PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR M

Transkript

1 FS Podnikatelský inkubátor Fiktivní cvičná případová studie! Tento dokument obsahuje cvičnou případovou studii proveditelnosti fiktivního projektu. Všechny uvedené části mají sloužit jen jako příklady ilustrující možnou podobu reálné studie proveditelnosti a mnohdy pouze naznačují směr, kterým by se měla skutečná studie proveditelnosti ubírat a nejsou proto nikterak provedené do hloubky a úplnosti! PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR MĚSTO PARTNERSTVÍ Identifikační údaje projektu: Název projektu: Místo stavby: Kraj, okres: Předkladatel (příjemce dotace): Zhotovitel FS: a KOMO RRA, Jiráskova 5, Jihlava Datum vypracování: 12/2005 PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR Město Partnerství kraj Vysočina Město Partnerství zastoupené statutárním zástupcem Ing.Tomášem Vokounem, tomas.vokoun@partnerstvi.cz zástupce starosty Město Partnerství, odbor rozvoje partnerství Ing.René Patočka, rene.patocka@partnerstvi.cz Podklady pro zpracování studie proveditelnosti Dokumentace pro územní rozhodnutí Podnikatelský inkubátor Zpracovatel: TONIK spol.s r.o., Jiráskova 6, Jihlava Vydáno: , č.195/2005 pod č.j. ÚSO/987/2005/Ob Město Partnerství, odbor stavební, oddělení územně správní Dokumentace pro stavební povolení Podnikatelský inkubátor Zpracovatel: HANAK spol.s r.o., Jiráskova 6, Jihlava Vydáno: Oznámení k posouzení vlivů na životní prostředí ( podle přílohy č.3 zákona č.100/2001 Sb.) Zpracovatel: Vydáno: 1

2 2. Současný stav a historie projektu 2.1 Záměr projektu Město Partnerství se počtem obyvatel vyšším sto tisíci ( ) řadí na páté místo v rámci České republiky. Město Partnerství je Statutárním městem kraje Vysočina a je přirozeným centrem regionu Jihovýchod (tzv. NUTS II spojené kraje Vysočina a Jihomoravský). Rozkládá se na rozmezí Čech a Moravy, v nivě řeky Jihlavy. Rovinatý charakter města je na západě, ale hlavně na východě výrazně ohraničen vyšším georeliéfem a svoji podobou tak otevírá pohled a vstup do Českomoravské vrchoviny. Město Partnerství leží v nadmořské výšce m n.m. Celková výměra území je 190,6 km². Město Partnerství svoji polohou v rámci České republiky má značný dopravní význam, leží na mezinárodním silničním tahu E 59 zajišťující severojižní propojení kraje Vysočina s Rakouskem a Středočeským krajem. Procházejí zde důležité železniční spoje, které vedou republikou ze západu na východ (Praha- Brno). Přes vhodné podmínky pro zemědělskou výrobu dominuje průmysl a služby. Z průmyslových odvětví převažuje strojírenství a potravinářský průmysl. Průměrná roční míra nezaměstnanosti byla ve městě Partnerství dle ČSÚ v roce ,4%, (v kraji Vysočina 9,3%). Počet obyvatel v produktivním věku je cca porovnání HDP vůči republice, atd. Projekt podnikatelského inkubátoru navazuje na koncepci strategického plánu rozvoje města Partnerství a mikroregionu Partnersko, v oblasti technické infrastruktury, zvyšuje hospodářskoekonomickou důležitost lokality, zlepšení sociálně-ekonomické situace mikroregionu, vytváří a rozvíjí podnikatelské prostředí, konkurenceschopnost a hospodářský růst. a) Cíl projektu: Vytvoření prostoru pro rozvoj podnikatelských aktivit a následné snížení nezaměstnanosti ve spádové oblasti regionu Údaje o nezaměstnanosti: Nezaměstnanost % Počet obyvatel 1 Ostrava % 318,448 2 Ústí nad Labem % 96,599 3 Kladno % 72,271 4 Partnerství % 151,678 5 Karlovy Vary 9.00 % 53,857 6 Česká Republika 8.90 % 10,278,098 7 Brno 8.60 % 378,796 8 Plzeň 7.20 % 165,767 9 Liberec 6.60 % 99, Jihlava 6.37 % 51, Zlín 6.22 % 81, Pardubice 5.35 % 90, Hradec Králové 5.21 % 98, České Budějovice 4.23 % 98, Praha 3.40 % 1,172,000 Partnerství Kraj Vysočina ČR 2

3 Nezaměstnanost % ,45 9, ,40 9,30 9, ,00 9,36 10, ,90 10,11 10, ,20 8,89 9,48 b) Předpokládané výstupy projektu: Předpokládaný počet nově vytvořených pracovních míst v jednotlivých letech životního cyklu projektu. Vybudování podnikatelského inkubátoru, navazujícího na VTP (vědecko-technický park) Jihlava Vznik nových podnikatelských subjektů či rozšíření činnosti již působících subjektů v rámci kraje Vysočina. 2.2 Návaznost projektu na cíle a priority regionální a celostátní politiky Návaznost projektu na cíle a priority celostátní politiky Cíle průmyslové politiky Získání a zachování pozice v globální světové ekonomice, kde působí vysoký tlak mezinárodní konkurence, kde panuje vysoké tempo inovací techniky a technologie, kde technologické změny ve výrobě a nová organizace práce kladou vysoké nároky na lidský potenciál. Budoucí pozice závisí na tom, zda se podaří zachovat a dále rozvíjet existující konkurenceschopný a efektivně produktivní průmyslový potenciál. Na tyto výzvy musí průmyslová politika reagovat svými dlouhodobými, střednědobými a krátkodobými cíli. Krátkodobé cíle průmyslové politiky V krátkodobém horizontu let 2006 až 2007 je hlavním cílem průmyslové politiky: přispět k obnovení růstu HDP, stabilizovat podnikatelské prostředí a nastartovat dlouhodobější růstové tendence ve zpracovatelském průmyslu. Střednědobé cíle průmyslové politiky Pro období musí být hlavním cílem potvrzení růstových tendencí dosahovaných v tomto období a zachování tempa růstu produktivity práce resp. růstu přidané hodnoty. Cílové tempo růstu přidané hodnoty vytvářené zpracovatelským průmyslem lze kvantifikovat v rozmezí 5 až 7 % ve stálých cenách a průměrný růst produktivity práce na úrovni o 3 až 4 procentní body vyšší než vykazuje EU, tj. okolo 7 až 8 %. Protože není cílem zvyšovat produktivitu práce zvyšováním nezaměstnanosti, patří mezi střednědobé cíle průmyslové politiky také vytváření nových pracovních příležitostí, zejména v malých a středních podnicích. Dlouhodobé cíle průmyslové politiky Strategickým cílem pro zpracovatelský průmysl je vytvořit přibližně do roku 2015 takový průmyslový potenciál, který bude plně srovnatelný s průměrem dosahovaným v tomto časovém období v EU a to jak svým podílem na tvorbě hrubého domácího produktu, tak i v kvalitě a efektivnosti produkce a v produktivitě práce. Ve vztahu k současné hospodářské úrovni EU to znamená, že ČR překoná hranici 75% průměru EU v ukazateli HDP na obyvatele a přestane být jako celek méně rozvinutým regionem EU, podporovaným ze Strukturálních fondů. Pro ukazatel produktivity práce to znamená dosáhnout snížení současného rozdílu mezi ČR a EU. Iniciativy k realizaci průmyslové politiky Z analýzy základních problémů českého průmyslu, stavu výzkumné, vývojové a výrobní základny, vyráběného sortimentu, tempa inovací, úrovně podpory exportu a investic, ze struktury odborného 3

4 vzdělávání, úrovně legislativy atd. vyplývají jednotlivé iniciativy průmyslové politiky. Soubor iniciativ k realizaci průmyslové politiky je otevřeným přehledem v současné době známých a myslitelných cest k dosažení vytýčených cílů. Z posouzení příčin současného stavu zpracovatelského průmyslu vyplývá pět hlavních rovin pro definici jednotlivých, konkrétních iniciativ: A. Iniciativy realizující privatizaci a státní pomoc při restrukturalizaci a revitalizaci významných průmyslových podniků a obecně při restrukturalizaci podniků nacházejících se v nesnázích; B. Iniciativy podporující rozvoj vnitřních zdrojů v produkčním procesu, napomáhající zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti podniků; C. Iniciativy podporující růst průmyslových investic, zejména přímých zahraničních investic a investic strukturálního charakteru; D. Iniciativy podporující kultivaci prostředí pro podnikání, zejména jeho správní a legislativní rámec; E. Odvětvové a sektorové iniciativy na restrukturalizaci citlivých odvětví (hutní průmysl) nebo pro podporu sektorů podmiňujících rozvoj hospodářství jako celku (průmyslové využití tuzemské obnovitelné surovinové základny). Projekt je v souladu s Národním rozvojovým plánem (NRP) podle následujících sektorových a regionálních prioritních os NRP: MODUL A 1. prioritní osa - Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb Priority 1.1 Podpora podnikání v průmyslu a v průmyslových službách Zakládání nových podniků (opatření řešení regionálních problémů) Průmyslové služby (opatření průmyslový výzkum a vývoj) 1.4 Rozvoj lidských zdrojů v průmyslu Management průmyslového podniku (opatření rozvoj produktu pro vzdělávání v průmyslu) 1.5 Podpora výzkumu a vývoje v průmyslu, včetně spolupráce s vědeckovýzkumnými a vysokoškolskými institucemi 2 prioritní osa Rozvoj základní infrastruktury Priorita 2.4 Rozvoj technické infrastruktury obcí, měst a regionů 3 prioritní osa Rozvoj lidských zdrojů Priority 3.1 Řešení problémů zaměstnanosti a adaptability lidských zdrojů A1. Vytváření nových pracovních míst s důrazem na ohrožené regiony a skupiny obyvatelstva 3.2 Sociální integrace a rovnost příležitostí B1. Reintegrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Soulad projektu s regionální a místní strategii Záměr města je plně v souladu s rozvojovými dokumenty oblasti, a to jak vyhlášenými vládou ČR, tak na regionální a místní úrovni. Jedná se zejména o následující dokumenty: Program rozvoje města Partnerství (2005) Program rozvoje kraje Vysočina (2005) Strategický plán rozvoje mikroregionu Partnersko (2005) 4

5 Program rozvoje kraje Vysočina - zmínit se o popisu ekonomické situace - popsat výzkum a vývoj - podíl MSP - struktura průmyslu - SWOT analýza s vazbou na podporu podnikání - Překopírovat globální cíl a specifické cíle - Celkem (cca 1 2 stránky) Strategický plán rozvoje města Partnerství a mikroregionu Partnersko Projekt důsledně sleduje naplnění cílů priorit strategického plánu rozvoje města Partnerství a mikroregionu Partnersko. Strategický plán rozvoje města Partnerství připravil řídící tým projektu Partnerství za asistenci všech místních partnerů. Na práci Řídícího týmu se podílelo více než 70 zástupců podniků, škol, státní správy, samosprávy i dalších institucí, plán rozvoje byl přijat v září Jako globální cíle byly vybrány: A - Posílení významu města Partnerství jako centra kraje Vysočina a jeho postavení v rámci České republiky i v mezinárodním měřítku B - Zvýšení přitažlivosti Partnerska jako místa atraktivního pro nové obyvatele. Vytváření podmínek pro rozvoj vzdělanosti, kulturního, sportovního a společenského vyžití obyvatel C - Podpora hospodářského růstu a konkurenceschopnosti založené na místní tradici a potenciálu pracovní síly D - Zlepšování technické infrastruktury pro hospodářský rozvoj i kvalitu života Předkládaný projekt reaguje zejména na Kritickou oblast C Hospodářský růst a konkurenceschopnost, v rámci kterého je řešena problematika: C.2 Podpory transferu vědeckotechnického výzkumu do praxe Cíl C.2.1 Vědeckotechnický park Cíl C.2.2 Spolupráce výzkumu a praxe C.3 Vytváření pro-podnikatelského prostředí Cíl C.3.1 Inkubátor realizovat projekt C.4 Funkční partnerství veřejného a soukromého sektoru Kritických oblastí B a D se projekt rovněž dotýká. B.1 Trvale zajišťovat, aby pracovní síly disponovaly vzděláním a dovednostmi potřebnými k uspokojení poptávky zaměstnavatelů a investorů D.3 Trvale udržovat a rozvíjet technickou infrastrukturu města a mikroregionu, včetně schopnosti pružné reakce na rozvojové projekty D.3.1 Program rozvoje technické infrastruktury Projektem tak vytvoří předpoklady pro rozvoj stávajících a pro vznik nových provozů a pro diverzifikaci podnikatelských aktivit. V návaznosti pak budou vytvořena pracovní místa a budou existovat podmínky pro postupné snižování nezaměstnanosti v regionu. 2.3 Historie projektu a jeho současný stav 5

6 Projekt podnikatelského inkubátoru je cílevědomě připravován v rámci Strategického plánu rozvoje města Partnerství schváleného v roce Hlavním důvodem pro výběr lokality byla skutečnost, že budoucí objekt podnikatelského inkubátoru by se nalézal v těsném sousedství vědeckotechnického parku (VTP) Jihlava s předpokladem provázanosti infrastrukturní části celého záměru. Vědeckotechnický park Jihlava bude fungovat od června roku 2006 pod názvem,,vědeckotechnologický park Jihlava (VTP Jihlava). Je situován v objektu, který se nachází v areálu Vysoké školy polytechnické Jihlava (VŠP Jihlava). Zkušenosti podpořené praxí z jiných vědeckotechnických parků v ČR, ukazují na nezbytnost začlenění podnikatelského inkubátoru do struktury vědeckotechnického parku. Právě přes podnikatelský inkubátor vede cesta k realizaci nových technologií, poznatků a myšlenek vznikajících na výzkumném pracovišti Vysoké školy polytechnické Jihlava. Areál podnikatelského inkubátoru je připravován v jižní části budoucího CAMPUSu a z urbanistického hlediska bude navazovat na celkovou koncepci areálu VŠP Jihlava. Při zhotovení projektu se vycházelo z inženýrsko-geologického a hydrologického posouzení, byl zpracován projekt k územnímu řízení, vydáno uzemní rozhodnutí, vyhotoven projekt pro stavební povolení a podána žádost o stavební povolení v nákladech uvedených v tab Tabulka č : Náklady přípravných prací projektu Nákladová položka Množství Celkové náklady (tis.kč) Přípravné studie investičních příležitostí Rok vzniku nákladů Úvodní studie proveditelnosti Expertní posudky Dokumentace k územnímu řízení Projektová dokumentace pro stavební povolení Studie proveditelnosti Oznámení k posouzení vlivu na ŽP č.100/ Závěry vyplývající z inženýrsko-geologického a hydrologického posouzení jsou následující: - základové poměry v dané lokalitě hodnoceny jako nesložité dle ČSN (minimální hloubku založení objektů bude nutno s ohledem na klimatické vlivy zvolit v hloubce okolo 0,4 0,90 m pod upraveným povrchem terénu ) - spojitá a volná hladina podzemní vody byla v prostoru lokality zastižena v hloubce okolo 2,80 m 2.4 Definice projektu a jeho popis Vyšší cíle projektu (definice širšího cíle k jehož dosažení přispěje realizace projektu): Posílení ekonomické a sociální soudržnosti a konkurenceschopnosti regionu vůči tržnímu prostředí EU Specifický cíl projektu: Vytvořit kvalitní podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí (malé a střední firmy) a příliv přímých vnějších investic, zvýšení konkurenceschopnosti, podpora transferu vědeckotechnického výzkumu do praxe a vytvoření nových pracovních příležitosti v regionu. Výstupy k dosažení specifického cíle: 1. Vznik nových, případně rozvoj stávajících podnikatelských subjektů v lokalitě disponující kapacitami a plochami, vybavenými technickou a dopravní infrastrukturou na úrovni použitelné pro konkrétní podnikatelské a výrobní záměry či přímé zahraniční investice. 6

7 2. Zvýšení počtu pracovních příležitostí pro obyvatele města Partnerství a blízkého okolí. 3. Rozšíření spolupráce města a VŠP Jihlava na rozvoji vědeckotechnického parku vybudováním objektu podnikatelského inkubátoru. Aktivity, které musí být vykonány pro vytvoření výstupu: 1. Vybudování nové obslužné komunikace uvnitř areálu a napojení na stávající dopravní síť. 2. Zavedení technické infrastruktury na území CAMPUSu vodovod, kanalizace, elektrická energie, plynovod, tepelnou energii Výsledkem projektu by měly být připravené objekty pro podnikání o celkové ploše 4,2 ha a tím vytvoření nových pracovních míst pro město Partnerství. Rozšíření spolupráce města a VŠP Jihlava na rozvoji vědeckotechnického parku (transfer vědeckotechnického výzkumu do praxe) vybudováním objektu podnikatelského inkubátoru pro začínající firmy rekrutující se převážně z řad zaměstnanců či absolventů VŠP Jihlava. Tab : Logický rámec projektu (viz příloha č.1) MODUL B 2.5 Indikátory pro monitorování Hlavními indikátory pro hodnocení projektu po jeho ukončení tj. monitorování jeho účelu porovnáním skutečných dosažených hodnot s plánovanými hodnotami jsou realizována infrastruktura v území, počet vytvořených nových pracovních míst a rozvoj firem v oblasti strojírenství. Z výše uvedených důvodů a vzhledem k předpokladu financování projektu ze zdrojů EU jsou pro posouzení úspěšnosti a nezbytnosti průhledné kontroly realizace projektu navrženy následující objektivně ověřitelné indikátory. Účel projektu : Nárůst pracovních příležitostí v aglomeraci o 4 6 % do konce roku 2015 v porovnání s rokem 2005 Přiblížení průměrné mzdy v regionu celostátnímu průměru do konce roku 2015 o 10 % oproti roku 2005 Vznik nových podnikatelských subjektů v rámci podnikatelského inkubátoru Očekávané výsledky : Vytvoření m 2 vybavené půdorysné plochy pro zahájení činností v podnik. inkubátoru Vytvoření nových pracovních míst Aktivity : Stavebního povolení Podnikatelský inkubátor vydáno dne.. Realizace a uvedení do provozu jednotlivých stavebních objektů, případně provozních souborů 2.6 Charakteristika předkladatele projektu Tabulka : Základní údaje investora 7

8 Úplný úřední název Zkrácený název (pokud existuje) Právní statut IČO Oficiální adresa Poštovní adresa NUTS II NUTS III Primátor města Kontaktní osoba Telefon Fax Elektronická adresa Adresa www stránek Město Partnerství Partnerství jako právnická osoba vlastní majetek ve výši několika miliard korun a je akcionářem několika společnosti působících v kraji Vysočina. Roční rozpočet města dosahuje výše téměř dvou miliard, přičemž finance i majetek jsou věci veřejnou. Výsledek hospodářské činnosti k po zdanění mil.kč. Celková zadluženost města Partnerství k činila mil.kč, přičemž 266 mil. Kč tvoří bankovní úvěry přijaté již v roce V rozpočtovém výhledu se počítá s postupným snižováním velikosti bankovních úvěru viz kapitola Ukazatel dluhové služby za rok ,85% - viz kapitola Zkušenosti předkladatele s podobným typem projektů Předkladatel projektu město Partnerství již realizoval v minulosti projekty obdobného charakteru. Jedná se zejména o navazující průmyslovou zónu Proklad (o velikosti 13 ha), jejíž příprava byla realizována v letech 2002 a 2003 s objemem investic 30 mil. Kč do infrastruktury za spolufinancování Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) 14,5 mil. Kč. Průmyslová zóna Proklad je dnes již z převážné časti obsazena zahraničními investory z oblasti výroby a v průběhu dvou let se počítá s vytvořením 800 nových pracovních míst. Název podniku AAA s.r.o. BBB s.r.o. CCC Czech s.r.o. DDD s.r.o. Výrobní program výroba obalových materiálu z polyetylénu výroba točivých strojů výroba hliníkových hadic pro automobilový průmysl výroba kabelových svazků pro elektrotechnický průmysl Zahájení výroby Počet zaměstnanců jaro podzim podzim zima Druhým významným projektem byla realizace XXXX v červnu roku 2001, Disponibilní finanční zdroje pro realizaci projektu 8

9 Dostupnost možných finančních zdrojů je klíčovou otázkou úspěšnosti projektu. Žadatel hledá různé možnosti kofinancování projektu výstavby podnikatelského inkubátoru. V současné době předkladatel ve svých úvahách o kofinancování technické infrastruktury projektu usiluje o spolufinancování z podpůrného programu XXXXX. Jednotlivé zdroje a její výše pro financování projektu jsou uvedeny v tabulce Skladba těchto prostředků je tvořena z následných zdrojů (vlastní zdroje žadatele, dotace z SF EU, ostatní partneři). V rozpočtu města Partnerství je vyčleněna částka k realizaci projektu ve výši 25 % investičních nákladů. Město nedisponuje v současnosti ani ve výhledu rozpočtu následujících let 100 % finančních zdrojů na realizaci investice. Zbývající prostředky žádá ze SF EU. A. Rozpočet projektu CAMPUS (infrastruktura) Stavební objekt Celkem vč. DPH Kanalizace Vodovod Plynovod Přeložka parovodní přípojky Elektrorozvody, Trafostanice Veřejné osvětlení Komunikace Celkem Celkem bez DPH B. Podnikatelský inkubátor Stavební objekt Celkem Hlavní objekt Příprava území Vodovod venkovní Kanalizace venkovní Kabelová přípojka NN Venkovní osvětlení Pozemní komunikace Oplocení Sadové úpravy Vzduchotechnika Celkem Celkem vč. DPH (5%)

10 Předpokládaný rozpočet projektu CAMPUS + Podnikatelský inkubátor Projekt Náklady bez DPH Náklady vč.dph DPH 5% CAMPUS Podnikatelský inkubátor Celkem Analýza trhu a koncepce marketingu Tato kapitola pojednává o průzkumu trhu, na kterém se mají výstupy daného projektu uplatnit. Cílem analýzy trhu je stanovení objemu produktu nebo služby na trhu a jeho tržní ceny v současnosti a v nejbližší budoucnosti tak, aby byla zajištěna návratnost investice. Analýza nabídky zjišťuje, zda je pro daný produkt nebo službu dostatečná kapacita na trhu. Analýza poptávky stanovuje zájem ze strany obyvatel po produktu nebo nabízené službě. Součástí analýzy je také prokázání schopnosti budoucího provozovatele zajistit odbyt produktu Ekonomická výkonnost regionu Ekonomická charakteristika kraje Vysočina Centrální část kraje Vysočina město Partnerství spolu s dalšími městy ve vzdálenosti do cca 30 km vytváří aglomerovaný trh s přibližně tisíci obyvateli. Ekonomické klima je, podobně jako v jiných krajích, ovlivňováno rozvojem ve dvou oblastech. První je zvyšování zaměstnanosti ve službách. Zatímco v průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost pohybuje kolem celostátního průměru, v zemědělství je dokonce o polovinu vyšší, v sektoru služeb je podprůměrná asi o desetinu nižší než v ostatních krajích ČR. Druhým fenoménem je rozvoj malých a středních podniků. Podle údajů OSSZ v kraji působí přes malých podniků s méně než 20 zaměstnanci. Malé podniky zaměstnávaly v roce 2005 cca 85 tisíc obyvatel, což zahrnuje asi 35% všech pracovních míst a významně se podílejí na celkové změně sektorové struktury zaměstnanosti, když především ve službách absorbují úbytky pracovních míst v jiných odvětví (zejména zemědělství). V územním obvodu kraje Vysočina působí řada celostátně významných tradičních podniků a společností v široké škále oborů a odvětví. V kraji je soustředěno přes 30 % celostátního potravinářského průmyslu, jenž vytváří téměř 14 % ekonomických výkonů kraje a zaměstnává 13 % obyvatel. Dominantní pozici v ekonomice kraje mají podniky zpracovatelského průmyslu v odvětvích všeobecného strojírenství, kovodělného průmyslu a odvětví elektrických a optických přístrojů. Tato odvětví vytvářejí více než 50 % výkonů celého zpracovatelského průmyslu v kraji a zaměstnávají 49 % z celkového počtu zaměstnanců v sektoru průmyslu. Z dalších oborů je významný průmysl textilní, sklářský a výroba stavebních hmot. Zájem zahraničních investorů o Vysočinu v posledních cca 3 letech stoupá, podíl zahraničního kapitálu na zdejší ekonomice nadále postupně roste. Co se týče počtu soukromých podnikatelů na počet obyvatel, má město Partnerství poměrně zřejmou převahu nad krajem Vysočina. Z hlediska absolutní výše je tento počet soukromých podnikatelů relativně vysoký, ovšem statistika vykazuje celkový počet podnikatelů s oprávněním, ale již nezohledňuje, zda vykonávají faktickou činnost a nebo pouze vlastní oprávnění aniž vykonávají aktivity. 10

11 Tab Počet soukromých podnikatelů na 1000 obyvatel k Kraj Vysočina Město Partnerství Podnikatelé ne v obchodním rejstříku Počet obyvatel Celkem 138,7 179,3 Zdroj: XXX Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva je v podstatě vyrovnaný. Pohled na hodnoty vztahující se k nutnosti dojíždění do zaměstnání pracoviště v jiné obci, zvýrazňuje město Partnerství jako spádové, nabízející pracovní příležitosti širšímu okruhu obyvatel. Tab Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva k počtu obyvatel k Kraj Vysočina Město Partnerství Pracujících celkem Podíl pracujících na počtu obyvatel 43,1 % 41,5 % Pracoviště v jiné obci 41,4 % 12,1 % Zdroj: xxx Hospodářská charakteristika města Město Partnerství je z ekonomického pohledu možné charakterizovat jako průmyslové s rozvíjejícími se službami a díky vhodné poloze, hospodářské tradici i kvalifikované pracovní síle rovněž jako oblast s výrazným potenciálem růstu. Z průmyslových odvětví převažuje strojírenství a potravinářský průmysl. Z dosavadního vývoje obou těchto odvětví vyplývá, že pokračuje racionalizace a restrukturalizace ve většině podniků s cílem dosáhnout vyšší konkurenceschopnosti. Tyto trendy se (zejména u větších firem) projevují poklesem zaměstnanosti. Na druhé straně je však patrný růst menších, převážně strojírenských podniků většinou se zahraniční majetkovou účastí, vycházející z lepších ekonomických i technologických základů i pružnějšího systému řízení. Dále je ve městě zastoupen elektrotechnický a chemický průmysl, stavebnictví. Pro kraj Vysočina je charakteristická členitá odvětvová a oborová struktura a větší počet podniků střední velikosti. V kraji Vysočina existuje velký prostor pro rozvoj služeb. Některé služby (např. vzdělávací nebo zdravotnické) jsou poskytovány i široce přes rámce města. Město má potenciál jak pro rozvoj terciární sféry (obchod, ubytování, stravování), tak pro rozvoj kvartérní sféry (nehmotné služby např. projektování, poradenství). Tab Počty firem a dalších institucí, zaměstnavatelé 20 až 49 zaměstnanců 50 až 249 zaměstnanců 250 a více zaměstnanců Město Partnerství ORP Partnerství Zdroj: xxx 11

12 Tab Podniky s působností ve městě Partnerství v roce 2005 Potravinářský průmysl FIRMA ČINNOST ZAMĚSTNAN CI AAA výroba čokolády a čokoládových 710 pochoutek BBB a.s. výroba jatečních a masných výrobků 465 CCC a.s. výroba mléka a mléčných výrobků 545 DDD a.s. Výroba zmražených potravin a 59 polotovarů FFF a.s. výroba soli a solných výrobků 109 EEE s.r.o. šlechtění, pěstování osiva, genofond 20 Amarantu HHH a.s. výroba a prodej droždí 135 Strojírenství a elektrotechnika ZZZ s.r.o. výroba bruslí 120 XXX a.s. výroba odlitků a modelových zařízení 300 YYY a.s. výroba čerpadel a závlahové techniky 160 Atd Zdroj: xxx Tab Další významní zaměstnavatelé v Partnerství nad 250 zaměstnanců BOSCH Diesel OLTERM & TD, a.s., Automotive Lighting Moravel, a.s. Zdroj: xxx Tab Zaměstnanci a firmy v Partnerství k Odvětví Zaměstnav Počet Odvětví Zaměstnav Počet atelé pracovníků atelé pracovníků Zemědělství, lesní Výroba doprav. prostř. 1 X hosp. Dobývání surovin Zpracovatelský průmysl Potravinářský průmysl Výroba el., plynu, vody Textilní a oděvní Stavebnictví průmysl Kožedělný průmysl 1 X Obchod se spotřebiči Dřevozpracující Pohostinství, průmysl ubytování Papírenský průmysl Doprava, pošty Celkem xxx xx.xxx Zdroj: xxx 12

13 Tab Formy podnikání v Partnerství v roce 2003 Počet subjektů Počet subjektů Podnikatelé fyzické osoby Státní podniky 71 Spol. s ručením omezeným Ostatní Akciové společnosti 121 Celkem Zdroj: xxx Analýza nezaměstnanosti v regionu: Viz Profil kraje Vysočina, ČSÚ Tab Míra nezaměstnanosti v krajích a ČR k 1. pololetí 2005 Kraj Počet uchazečů Míra nezaměst. % Kraj Ústecký Vysočina Moravskoslezský Středočeský Olomoucký Plzeňský Jihomoravský Královéhradecký Karlovarský Jihočeský Zlínský Praha Liberecký Pardubický ČR Zdroj: Úřad práce Jihlava Obr Míra nezaměstnanosti v ČR podle okresů k 30. červnu 2005 Počet uchazečů Míra nezaměst. % Zdroj: internet MPSV ČR 13

14 Tab Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR nezaměstnaných míra nezaměstnaných míra nezaměstnaných míra tis. osob % tis. osob % tis. osob % Leden 508,5 9,8 474,1 9, ,4 Únor 506,1 9,7 466, ,2 9,3 Březen 493,4 9,5 451,5 8,7 471,7 9,1 Duben 471, ,3 8,3 456,4 8,8 Květen 453,8 8,7 420,6 8,1 447,9 8,6 Červen 451,4 8,7 420,3 8,1 454,3 8,7 Červenec 469, ,8 8,5 Srpen 467, ,6 8,5 Září 458,3 8,8 440,5 8,5 Říjen 445,2 8,5 437,3 8,4 Listopad 442,2 8,5 439,2 8,5 Prosinec 457,4 8,8 461,9 8,9 Zdroj: Úřad práce Jihlava Tab Vývoj průměrné roční míry nezaměstnanosti v % Město Partnerství 4,8 7,2 9,8 11,6 10,8 10,6 ORP Partnerství 4,1 5,9 8,3 11,2 11,7 10,9 Česká republika 3,5 5,2 7,5 9,4 9,0 8,5 Zdroj: Úřad práce Jihlava Kraj Vysočina a nezaměstnanost Od poloviny roku 2003 dochází v kraji Vysočina ke stabilizaci a postupnému mírnému růstu zaměstnanosti. Tento trend je naprosto odlišný od vývoje v předcházejících letech, kdy se zaměstnanost neustále nerovnoměrně snižovala. V průběhu 1. pololetí 2005 nedošlo v kraji k zásadním změnám v zaměstnanosti. Níže jsou uvedeny významnější změny počtu zaměstnanců u jednotlivých firem: Největší propad zaměstnanosti zaznamenávají podniky Propad zaměstnanosti byl částečně kompenzován růstem ve firmách střední velikosti (obvykle se zahraniční majetkovou účastí) a velkým náborem zaměstnanců novými zahraničními investory, jako jsou BOSCH DIESEL, s.r.o., Automotive Lighting, s.r.o.,. V 2. pololetí největší pohyby počtu zaměstnanců očekávají následující subjekty: Propouštění (řádově desítek až jednoho sta zaměstnanců) avizují zejména velké společnosti. Na druhé straně jiní zaměstnavatelé avizují další nábor pracovníků. V ORP Partnerství se jedná zejména o. 14

15 Tab Nezaměstnanost v okresech kraje Vysočina k Ukazatel Okresy Kraj PE JI TR ZR HB Evidovaní uchazeči o zaměstnání Z toho ženy Absolventi Občané se ZPS Volná pracovní místa Uchazeči připadající na 1 VPM Uchazeči pobírající HZ Míra nezaměstnanosti v % 12,8 10,9 9,1 11,9 11,6 11 Meziroční srovnání míry nezaměst. +1,8 + 0,3 + 0,1-0,5 + 0,6 + 0,2 Pořadí míry nezaměstnanosti v ČR Zdroj: Úřad práce Jihlava Tab Nezaměstnanost v kraji Vysočina k podle mikroregionů Název mikroregionu Míra nezaměst. Název mikroregionu Míra nezaměst. Zdroj: Úřad práce Jihlava Při porovnání věku, pohlaví, vzdělání a specifických skupin nezaměstnaných v rámci kraje Vysočina a ČR za rok 2005 lze vyvodit následující závěry: V kraji je procentuálně vyšší počet nezaměstnaných ve věku 15-24, a let, než činí průměr v ČR. Ostatní věkové skupiny jsou pod průměrem. Zejména u mladých lidí, absolventů škol je situace způsobena nedostatkem vhodných pracovních příležitostí. Pokud se zaměříme na porovnání mezi muži a ženami, tak u mužů je v kraji vzhledem k ČR nadprůměrná nezaměstnanost ve věku a zejména ve věku let, naopak výrazně nižší je ve věku let. U žen je nadprůměrná věková hranice 15-24, a také 35-44, ostatní jsou pod průměrem, z toho výrazně hranice let. Srovnání mezi muži a ženami v kraji kopíruje trend v ČR, kdy výrazně větší počet nezaměstnaných mužů než žen je ve věku a let, naopak ženy mají problém při hledání zaměstnání ve věku 25-29, a zejména let. 15

16 Tab Věk a specifické skupiny nezaměstnaných Muži Věkové skupiny Ženy Věkové skupiny Nezaměstnaní Celkem ČR v % Vysočina v % 15 až 24 let 25 až 29 let 30 až 34 let 35 až 44 let 45 až 54 let 55 a více let 15 až 24 let 25 až 29 let 30 až 34 let 35 až 44 let 45 až 54 let 55 a více let Zdroj: internet MPSV ČR V porovnání dosaženého vzdělání jak u mužů, tak u žen je nadprůměrný stav nezaměstnaných v kraji oproti ČR s dosaženým vysokoškolským vzděláním a u vyučených bez maturity, u žen navíc i u vzdělání s maturitou. Naopak u osob s dokončeným základním vzděláním je nezaměstnanost výrazně nižší. Z toho lze usuzovat nedostatek pracovních míst v oblastech využívajících moderních technologií, postupů, oblastí spojených s vývojem a výzkumem, high-tech výroby apod. Výše a struktura nezaměstnanosti v okrese Partnerství je dána zejména historickou skladbou průmyslu a zemědělství. Vysoká koncentrace strojírenského, potravinářského průmyslu vede k disproporci na trhu práce. V posledních 3 letech expandovalo do aglomerace několik větších zahraničních firem, zejména v oblasti elektrotechnického průmyslu a dodávek pro automobilový průmysl. To vedlo k nedostatku pracovních sil v technických profesích a naopak přebytku sil v oblastech přírodních věd a humanitních oborů. Největší počet nezaměstnaných je z řad SOU a SŠ bez maturity. Silnou stránkou Vysočiny je významný motivační potenciál a nyní i institucionální základna pro růst kvalifikovanosti pracovní síly. Tab Vzdělanostní struktura nezaměstnaných ORP Partnerství Vzdělání II.Q 2004 III.Q 2004 IV.Q 2004 I.Q 2005 II.Q 2005 Celke Celke Celke Celke Ženy Celke Ženy m Ženy m Ženy m Ženy m m Bez vzdělání Neúplné základní vzdělání Základní vzdělání Nižší střední vzdělání Nižší střední odborné Střední odborné vzdělání

17 Střední odborné vzdělání bez maturity i vyučení ÚSV vzdělání ÚSO, vyučen s maturitou ÚSO vzdělání s maturitou - bez vyučení Vyšší odborné vzdělání Bakalářské vzdělání Vysokoškolské vzdělání Doktorské vzdělání Celkem Zdroj: Úřad práce Jihlava Co se týče struktury nezaměstnanosti (zejména nezaměstnanost zdravotně handicapovaných, sociálně nepřizpůsobivých, mladých lidí a nejstarších věkových kategorií), nevykazuje Vysočina žádné významné odchylky od ČR. Rovněž vývoj míry nezaměstnanosti, včetně obvyklých sezónních výkyvů, kopíruje celostátní ukazatele. Tab Míra nezaměstnanosti, jednotlivé kategorie nezaměstnaných okres Partnerství Období MN v % Počet nezaměstnaných Z toho žen Absolventi a mladiství ZPS Volná místa 1/04 12, /04 12, /04 12, /04 11, /04 11, /04 11, /04 11, /04 11, /04 11, /04 10, /04 10, /04 11, / /05 11, /05 11, / /05 10, /05 10, / / /05 10,

18 10/05 10, /05 10, / Zdroj: Úřad práce Jihlava Tab Míra nezaměstnanosti ve městě Partnerství Období MN v % Počet nezaměstnaných Období MN v % Počet nezaměstnaných 1/03 12, /04 10, /03 11, /04 10, /03 11, /04 10, /03 11, /04 11, /03 11, /04 10, /03 11, /04 10, /03 11, /04 10, /03 11, /04 10, /03 10, /05 11, /03 10, /05 11, /03 10, /05 10, /03 10, /05 10, /04 11, /05 10, /04 11, /05 10, /04 10, /05 11, /04 10, /05 11, Zdroj: Úřad práce Jihlava 3.2. Poptávka po prostorách k podnikání Jaké jsou hlavní celkové faktory podmiňující poptávku po prostorách k podnikání? Makroekonomické faktory: Politická stabilita ČR patří od svého vzniku, tedy více než 10 let, k zemím se zavedenou demokratickou vládou na bázi parlamentního systému. Od roku 1993 se vystřídaly 4 vlády. V roce 1997 proběhla parlamentní krize, kdy odstoupila vláda a až do předčasných voleb vedla zemi úřednická vláda. V roce 1998 proběhly volby, ze kterých vzešlá vláda byl u moci celé volební období. Všechny vlády pokračovaly v nastartovaných demokratických reformách, směřovaly a směřují zemi ke vstupu do NATO a Evropské unie. V červnu roku 2006 proběhnou volby do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR. Politická situace je stabilní. Makroekonomická stabilita Světová ekonomika se dostává - s výjimkou Japonska - do stadia počínajícího oživení. Decelerace postihla také Evropskou unii, a zejména Německo. Nicméně v souvislosti s koncem poklesu v USA se i v Evropě očekává postupné oživování, i když jeho průběh bude pravděpodobně méně intenzivní. K pozitivním rysům situace v západní Evropě patří rovněž hladké zavedení hotovostního eura. Základy obnovy růstové dynamiky se zdají být pevné a v návaznosti na to lze i v roce 2006 očekávat obecné urychlení dynamiky. Podobně jako v 70. letech, i v tomto výkyvu hraje významnou roli cena energetických surovin. Pokles ekonomického výkonu koreluje s cenou ropy, kdy ve 4. čtvrtletí 2001 došlo k ostrému poklesu, 18

19 způsobenému jednak poklesem poptávky, jednak dočasnou rezignací OPECu na snižování produkce. Počátkem jara 2002 však ceny opět vzrostly následkem rostoucího napětí a konfliktů na Středním východě. V souvislosti s válkou v Iráku ceny ropy opět rostly. Tab Hlavní makroekonomické indikátory Hrubý domácí produkt Růst v %, s.c. -0,8-1,2-0,4 2,9 3,6 3,4 3,6 Spotřeba domácností Růst v %, s.c 2,4-2,0 1,9 1,9 3,7 3,6 3,2 Spotřeba vlády Růst v %, s.c -4,4-2,4-0,1-1,3-1,0 0,0 0,0 Tvorba fixního kapitálu Růst v %, s.c -2,9 0,1-0,6 4,2 7,0 5,8 5,0 Deflátor HDP Růst v % 8,0 10,7 3,1 0,9 5,7 4,8 3,2 Průměrná míra inflace % 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 3,3 3,4 Zaměstnanost Růst v % -0,7-1,4-2,1-0,7 0,4-0,3 --0,1 Míra nezaměstnanosti Průměr v % 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 8,5 8,8 Objem mezd a platů Růst v %, b.c 6,6 4,3 3,5 3,1 8,1 6,9 7,0 Podíl BÚ na HDP % -6,7-2,4-2,9-5,6-4,7-3,9-3,8 Zdroj: internet MF ČR Měnová politika Měnová politika české ekonomiky je prováděna v režimu cílování inflace na základě Dlouhodobé měnové strategie České národní banky. Více viz kapitola 5.3. Fiskální politika Tendence veřejných rozpočtů k deficitu dále pokračují. Tento vývoj je z velké části dán dopady rozhodnutí z minulých let. Mimo jiné jde o náklady spojené s restrukturalizací a privatizací v nefinančním i v bankovním sektoru, podporou rozvoje infrastruktury a s dalšími politikami orientovanými na vytvoření podmínek pro ekonomický růst. Vývoj veřejných rozpočtů ovlivňuje a nadále bude ovlivňovat vývoj veřejného zadlužení, které poroste jak nominálně tak i v podílovém vyjádření k HDP. Realizace předpokládaných privatizačních příjmů však bude významně snižovat potřebu financování veřejných deficitů ze strany finančních trhů. Podíl hrubého veřejného dluhu na HDP v porovnání s ostatními zeměmi je stále poměrně nízký. Zaměření ostatních hospodářských politik Hospodářské politiky jsou zaměřeny na posílení výkonnosti a konkurenční schopnosti ekonomiky. V oblasti nefinančních podniků kladou hospodářské politiky hlavní důraz na podporu zvyšování konkurenční schopnosti. Předpokladem je restrukturalizace podnikové sféry s využitím podpory vstupu zahraničních investic. V tomto rámci se předpokládá pokračování v privatizaci a v nápravě cen. Dalšími nástroji v této oblasti jsou podpora podniků pomocí různých plošných či regionálních programů. Zvláštní pozici mají investiční pobídky, které ovlivňují příliv přímých zahraničních investic, což významně přispívá k urychlení restrukturalizace. Cíle politiky zaměstnanosti shrnuje Národní plán zaměstnanosti. K jeho prioritám patří podpora zvyšování pružnosti trhu práce, rozvoje podnikání, lepší adaptability podniků a pracovní síly, a to prostřednictvím různých forem a gestorů. Investiční pobídky Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu přistoupila vláda ČR v roce 1998 k zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory. Realizační organizací pro zavádění systému investičních pobídek je Ministerstvem průmyslu a obchodu založená agentura CzechInvest. Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29.dubna 1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu. Tento systém byl 19

20 v následujících dvou letech na základě získaných zkušeností rozvinut a zdokonalen ve vládních usneseních č. 844 ze dne a č. 544 ze dne Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1.května 2000 a jeho následná aktualizace ve znění zákona č. 453/2001 Sb. s účinností od Právní úprava investičních pobídek je obsažena v dalších zákonech, zejména zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory a jako takové podléhají rovněž režimu zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, dle kterého je udělováno povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Bez udělení výjimky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže nelze investiční pobídky v režimu zákona o investičních pobídkách udělit. Zákon byl akceptován Evropskou komisí, čímž došlo k vytvoření transparentního a plně důvěryhodného prostředí pro zahraniční investory. V rámci systému investičních pobídek byly přijaty dva doprovodné programy - program podpory subdodavatelů a program podpory rozvoje průmyslových zón. Program rozvoje průmyslových zón je každoročně schvalován vládou a jeho cílem je prostřednictvím podpory obcím přispět k zajištění investiční přípravy území pro konkrétního investora, který uplatnil nárok na investiční pobídky. V tomto případě se jedná o tzv. pobídkové projekty. Program současně umožňuje za předem stanovených kritérií, podpořit investiční přípravu území průmyslové zóny již v předstihu - zde se jedná o tzv. rozvojové projekty. Za předpokladu splnění stanovených zákonných podmínek je možno poskytnout tyto investiční pobídky: slevu na dani z příjmů, a to na dobu 10 let v případě výstavby nového závodu, nebo na 5 let v případě rozšíření či modernizace stávajících výrobních kapacit hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst hmotnou podporu rekvalifikace zaměstnanců převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu převod pozemků dle 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle 11 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Tyto faktory jsou v podstatě společné pro celou Českou republiku, u investičních pobídek však existuje diferenciace podle míry nezaměstnanosti v příslušném okrese. Charakteristika města / regionu Dopravní spojení oblasti/regionu Dopravní dostupnost města Partnerství a regionu je na velmi dobré úrovni. Silniční spojení: Vnější dopravní napojení Partnerství je s ohledem na jeho vnitrozemskou polohu na velmi dobré úrovni a potenciálně se dále zlepší rozšířením dálnice D1. Partnerství leží na křižovatce dvou klíčových vnitrostátních a mezistátních komunikací. Mezinárodní silnice E59 zajišťuje severojižní spojení ČR a Rakouskem. Napojením na dálnici D1 je zabezpečeno dopravní spojení s Brnem a na Prahu (dálnice D1) a Bratislavu (dálnice D2). Železniční spojení: Železniční spojení regionu je na horší úrovni. Přímo přes Partnerství vedou jen tratě regionálního významu. Elektrifikace tratě je pouze směrem na Havlíčkův Brod. 20