PŮJDEŠ DO ÚSTAVU!(?) POKUS O REFORMU PÉČE O LIDI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A PSYCHICKY A NERVOVĚ NEMOCNÉ V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "PŮJDEŠ DO ÚSTAVU!(?) POKUS O REFORMU PÉČE O LIDI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A PSYCHICKY A NERVOVĚ NEMOCNÉ V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU"

Transkript

1 Objevujeme zapomenuté PŮJDEŠ DO ÚSTAVU!(?) POKUS O REFORMU PÉČE O LIDI S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A PSYCHICKY A NERVOVĚ NEMOCNÉ V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU Hana Mášová Anotace: V době trvání první Československé republiky bylo v českých zemích přes deset veřejných ústavů pro choromyslné, na Slovensku žádný, ale zase zde existovala psychiatrická oddělení při některých nemocnicích. Nutnost postarat se o rozšiřující se okruh diagnostikovaných psychicky nemocných podnítila i odbornou debatu na téma, zda budoucnost této péče leží spíše v samostatných léčebnách, anebo ve speciálních odděleních všeobecných nemocnic. Otázka veřejného ohrožení ze strany duševně chorých se v roce 1935 vyhrotila v souvislosti s vraždou brněnského profesora psychiatrie bývalým pacientem. Na ministerské úrovni projednávaná úprava péče o choromyslné, usilující zmodernizovat zákonné podmínky pro zbaveni svéprávnosti, se po této události rozrostla o otázku, za jakých okolností lze propouštět chovance ústavů na revers do domácího ošetřování. Nové terapeutické možnosti, porovnání se zkušenostmi z ciziny, ale zvláště československá reforma zdravotního ústavnictví udaly také československé psychiatrii progresivní směr, zejména snahou uplatnit zde institut sociálně- -zdravotních sester. Tehdejší úvahy o přednostech a záporech speciálních uzavřených ústavů, nebo naopak systému otevřené péče, jsou i v naší současnosti stále aktuální. Klíčová slova: meziválečná ČSR, psychiatrie, pacienti, instituce. Co dělat s člověkem, který se vymyká normě natolik, že působí problémy sobě, rodině, okolí? Abnormalita člověka je věc sama o sobě sporná. Duševní abnormalita zvlášť, zejména není-li provázena tělesnými příznaky. Kdy jde o zvláštní způsob bytí - o zdravou nenormalitu", kdy o asociální osobnostní rysy, kdy o nemoc? Kam až sahá odpovědnost jedince za jeho jednání? A jaká je odpovědnost jeho blízkých? Jak lze pomoci tam, kde je zlepšení možné; a jak se postarat o ty, kde zlepšení možné není? To je jen několik otázek z mnoha, které si klade společnost v každé době, a které řeší naléhavěji v dobách, kdy se mění zavedené pořádky a navyklé způsoby - ať ve chvílích politických a sociálních změn anebo v okamžicích, kdy se zdá, že pokroky vědy nabízejí lidstvu nové možnosti léčby. Jak se společnost snažila odpovědět na některé z těchto otázek před sedmdesáti lety, B

2 v době, kdy se formovalo zdravotnictví samostatného československého státu, pojednává následující text. Veřejné ústavy pro choroby duševní Propuknutí duševní choroby v době, kdy neexistovala ambulantní péče ani účinné léky, znamenalo téměř nevyhnutelně hospitalizaci ve specializovaném zemském ústavu, v řadě případů trvalou (Tichý 2006). V poválečných těžkých časech, rovněž díky rozvoji psychiatrické vědy, přibývalo diagnostikovaných duševně chorých (jakmile se postavil nový ústav, okamžitě se objevil značný počet choromyslných, o nichž do té doby statistika neměla ani zdání), pro které bylo potřeba zabezpečit péči a pokud možno i léčbu. Zejména ve východních částech státu, kde léčebny nebyly vůbec, vyostrovala naléhavost úkolu vybudovat nové léčebny sociální situace (chudoba, alkoholismus). Ústavy pro choromyslné byly určeny jak pro pacienty s duševním onemocněním, tak i pro chovance mentálně retardované (přičemž soustavná péče o mentálně postižené v Čechách počíná od roku 1871, kdy K. S. Amerling založil v Praze ústav pro idioty" Ernestinum) a pro pachatele trestných skutků, u nichž se zkoumal duševní stav nebo nebyli za své jednání právně odpovědni - pro věk nebo pro nemoc. Veřejné ústavy pro choromyslné v bývalých rakouských zemích spadaly od roku 1861 pod zemskou správu. Na začátku 20. století existovalo v Čechách přes deset takových zemských ústavů: ústav při klinikách Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze (1822), jehož historie sahá až k Tollhausu" ve Všeobecné nemocnici z r. 1790, a jeho pražské pobočky, dále ústavy v Kosmonosích (1870), Dobřanech (1880), Opařanech (1887) a Horních Beřkovicích (1890). Počátkem 20. století se začalo s budováním velké zemské léčebny v Praze-Bohnicích (1906) a v Německém Brodě (1928). V Čechách tak zejména díky dostavbě ústavu v Bohnicích bylo míst relativné dost (Heveroch; Frabša 1926). Na Moravě byla situace horší, ústavy byly stále přeplněné. Brněnská klinika měla k dispozici zemský ústav a kliniku v Brně (1863), další moravskoslezské zemské léčebny byly pak v Opavě (1889), Šternberku (1893), Jihlavě ( filiálka brněnské kliniky, od r léčebna) a Kroměříži (1907). Nejakutnější krize z nedostatku míst byla na Moravě zažehnána stavbou jihlavského a kroměřížského ústavu (Doněk 1999). Na Slovensku žádná samostatná léčebna pro psychicky nemocné neexistovala (ty, co byly postaveny před rokem 1918, zůstaly po rozpadu monarchie v Maďarsku), ale oproti českým zemím se zde už od 2. poloviny 19. století udržovala tradice psychiatrických oddělení při některých veřejných nemocnicích (v Bratislavě, Trenčíně, Trnavě, Košicích, Rimavské Sobotě, Bardéjově aj.). Na Podkarpatské Rusi se nedalo o psychiatrické péči hovořit. V bývalém Uhersku byla péče o hendikepované poddané záležitostí státu, nikoliv zemských

3 samospráv jako v tzv. historických zemích (tj. v Čechách, na Moravě a ve Slezsku). I proto československé ministerstvo zdravotnictví považovalo za svoji povinnost převzít tuto povinnost a zanedbané oblasti zabezpečit vybudováním státního ústavu pro choromyslné. Na přelomu 20. a 30. let, po územné správní reorganizaci celého státu, ministerstvo zdravotnictví spolu s ministerstvem školství rozhodné prosazovalo vystavění státního ústavu pro choromyslné, a to jako součásti státní nemocnice, nejlépe v blízkosti bratislavské kliniky. V meziministerském klání se však vzhledem k tvrdému odporu ministerstva financí a ministerstva vnitra záměr neprosadil, a žádná nová psychiatrická léčebna tam nevznikla. Byly pouze adaptovány staré objekty v Plešivci, Trenčíně, Nitře, a při nemocnici v Levoči byla v roce 1928 vystavěna budova pro účely psychiatrické péče {NA MZd, Vencovský 1983). Zatím se na Slovensku a Podkarpatské Rusi pokračovalo v tradici psychiatrických oddělení při nemocnicích. Budovat taková oddělení i v českých nemocnicích bylo cílem některých pozdějších reformátorů. Škálu ústavů pro choromyslné v celém Československu doplňovaly instituce charitativních a lékařských soukromých spolků, které budovaly malá sanatoria, zaměřená zpravidla na péči o chronicky nemocné a sociálně slabé. Stigma Ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století se i v medicíně objevovaly novinky, i když zdaleka ne takového terapeutického významu jako o dvě desetiletí později - po druhé světové válce - v souvislosti s objevem účinků některých psychofarmak. V době vzniku Československé republiky byly důležitější snahy o změnu v přístupu k pacientům, demokratické snahy v tom smyslu, že všichni občané nově vzniklého samostatného státu mají mít v rámci reorganizace společnosti důstojnější postavení než v bývalé monarchii. Není to jednoduchý úkol, zvláště když se jedná o skupiny lidí, kteří jsou poznamenáni - považováni za nerovnocenné, nesvéprávné, ať dočasně nebo trvale. Somatická nemoc je tolerována, psychická nemoc a mentální postižení jsou akceptovány složitěji, někdy jako dehonestující, jindy se zvažuje hranice mezi chováním a jednáním, kdy za ně člověk nemůže, a kdy je trestně odpovědný. Společnost zdravých" svůj postoj k jinakosti" formuluje i pojmenováním problému. Konec 19. století a počátek století dvacátého byly plodné idejemi sociálního lékařství (tzv. sociální hygieny) a novými pohledy i na psychiatrii. Nové myšlenky se objevovaly v publikacích dr. Kafky (O duševně chorých v lidské společnosti), dr. Hrašeho (O potřebě naší péče o duševně nemocné), v článcích prof. Herforta, který přispíval do časopisu Úchylná mládež a psal o historii péče o slabomyslné u nás, a dalších. Určovaly i programy různých spolků a společností pro péči o slabomyslné, epileptiky, úchylné děti a mravně m

4 vadnou mládež, zejména společností pro duševní hygienu, organizující poradny pro veřejnost a bojující proti předsudkům a pověrám opřádajícím blázny" a blázince" (Brandejs 1934). Odbornou klasifikací duševního stavu, kdy lidé nemohou racionálně řídit svůj život, usilovaly medicína i zákony o ulehčení jejich údělu (v oblasti trestní odpovědnosti, adekvátní léčbou). Potíž byla ovšem už v samotné klasifikaci, v dobovém označení jak ústavů pro tyto jedince zřizovaných, tak diagnóz jejich chovanců. Například ústav pro slabomyslné děti v Opařanech měl k 5. prosinci roku 1930 celkem 453 chovanců a chovanek. Charakteristika jejich mentálního postižení je zřetelná z následujícího výčtu (podle referátu zástupce řídícího lékaře dr. Mackeho): 102 způsobilých pro pomocnou školu, 110 ve výchově řemeslné, hospodářské a zahradnické, 16 encephalitiků, 16 mrzáčkú, 6 psychopatů, 11 antisociálních, 5 mravně vadných, 2 hluchoněmí, 11 slepých; a z idiotů ošetřovacího ústavu je 95 idiotů eretických a 22 mongolů (NA ZÚ). Ještě pitoreskněji dnes působí výkazové položky ústavů pro choromyslné, kde se např. v roce 1928 uvádějí tyto druhy šílenosti" (Geistesstórung): Vrozená šílenost (Vrozená blbost, Vrozená slabomyslnost), Prostá šílenost (Zádumčivost, Zuřivost, Zmatenost-Povšechná šílenost, Prvotná pomatenost-částečná šílenost, Periodická šílenost, Získaná blbost), Sdružená šílenost (Paralytická šílenost, Epileptická šílenost, Hysterická šílenost, Neurastenická šílenost, Šílenost z cerebropathie ložiskové, Šílenost s pellagrou) a Toxická šílenost (Alkoholism, Jiné intoxikační šílenosti - Morphinismus, Cocainismus, Chloralismus etc.)." Vedle těchto diagnóz" - nutno uvést, že v německém paralelním překladu znějí o něco lépe, i když i tak zastarale - byli v kolonkách ústavních výkazů vedeni jako Jiní ošetřovanci": Simulanti, Nešílenci a ošetřovanci v pozorování." Jako příčiny onemocnění jsou uváděny vrozené příčiny (dědičná přítěž, úrazy při porodu a přenesená organická anomálie mozku), příčiny získané z doby vývoje (leknutí, přetížení učením, onanie, choroby mozkové, rhachitis, kreténismus a menstruační obtíže) a později získané (afekty, výstřednosti pohlavní, choroby horečnaté, chudokrevnost, příjice, neurosy, choroby mozku prudké a vleklé, choroby míchy, hysterie, senilní marasmus, úraz hlavy, jiné úrazy, poruchy čmýry, porod a šestinedělí, involuce/klimakterium, zmoženost - buď duševním přemožením nebo nouzí, zneužití lihovin nebo silně účinkujících léků a poživatin, neznámé/neurčitelné příčiny)" (NA MZd). Ani rozdělení pacientů do co nejlépe odpovídajících ústavů nebylo jednoduché a dělo se spíše živelně. V roce 1930 dalo ministerstvo sociální péče českému zemskému úřadu podnět k poradě, jejímž programem bylo vybudování organizované péče o slabomyslné v zemi České". Na schůzi se zastupitelé usnesli, že je nutno vnést jasno v otázky péče o slabomyslné; vyřešit poměr ústavů pro Q

5 slabomyslné k chorobincům (které mohou být jak sousedským spolkem hašterivých, tak i za jeden provaz táhnoucím společenstvím dědoušků a stařenek); vyřešit poměr těchto ústavů k sirotčincům (kde je ovšem naléhavý problém svrabu a vší!); soustavně budovat výchovny pro asociální mládež; budovat speciální ústavy pro duševně choré děti (rozuměno epileptiky a encephalitiky) dosud umístěné v ústavech pro dospělé" (NA Z O). Klasifikace duševních poruch pomáhá i při své nedokonalosti lékařské prognóze a posouzení možností adaptace lidí postižených tímto údělem. Druhou stránkou věci je, že zároveň negativně poznamenává jejich přijetí okolím a ovlivňuje tak způsob spolužití s nimi, nebo vede přímo k odmítnutí nechat je běhat na svobodě". Zbavování svéprávnosti Jeden z klíčových problémů léčení duševně nemocných byla otázka svobodného rozhodování, právní odpovědnosti, dobrovolnosti a svéprávnosti. Podrobení se ústavnímu ošetřování přinášelo společenské stigma pro ošetřovaného i jeho rodinu. Naopak ulehčovalo většinou svízelnou situaci soužití s postiženým, a zejména pro osamělé nemocné bývalo i přes terapeutický neúspěch velkým dobrodiním, alternativou k bezútěšnému životu na okraji společnosti. Modernizace zákona o zbavení svéprávnosti se projednávala hned od vzniku republiky - už proto, že zákonodárství v historických zemích se lišilo od ustanovení platících na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. V Čechách a v zemi Moravské a Slezské se přijímání a propouštění pacientů řídilo nařízením ministerstva vnitra ze č. 71 říšského zákoníku a císařským nařízením o zbavení svéprávnosti z č. 207 říš. zákoníku. Podle těchto zákonů nesměl být nikdo v ústavu držen bez nařízení úřadů. Nařízení z roku 1916 umožňovalo zbavit osobu svéprávnosti buď úplně, nebo částečně: úplně i částečně pro choromyslnost a slabomyslnost, částečně pro marnotratnictví, pijáctví a požívaní nervových jedú. Na Slovensku byl nadále platný uherský poručnický zákon zákonného článku XX/1877, novelizovaný zákonný článek VI/1885 a LIX/1912. Ministerstvo unifikací začalo od roku 1928 projednávat osnovu společného zákona o zbavení svéprávnosti a dotazovalo se ministerstev zdravotnictví i spravedlnosti na změny, které je třeba reflektovat. Při projednávání se ukazovaly rozdíly i mezi historickými zeměmi, přestože v nich platila stejná legislativa. V Čechách se zbavení svéprávnosti uplatňovalo častěji pro opilství, na Moravě pro marnotratnictví. Vysvětlením byl fakt, že na Moravě velmi často bývají podávány návrhy na zbavení svéprávnosti osob, u nichž nemírné požívání alkoholických nápojů nedosáhlo sice toho stupně, aby bylo dostatečným podkladem pro zbavení svéprávnosti pro opilství, vede však k tak nehospodárnému životu, že jest důvodem pro zbavení svéprávnosti pro opilství" (NA MZd). Rozdílnost právních řádů

6 měl odstranit i nový občanský zákoník, jeho realizace se ale zdála v nedohlednu. Východiskem mělo být prozatímní přizpůsobení zákona řádu o zbavení svéprávnosti platného v historických zemích a rozšíření jeho platnosti na celou republiku. Otázka trestní odpovědnosti a nedostatečná ochrana veřejnosti byla projednávána zemskými úřady. Problémem bylo, že život nemocných od okamžiku přijetí do ústavu, ať soukromého nebo veřejného, provázelo podezření - každé přijetí (pokud nebylo na vlastní žádost) a propuštění bylo podmíněno ohlášením okresnímu soudu. Náprava mohla být docílena tím, že část ústavu by byla prohlášena za čistě léčebnou, bez této ohlašovací povinnosti. Takové přijímání a propouštění pacientů se osvědčilo na nervových odděleních a bylo argumentem i pro zastánce zřizování psychiatrických oddělení při nemocnicích, kde by přispělo k účinnému zachycování duševních onemocnění v počátečních stadiích, s větší nadějí na vyléčení. Proti tomuto úsilí ale stál strach z nebezpečných šílenců". Propouštění na revers V roce 1936, v době, kdy se projednávala osnova zákona o zbavení svéprávnosti, předložila Purkyňova společnost pro studium duše a nervstva návrh na rychlou změnu zákonných ustanovení o přijímání a propouštění duševně chorých z uzavřených ústavů. Reagovala tak na případ tragické smrti děkana brněnské lékařské fakulty, profesora psychiatrie doktora m Huberta Procházky, který byl zastřelen bývalým pacientem propuštěným na revers. Zákon o přijímání a propouštění choromyslných podle předkladatelů sice chránil dokonale práva nemocného, ale není chráněna veřejnost před nebezpečnými nemocnými, jak každodenní zkušenost dokazuje" (Ústavní internace). Purkyňova společnost neviděla nebezpečí v tom, že by snad mohli být internováni v ústavech zdraví lidé, ale naopak v tom, že nebezpeční nemocní nejsou včas do ústavů dopraveni, nebojsou z přeplněných ústavů předčasně propouštěni. Lékaři nemají právo postarat se proti vůli rodiny o internováni nemocného a ústavy nemají možnost zadržet ho, i kdyby byl sebenebezpečnější. V posledních dvou měsících stalo se, že tři muži na revers propuštění zavraždili bestiálním způsobem sedm osob," píše dr. Z. Krčmář v říjnu roku 1936 na zemském zastupitelství (NA MZd). Otázka propouštění nemocných se vyhrotila uvedeným případem z října 1935, vraždou profesora Procházky. Projednávání úpravy péče o choromyslné zmodernizováním zákonné podmínky pro zbavení svéprávnosti a změnou příslušných statut veřejných ústavů se po této události rozrostlo o otázku, za jakých okolností lze propouštět chovance na revers do domácího ošetřování. Dotaz z ministerstva zdravotnictví, jak se propouštění praktikuje v jednotlivých zemích, byl adresován na zemská zastupitelství, ta pak měla podat ministerstvu úřední zprávu o reversech a jejich zdůvodňování v jednotlivých ústavech.

7 V celostátní anketě odpovídali úředníci a odborníci na otázky, z jakých důvodů nechávají příbuzní vystavit revers pro člena své rodiny a jak je možno udržet si kontrolu nad nebezpečnými jedinci. Důvody propouštění dělili na dvě části: na reversy (tzv. malé) na přání příbuzných, a na reversy přes protesty příbuzných, eventuálně, nebylo-li příbuzných, domovských obcí, kam se nemocní vraceli (tzv. velké reversy byly vystavovány úředně). Příčiny reversů (s poznámkou Propuštěn proti radě lékařské") byly zdůvodňovány citovými důvody - stesk, naléhání, z lásky, z altruismu a důvody finančními - příbuzní nemohli či nechtěli platit ošetřovatelský poplatek, přičemž sociální příčiny, hlavně pro obavy z exekuce, byly nepoměrně častější než příčiny zištné, které byly také registrovány. Jako zajímavost léčebny uváděly, že si příbuzní berou nemocné i tehdy, je-li nutno platit dokonce méně, než by je pobyt nemocného stál doma - asi proto, že léčebné je nutno platit v hotovosti (Komořany, Dobřany). Příbuzní někdy vyjadřovali přání mít blízkého v rodinném kruhu, ale nepřiznanou roli mohly hrát tíživé sociální poměry (Horní Beřkovice). V Německém Brodě si na případ reversu nepamatovali, ale sami lékaři tu uváděli případy nevyléčitelných pacientů, kverulantů a sudičů, i vrahů, jejichž věc příbuzní podceňovali namítajíce, že jejich živitel, který se staral o rodinu, je zdravý a v ústavu je nevinně, zatímco obchod a živnost hyne. Tvrdili, že je potřebují doma, kde jim bude lépe: když nepije, není zlý", nemyslel to vážně", popírali suicidální pokusy atd. Na druhou stranu detence podle tamních lékařů zajišťuje beztrestnost lupičům a nezákonným podnikům. Ochotněji prý platí ošetřovné ti, kteří mají nemocného rádi. V Praze se úředníci setkávali s argumenty, že lepší je pro pacienta zemřít doma, jeho nemoc není vážná, rodinu postihla hanba, příbuzní jim zabezpečí lepší ošetření a léčení; sociální důvody tu nejsou časté u majetných ošetřovanců, kteří tvořili velkou část pacientů v Bohnicích. V Brně se setkávali často s reversem na žádost rodičů a sourozenců, oblomených prosbami a sliby nemocného nebo dojatých lítostí a studem, v naději, že doma se stav pacienta zlepší. Ošetřovné prý zřídkakdy hraje roli. Zato podle zemského úřadu v Bratislavě 90 % důvodů žádostí o propuštění na revers je kvůli ošetřovatelským nákladům, jen málokdy kvůli možnosti získat levnou pracovní sílu nebo kvůli pokusu zkusit léčbu u jiného lékaře. Rovněž zemský úřad v Užhorodě hlásil, že platící pacienti (jichž bylo 5-10 %) šli domů na revers ze sociálních a hospodářských důvodů poté, co nedosáhli přiznaného práva na nedobytnost nákladů; nemajetní jsou propouštěni na žádost opatrovníků z důvodů citových nebo z obav, že v ústavu se vlivem okolí stav pacienta ještě zhorší. Zemský úřad v Brně musel pochopitelné reagovat na tragédii, která se v souvislosti s reversem odehrála v okrsku jeho působnosti. Mojmír Res, bývalý vrchní revident úrazové pojišťovny v Brně,

8 pacient s diagnózou maniodepresivní stav se schizoformními prvky, psychosis a neurasthenia, také s obrazem neurastenika s hypochondrickými rysy, ale s žádným podkladem pro dg. paranoie, byl z léčebny v Černovicích u Brna vydán manželce poslední květnový týden roku 1935 na legální revers, potvrzený okresním soudem i úřadem - tedy na malý i velký revers. Čtvrt roku poté si prof. Procházka posteskl, že jej schizopatik Res na klinice obtěžuje, dělá ostudu, dochází, píše, vyhrožuje, pomlouvá apod. A nakonec 18. října 1935 jím byl profesor Procházka v odpoledních hodinách na Zelném trhu před palácem Cyrilometodějské záložny v Brně úkladné zastřelen. Zemský ústav pro choromyslné v Brně se ohrazoval, že není pravda, že prof. Procházka žádal, aby Res nebyl propuštěn. K věci reversů ředitelství ústavu píše, že nemá důvod ani oprávnění něco měnit na dosavadním způsobu propouštění. Ústav je léčebná instituce a není ani kriminál ani policejní separace. Zadržovací řízení podle nař. č. 207/1916 má za účel zamezit, aby v ústavě nemohl být osobní svobody zbaven zdravý člověk a nic víc. Ono stanoví termín, do kdy může být nemocný v ústavu zadržen bez nové soudní prohlídky, která zjistí, je-li dosud nemocný; bylo by naprostým nepochopením si myslit, že řízení to určuje, do kdy takový vyšetřený v pro choromyslné ústavě držen býti má nebo dokonce musí." Dopis dále pokračuje ostřeji: Ústavům jako léčebným institucím musí jít především o to, aby na nich nebylo ódium žaláře; s tím předsudkem ústavy ustavičně bojují, a nemine týden, abychom nebyli (...) zahrnováni výčitkami, že zde lidi vězníme. Někdy si partaje dají věc vysvětlit, ale často nepomůže-li sebe trpělivější vysvětlování, tu je nám jedinou ochranou proti takovému obviňování revers. [Pokud bychom takové pacienty, jakým se jevil Res, zadržovali, za pár let bychom tu měli několik tisíc ošetřovanců.] Veškeré naše stesky na nelidské přeplnění ústavu vyznívají naprázdno [... ] Ještě větší nebezpečí než od propuštěných nemocných hrozí od toho přeplnění ústavu, na které při každé příležitosti - bohužel marně - poukazujeme. [...] Nedojde-li v brzké dobé k rozšíření ústavů, budou ústavy nuceny sáhnout k svépomoci a propouštět nemocné šmahem i bez reversů." (NA MZd) Detence, nebo léčba? Ovšem nejenom tlak veřejnosti, nervozita a větší opatrnost úřadů udělaly své. Se zvýšenou intenzitou se dále jednalo o řešení problematiky ústavního léčení a předcházení podobným tragickým událostem. Obor psychiatrie a neurologie se vyvíjel, a také si žádal inovace v léčbě i v péči o nemocné. Postoj (rozšířený v cizině, zejména v Anglii), že důraz je třeba klást především na to, aby nikdo nebyl neodůvodněně zadržován, byl v Československu konfrontován s přístupem, že v ústavech přece nejde o detenci, ale o léčení. Z psychologických důvodů mělo být odstraněno ódium provázející dosavadní ústavy buď připojením oddělení pro nervově a dušev-

9 ně nemocné k nemocnicím, nebo naopak přejmenováním léčeben - pokusem o terminologii, která nestigmatizuje pacienty. Moravskoslezské zemské zastupitelstvo přejmenovalo všechny zemské ústavy pro choromyslné s účinností od 1. ledna 1938 jednotně na zemské léčebny pro duševně a nervově choré". Ministerstvo zdravotnictví vřele doporučovalo označení ústavy pro léčení nemocí nervových a duševních", zemský úřad Čechách ale nepovažoval dobu za zralou pro takovou změnu, zato se mu líbilo označení nemocnice" namísto léčebna". Zvažovaly se i možnosti tzv. domácího ošetřování ve vesnicích blízko léčeben podle belgického vzoru - pokusy se ale u nás minuly výsledkem. Bolavou záležitostí bylo i obstarávání zaměstnání pro propuštěné pacienty, zvláště obtížné v době hospodářské krize. Ještě aktuálnější než zpřísněný dohled nad ústavy, přijímání pacientů do ústavního léčení či jejich propouštění, se jevila potřeba revidovat ústavy co do účelu. Reforma ústavnictví S otázkou internování duševně chorých, jejich propouštění a reversů byl spojen rozsáhlejší a podstatnější problém: modernizace léčby a reforma ústavů nejen psychiatrických (léčeben a nemocničních oddělení), ale celého zdravotního a sociálně-zdravotního ústavnictví v republice. Už ve 20. letech se vedla odborná debata na téma, zda budoucnost psychiatrické péče bude spíše v samostatných léčebnách (jako v zemích historických), nebo v psychiatricko-neurologických odděleních při každé větší všeobecné nemocnici (podle slovenského modelu). V Čechách prof. O. Janota, zastánce zavádění moderních neuro-psychiatrických oddělení v rámci reformy nemocnic, úspěšné vedl jediné takové oddělení v nově postavené (roku 1930) pražské městské nemocnici na Bulovce. Na Slovensku měla dobrou pověst samostatná psychiatrická oddělení v Bratislavě (prof. Z. Mysliveček), v Košicích (prof. J. Stuchlík), v Nitře, kde se od r experimentovalo s rodinnou péčí, a v Levoči; pro celou Podkarpatskou Rus sloužilo psychiatrické oddělení při městské nemocnici v Užhorodě. Většina psychiatrických oddělení při nemocnicích na Slovensku však byla miniaturní, s několika málo lůžky, beznadějně přeplněná a hygienicky závadná. Právě těmi horšími zkušenostmi slovenských kolegů argumentovali odpůrci těchto oddělení, když vyzdvihovali přednosti samostatných léčebných ústavů pro duševně choré. Ale už po druhé světové válce byla další psychiatricko-neurologická oddělení při nemocnicích zavedena také v Čechách (v Pardubicích, Plzni, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci aj.) a na Moravě (kde navíc vedle nemocničních oddělení přibyla nová lůžková psychiatrická zařízení v Bílé Vodě, Velké Bíteši a ve Znojmě). Na Slovensku po léčebně v Pezinku (1949) vznikly na počátku 50. let další ve Velkých Levárech, Čajakové, Plešivci, Hraní, Ličartovicích, Velkém Záluží, Kremnici,

10 Prešově, vznikla nemocniční oddělení v Trečíně, Zilině-Bytčici, v Liptovském Mikuláši aj. Kritizovaná rodinná péče v Nitře roku 1951 zanikla. V polovině padesátých let byla v Československu už neurologicko-psychiatrická oddělení zřizována při okrskových, okresních i závodních nemocnicích běžně (Vencovský 1983, Baudiš 1990). Reforma se však netýkala jen otázky, zda je vhodnější léčit psychicky nemocné v léčebnách, nebo na speciálním oddělení při nemocnicích. Mířila i k zásadnější změně zdravotnictví a zdravotní a sociální péče vůbec. Na základě projednávání otázek spojených s internací a propouštěním, s reversy a stigmatizací pacientů psychicky nemocných, došli českoslovenští odborníci koncem 30. let k závěru, že péče o nemocné se napříště nemůže omezovat jen na uzavřená oddělení ať nemocnic nebo léčeben, ale že budoucnost je v systému otevřené péče, jmenovitě v zakládání dispensářů, systemizování míst tzv. sociálních sester a ve výchově zdravotních a zdravotně-sociálních pracovníků, kteří budou pomáhat psychiatricky nemocným jednak v ústavech, a zejména pak v mimoústavním životě. Podle dobrozdání ministerstva by systematizace míst zdravotních a sociálně-zdravotních pracovnic při zemských ústavech měla dalekosáhlý vliv na provoz ústavů - řešila by se tím přeplněnost, problémy s přijímáním pacientů, a ještě více s jejich propouštěním. Sociálné-zdravotní sestry by připravovaly přijetí do chorobinců nebo do rodin v případě, kdy pacienti nejsou nebezpeční, což je levnější, účelnější a koneckonců i humánnější. Staraly by se o organizování ošetření duševně a nervově chorých v domácnosti, čímž by se uvolnily ústavům kapacity pro efektivní léčení (například progresivní paralýzy malárií, nebo schizofrenie insulinem, což byly tehdejší moderní způsoby léčby). Ministerstvo by se mělo chopit iniciativy a aspoň doporučením sociálních sester učinit krok dále v ústavním ošetřování osob duševně chorých." (NA MZď) Toto docenění významu zdravotně- -sociálních pracovnic a sociálních sester pro zdravotní a sociální práci budoucnosti bylo jednou z nejpronikavějších úvah, ke kterým se v meziválečném Československu dospělo. V rámcovém zákoně o léčebných a humanitních ústavech (Zákon o právních poměrech ústavů léčebných /ošetřovacích/ a ústavů pro péči sociálně zdravotní, tzv. nemocniční zákon), jehož osnova nabyla konečného znění koncem roku 1936, byla tato sociálné-zdravotní složka ústavní péče už zakotvena. Nové terapeutické možnosti, porovnání se zkušenostmi z ciziny, ale zvláště československá reforma zdravotního ústavnictví nakonec udaly progresivní směr také československé psychiatrii. Tehdejší úvahy o přednostech a záporech speciálních uzavřených ústavů, nebo naopak liberálního přístupu k pacientům, však nekončí a jsou i v naší současnosti nadále inspirativní. Otázka psychiatrické léčebny a nemocniční oddělení - proti sobě nebo spolu?" se s naléhavostí ozývá právě v těchto letech znovu (www. Konrád).

11 Literatura: BAUDIŠ, P. Vývoj psychiatrických oddělení nemocnic v ČR. Praktický lékař, 1990, 70, s BRANDEJS, M. Československá společnost pro péči o duševní zdraví v Praze. Praktický lékař, 1934, 14, s DONĚK, E. Kroméřižská psychiatrická léčebna v průběhu devíti desetiletí. Kroměříž, HEVEROCH, A.; FRABŠA, F.S. (ed.). Zemské ústavy pro choromyslné v Čechách. [Praha] : Vyd. Zemský správní výbor, KONRÁD, J. Situace je vážná, nikoliv však beznadějná - příspěvek do diskuse o české psychiatrii. Psychiatrické léčebny a nemocniční oddělení - proti sobě, nebo spolu? Dostupné na: <www.plhb.cz>. MÁŠOVÁ, H. Internace, nebo léčba? aneb jak se v období první republiky řešila otázka péče o duševně choré. In BU- JALKOVÁ, M.; PAVLÍKOVÁ, L. (ed.). Zborník príspevkov z 8. medzinárodného sympózia o dejinách medicíny, farmácie a veterinárnej medicíny. Martin, 2007, s Národní archiv v Praze, fond Ministerstvo sociální péče , karton 1806; fond Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy , karton 558, 600, 606, 789, 790 [NA MZd]; fond Zemský úřad - Sociální, zdravotní a veterinární záležitosti, karton 378 [NA ZÚ]. TICHÝ, J. Historie bohnické psychiatrie v letech Praha, Ústavní internace nebezpečných choromyslných. Časopis lékařů českých, 1936, 75, s VENCOVSKÝ, E. Čtení o psychiatrii. Praha, Zdravotnická ročenka československá I-X. Praha, Zdravotnická ročenka protektorátu Čechy a Morava/Medizinisches Jahrbuch fiir das Protektorát Bóhmen und Mähren XI. Praha, B

12 zdroj: Zdravotnická ročenka 1938 Ústavy pro duševně choré: choromyslné, slabomyslné, epileptiky o o obec název ústavu právo veřejnosti psychiatrických lůžek lékařů ošetřovatelů poznámka z nemocnic uvádíme ty s psychiatr, primariátem ("doplněno údaji o plánovaných psychiatrických lůžkách z r. 1927) B, a c B> Čechy Praha II Praha VIII Zemský ústav pro choromyslné v Praze Český zemský ústav pro choromyslné v Bohnicích Všeobecná veřejná městská nemocnice na Bulovce Heverochův útulek pro epileptiky Valentinům ano pro duševně choré, čes. a něm. kliniky ano pro duševně choré a nemoci nervové ano ne pro epileptiky včetně psychiatrického a neurol.odd. Praha IX Ochranná péče pro slabomyslné ne pro slabomyslné děti do 16 let Praha XIV Masarykovy domovy v Krči ne sociální ústav Praha XIX Léčebný ústav pro choroby nervové a duševní ve Veleslavíně Ústav pro choromyslné Dra Kramera H. Beřkovice Zemský ústav pro choromyslné v Horních Beřkovicích ne nemoci nervové a duševní ne dtto ano pro duševně choré Něm. Brod Zemský ústav pro choromyslné ano pro choroby duševní Dobřany Zemský ústav pro choromyslné ano pro duševní nemoce Dubí Tereziny lázně ne nemoci vnitřní a nervové

13 Kosmonosy Zemský ústav pro choromyslné ano choroby duševní Křemyš Abstinentní pensionát Tuchlov ne léčení alkoholiků Opařany Zemský ústav ano pro duševně choré a slabomyslné děti do 16 let pro slabomyslné děti Plzeň Domov Kostincův, ústav ne pro hochy pro slabomyslné děti Rumburk Sanatorium Frankenstein ne Deutscher Verein Volksnervenheilanstalt Slatiňany Soukromý ústav ne pro slabomyslné děti do 16 let pro děti duševně úchylné Brno Zemský ústav pro choromyslné v Brně Morava a Slezsko ano choroby duševní Klinika duševních a nervových ne duševní a nervové, MSaNO-státní správa chorob Ústav pro děti duševně úchylné ne pro slabomyslné déti Český Těšín Veřejná nemocnice ano nem. vnitřní, nervové a výměny látek Fryšava Frývaldov Jihlava Kelč Ústav pro úchylné, školního vzdělání neschopné dívky ve Fryšavě 4 sanatoria ve Frývaldově -Gráfenbergu Zemská léčebna pro duševně a nervově choré v Jihlavě Ústav Čes. zem. péče pro výchovu dětí duševně úchylných ne pro slabomyslné dívky ne nem. vnitřní, nervové a výměny látek ano nervové a duševní choroby ne pro déti duševně úchylné - debilové až střední imbecilové Klimkovice Internát sester dominikánek ne výchova a vyučování slabomyslných déti pro slabomyslné déti Kroměříž Zemský léčebný ústav ano choroby duševní Litovel Zemská útulna pro epileptické a slabomyslné dívky ne nevyléčitelné epileptické a slabomyslné dívky

14 Mnichov Vodoléčebný ústav řádu sv. Karla Boromejského Moravec Sanatorium u sv. Rafaela ne vnitřní a nervové ne nervové choroby, rekonvalescence Olomouc Arcibiskupský sirotčinec ne oslabené, opuštěné a slabomyslné děti Opava Skalička Střelíce Zemský ústav pro léčení chorob nervových Léčebné a ošetřovací ústavy Marianum Cyrilo-Metodéjský ústav pro epileptiky Ústav sester dominikánek pro výchovu slabomyslných ano duševní a nervové nemoci ne pro epilepsii a duševní choroby a pro mrzáčky ne pro epilepsii ne pro slabomyslné hochy Šternberk Zemský ústav pro choromyslné ano pro duševně choré Velehrad Cyrilo-Metodéjský ústav pro ošetřování dětí encefalitických ne pro děti po encefalitidě Velké Losiny Sirné lázně a léčebný ústav Tesstal ne lázně mj. pro slabost nervovou Viceměřice Ústav pro slabomyslné ne pro duševně úchylné hochy Vizovice Zem. ústav pro epileptické a slabomyslné hochy a idioty ne pro epilepsii, slabomyslnost, idiotism Slovensko Bratislava Státní nemocnice ano 179 včetně psychiatrické kliniky Huncovce Sanatorium Matliary ne pro choroby vnitřní, nervové a látk. výměny Košice Státní nemocnice ano 165 vč. psychiatrického odd. Levoča Nitra Petrovliany Zemská veřejná nemocnice Dra Jána Rumana Zemská veřejná nemocnice Zdravotní sociální ústav - dětský chorobinec ano cca 100 pro interní a duševní nemoci ano "128 a 60 v domácím ošetř. ne vč. psychiatrického odd. pro chronické dětské choroby (duševní a nervové)

15 Pezinok Plešivec Ústav pro duševné choré - afil. ústav st. nemocnice v Bratislavě Blumíiv ústav pro duševné choré a epileptiky ne duševní choroby ne pro choromyslné, slabomyslné a epileptiky Skalice Nemocnice Milosrdných bratří ne pro nemoci vnitřní, nervové a plieni štos Klimatický a vodoléčebný ústav Stos-kúpele ne Trenčín Zemská veřejná nemocnice ano cca 100 vč. psychiatrického odd. Ústav pro duševné vadné ne pro slabomyslné pro nem. nervové, dých. orgánu a pro rekonvalescenty "Bardéjov Verejná městská nemocnice ono 32 "Komárno Verejná městská nemocnice ano 14 Podkarpatská Rus Užhorod Všeobecná veřejná méstská nemocnice ano "161 vč. psychiatrického odd. H

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK

Sociální práce v předválečném období představy a realita. Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Sociální práce v předválečném období představy a realita Pavla Kodymová Katedra sociální práce FFUK Nedostatek lůžek Velká Praha nejméně 2.000 lůžek navíc Celé Čechy nejméně 20.000 lůžek. Lékařský a ošetřovatelský

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha

ZKUŠENOSTI O LIDI BEZ DOMOVA. Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha ZKUŠENOSTI SE ZDRAVOTNÍ PÉČÍ O LIDI BEZ DOMOVA Jan Kadlec NADĚJE o.s., pobočka Praha Důležité události vedoucí k rozvoji zdravotnické pomoci lidem bez domova v Praze 1994 Vznik první ordinace praktického

Více

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY?

PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? PROČ JE OBTÍŽNÉ LIDEM S AUTISMEM POSKYTOVAT ZDRAVOTNÍ SLUŽBY? aneb téma pro Reformu psychiatrické péče Marek Páv AGENDA Strana 2 Něco málo o psychiatrii a psychiatrické nemocnici v Bohnicích Lidé s autismem

Více

Diplom prvních absolventek. Období tzv.první republiky 1. Období tzv.první republiky 2. Období tzv.první republiky 3

Diplom prvních absolventek. Období tzv.první republiky 1. Období tzv.první republiky 2. Období tzv.první republiky 3 Vývoj ošetřovatelského školství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové 1860 Florence Nightingal založila v Londýně první ošetřovatelskou školu. 1862 založen Spolek lékařů českých, předseda J. E.

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Vaše jistota na trhu IT. epacs. přenos obrazové dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními v České republice. Michal Schmidt, ICZ a.s. www.i.

Vaše jistota na trhu IT. epacs. přenos obrazové dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními v České republice. Michal Schmidt, ICZ a.s. www.i. epacs přenos obrazové dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními v České republice Michal Schmidt, ICZ a.s. epacs - přenos obrazové dokumentace mezi zdravotnickými zařízeními v České republice Úvod do

Více

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU

ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU ZPPSNP SDBR-A 1.1 účinnost od 1. dubna 2015 Kód: Group 800 ZVLÁŠTNÍ POJISTNÉ PODMÍNKY SKUPINOVÉHO POJIŠTĚNÍ PRO POJIŠTĚNÍ CHIRURGICKÉHO ZÁKROKU A/NEBO HOSPITALIZACE Z DŮVODU ÚRAZU 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (ČÍM

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Zlín 7 10.9.2003 Činnost oboru psychiatrie ve Zlínském kraji v roce 2002 Podkladem pro zpracování

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Příloha č. 1 - Vakcinační centra

Příloha č. 1 - Vakcinační centra MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Příloha č. 1 - Vakcinační centra Praha + Středočeský kraj Fakultní nemocnice Na Bulovce Budínova 2 180 81 Praha 8 266 082 256 Fakultní Thomayerova nemocnice Vídeňská

Více

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202

ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 ŽÁDOST O PŘIJETÍ DO CENTRA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB HRABYNĚ 747 67 Hrabyně 3/202 DOMOV PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM POBYTOVÁ SOCIÁLNÍ SLUŽBA (7776586) ODLEHČOVACÍ SLUŽBA (9346727) Číslo jednací Došlo dne:

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Územně-správní členění ČR

Územně-správní členění ČR Územně-správní členění ČR Vývoj územně-správní členění ČR 1. etapa: počátky od poloviny 13. stol. stavovské zřízení Čechy rozděleny na 12 krajů s rozsáhlými pravomocemi správními i soudními hejtmané zpravidla

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat:

Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: Vznik pracovního poměru strana 14 4.4 DOKLADY PŘI VZNIKU PRACOVNÍHO POMĚRU 4.4.1 Doklady předkládané zaměstnancem Při vzniku pracovního poměru budeme od zaměstnance vyžadovat: 1. Osobní dotazník a životopis

Více

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnictví a sociální péče I. Nestátní zdravotnická zařízení poskytující lůžkovou péči Zřízená Magistrátem hl. m. Prahy Městská nemocnice následné péče, 160 následná péče ošetřovatelsko rehabilitační

Více

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek

Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích. 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Legislativní podmínky pro rozvoj integrovaných zdravotních a sociálních služeb v obcích 21.4.2015 Kristina Koldinská Počet stránek Společenská objednávka je jasná senioři si přejí zůstat co nejdéle doma,

Více

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY Ročník 2012 SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PROFIL PŘEDPISU: Titul předpisu: Vyhláška o předávání údajů do Národního zdravotnického informačního systému Citace: 116/2012 Sb. Částka: 44/2012 Sb. Na straně

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Uvedené údaje jsou přísně důvěrné a slouží výlučně k ochraně zájmů žadatele. ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ

Uvedené údaje jsou přísně důvěrné a slouží výlučně k ochraně zájmů žadatele. ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ Uvedené údaje jsou přísně důvěrné a slouží výlučně k ochraně zájmů žadatele. ŽÁDOST O UMÍSTĚNÍ V DOMĚ S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU DOMICILU AKTIVNÍCH SENIORŮ V OLEŠNÉ Jméno, příjmení a titul žadatele:... Datum

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 17 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými

Více

Dobrovolnický program VFN

Dobrovolnický program VFN Dobrovolnický program VFN Konference I slova léčí Ing. Gabriela Jičínská, 27.2.2013 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Příspěvková organizace v přímé řídící působnosti MZ ČR Poskytuje základní, specializovanou

Více

Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost

Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost Aktuální problematika informovaného souhlasu, vedení zdravotnické dokumentace a nový trestní zákonník, právní povinnosti a právní odpovědnost zdravotníka Přednášející: JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 1 3.6.2003 Síť zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji v roce 2002 Touto aktuální

Více

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP

OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Marta Kadlecová. Monografie

Marta Kadlecová. Monografie Marta Kadlecová Monografie Kadlecová, M. (členka aut. kol.): Antologie české právní vědy. Praha, Univerzita Karlova 1993, 302 s. (ISBN 80-7066-697-8) Kadlecová, M.: České a moravské zemské právo procesní

Více

ŽÁDOST O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

ŽÁDOST O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Centrum sociálních služeb Znojmo, příspěvková organizace U Lesíka 3547/ 11 669 02 Znojmo ŽÁDOST O POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY ZVOLTE POŽADOVANOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV PRO SENIORY DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM

ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Domov pro seniory Plaveč, příspěvková organizace Domov 1, 671 32 Plaveč IČ 45671702, tel.: 515 252 250 zřizovatel: Jihomoravský kraj ŽÁDOST O POBYTOVOU SOCIÁLNÍ SLUŽBU DOMOV SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM Den přijetí

Více

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska

Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Zdravotnictví města Brna organizace a aktuální východiska Poskytnutí základních informací o zdravotnickém systému České republiky a zdravotnictví města Brna by mělo sloužit jako východisko k dalším jednáním,

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Žádost o umístění do domova pro seniory

Žádost o umístění do domova pro seniory Centrum sociálních služeb města Letovice, příspěvková organizace J. Haška 1082/12, 679 61 Letovice, IČ: 71 23 27 45, č. ú. 35 4327880247/0100 Žádost o umístění do domova pro seniory Místo pro podací razítko

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 5. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS

Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS OBJEVUJEME NOVÝ SVĚT PSYCHIATRIE A PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ PRO UŽIVATELE PSYCHIATRICKÉ

Více

Vítáme Vás v naší škole

Vítáme Vás v naší škole Vítáme Vás v naší škole Studijní obory Zdravotnický asistent čtyřletý obor s maturitní zkouškou denní studium Zdravotnické lyceum čtyřletý obor s maturitní zkouškou denní studium Ošetřovatel tříletý obor

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

Textové přílohy. Příloha 1. Působení sester moravské provincie od roku 1872 2004. Převzato: Archiv kongregace

Textové přílohy. Příloha 1. Působení sester moravské provincie od roku 1872 2004. Převzato: Archiv kongregace Textové přílohy Příloha 1. Působení sester moravské provincie od roku 1872 2004. Převzato: Archiv kongregace Albrechtice 1954 1981 ústav sociální péče Bernartice 1951 1953 internát továrny Texlen Žacléř

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku:

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: ČESKÁ REPUBLIKA Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: Která historická území tvoří ČR? http://www.zemepis.com/images/slmapy/krajem.jpg

Více

Žádost o umístění do zařízení sociálních služeb Sociální služby města Kroměříže, p.o.

Žádost o umístění do zařízení sociálních služeb Sociální služby města Kroměříže, p.o. Žádost o umístění do zařízení sociálních služeb Sociální služby města Kroměříže, p.o. Datum podání žádosti a razítko Sociální služby města Kroměříže Rodné číslo žadatele: Evidenční číslo žádosti 1. Žadatel:

Více

Klasifikace informační databáze

Klasifikace informační databáze INFORMAČNÍ DATABÁZE KLASIFIKACE AKTUALIZACE: 1.1. 2008 ASOCIACE OBČANSKÝCH PORADEN Tachovské náměstí 3, Praha 3, 130 00 tel./fax 222 780 599 i Klasifikace informační databáze 1. Sociální dávky občanských

Více

SEKCE OLÚ AN ČR KRAJ PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ. telefon. Psychiatrická nemocnice Bohnice Ústavní 91 181 02 Praha 8

SEKCE OLÚ AN ČR KRAJ PRAHA STŘEDOČESKÝ KRAJ PLZEŇSKÝ KRAJ. telefon. Psychiatrická nemocnice Bohnice Ústavní 91 181 02 Praha 8 SEKCE OLÚ AN ČR KRAJ PRAHA MUDr Hollý Martin IČ 00064220 Bohnice Ústavní 91 181 02 Praha 8 centrála:28416111 STŘEDOČESKÝ KRAJ Ing.Kolářová Dana ka IČ 068691 Ing.Hendrych Josef IČ 00068705 MUDr.Kubíček

Více

Žádost o přijetí do domova pro seniory

Žádost o přijetí do domova pro seniory Domov Příbor, příspěvková organizace Masarykova 542, 742 58 Příbor Moderní, bezbariérové zařízení s 60. letou tradicí, pro seniory nad 65 let, kteří jsou zcela, nebo těžce závislí na pomoci jiné fyzické

Více

Identifikátor služby. odborné sociální poradenství. odborné sociální poradenství. odborné sociální poradenství. odborné sociální poradenství.

Identifikátor služby. odborné sociální poradenství. odborné sociální poradenství. odborné sociální poradenství. odborné sociální poradenství. Druh Název ADVAITA, o. s. 65635591 4853448 terapeutické ADVAITA 848 ALKA o.p.s. 2724185 1338313 Therasuit 974 APPN, o.s. 26611716 1679799 APPN, o.s. 26611716 4385424 APPN, o.s. 26611716 8477576 tlumočnické

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Protikorupční strategie Ministerstva zdravotnictví České republiky pro přímo řízené organizace

Protikorupční strategie Ministerstva zdravotnictví České republiky pro přímo řízené organizace Protikorupční strategie Ministerstva zdravotnictví České republiky pro přímo řízené organizace Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen ministerstvo ) za účelem eliminace možné korupce v rámci

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA JASELSKÁ Jaselská 7/9, BRNO

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA JASELSKÁ Jaselská 7/9, BRNO Nabízené studijní obory pro školní rok 2015/2016 78-42-M/04 Zdravotnické lyceum 53-41-M/01Zdravotnický asistent 75-41-M/01Sociální činnost 53-41-M/01Zdravotnický asistent večerní studium Adresa školy:

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů

Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje Máchova 400, 256 30 Benešov T I S K O V Á Z P R Á V A Vyhodnocení dotazníků Kvalita očima pacientů Nemocnice Rudolfa a Stefanie

Více

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově

Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Uplatnění studentů SZŠ v Prostějově Absolventi mohou po ukončení studia nastoupit do zaměstnání nebo pokračovat ve studiu na vyšších odborných školách VOŠ nebo a vysokých školách. Uplatnění absolventů

Více

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli

ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby. Údaje o žadateli SOCIÁLNÍ SLUŽBY MĚSTA PARDUBIC Domov pro seniory Dubina Pardubice Blahoutova 646-649, 530 12 Pardubice tel.: 466 989 402 e-mail: dubina@ssmpce.cz ŽÁDOST pro zájemce o poskytování sociální služby Cílová

Více

Cvičení Ebola - zkušenosti

Cvičení Ebola - zkušenosti Cvičení Ebola - zkušenosti Ing. Miloslav Beneš Fakultní nemocnice Plzeň, Edvarda Beneše 1128/13, 305 99 Plzeň - Bory benesm@fnplzen.cz ABSTRAKT Příspěvek se zabývá problematikou alternativní přípravy lůžkového

Více

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný

Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče. MUDr. Jan Šťastný Některé problémy v oblasti zdravotně sociální péče MUDr. Jan Šťastný Typy zdravotně sociální péče (včetně systému Hospic) Druhy zdravotně sociální péče obecně Zdravotně sociální lůžka Zvláštní typy ambulantní

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE V OPAVĚ. MUDr. Ivan Drábek ředitel

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE V OPAVĚ. MUDr. Ivan Drábek ředitel VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 PSYCHIATRICKÁ NEMOCNICE V OPAVĚ MUDr. Ivan Drábek ředitel Březen 2014 Obsah 1) Základní údaje o organizaci 2) Zřízení organizace 3) Organizační struktura 4) Předmět činnosti 5) Základní

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Koncepce oboru Dětská chirurgie

Koncepce oboru Dětská chirurgie Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a

Více

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010

Moderní,, dostupné cné zdravotnictví. Praha, 4. května 2010 Moderní,, dostupné a vstřícn cné zdravotnictví Co jsme udělali... Moderní specializovaná péče bez protekce a korupce Ochranné limity pro nejvážněji nemocné Nové národní preventivní a screeningové programy

Více

5) Ošetřujícím lékařem, který vydává potřebné posouzení o zvládání základních životních

5) Ošetřujícím lékařem, který vydává potřebné posouzení o zvládání základních životních 1 Postup jak získat příspěvek na péči pro duševně nemocného (dále DN) podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále Zákon) a vyhlášky č. 505/2006 Sb.,(dále Vyhláška) s platností od 1.1.2012 Odkaz

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD. Praha, 29.

OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD. Praha, 29. OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ PODLE ČLÁNKU 8 EVROPSKÉ ÚMLUVY O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A ZÁKLADNÍCH SVOBOD Praha, 29. listopadu 2012 1 OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ V PRÁVU EÚLP: VÝVOJ BEZ VÝSLOVNÉHO

Více

Žádost o poskytování sociální služby

Žádost o poskytování sociální služby Žádost o poskytování sociální služby v domově pro osoby se zdravotním postižením Paprsek p.o. Velké Opatovice Datum podání ţádosti: Datum a způsob vyřízení ţádosti: 1. Jméno a příjmení zájemce:. (popř.

Více

Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti

Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti Oznámení vzniku dočasné pracovní neschopnosti - POKYNY K VYPLNĚNÍ - Vytiskněte všechny strany formuláře. Tento formulář vyplní pojištěná osoba. Vyplněný formulář a kopii lékařem vystaveného dokladu o dočasné

Více

Zdravotní pojištění migrantů v ČR

Zdravotní pojištění migrantů v ČR Zdravotní pojištění migrantů v ČR Helena Hnilicová, Karolína Dobiášová Universita Karlova 1. lékařská fakulta Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva Základní informace o populaci migrantů v

Více

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

Kriminalita dětí a mládeže

Kriminalita dětí a mládeže Kriminalita dětí a mládeže Největším lákadlem ke špatným skutkům je naděje na beztrestnost. Cicero Marcus Tullius Kriminalita mládeže zahrnuje jednání osob do věku 18 let. Důsledkem je překročení právních

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

Smlouva o poskytnutí sociální služby

Smlouva o poskytnutí sociální služby Smlouva o poskytnutí sociální služby Níže uvedeného dne, měsíce a roku, dle vlastního prohlášení k právním úkonům způsobilí účastníci: 1. Denní centrum Žirafa provozovatel: Nejste sami (spolek) se sídlem

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 5. Mezilidské vztahy, komunikace

Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 5. Mezilidské vztahy, komunikace Mezilidské vztahy, komunikace ZÁŘÍ Práva a povinnosti žáků školní řád, BOZ 13. vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

Pravidla pro přidělování bytů. bytů v domech s pečovatelskou službou ve městě Příboře.

Pravidla pro přidělování bytů. bytů v domech s pečovatelskou službou ve městě Příboře. Pravidla pro přidělování bytů v domech s pečovatelskou službou ve městě Příboře Rada města Příbora v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, na 87.

Více

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách

Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách Zákon o zdravotních službách Zákon o specifických zdravotních službách 4.jarní konference prezidia ČAS Současná legislativa v českém zdravotnictví JUDr. Milada Džupinková, MBA Právní předpisy upravující

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem

DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem DOTAZ na umístění v pobytových službách Domov se zvláštním režimem DOMICIL AKTIVNÍCH SENIORŮ o.p.s. Olešná 8, 398 43 1. Tazatel/ka Příjmení (včetně rodného příjmení)... jméno (křestní) 2. Narozen(a)..

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H : 227. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Časnou diagnostikou k lepší kvalitě života. Projekt CRAB

Časnou diagnostikou k lepší kvalitě života. Projekt CRAB Časnou diagnostikou k lepší kvalitě života Projekt CRAB Prim. MUDr. Jan Straub I. Interní klinika hematoonkologie 1. LF-UK a VFN - Praha Lednice 8.9.2007 Stanovením m diagnózy mnohočetn etného myelomu

Více

Asistovaná sebevražda Právní úprava v České Republice

Asistovaná sebevražda Právní úprava v České Republice Asistovaná sebevražda Právní úprava v České Republice JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK FHS UK, IPVZ Praha Členění situací 1. Aktivní

Více

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Olomouc 2 4.5.2005 Lázeňská v Olomouckém kraji v roce 2004 Balneologic Care in the Olomoucký Region

Více

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE

ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE Dotazník k žádosti o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli / pěstouny / pěstouny na přechodnou dobu ČÁST A ÚDAJE O ŽADATELI/ŽADATELCE I. OSOBNÍ ÚDAJE ŽADATELE/KY Státní příslušnost:

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 20 24.11.2003 Nemoci oběhové soustavy v Moravskoslezském kraji v roce 2002 Podkladem

Více

Pravidla pro přidělování bytů. bytů v domech s pečovatelskou službou ve městě Příboře.

Pravidla pro přidělování bytů. bytů v domech s pečovatelskou službou ve městě Příboře. Pravidla pro přidělování bytů v domech s pečovatelskou službou ve městě Příboře Rada města Příbora v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, na 37.

Více