Oldřich Poláček Hole 11, Velké Přílepy

Transkript

1 Oldřich Poláček Hole 11, Velké Přílepy OZNÁMENÍ ZÁMĚRU O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle 6 odst. 1 a Přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Modernizace farmy pro chov dojnic, Novostavba stáje s dojírnou farma Hole u Svrkyně oznamovatel: Oldřich Poláček Hole 11, Velké Přílepy investor: Oldřich Poláček Hole 11, Velké Přílepy Zpracovatel oznámení:... Ing. Petr Pantoflíček Přestavlky u Čerčan 14, PSČ 25723, Autorizace - osvědčení odb. způsob. MŽP ČR č.j.1547/197/opvžp/95 tel: , petrpantoflicek@quick.cz únor 2010

2 ÚVOD Toto oznámení záměru stavby Modernizace farmy pro chov dojnic, Novostavba stáje s dojírnou, farma Hole u Svrkyně dle 6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí je zpracováno podle přílohy č. 3 k výše uvedenému zákonu. Bylo zpracováno na objednávku pana Oldřicha Poláčka, Hole 11, Velké Přílepy, IČO , který je majitelem areálu, oznamovatelem a investorem stavby. Cílem je modernizovat chov dojnic ve firmě oznamovatele výstavbou nové produkční stáje pro dojnice na místě jednoho stájového objektu a s využitím stávající produkční stáje k ustájení dojnic v mimoprodukčním období (stání na sucho a porod). Nová stáj je navržena v bezstelivovém provozu s ustájením kejdy v podroštovém prostoru pod stájí. I stávající stáj bude provozována jako bezstelivová. Dle zákona č.100/2001 Sb. se jedná o významnou změnu záměru uvedeného v příloze č. 1 zákona - 4 odst. 1, písm.b. zákona změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, podle 7. Záměr je uveden ve sloupci B, tudíž posuzování záměru zajišťuje orgán kraje, v tomto případě Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství. Seznam použitých zkratek ČHMÚ E.I.A MZe ČR MŽP ČR KHS OP OÚ PHO RŽP US ÚPD ÚPNSÚ ÚSES ZPF ŽV D Tm Trv OHO DJ Český hydrometeorologický ústav Environmental Impact Assesment - posuzování vlivů na životní prostředí ministerstvo zemědělství České republiky ministerstvo životního prostředí České republiky krajská hygienická stanice ochranné pásmo (bez specifikace) obecní úřad pásmo hygienické ochrany referát životního prostředí urbanistická studie územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond živočišná výroba dojnice telata - mléčná výživa telata - rostlinná výživa objekt hygienické ochrany dobytčí jednotka (500 kg živé hmotnosti) Ing. Petr Pantoflíček 2 Oldřich Poláček

3 OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...4 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...4 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE...4 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru...4 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)...5 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry...6 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí...6 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení...7 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení...11 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků:...12 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat...12 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH...12 B.II.1. Půda...12 B.II.2. Voda...14 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...16 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...17 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH...20 B.III.1. Ovzduší...20 B.III.2. Odpadní vody...27 B.III.3. Odpady...29 B.III.4. Hluk, vibrace, záření...33 B.II. 5. Riziko havárie...34 C.ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...35 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ...35 a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje...35 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů...36 c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty...36 C.2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY...38 C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu...38 C.2.2. Základní charakteristiky vod...39 C.2.3. Základní charakteristiky půd a geofaktorů...40 C.2.5. Základní charakteristiky dalších aspektů životního a přírodního prostředí...42 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...43 D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI...43 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických faktorů...43 D.I.2. Vlivy na ovzduší...46 D.I.3. Vlivy na vody...47 D.I.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí...48 D.I.5. Vlivy na floru a faunu...50 D.I.6. Vlivy na ekosystémy...50 D.I.7. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu...51 D.I.8. Vlivy na další parametry životního prostředí...51 D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI...51 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE...52 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACÍ NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ...52 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ.54 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...54 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ) MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍCH SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE...55 G.VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU...55 ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ...57 H. PŘÍLOHA...58 Ing. Petr Pantoflíček 3 Oldřich Poláček

4 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.I. Obchodní firma Oldřich Poláček A.II. IČO DIČ CZ A.III. Sídlo společnosti Hole Velké Přílepy A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Oprávněný zástupce oznamovatele: Oldřich Poláček Telefon: , B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Modernizace farmy pro chov dojnic, Novostavba stáje s dojírnou, farma Hole u Svrkyně Dle zákona č.100/2001 Sb. se jedná o významnou změnu záměru uvedeného v příloze č. 1 zákona - 4 odst. 1, písm.b. zákona změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Cílem je modernizovat chov dojnic ve firmě oznamovatele výstavbou nové produkční stáje pro dojnice na místě jednoho stájového objektu a s využitím stávající produkční stáje k ustájení dojnic v mimoprodukčním období (stání na sucho a porod). Nová stáj je navržena v bezstelivovém provozu s ustájením kejdy v podroštovém prostoru pod stájí. I stávající stáj bude provozována jako bezstelivová. Ing. Petr Pantoflíček 4 Oldřich Poláček

5 Kapacita celého střediska před a po rekonstrukci: Výpočet kapacity ve smyslu výkladu MŽP bodu kategorie I a bodu kategorie II přílohy č. 1 k zákonu (č.j.: 72156/ENV/08 ze dne ) Stávající stav Stáj Číslo stáje Reprodukční stáj 1 stelivové Produkční stáj 2 stelivové Ustájení Kategorie Kapacita Přepočítávací koef. Počet VDJ Dojnice 1. Lakt Dojnice 2. Lakt. 20 1,2 24 vysokobřezí jalovice Dojnice 1. Lakt Dojnice 2. Lakt. 45 1,2 54 Plocha pro telata 3 stelivové telata mléč. výživa 16 0,15 2,4 Celkem ,4 Výpočet kapacity ve smyslu výkladu MŽP bodu kategorie I a bodu kategorie II přílohy č. 1 k zákonu (č.j.: 72156/ENV/08 ze dne ) Navrhovaný stav Stáj Číslo stáje Produkční stáj 1 bezstelivové Reprodukční stáj 2 bezstelivové Ustájení Kategorie Kapacita Přepočítávací koef. Počet VDJ Dojnice 1. Lakt Dojnice 2. Lakt ,2 164,4 Dojnice 1. Lakt Dojnice 2. Lakt. 25 1,2 30 vysokobřezí jalovice Plocha pro telata 3 stelivové telata mléč. výživa 34 0,15 5,1 Celkem ,5 rozdíl 164,1 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Středočeský Obec: Svrkyně Katastrální území: Hole u Svrkyně Pozemek: pozemky v areálu zemědělské farmy a jejím bezprostředním okolí Poz. č. 12 zastavěná plocha a nádvoří Poz. č ostatní komunikace Poz. č. 184/2... zahrada Poz. č lesní pozemek Poz. č lesní pozemek Poz. č orná půda Poz. č. 227/1. orná půda Stavební úřad: MěÚ Velké Přílepy Ing. Petr Pantoflíček 5 Oldřich Poláček

6 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter stavby: Odvětví: novostavba, stavební úpravy zemědělství, živočišná výroba Záměr je řešen na okraji sídelního útvaru Hole u Svrkyně, která je místní částí obce Svrkyně ve stávajícím areálu farmy soukromého zemědělce. Jiná hospodářská zvířata nejsou v nejbližším okolí posuzovaného záměru chována. V obci je provozována ještě odchovna mladého dobytka a stáj pro koně, ve vlastnictví oznamovatele. Vzdálenost těchto objektů od posuzovaných stájí dojnic je však víc jak 400 m. Možnost kumulace s jinými záměry nebyla zjištěna. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 1. Zdůvodnění potřeby záměru Hlavním cílem investora je modernizovat současný chov dojnic především převedením stlané technologie chovu do bezstelivového provozu. Tímto zásahem se zvýší produktivita práce, zlepší se podmínky chovu a ustájení pro dojnice a zvýší se kvalita mléka. Bezstelivový provoz je provozovatelem preferován především z důvodů zmíněné vyšší produktivity práce, dále z důvodů lepšího prostředí pro skot ve stájích (častější odkliz kejdy ze stáje větší čistota pohybových chodeb) a většího klidu ve stájích. Dalším důvodem je doplnění kapacity ustájení dojnic na stav, který umožní racionální chov dojnic dojného typu pro farmu velikosti oznamovatele. Oznamovatel má navíc nedostatek stelivové slámy k podestýlání ve všech stájích. Hlavním technologicko provozním výběrem pro investora byla moderní technologie ustájení a krmení skotu umožňující zabezpečit optimální podmínky pro pobyt zvířat a vysokou úroveň obsluhy. Výstavba je prováděna s cílem: -aplikací tzv. welfare systémů zajistit v souhrnu kvalitní prostředí pro zvířata, zejména z hlediska tepelného a fyzického pohodlí - zkvalitnit výsledný produkt zejména spojením kvalitní péče o zvířata se špičkovou technologií -realizace relativně jednoduchého a z hlediska provozuschopnosti spolehlivého řešení všech technologických linek a pracovních operací -podstatného zlepšení podmínek práce ošetřovatelů hospodářských zvířat -maximálně využít stávající objekty včetně vybudovaných inženýrských sítí 2. Zdůvodnění umístění záměru Areál byl vybrán především z důvodů, že je vybaven dostatečnou infrastrukturou, která je k chovu skotu nutná (zdroj vody, elektrická přípojka, skladové objekty, komunikace ). Chov dojnic je v areálu dlouhodobě prováděn, a tak je zajištěno i kvalitní obsluha zvířat. Navrhované umístění stájí a dalších objektů ve středisku poskytuje velmi dobré podmínky pro relativně levné a provozně spolehlivé řešení chovu dojnic v navržené technologii. V okolí střediska se nachází dostatek vhodných zemědělských ploch, které budou při provozu využívány jednak pro produkci kvalitního krmiva, jakož i budou využívány pro aplikaci Ing. Petr Pantoflíček 6 Oldřich Poláček

7 vyprodukovaných statkových hnojiv. Soustředění takových to provozů do centra zemědělských pozemků podstatně snižuje provozní náklady podniků, zejména z hlediska nákladů za dopravu. 3. Přehled zvažovaných variant V zadání stavby je řešena jediná varianta, spočívající v popsané výstavbě nové produkční stáje s dojírnou na místě stávající stáje a převedením celého chovu dojnic do bezstelivové systému technologie. Výstavba jímek na kejdu není řešena neboť je počítáno s uskladněním kejdy v podroštovém prostoru. To řešení bylo zvoleno z důvodu využití konfigurace terénu při výstavbě stáje, neboť vzhledem k jeho svažitosti v místě výstavby stáje nebudou nutné tak velké zemní práce a přesuny hmot. Navíc je v areálu nedostatek místa pro výstavbu samostatných nadzemních jímek. Velikost i dispoziční uspořádání stájí plně vychází z provozních požadavků investora. Jiné technologické varianty nebyly uvažovány. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení Zemědělská farma se nachází na jižním okraji sídelního útvaru Hole (k.ú. Hole u Svrkyně). Stávající objekty se nachází v místě stávající zemědělské zóny. Část pozemků pod novou výstavbou se nachází mimo stávající schválenou územní plánovací dokumentaci, která je již v současné době v návrhovém řízení změněna. Realizací dostavby objektu stáje s dojírnou (SO 01), manipulační plochy (SO 01a) a zpevněné plochy pro telata (SO 01b) vznikne komplexní farma pro chov dojnic se zaměření na produkci mléka. V komplexu se jedná o výstavbu nové stáje pro 197 ks dojnic včetně skladovacích prostorů (cirkulačních kanálů) pod stájí pro uskladnění kejdy, dojírny ROTO 24 s mléčnicí a technickým zázemím (SO 01), novou manipulační plochou (SO 01a) a zpevněnou plochou (SO 01b). Farma se skládá ze stávající stáje SO 01 pro dojnice (45 ks), která bude pro účel nové výstavby stáje s dojírnou zbourána. Dále se farma skládá ze stáje pro dojnice SO 02 (50 ks), skladu strojů (SO 03), dílen s kancelářemi a sociálním zázemím (SO 04), sklady (SO 06), stodoly (SO 07), silážního žlabu včetně manipulačních ploch (SO 08) a ostatních objektů (viz. zastavovací situace příloha č. 3) Smyslem řešení je zlepšení pohody zvířat při ustájení, zvýšení ekonomiky provozu, produktivity práce a její zkulturnění a v neposlední řadě minimalizace nepříznivého vlivu na životní prostředí a doplnění kapacity ustájení dojnic.. V projektové dokumentaci jsou řešeny tyto stavební objekty: SO 01 - Novostavba stáje s dojírnou SO 01a - Manipulační plochy SO 01b - Zpevněná plocha pro telata Provozní soubory : SO 01 PS 01 technologie ustájení SO 01 PS 02 technologie napájení SO 01 PS 03 technologie odklizu kejdy SO 01 PS 04 technologie čerpání a míchání kejdy SO 01 PS 05 technologie dojení SO 01 PS 06 technologie chlazení Ing. Petr Pantoflíček 7 Oldřich Poláček

8 STÁJOVÉ OBJEKTY Stáj č. 1: SO 01 Novostavba stáje s dojírnou Stáj s čekárnou a podroštovými prostory o obsahu m 3 Po stránce architektonické provedení nové haly vychází z několika již realizovaných staveb. Členění a barevnost střešních ploch nové stáje opticky zmenšuje velikost střech, které jsou hlavní viditelnou plochou stavby. Barevné řešení střešního pláště haly bude v přírodní šedé barvě - bude použita vlnitá krytina Vltava A5. Po spádnici budou umístěny v pravidelných odstupech pásy vlnitého sklolaminátu k prosvětlení interiéru. Spodní opláštění obvodových stěn bude z betonových panelů o výšce 1 m a vrchní opláštění bude pomocí bočních svinovacích plachet. Spodní část štítů bude z monolitické stěny o výšce 1,97 m. Vrchní část bude opláštěna pomocí trápézového plechu uchyceného na ocelových paždících. Pro výstavbu stáje bude použita typová konstrukce firmy WOLF. Konstrukce se skládá s obvodových ocelových sloupů IPE 450 (žárově zinkovány) a středových sloupů o průměru 192 mm s tloušťkou stěny 6 mm na které jsou uchyceny lepené vazníky obdélníkového profilu o šířce 200 mm a výšce 800 mm, které jsou ve vrcholu spojeny pomocí ocelových prvků. Na lepených vaznících jsou uchyceny po vlašsku dřevěné vazníky 220/160 na které je uchycena krytina. Stáj je navržena jako šestiřadá se dvěma hnojnými chodbami, dvěma krmišti a jedním krmným stolem (Krmný stůl je průjezdný). Tato dispozice se použila, protože stanovený rozměr staveniště je zcela využit. Přirozené větrání je řešeno otevřením obvodových stěn a použitím shrnovacích plachet. Dostatečně jsou nadimenzovány přívodní otvory i šířka a tvar hřebenové větrací štěrbiny. Sklon střechy je 22. Rozměry boxových loží - šířka 1200 mm, délka 2700 mm (jednostranný) a 2 x mm (oboustranný) - odpovídají podmínkám komfortního ustájení dojnic. Rozměry pohybových chodeb jsou 2650, resp mm. Lože budou osazena pomocí lehacích matrací (dle výběru investora), které vytvoří dostatečně suché a pohodlné lože pro dojnice. Ve stáji budou instalována vyhřívaná napajedla s možností vypuštění vody, s dostatečnou hloubkou a délkou hladiny. K napáječkám budou provedeny nezamrzající přívody. Krmení bude zajištěno vyrovnanou krmnou dávkou pomocí míchacího krmného vozu na krmný stůl. Krmení na krmném stole je adlibitní. Přihrnování krmení bude zajištěno traktorovou radlicí cca 3x denně dle potřeb provozu. Základní uspořádáni provozní a dispoziční: Obdélníkový půdorys objektu je rozdělen na tyto základní části: - stáj pro dojnice 197 ks - čekárna před dojením - separační a veterinární kotec, prostor pro ošetření paznehtů - podroštový prostor s kapacitou m 3 cirkulační kanály rozdělené na 3 sekce - venkovní brouzdaliště Čekárna, separační (veterinární) kotec a brouzdaliště Vstup dojnic do čekárny před dojením je přímo ze stáje, protože čekárna je umístěna přímo ve stáji navazující na dojírnu. Na čekárnu navazuje odchozí chodba z dojírny a separační (veterinární) kotec. Do separačního kotce budou dojnice separovány při odchodu z dojírny pomocí identifikační separační branky. V separačním kotci jsou umístěny 4 ks fixačních klecí a fixační zábrana u krmného stolu. Ing. Petr Pantoflíček 8 Oldřich Poláček

9 Na přeháněcí chodbu je napojeno brouzdaliště pro dojnice. Je tvořeno betonovou podlahou s betonovými sokly a hrazením. Podlahové konstrukce jsou opatřeny kvalitním hydroizolačním nátěrem proti úniku kontaminovaných vod do okolí. Skladovací prostory na kejdu pod stájí cirkulační kanály Jedná se betonové cirkulační kanály z vodo-stavebního betonu o celkové výšce 2,8 m s kapacitou m 3. Skladovací cirkulační kanály zajišťují skladování kejdy po dobu cca 7,7 měsíce. Cirkulační kanály jsou rozděleny celkem na 3 sekce. Každá sekce má jedno míchadlo a čerpadlo. Kejda musí být každý den promíchána pomocí míchadel RECK (18 kw) z důvodu možného usazování kejdy. Po naplnění sekcí proběhne odvoz kejdy dle rozvozového plánu na pozemky investora. Skladovací cirkulační kanály jsou zakryty pomocí betonových panelů i v místech pohybových chodeb. Na každé chodbě jsou osazeny stejnoměrně dva ocelové rošty a na konci stáje je otevřené propadlo. Ocelové rošty a propadlo zajišťují postupné propadání kejdy z pohybových chodeb při chodu shrnovací lopaty. Dojírna s mléčnicí Jedná se o novostavbu objektu dojírny s mléčnicí, technickým a sociálním zařízením pro pracovníky chovu dojnic. Stavba je umístěna na volné ploše a navazuje přímo na stáj s čekárnou. Kromě vlastní dojírny objekt obsahuje zázemí pro vychlazení a uskladnění mléka (mléčnice), strojovnu, elektrorozvodnu, sklad a kancelář pro zootechnika. Sociální zařízení obsahuje dvě WC, koupelnu se sprchou, denní místnost se šatnou a chodbu. Centrální sociální zařízení je v provozní budově SO 04. Dojírna je kruhová 24 dojících stání s dojením vně kruhu s nasazováním dojících strojů ze zadu. Základní objemové parametry Délka objektu Šířka objektu Výška do hřebene max mm mm mm Základní uspořádáni provozní a dispoziční: Obdélníkový půdorys objektu je rozdělen na tyto základní části: - sociální zařízení a zázemí dojírny, mléčnici s technologií chlazení - dojírna ROTO 24 ABREAST Dojírna Dojírna je kruhová 24 stání. Tato dojírna bude obsahovat mechanickou část a dojící zařízení.v přilehlé strojovně dojírny jsou umístěny vývěvy a elektrorozvaděč, v přímé návaznosti na dojírnu je mycí automat s nádrží na dezinfekční roztok. Pro úklid dojírny se bude využívat recyklace vody z dezinfekce dojírny. Z mycího automatu bude použitá voda vedena do plastové nádrže, umístěné v mléčnici.dojírna bude mít šikmý strop. Sociální zařízení Pro obsluhu bude sloužit prostor vedle dojírny. Bude obsahovat základní hygienické vybavení, 2x WC a umývárnu. K dispozici bude denní místnost ze šatnou. Mléčnice Mléko bude skladováno v izolovaném skladovacím tanku CTN 5000 l (2x) o celkové kapacitě l. Od sběrné nádoby u dojírny je mléko vedeno přes průtokový chladič do tanku. Ochlazení je protiproudové pomocí ledové vody, akumulované ve výrobníku. Vychlazení zajišťuje Ing. Petr Pantoflíček 9 Oldřich Poláček

10 chladící kondenzační jednotka ve strojovně. Od ní je vedeno odjímané teplo do akumulačních nádrže na ohřátou užitkovou vodu, odkud budou napojeny bojlery 400 a 800 l na dohřev užitkové vody. Architektonicko stavební řešení Navržená stavba nové dojírny je provozně i dispozičně propojena přímo ze stájí a separačním kotcem. Nosnou svislou konstrukci zařízení dojírny tvoří zdivo z cihel Porothern tl.400 mm na maltu MVC 2,5. Vnitřní nosné stěny jsou z cihel plných CP P 15 na maltu MVC 2,5.Příčky z příčkovek na tl. 150 mm. Střecha je sedlová. Krytina je z PUR panelu Kinspan Tl. 100 mm (odstín v barvě bílé). Prosvětlení dojírny bude středovým hřebenovým regulovaným světlíkem a pomocí oken. Podhledy v ostatních místnostech mimo dojírny, mléčnice a strojovny jsou ze snížené zateplené konstrukce pomocí dřevěné konstrukce a plastových palubek s výškou stropu v místnostech min. 3 m. Konstrukce střechy je tvořena pomocí vazníků s lepených vazníků obdélníkového profilu o šířce 150 mm a výšce 400 mm, které jsou ve vrcholu a na betonovém věnci spojeny pomocí ocelových prvků a spojovacího táhla o průměru 24 mm. Na lepených vaznících jsou uchyceny po vlašsku dřevěné vazníky 140/200 na které je uchycena krytina. Lepené vazníky (4 ks) jsou usazeny na betonovém věnci dojírny. SO 01a - Manipulační plochy Pro vjezd a výjezd ze stáje bude na západní straně vybudována nová asfaltová plocha v rozsahu 1 335,61 m 2. Stáj č. 2: Reprodukční stáj Tato stáj bude jednoduchými stavebními úpravami (zabetonování boxových loží a instalací lehacích matrací, shrnovacích lopat a vybudování kejdového kanálu) změněna na bezstelivový provoz. Budou zde ustájeny dojnice v období stání na sucho a porodu (včetně vysokobřezích jalovic). Stáj č. 3 : SO 01b - Zpevněná plocha pro telata Jižně od nové stáje bude zřízena plocha pro umístění individuálních venkovních bud pro telata v období mléčné výživy o rozsahu 195,21 m2. Na plochu bude umístěno maximálně 34 ks VIB. Plocha bude odkanalizována do podroštového prostoru stáje. Technologie chovu dojnic Ustájení Dojnice budou ustájeny volně ve skupinách v závislosti na fázi reprodukčního cyklu a užitkovosti: - dojnice v laktaci bezstelivové boxové volné ustájení v produkční stáji, celkem 197 UM - dojnice v období stání na sucho a v období porodu bezstelivové ustájení v reprodukční stáji celkem 63 UM (ustajovacích.míst) - telata v období mléčné výživy - ustájení v individuelních venkovních boudách na betonové odkanalizované ploše jižně od produkční stáje, stelivový provoz, celkem 34 UM Ing. Petr Pantoflíček 10 Oldřich Poláček

11 Krmení a napájení Krmná dávka je založena na konzervovaných krmivech (siláže, senáže, seno, sláma) doplněná jadrnými krmivy a dalšími doplňky nezbytnými pro zdraví a užitkovost dojnic. Zvířata budou krmena z krmného stolu, na který bude krmivo zakládáno mobilním prostředkem. Krmiště je dle skupin hrazením děleno na jednotlivé části. Vstupu do krmného stolu zabraňují šíjové zábrany. Do krmiště budou krávy vstupovat průchody mezi boxovými loži. Pro zakládání krmiva bude volen míchací krmný vůz tažený traktorem. Krmiště na straně žlabu je zakončeno předžlabnicovým stupínkem, které zamezuje kálení do žlabu. Napájení bude zabezpečeno z napajedel vybavených řízeným přihříváním. Počet napajedel odpovídá počtu dojnic ve skupině a stáji. V hlavních průchodech je navrženo umístění drbadla. Odkliz kejdy Lehací boxy se nestelou krávy jsou ustájeny na měkkých matracích v lehacích boxech. Odklízení kejdy je zajištěno pomocí řetězových lopat (MIRO) do cirkulačních skladovacích kanálů v místech k tomu určených. Skladování kejdy je prováděno v prostoru pod stájí. Dojení a úchova mléka: Dojírna je navržena kruhová o 24 stání. Výhody kruhové paralelní dojírny: rychlé dojení velkých skupin dojnic jednoduchá konstrukce zajišťuje dlouhou životnost a nízké náklady na údržbu rychlý nástup dojnic a výborná dostupnost vemene nastavitelná rychlost otáčení plošiny podle užitkovosti dojnic nebo potřeby obsluhy rychlé nasazování dojících strojů vysoký výkon bezpečnostní prvky pro bezpeční dojnic i obsluhy možnost použití krmných žlabů pro dojnice otáčení plošiny po i proti směru hodinových ručiček Prosvětlení a odvětrání Stáje jsou řešeny jako volné, v maximální míře otevřené vzdušné prostory Prosvětlení stájí bude pomocí prosvětlovacích pruhů ve střešní krytině krmných stolů a otvory v podélných stěnách objektů. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Vlastní výstavba v návaznosti na vydání stavebního povolení v jedné etapě, předpoklad zahájení v srpnu roku 2010, dokončení v srpnu Ing. Petr Pantoflíček 11 Oldřich Poláček

12 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: S ohledem na charakter stavby, velikost provozu a druh provozu posuzovaného areálu po provedené výstavbě a rekonstrukci, je možné konstatovat, že vlivy stavby samotné a provozu celého areálu na životní prostředí se nezhorší. Z uvedených důvodů lze za obec zasaženou předpokládanými vlivy (zejména dílčími emisemi amoniaku a zápachu v případě velmi nepříznivých rozptylových podmínek), v tomto smyslu označit pouze sídelní útvar Hole u Svrkyně, jež je místní částí obce Svrkyně. B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní řízení o umístění stavby nebo sloučené územní a stavební řízení Stavební Úřad Velké Přílepy Povolení orgánu ochrany ovzduší ke změně zdroje znečištění ovzduší dle 17 zákona č. 86/2002 Sb. KÚ Středočeského kraje B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Zábor půdy Záměr je z velké části navrhován na místě stávající stáje a zpevněných ploch areálu. Vzhledem k velikosti navrhovaných objektů zasahuje stavba i na pozemky, které ještě nejsou vyjmuty ze zemědělského půdního fondu pozemky parc. č. 226,227/1 (orná půda) parc. č. 184/2 (zahrada) nebo PUPFL (lesní pozemek parc. č. 194,192). I když tyto pozemky nejsou fakticky k těmto účelům využívány dojde k záboru zemědělské a lesní půdy. Podle velikosti navržených staveb je celkový rozsah záboru předpokládán ve velikosti cca 2000 m 2. Před započetím stavebního řízení je tedy třeba požádat o vynětí potřebné části tohoto pozemku ze ZPF příslušný orgán ochrany ZPF. Jelikož se jedná o plochu do 1 ha bude jím v obou případech (zemědělská i lesní půda) příslušný Městský stavební úřad. Pro účely bonitace zemědělských půd v ČR se za základní mapovací a oceňovací jednotku považuje bonitovaná půdně - ekologická jednotka (BPEJ). Tyto jednotky byly vyčleněny na základě podrobného vyhodnocení vlastností klimatu (T), genetických vlastností půd (P), půdotvorných substrátů (G), zrnitosti půdy (Z), obsahu skeletu (K), hloubky půdy (H), sklonitosti a expozice (E). Konkrétní vlastnosti bonitovaných půdně- ekologických jednotek jsou vyjádřeny pětimístným kódem. Prvé číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí číslo stanoví příslušnost k určité hlavní půdní jednotce, čtvrté a páté číslo konkretizuje agronomicky významné půdní vlastnosti, přičemž v ČR čtvrté číslo kódu vyjadřuje kombinaci sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté číslo kombinaci hloubky a skeletovitosti. Dotčené pozemky mají BPEJ Ing. Petr Pantoflíček 12 Oldřich Poláček

13 Z uvedené klasifikace je patrné, že pozemek staveniště a jeho nejbližší okolí se nacházejí v klimatickém regionu kódovaném číslem 5, což je region MT 1 - teplý, suchý. Tento klimatický region je charakterizován sumou teplot nad 10 o v hodnotě , průměrnou roční teplotou 8-9 o C, ročním úhrnem srážek mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období je zde a vláhová jistota 0-2. Další dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotku (HPJ), což je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekonomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. Dvojčíslí 37 znamená, že se jedná o nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0,1 m) na málo zvětralé skále; většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné. Na čtvrtém místě je u jedné BPEJ kód 4, což znamená kombinaci svažitosti a expozice, kdy kategorie svažitosti je číslo 3 a kategorie expozice také 1. Kategorie sklonitosti vyjádřená číslem 4 je střední svah Expozice jihozápadní. Páté číslo (6) udává kód kombinace hloubky půdy a skeletovitosti - tedy skeletovitost 2 a hloubku 2. Jedná se tedy o půdu středně skeletovitou (s celkovým obsahem skeletu do50 %), mělko ( do 30 cm). I.1.2 Hodnocení z hlediska třídy ochrany zemědělské půdy a stupně přednosti v ochraně Třídy ochrany (celkem 5 tříd) zemědělské půdy byly vytvořeny v rámci bonifikace československých zemědělských půd a nového zákona o ochraně zemědělského půdního fondu jako účelové agregace bonitovaných půdně-ekologických jednotek pro potřeby dokonalejšího působení zejména zákona na ochranu zemědělské půdy. Jednotlivé BPEJ zařazuje do tříd ochrany Metodický pokyn MŽP ČR, odboru ochrany lesa a půdy č.j. OOLP/1067/96 ze dne , který je platný od Bonitovaná půdní ekologická jednotka BPEJ je zmiňovaným pokynem zařazena do V., tedy nejnižší třídy ochrany. Do této třídy jsou zařazovány půdy s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd mělkých, svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné a jsou využitelné pro výstavbu. Z těchto důvodů tak lze s využitím dotčeného zemědělského půdního fondu pro uvedený účel souhlasit s tím, že bude vyhověno požadavkům a zásadám ochrany zemědělského půdního fondu ve smyslu zákona ČNR č.334/92 Sb., část III a to tím, že bude zastavěna jen nejnutnější plocha ZPF a nebude narušována organizace půdního fondu. Jedná se o malý rozsah záboru v přímé návaznosti na areál živočišné výroby. Analogické závěry platí i o velmi malý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa, kterých se zábor zčásti také týká. Tyto pozemky v současnosti nejsou zalesněny. Průměrnou mocnost orniční vrstvy je nutné stanovit průzkumem na místě. Pro orientační účely tohoto oznámení lze uvažovat s průměrnou mocností orniční vrstvy 25 cm. Kubatura skrývky ornice z plochy staveniště představuje zhruba 2000 m 2 x 0,25 = 500 m 3. Dá se předpokládat že celý objem skrývky bude využit pro konečné terénní úpravy (ohumusování) a ozelenění areálu. Případné využití zbylé části je investor povinen zajistit a dokladovat ve spolupráci s příslušným orgánem. V současné fázi přípravy záměru nejí ještě známo místo dočasného uskladnění sejmuté ornice, zle předpokládat že bude využita volná plocha v areálu. Ing. Petr Pantoflíček 13 Oldřich Poláček

14 Chráněná území a ochranná pásma Zvláště chráněná území Záměr nezasahuje žádné zvláště chráněné území přírody ve smyslu kategorií dle 14 zákona č. 114/19932 Sb. Nenachází se ani na území jež bylo zařazeno do evropského seznamu Natura 2000, tvořeného ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, patří katastr obce do zranitelných oblastí. Ochranná pásma Záměr vlastní výstavby není v územním kontaktu ani v kolizi s ochrannými pásmy zvláště chráněných území přírody (50 m ze zákona ). Nachází se z části na pozemku, který je veden jako lesní pozemek a v jeho ochranném pásmu. Je nutné zažádat v rámci územního řízení o souhlas se stavbou v OP od místně příslušného úřadu ochrany lesa. Obecně chráněné přírodní prvky Záměr výstavby nekoliduje s žádným obecně chráněným přírodním prvkem (např. skladebné prvky ÚSES viz příslušná kapitola v části C.1.) nebo významným krajinným prvkem "ze zákona". B.II.2. Voda Spotřeba vody je převzata z projektové dokumentace. Autor vycházel z oborových norem, z údajů dodavatele dojírny a z vyhl. 428/2001 Sb., v platném znění. Předpokládaná spotřeba vody ve stájích: a) Voda k dezinfekci stájí -vnitřní plocha stáje SO m 2 -vnitřní plocha stáje SO m 2 -vnitřní plocha dojírny s mléčnicí a chodbou 241 m CELKEM m 2 -množství dezinfekční vody pro jednu dezinfekci: 1 l/m 2 (hrubé mytí) + 0,5l/m 2 (KEW) =1,5 l/m 2 -dezinfekce se provádí 2x ročně Roční potřeba vody : m 2 x 0,0015 m 3 /m 2 x 2/rok = 9,033 m 3 /rok Ing. Petr Pantoflíček 14 Oldřich Poláček

15 b)voda k napájení SO dojnic x 90 l/d x 365 d/rok = 6 471,45 m 3 /rok SO dojnic x 90 l/d x 365 d/rok = 1 642,50 m 3 /rok Telata v boudách. 34 telat x 10 l/d x 365 d/rok = 124,10 m 3 /rok Roční potřeba vody k napájení 8 238,05 m 3 /rok. Roční spotřeba vody ve stájích: 9,033 m ,05 m 3 = 8 247,083 m 3 /rok Spotřeba vody v dojírně a technickém zázemí: a) Dojírny a mléčnice 1) proplachy a dezinfekce dojení - dojírna kruhová 24 stání dle dodavatele 420 l studené vody a 260 l teplé vody na jedno dojení. 680 l/dojení x 2 dojení/den = l/den 2) sanitace chladícího tanku (dle údajů výrobce) Chladící tank l (2 ks) x 440 l/sanitaci x 1 sanitace/den = 440 l/den 3) ostřik vemen 0,5 l/ks x 197 ks x 2 dojení/den l/den 4) ostřik podlah dojírny a chodby (za použití vysokotlakého mycího zařízení KEW) 1,5 l/m 2 /dojení x 205 m 2 x 2 dojení/den l/den 5) ostřik podlahy mléčnice (za použití vysokotlakého mycího zařízení KEW) 1 l/m 2 /dojení x 40 m 2 x 2 dojení/den l/den Spotřeba vody v dojírně a mléčnici celkem: l l l l + 80 l = l/d Roční spotřeba : l/den x 365 d/rok = 982,58 m 3 /rok b) splaškové vody ze sociálního zařízení - počet osob obsluhy : 2 - prům. denní spotřeba vody 120 l/osoba 2 osoby x 120 l/osoba = 240 l/den 0,24 m 3 x 365 d/rok = 87,6 m 3 /rok Roční spotřeba vody dojírny a technického zázemí: 982,58 m ,6 m 3 = 1 070,18 m 3 /rok Celková roční spotřeba vody pro stáje, dojírnu a tech.zázemí: 1 070,18 m ,083 m 3 = 9 317,263 m 3 /rok Průměrná denní potřeba vody (9 317,263 m 3 /rok) = 25,53 m 3 /den Zásobování vodou Zemědělský areál je v současné době zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje s dostatečnou vydatností i pro navrhovaný stav. Ing. Petr Pantoflíček 15 Oldřich Poláček

16 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Spotřeba surovin Objemová krmiva spotřeba zkrmitelné sušiny objemu je 4,5 t/rok/vdj Celý areál 4,5t/rok x 284,5 = 1280,25 t/rok Jadrná krmiva průměrná spotřeba jadrných krmiv je 4 kg/vdj/den Celý areál 4 kg/vdj/den x 284,5 x 365 = 415,4 t/rok Krmná dávka je dnes běžně sestavována na bázi konzervovaných krmiv, tedy bílkovinných jetolotravních senáží a glycidových kukuřičných siláží s určitou dávkou sena nebo krmné slámy. Sušina siláží a senáží je pohybuje okolo 35 %. Seno: Siláže a senáže: 150 t 3300 t Stelivová sláma Sláma bude spotřebovávána ve stelivových technologiích odchov telat Celková roční potřeba stelivové slámy: 8,5 kg/dj/den x 5,1 DJ*365 = 16 t/rok Spotřeba energií Bilance elektrické energie Instalované výkony: Napěťová soustava: 3N,PE stř. 50Hz, 400/230V, TN-C-S Rozdělení vodiče PEN: přechod soustavy TN-C na TN-S bude v rozvaděči Instalované výkony: Pi = 203 kw, soudobé zatížení Ps= 103 kw Stáj 15 kw + 3x čerpání a 3x míchání kejdy 99 kw = 114 kw (Ps - 48 kw) a dojírna 89 kw (Ps - 55 kw) Ochrana před nebezpečným dotykem: Samočinným odpojením od zdroje Proudovými chrániči Doplňujícím pospojováním Předpokládá se zvýšení spotřeby elektrické energie díky instalaci stabilní čerpací techniky v čerpacích jímkách a v menší míře nárůst spotřeby díky instalaci elektropohonů vyhrnování kejdy ve stájích. Předpokládaný nárůst cca 30% Zemní plyn Technické řešení stájových objektů pro dojnice neklade žádné nároky na zdroje tepla spotřebu paliva. Energetická bilance dojírny, technického a sociálního zázemí je řešena elektrickými spotřebiči. Ing. Petr Pantoflíček 16 Oldřich Poláček

17 Další surovinové vstupy Další surovinové či energetické zdroje pro posuzovaný záměr není z hlediska hodnocení vlivů na životní prostředí (zprostředkované vlivy výstavby) nutno uvažovat, poněvadž nedochází k nárokům na kamenivo, zeminy, štěrkopísky či jiné přírodní zdroje, které by musely být opatřovány vyvolanou těžbou v krajině. Některé požadavky na materiály zemních prací mohou být uspokojeny použitím nezávadné stavební sutě z demolic v areálu farmy. Stavební materiály budou jinak dováženy ze stávajících výroben konstrukcí, stavebnin, betony budou buď míchány dodavatelem na stavbě, případně dováženy z betonárky vybraného dodavatele. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Komunikační napojení Pro vjezd ke stájím je využíván příjezd po stávajících zpevněných komunikacích střediska živočišné výroby, které budou doplněny o nové nájezdy do produkční stáje. To znamená, že z tohoto hlediska zde nedojde k žádné zásadní změně. Komunikační napojení střediska je řešeno místní účelovou komunikací ze silnice III. tř. č , která prochází sídelním útvarem Hole u Svrkyně. Doprava a její frekvence Vzhledem k uvedeným údajům o provozu farmy chovu skotu dojde k určitým změnám dopravní frekvence spojené s provozem stájí. Hlavní zatížení bude představovat dovoz krmiv do stájí, odvoz kejdy, odpadních vod a chlévské mrvy a dále odvoz vyrobených produktů, zejména mléka. Tato doprava, jak již bylo uvedeno, je realizována z větší části po vnitrozávodových komunikacích (doprava krmiva ze skladů siláží a sena) a zčásti po místních komunikacích (doprava kejdy, odpadních vod, chlévské mrvy, odvoz mléka, odvoz jatečního dobytka a dovoz jadrných krmných směsí). Vzhledem k tomu, že po dokončení plánované rekonstrukce farmy chovu skotu dojde vlivem změny technologie chovu na farmě ke změnám především v produkci exkrementů i dovozu krmiv a steliv, je nutné alespoň rámcově vyhodnotit systém a frekvenci dopravy s ohledem na vyhodnocení změny dopravního zatížení v daném území a tím i získání podkladů pro zatížení území, především ovzduší, emisními vlivy liniové dopravy. Dopravní zatížení odvozem mléka: Mléko bude odváženo denně, je třeba tedy 365 nákladních automobilů. Stávající stav: Stejné 365 nákl. automobilů. Dopravní zatížení odvozem hnoje: Ve stlaný sekci mléčných telat bude za rok vyprodukováno celkem 70,9 t hnoje. Přibližná kapacita valníku pro přepravu chlévské mrvy je 9 t. Hnůj bude skladován odvážen vždy po odstavu telat (každý měsíc) na polní hnojiště mimo areál. Z toho vyplývá, že po výstavbě bude pro odvoz vyprodukované chlévské mrvy třeba vyskladnit cca 12 vozů za rok. Ing. Petr Pantoflíček 17 Oldřich Poláček

18 Stávající stav: V areálu je dosud produkováno 2060 t chlévské mrvy. Tato produkce je odvážena z areálu denně tedy celkem 365 vozů. Dopravní zatížení dovozem krmiv: Celková potřeba jadrných krmných směsí pro dojnice je uvažována ve výši 415,4 t ročně. Objem dopravního prostředku (přepravníku sypkých krmných směsí) se pohybuje od 10 do 20 m 3, což při průměrné objemové hmotnosti krmné směsi 550 kg/m 3 představuje v průměru 8 t. Celková spotřeba dopravních prostředků na dovoz krmných směsí za rok je tedy 52 ks. Dávka objemných krmiv bude sestavena především na bázi senáží, siláží (cca 3300 t) a zčásti sena (cca 150 t). Seno bude dopravováno do skladu ve formě velkoobjemových lisovaných balíků, zhruba 100 vozů. Siláže a senáže budou skladovány v silážních žlabech nebo vacích ve středisku, kam budou dopravovány traktory se senážními vozy (15 t) z pole při sklizni pícnin 220 průjezdů nebo v průběhu roku. Skot bude krmen směsnou krmnou dávkou míchacím vozem. Stávající stav: Lze odhadnout, že stávající stav je přibližně poloviční než navrhovaný. Dopravní zatížení dovozem steliv: Doprava steliv je dána spotřebou v provozech se slamnatou technologií. Tato spotřeba je také uvedena v kap a činí celkem 16 t za rok. Do areálu bude dopravována ve formě velkoobjemových lisovaných balíků. K přepravě výše uvedeného množství, bude tedy třeba převést 10 vozů ročně. Stávající stav: steliva 1023 t 682 traktorů Dopravní zatížení odvozem a dovozem skotu: Dopravní zatížení odvozem telat, vyřazených dojnic a dovozem jalovic bude představovat za rok: Vyřazené dojnice: Při průměrné brakaci stáda ve výši 30 % bude za rok vyskladněno cca 75 ks dojnic. Tzn., že pro odvoz jatečných dojnic bude třeba cca 8 ks nákladních automobilů (např. LIAZ). Dovoz jalovic K doplnění základního stáda dojnic jsou ve stejném počtu dováženy vysokobřezí jalovice z jiného střediska - 75 ks = 8 ks nákladních automobilů. Odstavená telata V průběhu roku se odchová a odveze z areálu přibližně 250 ks telat a bude tedy pro odvoz třeba cca 12 ks nákl. automobilů (1x měsíčně). Stávající stav: Lze odhadnout, že stávající stav je přibližně stejný jako navrhovaný. Ing. Petr Pantoflíček 18 Oldřich Poláček

19 Dopravní zatížení odvozem kejdy a odpadních vod: Celková produkce kejdy a odpadních vod skladovaných v jímkách a vyvážených na polnosti bude po realizování záměru činit (viz. výpočet II. 2. Odpadní vody) 7500,6 m 3 /rok. Odvoz bude prováděn traktorovými cisternami o obsahu 10 m 3. Tzn., že za rok bude třeba odvést cca 750 vozů. Stávající stav: cca 2000 m 3 ročně = 292 vozů. Dopravní zatížení odvozem kadaverů: Vzhledem k nízkému úhynu chovaných zvířat bude i nízké dopravní zatížení spojené s jejich odvozem a je odhadováno na cca 26 nákl. automobilů ročně. Stávající stav: 1 x týdně - 26 ks. Při započtení příjezdu zhruba pěti osobních automobilů denně, bude celkový denní ekvivalent příjezdu dopravní techniky spojené s obsluhou areálu chovu dojnic ze silnice III. tř. do střediska cca 9-10 vozidel (v praxi jde o sezónní nepravidelnosti). Souhrn: Druh Vozidla Navrhovaný stav dopravy spojený s provozem areálu chovu dojnic Denní ekvivalent průjezdu (příjezd + odjezd) (ročně) Denně (rok/365*2) Nákladní vůz = 471 2,58 Traktor = ,98 Osobní Celkem ,56 Souhrn původní stav: Druh Vozidla Stávající stav dopravy spojený s provozem střediska Denní ekvivalent průjezdu (příjezd- odjezd) (ročně) Denně (rok/365*2) Nákladní vůz = 445 2,44 Traktor = ,21 Osobní Celkem ,65 Rozsah této dopravy je celkem nevýznamný, zejména z pohledu její frekvence v současném stavu, danému dnešním provozem stájí, že podle orientačních výpočtů zpracovatele oznámení představuje zatížení emisemi CO 2, NOx a HC tak malých hodnot, které jsou při dobrých rozptylových podmínkách lokality naprosto nevýznamné. Ing. Petr Pantoflíček 19 Oldřich Poláček

20 Oproti stávajícím 3769 příjezdům nákladní dopravní techniky, lze očekávat v navrhovaném stavu příjezd 3388 ks těžkých dopravních prostředků za rok. To znamená v průměru snížení cca o cca 1 automobil denně. V praxi půjde samozřejmě o sezónní nepravidelnosti se špičkou v obdobích sklizně pícnin. Toto malé snížení je dáno především změnou technologie chovu na bezstelivovou, čímž odpadne dovoz slámy a odvoz chlévské mrvy. K zásadním změnám v rozsahu a typu dopravy vlivem výstavby a rekonstrukce areálu nedojde.. Hlavní část dopravy se bude odehrávat v přejezdech s krmením mezi stájemi a sklady krmiv a ve vlastním areálu při krmení zvířat. Celkové zhodnocení dopravního zatížení z hlediska kvantifikace pohybu vozidel jednotlivých typů a jejich emisní účinky na ovzduší jsou uvedeny v následující kapitole. Vlastní dopravní zatížení v průběhu výstavby je krátkodobé a jednorázové, které bude spočívat především v odvozu odpadů, vzniklých při výstavbě (největší objem bude představovat odvoz sutě a výkopové zeminy), dovozu segmentů opláštění stájové konstrukce a technologických zařízení. B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Amoniak Při provozování jakéhokoliv druhu stájí vznikají rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, steliva, výkaly) látky, které mohou způsobit znečištění ovzduší. Jedná se především o amoniak, sirovodík a kysličník uhličitý. Sirovodík a kysličník uhličitý se při dodržování zásad správného provozu, pro které nový provoz ustájení dojnic v posuzovaném středisku bude vytvářet příznivé předpoklady, pohybují na velice nízké úrovni koncentrace a neměly by v žádném případě překročit parametry, uvedené v technických doporučeních Mze ČR. Za těchto předpokladů nemohou tyto emise v zásadě ovlivnit životní prostředí. Tyto koncentrace neovlivní negativně zdravotní stav zvířat ani obsluhy dojnic v okolním prostředí se díky dostatečnému ředění větracím vzduchem výrazně negativním způsobem neprojeví. Produkce amoniaku a pachů, která způsobuje značné problémy především v chovech prasat a drůbeže, se u skotu, zejména u dojnic, kde s ohledem na charakter chovu a koncentraci a intenzitu zápachu a současně i úroveň produkce amoniaku neprojevuje natolik negativně. Tato emisně příznivá situace u stájí pro skot a u skladů hnoje, zejména při krátkodobém sladování, souvisí jednak s emisně vyhovujícím složením exkrementů skotu z hlediska obsahu N ve vazbě na převládající podíl objemných krmiv v krmné dávce, jednak s nižší plochou a kubaturou stáje v přepočtu na jednu DJ, což příznivě ovlivňuje emitující plochy a zároveň vyžaduje relativně nízké množství vzduchu k odvodu amoniakálních emisí a jejich rozptýlení mimo stáj. Podle zahraničních údajů (Oldenburg) je průměrná potřebná dávka přívodu vzduchu v m 3 /hod. na 1 DJ ve stájích pro skot pouze 268, zatímco například v halách pro chov drůbeže Podle výsledků zahraničního výzkumu (Oldenburg: Geruchs und Amoniak-Emissionen aus der Tierhaltung) se průměrná produkce amoniaku vztažená na jednu dojnici pohybuje při řádném hospodaření v systému stelivového ustájení v hodnotách do 7 kg/ks/rok (rovněž je uvažována produkce ve stájovém objektu a skladu mrvy). Podle dalších zahraničních pramenů, které udávají produkci amoniaku vesměs na 1 VDJ se hodnoty u skotu pohybují od 18 kg (Buijsman,1985) do 26,2 kg (Anonym,1989). Ing. Petr Pantoflíček 20 Oldřich Poláček

21 Vzhledem k tomu, že vyšlo ve Sbírce zákonů nové nařízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým jsou stanoveny emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a kde jsou uvedeny emisní faktory pro amoniak, je nutné úvahy o produkci uvést následovně: EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE (kg NH 3. zvíře -1. rok -1 ) Stáj č. 1 Emise amoniaku z posuzovaného střediska Stávající stav Stávající stav - Farma skotu E.F.kg NH 3 (kg/rok) Emise NH 3 z chovu (t/rok) Stáj Kateg. Kapacita Stáj Skladován í hnoje zapravení do půdy Celkem Celková emise NH 3 Z toho ve stáji Z toho skladování kejdy (hnoje) Z toho pole hmot. tok NH 3 ze stáje (g/hod) Dojnice , ,5 0,74 0,30 0,08 0,36 34,25 ní stáj Jalovice ,7 6 13,7 0,14 0,06 0,02 0,06 6,85 Reprodukč 2 Produkční stáj Dojnice , ,5 1,59 0,65 0,16 0,78 74,20 3 Plocha pro telata mléč. telata výživa ,7 6 13,7 0,22 0,10 0,03 0,10 10,96 Celkem 121 2,68 1,11 0,28 1,30 126,26 Ing. Petr Pantoflíček 21 Oldřich Poláček

22 Stáj č Navrhovaný stav neredukovaný: Navrhovaný stav - Farma skotu E.F.kg NH 3 (kg/rok) Emise NH 3 z chovu (t/rok) Stáj Kateg. Kapacita Stáj Skladování hnoje Produkční stáj zapravení do půdy Celkem Celková emise NH 3 Z toho ve stáji Z toho skladování kejdy (hnoje) Z toho pole hmot. tok NH 3 ze stáje (g/hod) Dojnice , ,5 4,83 1,97 0,49 2,36 224,89 Dojnice , ,5 0,98 0,40 0,10 0,48 45,66 stáj Jalovice ,7 6 13,7 0,14 0,06 0,02 0,06 6,85 Reprodukční Plocha pro telata mléč. telata výživa ,7 6 13,7 0,47 0,20 0,06 0,20 23,29 Celkem 281 6,41 2,63 0,67 3,11 300,68 Podle přílohy č. 1, zákona č. 86/2002 Sb., O ochraně ovzduší se emise amoniaku vznikající jako vedlejší produkt při zemědělské výrobě se nezpoplatňují. Z hlediska zařazení do kategorie zdrojů znečišťování podle nařízení vlády č. 615/06 Sb., patří navrhovaný areál chovu dojnic mezi střední zdroje znečišťování ovzduší, neboť mezi střední zdroje jsou zařazovány zemědělské zdroje s celkovou roční emisí amoniaku 5-10 t. S ohledem na kapacitu stájí nebude v navrženém stavu dosaženo celkového hmotnostního toku emisí amoniaku ze stájí skotu nad 500 g/h. (hodnoty hmotnostního toku stájí jsou uvedeny v tabulkách). Na stáje se tedy nevztahuje obecný emisní limit amoniaku, stanovený výše uvedeným vyhláškou MŽP, který představuje 50 mg/m 3 a platí při hmotnostním toku emisí vyšším než 500 g/h (vyhl. č. 205/2009 Sb.). V projektu stavby, nebyly údaje o výměně vzduchu ve stájích uvedeny. Vzhledem k tomu, že se jedná o systém vzdušných stájí s přirozeným větráním, bude se zcela jistě jednat o takové množství, že vyprodukovaný amoniak bude dostatečně naředěn a jeho koncentrace nebude dosahovat maximální hranice. V literatuře je uváděno, že dostatečný přívod vzduchu do stáje pro dojnice se pohybuje v intervalu od cca 250 do 300 m 3 /hod/1 VDJ. V tomto případě by koncentrace amoniaku v emitujícím vzdušném proudu dosahovala výše 4,23 mg/m 3 (250 m 3 /hod - neredukovaný stav). Z hlediska minimalizace produkce amoniaku ve vlastním stájovém prostoru jsou podle provedených výzkumů příznivější bezstelivové nebo jen přistýlané provozy (produkce NH 3, respektive jeho obsah ve vnějším odvětrávaném vzduchu, je u bezstelivových a přistýlaných systémů zhruba poloviční než u hluboké podestýlky). V uvedeném nařízení vlády č. 615/2006 Sb. jsou dále uvedeny technologie snižující emise amoniaku ze stájí, skladů kejdy nebo hnoje a jejich aplikace na pozemky. Některé tyto technologie budou, ve středisku využity a níže je uvedena produkce amoniaku při realizaci těchto opatření. Ing. Petr Pantoflíček 22 Oldřich Poláček

23 Stáj č Redukovaná emise amoniaku po uplatnění snižující opatření spočtená podle EF NV 615/06 Sb. odkliz kejdy ze stáje několikrát za den = -50 % (snížení EF ze stáje) - stáj č. 1,2 ponechání hnoje v klidu do vytvoření přírodní krusty = -40% (snížení EF ze skladování hnoje) - stáj č.3 Pásový rozstřik kejdy = - 30 % (emise z aplikace kejdy) - stáj č.1, 2 zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod = -60% (snížení EF z aplikace hnoje) - stáj č. 3 Navrhovaný stav E.F.kg NH 3 (kg/rok) Emise NH 3 z chovu (t/rok) Kategorie Kateg. Prům. Počet zvířat Produkční stáj Stáj Skladován í kejdy (hnoje) zapravení do půdy Celkem Celková emise NH 3 Z toho ve stáji Z toho skladování kejdy (hnoje) Z toho pole hmot. tok NH 3 ze stáje (g/hod) Dojnice ,5 8,4 15,9 3,13 0,99 0,49 1,65 112,44 Dojnice ,5 8,4 15,9 0,64 0,20 0,10 0,34 22,83 stáj Jalovice ,7 4,2 8,9 0,09 0,03 0,02 0,04 3,42 Reprodukční Plocha pro telata telata mléč. výživa ,02 2,4 9,42 0,32 0,20 0,03 0,08 23, ,18 1,42 0,64 2,11 161,99 Pachové látky Podle. 10 zákona č. 86/2002 Sb., není dovoleno vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nad míru způsobující obtěžování obyvatelstva. Dále se zde uvádí, že prováděcí právní předpis stanoví přípustnou míru obtěžování zápachem a způsob jejího zjišťování. Tímto prováděcím právním předpisem je Vyhláška č. 362/2006 Sb. ze dne 28. června 2006 o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování. Protože tyto metody je možné aplikovat až po zahájení provozu v nových stájích, produkce pachových látek vznikajících v posuzovaném areálu byla posouzena ve výpočtu ochranného pásma chovu zvířat, zpracovaného v rámci tohoto oznámení. Do výpočtu byly zahrnuty všechny stájové objekty ve středisku a byl tak vyhodnocen vliv provozu těchto stájí na emisní situaci v okolí po plánované výstavbě a rekonstrukci. OP bylo spočteno podle metodiky Státního zdravotního ústavu. Metodika byla publikována v časopise SZÚ Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica č. 8/1999. Tento metodický postup je založen na objektivním kvantitativním výpočtu produkce zápachových látek, vyjádřených sumou emisních čísel z jednotlivých chovů zvířat v závislosti na počtu a kategorii zvířat a technologii ustájení a vychází z dlouholetých zkušeností u nás i v zahraničí. Z uvedeného výpočtu je zcela zřejmé, že navrhovaným záměrem, kdy dojde k navýšení počtu zvířat v areálu, se imisní situace v okolí střediska živočišné výroby nijak výrazně nezhorší a stále nebude ochranným pásmem zasažen nejbližší obytný dům severozápadně od areálu. Důvodem je především změna na emisně příznivější bezstelivovou technologii chovu, spojenou s instalací vyhrnovacích lopat do stájí, kterými je možno kejdu ze stájí vyhrnovat několikrát denně. Tato technologie je v nařízení vlády č. 615/06 Sb., vyjmenovaná jako ověřená Ing. Petr Pantoflíček 23 Oldřich Poláček

24 snižující technologie ( odkliz mrvy ze stáje několikrát za den ) s možností korekce emisního faktoru amoniaku 50 %. Tento výpočet je podle názoru zpracovatele oznámení dostatečným podkladem ke konstatování, že ani obyvatelstvo nejbližších domů na okraji obce směrem k areálu nebude provozem navrhovaných stájí zasaženo a nadmíru obtěžováno (výpočet ochranného pásma je uveden v příloze). Z uvedeného propočtu je zřejmé, že by nemělo docházet k většímu obtěžování obyvatelstva obce. Vzhledem k velice nízkým imisním koncentracím amoniaku v navrhovaném stavu, které byly vypočteny v rozptylové studii programem SYMOS97 nelze očekávat negativní vliv na pohodu a zdraví obyvatelstva. Produkce oxidu uhličitého Podle Informačního listu Mze ČR /1993, Základní provozně technologické ukazatele pro skot, je produkce oxidu uhličitého stanovena v závislosti na živé hmotnosti následovně: Navrhovaný stav Stáj Kategorie Hmotnost Počet ks Prod. CO 2 na 1 ks Produkce CO 2 (kg) (mg. s -1. ks -1 ) (kg. h -1 ) 1 Dojnice ,48 2 Dojnice ,66 Jalovice ,34 3 telata mléč. výživa ,96 CELKEM 67,44 Produkce tepla Hmotnost v kg.ks -1 W. ks -1 při teplotě t 1 ve o C Při průměrné uvažované teplotě t 1 = 10 o C je produkce tepla následující: Ing. Petr Pantoflíček 24 Oldřich Poláček

25 Navrhovaný stav Stáj Kategorie Hmotnost Počet ks Prod. tepla 1 ks Produkce tepla (kg) (W. ks -1 ) (kw) 1 Dojnice ,43 2 Dojnice ,32 Jalovice ,24 3 telata mléč. výživa ,51 CELKEM 267,50 Uvedené množství nebude mít žádný vliv na mikroklimatickou situaci lokality. Produkce vodních par Hmotnost mg. ks -1. s -1 při teplotě t 1 ve o C v kg.ks Při průměrné uvažované teplotě t 1 = 10 o C je produkce vodních par následující: Navrhovaný stav Stáj Kategorie Hmotnost Počet ks Prod. vod. par 1 ks Produkce vod. par (kg) (mg. ks -1.s -1 ) (kg.hod -1 ) 1 Dojnice ,34 2 Dojnice ,69 Jalovice ,20 3 telata mléč. výživa ,82 CELKEM 93,05 Produkce prachu Hlavními potencionálními zdroji prachu bude pneumatické plnění zásobních věží na jadrná krmiva z přepravních vozů a manipulace se stelivem ve stlaných stájích (telata). Při průměrné spotřebě krmných směsí 415,4 t za rok a 16 t slámy je možné předpokládat prašnost v rozsahu 0,1 % celkové spotřeby materiálu. Tzn., že v areálu by mohlo ročně vznikat cca 0,5 t prachu. Jedná se zde o prašnost lokální a občasnou. Krmné směsi jsou do areálu naváženy tzv. KUKA vozy, kterými jsou hermetickou cestou pneumaticky dopravovány do uzavřených zásobníků krmiv u stájí. Každý zásobník je opatřen tkaninovým filtrem, který zabraňuje úniku prachu do ovzduší. Od zásobníků je krmivo Ing. Petr Pantoflíček 25 Oldřich Poláček

26 dopravováno k místům spotřeby pomocí uzavřených trubkových dopravníků. Vznikající množství prachu je tedy eliminováno použitou technologií. Zůstává tedy v zásobnících na krmivo a je spotřebováno zvířaty. V případě steliva se jedná o prašnost občasnou a lokální uvnitř stájí. Po omezenou dobu může vznikat určité množství prachu též jako důsledek výkopových a stavebních prací. I tento zdroj by však měl být lokalizován ve středisku. Hlavní liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší Liniové zdroje - doprava Liniové zdroje znečištění budou představovány prakticky všemi dopravními prostředky zajišťujícími obsluhu stájí skotu, které se budou pohybovat po příjezdových cestách k areálu nebo v rámci vnitrozávodových komunikací střediska. Rozbor rozsahu dopravy spojené s provozem stájí skotu jsou uvedeny v předcházející kapitole. Z uvedené frekvence lze podle údajů, které jsou získány z výpočtu programem MEFA v.02 (Mobilní Emisní Faktory verze 2002), zjistit zhruba úroveň znečištění z uvedených liniových zdrojů Tento program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů (µg/km g/km) pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní poháněných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohledňuje rovněž další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktorů rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Tímto programem lze provádět vzájemně porovnatelné výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivů motorových vozidel na ovzduší. Pro určení emisních parametrů skupin vozidel OA (osobní automobil), LNA (lehký nákladní automobil a TNA (těžký nákladní automobil) byly pomocí programu MEFA použity pro rok 2009 následující parametry): Typ vozidla Palivo Průměrný rok výroby Emisní úroveň Rychlost (km/h): Vzdálenost přejezdu (km) OA Benzin 2000 Euro2 40 0,7 TNA Diesel 2000 Konvenční 30 0,7 Emisní faktory rok 2009 (g/km) Typ Palivo tuhé částice SO 2 NO x CO CxHy (PM10) vozidla OA Benzin 0,0005 0,015 0,2554 0,4904 0,1071 TNA Diesel 4,2153 0, ,075 35,35 8,5335 Je uvažován příjezd a odjezd ze střediska po místní komunikaci na silnici III. tř. vedoucí obcí a určitý pohyb po středisku v celkové délce průjezdu 0,7 km. Podle toho lze předpokládat, s ohledem na frekvenci pohybu (uvedeno v části B.II.4.2 Doprava) a obsah hlavních škodlivin ve výfukových plynech jednotlivých reprezentantů, zhruba následující úroveň znečištění: Ing. Petr Pantoflíček 26 Oldřich Poláček

27 Navrhovaný stav Celkové emise (g/den) Celkové emise (kg/rok) Typ Počet Počet tuhé SO částice 2 NO x CO CxHy tuhé SO částice 2 NO x CO CxHy vozidla přejezdů ujetých (PM10) (PM10) denně km OA ,0035 0,105 1,7878 3,4328 0,7497 0,0013 0,0383 0,6525 1,253 0,2736 TNA 8,56 5,992 25,258 0, ,07 211,82 51,133 9,2192 0, ,14 77,313 18,663 Celkem 18,56 25,26 0, ,9 215,3 51,88 9,22 0, ,8 78,57 18,94 Tato emisní zátěž je zcela nevýznamná. Plošné zdroje znečištění Hlavní zdroj plošného znečištění představuje vyvážení a aplikace kejdy a hnoje na plochy určené k hnojení. Exaktní tuzemské údaje o uvolněném množství amoniaku při tomto procesu nejsou k dispozici, neboť emise amoniaku do ovzduší ovlivňuje řada faktorů (např. způsob aplikace, včasnost zaorání, půdní podmínky, povětrnostní podmínky atd.). Zde je třeba zohlednit, že řádné hnojení pozemků statkovými hnojivy vede ke zvýšení podílu organické hmoty v půdě a současně ke snížení problémů při využití živin z průmyslových hnojiv a k jejich sníženému vyplavování do spodních vrstev půdy a dále do podzemních vod. Podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb., je možné do určité míry odhadnout emisi amoniaku v této fázi manipulace s hnojem. Spočtené roční emise podle EF jsou uvedeny ve výše uvedených tabulkách. Ve stelivových stájích bude zavedena snižující technologie zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod. Zde je redukce emise amoniaku NV stanovena na 60 %. U bezstelivových stájích pásový rozstřik při aplikaci kejdy = korekce -30% (emise z aplikace kejdy). B.III.2. Odpadní vody Odpadní vody řešené projektem a posuzované v tomto oznámení jsou představovány především kejdou ze stájí dojnic v bezstelivovém provozu. Dále technologickými odpadními vodami z dojírny a mléčnice a zachycenými dešťovými srážkami z plochy pro telata a výdejní plochy pro stájí vozidla při čerpání kejdy. Tyto budou skladovány společně v podroštovém prostoru nové produkční stáje, který je dimenzován na více jak sedmi měsíční skladovací kapacitu. Kejda a odpadní vody skladované v nové nádrži na kejdu Bilance zahrnuje: a) vodu z dojírny a mléčnice b) splaškové vody z hygienického zázemí c) kontaminované srážkové vody z manipulačních ploch d) kejdu ze stájí dojnic Ing. Petr Pantoflíček 27 Oldřich Poláček

28 a) Dojírny a mléčnice 1) proplachy a dezinfekce dojení - dojírna kruhová 24 stání dle dodavatele 420 l studené vody a 260 l teplé vody na jedno dojení. 680 l/dojení x 2 dojení/den = l/den 2) sanitace chladícího tanku (dle údajů výrobce) Chladící tank l (2 ks) x 440 l/sanitaci x 1 sanitace/den = 3) ostřik vemen 440 l/den 0,5 l/ks x 197 ks x 2 dojení/den l/den 4) ostřik podlah dojírny a chodby (za použití vysokotlakého mycího zařízení KEW) 1,5 l/m2/dojení x 205 m2 x 2 dojení/den l/den 5) ostřik podlahy mléčnice (za použití vysokotlakého mycího zařízení KEW) 1 l/m2/dojení x 40 m2 x 2 dojení/den l/den Spotřeba vody v dojírně a mléčnici celkem: l l l l + 80 l = l/d Roční spotřeba : l/den x 365 d/rok = b) splaškové vody ze sociálního zařízení - počet osob obsluhy : 2 - prům. denní spotřeba vody 120 l/osoba 2 osoby x 120 l/osoba = 240 l/den 982,58 m3/rok 0,24 m 3 x 365 d/rok = 87,6 m 3 /rok c) Kontaminované dešťové vody výdejní plocha kejdy a zpevněná plocha pro telata: 260 m m 2 x 0,7 x 0,7 (odpar) = 127,4 m 3 Roční produkce kontaminovaných vod 127,40 m 3 /rok d) Produkce kejdy dle vyhlášky 274/1998 Sb. (sušina 7,5%) Dojnice 197 ks + 50 ks = 247 ks = 279,4 DJ x 21,9 t/dj/rok = t/rok Celkem (m 3 /rok) přepočet x 1, m 3 /rok Celková roční produkce tekutých statkových hnojiv: 7 500,6 m 3 /rok Skladovací kapacita cirkulačních kanálů pod stájí m 3 Skladovací kapacita podroštových prostor 4820/(7500,6/12) = 7,7 měsíce. Ing. Petr Pantoflíček 28 Oldřich Poláček

29 Vypočtená doba skladování celkové produkce kejdy plně vyhovuje požadavkům daným zákonem 156/98 Sb., resp. vyhláškou MZe č. 274/98 Sb. ve znění pozdějších předpisů (vyhl. č. 476/2000 Sb., vyhl. č. 473/02 Sb. a vyhl. č. 91/07 Sb), o skladování a způsobu používání hnojiv, kde je v 4, odst. 2 uvedena doba skladování tohoto druhu skladovaných látek minimálně 4 měsíce. Vyhovuje i klimatickým podmínkám v regionu. Jímky, podlahy stájí, manipulačních ploch a všechny prvky splaškové kanalizace musí být řešeny jako vodotěsné. Technické řešení těchto prostor musí vyhovovat požadavkům české legislativy, zejména požadavkům zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Investor musí mít k dispozici zápisy o zkouškách vodotěsnosti jímek a celé splaškové kanalizace, provedené podle ČSN autorizovanou firmou. Jímky nesmí podle výsledku třech předepsaných zkoušek vykazovat žádný únik vody. Vody dešťové nekontaminované Vzhledem k tomu, že nová stáj bude z velké části postavena na místě stávající stáje pro dojnice a okolních převážně zpevněných pozemcích, si realizace záměru v rámci celého střediska nevyžádá téměř žádnou změnu v množství odpadních dešťových vod. Není tedy účelné vypočítávat jejich produkci. Dešťové vody jsou svedeny do dešťové kanalizace střediska i na terén. B.III.3. Odpady Odpady jsou hodnoceny a klasifikovány podle vyhlášky 381/01 Sb. ze dne , kterou byl vydán katalog odpadů a stanoveny další seznamy odpadů. Odpady jsou vypočítány a zhodnoceny v rozdělení podle časového období jejich vzniku a podle míry znalostí o možných drahách jednotlivých odpadů je uvedeno i možné řešení této otázky. Při nakládání s odpady musí být respektovány zásady zákona č.185 ze dne 15. května 2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů včetně návazných prováděcích vyhlášek MŽP, dále zejména zmíněné vyhl. č. 381/2001 a vyhl. č.383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Původce odpadů zejména je povinen: a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle 5 a 6 b) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby c) každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostní využití odpadů před jejich odstraněním v souladu s 11 B.III.3.1. Odpady vznikající při výstavbě Hlavním odpadem, vznikající při realizování záměru, budou odpady demoličního charakteru, zejména odpadní beton (k.č ) a odpadní cihla (k.č ). Dále pak sklo, kabely a ostatní stavební odpad. Ing. Petr Pantoflíček 29 Oldřich Poláček

30 V určitém množství budou demontovány i části ocelových stavebních prvků a stávající technologie a jejich odřezky (kat.č železo a ocel). Ty budou ukládány na samostatnou stavební meziskládku a odváženy do Kovošrotu. Dalším odpadem, vznikajícím při výstavbě budou odpady charakteru stavebních zbytků, odřezků či zmetků (sklo, cihla, kabely..). Ty budou ukládány na samostatnou stavební meziskládku a odstraňovány v souladu s předpisy. Obalový materiál z plastů ( O) tomto případě fólie a obaly od součástek nebo nápojů či jiných nezávadných tekutin nebo materiálů v odhadnutém množství cca 100 kg, budou průběžně odstraňovány stavební dodavatelskou firmou (odvozem na skládku TKO). Také papírové ( O) či dřevěné obaly ( O) od např. technologických součástek a jiných materiálů se budou odstraňovat sběrem a odvozem na skládku nebo do sběrných surovin. Při finálních nátěrech železných prvků bude vznikat z nanášení nátěrových hmot (k.č ) barva s obsahem halogenových rozpouštědel, kategorie N. Její případné zbytky budou odstraňovány odbornou firmou. Do doby odvozu ze staveniště musí být skladovány v nepropustné nádobě v uzavřené místnosti. Investor stavby musí vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence. Dále bude v průběhu výstavby vznikat několik dalších druhů odpadů, které jsou specifikovány v níže uvedené tabulce. Kód odpadu Druh odpadu Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem papírové a lepenkové obaly (zbytky obalů od technologie součástek atp.) Kategorie odpadu Množství (t) Pravděpodobný způsob nakládání N 0,02 O případná část předchozího O 0, Plastové obaly O 0, Dřevěné obaly O 0, Beton O Cihly O Směsi betonu, cihel,tašek a keramických výrobků neuvedené pod č skladování v neprop. nádobě v uzavřené místnosti, pak odstraňovány odbornou firmou skladování v neprop. nádobě v uzavřené místnosti, pak odstraňovány odbornou firmou ukládání na staveništní meziskládce, dále odvoz k recyklaci nebo k jinému využití nebo na povolenou skládku, nebo průběžný odvoz O 0,002 prodej do sběr.surovin O 50 Předání oprávněné osobě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukončení stavby Odvoz k jinému využití nebo předání oprávněné osobě Předání oprávněné osobě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukončení stavby Předání oprávněné osobě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukončení stavby Předání oprávněné osobě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukončení stavby Ing. Petr Pantoflíček 30 Oldřich Poláček

31 Kód odpadu Druh odpadu Kategorie odpadu Dřevo O 0, Sklo O 0, Plast O 0,01 Množství (t) Pravděpodobný způsob nakládání Odvoz k jinému využití nebo předání oprávněné osobě Předání oprávněné osobě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukončení stavby Předání oprávněné osobě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukončení stavby Železo a ocel O 5 prodej do sběr.surovin Kabely neuvedené pod (neobsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky) Zemina a kamení neuvedené pod číslem (neobsahující nebezpečné látky) Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem (neobsahující nebezpečné látky) O 0,1 O O 300 případná část předchozího Předání oprávněné osobě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukončení stavby částečně využití při konečných terénních úpravách areálu, částečně odvoz na skládku nebo odvoz k jinému využití částečné využití při ter. úpravách areálu, částečně odvoz na skládku nebo odvoz k jinému využití B.III.3.2. Odpady vznikající při provozu Při údržbě a opravách vyhrnovacích lopat a čerpadel na kejdu bude vznikat určité množství odpadu - Syntetické motorové, převodové a mazací oleje (k.č N) a odpad - Olejové filtry (k.č N) který musí provozovatel odděleně shromažďovat a pravidelně předávat oprávněné osobě. Dalším odpadem vznikajícím provozem stájí jsou plastové obaly od dezinfekčních prostředků používaných k dezinfekci dojícího zařízení a stájových prostor. Tento N odpad se nazývá agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky, v katalogu mají kód a vzniká v množství cca 50 kg. Obaly od použitých veterinárních léčiv - název druhu odpadu - Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem , kód , kterých bude cca 50 kg za rok. Tyto odpady je možno také zařadit pod kat. č. skupiny 15 odpadní obaly.provozovatel musí zajistit jejich odstranění oprávněnou osobou. Vzniká také odpad ze znehodnocených zářivek k.č , N - Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť v odhadovaném množství cca 5 kg/rok. Investor je povinen do doby odvozu zabezpečit uskladnění nebezpečných odpadů do odpovídajících nádob a opatřit je identifikačními listy nebezpečných odpadů. Vedle těchto hlavních odpadů vznikají v celém areálu v menším množství uliční smetky č , kategorie O, vznikající při čištění komunikací a směsný komunální odpad (k.č O). Z hlediska nakládání s odpadem po jeho vzniku a jeho likvidace je řešena smluvně v návaznosti na systém odvozu komunálního odpadu v obci. Ing. Petr Pantoflíček 31 Oldřich Poláček

32 Souhrn předpokládaných odpadů, vznikajících během provozu stájí, lze prezentovat v následující tabulce: Kód odpadu Druh odpadu Kategorie odpadu Množství (t) Pravděpodobný způsob nakládání * agrochemické odpady obsahující oddělené shromažďování, N 0,05 nebezpečné látky předání oprávněné osobě Syntetické motorové, převodové a mazací oddělené shromažďování, * N 0,1 oleje předání oprávněné osobě Plastové obaly O 0,05 Předání oprávněné osobě Směsné obaly O 0,05 Předání oprávněné osobě oddělené shromažďování, * Olejové filtry N 0,005 předání oprávněné osobě * Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod oddělené shromažďování, N 0,05 číslem předání oprávněné osobě * Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N 0,005 oddělené shromažďování, předání oprávněné osobě Biologicky rozložitelný odpad O 5 odvoz na hnojiště ke kompostování uliční smetky O 0,5 Předání oprávněné osobě třídění, odvoz v návaznosti na směsný komunální odpad O 0,5 svoz v obci Mimo zákon o odpadech vznikají některé důležité vedlejší produkty zejména kejda z provozu bezstelivových stájí (pojednáno v předchozí části) a hnůj skotu, produkovaný v sekci mléčných telat chovaných v boudách se slamnatou technologií. Jeho vyčíslení bude provedeno v této kapitole. I když tyto vedlejší produkty živočišné výroby úmyslně neřadím mezi odpady, bylo by možné jim přidělit kat. číslo (pokud by je provozovatel prohlásil za odpad a chtěl se jich zbavit jako odpadu). Ze zemědělského (zejména agronomicko-pedologického) hlediska nelze hnůj považovat za odpad, ale za cenné organické hnojivo, bez kterého nelze dosáhnout optimální struktury půdy ani vyhovující půdní úrodnosti. Pro zemědělský podnik hospodařící na půdě nejsou tyto produkty odpadem, ale je s nimi nakládáno v souladu se zákonem č. 156/98 Sb., o hnojivech. V posuzovaném středisku je v navrhovaném stavu očekávána následující produkce hnoje: Číslo stáje Navrhovaný stav Stáj Ustájení Kategorie Kapacita Počet VDJ Produkce hnoje 1 DJ/rok (t) Roční produkce hnoje (t) 3 Teletník stelivové telata mléč. výživa 34 5,1 13,9 70,9 Hnůj bude skladován na polním hnojišti mimo areál, přičemž jeho "likvidace" - lépe řečeno využití - bude prováděna rozvozem a na vybraných pozemcích podle schváleného plánu rozvozu. V praxi se počítá s přímou aplikací na pozemky přibližně 2 x do roka. V průběhu roku běžně dochází k úhynu chovaných zvířat. I když zákon č. 185/2001 Sb., v 2 odst. 1 písm. f, ze své působnosti výslovně vylučuje nakládání s uhynulými těly zvířat a odkazuje je na zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, je podle názoru zpracovatele dokumentace tímto materiálem nutné obecně zacházet jako s odpadem s nebezpečnými vlastnostmi. Ing. Petr Pantoflíček 32 Oldřich Poláček

33 V daném případě, při těchto technologiích ustájení a dobrých zoohygienických podmínkách, lze uvažovat poměrně nízké procento úhynu. A to u dojnic cca 1 %, to znamená, že ročně může dojít k úhynu cca 3 ks zvířat o průměrné váze 500 kg, tedy celkem 1500 kg, U telat v odchovu uvažujeme cca s 3 procentním úhynem. To představuje asi 10 kusů telat o váze 50 kg. Jejich dočasné uskladnění bude prováděno v kafilerním boxu střediska. Investor musí zajistit jeho správný technický stav (především trvalé zabezpečení proti kontaminaci dešťových vod v běžném provozu) a odvoz kadaverů k likvidaci do nejbližšího asanačního ústavu. Odvoz by měl být, po dohodě s VAÚ, okamžitý po telefonickém nahlášení úhynu. B.III.3.3. Odpady, které by mohly vzniknout při havárii V rámci provozu posuzovaného areálu by mohlo k dané situaci vzniku odpadů při havárii dojít např. při havárii jímky na kejdu, kdy by mohlo dojít teoreticky k úniku uskladněných látek do okolního terénu. Z tohoto důvodu je nutné, aby skladovací prostory byly řešeny v souladu s požadavky zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 308/2000 Sb., resp. prováděcí vyhl. č. 476/2000 Sb., O skladování a způsobu používání hnojiv a pravidelně kontrolován jejich technický stav v intervalech daných zákonnými předpisy. Množství vyprodukované kejdy a hnoje je uvedeno v předchozích kapitolách. Další odpad, který by mohl v případě havárie vzniknout, jsou úniky paliv či mazadel z prostředků mechanizace, včetně kogeneračních jednotek, při jejich poruchách nebo haváriích. Mohl by tak vznikat N odpad k.č , příp , nebo vše různé odpadní oleje pro spalovací motory a převodovky, případně odpad zeminy znečištěné ropnými látkami ( * - Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky). Tyto druhy odpadů je nutné likvidovat podle příslušných předpisů odpadového hospodářství ve vazbě na ochranu vod před znečištěním ropnými látkami, ve vztahu k opatřením, rozpracovaným v havarijním řádu farmy. Především je nutné únikům těchto látek předcházet a to především dobrým technickým stavem mechanizace a dodržováním dopravních předpisů. Kvantitativní úvahy nejsou uváděny, neboť je nelze odhadnout. Nelze zcela opomenout málo pravděpodobnou možnost likvidace zvířat z důvodu nakažení chovu nějakou nebezpečnou nákazou. Pak by se jednalo o manipulaci s kadavery zvířat, které jak je již uvedeno výše řeší zákon o veterinární péči. Poslední uvažovaný typ havárie je možný požár objektů. Zde by potom největší objem odpadů představovala stavební suť - Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly , a (k.č O), případně s určitým podílem odpadu - Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky směsný stavební odpad (k.č * - N). B.III.4. Hluk, vibrace, záření Výstavba Průběh výstavby bude představovat časově omezené a občasné zvýšení hladiny hluku a vibrací v okolí staveniště v důsledku použití stavební mechanizace a dopravních prostředků. Dalším možným zdrojem vibrací budou některé stavební práce jako je dusání a vibrování při betonáži. Ing. Petr Pantoflíček 33 Oldřich Poláček

34 Vzhledem k druhu výstavby a vzdálenosti staveniště se za předpokladu, že výstavba bude probíhat pouze v pracovní dny neočekává, že budou překročeny povolené hodnoty u nejbližších obytných objektů. Provoz Hygienické požadavky na úroveň akustické situace ve venkovním prostředí jsou obsaženy v díle 6, 30, 31, 32, 33 a 34 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Prováděcím právním předpisem tohoto zákona je Nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které stanoví hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích a v mimopracovním prostředí (ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru). Venkovním prostorem se dle vládního nařízení č. 148/2006 Sb. rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, komunikací, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a stavby pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku L den = 50 db (pro noční dobu pak L noc = 40 db) a korekcí podle přílohy č. 6. V okolí komunikací pak lze akceptovat hodnoty 55 db, resp. 45 db. Z provozního hlediska lze pouze konstatovat, že příspěvek dopravy spojené s provozem posuzované farmy dojnic není významný a dopravní zatížení spojené s provozem areálu živočišné výroby by mělo být prakticky stejné. Větrání stájí bude zajišťováno přirozeným prouděním vzduchu střešními a bočními štěrbinami. Navržené strojně technologické zařízení (dojení a chlazení mléka, odkliz a čerpání kejdy) nepřekračuje povolenou hlučnost a je v dostatečné vzdálenosti od zástavby). Z tohoto hlediska nebude ve stájích docházet k vytváření nadměrného hluku ani vibrací a tyto se v provozu vlastních stájích nebudou vyskytovat. Prostor, kde lze očekávat zvýšenou hladinu akustického tlaku, bude omezen na vlastní areál střediska živočišné výroby. V tomto areálu se nenachází žádný venkovní prostor, ve smyslu nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Stáje jsou v tomto smyslu umístěny v dostatečné vzdálenosti od nejbližší obytné zástavby a tak je zcela vyloučeno negativní ovlivnění nejbližší obytné zástavby a jejich venkovních prostor hlukem z provozu stájí. Útlum akustického tlaku ve venkovním prostoru je vzhledem k vzdálenosti a překážkám v šíření hluku (střechy budov, zeleň, povrch terénu) dostatečný a tak lze s jistotou očekávat na hranicích areálu, splnění výše uvedených hodnot nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve venkovním prostoru L Aeq = 50 db resp. 40 db pro noční dobu. Stejně tak se ve stájích nevyskytuje žádný zdroj radioaktivního ani elektromagnetického záření. B.II. 5. Riziko havárie Základní rizika, ke kterým by mohlo v rámci provozu areálu chovu dojnic dojít jsou představována především možnou netěsností stájových podlah a skladovacích prostor na kejdu, kdy by mohlo dojít teoreticky k úniku uskladněných látek do okolního terénu. Z tohoto důvodu je nutné, aby skladovací prostory byly řešeny v souladu s požadavky zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 308/2000 Sb., resp. prováděcí vyhl. č. 476/2000 Sb., O skladování a způsobu používání hnojiv a vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Ing. Petr Pantoflíček 34 Oldřich Poláček

35 Provozovatel musí mít k dispozici zápisy o zkouškách vodotěsnosti skladovacích nádrží a celé splaškové kanalizace, provedené podle ČSN Jímky nesmí podle výsledku třech předepsaných zkoušek vykazovat žádný únik vody. Dále tyto prostory musí být vybaveny kontrolním systémem monitorujícím případné netěsnosti a únik skladovaných látek. Nelze zcela opomenout málo pravděpodobnou možnost likvidace zvířat z důvodu nakažení chovu nějakou nebezpečnou nákazou. Pak by se jednalo o manipulaci s kadavery zvířat, které jak je již uvedeno výše řeší zákon o veterinární péči. Poslední uvažovaný typ havárie je možný požár objektů. Zde by potom největší objem odpadů představovala stavební suť - Směsné stavební a demoliční odpady. Dopady případných havárií se s největší pravděpodobností projevily pouze v nejbližším okolí ohniska, možné dopady jsou relativně málo nebezpečné. Nejúčinnější prevencí se z tohoto pohledu jeví naprostá technologická kázeň, pravidelné kontroly technického stavu jednotlivých zařízení a poučení odpovědných pracovníků. C.ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje Zájmové území výstavby je stávající zemědělský areál provozovatele na jižním okraji sídelního útvaru Hole, který je místní částí obce Svrkyně. Areál je situován samostatně mimo souvisle zastavěnou část obce, neboť se jednalo o samostatnou zemědělskou farmu. V blízkosti je pouze jedem obytný objekt, který není ve vlastnictví oznamovatele. Zemědělský areál je dle schváleného územního plánu obce Svrkyně z roku 2004 veden jako zóna zemědělské výroby, tzn. pro zemědělskou výrobu přípustná s tím, že se počítá s dalším provozem areálu. Pouze část nové stáje zasahuje mimo tuto plochu do dosud neurbanizovaného území. Prioritním využitím území přímého staveniště oznamovaného záměru je tedy zemědělská výroba. Je navrhována modernizace a zkapacitnění chovu dojnic skotu výstavbou nové produkční stáje, z velké části na místě stávajícího objektu a rekonstrukcí stávající stáje pro dojnice s přechodem chovu na bezstelivové ustájení. Prioritou trvale udržitelného využití území je dále soulad zemědělské výroby-chovu hospodářských zvířat s požadavky ochrany životního prostředí a jeho složek, včetně zajištění okolního území před úniky kontaminovaných dešťových vod z areálu, zajištění všech tekutých statkových hnojiv, dostatečného větrání a optimálních zoohygienických podmínek chovu, s dopadem do minimalizace pachových emisí do okolí. Trvalá udržitelnost je rovněž dána dostatečnou pozemkovou kapacitou pro aplikaci vedlejších organických produktů s ohledem na povrchové a podzemní vody, polohu významných krajinných prvků a skladebných prvků ÚSES a na polohu obytné zástavby jednotlivých sídelních útvarů. Ing. Petr Pantoflíček 35 Oldřich Poláček

36 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Ve vlastním zájmovém území výstavby se takové prvky a zdroje nenacházejí, jelikož výstavba a rekonstrukce stájí pro dojnice s přechodem na bezstelivové ustájení a změny kapacity některých stájí jsou realizovány ve stávajícím zemědělském areálu (i když částečně zasahují do dosud neurbanizovaných pozemků). S ohledem na omezenou míru dochování strukturních prvků krajiny i přes značnou míru scelení pozemků v okolí obce, za předpokladu respektování polohy strukturních prvků při aplikací vedlejších organických produktů, není nutno předpokládat přímé ohrožení určujících strukturních prvků krajiny oznamovaným záměrem. V současné době již nejsou předpokládány hydrotechnické úpravy pozemků za účelem zvýšení produkčního potenciálu krajiny a zlepšení fyzikálně chemických parametrů zemědělské půdy, žádoucí je, naopak, určitá revitalizace území. Určité ohrožení nivních ekosystémů nebo stanovišť povrchových vod by bylo možno uvažovat pouze při technologické nekázni při aplikaci vedlejších organických produktů v nevhodných obdobích, případě kumulací organické zátěže při opakované aplikaci na stejné pozemky. To by bylo nutno pokládat za nerespektování doporučených metodických postupů pro uvedený druh činnosti. V kontaktu s posuzovaným územím se nenacházejí ložiska surovin a nejsou dotčeny zájmy chráněné zákonem č. 44/1988 Sb., v platném znění (horní zákon). c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty Územní systém ekologické stability krajiny Zájmové území střediska, resp. výstavba a rekonstrukce stávajících stájí pro dojnice s přechodem na bezstelivové ustájení, nekoliduje se skladebnými prvky ÚSES (biocentra, biokoridory), vymezenými pro sídelní útvar Hole a nejbližší okolí. Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) je dle 3 písm. a) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální ÚSES. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se mají podílet vlastníci pozemků, obce i stát. Dokumentaci ÚSES lze pro účely rozdělit na generel, územně technické podklady (ÚTP), plány a projekty. Generel ÚSES je odvětvový generel závazný jen pro orgány ochrany přírody. Účelem generelu je především příprava podkladů pro tvorbu plánů a projektů ÚSES. Územně technický podklad (ÚTP) slouží zejména pro zpracování územně plánovací dokumentace. Plán ÚSES je materiál obsahující mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů, tabulkovou a popisovou část a návrh rámcových opatření k zachování a zlepšení ÚSES. Projekt ÚSES zabezpečuje realizační proces určité skladebné části ÚSES k cílovému funkčnímu stavu. Řešené území se nenachází v žádné kolizi s nadregionálními a regionálními systémy ekologické stability České republiky (ÚTP NR-R ÚSES ČR). Zpracovatelé ÚSES nenavrhli v blízkosti zájmového území žádné biocentrum nebo biokoridor místního nebo regionálního významu. V blízkosti areálu farmy se nenacházejí ani některé interakční prvky, které jsou součástí tzv. kostry systému ekologické stability. Pro širší vztahy s řešeným územím vyplývají pro řešené území následující stanovené prvky ÚSES: Ing. Petr Pantoflíček 36 Oldřich Poláček

37 RK 1140 údolí Zákolanského potoka funkční biokoridor se nachází v údolí potoka cca 0,6 km od zájmového území. RBC 2 údolní společenství Zákolanského potoka funkční biocentrum Čížovicemi a rybníkem v Okoři mezi Malými Vodohospodářská ochranná pásma Zemědělský areál na jižním okraji sídelního útvaru Hole se nenachází v ochranném pásmu žádného vodního zdroje. Zvláště chráněná území Lokalita výstavby se nenachází na území žádné z kategorií maloplošně chráněných území přírody (dle zák. 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny). Nejblíže se nachází (cca 1 km severozápadně) přírodní památka Kovářské stráně. Tvoří ji dvě uměle vytvořené terasy a přilehlé meze o výměře téměř 2 ha. Předmětem ochrany jsou suchomilná společenstva výslunných travnatých a křovinatých stráních. Z pohledu systému NATURA 2000 ve smyslu jeho platného vymezení pro ČR zákonem č. 218/2004 Sb. není v řešeném území navrhována žádná ptačí oblast ve smyslu 45 e) zákona. Rovněž se v řešeném území nenachází žádná evropsky významná lokalita ve smyslu 45 a) až c) zák. č. 218/2004 Sb., která by byla zahrnuta do národního seznamu těchto lokalit podle 45a zákona a nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Nejblíže se nachází EKVL - CZ Zákolanský potok, západně od areálu. Území přírodních parků Areál se nachází na severním okraji přírodního parku Okolí Okoře, jehož hranice prochází mezi areálem a vlastním sídelním útvarem Hole. Park byl vyhlášen nařízením Okresního úřadu Praha-západ v roce 1997 a nařízením Okresního úřadu Kladno v roce Osou přírodního parku je Zákolanský potok, k němuž se sklánějí skalnaté stráně hostící vzácnou teplomilnou květenu. Rozloha činí ha. Nachází se v Řipském bioregionu. Reliéf utváří zvlněná plošina až pahorkatina. Název parku je odvozen od zříceniny hradu Okoř. Ráz krajiny udává mírně zvlněná Kladenská tabule zpestřená mělkým údolím Zákolanského potoka. Geologický podklad tvoří opuková tabule, území je součástí české křídové pánve. Jedná se o dlouhodobě osidlovanou oblast, která byla značně přetvořena člověkem. Významné krajinné prvky Zájmové území oznamovaného záměru není v kolizi s žádnými významnými krajinnými prvky dle 3 a ani s VKP registrovanými podle 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V těsném sousedství areálu (na jeho západní straně je VKP, kterým je lesní porost na svahu Zákolanského potoka. I když nová stáj částečně zasahuje i do pozemků, které jsou vedeny jako pozemky určené k plnění funkcí lesa, není zde ve skutečnosti lesní porost. Území historického, kulturního nebo archeologického významu V možném dosahu vlivů posuzovaného areálu chovu dojnic se nenachází žádné významné architektonické či historické památky ani archeologická naleziště, které by mohly být provozem areálu a jeho vlivy dotčeny, nicméně obec Svrkyně je územím s archeologickými nálezy ve smyslu 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Ing. Petr Pantoflíček 37 Oldřich Poláček

38 Území hustě zalidněná Sídelní útvar Hole je místní částí obce Svrkyně. Obec Svrkyně se nachází cca 6 km severně od okraje Prahy v okrese Praha - západ. První zmínka o obci je z roku Obec leží v nadmořské výšce 295 m. Rozloha správního území je celkem 590 ha. V obci je celkem 290 obyvatel a měl do devadesátých let trvale klesající tendenci, takže z původních 367 obyvatel v roce 1869, se jejich počet ustálil na stávajících cca 290 obyvatel. (r , , ). Průměrný věk obyvatel je 37,1 roku a podíl žen 52,4 %.. Obyvatelstvo žije převážně (z 94 %) na katastrálním území Svrkyně, na katastrálním území osady Hole, která je součástí obce, žije dnes 13 obyvatel (v roce 1991 to bylo 9 obyvatel). C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Úvodem této části oznámení je možno konstatovat, že významnější ovlivnění vlastní stavbou nelze předpokládat mimo areál zájmového zemědělského střediska. Pro území, dotčeném aplikací vedlejších organických produktů, je možno uvažovat pouze vlivy, vznikající při případné technologické nekázni. Pokud je s těmito produkty nakládáno v souladu s metodickými doporučeními pro jejich rozvoz a aplikaci (zejména období aplikace, rychlé zapravení do půdy, vyloučení některých rizikových pozemků z aplikace atp.), nelze ani pro zprostředkované vlivy předpokládat jakoukoli zvýšenou míru nepříznivosti či významnosti vlivu. V dalším textu jsou proto uvedeny jen základní charakteristiky širšího zájmového území s důrazem na areál střediska. C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu C Klimatické poměry Podle mapy klimatických oblastí ČSR (Geografický ústav ČSAV Brno, 1975), celé území náleží do klimatického regionu T2 - Teplý suchý, který má tyto klimatické charakteristiky: Počet letních dnů (max. teplota od 25 o C) Počet dnů s průměrnou teplotou 10 o C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu -2 až -3 o C Průměrná teplota v dubnu 8 až 9 o C Průměrná teplota v červenci 18 až 19 o C Průměrná teplota v říjnu 8 až 9 o C Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období mm Srážkový úhrn v zimním období mm Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet dní zamračených Ing. Petr Pantoflíček 38 Oldřich Poláček

39 Počet dní jasných Území tedy náleží ke klimatické oblasti vyznačující se dlouhým, teplým a suchým létem, teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. C Stav znečištění ovzduší Pro stanovení imisních koncentrací v pozadí jsou standardně používány výsledky měření na imisních stanicích. V zájmové oblasti však imisní stanice umístěna není, pro stanovení pozadí jsou lze použít výsledky měření na nejbližší stanici Veltrusy. Dalším zdrojem pozaďových imisních koncentrací jsou výsledky modelování v Generální rozptylové studii Středočeského kraje. Z těchto podkladů je možno přibližně odhadnout imisní koncentrace v zájmové oblasti: Oxid dusičitý NO 2 - maximální hodinová koncentrace 100 µg/m 3 -průměrná roční koncentrace <25 µg/m 3 Suspendované částice PM10 -nejvyšší denní koncentrace 50 µg/m 3 -průměrná roční koncentrace 25 µg/m 3 Amoniak -průměrná roční koncentrace 9 µg/m 3 Území pod správou stavebního úřadu Velké Přílepy, do jehož správního obvodu zájmová lokalita spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 2/2009 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s odůvodněním překročení imisního limitu denního pro PM10 na 8,5 % území. Jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku Vlastní stáje chovu zvířat přispívají k znečištění ovzduší pouze produkcí pachových látek (osmogenů), které jsou vyhodnoceny v návrhu ochranného pásma chovu zvířat a produkcí amoniaku, která je vyhodnocena v jiné v kapitole B.III.1 a v rozptylové studii imisních koncentrací amoniaku. Pro případy výstavby nových zdrojů znečišťujících ovzduší, popř. jejich provozování platí pro jednotlivé investory nebo provozovatele ze zákona povinnost (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování) si vyžádat souhlas orgánu ochrany ovzduší. C.2.2. Základní charakteristiky vod C Povrchová voda Z hydrologického hlediska je záměr umístěn do zájmového území, jehož dominantní osu představuje řeka Vltava, protékající východní částí od jihu k severu. Většina ostatních toků směřuje k tomuto hlavnímu toku. Jedná se o další vodoteče Turský potok, Podmoráňský potok a Zákolanský potok, protékající k.ú.hole. Zákolanský potok pramení jihovýchodně od Kladna u obce Pletený Újezd v nadmořské výšce 419 m n.m. Po soutok se Sulovickým potokem je na mapách označován jako potok Dolanský, v okolí Okoře také jako Okořský či Mlýnský. Jeho nejbližším sběrným územím je okolí obcí Hostouň, Středokluky, Makrotřasy a Velké a Malé Čičovice. Sběrné území je značně využívané zemědělskou velkovýrobou a je tedy předpoklad vysoké eutrofizace vod, které Zákolanský potok sbírá. Plocha povodí tohoto potoka činí 173,35 km 2 a délka toku je 24,5 km. V bezprostřední blízkosti areálu se žádná vodoteč nenachází. Není zde ani žádné pásmo hygienické ochrany vodního zdroje. Ing. Petr Pantoflíček 39 Oldřich Poláček

40 C Podzemní voda Hydrogeologicky náleží oblast hodnoceného území umístění záměru k rajonu proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy, který je zde budován horninami proterozoického stáří. Jsou zde vyvinuty dva základní zvodnělé obzory. Spodní puklinový obzor vyvinutý v hlubokých skalních puklinách a občasný mělký obzor vyvinutý v zóně povrchového zvětrání nad přechodem do čerstvé horniny. C.2.3. Základní charakteristiky půd a geofaktorů C Základní pedologické údaje V půdně interpretační mapě jsou zemědělsky využívané půdy v 9ti stupňové škále potenciální produktivity půd, řazeny na místo, (tj. vysoký a vyšší produkční potenciál zemědělských půd). Pro lesní půdy existuje 6ti stupňová škála, ve které lesní půda v sevřené části údolí, zaujímá 5. místo (tj. nízký produkční potenciál lesních půd). Lesy na stráních jsou na půdě ohodnocené 2. stupněm (tj. nadprůměrný produkční potenciál lesních půd). Při hodnocení potenciální odolnosti proti účinkům kyselých srážek a spadů, byla převážná část půd v hodnoceném území uznána jako půdy středně odolné (3. stupeň z 5ti stupňové škály). Území je silně ohroženo vodní erozí, jejíž účinky jsou, zvláště na příkřejších svazích zemědělské i lesní půdy, znatelné (Půdně interpretační mapa vydaná Českým geologickým ústavem, 1995, měřítko 1 : , list Kladno). Podle Atlasu životního prostředí (Geografický ústav ČSAV Brno, 1992, měřítko 1 : , mapa limitních přírodních faktorů) je hodnocené území v oblasti tzv. "eolického hazardu", tedy v oblasti postižené deflací (odvátím částic hornin větrem). V okolí střediska se vyskytují především tyto typy hlavních půdních jednotek (HPJ): HPJ 26: Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách; středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až převlhčením HPJ 37: Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) HPJ 56: Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry C Základní geologické a geomorfologické údaje Geologické a geomorfologické poměry Hodnocené území se nachází v geomorfologickém celku Pražská plošina, jejíž reliéf je charakteristický geomorfologickou jednotvárností. Výchozím geomorfologickým tvarem v Pražské plošině je parovinný reliéf, představující denudací sníženou úroveň středočeské paleogenní paroviny. Turská plošina nacházející se v oblasti mezi Zákolanským potokem a Vltavou na sever od Tuchoměřic a Horoměřic, leží převážně na horninách svrchního proterozoika ve výši mírně nad 300 m n.m. a její povrch je zpestřen buližníkovými suky, jimž na sledovaném Ing. Petr Pantoflíček 40 Oldřich Poláček

41 území dominují Horka a Pobíb. Reliéf Turské plošiny se sklání mírně k severovýchodu z uvedených 300 m na 240 až 260 m n.m. Z regionálně geologického hlediska tvoří platformní základ dané oblasti horniny náležící jednotce barrandienského proterozoika středočeské oblasti. C.2.4. Základní charakteristiky přírodních poměrů staveniště a okolí C Fauna a flora Zájmové území leží v oblasti původního výskytu Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi Carpinetum). Oblasti původního výskytu společenstva Černýšová dubohabřina byly plošně nejrozšířenějším společenstvem dubohabřin v České republice a jako jedno z center je potenciálního rozšíření lze předpokládat odpovídající stanoviště Mostecké pánve. Vyskytuje se ve výškách (200) m n.m. Představuje klimaxovou vegetaci planárního až subplanárního stupně naší republiky s optimem výskytu ve stupni kolinním. Představuje jednotku značné ekologické variability. Osidluje různé tvary reliéfu nížinné roviny, různě orientované svahy i mírné terénní deprese, půdy vznikající zvětráváním různých geologických substrátů od kyselých hornin krystalinika po krystalické vápence, svahoviny, spraše nebo aluviální náplavy. Ve stromovém patře převládal dominantní dub zimní Quercus petraea a habr obecný Carpinus betulus s častou příměsí lípy srdčité Tilia cordata, na vlhčích stanovištích lípy velkolisté T. platyphylos), dubu letního Quercus robur a stanovištně náročnějších listnáčů: jasan ztepilý Fraxinus exelsior, javor klen Acer pseudoplatanus, javor mléč A. platanoides, třešeň Cerasum avium. Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk lesní Fagus sylvatica a jedle Abies alba. Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus a niger, Melampyrum nemorosum, Viola reichenbachiana aj.) a méně často trávy (Festuca heterophyla, Poa nemoralis). Tato společenstva jsou v současné době plošně velmi omezená vlivem odlesnění, následné zemědělské činnosti i intenzivní zástavby. Postupné odlesňování (od neolitu) zasáhlo nejcitelněji rovinné polohy a mírné svahy. Tato společenstva ustupují lidské činnosti zvláště převodem na jehličnaté kultury. Z biogeografického hlediska je hodnocené území součástí provincie středoevropských listnatých lesů, subprovincie hercynské. Zájmové území záměru se nachází v přechodné nereprezentativní zóně bioregionu 1.2 Řipský bioregion. Vlastním staveništěm je nevyhovující hospodářský objekt v areálu a plochy bezprostředně na něj navazující. Pokud se týká volných ploch vlastního střediska lze je shledat jako charakteristická společenstva pro zemědělské areály v okolí objektů chovů hospodářských zvířat, případně pro okolí pomocných objektů živočišné výroby včetně zařízení pro shromažďování vedlejších organických produktů živočišné výroby. Na většině ploch proto převládají společenstva s převahou nitrofilních a ruderálních druhů. Stanovištně na nezpevněných plochách převládají ruderalizované bylinotravní porosty, místy s charakterem ruderálů na eutrofních stanovištích, s dominancí běžných druhů (kopřiva dvoudomá, šťovík tupolistý, merlíky, jetel bílý, pelyněk černobýl, hluchavka bílá, kostival lékařský, heřmánkovec přímořský, srha říznačka, kostřava červená aj.); přírodě blízké poměry na bylinotravních porostech se v areálu nevyskytují. Do vlastního staveniště nezasahují lesní porosty. Pozemky parc. č. 192 a 194, které jsou katastru nemovitostí vedeny jako lesní pozemky, nejsou ve skutečnosti k těmto účelům využívány a v současné době jsou využity jako zahrada s intenzivně sečenou travnatou plochou. Ing. Petr Pantoflíček 41 Oldřich Poláček

42 Na vlastním staveništi se nenacházejí žádné vzrostlé dřeviny, které by musely být pokáceny. Tyto se nacházejí především v prostoru mezi obytnou zástavbou a střediskem. Pokud se týká fauny nejbližšího okolí, lze v území očekávat druhy vázané na intenzivní agrocenózy, případně bylinné ruderální a synantropní druhy, vázané na blízkost sídel či objektů zemědělské výroby. Na lokalitě předpokládat z entomologického hlediska výskyt běžných fytofágních ev. oligofágních a polyfágních druhů, vázaných na pěstované plodiny a zemědělsky využívanou půdu (jedná se především o mšice, třásněnky, ploštice, střevlíci, drabčíci ). Na ruderálních biotopech je druhová diverzita pestřejší, ale i zde se jedná o druhy běžně rozšířené. Z pohledu výskytu obratlovců je možno předpokládat běžnou druhovou diverzitu - hraboš polní, zajíc evropský, krtek evropský, myš domácí, potkan obecný, vrabec domácí, konipas bílý, rehek domácí, strnad obecný, stehlík obecný, kos černý, sýkora koňadra, pěnkava obecná, hrdlička zahradní, straka, špaček, vlaštovka obecná, bažant obecný. Z uvedených důvodu není předpokládána přítomnost vzácných či chráněných druhů živočichů a rostlin. Protože nejde o realizaci záměru ve volné krajině, který by předpokládal zásah do mimolesních dřevinných formací nebo do ploch stanovištně rozmanitých ekosystémů s dopady na druhovou rozmanitost území, není nutno zatímní podklady doplňovat z hlediska možných odhadů následných vlivů záměru na biotu. Zájmové území pro vlastní výstavbu nepředstavuje plochy pro možný trvalý výskyt reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných druhů živočichů ve smyslu vyhl. č. 395/1992 Sb. C Krajina, krajinný ráz Krajina hodnoceného území je z širšího hlediska součástí Pražské aglomerace. Nejvyšším bodem v lokalitě je Ers 345 m n.m., nejnižším je údolí Zákolanského potoka ústícího do Vltavy. Z hlediska vegetačních poměrů je tato oblast dlouhodobě a poměrně intenzivně hospodářsky využívaná. Krajina zde byla narušována od dob středověku antropickými zásahy. Dle mapy vegetačních poměrů náleží sledované území k vegetačnímu stupni bukovo-dubovému a dubohabrovému. C.2.5. Základní charakteristiky dalších aspektů životního a přírodního prostředí C Zástavba, památkově chráněné objekty První zmínka o obci je z roku V části Hole jde o území s charakteristickou venkovskou zástavbou původních statků a urbanisticky cenných prostorů historické zástavby v celé ulici včetně kapličky a celé území je vymezeno jako urbanisticky hodnotné. V katastrálním území Hole je registrována nemovitá kulturní památka mohylové pohřebiště v lese. C Oblasti surovinových zdrojů Území nemá zásoby nerostných surovin. C Jiné charakteristiky životního prostředí Podle odvozené mapy radonového rizika, kterou zpracoval Český geologický ústav pro všechny regiony České republiky v měřítku 1 : a která hodnotí radonové riziko ve třech stupních, leží posuzovaná lokalita v oblasti se středním radonovým rizikem. Ing. Petr Pantoflíček 42 Oldřich Poláček

43 C Vztah k územně plánovací dokumentaci Zájmové území výstavby je využito jako součást stávajícího zemědělského areálu oznamovatele na jižním okraji sídelního útvaru Hole, který je částí obce Svrkyně, mimo vlastní zastavěnou část obce. Zemědělský areál je územním plánem obce veden jako zóna zemědělskávýrobní, tzn. pro zemědělskou výrobu přípustná. Navrhovaná stavba nové produkční stáje ovšem z části zasahuje mimo toto území a tak se z části jedná i o stavbu v nezastavěném území, na plochách pro zahrady, sady, louky a trvalé travní porosty. Pro tyto plochy (nezastavěné území) je přípustné využití i pro stavby sloužící zemědělství ( 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. - Stavebního zákona, v platném znění). D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických faktorů D.I.1.1. Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby Negativní ovlivnění obyvatel sídelního útvaru Hole v sousedství lokality během výstavby a rekonstrukce farmy (prašnost, hluk) je nevýznamné a časově omezené. Vzhledem k charakteru provozu a zejména větší vzdálenosti souvislé obytné zástavby obce od posuzované stavby než stanovuje vypočtené OP lze konstatovat, že vlivy a účinky stavby nebude obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby zasaženo. K dílčímu, ale nepříliš významnému, ovlivnění zápachem může docházet v období dlouhodobějších nepříznivých rozptylových podmínek u nejblíže situovaného objektu severozápadně od areálu. D.I.1.2. Narušení faktorů pohody Etapa výstavby: K narušení faktoru pohody obyvatel nejbližší obce může částečně docházet při provádění výstavby. Frekvence dopravy, s ohledem na odvoz a dovoz poměrně malého množství stavebních materiálů a konstrukcí ovšem bude poměrně nevýznamná. V průběhu stavebních prací lze krátkodobě očekávat zvýšené zatížení území hlukem ze stavebních strojů, zvláště při provádění zemních prací terénní úpravy, výkop základů, výkop stavební jámy pro podroštové prostory. Tyto činnosti jsou prováděny výhradně v denní době (od 06,00 hod do 22,00 hodin). Nepředpokládá se stavební činnost v noční době, ve dnech pracovního klidu a o svátcích. Významnější zatížení území stavební činností, neovlivní téměř vůbec hlučnost v chráněných zónách nejbližší obytné zástavby. Vzhledem k rozsahu stavby a ke krátkým Ing. Petr Pantoflíček 43 Oldřich Poláček

44 termínům výstavby nebude tento zdroj hluku pro posuzované území významným negativním jevem. Etapa provozu Narušení faktorů pohody trvajícím zápachem z chovů zvířat ve středisku je za výše diskutovaných podmínek zcela nepravděpodobné. Pachové emise směrem k nejbližší obytné zástavbě nelze ovšem zcela úplně vyloučit, a to zejména při velmi nepříznivých rozptylových podmínkách. V našem případě byl proveden výpočet ochranného pásma chovu, který se zabývá produkcí a šířením pachových látek do okolí střediska a to v závislosti na různých faktorech toto šíření ovlivňující (rychlost a směr větru, bariérové objekty, technologie chovu). Tato studie dokládá, že vlivem provozu navrhovaného záměru se rozptylová situace v okolí střediska nezhorší a ochranné pásmo nebude zasahovat ani nejbližší obytný dům severozápadně od střediska. Souvislá obytná zástavba obce severně od areálu nebude samozřejmě také zasažena. Navržená moderní vzdušná technologie chovu dojnic s automatickými vyhrnovacími lopatami na kejdu, uplatněná ve stájích je v tomto ohledu určující. Ochranné pásmo je dle metodiky kalkulováno na maximální kapacitu stájí. Obsazení stájí bývá v praxi vždy nižší. Pro aplikaci vedlejších organických produktů je možno konstatovat, že při technologické nekázni v rámci těchto agrotechnických operací v obdobích s větrnějším počasím, může být faktor pohody narušen aplikací na návětrné straně obcí na pozemky přiléhající k obytné zástavbě. Výrazné zmírnění takového vlivu je nutno řešit vhodnou organizací prací z hlediska vyhnojování pozemků v rámci plnění rozvozového plánu. V daném případě neexistuje možná obava, vznikající v této souvislosti u obyvatel z provozu ventilační techniky v nočních hodinách, neboť ve stájích bude využíváno přirozené výměny vzduchu bez použití ventilátorů. Hlučnost ventilátorů použitých pro chladící agregáty nádrží na mléko je minimální a vzdálenost od obytné zástavby dostatečná natolik, aby ani noční provoz ventilátorů neovlivňoval pohodu obyvatel. Vlivy na obyvatelstvo zprostředkovaně přes jednotlivé složky životního prostředí (voda, půda, ovzduší) se rovněž nepředpokládají a produkce amoniaku není natolik významná, aby za normálních rozptylových podmínek mohla ovlivnit pohodu v obci. D.I.1.3. Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky Etapa výstavby: Vlastní etapa výstavby nebude znamenat z hlediska emisí z dopravy v porovnání s dnešním stavem významné riziko, může znamenat pouze dočasné nepříliš významné zvýšení hlukové zátěže související se stavebními pracemi (nepravidelné, nepermanentní). Výstavba bude probíhat pouze v denních hodinách. Etapa provozu Teoreticky přicházejí v úvahu dva druhy ovlivnění zdravotního stavu - emise znečišťujících látek do ovzduší a akustická zátěž okolí provozované farmy. Z výstupů kapitol o výstupech do ovzduší vyplývá, že emise z liniových zdrojů je možno pokládat za zanedbatelné. Emise ze stájí jsou řešeny přirozeným odvětráním velmi vzdušných staveb, čímž dojde k odpovídajícímu naředění na koncentrace, které nedosahují emisních limitů a tudíž i z hlediska zdravotního rizika je není nutno pokládat za významné (s ohledem na vzdálenost a stupeň ředění za běžných rozptylových situací). Ing. Petr Pantoflíček 44 Oldřich Poláček

45 Při dodržování bezpečnostních a dalších legislativních předpisů nehrozí obyvatelům obce žádná zdravotní rizika. Amoniak je v ovzduší velmi nestálý a podléhá okamžitým chemickým přeměnám a nemůže tedy škodit jako plyn. Nejčastěji oxiduje na nitráty (NO 3 ) a také reaguje s vodními parami za vzniku hydroxidu amonného. Dále účinně reaguje se sloučeninami síry v ovzduší (především s aerosoly kys. sírové) za vzniku síranu amonného. Amoniak je hmotnostně lehčí než vzduch a tak vykazuje koncentrační spád směrem nahoru. Proto se jeho přízemní koncentrace mohou zvyšovat pouze při inverzi nebo nízkém tlaku vzduchu. Zmíněný vzestupný tok vzduchu je příčinou, že je amoniak vnímán více ve vyšších patrech obytné zástavby než v přízemí. Vlastní obsah amoniaku v ovzduší se rychle snižuje jednak v důsledku probíhajících chemických reakcí a jednak s rostoucí vzdáleností od místa jeho emise. Imisní koncentrace amoniaku v ovzduší nejsou v současné době řešeny žádným legislativním předpisem, neboť novelizací nařízení vlády č. 350/02 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování a hodnocení a řízení kvality ovzduší, byl zrušen imisní limit pro amoniak. Zde byla uvedena nejvyšší přípustná 24 hodinová imisní koncentrace amoniaku v ovzduší u obytné zástavby ve výši 100 µg/m 3. Od je účinná novela č. 429/2005 Sb. výše zmíněného NV, která imisní limit pro amoniak neuvádí. Výše uvedená hodnota imisního limitu není tedy závazná, je však možné ji posuzovat jako hodnotu, která dle dosavadních znalostí nevedla při dlouhodobé expozici k poškození zdraví. Vyhláška č.6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb stanovila limitní hodinovou koncentraci amoniaku 200 µg/m 3. Vzhledem ke kubatuře stájí a uplatněnému systému odvětrání, je předpoklad, že amoniak bude ze stájí emitován v koncentracích splňujících emisní limity. U nejbližší obytné zástavby by v navrhovaném stavu nemělo být dosahováno imisních limitů amoniaku. Tyto předpoklady potvrzuje zpracovaná rozptylová studie amoniaku. V tomto výpočtu provedeném pomocí závazné metodiky SYMOS 97 byl proveden výpočet příspěvků provozu všech stájí v areálu k imisní zátěži pro amoniak ve výpočtové mapové síti 225 výpočtových bodů. V rozptylové studii byly vybrány body, které reprezentují nejbližší obytný objekt v blízkosti areálu body č. 112,113 a dále body které reprezentují jižní okraj sídelního útvaru Hole - body č. 187, 188,189. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny vypočtené koncentrace v těchto bodech: Navrhovaný neredukovaný stav hodinové (µg.m -3 ) bod č. roční (µg.m -3 ) Navrhovaný redukovaný stav hodinové (µg.m -3 ) roční (µg.m -3 ) 112 1, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Vypočtené hodnoty jsou v obou vyhodnocovaných variantách uvedenými dříve platnými limity a to i při započtení imisního pozadí. hluboce pod výše Ing. Petr Pantoflíček 45 Oldřich Poláček

46 Na základě provedeného výpočtu příspěvků stájí pro chov dojnic a telat ve středisku k imisní zátěži amoniaku lze tedy konstatovat, že uvedený, dříve platný, imisní limit pro 24 hodinový průměr µg.m -3 nebude v případě navrhovaného stavu v nejbližší obytné zástavbě obce překročen. Celá rozptylová studie je uvedena v příloze oznámení Dalším aspektem z hlediska provozu posuzovaného záměru je problematika hlukové zátěže ze stacionárních zdrojů hluku a z dopravy. Za provozu nebudou v areálu instalovány žádné nové významnější stacionární zdroje hluku. Větrání stájí je přirozené stáje jsou lehké vzdušné konstrukce a proto nebude docházet ke vzniku nadměrné hlučnosti při ventilaci, která by mohla překročit povolené hodnoty u obytné zástavby obce. Stejně tak hlučnost dojení a chlazení mléka nepřekračuje u obytné zástavby povolené parametry 50 dba ve dne a 40 dba v noci technologie je umístěna uvnitř zděného objektu a objekt je od obytné zástavby dostatečně vzdálen (navíc na jižní straně produkční stáje). Rovněž s ohledem na charakter provozu a dalšího technologického vybavení stájí nebude docházet k vytváření nadměrného hluku z prostoru vlastních stájí. Doprava nebude znamenat žádnou změnu v akustické situaci podél příjezdové komunikace ke středisku. Při nedodržování hygienických předpisů, veterinárních zásad a čistoty v objektu by bylo možné riziko přenosu chorob na obyvatele obce hlodavci, popřípadě ptactvem. Toto riziko lze dodržováním zásad uvedených v oznámení prakticky eliminovat. I když záměr samotný vyžaduje minimální nároky na pracovní sílu, jedná se o pozitivní krok směrem k rentabilitě provozování celého podniku investora a tak lze i sociálně-ekonomické dopady rekonstrukce v dané době a v daném území hodnotit kladně, neboť další provozování areálu představuje dílčí i když ne příliš významný sociálně - ekonomický faktor. D.I.2. Vlivy na ovzduší Etapa výstavby Během výstavby je nutno počítat s jistým, nepříliš výrazným navýšením emisí prachu (sekundární prašnost), zejména při manipulaci se sypkými materiály během výstavby. Etapa provozu S ohledem na charakter záměru bylo při rozboru výstupů do ovzduší v části B.III.1. oznámení konstatováno, že středisko chovu skotu představuje střední bodový zdroj znečištění ovzduší, zejména produkcí amoniaku. Bylo rovněž konstatováno, že byl zpracován návrh ochranného pásma střediska zemědělské výroby s tím, že emise zápachových látek a rozsah OP na základě zadaných vstupních podmínek se nebude zasahovat souvislou obytnou zástavbu obce a ani nejbližší obytný objekt v těsné blízkosti areálu. Tyto závěry potvrzuje i zpracovaná rozptylová studie amoniaku. Zde je výpočtem podle schválené metodiky Symos97 doloženo, že imisní koncentrace amoniaku budou u obytné zástavby podlimitní (i u nejbližšího obytného domu). Při provozu farmy je nutno zajistit nepřekročení platných emisních limitů ve smyslu platných zákonů, zejména emisního limitu pro amoniak -50 mg/m 3 (Vyhl. č. 205/09 Sb.). Ing. Petr Pantoflíček 46 Oldřich Poláček

47 Vzhledem k uplatněnému větrání v systému vzdušných otevřených stájí, budou vyprodukované zápachové látky a amoniak dostatečně naředěny a jejich koncentrace nebude dosahovat maximální hranice. Přesto je nutné s ohledem na současné zvýšené požadavky na kvalitu ovzduší dbát na dodržení podmínek řádného provozu a zajistit, aby další výstavbou nedocházelo ke zhoršování kvality ovzduší. Proto je především nutné provádět aplikaci kejdy a hnoje na pozemky za vhodného počasí a zajistit jejich zapravení do půdy, čímž se výrazně omezí emise amoniaku a zápachových látek do ovzduší. Liniové zdroje znečištění budou představovat všechny dopravní prostředky, pohybující se po přilehlých částech příjezdových komunikací a v prostoru vlastní farmy chovu dojnic. Bude se jednat zejména o dovoz objemných krmiv do skladů ve středisku, odvoz mléka a především odvoz kejdy. Jak již bylo uvedeno po realizaci záměru dojde k mírnému snížení frekvence dopravy spojené s provozem areálu. Doprava bude z části probíhat mimo obytnou zástavbu (uvnitř střediska a po polních komunikacích mimo zástavbu). S ohledem na nepříliš významné produkce škodlivin z liniové dopravy je možné konstatovat, že tato emisní zátěž s ohledem na uvedenou poměrně nevýznamnou frekvenci předpokládané dopravy, spojené s provozem farmy, nepředstavuje v dané lokalitě na okraji obce významné ovlivnění okolního životního prostředí. U objektů je také předpoklad minimálního úniku tepla a nelze předpokládat rovněž žádné tepelné ovlivnění mikroklimatu. D.I.3. Vlivy na vody Vlivy na zdroje vody Na základě propočtených požadavků na zdroje vody lze očekávat, že v porovnání s původním stavem dojde ke zvýšení spotřeby vody. Provozovatel má zajištěn dostatečný zdroj vody pro areál a realizace záměru tak nebude mít negativní vliv na stávající zdroje vody využívané pro farmu. Vlivy na kvalitu vod V rámci výstavby je navrhováno vybudování skladovacích prostor na kejdu v podroštovém prostoru nové produkční stáje s více než sedmi měsíční kapacitou, což je naprosto dostačující kapacita. Dále je nutné kejdové hospodářství vybavit odpovídající výdejní plochou pro stání vozidla při čerpání kejdy. Tato plocha musí být odkanalizována zpět do systému čerpání a oddělena od okolního terénu proti vnikání dešťových vod na tuto plochu. U skladovacích prostor, přečerpávacích jímek a celé splaškové kanalizace musí být v rámci výstavby provedena zkouška vodotěsnosti. Ke kolaudaci musí být předloženy protokoly o zkoušce nepropustnosti dle ČSN , resp. dokladováno nepropustné provedení podlah. Pro prevenci znečištění dešťových vod kadavery je řešeno shromažďování uhynulých kusů do kafilerního boxu střediska. Investor musí zabezpečit jeho správný technický stav a zajistit včasné a pravidelné odvážení kadaverů. Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.,o stanovení zranitelných oblastí, patří katastr obce mezi zranitelné oblasti. Provozovatel musí na pozemcích, kam bude aplikovat statková hnojiva, respektovat omezení dané tímto nařízením vlády. Podle 8 tohoto NV, činí limitované množství celkového dusíku užitého ročně na zemědělských pozemcích vhodných ke hnojení u zemědělských podniků, maximálně 170 kg Ing. Petr Pantoflíček 47 Oldřich Poláček

48 N.ha -1 rok -1. Dále zde platí zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělských pozemcích, pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, v období od do V příloze č. 2 vyhl. č. 274/98 SB. v platném znění je uveden průměrný přísun živin do půdy ve statkových hnojivech. Zde je uvedeno, že při hnojení pozemků kejdou skotu bude dodáno do půdy 3,2 kg N v 1 tuně kejdy. To znamená, že při produkci 7500 t kejdy v areálu bude roční potřeba pozemků k aplikaci tohoto množství cca 140 ha (7500 t x 3,2 kg = kg N / 170 = 141 ha). Z dalších hospodářských zvířat oznamovatel chová pouze mladší věkové kategorie skotu (pouze jalovice) a několik koní. Oznamovatel hospodaří na 365 ha zemědělské půdy a disponuje tedy dostatečným pozemkovým zázemím pro splnění zákonných požadavků pro hnojení statkovými hnojivy ve zranitelné oblasti. Další podmínkou ochrany povrchových a podzemních vod v širším katastru rozvozu vedlejších organických produktů z farmy (statkových hnojiv) je nutná pravidelná aktualizace plánu hnojení provozovatele při respektování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, údolních niv toků, okrajů rybníků s přihlédnutím k zásadám aplikace v PHO vodních zdrojů (pokud bude na tyto pozemky vyváženo). Při respektování všech podmínek uvedených v oznámení by nemělo docházet k negativnímu ovlivnění povrchových ani podzemních vod v posuzované lokalitě. Nedojde také k žádnému negativnímu ovlivnění kvality vod na polnostech v širším okolí, na které budou statková hnojiva aplikována. Zpracovatel oznámení podporuje navržený systém odvedení, skladování a využití vznikající kejdy a hnoje z areálu. Vlivy na hydrologické poměry Vzhledem k tomu, že jde o malý rozsah nové výstavby mimo zpevněné plochy, nedochází k velkému rozšíření zástavby na úkor rostlého terénu a tím ani k výraznému zvýšení odtoku dešťových vod z areálu. Vzhledem k rozsahu zpevněných ploch ve středisku, je nárůst produkce dešťových vod z areálu nevýznamný. Není tak nutno uvažovat s dopady na odtokové poměry. Vlivy na hydrogeologické poměry Podzemní voda by neměla být výstavbou stáje zasažena. Hydrologické změny v důsledku realizace stavby se nepředpokládají a lze konstatovat, že stavba nebude mít žádný negativní vliv na hladiny podzemních vod, průtoky či vydatnost vodních zdrojů. D.I.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí Realizací záměru dochází k malému záboru zemědělské půdy ze ZPF a lesních pozemků z PUPFL. Dle BPEJ se jedná o půdu velmi nízké kvality. Metodickými pokynem MŽP ČR, odboru ochrany lesa a půdy č.j. OOLP/1067/96 ze dne je zařazena do V., tedy nejnižší třídy ochrany. Tato půda ale není ve skutečnosti obdělávána, neboť jde o nezastavěné plochy střediska a část přilehlé zahrady. Z těchto důvodů lze, za předpokladu dodržení všech zásad ve smyslu zákona ČNR č.344/92 Sb., s tímto záborem souhlasit. Vzhledem k malému rozsahu (do 1 ha) a zmíněnou návaznost na středisko, nedojde tímto ani k zásadní změně ve vztahu k využití území. Zprostředkovaným vlivem na půdu může být plošná aplikace vedlejších organických produktů na pozemky - kejdy a hnoje, poněvadž hnojení statkovými hnojivy má vliv na fyzikálně chemické vlastnosti půd - zlepšování podílu organických látek v půdě. Zaorání přispívá rovněž k Ing. Petr Pantoflíček 48 Oldřich Poláček

49 provzdušnění půdy, což jsou jednoznačně pozitivní vlivy záměru. Negativním dopadem však může být eutrofizace půd při přehnojení (nerespektování aktuálních výstupů AZP při rozvozu organických hnojiv aplikace na pozemky dostatečně zásobené dusíkem) nebo při nerovnoměrné aplikaci. Hnojivý účinek kejdy je všeobecně velmi dobrý, protože obsahuje snadno rostlinami přijatelné živiny, ale i stimulační látky, které působí na tvorbu biomasy pěstovaných rostlin i na půdní úrodnost. Živiny obsažené v kejdě (zejména dusík ve formě NH 4 ) jsou rostlinami přijímány rychleji než živiny obsažené v hnoji, avšak pozvolněji, než z průmyslových hnojiv. Dusík obsažený v kejdě je méně pohyblivý, než dusík dodávaný průmyslovými hnojivy. Tato nesporná skutečnost se zpravidla nerespektuje a proto bývá kejda často mylně považována za hlavní příčinu kontaminace vod dusičnany. Ke kontaminaci může sice docházet, ale pouze v případech přehnojení, smyvu kejdy z povrchu půdy při jejím nedokonalém zapravení nebo při nevhodné aplikaci. Pro využití kejdy k přímému hnojení je rozhodující její kvalita, která je dána technologií chovu, dostatečnou skladovací kapacitou jímky a kvalitní homogenizací. Množství kejdy vyprodukované v posuzovaném areálu bude skladováno v podroštovém prostoru produkční stáje. Tak bude zajištěna nadstandardní sedmiměsíční skladovací kapacita, která zajistí její dostatečné vyzrání. Při tomto systému se průměrné ztráty dusíku a organických látek pohybují od %, v závislosti na obsahu sušiny kejdy, ročním období a teplotě. U slamnatého hnoje jsou ztráty živin výrazně vyšší (35-45 % u dusíku a až 60 % u ostatních živin). Aplikací kejdy na pozemky kvalitní aplikační technikou zajistí větší přísun potřebných živin a může přispět k omezení dávek průmyslových hnojiv. Jak již bylo zmíněno, specifikou živočišné výroby je právě okolnost, že zprostředkované vlivy, vyvolané potřebou využití vedlejších organických produktů zasahují daleko širší území, než přímé vlivy vlastní výstavby. Zatížení zemědělské půdy živočišnou výrobou je nízké a nehrozí že by zemědělská půda byla přehnojována statkovými hnojivy. Po výstavbě dojde k určitému navýšení počtu chovaných zvířat v přepočtu na DJ, ale oznamovatel hospodaří na dostatečném množství pozemků. Pozemkové zázemí pro bezproblémové uplatnění vyprodukované kejdy a hnoje ze stávajících stájí je dostatečné a nebude docházet k přehnojování pozemků. Pozemkové zázemí pro bezproblémové uplatnění vyprodukované kejdy a hnoje je tak dostatečné (řešeno v předchozí kapitole). Dojde ovšem k výrazným změnám v struktuře statkových hnojiv (nárůst produkce kejdy oproti slamnatému hnoji). Je proto nutné plán aplikace hnojiv provozovatele aktualizovat o nové skutečnosti. Vzhledem k tomu, že bude zajištěna dostatečná skladovací kapacita na vyprodukovanou kejdu, bude možné ji aplikovat podle potřeb osevního postupu. Budou tak dodržovány zásady správné zemědělské praxe a zároveň zákonné limity pro hnojení pozemků ve zranitelné oblasti, do které území patří. Oznamovaný záměr negeneruje vlivy na horninové prostředí například hloubkovým zakládáním objektu, nebo dosahem do území, chráněném podle horního zákona (CHLÚ, DP). Ing. Petr Pantoflíček 49 Oldřich Poláček

50 D.I.5. Vlivy na floru a faunu Vlivy na floru Záměr je realizován ve stávajícím areálu rekonstrukcí a novou výstavbou stájových objektů. Jsou tak dotčeny pouze plochy, které se nenacházejí v přírodě blízkém stavu (stavební objekt, zpevněné a manipulační plochy, zatravněná plocha u stáje, zahrada). Záměr nevyžaduje kácení mimolesních porostů dřevin. Posuzovaný záměr neznamená ohrožení populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin; ve středisku se takové plochy s takovými výskyty nenacházejí, plochy s výskyty takových druhů jsou soustředěny do některých skladebných prvků ÚSES nebo do prostorů při výchozech podloží, které budou vyloučeny z aplikace vedlejších organických produktů. Vlivy na floru je tudíž možno pokládat za nevýznamné. Vlivy na faunu Záměr neznamená ohrožení populací zvláště chráněných nebo regionálně vzácných druhů živočichů, včetně jejich reprodukčních prostor. Jinak nejsou vlastní výstavbou a provozem záměru ohroženy jiné populace jiných druhů živočichů. S ohledem na lokalizaci záměru, nedochází k rušení hnízdních možností ve významnějších porostech, poněvadž ty na lokalitě nejsou, ani k náhradě lučních porostů či druhově rozmanitých bylinotravních lad zastavěnými či zpevněnými plochami. Vlivy na populace živočišných druhů je tedy možno pokládat za nevýznamné. D.I.6. Vlivy na ekosystémy Nedochází ke změně habitatu např. významnějším zpevněním ploch na rostlém terénu ve vazbě na skrývky rostlinného pokryvu, a tak lze dovodit nevýznamnost přímých vlivů na ekosystémy prostoru staveniště a nejbližšího okolí staveniště. a) vlivy na prvky ÚSES Z hodnocení části oznámení, týkající se územního systému ekologické stability krajiny vyplývá, že záměr se nedotýká žádného stávajícího nebo výhledového skladebného prvku ÚSES. b) vlivy na významné krajinné prvky Žádný z významných krajinných prvků "ze zákona" ( 3 písm, b/ zák. č. 114/1992 Sb.) není realizací posuzovaného záměru přímo dotčen. Lesní pozemky, na které stavba zasahuje, nejsou ve skutečnosti k tomuto účelu využívány. V územním plámu vyznačený VKP vymezuje skutečnou hranici tohoto lesa. V rámci aplikace vedlejších organických produktů by mohlo docházet k eutrofizaci některých stanovišť, pokud by nebylo řešeno zapravování do půdy, kontrolována optimálnost dávky živin na jednotku plochy v rámci tzv.agrochemického zkoušení půd (AZP). Stanoviště, která odpovídají nárokům regionálně významných či zvláště chráněných druhů, jsou z návrhu aplikace vyloučena jako podmínka pro aktualizaci rozvozového plánu. Jde tak o minimalizaci lokálních vlivů na ekosystémy. Ing. Petr Pantoflíček 50 Oldřich Poláček

51 c) vlivy na prvky Natura Záměr není umístěn na žádném území soustavy NATURA evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti). Negativní vliv na území NATURA 2000 nelze předpokládat vzhledem ke vzdálenosti záměru od nejbližších evropsky významných lokalit (viz. vyjádření KÚ Středočeského kraje v příloze). D.I.7. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu Oznamovaný záměr je realizován jako dostavba a rekonstrukce stávajícího zemědělského areálu. Nová stáj bude realizována na místě stávajícího objektu uvnitř areálu a i když bude většího měřítka bude odcloněna ostatními stávajícími objekty. V areálu nebude budována nová nadzemní jímka na kejdu, neboť ke skladování tekutých statkových hnojiv bude využito podroštových prostor pod novou stájí. Toto řešení je zvoleno především ke konfiguraci terénu (nebudou nutné velké terénní úpravy) a z nedostatku volných ploch pro výstavbu jímky. Nedochází tak k ovlivnění krajiny mimo areál střediska. Vlivy je možno pokládat za nevýznamné až nulové, v některých aspektech s pozitivním charakterem (zlepšení vnějšího vzhledu objektů). D.I.8. Vlivy na další parametry životního prostředí Vlivy na funkční využití území nenastanou. Záměr nevyžaduje zvláštní infrastrukturu nebo vyvolané investice, které by mohly ovlivnit charakter krajiny, stav ekosystémů či způsob využití území. Záměr v sobě neobsahuje prostory, které by vyžadovaly zvláštní ochranu ohledně radonového rizika. Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče, rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy. Uvažovaná a projektovaná varianta využití území navazuje na tradiční užívání zemědělského areálu. Navržená kapacita stájí je přiměřená, bez výraznějších změn od současného stavu. V blízkém okolí areálu nejsou rekreační objekty a střediska, které by mohly být provozem areálu ovlivněny. Nedojde k nežádoucím vlivům na možné rekreační využití krajiny. D.II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci S ohledem na výstupy předchozích částech oznámení lze konstatovat, že není překročeno lokální měřítko významnosti vlivů. Vlivy z hlediska dotčení kvality ovzduší lze předpokládat v rámci areálu. Podle propočtu návrhu OP farmy a rozptylové studie imisních koncentrací amoniaku nedochází k patrnému zhoršení rozptylové situace v okolí areálu. Území pro aplikaci vedlejších organických produktů z farmy je nutno pokládat za prostor velkoplošných vlivů s tím, že při dodržení všech technologických zásad a při dodržení vhodnosti pozemků pro aplikaci (vyloučení pozemků svažitých, pozemků v dosahu obytné zástavby, pozemků trvalých travních porostů v nivách, kolem rybníků a vodních toků, zajištění optimální dávky podle výsledků AZP) nelze předpokládat vyšší míru nepříznivosti nebo významnosti vlivů, vznikajících v důsledku této aplikace. Lze doložit dostatečné pozemkové zázemí orné půdy pro zapravování statkových hnojiv v rámci hospodářského obvodu oznamovatele, je doporučena aktualizace jeho rozvozového plánu. Ing. Petr Pantoflíček 51 Oldřich Poláček

52 D.III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Možnost nepříznivých vlivů přesahujících státní hranice není reálná. D.IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzací nepříznivých vlivů Pro minimalizaci vlivů jsou navrženy níže uvedené podmínky a opatření: IV.1.Podmínky, které je nutno respektovat během přípravy záměru Zpracovat a ke kolaudaci stavby předložit aktualizovaný plám organického hnojení, který bude vycházet z následujících zásad: zákaz aplikace statkových hnojiv na hlouběji promrzlou půdu, půdu zasněženou vrstvou sněhu více než 5 cm, půdu silně zvodnělou zákaz aplikace kejdy do ochranných pásem obytné zástavby (pro kejdu je to 100 m); povinnost urychleného zapravení statkových hnojiv do půdy (do 24 hodin po aplikaci) zákaz aplikace statkových hnojiv na svažitých pozemcích nad 8 o bez okamžitého zapravení do půdy nebo v době kdy lze očekávat dešťové srážky apod. zákaz aplikace statkových hnojiv v těsném okolí (podle svažitosti pozemku) potoků nebo rybníků zákaz aplikace statkových hnojiv na plochy ochranných pásem vodních zdrojů, kde je to uvedeno v provozním řádu nebo to plyne z obecně platného předpisu nebo správního rozhodnutí zákaz aplikace statkových hnojiv na plochách významných z hlediska ochrany přírody, kde by to mohlo vést k narušení vegetace apod. a kde je toto zakázáno správním rozhodnutím při vyvážení na pozemky ve zranitelné oblasti bude postupováno v souladu s nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech Zpracovat havarijní plán podle požadavků vyhlášky č. 450/2005 Sb., s jehož obsahem budou seznámení všichni pracovníci farmy a tento předložit ke schválení vodohospodářskému orgánu, v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů, zejména pak odpadů kategorie N a ostatních látek škodlivých vodám, tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství, o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití bude vedena odpovídající evidence Ing. Petr Pantoflíček 52 Oldřich Poláček

53 IV.2. Podmínky, které je nutno respektovat během realizace záměru kejdové kanály, podroštové skladovací prostory, přečerpávací jímky na kejdu a kejdová kanalizace budou provedeny jako vodotěsné všechny prvky kejdového hospodářství prověřit zkouškou vodotěsnosti před uvedením do provozu, předložit ke kolaudaci o tomto zápis podle příslušných ČSN a ČSN skladovací prostoty na kejdu musí zajistit s minimálně 5 měsíční kapacitou zdržení vyprodukované kejdy a musí být vybaveny detekčním systémem úniku jímaných tekutých statkových hnojiv, a s monitorovacím zařízením stavu jejich nepropustnosti výdejní plocha na kejdu bude odkanalizována zpět do systému čerpání a bude od okolního terénu oddělena a vyspádována tak, aby bylo zabráněno vnikání dešťových vod z okolního terénu na tuto plochu plocha pro umístění venkovních individuelních bud pro telata bude odkanalizována do skladovacích prostor na kejdu minimalizovat negativní vlivy výstavby a dopravy v průběhu výstavby na nejbližší okolí a to tak, že práce budou omezeny na denní hodiny s tím, že investor bude dbát na plynulost dopravy a bude provádět pravidelnou očistu přilehlých komunikací. v případě zvýšené prašnosti při suchém počasí provádět skrápění míst, kde prašnost vzniká, provádět očistu kol techniky před výjezdem na komunikace v prostoru staveniště zakázat mytí motorových vozidel a manipulaci s látkami nebezpečnými vodám důsledně rekultivovat v rámci sadových úprav všechny plochy zasažené stavebními pracemi z důvodu prevence ruderalizace území a šíření alergenních plevelů veškeré materiály a nátěry, se kterými mohou přijít do styku zvířata nebo obsluha stájí, případně krmivo nebo stelivo, budou zdravotně nezávadné, nátěry pak ekologicky příznivé (vodou ředitelné) IV.3. Podmínky, které je nutno respektovat během provozu záměru zabraňovat kontaminaci dešťových vod látkami škodlivými vodám, včasným vyvážením skladovacích prostor na kejdu, čistotou provozu, zabezpečením kadaverů a udržováním dopravních prostředků v dobrém technickém stavu zajistit optimální provětrávání stájí z důvodu dostatečné obměny vzduchu v objektech udržování celého areálu v čistotě a pořádku, nezastavěné plochy pravidelně ošetřovat a tím zamezit šíření plevelů zajistit důsledné oddělení toku dešťových vod mimo prostory možné kontaminace (stání techniky, manipulační prostory s hnojem, kejdou, manipulační prostory s uhynulými zvířaty) přísné dodržování veterinárních, hygienických a bezpečnostních předpisů a pokynů (návodů) pro obsluhu technologických linek pravidelně aktualizovat a vést evidenci odpadového hospodářství podle zásad, daných zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech o výstupy posuzovaného areálu po výstavbě používání statkových hnojiv musí být v souladu s 9 zák. č. 156/98 Sb., O hnojivech, v platném znění a prováděcími předpisy k tomuto zákonu, při aplikaci statkových hnojiv zajistit územní ochranu v okolí vodních ploch, vodních toků - ve smyslu platných metodik dodržet ochranné pásmo těchto povrchových vod zajistit pravidelné provádění deratizace a dezinsekce odbornou firmou Ing. Petr Pantoflíček 53 Oldřich Poláček

54 důsledně zajistit všechna protinákazová opatření podle příslušných předpisů udržovat komunikace v čistém stavu, zejména při manipulaci s chlévskou mrvou a kejdou IV. 4. Podmínky, které je nutno respektovat při ukončení záměru V případě likvidace objektu (po požáru aj.) postupovat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.o odpadech z titulu původce odpadu a v souladu se stavebním zákonem. V případě likvidace chovu ze zooveterinárních důvodů důsledně dbát ochrany složek životního prostředí ve vztahu k použitým sanačním látkám a postupům D.V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů S ohledem na skutečnost, že k datu vypracování oznámení o vlivu záměru na životní prostředí byly většinově rozpracovány známy všechny základní podklady technologické, údaje o kapacitách, vstupech a výstupech, dále údaje o parametrech navrhovaného OP farmy bylo možno, poměrně podrobně provést vlastní analýzu vstupů, výstupů i vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí. S ohledem na absenci konkrétních údajů o rozvozových vzdálenostech, o pohybu vzduchu v systému větrání stávajících stájí nebyly tyto parametry podrobněji propočítávány či odhadovány. S ohledem na rozsah záměru uvnitř stávajícího areálu a nevýznamnost předpokládaných vlivů na přírodu nebyl prováděn podrobný biologický průzkum. E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Varianty řešení záměru nebyly předloženy. Jde o výstavbu a rekonstrukci stávající ustajovací kapacity pro dojnice na moderní bezstelivovou technologii a zkapacitnění areálu, kde je kladen důraz na welfare chovaných zvířat, což vede ke zlepšení parametrů chovu. Na základě výše uvedených údajů a skutečností oznamovatel rozhodl řešit výstavbu v jediné územní a technologické variantě. F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1) Mapová a jiná dokumentace týkajících se údajů v oznámení V přílohové části je předloženo: 1. Mapa širších vztahů 2. Fotodokumentace staveniště 3. Situace stavby 4. Výřez z mapy územního plánu 5. Návrh OP střediska ŽV včetně zákresu do mapy 6. Rozptylová studie imisí amoniaku 7. Vyjádření KÚ k vlivům záměru na lokality systému Natura Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru Ing. Petr Pantoflíček 54 Oldřich Poláček

55 2. Další podstatné informace oznamovatele Na základě konzultace zpracovatele oznámení s oznamovatelem je možno konstatovat, že žádná z podstatných informací o záměru, která by mohla mít dopad na odhad velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí, obyvatelstvo nebo strukturu a funkční využití území, nebyla zamlčena. G.VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU V oznámení je posuzována výstavba nové produkční stáje a rekonstrukce stávající stáje pro dojnice v areálu rodinné farmy v sídelním útvaru Hole, který je částí obce Svrkyně. Hlavním cílem investora je zavést modernější a produktivnější bezstelivovou technologii v chovu dojnic s tím, že kejda bude skladována v podroštovém prostoru nové produkční stáje. Moderní řešení staveb pro chov mléčného skotu představuje především volné boxové ustájení dojnic, umožňující trvalý přístup zvířat ke krmení a k napájení při volném pohybu zvířat ve vymezených sekcích. Dojnice budou ustájeny boxovém bezstelivovém systému. Lože boxu je místo slamnaté podestýlky kryto měkkou gumovou matrací. Krmení dojnic bude nadále prováděno míchacím krmným vozem směsnou krmnou dávkou, rozdílnou pro jednotlivé skupiny dojnic podle užitkovosti a fáze reprodukčního cyklu. Dojení se odehrává v moderní kruhové dojírně, která je šetrná jak pro obsluhu (pohyb lidí ve vzpřímené poloze v jámě pro dojiče s optimálním přístupem k vemeni dojnice), tak především pro zvířata. Odkliz kejdy ze stájových prostor a její následné čerpání probíhá automaticky, zvířata nejsou rušena přeháněním do jiných sekcí jako při stelivové technologii. Bezstelivový provoz je sice investičně náročnější (vyšší náklady na výstavbu jímek, technologie odklizu kejdy, aplikátory), ale provozně levnější. Odpadá především nákladná manipulace se slámou její sběr a svoz do skladů, vybírání ze skladů, stlaní ve stájích, vyhrnování hnoje ze stájí. Sláma bude drcena kombajny přímo při sklizni obilovin a pak zaorána. Při správné aplikaci dostatečně vyzrálé kejdy dochází k mnohem menším ztrátám dusíku a organických živin, než v případě hnoje, a tak se jedná o kvalitní organické hnojivo s velmi příznivým poměrem živina/cena (v porovnání s průmyslovými hnojivy). Produkční stáj je navržena jako šestiřadá se dvěma hnojnými chodbami, dvěma krmišti a jedním krmným stolem (krmný stůl je průjezdný). Odklízení kejdy je zajištěno pomocí řetězových lopat (MIRO) do cirkulačních skladovacích kanálů v místech k tomu určených. Skladování kejdy je prováděno v prostoru pod stájí. Jedná se betonové cirkulační kanály z vodo-stavebního betonu o celkové výšce 2,8 m s kapacitou m 3. Skladovací cirkulační kanály zajišťují skladování kejdy po dobu cca 7,7 měsíce. Cirkulační kanály jsou rozděleny celkem na 3 sekce. Každá sekce má jedno míchadlo a čerpadlo. Kejda musí být promíchávána pomocí míchadel RECK z důvodu možného usazování kejdy. Po naplnění sekcí proběhne odvoz kejdy dle rozvozového plánu na pozemky investora. Stávající produkční stáj bude drobnými úpravami také převedena do bezstelivového systému chovu a kejda bude čerpána do podroštového skladovacího prostoru pod novou stájí. V této stáji budou nadále chovány krávy v mimolaktačním období (období stání na sucho a Ing. Petr Pantoflíček 55 Oldřich Poláček

56 porodu). V areálu budou ještě chována telata v období mléčné výživy ve venkovních individuálních boudách na nové odkanalizované ploše jižně od stáje. Celkově je možno na základě předchozích rozborů konstatovat, že : Nároky na vstupy jsou přiměřené rozsahu výstavby a provozu posuzovaných stájí v areálu a z hlediska možnosti jejich zabezpečení nevznikají žádné zásadní problémy. Provoz stájí je na vstupy nenáročný a předpokládá se pouze spotřeba objemných a jadrných krmiv, pitné vody a elektrické energie, které jsou v dostatečné kapacitě k dispozici již v současné době. Stavbou nebude narušen krajinný ráz, dotčena fauna ani flóra. Výstavba, rekonstrukce a užívání objektů chovu skotu, nebude při jejich řádném provozování a dodržování podmínek uvedených v oznámení negativně ovlivňovat chráněná území dle zákona č.114/92 Sb. U výstupů je v oblasti ovlivnění ovzduší, je z uvedených výsledků výpočtů ochranného pásma chovu, emisí amoniaku a dalších výpočtů patrné, že posuzovaný záměr v podstatě neznamená zaznamenatelnou změnu v imisní zátěži sledovaných škodlivin - emisí a imisí zápachu a amoniaku. Imisní příspěvky amoniaku v obytné zástavbě nejbližšího sídelního útvaru obce budou podlimitní a nemohou negativně ovlivňovat obyvatele Hole. Stejně tak nově spočtené ochranné pásmo nezasahuje nejbližší obytný dům severozápadně od areálu. Z hlediska produkce dešťových odpadních vod nedochází k patrným změnám proti původnímu stavu v areálu. Veškerá vyprodukovaná kejda bude skladována ve skladovacím prostoru s více než dostatečnou kapacitou (7,7 měsíců). Kejda bude následně využívána v na polnostech oznamovatele podle plánu hnojení v rámci jeho osevního postupu. Z hlediska produkce odpadů jak při výstavbě, tak i provozu farmy je možno konstatovat, že záměr není spojen s významnou produkcí odpadů a většinu odpadu lze využít - recyklovat. Využití či zneškodnění odpadů bude zajištěna prostřednictvím smluv s autorizovanými specializovanými odbornými firmami v rámci regionu. Z hlediska ovlivnění hlukem, je již s ohledem na situování posuzovaného areálu a objem obslužné dopravy v rámci provozu celé farmy zřejmé, že v porovnání se stávajícím stavem nedojde k prokazatelné a z hlediska ovlivnění pohody a zdravotního stavu obyvatel obce ani k významné změně akustické situace. Celkově je možno konstatovat, že záměr ovlivní životní prostředí v hodnoceném území pouze v omezeném rozsahu bez výrazněji negativních ovlivnění jeho složek a bez ohrožení jeho trvale udržitelného rozvoje. Uplatněním bezstelivového provozu je však posílena nutnost vodohospodářské ochrany jak vlastního prostoru farmy před únikem kejdy - tedy zvýšení požadavků na vodotěsnost a dostatečnou kapacitu kejdového hospodářství, tak dotčeného území, na které bude homogenizovaná kejda aplikována (aktualizace rozvozného plánu). Navrhované řešení stájí a skladovacích prostor na kejdu tyto požadavky splňuje. Zpracovatel oznámení soudí, že za dodržení podmínek, uvedených v bodě D.4 předloženého Oznámení, je možno zajistit nekonfliktní realizaci oznamovaného záměru z pohledu zákonných i věcných podmínek ochrany životního prostředí, jeho složek a zdraví obyvatelstva. Ing. Petr Pantoflíček 56 Oldřich Poláček

57 ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení Hlavní řešitel: Ing. Petr Pantoflíček, Přestavlky u Čerčan č.p.14, PSČ 25723, tel.+ fax , , petrpantoflicek@quick.cz osvědčení odb. způsobilosti autorizace dle 19 zák. č. 100/01 Sb.: MŽP ČR č.j.1547/197/opvžp/95 Datum zpracování oznámení: Podpis zpracovatele oznámení: Hlavní použité podklady Zadání stavby Modernizace farmy pro chov dojnic, Novostavba stáje s dojírnou, zpracované panem Ing. Miroslavem Novákem, autorizovaným technikem v oboru technologická zařízení staveb, Makov 30, Dražice Konzultace a podklady projektových a inženýrsko- dodavatelských organizací zabezpečujících dodávku technologie (Wolf, Fullwood) Územní plán obce Svrkyně, zpracovaný firmou Ing. arch. Jitka Mejsnarová - Urbanistické studio, Krajníkova 113/12, Dobřichovice, schválený v roce 2004 Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR (1990) ÚTP regionální a nadregionální územní systémy ekologické stability České republiky Odborná literatura a práce z oborů místopisu, geologie, hydrologie, biologie a ochrany životního prostředí, vesměs Academia Praha Archivní informace ČHMÚ, EÚ, ČGÚ, Geofond, povodí, mapové podklady a jiné informace Ročenky Životní prostředí ČR,1998,1999,2000, 2001,2002,2003,2004,2005 odborná literatura z oboru zemědělských emisí Technické doporučení MZe ČR - informační list č Základní provozně technologické ukazatele pro skot odborná literatura z chovu skotu a prasat Ing. Petr Pantoflíček 57 Oldřich Poláček

58 H. PŘÍLOHA 1. Mapa širších vztahů 2. Fotodokumentace staveniště 3. Situace stavby 4. Výřez z mapy územního plánu 5. Návrh OP střediska ŽV včetně zákresu do mapy 6. Rozptylová studie imisí amoniaku 7. Vyjádření KÚ k vlivům záměru na lokality systému Natura Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru Ing. Petr Pantoflíček 58 Oldřich Poláček

59 Příloha č. 1 Mapa širších vztahů Ing. Petr Pantoflíček 59 Oldřich Poláček

60 Fotodokumentace staveniště Letecký snímek areálu s popisem stájí Příloha č. 2 stáj č. 1- novostavba stáje stáj č. 3 plocha pro telata stáj č. 2 Jihozápadní pohled na místo výstavby místo nové stáje Ing. Petr Pantoflíček 60 Oldřich Poláček

61 Situace stavby Příloha č. 3 Ing. Petr Pantoflíček 61 Oldřich Poláček

62 Ing. Petr Pantoflíček 62 Oldřich Poláček

63 Výřez z mapy územního plánu Příloha č. 4 místo výstavby nové stáje Ing. Petr Pantoflíček 63 Oldřich Poláček