takové metody, které umoţňují sledovat nepříznivý vliv látek na ţivé organismy a jejich společenstva za standardních reprodukovatelných podmínek. Vybrané metody by měly umoţnit srovnání účinků různých látek či různých organismů mezi sebou a také porovnání odpovídajících výsledků získaných v různých laboratořích (Rand a Petrocelli, 1995). Termín ekotoxikologie pouţil jako první přibliţně okolo roku 1969 člen francouzské akademie věd Dr. René Truhaut. Jednalo se o přirozené rozšíření toxikologie, vědy zkoumající účinky látek na jedince. Toxikologie byla rozšířena o oblast ekologických dopadů polutantů. V širším smyslu se jedná o testování toxicity na jednu nebo více oblastí přírodního ekosystému. Definice ekotoxikologie můţe být obohacena i o oblast předpovídání účinků potencionálně toxických látek na ekosystémy a různé druhy ţivočichů. Souhrnně můţeme říci, ţe ekotoxikologie se zabývá zkoumáním účinků polutantů na společenstva a snaţí se chránit celý ekosystém, a ne pouze určitou jeho část. Nejrozšířenější oblastí ekotoxikologie je oblast vodní, tzv. akvatická ekotoxikologie. Tato vědní disciplína poskytuje mnoho metod k testování toxických účinků látek. První standardní metodika byla publikována Hartem (Hart et al., 1945) a posléze byla začleněna do systému ASTM (American Society for Testing and Materials). S rostoucí potřebou testovat látky ve vodě špatně rozpustné či vzorky jako jsou zeminy, začaly se metodiky testování pomocí vodních organismů přizpůsobovat především v oblasti úpravy vzorků. Současně se začaly vyvíjet metodiky testování v tzv. kontaktním uspořádání - terestriální testy toxicity. 12

13 Výhody a nevýhody biotestů Vţdy byly podstatou ekotoxikologické laboratorní práce testy, slouţící k zjištění či odhadu moţného toxického vlivu testovaných látek na ţivé organizmy. Testy toxicity nejsou specifické, to znamená, ţe zachycují celkové toxické účinky všech látek přítomných v testovaných vzorcích bez nutné bliţší znalosti jejich sloţení či chemické struktury. Tato nespecifičnost má své výhody i nevýhody. Hlavní výhodou je rychlé, dostatečně informativní a ekonomické zhodnocení daných vzorků, např. odpadů či látek uvolněných do prostředí v důsledku ekologické havárie. V těchto případech hraje roli především čas a je nezbytné na prvním místě zjistit, zda je daný vzorek toxický či nikoliv. Podrobná chemická analýza je záleţitost dlouhodobá a hlavně nákladná. Z toho důvodu se provádí teprve u vzorků, které vykazují toxické účinky, a je tedy důleţité se jimi podrobněji zabývat. Zároveň není moţné u vzorku obsahujícího více látek odhadnout, natoţ určit jeho toxické účinky pouze na základě chemického sloţení (Cooney, 2003). Jestliţe má test ekotoxicity slouţit k hodnocení negativního vlivu látek ovlivňujících ekosystém, posuzuje se látka v těch koncentracích, v jakých do prostředí vstupuje nebo v jakých koncentracích se můţe v prostředí vyskytnout. Výroba a uţívání chemických látek, včetně konečného ukládání, vede ke zvyšování jejich koncentrace v ţivotním prostředí. Způsob, jakým se látky dostávají do prostředí, závisí na jejich chemicko-fyzikálních vlastnostech, podmínkách výroby, dostupnosti z přírodních zdrojů či podmínkách uloţení. Látky se mohou do prostředí dostávat také jako vedlejší produkty lidské činnosti. Je-li tedy saturační kapacita ekosystému vlivem stále narůstající koncentrace vyčerpána, můţe dojít k jeho narušení. Riziko způsobené jednou látkou či směsí látek je pak závislé na citlivosti jednotlivých organismů vůči dané látce a na její koncentraci v ţivotním prostředí (Hoffman et al., 2003) Vztahy mezi chemickou analýzou a testy ekotoxicity Je-li naším cílem zhodnotit důsledky vlivu dané látky na prostředí, obvykle začneme stanovením koncentrace látky ve sledované lokalitě. Znalost reálné koncentrace polutantu je bezesporu základem monitoringu ţivotního prostředí. Přesto však znalost např. i dlouhodobé koncentrace polutantu nám neposkytne informaci o skutečném vlivu látky na ţivé organismy a následně na ekosystém. Tuto propast mezi analytickým stanovením a účinky látek na organismy se snaţí překonat testy na organismech, tkáních či kulturách. 13

14 Z tohoto pohledu můţeme říci, ţe ekotoxikologie je vědní disciplína zabývající se zkoumáním účinků látek na ţivé organismy a jejich společenstva aţ po globální dopady výskytu takových látek v geosféře. Důleţitou část ekotoxikologie tvoří vedle sledování účinku i chemický monitoring nebezpečných látek ve vzduchu, zeminách, vodách i ţivých matricích (Dočkal, 1991). Ekotoxikologie je tedy disciplína spojující chemický a biologický přístup k monitoringu ţivotního prostředí. Oba dva přístupy se zde vhodným způsobem doplňují a zvyšují tak výpovědní hodnotu získaných výsledků Biotesty a odběr vzorků U monitoringu ţivotního prostředí jsou dvě problematická místa. Prvním je oblast vzorkování a druhým je rozdíl mezi laboratorní a sledovanou oblastí. Jedná se o zmírnění rozdílů při působení testované látky na organismy v laboratorním uspořádání testu a působením látky na dané lokalitě, kde hraje roli mnoţství dalších faktorů. Protoţe je ekotoxikologie velmi mladou disciplínou, stále pracuje na tvorbě jednotné metodiky zkoumání a na jednotných přístupech k vlastní práci. Proto je velmi důleţitý přístup k odběru vzorku. Při vzorkování např. bodovým odběrem musíme zahrnout do výsledku periodickou kontaminaci či sezónní změny. Chemická analýza bodového odběru nám pouze podá informaci o okamţité koncentraci látky. Těţko z takového výsledku můţeme odhadnout, jak látka doopravdy působí na dané lokalitě na organismy. Podstatná je i kvalitní předúprava vzorků a správná volba testovacích organismů Přehled ekotoxikologických testů Rozdělení ekotoxikologických testů V mezinárodních monografiích zabývajících se touto problematikou najdeme nejrůznější způsoby dělení ekotoxikologických testů. Mezi základní způsoby dělení patří nejčastěji následující (Hoffman et al., 2003) : 1. Dělení podle doby expozice. Ekotoxikologické testy akutní, semiakutní (semichronické) a chronické. 2. Dělení podle pokročilosti testovacího systému (3 generace testů). První generace jsou klasické (standardní) testy, druhá generace jsou mikrobiotesty a třetí generace jsou 14

15 biosenzory, biosondy a biomarkery. 3. Dělení podle trofické úrovně testovacích organismů. Dělíme na producenty, konzumenty a destruenty. 4. Dělení podle testované matrice: voda, půda, vzduch, sediment, odpad, chemická látka aj. 5. Dělení podle spektra testovacích organismů: jednodruhové, vícedruhové jak přírodní populace, tak i laboratorní směsi kultur. 6. Dělení podle typu testovaného vzorku: čisté chemické látky (hydrofilní, hydrofobní, těkavé), směs látek (známých i neznámých), přírodní vzorky (většinou neznámé, směsné aj.). 7. Podle způsobu přípravy vzorku: definované koncentrace chemických látek, testování výluhů přírodních vzorků (extrakce organickými rozpouštědly, vodou, různé ph, teplota aj.). 8. Podle stupně komplexnosti detekčního systému. Od nejjednodušších k nejsloţitějším - enzymy, biosondy, buněčné a tkáňové kultury, ţivý organismus, populace, mikrokosmos a mezokosmos, terénní experimenty. 9. Podle způsobu vyhodnocování: letální efekty (mortalita, imobilizace), subletální efekty (chování organismů - např. rychlost a směr pohybu), hodnocení fyziologické aktivity (fotosyntetické asimilace, enzymatická aktivita, efekty na membránách, hodnocení přírůstků - délka kořene, počet buněk v populaci, hmotnost organismu, náchylnost k napadení chorobami, škůdci či parazity apod.), reprodukční aktivita, malformace a teratogenita atd. 10. Speciální testy pro hodnocení rizik v životním prostředí - pouţíváme v případech, kdy je pro konkrétní interpretaci nutno stanovit jiné neţ běţné efekty na testovací organismus. Máme k dispozici řadu speciálních biotestů pro stanovení parametrů jako např.: trofie, mutagenita, genotoxicita bakterií, genotoxicita na rostlinách, volně ţijících zvířatech a rybách, teratogenita, například na obojţivelnících (Xenopus laevis), embryotoxicita a reprodukční testy na rybách, korýších, obojţivelnících, ptácích aj Ekotoxikologické testy ve světových normách a metodikách Agentury vyspělých států, které vydávají a aktualizují normy a metodiky v oblasti ekotoxikologických testů, jsou např. v USA (U.S. EPA a ASTM), v Kanadě (Environment 15

16 Canada), ve Francii (AFNOR), v Německu (DIN) apod. Česká republika patří mezi státy, které jsou v této oblasti velmi pokročilé. V současné době jsou v platnosti ČSN (Česká státní norma), ale současně jsou platné nové normy, které přijímáme v procesu harmonizace předpisů s EU, které jsou pro ČR také závazné. Další u nás platné normy jsou ty, které jsme přejali jako členové OECD (Organisation for Economic Cooperation and Development) a ISO (International Standardization Organisation) Dále se u nás můţeme běţně setkat s normou, která má označení EN ISO. Jde o nové normy přejímané z ISO a platné pro EU. Poslední skupinou norem pouţívaných v ČR jsou tzv. oborové normy pro jednotlivé rezorty, či odvětví. Příkladem mohou být oborové normy pro vodní hospodářství, které mají označení TNV. Kromě ekotoxikologických biotestů, které jsou běţné v ČR (dafnie, řasy, klíčení semen, ryby) jsou například u OECD jiţ od roku 1984 platné normy pro stanovení toxicity pro včely, ţíţaly, volně ţijící ptáky apod. Tyto testy se v ČR také pouţívají, povědomí odborné veřejnosti o těchto testech však není takové, jako je tomu u testů pro testování vodních ekosystémů. ISO nabízí standardizované metodiky a normy pro nejrůznější činnosti spojené s ekotoxikologickými biotesty (od vzorkování, přepravy, konzervace a uchovávání vzorků, přes metody extrakce a přípravy aţ po zpracování biotestů pro vodní ekosystémy, půdu, odpady apod.) Ekotoxikologické testy v normách ČR Situace v oblasti norem a metodik pro ekotoxikologické biotesty se v současné době v ČR intenzivně vyvíjí, takţe následující přehled nelze brát jako definitivní a konečný. Informace o platných aktuálních ČSN normách lze získat např. od Českého normalizačního institutu nebo na Ministerstvu ţivotního prostředí. Některé normy byly vydány jako technické, soubor technických norem v oboru vodního hospodářství spravuje Ministerstvo zemědělství. V příloze 9.2. této práce jsou uvedeny vybrané normy, týkající se ekotoxikologického testování. Jsou vydány nejčastěji jako převzaté evropské normy s označením ČSN EN nebo jako převzaté ISO normy (někdy totoţné s evropskými.) Ty jsou označeny jako ČSN ISO resp. ČSN EN ISO. 16

17 Výpovědní hodnota ekotoxikologických testů Hlavním zaměřením ekotoxikologických testů je stanovení přítomnosti nebo nepřítomnosti environmentálního problému. Testy mohou být pouţity jednak jako základní zkouška, která stanoví potenciální zdroje znečištění (bodové i nebodové, voda, půda, sedimenty aj.), nebo mohou následovat za chemickými analýzami, aby determinovaly vysoké hladiny, nebo dostupnost kontaminantů. Informace o ekotoxicitě potom slouţí jako signál k provedení podrobnějších fyzikálně-chemických analýz. Indikace toxicity však nemusí vţdy korelovat s chemickými a fyzikálními rozbory sledovaného materiálu. Biotesty mohou signalizovat nebezpečí, aniţ fyzikálně-chemické analýzy detekují zvýšené hladiny nebezpečných látek ve vzorku, a naopak i přes indikaci toxicity z fyzikálně-chemických rozborů reagují testované organismy negativně. Organismus totiţ vypovídá o testovaném materiálu komplexně, záleţí např. na biodosaţitelnosti toxických sloţek nebo se mohou projevit interakce mezi přítomnými polutanty, které z chemických rozborů nevyplývají (Chapman, 1999). Laboratorní data vnášejí určité nejistoty do interpretace měření ve spojení se sledováním efektů kontaminantu in situ. Z těchto metod je dobré zmínit například metody sledující struktury společenstev ryb, rostlin, řas, zooplanktonu, zoobentosu apod. Avšak v případě, ţe je testována nejhorší varianta moţné kontaminace, fungují biotesty jako včasné varování před potenciálními problémy, které by se mohly stát kritickými. To platí především v případech, kdy přírodní populace díky působení mnoha dalších environmentálních faktorů mohou detekovat negativní efekt teprve tehdy, kdyţ se jiţ stává nebezpečným. Hlavní rozdíl mezi ekotoxikologickými biotesty a in situ metodami je, ţe biotesty zahrnují experimentální expozice v laboratorním uspořádání, kde jsou všechny proměnné kontrolovány nebo známy a toxický faktor je manipulován. Studie přírodních populací jsou však ovlivněny mnoha variabilními fyzikálními, chemickými a biologickými faktory, které se navíc ve svých účincích na populace různě kombinují, a proto nelze jednoduše oddělit tuto variabilitu od vlivu toxických látek. Nejlepší podmínky pro ověření skutečného nebezpečí toxického efektu nastanou, kdyţ můţe být aplikace příslušného zásahu náhodně opakována, coţ zaručuje, ţe pozorovaný negativní efekt byl s největší pravděpodobností důsledkem tohoto zásahu, a ne důsledkem velké variability prostředí. Laboratorní verze zákroku je opakovatelná, verze z reálného prostředí však většinou není (Chapman, 1997). 17

18 Nezbytnost redukovat přírodní prostředí na mnohem jednodušší laboratorní úrovni můţe vést k podhodnocení nebo nadhodnocení efektů toxické látky v přírodě. To však neznamená, ţe laboratorní výsledky jsou neplatné, protoţe laboratorní testy jsou o mnoho jednodušší a neduplikují studie in situ. Na druhé straně in situ metody jsou příliš komplexní a nedovolují oddělení efektů kontaminantů od přírodních změn (Chapman, 1995). Interaktivní přístup ke znečištění ţivotního prostředí vyţaduje jak experimentální laboratorní studie, tak pozorování přímo in situ, jelikoţ oba přístupy se doplňují a myšlenka, ţe laboratorní studie vyţadují ověření in situ se postupně stává jiţ dogmatem. Stejně tak výsledek samotného biotestu nebo skupiny biotestů nám sice můţe indikovat nebezpečí pro ekosystém, ale bez podrobných fyzikálně-chemických analýz většinou nelze příčinu tohoto nebezpečí identifikovat (Cairns a Niederlehner, 1995) Sloţení a tvorba sad ekotoxikologických testů Odpověď jednotlivých organismů na přítomnost toxických látek není jednotná, ovlivňuje ji mnoho faktorů jako biologická dosaţitelnost toxické látky, způsob jejího přijímání organismem, bioakumulace nebo schopnost škodlivou látku odbourávat. Kaţdý organismus reaguje na přítomnost toxického materiálu jiným způsobem, proto je nezbytné k získání co nejkomplexnější informace o jeho toxickém působení na ţivé organismy pouţít k testování vţdy více druhů a vţdy zástupce všech trofických úrovní. Zapojením většího počtu testovacích organismů roste informace o zkoumaném vzorku a zvyšuje se tak výpovědní hodnota celé metody. Do sady jsou vybírány individuální testy tak, aby byla schopna detekovat co nejvíce skupin toxických látek s vysokou spolehlivostí. (Zwart, 1995). Pro výběr sad testů pro ekotoxikologické testování existují různá pravidla, podle kterých se jednotlivé biotesty do baterií začleňují. V některých zákonech je definováno povinné sloţení sady testů, např. v České republice v Zákoně o odpadech a v Zákoně o chemických látkách. Některé vědecké týmy zdůrazňují ekonomičnost celé sady a pracují jen s akutními testy (Thomas et al., 1986), další aplikují ve svých studiích společně s mikrobiotesty i standardní testy toxicity doporučované mezinárodními organizacemi jako ISO, EPA, OECD aj. (Costan et al., 1993). Také je moţné kombinovat testy toxicity podle typu testovaných vzorků (Harkey et al., 1994, Keddy et al., 1995 aj.). Do výběru biotestů pro ekotoxikologické sady se samozřejmě výrazně odráţí i soudobý výzkum a vědecké zaměření ekotoxikologických pracovišť (Dutka et al., 1996). 18

19 Základní sady ekotoxikologických testů Schopnost sestavit takovou baterii ekotoxikologických biotestů, která bude mít co nejreálnější vypovídací hodnotu a jejíţ interpretace bude přesně odpovídat problematice studované lokality, patří k důleţitým znalostem kaţdého ekotoxikologa. K tomu je samozřejmě důleţité mít přehled o moţnostech normovaných testů i jejich alternativních metodik. Při hodnocení ekologických rizik (např. ve smyslu zákona o chemických látkách) je nutné pouţít testy toxicity na organismech minimálně tří trofických úrovní producent, konzument a destruent. Do sady analýz je také nutné vybírat testy, které jsou schopny testovat jak kapalné, tak i pevné vzorky (sedimenty, půda). Následující sady testů obsahují popis častých typů: - Microtox-test. Test na inhibici bioluminiscence mořské bakterie Photobacterium phosphoreum. Podstatou testu je měření intenzity bioluminiscence a jejího vyhasínání při kontaktu s určitou koncentrací toxické látky (DIN part 34/1991). - Turbidimetrický test. Test měří růstovou rychlost bakteriálních buněk turbidimetricky. Změna intenzity zákalu oproti kontrole vypovídá o inhibičních účincích vzorku (ISO 10712/1995). - Sediment-chromotest (Toxichromopad) Test inhibice syntézy D-galaktozidázy pomocí bakterie E. coli. (Kwan 1993, Kwan 1995, Kwan a Dutka 1996, Day et al. 1995, Ramirez et al. 1996). - Růstově inhibiční test na řasách (Scenedesmus quadricauda, Scenedesmus subspicatus nebo Raphidocelis subcapitata). Test zaloţený na měření inhibice růstové rychlosti kultury testované řasy (v době exponenciálního růstu) po 72 hodinové expozici (OECD 201/1984, ISO 8692/1989). - Test klíčivosti a růstu kořenů vyšších rostlin. Test zaloţený na měření inhibice růstu kořene rostlin - řeřicha setá (Lepidium sativum), hořčice setá (Sinapis alba), salát hlávkový (Lactuca sativa). Časová expozice testu je 72 hodin (OECD 208/1984). - Imobilizační nebo reprodukční test na perloočkách (Daphnia magna). Test je zaloţen na měření úhynu a imobilizace dafnií vystavených různým koncentracím testovaných látek po dobu 24 a 48 hodin (OECD 202/1984, ISO 6341/1996). - Thamnotoxkit test. Testovací organismus Thamnocephalus platyurus je vylíhnut z klidových stádií během hod, metoda pro stanovení akutní toxicity na korýši Thamnocephalus platyurus (TNV ). - Kontaktní test na filtračním papíře - Eisenia sp. Dospělé ţíţaly Eisenia sp. s dobře vyvinutým opaskem jsou 48 hodin exponovány na filtračním papíře navlhčeném roztokem testované látky. Stanovuje se mortalita, která je odečítána po 24 a 48 hodinách (OECD 207/1984). 19

20 Rozšířené sady ekotoxikologických testů Mezi rozšířené sady mohou patřit takové metody, jako např. test na inhibici spotřeby kyslíku aktivovaným kalem (ISO 8192/1986, OECD 209/1996), ATP - test vyuţívající měření bakteriální ATP jako indikátoru růstové inhibice, dále test enzymové inhibice D-galaktozidázy E. coli - citlivý na přítomnost jiţ malého mnoţství těţkých kovů. Z řasových testů je to Mikrometoda stanovení toxicity a trofického potenciálu řasovým testem (TNV ). Z testů na bezobratlých je to test akutní a chronické toxicity s nematody pomocí Panagrellus redivivus. Organismus je vyuţíván jako potenciální indikátor genotoxicity. Rotoxkit test vyuţívá vířníka Brachionus calyciflorus pro test akutní toxicity Bakteriální testy ekotoxicity Základní biotesty, které se v současné době nejvíce vyuţívají, mají některé nevýhody. Jejich hlavním nedostatkem je dlouhá doba potřebná pro získání výsledků analýz (desítky hodin aţ několik dnů). V případě ekologických havárií tak existuje nebezpečí rozšíření kontaminace na rozsáhlá území, coţ můţe mít za následek vznik velkých ekologických škod. Další nevýhodou je malá statistická spolehlivost vzhledem k omezenému počtu jedinců pouţívaných v testu a také to, ţe testy zaloţené na mortalitě neumoţňují sledovat slabé toxické účinky. Proto se novou variantou uvedených postupů osvědčila metoda alternativní, a to bakteriální bioluminiscenční test toxicity (Microtox test), který eliminuje některé uvedené nedostatky a který je moţné vyuţít pro stanovení akutní toxicity různých druhů xenobiotik Princip testů měření bioluminiscence Bakteriální test inhibice bioluminiscence se postupem času ukázal jako jeden z nejdůleţitějších zástupců testů toxicity na bakteriích. Vývoj tohoto testu systematicky začal v osmdesátých a devadesátých letech 19. stol. Fischer (Fischer, 1887), který popsal 9 druhů luminiscenčních bakterií a později byl po něm jeden druh pojmenován Photobacterium fischeri (dnes Vibrio fischeri). Test s názvem Microtox byl vyvinut v r pro německou firmu Beckman Instrument a v průběhu dalších let vyuţíván řadou laboratoří a výzkumných pracovišť např. pro hodnocení akutní toxicity skládkových výluhů nebo vrtných výplachů, pro testy akutní toxicity odpadních vod. Studiu tohoto biotestu a jeho aplikacím v ekotoxikologickém monitoringu je věnována monografie (Richardson, 1993). 20

EKOTOXICITA V ČESKÉ LEGISLASTIVĚ. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol.

EKOTOXICITA V ČESKÉ LEGISLASTIVĚ. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol. EKOTOXICITA V ČESKÉ LEGISLASTIVĚ Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol.cz BIOODPADY-5. března 2009 - POPULUS 2 CO TO JE EKOTOXICITA? Ekotoxicita

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - půda V této kapitole se dozvíte: Jak vznikla půda. Nejvýznamnější škodliviny znečištění půd. Co je to

Více

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ

TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ TOXIKOLOGICKÁ PROBLEMATIKA CHEMICKÝCH HAVARIÍ prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. prof. RNDr. Rudolf Štětina, CSc. Katedra toxikologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Rozdělení jedů Podle

Více

Environmentální rizika materiálů používaných pro stavbu povrchů vozovek při kontaktu s vodou

Environmentální rizika materiálů používaných pro stavbu povrchů vozovek při kontaktu s vodou Environmentální rizika materiálů používaných pro stavbu povrchů vozovek při kontaktu s vodou Autor: Roman Ličbinský, CDV, WP5 Příspěvek byl zpracován za podpory programu Centra kompetence Technologické

Více

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie

ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie ÚVOD DO PROBLEMATIKY Výklad základních pojmů v oboru aplikované geochemie a kontaminační geologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D GEOoffice, s.r.o., kontaktní e-mail: ptacek@geooffice.cz Základní pojmy Jsou podrobně

Více

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010. B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ 2006-2010 Ochrana ovzduší ve státní správě - Teorie a praxe VII. 8. aţ 10. 11. 2011 B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH RIZIK 2 Riziko

Více

Metodické doporučení SZÚ pro hodnocení škodlivých a. nežádoucích látek uvolňujících se z vybraných skupin. výrobků pro stavby do vody a půdy.

Metodické doporučení SZÚ pro hodnocení škodlivých a. nežádoucích látek uvolňujících se z vybraných skupin. výrobků pro stavby do vody a půdy. Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica č. 3/2001 Metodické doporučení SZÚ pro hodnocení škodlivých a nežádoucích látek uvolňujících se z vybraných skupin výrobků pro stavby do vody a půdy. Centrum

Více

Vosáhlová, S., Sirotková, D., Hofman, J., Kočí, V., Matějů, V., Záleská, M.

Vosáhlová, S., Sirotková, D., Hofman, J., Kočí, V., Matějů, V., Záleská, M. EKOTOXICITA ODPADŮ STANOVENÁ AKVATICKÝMI A TERESTRICKÝMI ZKOUŠKAMI PODLE NAVRŽENÝCH METODICKÝCH POKYNŮ MŽP K HODNOCENÍ EKOTOXICITY ODPADŮ Vosáhlová, S., Sirotková, D., Hofman, J., Kočí, V., Matějů, V.,

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Znečištěné ovzduší a lidské zdraví Brno, 11. ledna 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz Znečištění

Více

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 2. února 2011 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik e-mail: miroslav.suta (zavináč) centrum.cz http://suta.blog.respekt.ihned.cz

Více

Znečištění ovzduší a zdraví

Znečištění ovzduší a zdraví Znečištění ovzduší a zdraví Čelákovice, 31. března 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) Evropa: asi 370 tisíc předčasných úmrtí ročně zkracuje

Více

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA

PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Projekt Integrovaný vzdělávací systém města Jáchymov Mosty indikátor 06.43.19 PRACOVNÍ LIST EVVO - VODA Úkol: Fyzikální a chemická analýza vody Princip: Vlastním pozorováním získat poznatky o vlastnostech

Více

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí. Příjemce projektu: Partner projektu: Místo realizace: Ředitel výzkumného institutu: Celkové způsobilé výdaje projektu: Dotace poskytnutá EU: Dotace ze státního rozpočtu ČR: VŠB Technická univerzita Ostrava

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz

Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu. MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz Hodnocení zdravotních rizik při využívání odpadu MUDr. M. Zimová, CSc. NRL pro hygienu půdy a odpadů mzimova@szu.cz SP/2f3/118/08 v roce 2010 Výzkum skutečných vlastností odpadů považovaných za vhodný

Více

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB

FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB FAKTORY VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Předmět: CHEMIE Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu září orientuje se

Více

EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY

EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY EKOTOXIKOLOGICKÉ ÚČINKY VYBRANÝCH REZIDUÍ, EKOTOXIKOLOGICKÉ TESTY Klára Kobetičová Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Fakulta technologie ochrany prostředí Ústav chemie ochrany prostředí Centralizovaný

Více

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod

Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů. Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Hodnocení CHEMICKÉHO stavu a fyzikálně-chemické složky EKOLOGICKÉHO stavu vodních útvarů Mgr. Martin Pták Martin.Ptak@mzp.cz Odbor ochrany vod Proč hodnotit vodní útvary? Směrnice 2000/60/ES Evropského

Více

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi

autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Chemie Obsah předmětu Chemie je zaměřen na praktické využití poznatků o chemických látkách, na znalost a dodržování

Více

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D.

www.ukzuz.cz Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. je specializovaný úřad státní správy zřízený zákonem č. 147/2002 Sb. je organizační složkou státu je správním úřadem, podřízeným Ministerstvu zemědělství je držitelem certifikátu

Více

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod

Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Radiační odstraňování vybraných kontaminantů z podzemních a odpadních vod Václav Čuba, Viliam Múčka, Milan Pospíšil, Rostislav Silber ČVUT v Praze Centrum pro radiochemii a radiační chemii Fakulta jaderná

Více

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce

Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Projekt VODAMIN Hydrochemický monitoring jakosti vod ovlivněných důlní činností v oblasti Cínovce Mgr. Zdeněk Šíma Ing. Mgr. Bohumír Šraut Dílčí úkoly hydrochemického monitoringu vody v oblasti Cínovce

Více

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace Andrea Krsková Humánní biomonitoring současný stav a perspektivy SZÚ, 23. 11. 2011 Úvod v životním prostředí se vyskytuje

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

Bioremediace půd a podzemních vod

Bioremediace půd a podzemních vod Bioremediace půd a podzemních vod Jde o postupy (mikro)biologické dekontaminace půd a podzemních vod Jsou používány tam, kde nepostačuje přirozená atenuace: - polutanty jsou biologicky či jinak špatně

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VYUŢITÍ BIOODPADŮ PŘI ELIMINACI ZNEČIŠTĚNÍ ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Vít Matějů ENVISAN-GEM, a.s. Biotechnologická divize, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@mbox.vol.cz Většina prezentovaných výsledků

Více

3.02 Dělení směsí, aneb i separace může být legrace (filtrace). Projekt Trojlístek

3.02 Dělení směsí, aneb i separace může být legrace (filtrace). Projekt Trojlístek 3. Separační metody 3.02 Dělení směsí, aneb i separace může být legrace (filtrace). Projekt úroveň 1 2 3 1. Předmět výuky Metodika je určena pro vzdělávací obsah vzdělávacího předmětu Chemie. Chemie 2.

Více

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví Znečištění ovzduší a lidské zdraví Bratislava, 19. února 2014 odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Znečištění ovzduší (kontext) způsobuje předčasnou smrt asi 370 tisíc Evropanů

Více

LABORATOŘ KOVŮ A KOROZE VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE

LABORATOŘ KOVŮ A KOROZE VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE Vysoké učení technické v Brně Fakulta chemická Purkyňova 464/118 612 00 Brno wasserbauer@fch.vutbr.cz Využijte bohaté know-how odborných pracovníků Laboratoře kovů a koroze při

Více

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany Ing. Jan Pivoňka, Ph.D. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Společnost pro výživu Stručný přehled kontaminantů Vzduch: radionuklidy

Více

Aplikace výsledků projektu by měla vést ke zlepšení legislativy Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí.

Aplikace výsledků projektu by měla vést ke zlepšení legislativy Evropské unie v oblasti regulace motorových emisí. Představení projektu MEDETOX Jan Topinka 1, Michal Vojtíšek 2 1 Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., jtopinka@biomed.cas.cz ; 2 Technická univerzita v Liberci Předmětem mezioborového projektu MEDETOX

Více

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje

Příloha 4. Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Porovnání prototypů jednotlivých souborů s podpisem zdroje Obsah 1. ÚVOD... 4 2. SROVNÁNÍ PROTOTYPŮ JEDNOTLIVÝCH SOUBORŮ S PODPISEM ZDROJE... 4 2.1 POLYCYKLICKÉ AROMATICKÉ UHLOVODÍKY... 4 2.2 TĚŽKÉ KOVY...

Více

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM

SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM SLEDOVÁNÍ VÝSKYTU GENOTOXICKÝCH LÁTEK V POVODÍ ŘEKY SVRATKY V SOUVISLOSTI S URANOVÝM PRŮMYSLEM Jana Badurová, Hana Hudcová, Radoslava Funková, Helena Mojžíšková, Jana Svobodová Toxikologická rizika spojená

Více

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI

Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos MANAŽER EMS PŘEHLED POŽADOVANÝCH ZNALOSTÍ K HODNOCENÍ ZPŮSOBILOSTI Gradua-CEGOS, s.r.o. člen skupiny Cegos Gradua-CEGOS, s.r.o., certifikační orgán pro certifikaci osob č. 3005 akreditovaný Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. podle ČSN EN ISO/IEC 17024 MANAŽER EMS

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

PŘIPRAVOVANÉ NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD

PŘIPRAVOVANÉ NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD PŘIPRAVOVANÉ NORMY PRO BIOLOGICKÝ ROZBOR VOD Ing. Lenka Fremrová 1 Prověření ČSN a TNV v roce 2010 ČSN 75 7712 Jakost vod Biologický rozbor Stanovení biosestonu ČSN 75 7713 Jakost vod Biologický rozbor

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

Název opory DEKONTAMINACE

Název opory DEKONTAMINACE Ochrana obyvatelstva Název opory DEKONTAMINACE doc. Ing. Josef Kellner, CSc. josef.kellner@unob.cz, telefon: 973 44 36 65 O P E R A Č N Í P R O G R A M V Z D Ě L Á V Á N Í P R O K O N K U R E N C E S C

Více

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících

Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Využití zásoby živin a primární produkce v eutrofních rybnících Libor Pechar a kolektiv Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie a ENKI o.p.s., Třeboň

Více

Normy pro chemické výrobky používané k úpravě vody a pro vliv materiálů na vodu určenou k lidské spotřebě

Normy pro chemické výrobky používané k úpravě vody a pro vliv materiálů na vodu určenou k lidské spotřebě HYDROPROJEKT CZ a.s. Normy pro chemické výrobky používané k úpravě vody a pro vliv materiálů na vodu určenou k lidské spotřebě Ing. Lenka Fremrová 1 Technické komise CEN a ISO působící ve vodním hospodářství

Více

VÝVOJ EMISNÍ ZÁTĚŽE OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

VÝVOJ EMISNÍ ZÁTĚŽE OVZDUŠÍ Z DOPRAVY Jiří Jedlička Vladimír Adamec Jiří Dufek Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 146-153 VÝVOJ

Více

Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení)

Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) MZP 0002071102 Ing. Věra Hudáková Vývoj řešení výzkumného

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení biodeteriogenů Biokoroze stavebních materiálů Vznik a

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU DEN ZEMĚ JE MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH 22. 4. 1970 V ČESKÉ REPUBLICE SE DEN ZEMĚ SLAVIL POPRVÉ 22. 4. 1990 VLAJKU DNE

Více

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele

Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Obecné zásady interpretace výsledků - chemické ukazatele Ivana Pomykačová Konzultační den SZÚ Hodnocení rozborů vody Výsledek měření souvisí s: Vzorkování, odběr vzorku Pravdivost, přesnost, správnost

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP.

Chemie - 3. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. očekávané výstupy RVP. témata / učivo. očekávané výstupy ŠVP. očekávané výstupy RVP témata / učivo Chemie - 3. ročník Žák: očekávané výstupy ŠVP přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata 1.1., 1.2., 1.3., 1.4., 2.1. 1. Látky přírodní nebo syntetické

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Chemie - 8. ročník pozorování, pokus a bezpečnost práce Určí společné a rozdílné vlastnosti látek vlastnosti látek hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost, vliv atmosféry na vlastnosti a stav

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Chemie. Charakteristika předmětu

Chemie. Charakteristika předmětu Vzdělávací obor : Chemie Chemie Charakteristika předmětu Chemie je zahrnuta do vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Chemie je vyučována v 8. a 9. ročníku s hodinovou dotací 2 hodiny týdně. Převáţná část

Více

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech

Více

Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866

Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866 Martin Hynouš hynous@ghcinvest.cz gsm: 603 178 866 1. VODA 2. LEGISLATIVA 3. TECHNOLOGIE 4. CHEMIE H 2 0 nejběţnější sloučenina na světě tvoří přibliţně 71% veškerého povrchu Země je tvořena 2 atomy vodíku

Více

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

29. 9. 2015. výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu zákonč.156/1998sb.,ohnojivech 2 a) hnojivo látka způsobilá poskytnout

Více

Biologické metody v technických normách. Ing. Lenka Fremrová HYDROPROJEKT CZ a.s.

Biologické metody v technických normách. Ing. Lenka Fremrová HYDROPROJEKT CZ a.s. Biologické metody v technických normách Ing. Lenka Fremrová HYDROPROJEKT CZ a.s. CEN/TC 230 Rozbor vod Ad hoc WG 1 Fyzikální a chemické metody WG 2 Biologické metody a metody pro hodnocení ekologického

Více

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)

Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě) Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například:

Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: Používá se například: Látka toxická pro mikroorganismy a vyšší živočichy i v nízké koncentraci. Do prostředí se dostává: při rozkladu organických zbytků lesních požárech většina má průmyslový původ Používá se například: při

Více

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství:

Pesticidy. Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: Soldep hnědá tekutina (účinná látka - 25% trichlorfon) Využití v rybářství: k redukci hrubého dafniového zooplanktonu (50 200 ml.ha -1 ) k zabránění kyslíkových deficitů, k převedení na drobné formy zooplanktonu

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 18 VY 32 INOVACE 0115 0318 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

9. ročník LMP NSP. 8. ročník LMP NSP. 10. ročník LMP SP. 7. ročník LMP NSP. Pozorování, pokus a bezpečnost práce. práce. práce

9. ročník LMP NSP. 8. ročník LMP NSP. 10. ročník LMP SP. 7. ročník LMP NSP. Pozorování, pokus a bezpečnost práce. práce. práce Charakteristika vyučovacího předmětu Chemie ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Chemie Vyučovací předmět Chemie je tvořen z obsahu vzdělávacího oboru ze vzdělávací oblasti

Více

12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady

12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady 12 Postupy vedoucí ke snižování environmentálních a zdravotních rizik při nakládání s biologicky rozložitelnými odpady 12.1 Analýza stávajících rizik při nakládání s biodegradabilním odpadem Nakládání

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. pracovní list. Hygiena a toxikologie. Experimentální toxikologie. Mgr. Alexandra Šlegrová

CZ.1.07/1.5.00/34.0880. pracovní list. Hygiena a toxikologie. Experimentální toxikologie. Mgr. Alexandra Šlegrová Název školy Číslo projektu STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Název projektu Klíčová aktivita Označení materiálu:

Více

Monitoring těkavých organických látek

Monitoring těkavých organických látek Monitoring těkavých organických látek Minulost, současnost, budoucnost (?) Ing. Věra Vrbíková Monitoring těkavých organických látek Začátek: rok 1999, odběry v 5 městech Praha Ústí nad Labem Sokolov Karviná

Více

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník VIII. Chemie. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Úvod IX. -ukázka chem.skla přírodní věda, poznat chemické sklo a pomůcky, zásady bezpečné práce-práce s dostupnými a běžně používanými látkami, hodnocení jejich rizikovosti, posoudí bezpečnost vybraných

Více

DOPRAVNÍ VAV CENTRUM V OCHRANĚ OVZDUŠÍ. Jiří Jedlička, Jiří Huzlík

DOPRAVNÍ VAV CENTRUM V OCHRANĚ OVZDUŠÍ. Jiří Jedlička, Jiří Huzlík DOPRAVNÍ VAV CENTRUM V OCHRANĚ OVZDUŠÍ Jiří Jedlička, Jiří Huzlík Obsah Informace o Centru Výzkumný program Doprava a životní prostředí Stávající a plánované přístrojové vybavení Řešené a připravované

Více

Učivo OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČNÍKU. REDOXNÍ REAKCE - oxidace a redukce - výroba železa a oceli - koroze - galvanický článek - elektrolýza

Učivo OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČNÍKU. REDOXNÍ REAKCE - oxidace a redukce - výroba železa a oceli - koroze - galvanický článek - elektrolýza OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČNÍKU - vysvětlí pojmy oxidace a redukce - určí, které ze známých reakcí patří mezi redoxní reakce - popíše princip výroby surového železa a oceli, zhodnotí jejich význam pro národní hospodářství

Více

Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II. Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth

Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II. Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth Leština doškolovací kurz Vzorkování železničního svršku II Petr Kohout, Zdeněk Veverka, Pavel Bernáth 23. červen 2010 Leština doškolovací seminář Vzorkování železničního svršku II Naformátováno: Podtržení

Více

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DŮSLEDKY ZHORŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Důsledky zhoršování životního prostředí V této kapitole se dozvíte: Co je to klimatická změna. Proč klesá samočisticí vlastnosti

Více

Chemie. Vzdělávací obsah předmětu v 8. 9. ročníku. 3. období 8. ročník. Očekávané výstupy předmětu. Vyučovací předmět : Období ročník :

Chemie. Vzdělávací obsah předmětu v 8. 9. ročníku. 3. období 8. ročník. Očekávané výstupy předmětu. Vyučovací předmět : Období ročník : Vzdělávací obsah předmětu v 8. 9. ročníku Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Chemie Očekávané výstupy předmětu Na konci 3. období základního vzdělávání žák: 3. období 8. ročník Základy

Více

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV VÍT MATĚJŮ, ENVISAN-GEM, a.s., Biotechnologická divize, Budova VÚPP, Radiová 7, 102 31 Praha 10 envisan@grbox.cz ZEMĚDĚLSKÉ ODPADY Pod pojmem zemědělské

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA CHEMICKÁ ÚSTAV CHEMIE A TECHNOLOGIE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ FACULTY OF CHEMISTRY INSTITUTE OF CHEMISTRY AND TECHNOLOGY OF ENVIRONMENTAL

Více

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg

Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Klastr bioplyn, z.s.p.o. Hájecká 215 273 51 Červený Újezd tel : +420 732711998 e-mail: info@klastrbioplyn.cz Využití a registrace popela ze spalování biomasy jako hnojiva Tomáš Rosenberg Popel ze spalování

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0581. Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

CZ.1.07/1.5.00/34.0581. Opravárenství a diagnostika. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora Číslo projektu Číslo materiálu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_OAD_3.AZA_19_EMISE ZAZEHOVYCH MOTORU Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Pavel Štanc Tematická

Více

MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ MONITORING KOVŮ PLATINOVÉ ŘADY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Ing. Anna Cidlinová, MUDr. Magdalena Zimová, CSc., Ing. Zdena Podolská, MUDr. Jan Melicherčík, CSc. Státní zdravotní ústav v Praze Česká zemědělská univerzita

Více

Preventivní medicína

Preventivní medicína Preventivní medicína Předseda Doc. MUDr. Alexander Martin Čelko, CSc., Ústav epidemiologie LF UK tel: 26710 2485 fax: 272 738 497 e-mail: martin.celko@lfcuni.cz Místopředseda Prof. MUDr. Kamil Provazník,

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D.

Kontaminované zeminy. Ing. Jan Horsák, Ph.D. Kontaminované zeminy Ing. Jan Horsák, Ph.D. Co je zemina? Pohled zemědělců zemina není, existuje půda, ta se dělí na jednotlivé horizonty Pohled geologů zemina je jen nejsvrchnější část zemské kůry obsahující

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY UVÁDĚNÍ BIOCIDNÍCH PŘÍPRAVKŮ A ÚČINNÝCH LÁTEK NA TRH HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy

ČÁST PRVNÍ PODMÍNKY UVÁDĚNÍ BIOCIDNÍCH PŘÍPRAVKŮ A ÚČINNÝCH LÁTEK NA TRH HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Předmět úpravy Platné znění zákona č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění biocidních přípravků a účinných látek na trh a o změně některých souvisejících zákonů, s vyznačením navrhovaných změn Parlament se usnesl na tomto

Více

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu

Biologicky rozložitelné suroviny Znaky kvalitního kompostu Kompost patří k nejstarším a nejpřirozenějším prostředkům pro zlepšování vlastností půdy. Pro jeho výrobu jsou zásadní organické zbytky z domácností, ze zahrady atp. Kompost výrazně přispívá k udržení

Více

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha pro H.R.A. -kdy a proč Ve fázi f zadání pro přípravu p pravu podkladů, rozptylové studie předchází V rámci

Více

356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ

356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ 356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003 o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Změna: 186/2004 Sb. Změna: 125/2005 Sb. Změna: 345/2005 Sb. Změna: 345/2005 Sb. (část) Změna:

Více

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU

VLIV DEŠŤOVÉ KANALIZACE NA OBSAH TOXICKÝCH KOVŮ A KVALITU VODY V DROBNÉM URBANIZOVANÉM TOKU Your Name and Company Lucie Doležalová, Dana Komínková, Lucie Večeřová, Jana Nábělková lucie.dolezalova@fsv.cvut.cz kominkova@fsv.cvut.cz ČVUT v Praze, fakulta stavební, Katedra zdravotního a ekologického

Více

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod.

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod. Zprávu předkládá: Slovenský rybársky zväz MO Holíč Jaroslav Minařík, místopředseda organizace MO SRZ Holíč Michal Náter, hlavní

Více

Vývoj nového biosensoru k rychlému monitorování a mapování kontaminace v životním prostředí

Vývoj nového biosensoru k rychlému monitorování a mapování kontaminace v životním prostředí LOSCHMIDTOVY LABORATOŘE MASARYKOVA UNIVERZITA Vývoj nového biosensoru k rychlému monitorování a mapování kontaminace v životním prostředí Bidmanová Š., Kotlánová M., Rataj T., Damborský J., Trtílek M.,

Více

APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY

APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY APLIKACE FOTOAKTIVNÍCH NÁTĚRŮ S FTALOCYANINY PRO ZVÝŠENÍ KVALITY PROSTŘEDÍ ÚPRAVEN PITNÉ VODY Jaroslav Lev 1, Jana Říhová Ambrožová 2, Marie Karásková 3, Lubomír Kubáč 3, Jiří Palčík 1, Marek Holba 1,4

Více

257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009

257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009 Systém ASPI - stav k 10.1.2010 do částky 1/2010 Sb. a 1/2010 Sb.m.s. Obsah a text 257/2009 Sb. - poslední stav textu 257/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. srpna 2009 o používání sedimentů na zemědělské půdě

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková

Více