PŮJDEŠ DO ÚSTAVU!(?) POKUS O REFORMU PÉČE O LIDI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A PSYCHICKY A NERVOVĚ NEMOCNÉ V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŮJDEŠ DO ÚSTAVU!(?) POKUS O REFORMU PÉČE O LIDI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A PSYCHICKY A NERVOVĚ NEMOCNÉ V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU"

Transkript

1 Objevujeme zapomenuté PŮJDEŠ DO ÚSTAVU!(?) POKUS O REFORMU PÉČE O LIDI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A PSYCHICKY A NERVOVĚ NEMOCNÉ V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU Hana Mášová Anotace: V době trvání první Československé republiky bylo v českých zemích přes deset veřejných ústavů pro choromyslné, na Slovensku žádný, ale zase zde existovala psychiatrická oddělení při některých nemocnicích. Nutnost postarat se o rozšiřující se okruh diagnostikovaných psychicky nemocných podnítila i odbornou debatu na téma, zda budoucnost této péče leží spíše v samostatných léčebnách, anebo ve speciálních odděleních všeobecných nemocnic. Otázka veřejného ohrožení ze strany duševně chorých se v roce 1935 vyhrotila v souvislosti s vraždou brněnského profesora psychiatrie bývalým pacientem. Na ministerské úrovni projednávaná úprava péče o choromyslné, usilující zmodernizovat zákonné podmínky pro zbaveni svéprávnosti, se po této události rozrostla o otázku, za jakých okolností lze propouštět chovance ústavů na revers do domácího ošetřování. Nové terapeutické možnosti, porovnání se zkušenostmi z ciziny, ale zvláště československá reforma zdravotního ústavnictví udaly také československé psychiatrii progresivní směr, zejména snahou uplatnit zde institut sociálně- -zdravotních sester. Tehdejší úvahy o přednostech a záporech speciálních uzavřených ústavů, nebo naopak systému otevřené péče, jsou i v naší současnosti stále aktuální. Klíčová slova: meziválečná ČSR, psychiatrie, pacienti, instituce. Co dělat s člověkem, který se vymyká normě natolik, že působí problémy sobě, rodině, okolí? Abnormalita člověka je věc sama o sobě sporná. Duševní abnormalita zvlášť, zejména není-li provázena tělesnými příznaky. Kdy jde o zvláštní způsob bytí - o zdravou nenormalitu", kdy o asociální osobnostní rysy, kdy o nemoc? Kam až sahá odpovědnost jedince za jeho jednání? A jaká je odpovědnost jeho blízkých? Jak lze pomoci tam, kde je zlepšení možné; a jak se postarat o ty, kde zlepšení možné není? To je jen několik otázek z mnoha, které si klade společnost v každé době, a které řeší naléhavěji v dobách, kdy se mění zavedené pořádky a navyklé způsoby - ať ve chvílích politických a sociálních změn anebo v okamžicích, kdy se zdá, že pokroky vědy nabízejí lidstvu nové možnosti léčby. Jak se společnost snažila odpovědět na některé z těchto otázek před sedmdesáti lety, B

2 v době, kdy se formovalo zdravotnictví samostatného československého státu, pojednává následující text. Veřejné ústavy pro choroby duševní Propuknutí duševní choroby v době, kdy neexistovala ambulantní péče ani účinné léky, znamenalo téměř nevyhnutelně hospitalizaci ve specializovaném zemském ústavu, v řadě případů trvalou (Tichý 2006). V poválečných těžkých časech, rovněž díky rozvoji psychiatrické vědy, přibývalo diagnostikovaných duševně chorých (jakmile se postavil nový ústav, okamžitě se objevil značný počet choromyslných, o nichž do té doby statistika neměla ani zdání), pro které bylo potřeba zabezpečit péči a pokud možno i léčbu. Zejména ve východních částech státu, kde léčebny nebyly vůbec, vyostrovala naléhavost úkolu vybudovat nové léčebny sociální situace (chudoba, alkoholismus). Ústavy pro choromyslné byly určeny jak pro pacienty s duševním onemocněním, tak i pro chovance mentálně retardované (přičemž soustavná péče o mentálně postižené v Čechách počíná od roku 1871, kdy K. S. Amerling založil v Praze ústav pro idioty" Ernestinum) a pro pachatele trestných skutků, u nichž se zkoumal duševní stav nebo nebyli za své jednání právně odpovědni - pro věk nebo pro nemoc. Veřejné ústavy pro choromyslné v bývalých rakouských zemích spadaly od roku 1861 pod zemskou správu. Na začátku 20. století existovalo v Čechách přes deset takových zemských ústavů: ústav při klinikách Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1822), jehož historie sahá až k Tollhausu" ve Všeobecné nemocnici z r. 1790, a jeho pražské pobočky, dále ústavy v Kosmonosích (1870), Dobřanech (1880), Opařanech (1887) a Horních Beřkovicích (1890). Počátkem 20. století se začalo s budováním velké zemské léčebny v Praze-Bohnicích (1906) a v Německém Brodě (1928). V Čechách tak zejména díky dostavbě ústavu v Bohnicích bylo míst relativné dost (Heveroch; Frabša 1926). Na Moravě byla situace horší, ústavy byly stále přeplněné. Brněnská klinika měla k dispozici zemský ústav a kliniku v Brně (1863), další moravskoslezské zemské léčebny byly pak v Opavě (1889), Šternberku (1893), Jihlavě ( filiálka brněnské kliniky, od r léčebna) a Kroměříži (1907). Nejakutnější krize z nedostatku míst byla na Moravě zažehnána stavbou jihlavského a kroměřížského ústavu (Doněk 1999). Na Slovensku žádná samostatná léčebna pro psychicky nemocné neexistovala (ty, co byly postaveny před rokem 1918, zůstaly po rozpadu monarchie v Maďarsku), ale oproti českým zemím se zde už od 2. poloviny 19. století udržovala tradice psychiatrických oddělení při některých veřejných nemocnicích (v Bratislavě, Trenčíně, Trnavě, Košicích, Rimavské Sobotě, Bardéjově aj.). Na Podkarpatské Rusi se nedalo o psychiatrické péči hovořit. V bývalém Uhersku byla péče o hendikepované poddané záležitostí státu, nikoliv zemských

3 samospráv jako v tzv. historických zemích (tj. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku). I proto československé ministerstvo zdravotnictví považovalo za svoji povinnost převzít tuto povinnost a zanedbané oblasti zabezpečit vybudováním státního ústavu pro choromyslné. Na přelomu 20. a 30. let, po územné správní reorganizaci celého státu, ministerstvo zdravotnictví spolu s ministerstvem školství rozhodné prosazovalo vystavění státního ústavu pro choromyslné, a to jako součásti státní nemocnice, nejlépe v blízkosti bratislavské kliniky. V meziministerském klání se však vzhledem k tvrdému odporu ministerstva financí a ministerstva vnitra záměr neprosadil, a žádná nová psychiatrická léčebna tam nevznikla. Byly pouze adaptovány staré objekty v Plešivci, Trenčíně, Nitře, a při nemocnici v Levoči byla v roce 1928 vystavěna budova pro účely psychiatrické péče {NA MZd, Vencovský 1983). Zatím se na Slovensku a Podkarpatské Rusi pokračovalo v tradici psychiatrických oddělení při nemocnicích. Budovat taková oddělení i v českých nemocnicích bylo cílem některých pozdějších reformátorů. Škálu ústavů pro choromyslné v celém Československu doplňovaly instituce charitativních a lékařských soukromých spolků, které budovaly malá sanatoria, zaměřená zpravidla na péči o chronicky nemocné a sociálně slabé. Stigma Ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století se i v medicíně objevovaly novinky, i když zdaleka ne takového terapeutického významu jako o dvě desetiletí později - po druhé světové válce - v souvislosti s objevem účinků některých psychofarmak. V době vzniku Československé republiky byly důležitější snahy o změnu v přístupu k pacientům, demokratické snahy v tom smyslu, že všichni občané nově vzniklého samostatného státu mají mít v rámci reorganizace společnosti důstojnější postavení než v bývalé monarchii. Není to jednoduchý úkol, zvláště když se jedná o skupiny lidí, kteří jsou poznamenáni - považováni za nerovnocenné, nesvéprávné, ať dočasně nebo trvale. Somatická nemoc je tolerována, psychická nemoc a mentální postižení jsou akceptovány složitěji, někdy jako dehonestující, jindy se zvažuje hranice mezi chováním a jednáním, kdy za ně člověk nemůže, a kdy je trestně odpovědný. Společnost zdravých" svůj postoj k jinakosti" formuluje i pojmenováním problému. Konec 19. století a počátek století dvacátého byly plodné idejemi sociálního lékařství (tzv. sociální hygieny) a novými pohledy i na psychiatrii. Nové myšlenky se objevovaly v publikacích dr. Kafky (O duševně chorých v lidské společnosti), dr. Hrašeho (O potřebě naší péče o duševně nemocné), v článcích prof. Herforta, který přispíval do časopisu Úchylná mládež a psal o historii péče o slabomyslné u nás, a dalších. Určovaly i programy různých spolků a společností pro péči o slabomyslné, epileptiky, úchylné děti a mravně m

4 vadnou mládež, zejména společností pro duševní hygienu, organizující poradny pro veřejnost a bojující proti předsudkům a pověrám opřádajícím blázny" a blázince" (Brandejs 1934). Odbornou klasifikací duševního stavu, kdy lidé nemohou racionálně řídit svůj život, usilovaly medicína i zákony o ulehčení jejich údělu (v oblasti trestní odpovědnosti, adekvátní léčbou). Potíž byla ovšem už v samotné klasifikaci, v dobovém označení jak ústavů pro tyto jedince zřizovaných, tak diagnóz jejich chovanců. Například ústav pro slabomyslné děti v Opařanech měl k 5. prosinci roku 1930 celkem 453 chovanců a chovanek. Charakteristika jejich mentálního postižení je zřetelná z následujícího výčtu (podle referátu zástupce řídícího lékaře dr. Mackeho): 102 způsobilých pro pomocnou školu, 110 ve výchově řemeslné, hospodářské a zahradnické, 16 encephalitiků, 16 mrzáčkú, 6 psychopatů, 11 antisociálních, 5 mravně vadných, 2 hluchoněmí, 11 slepých; a z idiotů ošetřovacího ústavu je 95 idiotů eretických a 22 mongolů (NA ZÚ). Ještě pitoreskněji dnes působí výkazové položky ústavů pro choromyslné, kde se např. v roce 1928 uvádějí tyto druhy šílenosti" (Geistesstórung): Vrozená šílenost (Vrozená blbost, Vrozená slabomyslnost), Prostá šílenost (Zádumčivost, Zuřivost, Zmatenost-Povšechná šílenost, Prvotná pomatenost-částečná šílenost, Periodická šílenost, Získaná blbost), Sdružená šílenost (Paralytická šílenost, Epileptická šílenost, Hysterická šílenost, Neurastenická šílenost, Šílenost z cerebropathie ložiskové, Šílenost s pellagrou) a Toxická šílenost (Alkoholism, Jiné intoxikační šílenosti - Morphinismus, Cocainismus, Chloralismus etc.)." Vedle těchto diagnóz" - nutno uvést, že v německém paralelním překladu znějí o něco lépe, i když i tak zastarale - byli v kolonkách ústavních výkazů vedeni jako Jiní ošetřovanci": Simulanti, Nešílenci a ošetřovanci v pozorování." Jako příčiny onemocnění jsou uváděny vrozené příčiny (dědičná přítěž, úrazy při porodu a přenesená organická anomálie mozku), příčiny získané z doby vývoje (leknutí, přetížení učením, onanie, choroby mozkové, rhachitis, kreténismus a menstruační obtíže) a později získané (afekty, výstřednosti pohlavní, choroby horečnaté, chudokrevnost, příjice, neurosy, choroby mozku prudké a vleklé, choroby míchy, hysterie, senilní marasmus, úraz hlavy, jiné úrazy, poruchy čmýry, porod a šestinedělí, involuce/klimakterium, zmoženost - buď duševním přemožením nebo nouzí, zneužití lihovin nebo silně účinkujících léků a poživatin, neznámé/neurčitelné příčiny)" (NA MZd). Ani rozdělení pacientů do co nejlépe odpovídajících ústavů nebylo jednoduché a dělo se spíše živelně. V roce 1930 dalo ministerstvo sociální péče českému zemskému úřadu podnět k poradě, jejímž programem bylo vybudování organizované péče o slabomyslné v zemi České". Na schůzi se zastupitelé usnesli, že je nutno vnést jasno v otázky péče o slabomyslné; vyřešit poměr ústavů pro Q

5 slabomyslné k chorobincům (které mohou být jak sousedským spolkem hašterivých, tak i za jeden provaz táhnoucím společenstvím dědoušků a stařenek); vyřešit poměr těchto ústavů k sirotčincům (kde je ovšem naléhavý problém svrabu a vší!); soustavně budovat výchovny pro asociální mládež; budovat speciální ústavy pro duševně choré děti (rozuměno epileptiky a encephalitiky) dosud umístěné v ústavech pro dospělé" (NA Z O). Klasifikace duševních poruch pomáhá i při své nedokonalosti lékařské prognóze a posouzení možností adaptace lidí postižených tímto údělem. Druhou stránkou věci je, že zároveň negativně poznamenává jejich přijetí okolím a ovlivňuje tak způsob spolužití s nimi, nebo vede přímo k odmítnutí nechat je běhat na svobodě". Zbavování svéprávnosti Jeden z klíčových problémů léčení duševně nemocných byla otázka svobodného rozhodování, právní odpovědnosti, dobrovolnosti a svéprávnosti. Podrobení se ústavnímu ošetřování přinášelo společenské stigma pro ošetřovaného i jeho rodinu. Naopak ulehčovalo většinou svízelnou situaci soužití s postiženým, a zejména pro osamělé nemocné bývalo i přes terapeutický neúspěch velkým dobrodiním, alternativou k bezútěšnému životu na okraji společnosti. Modernizace zákona o zbavení svéprávnosti se projednávala hned od vzniku republiky - už proto, že zákonodárství v historických zemích se lišilo od ustanovení platících na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. V Čechách a v zemi Moravské a Slezské se přijímání a propouštění pacientů řídilo nařízením ministerstva vnitra ze č. 71 říšského zákoníku a císařským nařízením o zbavení svéprávnosti z č. 207 říš. zákoníku. Podle těchto zákonů nesměl být nikdo v ústavu držen bez nařízení úřadů. Nařízení z roku 1916 umožňovalo zbavit osobu svéprávnosti buď úplně, nebo částečně: úplně i částečně pro choromyslnost a slabomyslnost, částečně pro marnotratnictví, pijáctví a požívaní nervových jedú. Na Slovensku byl nadále platný uherský poručnický zákon zákonného článku XX/1877, novelizovaný zákonný článek VI/1885 a LIX/1912. Ministerstvo unifikací začalo od roku 1928 projednávat osnovu společného zákona o zbavení svéprávnosti a dotazovalo se ministerstev zdravotnictví i spravedlnosti na změny, které je třeba reflektovat. Při projednávání se ukazovaly rozdíly i mezi historickými zeměmi, přestože v nich platila stejná legislativa. V Čechách se zbavení svéprávnosti uplatňovalo častěji pro opilství, na Moravě pro marnotratnictví. Vysvětlením byl fakt, že na Moravě velmi často bývají podávány návrhy na zbavení svéprávnosti osob, u nichž nemírné požívání alkoholických nápojů nedosáhlo sice toho stupně, aby bylo dostatečným podkladem pro zbavení svéprávnosti pro opilství, vede však k tak nehospodárnému životu, že jest důvodem pro zbavení svéprávnosti pro opilství" (NA MZd). Rozdílnost právních řádů

6 měl odstranit i nový občanský zákoník, jeho realizace se ale zdála v nedohlednu. Východiskem mělo být prozatímní přizpůsobení zákona řádu o zbavení svéprávnosti platného v historických zemích a rozšíření jeho platnosti na celou republiku. Otázka trestní odpovědnosti a nedostatečná ochrana veřejnosti byla projednávána zemskými úřady. Problémem bylo, že život nemocných od okamžiku přijetí do ústavu, ať soukromého nebo veřejného, provázelo podezření - každé přijetí (pokud nebylo na vlastní žádost) a propuštění bylo podmíněno ohlášením okresnímu soudu. Náprava mohla být docílena tím, že část ústavu by byla prohlášena za čistě léčebnou, bez této ohlašovací povinnosti. Takové přijímání a propouštění pacientů se osvědčilo na nervových odděleních a bylo argumentem i pro zastánce zřizování psychiatrických oddělení při nemocnicích, kde by přispělo k účinnému zachycování duševních onemocnění v počátečních stadiích, s větší nadějí na vyléčení. Proti tomuto úsilí ale stál strach z nebezpečných šílenců". Propouštění na revers V roce 1936, v době, kdy se projednávala osnova zákona o zbavení svéprávnosti, předložila Purkyňova společnost pro studium duše a nervstva návrh na rychlou změnu zákonných ustanovení o přijímání a propouštění duševně chorých z uzavřených ústavů. Reagovala tak na případ tragické smrti děkana brněnské lékařské fakulty, profesora psychiatrie doktora m Huberta Procházky, který byl zastřelen bývalým pacientem propuštěným na revers. Zákon o přijímání a propouštění choromyslných podle předkladatelů sice chránil dokonale práva nemocného, ale není chráněna veřejnost před nebezpečnými nemocnými, jak každodenní zkušenost dokazuje" (Ústavní internace). Purkyňova společnost neviděla nebezpečí v tom, že by snad mohli být internováni v ústavech zdraví lidé, ale naopak v tom, že nebezpeční nemocní nejsou včas do ústavů dopraveni, nebojsou z přeplněných ústavů předčasně propouštěni. Lékaři nemají právo postarat se proti vůli rodiny o internováni nemocného a ústavy nemají možnost zadržet ho, i kdyby byl sebenebezpečnější. V posledních dvou měsících stalo se, že tři muži na revers propuštění zavraždili bestiálním způsobem sedm osob," píše dr. Z. Krčmář v říjnu roku 1936 na zemském zastupitelství (NA MZd). Otázka propouštění nemocných se vyhrotila uvedeným případem z října 1935, vraždou profesora Procházky. Projednávání úpravy péče o choromyslné zmodernizováním zákonné podmínky pro zbavení svéprávnosti a změnou příslušných statut veřejných ústavů se po této události rozrostlo o otázku, za jakých okolností lze propouštět chovance na revers do domácího ošetřování. Dotaz z ministerstva zdravotnictví, jak se propouštění praktikuje v jednotlivých zemích, byl adresován na zemská zastupitelství, ta pak měla podat ministerstvu úřední zprávu o reversech a jejich zdůvodňování v jednotlivých ústavech.

7 V celostátní anketě odpovídali úředníci a odborníci na otázky, z jakých důvodů nechávají příbuzní vystavit revers pro člena své rodiny a jak je možno udržet si kontrolu nad nebezpečnými jedinci. Důvody propouštění dělili na dvě části: na reversy (tzv. malé) na přání příbuzných, a na reversy přes protesty příbuzných, eventuálně, nebylo-li příbuzných, domovských obcí, kam se nemocní vraceli (tzv. velké reversy byly vystavovány úředně). Příčiny reversů (s poznámkou Propuštěn proti radě lékařské") byly zdůvodňovány citovými důvody - stesk, naléhání, z lásky, z altruismu a důvody finančními - příbuzní nemohli či nechtěli platit ošetřovatelský poplatek, přičemž sociální příčiny, hlavně pro obavy z exekuce, byly nepoměrně častější než příčiny zištné, které byly také registrovány. Jako zajímavost léčebny uváděly, že si příbuzní berou nemocné i tehdy, je-li nutno platit dokonce méně, než by je pobyt nemocného stál doma - asi proto, že léčebné je nutno platit v hotovosti (Komořany, Dobřany). Příbuzní někdy vyjadřovali přání mít blízkého v rodinném kruhu, ale nepřiznanou roli mohly hrát tíživé sociální poměry (Horní Beřkovice). V Německém Brodě si na případ reversu nepamatovali, ale sami lékaři tu uváděli případy nevyléčitelných pacientů, kverulantů a sudičů, i vrahů, jejichž věc příbuzní podceňovali namítajíce, že jejich živitel, který se staral o rodinu, je zdravý a v ústavu je nevinně, zatímco obchod a živnost hyne. Tvrdili, že je potřebují doma, kde jim bude lépe: když nepije, není zlý", nemyslel to vážně", popírali suicidální pokusy atd. Na druhou stranu detence podle tamních lékařů zajišťuje beztrestnost lupičům a nezákonným podnikům. Ochotněji prý platí ošetřovné ti, kteří mají nemocného rádi. V Praze se úředníci setkávali s argumenty, že lepší je pro pacienta zemřít doma, jeho nemoc není vážná, rodinu postihla hanba, příbuzní jim zabezpečí lepší ošetření a léčení; sociální důvody tu nejsou časté u majetných ošetřovanců, kteří tvořili velkou část pacientů v Bohnicích. V Brně se setkávali často s reversem na žádost rodičů a sourozenců, oblomených prosbami a sliby nemocného nebo dojatých lítostí a studem, v naději, že doma se stav pacienta zlepší. Ošetřovné prý zřídkakdy hraje roli. Zato podle zemského úřadu v Bratislavě 90 % důvodů žádostí o propuštění na revers je kvůli ošetřovatelským nákladům, jen málokdy kvůli možnosti získat levnou pracovní sílu nebo kvůli pokusu zkusit léčbu u jiného lékaře. Rovněž zemský úřad v Užhorodě hlásil, že platící pacienti (jichž bylo 5-10 %) šli domů na revers ze sociálních a hospodářských důvodů poté, co nedosáhli přiznaného práva na nedobytnost nákladů; nemajetní jsou propouštěni na žádost opatrovníků z důvodů citových nebo z obav, že v ústavu se vlivem okolí stav pacienta ještě zhorší. Zemský úřad v Brně musel pochopitelné reagovat na tragédii, která se v souvislosti s reversem odehrála v okrsku jeho působnosti. Mojmír Res, bývalý vrchní revident úrazové pojišťovny v Brně,

8 pacient s diagnózou maniodepresivní stav se schizoformními prvky, psychosis a neurasthenia, také s obrazem neurastenika s hypochondrickými rysy, ale s žádným podkladem pro dg. paranoie, byl z léčebny v Černovicích u Brna vydán manželce poslední květnový týden roku 1935 na legální revers, potvrzený okresním soudem i úřadem - tedy na malý i velký revers. Čtvrt roku poté si prof. Procházka posteskl, že jej schizopatik Res na klinice obtěžuje, dělá ostudu, dochází, píše, vyhrožuje, pomlouvá apod. A nakonec 18. října 1935 jím byl profesor Procházka v odpoledních hodinách na Zelném trhu před palácem Cyrilometodějské záložny v Brně úkladné zastřelen. Zemský ústav pro choromyslné v Brně se ohrazoval, že není pravda, že prof. Procházka žádal, aby Res nebyl propuštěn. K věci reversů ředitelství ústavu píše, že nemá důvod ani oprávnění něco měnit na dosavadním způsobu propouštění. Ústav je léčebná instituce a není ani kriminál ani policejní separace. Zadržovací řízení podle nař. č. 207/1916 má za účel zamezit, aby v ústavě nemohl být osobní svobody zbaven zdravý člověk a nic víc. Ono stanoví termín, do kdy může být nemocný v ústavu zadržen bez nové soudní prohlídky, která zjistí, je-li dosud nemocný; bylo by naprostým nepochopením si myslit, že řízení to určuje, do kdy takový vyšetřený v pro choromyslné ústavě držen býti má nebo dokonce musí." Dopis dále pokračuje ostřeji: Ústavům jako léčebným institucím musí jít především o to, aby na nich nebylo ódium žaláře; s tím předsudkem ústavy ustavičně bojují, a nemine týden, abychom nebyli (...) zahrnováni výčitkami, že zde lidi vězníme. Někdy si partaje dají věc vysvětlit, ale často nepomůže-li sebe trpělivější vysvětlování, tu je nám jedinou ochranou proti takovému obviňování revers. [Pokud bychom takové pacienty, jakým se jevil Res, zadržovali, za pár let bychom tu měli několik tisíc ošetřovanců.] Veškeré naše stesky na nelidské přeplnění ústavu vyznívají naprázdno [... ] Ještě větší nebezpečí než od propuštěných nemocných hrozí od toho přeplnění ústavu, na které při každé příležitosti - bohužel marně - poukazujeme. [...] Nedojde-li v brzké dobé k rozšíření ústavů, budou ústavy nuceny sáhnout k svépomoci a propouštět nemocné šmahem i bez reversů." (NA MZd) Detence, nebo léčba? Ovšem nejenom tlak veřejnosti, nervozita a větší opatrnost úřadů udělaly své. Se zvýšenou intenzitou se dále jednalo o řešení problematiky ústavního léčení a předcházení podobným tragickým událostem. Obor psychiatrie a neurologie se vyvíjel, a také si žádal inovace v léčbě i v péči o nemocné. Postoj (rozšířený v cizině, zejména v Anglii), že důraz je třeba klást především na to, aby nikdo nebyl neodůvodněně zadržován, byl v Československu konfrontován s přístupem, že v ústavech přece nejde o detenci, ale o léčení. Z psychologických důvodů mělo být odstraněno ódium provázející dosavadní ústavy buď připojením oddělení pro nervově a dušev-

9 ně nemocné k nemocnicím, nebo naopak přejmenováním léčeben - pokusem o terminologii, která nestigmatizuje pacienty. Moravskoslezské zemské zastupitelstvo přejmenovalo všechny zemské ústavy pro choromyslné s účinností od 1. ledna 1938 jednotně na zemské léčebny pro duševně a nervově choré". Ministerstvo zdravotnictví vřele doporučovalo označení ústavy pro léčení nemocí nervových a duševních", zemský úřad Čechách ale nepovažoval dobu za zralou pro takovou změnu, zato se mu líbilo označení nemocnice" namísto léčebna". Zvažovaly se i možnosti tzv. domácího ošetřování ve vesnicích blízko léčeben podle belgického vzoru - pokusy se ale u nás minuly výsledkem. Bolavou záležitostí bylo i obstarávání zaměstnání pro propuštěné pacienty, zvláště obtížné v době hospodářské krize. Ještě aktuálnější než zpřísněný dohled nad ústavy, přijímání pacientů do ústavního léčení či jejich propouštění, se jevila potřeba revidovat ústavy co do účelu. Reforma ústavnictví S otázkou internování duševně chorých, jejich propouštění a reversů byl spojen rozsáhlejší a podstatnější problém: modernizace léčby a reforma ústavů nejen psychiatrických (léčeben a nemocničních oddělení), ale celého zdravotního a sociálně-zdravotního ústavnictví v republice. Už ve 20. letech se vedla odborná debata na téma, zda budoucnost psychiatrické péče bude spíše v samostatných léčebnách (jako v zemích historických), nebo v psychiatricko-neurologických odděleních při každé větší všeobecné nemocnici (podle slovenského modelu). V Čechách prof. O. Janota, zastánce zavádění moderních neuro-psychiatrických oddělení v rámci reformy nemocnic, úspěšné vedl jediné takové oddělení v nově postavené (roku 1930) pražské městské nemocnici na Bulovce. Na Slovensku měla dobrou pověst samostatná psychiatrická oddělení v Bratislavě (prof. Z. Mysliveček), v Košicích (prof. J. Stuchlík), v Nitře, kde se od r experimentovalo s rodinnou péčí, a v Levoči; pro celou Podkarpatskou Rus sloužilo psychiatrické oddělení při městské nemocnici v Užhorodě. Většina psychiatrických oddělení při nemocnicích na Slovensku však byla miniaturní, s několika málo lůžky, beznadějně přeplněná a hygienicky závadná. Právě těmi horšími zkušenostmi slovenských kolegů argumentovali odpůrci těchto oddělení, když vyzdvihovali přednosti samostatných léčebných ústavů pro duševně choré. Ale už po druhé světové válce byla další psychiatricko-neurologická oddělení při nemocnicích zavedena také v Čechách (v Pardubicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci aj.) a na Moravě (kde navíc vedle nemocničních oddělení přibyla nová lůžková psychiatrická zařízení v Bílé Vodě, Velké Bíteši a ve Znojmě). Na Slovensku po léčebně v Pezinku (1949) vznikly na počátku 50. let další ve Velkých Levárech, Čajakové, Plešivci, Hraní, Ličartovicích, Velkém Záluží, Kremnici,

10 Prešově, vznikla nemocniční oddělení v Trečíně, Zilině-Bytčici, v Liptovském Mikuláši aj. Kritizovaná rodinná péče v Nitře roku 1951 zanikla. V polovině padesátých let byla v Československu už neurologicko-psychiatrická oddělení zřizována při okrskových, okresních i závodních nemocnicích běžně (Vencovský 1983, Baudiš 1990). Reforma se však netýkala jen otázky, zda je vhodnější léčit psychicky nemocné v léčebnách, nebo na speciálním oddělení při nemocnicích. Mířila i k zásadnější změně zdravotnictví a zdravotní a sociální péče vůbec. Na základě projednávání otázek spojených s internací a propouštěním, s reversy a stigmatizací pacientů psychicky nemocných, došli českoslovenští odborníci koncem 30. let k závěru, že péče o nemocné se napříště nemůže omezovat jen na uzavřená oddělení ať nemocnic nebo léčeben, ale že budoucnost je v systému otevřené péče, jmenovitě v zakládání dispensářů, systemizování míst tzv. sociálních sester a ve výchově zdravotních a zdravotně-sociálních pracovníků, kteří budou pomáhat psychiatricky nemocným jednak v ústavech, a zejména pak v mimoústavním životě. Podle dobrozdání ministerstva by systematizace míst zdravotních a sociálně-zdravotních pracovnic při zemských ústavech měla dalekosáhlý vliv na provoz ústavů - řešila by se tím přeplněnost, problémy s přijímáním pacientů, a ještě více s jejich propouštěním. Sociálné-zdravotní sestry by připravovaly přijetí do chorobinců nebo do rodin v případě, kdy pacienti nejsou nebezpeční, což je levnější, účelnější a koneckonců i humánnější. Staraly by se o organizování ošetření duševně a nervově chorých v domácnosti, čímž by se uvolnily ústavům kapacity pro efektivní léčení (například progresivní paralýzy malárií, nebo schizofrenie insulinem, což byly tehdejší moderní způsoby léčby). Ministerstvo by se mělo chopit iniciativy a aspoň doporučením sociálních sester učinit krok dále v ústavním ošetřování osob duševně chorých." (NA MZď) Toto docenění významu zdravotně- -sociálních pracovnic a sociálních sester pro zdravotní a sociální práci budoucnosti bylo jednou z nejpronikavějších úvah, ke kterým se v meziválečném Československu dospělo. V rámcovém zákoně o léčebných a humanitních ústavech (Zákon o právních poměrech ústavů léčebných /ošetřovacích/ a ústavů pro péči sociálně zdravotní, tzv. nemocniční zákon), jehož osnova nabyla konečného znění koncem roku 1936, byla tato sociálné-zdravotní složka ústavní péče už zakotvena. Nové terapeutické možnosti, porovnání se zkušenostmi z ciziny, ale zvláště československá reforma zdravotního ústavnictví nakonec udaly progresivní směr také československé psychiatrii. Tehdejší úvahy o přednostech a záporech speciálních uzavřených ústavů, nebo naopak liberálního přístupu k pacientům, však nekončí a jsou i v naší současnosti nadále inspirativní. Otázka psychiatrické léčebny a nemocniční oddělení - proti sobě nebo spolu?" se s naléhavostí ozývá právě v těchto letech znovu (www. Konrád).

11 Literatura: BAUDIŠ, P. Vývoj psychiatrických oddělení nemocnic v ČR. Praktický lékař, 1990, 70, s BRANDEJS, M. Československá společnost pro péči o duševní zdraví v Praze. Praktický lékař, 1934, 14, s DONĚK, E. Kroméřižská psychiatrická léčebna v průběhu devíti desetiletí. Kroměříž, HEVEROCH, A.; FRABŠA, F.S. (ed.). Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. [Praha] : Vyd. Zemský správní výbor, KONRÁD, J. Situace je vážná, nikoliv však beznadějná - příspěvek do diskuse o české psychiatrii. Psychiatrické léčebny a nemocniční oddělení - proti sobě, nebo spolu? Dostupné na: <www.plhb.cz>. MÁŠOVÁ, H. Internace, nebo léčba? aneb jak se v období první republiky řešila otázka péče o duševně choré. In BU- JALKOVÁ, M.; PAVLÍKOVÁ, L. (ed.). Zborník príspevkov z 8. medzinárodného sympózia o dejinách medicíny, farmácie a veterinárnej medicíny. Martin, 2007, s Národní archiv v Praze, fond Ministerstvo sociální péče , karton 1806; fond Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy , karton 558, 600, 606, 789, 790 [NA MZd]; fond Zemský úřad - Sociální, zdravotní a veterinární záležitosti, karton 378 [NA ZÚ]. TICHÝ, J. Historie bohnické psychiatrie v letech Praha, Ústavní internace nebezpečných choromyslných. Časopis lékařů českých, 1936, 75, s VENCOVSKÝ, E. Čtení o psychiatrii. Praha, Zdravotnická ročenka československá I-X. Praha, Zdravotnická ročenka protektorátu Čechy a Morava/Medizinisches Jahrbuch fiir das Protektorát Bóhmen und Mähren XI. Praha, B

12 zdroj: Zdravotnická ročenka 1938 Ústavy pro duševně choré: choromyslné, slabomyslné, epileptiky o o obec název ústavu právo veřejnosti psychiatrických lůžek lékařů ošetřovatelů poznámka z nemocnic uvádíme ty s psychiatr, primariátem ("doplněno údaji o plánovaných psychiatrických lůžkách z r. 1927) B, a c B> Čechy Praha II Praha VIII Zemský ústav pro choromyslné v Praze Český zemský ústav pro choromyslné v Bohnicích Všeobecná veřejná městská nemocnice na Bulovce Heverochův útulek pro epileptiky Valentinům ano pro duševně choré, čes. a něm. kliniky ano pro duševně choré a nemoci nervové ano ne pro epileptiky včetně psychiatrického a neurol.odd. Praha IX Ochranná péče pro slabomyslné ne pro slabomyslné děti do 16 let Praha XIV Masarykovy domovy v Krči ne sociální ústav Praha XIX Léčebný ústav pro choroby nervové a duševní ve Veleslavíně Ústav pro choromyslné Dra Kramera H. Beřkovice Zemský ústav pro choromyslné v Horních Beřkovicích ne nemoci nervové a duševní ne dtto ano pro duševně choré Něm. Brod Zemský ústav pro choromyslné ano pro choroby duševní Dobřany Zemský ústav pro choromyslné ano pro duševní nemoce Dubí Tereziny lázně ne nemoci vnitřní a nervové

13 Kosmonosy Zemský ústav pro choromyslné ano choroby duševní Křemyš Abstinentní pensionát Tuchlov ne léčení alkoholiků Opařany Zemský ústav ano pro duševně choré a slabomyslné děti do 16 let pro slabomyslné děti Plzeň Domov Kostincův, ústav ne pro hochy pro slabomyslné děti Rumburk Sanatorium Frankenstein ne Deutscher Verein Volksnervenheilanstalt Slatiňany Soukromý ústav ne pro slabomyslné děti do 16 let pro děti duševně úchylné Brno Zemský ústav pro choromyslné v Brně Morava a Slezsko ano choroby duševní Klinika duševních a nervových ne duševní a nervové, MSaNO-státní správa chorob Ústav pro děti duševně úchylné ne pro slabomyslné déti Český Těšín Veřejná nemocnice ano nem. vnitřní, nervové a výměny látek Fryšava Frývaldov Jihlava Kelč Ústav pro úchylné, školního vzdělání neschopné dívky ve Fryšavě 4 sanatoria ve Frývaldově -Gráfenbergu Zemská léčebna pro duševně a nervově choré v Jihlavě Ústav Čes. zem. péče pro výchovu dětí duševně úchylných ne pro slabomyslné dívky ne nem. vnitřní, nervové a výměny látek ano nervové a duševní choroby ne pro déti duševně úchylné - debilové až střední imbecilové Klimkovice Internát sester dominikánek ne výchova a vyučování slabomyslných déti pro slabomyslné déti Kroměříž Zemský léčebný ústav ano choroby duševní Litovel Zemská útulna pro epileptické a slabomyslné dívky ne nevyléčitelné epileptické a slabomyslné dívky

14 Mnichov Vodoléčebný ústav řádu sv. Karla Boromejského Moravec Sanatorium u sv. Rafaela ne vnitřní a nervové ne nervové choroby, rekonvalescence Olomouc Arcibiskupský sirotčinec ne oslabené, opuštěné a slabomyslné děti Opava Skalička Střelíce Zemský ústav pro léčení chorob nervových Léčebné a ošetřovací ústavy Marianum Cyrilo-Metodéjský ústav pro epileptiky Ústav sester dominikánek pro výchovu slabomyslných ano duševní a nervové nemoci ne pro epilepsii a duševní choroby a pro mrzáčky ne pro epilepsii ne pro slabomyslné hochy Šternberk Zemský ústav pro choromyslné ano pro duševně choré Velehrad Cyrilo-Metodéjský ústav pro ošetřování dětí encefalitických ne pro děti po encefalitidě Velké Losiny Sirné lázně a léčebný ústav Tesstal ne lázně mj. pro slabost nervovou Viceměřice Ústav pro slabomyslné ne pro duševně úchylné hochy Vizovice Zem. ústav pro epileptické a slabomyslné hochy a idioty ne pro epilepsii, slabomyslnost, idiotism Slovensko Bratislava Státní nemocnice ano 179 včetně psychiatrické kliniky Huncovce Sanatorium Matliary ne pro choroby vnitřní, nervové a látk. výměny Košice Státní nemocnice ano 165 vč. psychiatrického odd. Levoča Nitra Petrovliany Zemská veřejná nemocnice Dra Jána Rumana Zemská veřejná nemocnice Zdravotní sociální ústav - dětský chorobinec ano cca 100 pro interní a duševní nemoci ano "128 a 60 v domácím ošetř. ne vč. psychiatrického odd. pro chronické dětské choroby (duševní a nervové)

15 Pezinok Plešivec Ústav pro duševné choré - afil. ústav st. nemocnice v Bratislavě Blumíiv ústav pro duševné choré a epileptiky ne duševní choroby ne pro choromyslné, slabomyslné a epileptiky Skalice Nemocnice Milosrdných bratří ne pro nemoci vnitřní, nervové a plieni štos Klimatický a vodoléčebný ústav Stos-kúpele ne Trenčín Zemská veřejná nemocnice ano cca 100 vč. psychiatrického odd. Ústav pro duševné vadné ne pro slabomyslné pro nem. nervové, dých. orgánu a pro rekonvalescenty "Bardéjov Verejná městská nemocnice ono 32 "Komárno Verejná městská nemocnice ano 14 Podkarpatská Rus Užhorod Všeobecná veřejná méstská nemocnice ano "161 vč. psychiatrického odd. H

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha Období do r. 1918 České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského

Více

ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ

ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ Státní správa Samospráva Územní samospráva: je podstatou demokratického systému. Konkrétní model dělby moci mezi stát a jeho územní části je výsledkem působení specifických podmínek:

Více

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

Psychoterapie a její dostupnost

Psychoterapie a její dostupnost Psychoterapie a její dostupnost prof. MUDr. Ján Praško, CSc. Klinika psychiatrie, Lékařská fakulta University Palackého Fakultní nemocnice Olomouc Témata potřebnost versus reálná dostupnost psychoterapie

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

SLOVENSKEJ REPUBLIKY

SLOVENSKEJ REPUBLIKY ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 10.10.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 10.10.1991 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 394 V Y H L Á Š K A ministerstva zdravotnictví

Více

POČET SÍŤOVÝCH LŮŽEK V NĚKTERÝCH PSYCHIATRICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Psychiatrická léčebna Horní Beřkovice 7 Bílá Voda 6 Petrohrad 25 Opařany 15 min. Jihlava 19 Bohnice 14 Opava 27 Kosmonosy 42 Havlíčkův Brod 68

Více

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( )  KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( ) Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 7 27.5.2002 Činnost oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2001 Podkladem pro zpracování

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.)

4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.) 4. ABSOLUSTICKÁ MONARCHIE NA ÚZEMÍ ČR (poč. 17. stol. polovina 19. stol.) 4.1. Ekonomické základy absolutistického - Ekonomické základy raného absolutistického - Ekonomické základy rozvinutého absolutistického

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice

Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 50 č. archivní pomůcky: 8951 Obchodní a živnostenská komora Praha - expozitura Pardubice /1935/ 1945-1948 inventář Mgr. Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 10. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji hospitalizovaní

Více

Žádost o umístění. 1. Žadatel.. příjmení (i rodné ) jméno (křestní) titul. 2. Narozen.. den, měsíc, rok místo okres. 3. Bydliště...

Žádost o umístění. 1. Žadatel.. příjmení (i rodné ) jméno (křestní) titul. 2. Narozen.. den, měsíc, rok místo okres. 3. Bydliště... Žádost o umístění do Domova pro seniory Strážnice, příspěvková organizace o domov pro seniory o domov se zvláštním režimem Datum podání:... Číslo P: Rodné číslo: 1. Žadatel.. příjmení (i rodné ) jméno

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 16 VY 32 INOVACE 0114 0316

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 16 VY 32 INOVACE 0114 0316 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 16 VY 32 INOVACE 0114 0316 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 7 16.7.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Psychiatry

Více

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký

PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ Ústí nad Labem 5.11.2014 Mgr. Ilja Hradecký PŘEHLED Souvislosti Současný rámec Struktura péče a související problémy Počty chovanců a jejich struktura Výstup

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 5 11.6.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost v oboru v Hlavním

Více

Klinické ošetřovatelství

Klinické ošetřovatelství Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...

Více

M e t o d i c k ý materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra

M e t o d i c k ý materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra M e t o d i c k ý materiál odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra Právní předpisy a jejich ustanovení související se zákonným zmocněním k vydávání obecně závazné vyhlášky obce, kterou

Více

SLOVENSKEJ REPUBLIKY

SLOVENSKEJ REPUBLIKY ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 20.06.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 20.06.1991 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 242 V Y H L Á Š K A ministerstva zdravotnictví

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Pardubice 11 11.8.2005 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost oboru v Pardubickém kraji v roce

Více

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2009

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric bed establishments in 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 2010 48 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2009 Psychiatric care in psychiatric bed establishments

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ BYTU V DOMĚ S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU POLEŠOVICE

ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ BYTU V DOMĚ S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU POLEŠOVICE ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ BYTU V DOMĚ S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU POLEŠOVICE 1. Vyplní žadatel Příjmení a jméno:........ Nar..... Trvalé bydliště:... Telefon: Stav:. Žádám o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou

Více

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8. 2. 2010 3 Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F50.9 - poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních

Více

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Seminář Zdravotní stav obyvatel ČR, Lékařský dům, 19. října 211 Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 2 18 16 14

Více

Diplom prvních absolventek. Období tzv.první republiky 1. Období tzv.první republiky 2. Období tzv.první republiky 3

Diplom prvních absolventek. Období tzv.první republiky 1. Období tzv.první republiky 2. Období tzv.první republiky 3 Vývoj ošetřovatelského školství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové 1860 Florence Nightingal založila v Londýně první ošetřovatelskou školu. 1862 založen Spolek lékařů českých, předseda J. E.

Více

SEKCE Q ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

SEKCE Q ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE SEKCE Q ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE 86 Zdravotní péče 86.1 Ústavní zdravotní péče 86.10 Ústavní zdravotní péče 86.10.1 Ústavní zdravotní péče - krátkodobou nebo dlouhodobou ústavní zdravotní péči, tj. lékařskou

Více

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2012

Psychiatrická péče v psychiatrických lůžkových zařízeních v roce Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities in 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2013 45 Psychiatrická péče v lůžkových zařízeních v roce 2012 Psychiatric care in psychiatric in-patient facilities

Více

Žádost o umístění: Žádost přijata dne: Sociální služby Vyškov, příspěvková organizace Polní 1 3, Vyškov. Umístění požaduji od:

Žádost o umístění: Žádost přijata dne: Sociální služby Vyškov, příspěvková organizace Polní 1 3, Vyškov. Umístění požaduji od: Žádost o umístění: Sociální služby Vyškov, příspěvková organizace Polní 1 3, 682 01 Vyškov Žádost přijata dne: Umístění požaduji od: Denní stacionář pro osoby se zdravotním postižením Rodné číslo: Státní

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Geneze sociální práce na dnešním území ČR Pavla Kodymová

Geneze sociální práce na dnešním území ČR Pavla Kodymová Geneze sociální práce na dnešním území ČR Pavla Kodymová Vybrané aktivity Organizace sociálních pracovnic ČR Vzdělávání Počátky sociálního školství - kritika Nově vzniklé sociální školy neodpovídaly představě

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem

DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ o.p.s. Olešná 8, 398 43 1. Tazatel/ka Příjmení (včetně rodného příjmení)... jméno (křestní) 2. Narozen(a)..

Více

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Den přijetí

Více

U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009

U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009 U S N E S E N Í Rady vlády České republiky pro lidská práva ze dne 1. října 2009 Rada vlády ČR pro lidská práva (dále jen Rada ) I. n a v a z u j e n a schválený podnět Výboru pro lidská práva a biomedicínu

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 15. září 2014 6 Souhrn Činnost oboru rehabilitace a fyzikální medicína ve Zlínském kraji v roce

Více

Alkoholické nápoje a lidský organismus

Alkoholické nápoje a lidský organismus Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost

Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost zdravotníka Přednášející: JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Liberec 7 12.7.2005 Psychiatrie včetně AT a sexuologie - činnost v Libereckém kraji v roce 2004

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 6 4. července 2013 Souhrn Činnost oboru rehabilitace a fyzikální medicína ve Zlínském kraji

Více

Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D.

Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D. Institucionalizace uživatelů pobytových sociálních služeb a proces dekarcerace Mgr. Soňa Vávrová, Ph.D. "Společnost je bláznivý útulek vedený jeho svěřenci." (Goffman) Obsah 1. INSTITUCE 2. TOTÁLNÍ INSTITUCE

Více

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ

PRÁVA PACIENTŮ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ PRÁVA HOSPITALIZOVANÝCH DĚTÍ První charta práv nemocných byla vyhlášena v USA (1972), kde byly vždy vysoce ceněny lidská práva a občanské svobody David Anderson (farmakolog z Virginie )- formuloval první

Více

SLEZSKÁ DIAKONIE Středisko BETANIA Komorní Lhotka Domov pro seniory

SLEZSKÁ DIAKONIE Středisko BETANIA Komorní Lhotka Domov pro seniory Žádost o přijetí do zařízení Slezské diakonie BETANIA, Komorní Lhotka, domov pro seniory Komorní Lhotka č. 151, PSČ 739 53 Hnojník Tel. 558 694 267, e-mail: betania@slezskadiakonie.cz Datum podání žádosti.

Více

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha ZKUŠENOSTI SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ O LIDI BEZ DOMOVA Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha Důležité události vedoucí k rozvoji zdravotnické pomoci lidem bez domova v Praze 1994 Vznik první ordinace praktického

Více

Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE

Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE Komplexní léčba dětí s DMO (CP) a jinými neurogenními postiženími v LÁZNÍCH TEPLICE Smetana V., Smetana P. Klinika CLT Teplice Ortopedická klinika UK 2. LF FN v Motole Praha 5 Richard z Yorku, pozdější

Více

Územně-správní členění ČR

Územně-správní členění ČR Územně-správní členění ČR Vývoj územně-správní členění ČR 1. etapa: počátky od poloviny 13. stol. stavovské zřízení Čechy rozděleny na 12 krajů s rozsáhlými pravomocemi správními i soudními hejtmané zpravidla

Více

ŢÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO NOVÝCH ZÁMKŮ POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍCH SLUŢEB

ŢÁDOST O UMÍSTĚNÍ DO NOVÝCH ZÁMKŮ POSKYTOVATEL SOCIÁLNÍCH SLUŢEB NOVÉ ZÁMKY Nové Zámky poskytovatel sociálních služeb příspěvková organizace Vyplňuje zařízení: Mladeč, Nové Zámky 2 784 01 Litovel Podací razítko: IČ: 70890871 tel: 585 155 821 FAX: 585 342 079 e-mail:

Více

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY Den přijetí žádosti

Více

Podzimní škola MPSV v Táboře

Podzimní škola MPSV v Táboře Podzimní škola MPSV 22. 26. 9. 2014 v Táboře Definice rolí sociálních pracovníků Prof. JUDr. Igor Tomeš CSc Igor Tomeš 1 Role sociálních pracovníků vychází z definice sociální práce Definice mezinárodních

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:

Více

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA

Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 18 18.11.2003 Ambulantní péče v oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ústí nad Labem 8 3.6.2004 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost v Ústeckém kraji v roce 2003

Více

Výmarská republika Německá říše

Výmarská republika Německá říše Výmarská ústava Výmarská republika Výmarská republika je označení pro historický stát Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933 Přestože oficiální název Německa

Více

Výroční zpráva Dobré místo, z.s. Českobrodská 575, Praha 9 - Běchovice IČO: OBSAH

Výroční zpráva Dobré místo, z.s. Českobrodská 575, Praha 9 - Běchovice IČO: OBSAH Dobré místo, z.s. Českobrodská 575, Praha 9 - Běchovice IČO: 22664742 Výroční zpráva 2015 OBSAH Úvodní slovo Poslání a cíle Základní informace o organizaci Historie Naši činnost podpořili Činnost v roce

Více

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016

Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru. Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce charakteristiky, definice, vývoj oboru Úvod do sociální práce ZS 2016 Sociální práce společenskovědní disciplina oblast praktické činnosti rámec společenské solidarity a ideál naplňování

Více

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OCHRANA VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, 1908 Zdravotnictví, zdravověda (hygiena) jest nauka, která se především obírá studiem nebezpečí

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 8 9. 8. 2007 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Hlavním

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Žádost o přijetí do Domova Březnice, poskytovatel sociálních služeb

Žádost o přijetí do Domova Březnice, poskytovatel sociálních služeb Žádost o přijetí do Domova Březnice, poskytovatel sociálních služeb Datum podání žádosti a razítko Domova Březnice, poskytovatel sociálních služeb Evidenční číslo žádosti 1. Žadatel: Příjmení (rodné příjmení)

Více

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hlavní město Praha 4 20.6.2005 Rehabilitační a fyzikální medicína - činnost oboru v Hlavním

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 9 10. 10. 2011 Psychiatrie vč. AT- návykových nemocí a sexuologie - činnost oboru v Olomouckém

Více

3. Bydliště: PSČ: 6. Povolání (obor vyučení, studia): Poslední zaměstnání:

3. Bydliště: PSČ: 6. Povolání (obor vyučení, studia): Poslední zaměstnání: ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ MĚSTSKÉ ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, DOMOV DŮCHODCŮ STARÁ ROLE Občanský průkaz číslo: Datum podání žádosti Rodné číslo žadatele: 1. Žadatel: Telefon: 2. Narozen: 3. Bydliště: PSČ: 4. Státní

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Ukázka knihy z internetového knihkupectví Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 2 1 4 4 1 6 Edice Účetnictví a daně

Více

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová

Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku. Mgr. Tereza Ţílová Doporučení v oblasti rozvoje komunitní péče pro lidi po poškození mozku Mgr. Tereza Ţílová Obsah prezentace Současná situace komunitní péče Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní

Více

Odborné léčebné ústavy v roce 2002

Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.5.2003 29 Odborné léčebné ústavy v roce 2002 Koncem roku existovalo v ČR 169 odborných léčebných ústavů - léčebny

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Činnost oboru psychiatrie

Činnost oboru psychiatrie Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.4.2003 21 Činnost oboru psychiatrie Podkladem pro zpracování dat o činnosti oboru psychiatrie je výkaz A(MZ)1-01.

Více

SLEZSKÁ DIAKONIE Středisko BETEZDA Komorní Lhotka Domov pro osoby se zdravotním postižením

SLEZSKÁ DIAKONIE Středisko BETEZDA Komorní Lhotka Domov pro osoby se zdravotním postižením Žádost o přijetí do zařízení Slezské diakonie BETEZDA Komorní Lhotka, Komorní Lhotka č. 68, PSČ 739 53 Hnojník Tel. 558 694 239, e-mail: betezda@slezskadiakonie.cz Datum podání žádosti. 1. ŽADATEL....

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001

Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 57 Hospitalizovaní v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2001 Ústavní psychiatrická péče je

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Zápis ze 7. schůze podvýboru pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci ze dne 21. května 2015

Zápis ze 7. schůze podvýboru pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci ze dne 21. května 2015 Zápis ze 7. schůze podvýboru pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci ze dne 21. května 2015 Přítomni za podvýbor pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci: Antonín Pavel, Brázdil Milan,

Více

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.

Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6. Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 10 19.5.2004 Rehabilitace a fyzikální medicína - činnost oboru v Moravskoslezském

Více

Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava

Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Fond 134: Německé soudy v Protektorátu Čechy a Morava Archivní fond 134: Německé soudy v protektorátě vznikl spojením písemností německý soudů, státních zastupitelství a věznic působících v Protektorátě

Více

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP

SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP SEKCE KRIZOVÉ ASISTENCE SPOLEČNOSTI LÉKAŘSKÉ ETIKY ČLS JEP MUDr. Eva Kalvínská Studijní den ERC ve FN v Motole 9.10.2008 VZNIK SEKCE V rámci Společnosti lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty

Více

Evidence čekatelů 2.1. Rozhodování o zařazení

Evidence čekatelů 2.1. Rozhodování o zařazení SYSTÉM ZAJIŠTĚNÍ ŽÁDOSTÍ O UMÍSTĚNÍ DO DOMOVŮ PRO SENIORY, DOMOVU PRO OSOBY ZE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A DOMOVU SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM, ZŘIZOVANÝCH MĚSTEM KROMĚŘÍŽ OD 1. 1. 2007 1. Žádosti 1.1. Formuláře Formuláře

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 12 28. 11. 2012 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let

Více

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách

Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách Zdravotní péče v ČR, Příslušná legislativa Úmluva o závodních zdravotních službách, publikovaná pod č. 415/1988 Sb., zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Zákon č. 220/1991

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 5 11. 7. 2012 Souhrn Dětská a dorostová péče ve Zlínském kraji v roce 2011 Children and Adolescents

Více