Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha"

Naděžda Jandová
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Co jsme podědili aneb čísla a data z historie psychiatrické péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK & Psychiatrické centrum Praha

2 Období do r České země součástí Rakousko-Uherska (Rakouského císařství) 1790 ústav pro choromyslné v Praze, 57 lůžek, součást c.k. všeobecné nemocnice, ústav byl pouhým útulkem, opatrovnou duševně nemocných 1846 samostatný ústav pro choromyslné v Praze, s 500 lůžky, pracovními dílnami, zahradami, vinicemi, divadlem, orchestrem a knihovnou 1886 zřízena česká psychiatrická klinika Univerzity Karlovy v Praze výstavba ústavů (Brno-Černovice, Dobřany, Opava, Šternberk, Kosmonosy, Jihlava, Bohnice, Kroměříž)

3 Československá republika rozvoj odborného a akademického života, časopisy, učebnice, česká terminologie 1918/1919 Purkyňova společnost pro studium duše a nervstva 1919 psychiatrická klinika při nově zřízené univerzitě v Brně výstavba dalších ústavů: první dětská léčebna Opařany, Horní Beřkovice, Havlíčkův Brod s kapacitou 1200 lůžek od r do r vzrostl počet ústavních zařízení z 11 na 15, počet lůžek z 9347 na 15101, počet lékařů z 82 na 115 (o 40 %), počet propuštěných pacientů se zdvojnásobil průměrná ošetřovací doba 224 zvýšení efektivity léčby, 2/3 z celkového počtu pacientů mohly být propuštěny

4 sv. válka a poválečné období konec prosperity (v předválečnému období bylo české zdravotnictví srovnatelné s rozvinutými západoevropskými zeměmi) Protektorát Čechy a Morava, ztráta samostatnosti, zavření vysokých škol Hitlerův plán T4 na eliminaci duševně nemocných (229 pacientů ze Šternberku a okolo 900 pacientů z Opavy deportováno do koncentračních táborů) 1943 léčebna Dobřany bombardována, vypukla tyfová epidemie (až do r. 1945), zahynulo více než 1000 pacientů 1942/43 publikována práce o elektrokonvulzivní terapii, Purkyňova společnost vydává řady učebních textů po válce nové psychiatrické kliniky v Olomouci, Plzni a Hradci Králové 1948 počet lůžek jen 71 % stavu z r. 1937

5 socialismus zrušení soukromého sektoru, orientace průmyslu na těžké strojírenství, kolektivizace zemědělství, orientace zahraničního trhu na socialistické země od 60. let viditelné zaostávání za rozvinutými zeměmi západní Evropy v ekonomických i zdravotních indikátorech spádový systém bez svobodné volby lékaře a finanční spoluúčasti, zákaz neformálního sdružování nerozvíjí se svépomocné hnutí psychiatrická péče zahrnuje léčebny, psychiatrická oddělení a psychiatrické ambulance vysoký počet lékařů, malé zastoupení ostatních profesí, řešení problémů zdravotnickými prostředky ( v socialismu neexistují sociální problémy ) občané nebyli podporováni v přebírání odpovědnosti za své zdraví

6 Vývoj střední délky života v ČR od r muži ženy

7 úspěchy tradice klinické psychologie nebyla přerušena tak, jako v jiných zemích východního bloku úspěchy české farmakologie v 50. a 60. letech (výzkum lithia, vývoj Prothiadenu) léčba alkoholiků kombinující režimovou léčbu, behaviorální terapii a léčebnou komunitu první linka telefonní pomoci v socialistických zemích (1964) využití terapeutické komunity v léčbě (Denní sanatorium v Horní Palatě, Opava, PK Ke Karlovu Praha)

8 Trendy před r snižování dlouhodobých pobytů v ústavní péči zvyšující se počet lékařů; v PL pracovalo v r o 60% psychiatrů víc než v r. 1960, v PO o 319 %, v ambulancích o 479 % více nárůst počtu kontaktů v ambulantní péči: v r méně než 4 kontakty na 100 obyvatelů v r kontaktů, zvýšení o 431 %

9 Vývoj počtu lůžek PL PON

10 Vývoj počtu lékařských míst PL PON

11 Vývoj počtu lůžek na 1 lékařské místo PL PON 85,0 80,0 75,0 70,0 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,

12 Vývoj průměrné ošetřovací doby PL PON 280,0 260,0 240,0 220,0 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, [počet dní]

13 Vývoj počtu propuštěných a zemřelých v psych. lůžkových zařízeních PL PON

14 Systém psychiatrické péče v r dostatečná síť tradičních lůžkových a ambulantních zařízení vysoký počet lékařů vysoká spotřeba péče nedostatek odborných pracovníků nelékařů nedostatečná rehabilitační a preventivní péče převažuje biologický přístup, psychologická a sociální složka zdraví je opomíjena paternalistický přístup pacient nemá možnost péči ovlivnit

15 /1990* 2008 počet PL (z toho dětských) 15 (3) 20 (6) 19 (3) - počet psychiatrů (na 100 tis.) 239 (2,5) 383 (3,7) 515 (4,9) - počet lůžek (na 10 tis.) (14,8) (13,02) (9,1) - průměrná ošetřovací. doba 212,5 108,5 81,5 - počet hospitalizací (na 100 tis.) (244,2) (331,6) (375,3) počet PO počet psychiatrů (na 100 tis.) 36 (0,4) 115 (1,1) 163 (1,6) - počet lůžek (na 10 tis.) 887 (0,9) 1726 (1,67) 1396 (1,3) - průměrná ošetřovací. doba 34,1 34,1 20,0 - počet hospitalizací (na 100 tis.) (86,2) (136,3) (175,1) ambulantní zařízení počet psychiatrů (na 100 tis.) 84 (0,9) 398 (3,9) 721 (6,9) - počet vyšetření (na 1000) (35,7) (154) (244) - počet vyšetřených osob * Z TOHO F20-29 (na 10 tis.) (39,8) F30-39 (na 10 tis.) (85,8) F40-59 (na 10 tis.) (173,8)

16 Psychiatrická péče v r přibývá ambulantních zařízení (948 -o 15 zařízení více než v 2007) stoupá počet osob vyšetřených v ambulancích ( nárůst pacientů od r více než o třetinu, z toho 60 % ženy) po r výrazné snížení lůžek v PL - nyní 19 % gerontopsychiatrických lůžek, 13 % alkohol a závislosti počet hospitalizací se nezvyšuje nyní 550 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel v lůžkových zařízeních (PL a PO dohromady) pětina všech hospitalizací je pro dg. F20-29 (105,5 hospitalizací na 100 tisíc obyvatel) 18 % pro dg. F10 (99,3 hosp. na 100 tis) ve stacionářích léčeno 6704 dospělých pacientů s psychiatrickým postižením

Podobné dokumenty

Charakteristiky a potřeby služeb pro duševně nemocné v Olomouckém kraji

Charakteristiky a potřeby služeb pro duševně nemocné v Olomouckém kraji Juraj Rektor Psychosociální centrum Přerov 33. konference sociální psychiatrie Přerov 2014 Cíl Zmapování sítě služeb pro duševně