SuSE Linux 7.1. Instalace, sít a know-how

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SuSE Linux 7.1. Instalace, sít a know-how"

Transkript

1 Rüdiger Berlich, Karl Eichwalder, Stefan Fent, Werner Fink, Peter Findeisen, Fritz Ganter, Dennis Geider, Viviane Glanz, Carsten Groß, Rolf Haberrecker, Roland Haidl, Carsten Höger, Dirk Hohndel, Petr Kania, Björn Jacke, Richard Jelinek, Hubert Mantel, Johannes Meixner, Edith Parzefall, Petr Pavlík, Peter Pöml, Peter Reinhart, Marc Rührschneck, Thomas Schraitle, Adrian Schröter, Gabriele Strattner, Steve Tomlin, Klaus G Wagner, Michael Weyrauch, Christian Zoz SuSE Linux 71 Instalace, sít a know-how SuSE CR, sro Drahobejlova 27 CZ PRAHA 9 Tel: 02 / (zastoupení) 02 / (instalační podpora) Fax: 02 / WWW:

2 Rüdiger Berlich, Karl Eichwalder, Stefan Fent, Werner Fink, Peter Findeisen, Fritz Ganter, Dennis Geider, Viviane Glanz, Carsten Groß, Rolf Haberrecker, Roland Haidl, Carsten Höger, Dirk Hohndel, Petr Kania, Björn Jacke, Richard Jelinek, Hubert Mantel, Johannes Meixner, Edith Parzefall, Petr Pavlík, Peter Pöml, Peter Reinhart, Marc Rührschneck, Thomas Schraitle, Adrian Schröter, Gabriele Strattner, Steve Tomlin, Klaus G Wagner, Michael Weyrauch, Christian Zoz SuSE Linux 71 Instalace, sít a know-how Copyright Tato kniha je duševním vlastnictvím SuSE CR, sro Může být kopírována jako celek nebo po částech, pokud kopie obsahuje tento copyright Sazba: LATEX Obálka a grafika: Stephan Endraß Linux je registrovaná ochranná známka Linuse Torvaldse XFree86 je registrovaná ochranná známka The XFree86 Project, Inc MS-DOS, Windows, Windows 95, Windows 98 a Windows NT jsou registrované ochranné známky Microsoft Corporation FlagShip je ochranná známka Multisoft Datentechnik GmbH UNIX je registrovaná ochranná známka X/Open Company Limited Další ochranné známky či registrované ochranné známky: Clipper od Computer Associates, dbase od Borland, Foxbase od Microsoft, Compuserve, T-Online od Deutsche Telekom, SuSE a YaST od SuSE GmBH Všechny ostatní výrobky uvedené v textu mohou být známkami svých výrobců ISBN

3 Obsah I SuSE Linux instalace xiii 1 SuSE Linux první instalace 1 11 Expresní instalace Stručná rozvaha Spuštění instalace: úvodní obrazovka YaST2 nastartoval Výběr jazyka Výběr myši Klávesnice a časové pásmo Nová instalace nebo aktualizace? Příprava disku Výběr softwaru Instalace zavaděče Informace o uživatelích Zadání hesla pro uživatele Potvrzení nastavení start instalace Příprava grafického prostředí Konfigurace dalších součástí systému První přihlášení Jak pokračovat Instalace v textovém režimu (YaST 1) Výchozí stav Úvodní obrazovka Příprava instalace: linuxrc Startuje YaST Příprava disku rozdělování a formátování Instalace softwarových balíků Výběr základního softwaru 30 i

4 Obsah 128 Instalace systémového softwaru a programů Výběr jádra Základní konfigurace pomocí YaST Přihlášení po instalaci Jak spustit SuSE Linux Instalace odjinud než z mechaniky CD Instalace z dosového diskového oddílu Instalace po síti Další způsob instalace s použitím programů setup a loadlin Spuštění Windows 95/98 v dosovém módu Vyvolání programu setup a jeho první část Jak nastartovat minimální Linux programem setup Instalace programu loadlin a start minimálního Linuxu Další informace k instalaci Jak získat místo na disku pro Linux a jak ho rozdělit Použití CD 2 ke startu systému Vytvoření startovací diskety programem setup Zhotovení startovací diskety z Linuxu Podporuje Linux mou CD mechaniku? Popis možných problémů Dosové (resp windowsové) soubory nejdou přemístit V dosovém módu je pouze anglická klávesnice V dosovém módu chybí ovladač pro CD mechaniku Vadné CD CD mechanika typu ATAPI odmítá číst CD mechanika na paralelním portu Potíže s nestandardními CD mechanikami IBM Thinkpad přestane komunikovat během instalace Programu loadlin chybí pamět pro zavedení jádra Program loadlin selže DOS běží v chráněném módu Změnilo se písmeno pro označení mechaniky CD Další možné potíže s hardwarem Rozdělování disku pro začátečníky Rozdělování disku pro experty Velikost odkládacího oddílu Aplikační typ počítače Optimalizace 57 ii

5 Obsah 110 Manuální konfigurace disků Vytváření diskových oddílů Souborové systémy a body připojení Automatická instalace SuSE Linuxu ALICE Automatická instalace pomocí YaST Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis Ovládání a rozložení kláves YaST hlavní menu Nastavení instalace Jazyk Rozložení kláves Instalační médium Instalace z CD Instalace z disku Instalace z NFS Instalace z dosažitelného adresáře Instalace z FTP Vytváření diskových oddílů Cílové oddíly a souborové systémy Logical Volume Manager Instalace do adresáře Instalace softwarových balíků Nahrání konfigurace Uložení konfigurace Změna konfigurace Co se vlastně stane Start instalace Kontrola vztahů mezi balíky Index všech sérií a balíků Informace o balících Nahrávání balíků Smazání balíků Aktualizace systému Správa systému Integrace hardwaru do systému Konfigurace startování a jádra Konfigurace sítě Konfigurace způsobu přihlášení 89 iii

6 Obsah 265 Nastavení správce oken Správa uživatelů Správa skupin Vytvoření zálohy Nastavení zabezpečení systému Konfigurace grafického prostředí X Window Změna konfiguračních souborů 94 3 Startování a zavaděče Start PC Rozdílné startovací koncepce LILO přehled Konfigurace LILO Struktura souboru! " # $""%& Další konfigurační možnosti Instalace a odinstalování LILO Vytvoření startovací diskety pro Linux Vzorové konfigurace DOS/Windows 95/98 a Linux Windows NT a Linux na jednom disku Problémy s LILO LILO chybová hlášení Hranice 1024 cylindrů Problémy při startu s jádrem verze 20 a vyšší Startování pomocí programu loadlin Soubory potřebné pro loadlin Vytvoření startovacího menu Startování z Windows Startovací menu pro Windows 118 II Konfigurace sítě Linux v síti Konfigurace pomocí YaST Manuální konfigurace sítě Konfigurační soubory Startovací skripty Směrování a SuSE Linux DNS Domain Name Service 133 iv

7 Obsah 441 Konfigurace DNS Jednoduchý nameserver NIS Network Information Service Zřízení klienta NIS Master a slave server NIS NFS distribuované souborové systémy Import souborových systémů Export souborových systémů Spojení mimo lokální sít PPP Podmínky pro PPP Další informace o PPP Přístup k Internetu přes ISDN Nastavení ISDN krok za krokem Přehled Hardware pro ISDN Nastavení hardwaru ISDN pomocí YaST Připojení k Internetu pomocí ISDN Kabelové modemy Digitální linky Připojení přes modem Vytáčení v analogové síti pro Internet: PPP s wvdial Konfigurace programu wvdial Více poskytovatelů pomocí programu wvdial Terminálové adaptéry k ISDN Konfigurace modemu PCI Manuální konfigurace PPP pro experty Maškaráda a firewall Výchozí předpoklady Jak pracuje firewall Konfigurace maškarády a/nebo firewallu Elektronická pošta Elektronické zprávy a USENET Systém pro zprávy Leafnode Samba komunikace mezi Linuxem a Windows Úvod Instalace a konfigurace serveru Konfigurační soubor smbconf Instalace windowsového klienta Optimalizace 177 v

8 Obsah III Systém X Window Systém X Window Nová verze XFree86 4x Konfigurace pomocí SaX První instalace Změna konfigurace Možné potíže Protokolový soubor X serveru Start X Window Konfigurace starší verze XFree 33x pomocí SaX První instalace Rekonfigurace Možné potíže při práci s programem SaX Optimalizace instalace systému X Window Použití fontů True Type Nastavení vstupních zařízení D akcelerace Správce oken Trocha teorie o grafických uživatelských prostředích Struktura X Window Co všechno umí správce oken? Spouštění různých správců oken Správce oken Fvwm Nastavení Fvwm Autoraise Nastavení grafického prostředí 226 IV Linux a hardware Periferní zařízení Karty ISA a PCI Karty ISA Zvukové karty Použití modulů jádra pro podporu zvuku Hardwarové porty Porty PS/ Sériové porty Paralelní porty 245 vi

9 Obsah ' USB Universal Serial Bus 246 Výměnná média Disketové mechaniky Mechaniky LS Mechaniky ZIP Modemy Externí modemy Interní modemy Skenery Páskové mechaniky (angl streamer) Televizní karty Notebooky PCMCIA, APM, IrDA PCMCIA Hardware Software Konfigurace Přepínatelná konfigurace schémata Problémové notebooky Instalace pomocí PCMCIA Další nástroje Překlad podpory PCMCIA APM šetření energie Základy Vhodné jádro APM démon Další příkazy Zastavení disku Připojení přes IrDA (Infrared Data Association) Tiskárny Základní předpoklady pro tisk Standardní jazyky tiskáren GDI tiskárny Hardwarové a softwarové předpoklady Určení vhodného typu ovladače tiskárny Lokální připojení tiskárny Paralelní port Paralelní port na kartě PCI Připojení tiskárny přes USB 276 vii

10 ( Obsah ( 1124 Tiskárna na sériovém portu Démon správce tisku lpd a další nástroje Odeslání požadavků na tisk program lpr SETUP: Konfigurace tiskového systému Rady ke konfiguraci programem )( +"," Způsob práce apsfilteru Konfigurace apsfilteru Tisk v síti TCP/IP Přehled jednotlivých způsobů filtrování Konfigurace: Printer forwarding queue u klienta Konfigurace: Předfiltrování u klienta Něco o Ghostscriptu Příklady práce s Ghostscriptem Pro pokročilé: Příklady vlastních tiskových filtrů Několik poznámek předem Jednoduchý příklad pro začátek 293 V Jádro a jeho parametry Linuxové jádro Zdrojové texty jádra Moduly jádra Konfigurace jádra Nastavení konfigurace jádra Překlad jádra Instalace jádra Zhotovení startovací diskety Úklid po překladu jádra Parametry pro jádro Ovladače v jádru Některé tipy Parametry Označení a význam Parametry pro jádro startovací výzva Mechaniky CD s vlastním (netypickým) řadičem Parametry / "0!, 321 viii

11 Obsah VI Distribuce SuSE Linuxu Aktualizace systému a správa balíků Aktualizace SuSE Linuxu Přípravy Aktualizace pomocí YaST Aktualizace pomocí YaST Aktualizace jednotlivých balíků Od verze k verzi Změny z 60 na Změny z 61 na Změny z 62 na Změny z 63 na Změny z 64 na Změny z 70 na RPM Správce balíků Ověření balíku Správa balíků instalace, aktualizace a smazání Zadání dotazu Instalace a překlad zdrojových balíků Další nástroje pro práci s archivy a databází RPM Speciality SuSE Linuxu Filesystem Hierarchy Standard (FHS) a Linux Standard Base (LSB) Příklad TEX v SuSE Linuxu tetex Příklad prostředí pro FTP a HTTP Rady ke speciálním softwarovým balíkům Balík 1 $5"% /,2, versus 1 /,2, Balík Balík $6-+),! Zdrojové texty k balíku -4-7$ ( Manuálové stránky Startování z ramdisku Princip Postup startování se startovacím ramdiskem Zavaděče Použití startovacího ramdisku v SuSE Linuxu Možné potíže při optimalizovaném překladu jádra Výhled 362 ix

12 Obsah 154 Program linuxrc Systém nápovědy pro SuSE Linux Konfigurace systému nápovědy Konfigurace klienta Použití systému nápovědy Záchranný systém SuSE Rozložení kláves Lokální přizpůsobení Koncepce startování SuSE Linuxu Program init Úrovně běhu Změna úrovně běhu Init skripty Konfigurační skripty SuSE 379 VII Bezpečnost a další tipy Linux a bezpečnost Základy Lokální zabezpečení Bezpečnost v síti Nástroje Lokální nástroje Sít ové nástroje Aktuální informace o bezpečnosti SuSE Linuxu Všeobecné zásady na závěr Úvod do Linuxu Přihlášení, uživatel, založení uživatele Zastavení a startování systému Práce s příkazovou řádkou Virtuální konzole Adresáře a soubory Práce s adresáři Práce se soubory Informace o souborech Pseudoznaky přehled Obsah souborů Skryté soubory 404 x

13 Obsah 1875 Kopírování, přejmenování a smazání souborů Vyhledávání a prohledávání souborů Symbolické odkazy Zabezpečení a archivace souborů Přístupová práva k souborům Manuálové stránky Informace o stavu systému Příkaz /& Příkaz &,4, Příkaz -! Příkaz Příkaz /" Příkaz :+ " Příkaz ( Příkaz ( 54,4, Příkaz ( 413 "-4% - a "-4% Typy souborových systémů v Linuxu Přehled Připojení a odpojení souborového systému Dosové příkazy v Unixu s nástroji mtools Unixové příkazy přehled Další 417 A Podpora a služby SuSE 419 A1 90ti denní instalační podpora 419 A11 Bez vaší registrace vám nejsme s to poskytovat instalační podporu! 419 A12 Rozsah instalační podpory 419 A2 Jak urychlit čekání na odpověd 420 A21 Jak kontaktovat oddělení pro podporu klientů 421 A3 Professional Services 422 A31 Poradenství a samostatné projekty 422 A4 Školení 423 A5 Zpětná vazba 423 A6 Další služby 423 B Důležité klávesy a klávesové kombinace 425 C Strom adresářů 427 C1 Přehled 427 C2 Důležité adresáře 428 xi

14 Obsah D Důležité soubory 429 /,"2 D1 Soubory zařízení v adresáři 429 D11 Diskety a pevné disky 429 D12 Mechaniky CD 429 D13 Páskové mechaniky 430 D14 Myši 430 D15 Modemy 431 D16 Sériová rozhraní 431 D17 Paralelní rozhraní 431 D18 Speciální zařízení 432,+$ D2 Konfigurační soubory v adresáři 432 D3 Skryté konfigurační soubory v domovském adresáři 433 E Nejčastější otázky FAQ 435 F GNU General Public License (GPL) 443 G Slovník pojmů 451 xii

15 Část I SuSE Linux instalace xiii

16

17 Kapitola 1 SuSE Linux první instalace 11 Expresní instalace Konfigurátor YaST2 je inteligentní nástroj, pracující již od začátku instalace v grafickém prostředí, který je zvláště vhodný pro první instalaci systému nebo pro systém od základu nový Na moderním dobře vybaveném počítači umožňuje nainstalovat SuSE Linux automaticky pokud není žádoucí či nutné nainstalovat ho v textovém módu Během instalace je uživatel veden přehlednými dialogy Zadávání údajů či rozhodování se od něj požaduje pouze tam, kde má vlastní volba smysl, nebo kde sám požaduje přizpůsobení k vlastním potřebám Kromě YaST2 je tu ještě jako alternativa jednoduchý konfigurační nástroj YaST (angl Yet another Setup-Tool), pracující pouze v textovém režimu, který nabízí další cenné služby podrobný popis viz odst 12 na str Stručná rozvaha Která metoda instalace je pro vás nejvhodnější? 1 Instalace pomocí YaST2 bude úspěšná za následujících předpokladů: Váš počítač by měl mít CD mechaniku, ze které lze startovat Vaše grafická karta by měla podporovat standard VESA 20 (což bývá většinou splněno u novějších počítačů) Alespoň 64 MB paměti (RAM) Procesor řady Pentium nebo vyšší Pokud všechny tyto předpoklady splněny nejsou, můžete se při instalaci setkat s některými z následujících omezení: Nutnost startovat ze startovací diskety, kterou si vyrobíte Nutnost instalovat v textovém módu, pokud není zpočátku automaticky rozpoznána grafická karta Nutnost použít při nedostatku paměti další start během instalace (před nahráním softwaru z dalších CD) Máte dostatek místa na disku: 200 MB pro minimální systém, 800 MB pro standardní systém a místo na další komponenty V úvahu připadají tyto možnosti: 1

18 1 SuSE Linux první instalace První instalace na novém počítači bez operačního systému Na disku je sice již instalován operační systém, avšak na zbytku disku je dost místa Použijete pro SuSE Linux další disk Místo na disku uvolníte smazáním nepotřebných oddílů (ze kterých si před instalací včas zálohujete všechny důležité soubory) Pokud jsou tyto podmínky splněny, můžete začít instalovat viz odst Pro instalaci tradičním nástrojem YaST v textovém módu hovoří naopak následující okolnosti: Máte zájem o netypickou instalaci, kde budou některá nestandardní nastavení Hodláte SuSE Linux aktualizovat z některé jeho starší verze (viz kap 14 na str 341) Instalace pomocí tradičního 04>= konfigurátoru YaST v textovém módu se spustí, pokud ve startovací výzvě zadáte? Podrobný návod k tomuto způsobu instalace podává odst 12 na str 22 5BA 112 Spuštění instalace: úvodní obrazovka Zapněte počítač a vložte první CD Pokud z něj počítač nenastartuje, zkuste změnit v BIOSu startovací prioritu na CD4EF"GHCIHKJ Konkrétní postup na to najdete v návodu k vašemu počítači Po chvíli se ukáže úvodní obrazovka (obr 11) a objeví se startovací výzva L 0!4>= L u spodního okraje obrazovky 2 Obrázek 11: Úvodní obrazovka instalace SuSE Linuxu Nyní máte 3 sekundy času, abyste případně stiskem klávesy (Ctrl nebo Alt) využili dvě výjimky, které poskytuje YaST2:

19 1? 1 : /? L 11 Expresní instalace 1 Instalace v textovém módu má smysl například pro zlepšení čitelnosti textu u zrakově postižených K tomu stiskněte klávesu MNQR S OP V pravém dolním rohu obrazovky se objeví upozornění na start v textovém módu 2 Doplňková disketa YaST2 (Extension Disk) Aktuální doplňky, aktualizace apod pro YaST2 lze zavést z diskety před začátkem vlastní instalace V tomto případě stiskněte L U klávesu MN TS OP V pravém dolním rohu obrazovky se objeví hláška 2, "-V,,"%7 "%W/, a bude vyžadována doplňková disketa L % 4/X##4# L LY U dolního okraje obrazovky se ted objeví hlášení a / %Z! %4- #4## L Po několika sekundách nastartuje jádro, což poznáte z četných hlášení, která se rychle objevují Konečně přijde zpráva, že se startuje YaST2 a po několika sekundách (podle rychlosti počítače) se objeví grafické prostředí Možné potíže Pokud po uvítací obrazovce instalace nepokračuje, tj počítač má potíže se startem, je zde ještě možnost zasáhnout L 0!4>= L v době zobrazení výzvy Pokud stisknete do 3 sekund po zprávě libovolnou klávesu, zastaví se automatický start a můžete zadat řádek doplňujících údajů Pokračujete pak stisknutím MN []\ OP Při problémech se startováním systému si přečtěte odst 175 na str 48 a odst 1332 na str 309 Najdete zde možné příčiny a jejich odstranění zadáním parametrů jádra Další pomocí je seznam, co zkontrolovat u hardwaru podrobnosti viz odst 1713 na str 51 Některé starší BIOSy nemusí umět přečíst z CD 1 obraz startovací diskety, tzv boot image o velikosti 2,88 MB V takovém případě nastartujte z CD 2 nebo ze startovací diskety 113 YaST2 nastartoval V levé části obrazovky YaST2 se nachází stejně jako u dalších oken nápověda k současnému instalačnímu kroku YaST2 nejprve prohledává počítač a rozpoznává jeho součásti Postup detekce je průběžně graficky znázorněn na obrazovce 114 Výběr jazyka Na tomto místě budete muset poprvé zasáhnout do procesu instalace Všechna dialogová pole, výběry a tlačítka se dají ovládat myší nebo z klávesnice Při ovládání pouze z klávesnice použijete následující pravidla: Klávesa MN^OP _` a nastaví aktivní oblast, dialogové pole, výběr nebo tlačítko, kombinace kláves MN bdc ekf OP + MN^OP _` a umožní vybrat jinou skupinu Klávesami MN!OP g a MN!OP h můžete podle aktivní oblasti např vybírat položku nebo listovat seznamem [j\ se vykoná zvolený příkaz Klávesou MNiOP Klávesou MN k RR ` OP aktivujete volbu 3

20 1 SuSE Linux první instalace Obrázek 12: YaST2: Spouštění instalátoru Navíc můžete vykonat většinu příkazů klávesovou kombinací MN^OP TS + podtržené písmeno Nelekněte se, pokud se spletete V tomto dialogu i v následujících sbírá YaST2 pouze informace, které vám později předloží Podle odst 1113 na str 16 máte ještě vždy možnost vracet se pomocí tlačítka l (!m k předchozím dialogům a opravit uvedené údaje Po volbě jazyka se vám stisknutím Dno zvoleného jazyka přepnou všechny dialogy do Možné potíže V nestandardních případech se může stát, že myš není automaticky rozpoznána V takovém případě zatím použijte klávesnici způsobem popsaným na začátku tohoto odstavce V následujícím dialogu vám dá YaST2 možnost zvolit typ myši manuálně (odst 115) 115 Výběr myši Toto okno se otevře pouze tehdy, pokud YaST2 nerozpozná myš, což se stává velice zřídka Objeví se dialogové okno s dlouhým seznamem popisů myší, kde budete vyzváni k výběru typu vaší myši Pomocí kláves se šipkami vyhledejte v seznamu odpovídající typ, dále přejděte pomocí klávesy MNpOP _` a q,!5i na tlačítko a stiskněte klávesu MNiOP Zkuste [j\ 4

21 ? 11 Expresní instalace Obrázek 13: YaST2: Výběr jazyka pohnout myší a pokud reaguje její kurzor, =r!s je vše v pořádku a na tlačítko již můžete konečně kliknout myší Dno Pokud se vám nepodařila volba myši na první pokus, přejděte pomocí klávesy MN^OP _` a opět do seznamu a zkuste zvolit jiný typ myši, který by mohl lépe odpovídat Možné problémy Žádný z nabízených typů myší se neosvědčil Kt,u nebo myš nehodláte používat V takovém případě zvolte v seznamu v?+n Zbytek instalace budete muset zatím zvládnout pouze s klávesnicí 116 Klávesnice a časové pásmo V dalším okně určíte typ klávesnice (rozložení kláves) a časové pásmo Máte zde také možnost otestovat rozložení kláves Kliknutím myší nebo pomocí několika stisků klávesy MNwOP _` a se dostanete na testovací vstupní pole, kde můžete pozorovat chování jednotlivých kláves Zvláštní pozornost zde věnujte národním znakům (v testovacím poli není možné zadat všechny akcentované české znaky, po ukončení ale bude vše nastaveno správně) a správné funkci tzv mrtvých kláves, uvozujících znak s akcentem Další varianty ui národní klávesnice mimo základní, jako je například přehození /, můžete zadat později při konfiguraci grafického prostředí Jako další je zde seznam zemí podle stromového pravidla kontinent/země/území Zde zvolíte zemi nebo území a YaST2 jí přiřadí odpovídající časové pásmo 5

22 u $? 1 SuSE Linux první instalace Tlačítko Dno Obrázek 14: YaST2: Lokální nastavení vás dovede na další obrazovku 117 Nová instalace nebo aktualizace? Pomocí YaST2 můžete na vašem počítači bud instalovat SuSE Linux od základu, nebo aktualizovat (angl update) starší verzi na novou tak, aby se zachovala nastavení a přizpůsobení ze starší verze Kx2y J4: Na tuto volbu navazuje následující výklad, který je určen právě pro novou instalaci - %76 $),z 4! $),W5y"2 4{vo v odst 141 na str 341 Po volbě x2y % Příprava disku o $",z W 5} -X Tato volba bude popsána pokračujte stisknutím Dno V následujících krocích vyberete a připravíte disk nebo disky pro instalaci Linuxu Podle vybavení vašeho počítače se budou dialogy více či méně lišit od dále uvedeného příkladu Krok 1 Nalezené (fyzické) disky se vypíší v seznamu pod sebou Pokud se disků najde více, musíte se nejprve rozhodnout, který z nich se použije pro instalaci 6

23 : o : (? 11 Expresní instalace Obrázek 15: YaST2: Nová instalace nebo aktualizace Poslední volbu ( ~! 2, } u4/ m,"% / - r ƒ, ) zvolíte, pokud si přejete manuálně vytvářet diskové oddíly (angl partitions) či zachovat stávající, formátovat je a určovat pro ně body připojení 1(, Pokud již máte na disku nějaký operační systém a nechcete přijít o něj případně o důležitá data, nezapomeňte: Rozmyslet si, pokud jste nevyužívali celý disk v jediném oddílu, co jsou diskové oddíly a co se stane, když původnímu systému bude některý chybět Zkopírovat všechna data z případného rušeného oddílu například poštu z adresáře Windows, kde je skrytá v adresářích se šifrovanými identitami Zda není nakonec lepší původní disk celý zachovat, přikoupit pro Linux další disk a připojit ho na společný řadič 7

24 1 SuSE Linux první instalace Obrázek 16: YaST2: Rozdělování disku krok 1 Obrázek 17: YaST2: Vytvoření diskového oddílu 8

25 ,? : : o : ( Ve standardním případě máte jediný disk a kliknete na Dno 11 Expresní instalace Krok 2 Dále může nastat jedna ze dvou následujících situací: Není-li disk prázdný, ukazuje YaST2 všechny dosavadní oddíly na disku Volný, nepřidělený prostor na konci disku se rovněž zobrazí a automaticky se použije k instalaci Použitelný volný prostor musí být souvislý, tj dosavadní oddíly má smysl zrušit a nabídnout k instalaci Linuxu pouze odzadu například u disku s původně třemi oddíly zůstávají nedotčeny první a druhý oddíl, zatímco třetí oddíl se označí jako použitelný pro Linux (Pokud se )- i v tomto případě rozhodnete použít pro SuSE Linux celý disk, zvolíte o $", " / ) Při prázdném disku se pro SuSE Linux standardně použije celý disk Obrázek 18: YaST2: Rozdělování disku pro experty Máte-li na počítači nainstalovány Microsoft Windows 95/98 v jediném diskovém oddílu, ze kterého byste rádi využili část místa pro SuSE Linux, můžete na to použít Windows Resizer, nástroj pro zmenšení windowsového diskového oddílu Výhodou je, že přitom nemusíte Windows smazat Pokud jste právě zjistili, že máte jiné požadavky, přesahující zde standardně nabízené možnosti, můžete se vrátit k předchozímu dialogu a odtud sa- ~! 2 mostatně pokračovat přes menu, 1(,4 } u/ m,"% / - r 9

26 o : : o : (? 1 SuSE Linux první instalace V nově vybraných oddílech pro SuSE Linux se ztratí všechna původní data! K "- $", " / Pozor: Zvolíte-li, zruší se tím tedy automaticky všechna dosavadní data na celém disku Rovněž z něj zmizí všechny dosavadní operační systémy se přesvědčíte, zda diskový prostor bude stačit alespoň pro minimální instalaci, zda se dají vytvořit všechny tři potřebné linuxové oddíly a zda z disku půjde startovat Pomocí Dno Pokud cokoliv z toho neodpovídá, budete na to upozorněni a můžete podle toho změnit váš výběr 0!4 Při splnění všech podmínek instalace rozdělí YaST2 volný diskový prostor na tři standardní linuxové oddíly, a to malý oddíl (asi 16 MB) co nejblíže k začátku disku, dále odkládací oddíl (128 MB) a konečně celý zbytek pro kořenový oddíl ) Blíže k rozdělování disku viz odst 18 na str 53 Možné potíže Určitý oddíl se nedal vybrat k instalaci YaST2 například standardně neumožňuje vybrat oddíly uprostřed disku V takovém případě je nutné se, } u4/,"% / - r ƒ,, vrátit k volbě ˆ~! Výběr softwaru m 1( Obrázek 19: YaST2: Výběr skladby softwaru V tomto menu zadáte, jaký rozsah bude mít vaše instalace, a to z předložených možností, případně z požadovaných doplňků 10

27 n % y % o ( o o??? o? 0 m 0, % o 2 0 m 11 Expresní instalace Výběr softwaru základní vybavení Nejprve se musíte rozhodnout pro systému: G+ Š" Š" 5} "& 9! -X, tj základ vašeho plně funkční unixový operační systém v textovém módu (jádro a důležité utility) Pokud je málo místa na disku, dá se tak SuSE Linux vyzkoušet pouze se základními funkcemi Může se také stát, že předpokládáte konkrétní použití, které nevyžaduje další doplňky (Vyžaduje asi 200 MB) %/ /% 5} obsahuje vhodně vybrané základní softwarové vybavení, tj vše důležité pro začátek, jako grafické prostředí, tisk, hry, přístup k Internetu, editory, přehrávač CD atd (Vyžaduje asi 900 MB, z toho je 100 MB rezerva na uživatelská data) %/ /% 5} : %7$", y" + :4 )!o: jako předchozí volba, s kancelářským balíkem navíc zabírá asi 1,4 GB, z toho je 200 MB rezerva na uživatelská data,œ/!5- %!}z plná instalace, pokud víte, že se bez ničeho neobejdete nebo pokud vás zajímá přehled, co vše poskytuje SuSE Linux S místem na disku si naopak starosti neděláte (U úplné verze zabere asi 6 GB) Volba Š" Obrázek 110: YaST2: Detailní výběr skladby softwaru %/ /% 5} se hodí zejména pro začátek Pokud budete později potřebovat další software, můžete si ho bez problémů doinstalovat vybrat nebo odstranit z výběru jednotlivé komponenty nebo aplikace, tj přidávat a odebírat programové balíky Kromě základního vybavení umožňuje volba D,! " 11

28 0 m { % o ( 2 0 m 2 $ { 0 1? o 1 SuSE Linux první instalace Detailní výběr programových balíků Zvolíte-li D," v ", můžete sami měnit detaily skladby instalovaného softwaru Objeví se zde nabídka sérií balíků, z nichž lze libovolně vybrat %75 2 j/!5- %!}ju/ "2}j, K volnému softwaru si můžete nainstalovat i zdrojové texty, a to volbou 4 Zdrojové texty však zabírají hodně místa a zpravidla zajímají pouze programátory Obrázek 111: YaST2: Detailní výběr programových balíků Vybraný a nainstalovaný software se dá samozřejmě kdykoli po ukončení instalace pohodlně rozšířit Stačí na to zavolat tradiční YaST a nainstalovat odpovídající balíky (viz odst 1112 na str 64) Je dobré si zde uvědomit, že nejprve je potřeba vytvořit přehlednou a stabilní instalaci a teprve později se věnovat jednotlivým aplikacím Prohlédněte si rovněž, co nabízí Ž nabízené balíky Volbou,/"%!!!o:,"+ 6% )& 9!,z a vyzkoušejte si se vám nabízí možnost přístupu k softwarovým balíkům jednotlivých aplikací Jakmile však do výběru zahrnete jednotlivé balíky (nebo jiné zase z výběru odstraníte), musí YaST2 průběžně ověřovat, zda nejsou porušeny závislosti mezi balíky Zpravidla pak doporučí instalovat ještě další balíky, které by předchozí balíky vyžadovaly U řádné instalace se předpokládá, že neobsahuje nevyřešené závislosti 12

29 % - { Možné potíže Y ast2 ověří, zda má pro vybraný software dostatek místa na disku Pokud místo nestačí, máte možnost bud zmenšit rozsah instalovaného softwaru, nebo přidat další (či uvolnit některé l dosud používané) diskové oddíly V takovém případě se vrat te pomocí (!m %75 až k menu 4,ƒ), = (odst 118 na str 6) Pokud se ovšem vrátíte z tohoto místa až před výběr balíků, ztratí se informace o tom, které balíky jste dosud vybrali To je jeden z důvodů, proč není vhodné hrát si příliš u první instalace s detailní skladbou aplikací bývá to často marná práce 1110 Instalace zavaděče Abychom mohli nainstalovaný Linux spustit, musíme mu k tomu poskytnout startovací mechanismus Je na nás, abychom rozhodli, kam se má nainstalovat zavaděč LILO (angl LInux LOader), případně abychom zajistili jiný způsob startování (viz odst 13 na str 36 a kap 3 na str 95) 11 Expresní instalace Obrázek 112: YaST2: Automatická instalace zavaděče LILO Pokud YaST2 nenajde na vašem počítači žádný jiný operační systém než SuSE Linux a pokud to odpovídá skutečnosti, je situace snadná a můžete kliknout na D4no Pokud YaST2 na vašem počítači našel ještě další operační systém (např Windows), případně pokud není linuxový oddíl schopný startu (hranice 1024 cylindrů platí pouze pro starší verze LILO) či pokud není spolehlivý start systému zaručen (např systém obsahující jak disky SCSI, tak i (E)IDE), doporučuje se vytvořit si startovací disketu a startovat z ní 13

30 ?? F F % $ o $ o : o - : G t E F 1 SuSE Linux první instalace Obrázek 113: YaST2: Expertní instalace zavaděče LILO 14 Pokud není YaST2 schopen správně rozpoznat situaci nebo máte jinou představu, jak zajistíte startování systému, zvolte K 1"( pro manuální konfiguraci startu systému LILO: Další možnosti startu YaST2 zde nabízí výběr ze čtyř možností: %75 K 4 2 Y Y ( 42% / : /4,% s o %75 $", Y Y Pokud instalujeme SuSE Linux jako náš jediný operační systém, pak patří v každém případě LILO do MBR (angl Master Boot Record) LILO v MBR však může fungovat i jako zavaděč pro více operačních systémů Tuto možnost zvolte, pokud jste si jisti, že se všechny instalované systémy pomocí LILO nastartují (platí to pro DOS a Windows 95/98, viz odst 371 na str 109) Pokud máte pochybnosti, zvolte zatím možnost K 42" " 5 42 /,-X /,-X Pokud má váš počítač pracovat s více operačními systémy, lze si zhotovit startovací disketu pro SuSE Linux To má tu výhodu, že zůstává zachován start dosavadního operačního systému a kdykoli je potřeba, spustí se SuSE Linux startem z diskety Je to sice těžkopádnější řešení, zato je za všech okolností bezpečné a spolehlivé Navíc je možné pomocí programu YaST kdykoli později v 5 + %75 Ž"%& Z- nainstalovat LILO do MBR (viz odst 262 na str 85, ) 4 2 Y Y /ƒ/4/ o" 0! Zde můžete použít váš oblíbený zavaděč Na MBR (Master Boot Recordu) se zatím nic nezmění $",

31 o ( : } m F o { { - { ( %75 0!4 LILO se nainstaluje v oddílu Musíte však cizí zavaděč sami nakonfigurovat Jak to udělat například pod Windows NT, popisuje odst 372 na str Y Y Podobně jako v předchozím se LILO nainstaluje do jiného zvole- bodě, pouze místo do oddílu ného oddílu V poli 6,4?]( / {v 5 %!} 4 Œ/4/ o) -X 04 y/ lze uvést řádku dalších parametrů, jež potřebuje jádro pro váš specifický hardware, viz odst na str 103 a na str 309 "- Œ2 04-! %!, znamená, že diskové sektory se neadresují fyzicky pomocí cylindrů a hlav, ale logicky jako souvislý prostor s lineárně stoupajícími adresami viz odst na str Informace o uživatelích SuSE Linux umožňuje současnou práci více uživatelů Každý z nich se musí nejdřív přihlásit (login) Údaje v následujícím okně slouží k založení uživatelského účtu (jméno, příjmení, uživatelské jméno, heslo) 11 Expresní instalace ˆ~ 2, Obrázek 114: YaST2: Informace o uživateli })%! Z %Œ%,vsB Nejprve zadáte vaše jméno a příjmení Pro přihlašování dále potřebujete zadat {6 6 Pokud x vás žádná vhodná zkratka nenapadá, můžete si nechat pomocí tlačítka "( o6:! /z uživatelské jméno navrhnout Potom ho případně podle svého pozměníte l Dále jste vyzváni /4,, ƒ2,"%,,! z a dále l4 (!:,! o } Dejte přitom pozor na malá a velká písmena Heslo 15

32 1 SuSE Linux první instalace by mělo mít alespoň 5 znaků, nejvýše však 8 znaků, a to kombinaci písmen (bez háčků a čárek), číslic, případně i jiných znaků např ših Uživatelské jméno a heslo si dobře zapamatujte, SuSE Linux je bude vyžadovat při každém vašem přihlášení Pomocí Dno 4I se dostanete k menu pro zadání hesla pro uživatele 4I 1112 Zadání hesla pro uživatele Uživatel K4 je v Linuxu vybaven zvláštními privilegii Může například spouštět a ukončovat systémové procesy, zakládat a rušit uživatele, manipulovat s důležitými systémovými soubory tj plnit úlohy správce systému # 16 Obrázek 115: YaST2: Zadání hesla pro uživatele 4I Při zadání hesla pro uživatele K4 platí stejná pravidla jako pro uživatelské heslo Heslo pro uživatele si musíte dobře zapamatovat, jinak ho později nelze zjistit Budete ho potřebovat, až budete spravovat systém Po jeho zadání kliknete na D4no 1113 Potvrzení nastavení start instalace Pro vaši kontrolu se ted zobrazí všechna dosud zadaná data l Pokud si to rozmyslíte a rozhodnete se udělat změnu, můžete pomocí (!m krokovat zpátky a některý údaj opravit Pokud všechno prošlo a zadáte Dn4o, následuje ověřovací otázka, zda si opravdu přejete instalaci se zobrazenými nastaveními: I

33 o % : 11 Expresní instalace Obrázek 116: YaST2: Kontrola zadání Pokud zvolíte J %!ƒr %75 2, začne YaST2 s přípravou systému x,z Pokud zvolíte, máte možnost znovu zkontrolovat data a pomocí l (!m znovu krokovat zpět a chybný údaj opravit Pokud vás SuSE Linux odradil a chcete instalaci odložit na jindy, máte z ní možnost vystoupit 4,- Všechna dosavadní nastavení se tím však ztratí Pokud vyberete n %75 $, po vašem potvrzení tohoto úmyslu proces skončí a vy můžete počítač vypnout nebo znovu nastartovat Na počítači se neprojeví žádné ze zamýšlených změn z vašeho pokusu o instalaci % 5 2,"% /,"-X Zvláštností ˆ~ pro experty je možnost uložit si všechny údaje na disketu příkazem Později se z ní dá instalace znovu vyvolat (odpovídá-li ovšem stále ještě vašemu hardwaru) Rozhodli jste se tedy pro volbu J %!ƒr a budete nyní spokojeně přihlížet, jak YaST2 instaluje Nejprve vytváří diskové oddíly a formátuje je, což zabere určitý čas podle velikosti disku V této fázi je nebezpečné instalaci jakkoli přerušit, nebot by se souborové systémy dostaly do nedefinovaného stavu Jako další se načítají programové balíky z prvního CD Nejprve se nainstaluje základní systém, pracující v textovém módu, který se po potvrzení F spustí YaST2 pak pokračuje v instalaci softwaru a podle potřeby si vyžádá další CD Rovněž =r!s v této fázi se nepokoušejte instalaci přerušit trpělivě vkládejte další CD V souladu s vaším zadáním podle odst 1110 na str 13 budete případně požádáni o založení formátované diskety, aby z ní byla zhotovena startovací disketa Nesplet te se prosím, musí to být nová disketa, tedy žádná z disket % I Ž 17

34 y % o? 1 SuSE Linux první instalace Obrázek 117: YaST2: Příprava disku zápis na disk dodávaných SuSE! Pokud se instaluje LILO do MBR, dostanete zprávu o tom, kterým příkazem můžete obnovit původní MBR tento příkaz si prosím poznamenejte SuSE Linux je nyní úspěšně instalován na vašem počítači! Zbývá ještě příprava grafického prostředí V případě, že jste zadali G7 % r 6} a budete pracovat jen v textovém módu, tento krok odpadá a můžete si již SuSE Linux poprvé vyzkoušet Příprava grafického prostředí YaST2 se vám pokusí při prvním přihlášení vytvořit grafické prostředí, a proto se bude nyní snažit automaticky získat potřebné údaje o grafické kartě a monitoru Pokud se to podaří, zvolí se rozumné rozlišení obrazu, nastavení barev a obnovovací frekvence pro monitor Tlačítko MN _ OP vám ukáže zkušební obrázek Zkontrolujte si udávaná nastavení, než odpovíte F Ž! Při pochybách si ověřte typ grafické karty a monitoru Pokud není monitor rozpoznán, vyberte prosím model z nabízeného seznamu Pokud v seznamu chybí, je třeba provést ruční nastavení nebo použít data z diskety s ovladačem, dodávané s monitorem (stačí disketa pro Windows) Pokud si grafické prostředí vůbec nepřejete, zvolte v seznamu výrobců první položku Kt!,uŒœBAA

35 11 Expresní instalace Obrázek 118: YaST2: Instalace balíků zápis na disk vkusu a dostupném hardwaru A6ž"0 K! ", 0 Jako barevnou hloubku (,2 pokuste zvolit alespoň (4( (obr 120 na následující straně) Konečně přijde na řadu nastavení obrazovky Ideální rozlišení závisí na vašem ) se Možné potíže V ojedinělých případech je nutné, abyste X server konfigurovali ručně V takovém případě se nastartuje program SaX Bližší pokyny vám poskytne odst 72 na str Konfigurace dalších součástí systému Již během první instalace máte možnost konfigurovat existující systémové součásti: tiskárnu, zvuk, sít a připojení k Internetu Sledujte přitom nápovědu u jednotlivých modulů YaST2, které se na to používají 1116 První přihlášení Ted už jste tak daleko, že se můžete přihlásit Objeví se okno pro přihlášení v grafickém režimu (KDM správce pracovní plochy) a ukáže vám seznam jmen uživatelů vašeho systému ˆ~ (obr na str 21) Vaše uživatelské jméno napíšete na řádku vedle výzvy, =, pod ně pak zadáte heslo a KDE ( K Desktop Environment ) se spustí Dále můžete použít nápovědu kdehelp Z %Ÿ= Pracujete-li v textovém módu, zadáte vaše uživatelské jméno za výzvu k přihlášení Dále zadáte heslo a objeví se vám linuxová výzva příkazového interpretu Mnoho úspěchů! 19

36 1 SuSE Linux první instalace Obrázek 119: YaST2: Výběr monitoru Obrázek 120: YaST2: Rozlišení obrazu a barevná hloubka (počet barev) 20

37 11 Expresní instalace Obrázek 121: YaST2: Konfigurace dalších součástí systému Obrázek 122: Správce pracovní plochy KDM 21

38 ( = : 1 SuSE Linux první instalace 1117 Jak pokračovat Pro linuxové začátečníky představuje kap 18 na str 397 této příručky praktickou první pomoc, kromě toho podává Příloha E na str 435 odpovědi na nejčastější otázky Další knihy najdete na 4 )94949 # 6-7",#ˆ/4, /, )( /)-, 0-!,!$," Seznamte se také s tradičním programem YaST (kap 1112 na str 64), bude se vám hodit ke správě systému Detaily k instalaci grafického prostředí X Window podává kap 7 na str 181 Ke konfiguraci programem SaX slouží návod v odst 72 na str 183 Zvukovou kartou se zabývá odst 92 na str 236 zde se jedná o hardware linuxového počítače Jak připojit tiskárnu a které tiskárny jsou podporovány, podrobně rozebírá kap 11 na str 271 Pro jednoduchou instalaci pomocí YaST stačí odst 261 na str 83 Jak nakonfigurovat přístup k Internetu řeší kap 5 na str 139 Pro nastavení modemu slouží odst 55 na str 151, pro ISDN odst 52 na str 140 Pro konfiguraci sítě si přečtěte kap 4 na str 123 Chcete-li spojit interní sít s přístupem k ISDN, potřebujete na to hlubší znalosti Odkazy v literatuře na to najdete pod klíčovými slovy gateway, router a firewall 12 Instalace v textovém režimu (YaST 1) 121 Výchozí stav SuSE Linux nabízí kromě nového graficky orientovaného instalačního nástroje YaST2 ještě tradiční textově orientovaný nástroj YaST (nově nazývaný YaST1), který je méně náročný na systémové prostředky Formou prostých textových oken, ovládaných pouze klávesnicí, vás povede rozdělováním disku na oddíly, instalací vámi vybraného softwaru a konfigurací pozdějšího přihlášení (login) pro grafický režim Pro obvyklý počítač, na kterém se má nainstalovat SuSE Linux, stačí, aby byly splněny následující požadavky: Váš počítač musí jít spustit ze startovací diskety nebo z CD Na vašem disku je dostatečný prostor pro instalaci Linuxu, případně poskytujete pro Linux další (fyzický) disk Vaše CD mechanika je podporována Linuxem (Pokud si tím nejste jisti, nic ještě není ztraceno, dá se to ověřit) Pokud některý z těchto bodů neodpovídá, jsou zde ještě stále náhradní způsoby, jak provést instalaci, které najdete v odst 14 na str 38 22

39 1 12 Instalace v textovém režimu (YaST 1) 122 Úvodní obrazovka Zapněte počítač a založte první CD (případně startovací disketu) do mechaniky, ze které je nastaveno startování Pokud počítač odmítne nastartovat, je zpravidla zapotřebí nastavit správnou startovací sekvenci v BIOSu na CD4E!F)GHCIH J resp JHC Pokud jste pro Linux instalovali další disk typu (E)IDE, přesvědčte se také, zda máte na novém i starém disku, mechanice CD atd správně nastaveny jumpery na master/slave Po několika sekundách se objeví uvítací obrazovka (viz obr 11 na str 2) Startujete-li z prvního CD, máte během dalších tří sekund čas stisknout _` a, která zamezí, aby se automaticky spustil některou klávesu, například MN OP grafický instalátor YaST2 04>= Objeví se startovací výzva ( ), kde zadáte 7 %4- klávesy MN OP [j\ : " 6 B 6ª" 6«MN OP [j\ Nyní se u dolního okraje LY LY obrazovky objeví zpráva / %Z % 4/X##4# L následovaná zprávou / %Z! %4- #4#4# L a potvrdíte pomocí Poté se budou postupně vypisovat další zprávy, které podává jádro, až se konečně spustí program linuxrc, který se ovládá z klávesnice pomocí textových menu a čeká na váš vstup Možné potíže Během startu systému vaše CD mechanika (ATAPI) přestala komunikovat Přečtěte si dále odst 175 na str 48 CD 1, na kterém je optimalizované jádro pro procesory řady Pentium, nebylo rozpoznáno jako startovací médium Zkuste startovat z CD 2 nebo ze startovací diskety (viz odst 162 na str 44) Další potíže se startováním se často dají odstranit zadáním vhodných parametrů pro jádro viz odst 1332 na str 309 a násl 123 Příprava instalace: linuxrc Program linuxrc nejprve zavede případné další ovladače jakožto moduly jádra, aby se mohl spustit instalační program YaST a mohla začít vlastní instalace systémového softwaru a uživatelských aplikací Ovládání programu linuxrc je intuitivní: klávesami MN!OP g a MN!OP h zvolíte položku menu, pomocí MN OP a MN OP zvolíte příkaz, například F": l nebo (!m I Kláve- []\ způsobíte vykonání zvoleného příkazu sou MN OP Program linuxrc začíná výběrem jazyka, barev a klávesnice a po-, Nejprve zvolíte národní jazyk V případě české instalace vyberte :4? a potvrd te pomocí MN OP [j\ Kt Zvolte bud,2% ± "%,%!"0 nebo o") ± "% tvrd te klávesou MN OP []\,! Zvolte typ klávesnice : yz a stiskněte MN OP []\ klávesnice se dá ještě později změnit Detailní nastavení 23

40 G? ( - n m % o /? 1 SuSE Linux první instalace Obrázek 123: Výběr jazyka Obrázek 124: Hlavní menu programu linuxrc Nyní vidíte hlavní menu programu linuxrc (obr 124) s následující nabídkou: Kx Š 5 2,"% 5} 2} %& + $",z /- )?ƒ{ y/ ² 2 ", Zde můžete změnit jazyk, typ monitoru a klávesnice V případě zájmu zde naleznete řadu informací o nalezeném hardwaru, o právě zavedených modulech atd speciální ovladače! / 9! - s Případné další moduly pro Pravidlo: Tuto volbu nemusíte zadávat, pokud máte na (E)IDE řadiči jak disk, tak i mechaniku CD, která je typu ATAPI (což je dnes nejběžnější případ) Podpora těchto zařízení je již přeložena ve standardním jádru Š KŽ"%!,!$ o %+5 $", E,"04 5} -X Touto volbou pokračuje instalace Pouze pokud jste si to mezitím rozmysleli 24

41 - n m % - n m % o - % n m %?? / Pomocí volby menu G "?ƒ{ y/ ² 2 ", 12 Instalace v textovém režimu (YaST 1) / 9! - s /- nainstalujete další podporu pro zařízení SCSI nebo pro karty PCMCIA (viz odst 1016 na str 264), případně pro mechaniku CD jiného typu než ATAPI Plnou informaci o zavádění modulů najdete v odst 154 na str 363 V následujícím submenu vyberete, jaký důvod máte k zavádění dodatečných modulů: Modul SCSI Máte-li disk nebo mechaniku CD typu SCSI, je potřeba zavést SCSI modul Modul CD-ROM pokud vaše CD mechanika není připojena na řadič (E)IDE ani SCSI Sít ový modul Pokud budete instalovat přes NFS nebo FTP viz odst 142 na str 39 Pokud nemůžete najít vhodný modul pro podporu instalačního zdroje, kterým je např speciální CD mechanika, zařízení připojené přes paralelní port nebo přes kartu PCMCIA, použijte Rr4r přiloženou disketu /"-,! Dojděte až na konec seznamu a zvolte Dnod /- )? r4r³ Program linuxrc si pak od vás vyžádá disketu /-,! Start instalace Š Položka menu ( o %+5 $", 5} -X menu vybrána jako výchozí, a proto stačí pouze stisknout MN []\ OP instalací je již při vstupu do a pokračovat Obrázek 125: Instalační menu programu linuxrc V tomto menu máte následující výběr: Š Š ( ( o %+5 $",z! % To, co ted máte udělat %} j Tato volba se vám bude hodit později, budete-li mít problém nastartovat již nainstalovaný systém 5} -X 25

42 { - n m % o? r - n m % r 1 SuSE Linux první instalace Š ( K u4y!$ %4%!} Œ 5} Pokud je na vašem systému vážná závada, tato volba vám poskytne řadu možností, jak jej opravit,!$5 CD CD se vysune z mechaniky a lze ho vyjmout Š K provedení instalace nyní nastavte řádkový kurzor na ( $",z a stiskněte MNiOP [j\ standardně CD -X o %75 Na další obrazovce pak zadáte zdrojové médium, Obrázek 126: Výběr zdrojového média v programu linuxrc Nastavte řádkový kurzor na zvolené médium (obvykle CD MNOP [j\ ) a stiskněte (obr 127) Tím začne vlastní instalace Nejprve se uloží instalační prostředí na RAM disk a pak se již spustí instalační nástroj YaST E!F"G Obrázek 127: Volání YaST z linuxrc 26

43 ,? 1 1 $ o 1? o D 12 Instalace v textovém režimu (YaST 1) Možné potíže Existující řadič SCSI nebyl rozpoznán: použijte jádro, které má pro tento typ zabudovanou podporu Zhotovte si na to startovací disketu podle odst 163 na str 45 Použitá mechanika ATAPI CD přestane komunikovat při čtení: v tom vám poradí odst 1713 na str 51 U některého staršího hardwaru může ojediněle dojít k problémům při zavádění dat z RAM disku a YaST se pak nezavede Zkuste pak následující: x V hlavním menu programu linuxrc zvolte 5 2,)% 1(,4 sb v$", 4 Zde zadejte + Z,z do hlavního menu a začněte znovu instalovat 124 Startuje YaST µ,"0-z ( na x, Přejděte pak zpět Pro hlubší seznámení s programem YaST případně pro speciální úlohy údržby slouží detailní kapitola 1112 na str 64 Obrázek 128: Úvodní obrazovka programu YaST Po startu vám YaST nabídne menu se čtyřmi volbami (viz obr 128) %75 2 Y %4- /W%4- "? Pokud se bude instalovat od základu nový SuSE Linux, dozvíte se v dalším submenu, jak pokračovat - u2, {!o Y %4-6} Jak aktualizovat SuSE Linux, naleznete v odst 141 na str Y %4-2, 1(,"4% o, -X Pokud zvolíte tento režim, nabízí se vám během instalace řada rozhodnutí Doporučujeme vám, abyste použili tuto volbu pouze pokud jste opravdu linuxovými experty a pokud jste si jisti, že vámi podniknuté kroky povedou k úspěchu Expertní režim není v této knize popsán! 0,u %75 $",z Pokud jste si to právě rozmysleli J: %75 l"n 4 27

44 J : o : G o 1 1 SuSE Linux první instalace Zvolte %76 2 Y %4- /Œ%4- "? Pokud jste se rozhodli sami rozdělovat disk na oddíly, přečtěte si nejprve odst 18 na str Příprava disku rozdělování a formátování Pokud máte v systému (například od minulé instalace) dosud neaktivovaný odkládací diskový oddíl (swap), YaST ho detekuje a bude se ptát, zda ho má použít jako odkládací oddíl (angl swap partition) Pokud ano, zvolte K "2 I Pokud si to nepřejete a chcete přerozdělit disk, zvolíte 4y/%!y / 2yŒ"0 6 Zobrazí se dialog Dm4,"% 9!"( / : Zde máte možnosti: 28 Kx,/ Kx m Obrázek 129: Rozdělení diskového prostoru programem YaST Œ/ :4? Tato možnost předpokládá, že disk již máte předem rozdělený na oddíly způsobem přijatelným pro instalaci Linuxu Nyní pouze potřebujete označit typy oddílů jako linuxové (pokud již takové nejsou) a přiřadit jim body připojení W/ :4? YaST vám ted sdělí, že nalezl disk Pokud je na něm ještě volné (tj dosud nepřidělené) místo, "- YaST zjistí, kolik ho zbývá, a doporučí ho použít v Linuxu dotazem o Œ2 %} 8o 54 ³ Pokud odpovíte %!z, bude YaST přidělovat diskový prostor automaticky V tomto případě přeskočte následující pokyny až na odst x,z 127 na str 30 Pokud volné místo nalezeno nebylo nebo jste odpověděli, YaST vám nabídne další dialog 5 2,"% Y použijte pouze pokud jste si jisti, co je Logical Volume Manager, a že ho upotřebíte (viz LVM) Dm! K následujícímu dialogu se dostanete, pokud jste se rozhodli disk rozdělit YaST vám zde nabídne volbu z následujících dvou možností:

45 C, : o :, : :? Dm,"% / -X 12 Instalace v textovém režimu (YaST 1) (tj manuální) Je na vás, abyste sami přerozdělili disk To je vhodné, pokud je již na vašem disku instalován jiný operační systém, který zamýšlíte provozovat souběžně s Linuxem, nebo pokud máte na disku oddíl, který zatím nechcete zrušit "! 4/ƒ/ Program YaST začne po červeném varování automaticky rozdělovat disk Tuto volbu použijte jen v případě, kdy chcete mít na počítači pouze nový SuSE Linux a nehodláte se sami zabývat rozdělováním disku Pokud zvolíte C " Œ! /W/, počítejte s tím, že se tím ztratí všechna data, která jste dosud na disku měli, a to včetně všech existujících souborových systémů! Program YaST přitom postupuje podle následující strategie: Vytvoří se jeden startovací oddíl 0!4 (alespoň 2 MB resp 1 cylindr) Vytvoří se jeden odkládací oddíl o dvojnásobné velikosti než současná kapacita RAM, nejvýše však 128 MB Ze zbytku diskového prostoru se vytvoří jeden velký kořenový oddíl, označovaný jako Možné potíže Ve výjimečných případech se může stát, že při následném čtení tabulky oddílů (partition table) nastanou problémy Tento stav by YaST zobrazil v červeném okně a vynutil si restart počítače V takovém případě nastartujte počítač znovu a při dalším průchodu již vynechejte rozdělování disku Na disku není dostatek místa V odst 161 na str 42 naleznete pokyny, jak zmenšit stávající oddíly jiných operačních systémů pomocí dosového programu fips 126 Instalace softwarových balíků Disk je ted připraven pro nainstalování SuSE Linuxu Nyní je třeba se rozhodnout, které softwarové balíky nainstalovat YaST vás ted požádá o chvilku strpení, než se načtou identifikační data o všech softwarových balících z instalačního média Poté se ukáže instalační menu (obr 130 na následující Š straně) Pokud nemáte zvláštní požadavky na výběr, pokračujte bodem 4 %75 $",³ a přeskočte rovnou na odst 128 na následující straně V menu x " y"% o : "%& Z- $",z zvolte, jaká konfigurace nejlépe odpovídá vašim požadavkům (pracovní stanice, server atd) Blíže o tom v odst 127 na následující straně Až vyberete a potvrdíte odpovídající konfiguraci, dostanete se opět do instalačního menu (viz odst 241 na str 77, zajímají-li vás detaily) l Pomocí instalačního menu můžete nyní volbou 7m % "%& Z- $ 2 změnit výběr jednotlivých balíků, které se zde zobrazují postupně jeden za druhým Protože je vám nabízen předkonfigurovaný 29

46 : o 1 SuSE Linux první instalace Obrázek 130: YaST Výběr balíků systém, nemusíte nutně doporučený výběr balíků nijak měnit Navíc od chvíle, kdy vám SuSE Linux poprvé poběží, budete moci jeho skladbu kdykoli změnit či rozšířit Podrobný popis těchto menu najdete ve zvláštní kapitole o YaST, odst 24 na str Výběr základního softwaru Obrazovka YaST na obr 131 na následující straně pro výběr některé ze stan- x dardních konfigurací se vám objeví, pokud zadáte požadavek menu " y"% "%& Z- $",³, viz odst 126 na předchozí straně Připravili jsme zde standardní předdefinované konfigurace Křížek ( œ ) v okénku znamená, že se má doplnit nebo změnit stávající konfigurace ¹8 Hvězdička ( ) v okénku znamená, že tato konfigurace je již instalovaná Je obvyklé, že některé (hlavně základní) balíky jsou obsaženy ve více volbách současně K 4 / l 67m % Touto volbou přidáváte k seznamu balíků vybrané konfigurace Touto volbou nahradíte seznam současně instalované konfigurace zvolenou konfigurací balíků Budete případně dotázáni, zda si přejete zrušit balíky, které již k nové konfiguraci nepatří Zpátky na předchozí obrazovku K 4,n 128 Instalace systémového softwaru a programů Instalaci softwaru spustíte potvrzením volby Š" YaST vám na obrazovce ukáže, který balík se právě instaluje, a kolik balíků ještě zbývá Podle potřeby budete vyzváni k založení dalších CD Když se nainstalovaly balíky, přejděte zpět do hlavního menu volbou U 2% oº,"%4-4 %+5 $",z 30

47 12 Instalace v textovém režimu (YaST 1) Obrázek 131: YaST Výběr konfigurace Možné potíže Pokud má váš počítač jen malou pamět (16 MB RAM), pak se dají zpočátku nainstalovat jen balíky z prvního CD Balíky z ostatních CD se dají doinstalovat později (viz odst 1210 na str 34) Máte-li problémy s kopírováním softwaru z instalačního média, týká se to patrně hardwaru U systému s řadičem SCSI v takovém případě odpojte pro jistotu externí zařízení, jako jsou např skenery, a zkontrolujte znovu kabeláž a terminátory Dále se můžete pokusit měnit parametry jádra Blíže o tom v odst 1331 na str 308 V případě zařízení ATAPI vám pomůže odst 175 na str 48 Obrázek 132: YaST Výběr jádra 31

48 ( ( ( ( $? o ( ( ž ¼ G J G ( y % o 2 /, ¼ 1 SuSE Linux první instalace Jádro 129 Výběr jádra Základní systém máte již na disku Dále se bude instalovat systémově specifické jádro a v případě přání startovací zavaděč LILO Nyní vyberete odpovídající jádro ze seznamu (viz obr 132 na předchozí straně): Š %/ KŽ,%!, KŽ,%!, vyhoví u většiny systémů se používá pro víceprocesorové systémy se používá pro šetření spotřeby (angl Advanced Power Management) Časové pásmo 32 Nastavení Sít ová konfigurace»y/! ",V!$",", žœ%!,)0! ½ Pokud není váš procesor na 100% Pentium-kompatibilní, zvolte prosím?v34¼ Platí to například pro starší procesory Cyrix a IBM Chybně zvolené jádro může L Ž,%!, vést k hlášení systému (! % $ L &, viz ",I= -75 5/0 $)u ) 1 ž# Zvolené jádro YaST nakopíruje do 0!4! %4-u jádra, popisující strukturu jádra a přídavné moduly, do -75 # $""%& Z Na otázku, zda chcete konfigurovat LILO, odpovězte J %!³! 5+$ žz, /$ a konfigurační soubor Tento soubor věrně popisuje právě instalované jádro pouze tehdy, jste-li si jisti, že budete používat LInux LOader ke startování již dříve instalovaných systémů (viz obr 221 na str 86) To platí zejména pro DOS a Windows 95/98 Pro Windows NT jako alternativní systém se používá jiná metoda (viz odst 372 na str 109) Pokyny k jednotlivým dialogům podává podrobná kapitola o konfigurátoru YaST, viz odst 262 na str Základní konfigurace pomocí YaST Po výběru jádra přijde na řadu základní konfigurace Nyní zvolíte časové pásmo (viz obr 133 na následující - straně) Objeví se dlouhý seznam, ve kterém v Česku vyberete ( 4 Z-!,z Dále budete dotázáni, v jakém čase běží ¾ vaše hardwarové hodiny zda běží stále podle astronomického času G q či zda se průběžně při- 8, jak to dělají třeba Windows To první je logičtější, to druhé je nutné při společné instalaci se systémy, které to jinak neumějí Nyní následuje několik obrazovek se sít ovou konfigurací: hodin způsobují místnímu času Y : Jméno počítače a domény (obr 134 na následující straně) Pokud už vám nepřidělil plně kvalifikované doménové jméno (angl Fully Qualified Domain Name, FQDN) váš správce systému nebo váš internetový poskytovatel ( ISP), můžete si zde zvolit jméno počítače a domény dle svého vkusu Pokud počítáte s připojením k, intranetu a Internetu, měla by si jména správně odpovídat, například 4 $"! $)!!³#R$),, kde 4 označuje jméno počítače (angl host name) a! #R$" označuje jméno domény (angl domain name)! /% o { y/z / )-ƒš / )- %4-1

49 ( 0 $ ( 0 $ 12 Instalace v textovém režimu (YaST 1) Obrázek 133: YaST Výběr časového pásma Obrázek 134: YaST Jméno počítače a domény Instaluje se sít ovou kartu, vyberete sít ové konfigurace 4 : nebo : -,! %!yƒ 4 o6à? Pokud váš počítač nemá : a nemusíte se již dále starat o detaily Pokud máte : -,! %!"- oà, následují další," otázky: DHCP klient, typ sítě (pro ethernetové karty odpovězte!á ), IP adresa, sít ová maska, brána, inetd, 4 4 portmap, NFS server, adresa odesilatele zpráv (hlavička ), sít ový klient s přístupem na nameserver (jeho IP adresa, YP doména), výběr modulů jádra pro sít ovou kartu Výběr ","%/ 7v " #R$)& pro poštovní systém (obr 135 na následující straně, též odst 57 na str 164) Všechny doposud získané informace se uchovají a dostanou se po zavolání programu SuSEconfig (viz odst 165 na str 379) do jednotlivých dílčích 33

50 ( = { % # 1 1 SuSE Linux první instalace konfiguračních souborů YaST se ukončí a na obrazovce se objeví četná hlášení o současném stavu systému za- dáte heslo pro uživatele, to znamená správce systému Heslo zvolte obezřetně a postarejte se, abyste ho nezapomněli Nesmí obsahovat mezery a raději ani zvláštní znaky (např vzdálený terminál je pak nemusí znát) Obvykle se používá netriviální kombinace malých a velkých písmen a číslic Standardně je významných pouze prvních 8 znaků YaST nyní požaduje vytvoření vzorového uživatelského účtu To je rozumné udělat, 4 protože normálně se nedoporučuje být stále přihlášený jako uživatel a s nejvyššími privilegii vykonávat rutinní úkony I malý překlep pak může ohrozit celý systém Je proto vhodné založit si rovněž uživatelský účet (angl user account) Jako jméno se hodí vaše iniciály (bez mezery) nebo nějaká zkratka vašeho jména, pseudonym či přezdívka, nejvýše však 8 znaků Ani heslo zadané k tomuto jménu samozřejmě nezapomeňte YaST se bude dotazovat, zda chcete nakonfigurovat modem Pokud modem máte, můžete to udělat nyní nebo odložit Pokud tedy odpovíte J %!z, ptá se vás YaST na sériový port, na kterém se má hledat modem (viz obr 136 na následující straně) Zde pouze upozorňujeme, že tzv winmodemy podporuje Linux pouze omezeně (viz root heslo Login Modem Myš Obrázek 135: YaST Volba konfiguračního systému sendmailu Po systémových hlášeních a pozdravu L o,,]2âš)-!š Y %4-4 )/0Ÿ# 6-7",z#R$)u 5/0 $)u 5 $), (vã59 "/, + ) YaST se ptá, zda chcete nakonfigurovat myš Pokud odpovíte J %!³, vyberete pak typ vaší myši ze seznamu (viz obr 137 na následující straně) U myši sériové bude YaST ještě požadovat sériový port, na kterém se má myš hledat (viz obr 136 na následující straně) Ten rovněž vyberete ze seznamu - L Nyní nainstaluje YaST zbývající balíky z ostatních CD (viz odst 128 na str 30) 34

51 Instalace v textovém režimu (YaST 1) Obrázek 136: YaST Výběr rozhraní pro modem Obrázek 137: YaST Výběr ovladače pro myš YaST vás bude postupně vyzývat k založení ostatních CD Poslední CD je zapotřebí pouze tehdy, když jste výslovně vybrali zdrojové kódy (angl sources) k nainstalování to však není obvyklý uživatelský případ, a proto se nedivte, když vám zbude nepoužité 1 Tím se YaST ukončí a požaduje stisknout klávesu MN OP []\ Váš SuSE Linux je nyní kompletně nainstalován 1211 Přihlášení po instalaci Přestože dosud na pozadí dobíhají 4I některé konfigurační skripty, můžete se na popředí přihlásit jako, např na konzoli 1 (Průběh přihlášení LY Z %Ÿ= L viz podrobněji odst 181 na str 398) Na výzvu (angl prompt) 4 /X= L odpovíte dříve zvoleným heslem odpovíte 4" a na dotaz L 1 Pokud je SuSE Linux distribuován na DVD, nalézají se na jediném médiu všechny balíky a zakládání jednotlivých CD odpadá 4" Y Z %Ÿ= 4 /X= 35

52 ¼? 1 SuSE Linux první instalace pro uživatele (viz odst 1210 na str 34) nezaměnit s heslem pro vzorového uživatele! Zobrazí se výzva příkazového interpretu a můžete začít pracovat: Ä Å6 Æ ÈÇ Nyní můžete například zadat příkaz Œr k výpisu obsahu pracovního adresáře Ä Å6 Æ ÈDZ«5ÉdÊ Stejným způsobem se zavolá? 6 Ä Å6 Æ ÈÇÌË) 5É Š Když zavoláte YaST příkazem yast, můžete z menu ( y"2 Ž"%& Z- menu $", œ4,4, ž³ na případné změny v konfiguraci: založit další uživatele Ted je již systém připraven na to, abyste mohli pomocí konfigurovat grafické prostředí (viz též odst 72 na str 183) Po instalaci ještě dobíhají na pozadí skripty pro inicializaci manuálových stránek, Perlu atd Na pomalejších počítačích s malou pamětí to může trvat i hodinu Pokud předčasně vypnete nebo restartujete počítač, tyto úlohy se při příštím startu spustí znovu Potvrzením, že tyto skripty úspěšně doběhly, je text, který zobrazuje konzole 9 (kam se dostanete pomocí kombinace kláves MN^OP TS + MNŒOP ÍÎ ): L U 2, V V&ƒ&-4%ÐÏ L Zpět na konzoli 1 se vrátíme pomocí kombinace kláves MN TS OP + MNjOP Í5Ñ Po úspěšně provedené základní konfiguraci se ještě dají konfigurovat další položky, viz též odst 1117 na str 22 Počítač s Linuxem se nesmí jednoduše vypnout Z grafického prostředí KDM to lze například udělat snadno z menu Jak to udělat z příkazové řádky, na to naleznete v odst 182 na str 398 vhodné příkazy, kterými se provede zastavení systému, tzv shutdown Vypnutí počítače bez zastavení systému vyvolá při příštím startu kontrolu souborového systému (angl file system check) a to stojí v lepším případě čas, v horším případě není možné zachránit některé soubory, které se vinou předčasného ukončení nestihly korektně zapsat 5} -X Jak spustit SuSE Linux Váš SuSE Linux je ted plně nainstalován Zbývá vysvětlit, jak se spouští v obvyklém režimu (viz startování) Následující přehled ukazuje hlavní možnosti, jak nastartovat SuSE Linux Která z nich je pro vás nejvhodnější, záleží na vaší zkušenosti v práci s počítačem a na zamýšleném účelu Ze startovací diskety: Linux nastartujete pomocí startovací ( boot ) diskety Tato možnost funguje vždy a je snadná, byt poněkud těžkopádná Startovací disketu jste si již mohli vytvořit během instalace

53 ( Startovací disketa je vhodné prozatímní řešení v případě, že máte problémy se startem z disku nebo zatím definitivní způsob startování Linuxu odkládáte V každém případě je to přijatelné řešení, jak střídat Linux s OS/2 nebo s Windows NT Programem loadlin: Tento způsob startu Linuxu předpokládá: Počítač musí před startem Linuxu pracovat v DOSu, a to v reálném módu nebo pod VCPI ve virtuálním módu Řečeno jinak: tento způsob selže pod Unixem, OS/2, Windows NT nebo v dosovém okně Windows 95/98 Naopak funguje dobře z dosového promptu nebo z dosového módu Windows 95/98 Počítač musí mít dostatek dosové paměti: musí zbývat alespoň 128 KB dolní paměti (tj paměti pod dosovou hranicí 640 KB), zbytek může být rozšířená pamět XMS nebo EMS Program loadlin je sice poměrně pracný na instalaci, dá se však výtečně integrovat se startovacími menu Windows 95/98 Velkou výhodou je, že ponechává beze změny Master Boot Record (MBR) na disku Ostatní systémy pak vidí linuxové diskové oddíly jako oddíly neznámého typu K instalaci programu loadlin potřebujete určité znalosti DOSu a Linuxu Měli byste ovládat editor pro vytvoření potřebných konfigurací Detaily popisuje odst 39 na str 115 Potíže mohou nastat, pokud uděláte ve startovacích menu Windows 95/98 chybu V krajním případě se může stát, že se již z disku do Windows nedostanete Proto si před konfigurováním startovacích menu ověřte, zda se v nejhorším případě můžete později dostat k disku pomocí startovací diskety pro Windows (případně tak nouzově spustit Windows) Programem LILO: Technicky nejčistší a poměrně univerzální řešení je zavaděč (angl boot manager) LILO, který vám poskytne výběr mezi více operačními systémy Program LILO se snadno instaluje např pomocí YaST (viz odst 262 na str 86) Je však třeba si uvědomit, že LILO se umístí v zaváděcím sektoru disku, což vždy přináší určité riziko Pro bezpečné použití LILO je proto třeba znát některé detaily startovacího procesu Měli byste také být schopni s jistotou editovat hlavní konfigurační soubor LILO Rovněž je vhodné vědět, jak LILO odinstalovat v případě potíží Detaily o LILO a o startovacím procesu podává odst 33 na str 97 Start pomocí LILO je sice nejlepší, přesto je dobré vědět, že je náročnější na instalaci např ve srovnání s použitím startovací diskety Existují varianty BIOSu, které kontrolují strukturu Master Boot Recordu (MBR) na disku a po instalaci LILO chybně hlásí přítomnost viru Tuto -+ potíž lze snadno odstranit tak, že v nastavení BIOSu vypnete volbu,!$5 "%X Pokud budete mít na počítači pouze Linux, můžete ochranu proti virům nechat trvale vypnutou, protože nemá žádný účinek Pro jiné systémy (nezávisle na nově instalovaném Linuxu) se však ochrana proti virům hodí, proto ji zkuste později znovu aktivovat nebo nahradit nějakým jiným antivirovým programem, kterému nevadí LILO v MBR 2 VCPI server poskytuje např emm386exe 13 Jak spustit SuSE Linux 37

54 ( 1 SuSE Linux první instalace 38 Další diskusi různých metod startu, zejména pomocí LILO a loadlin, popisuje kap 3 na str 95 Další zavaděče Vzhledem k rostoucí popularitě Linuxu rozšířili komerční výrobci zavaděčů (angl boot managers) své produkty také o možnost startovat Linux Nejznámější jsou zatím System Commander Deluxe a Partition Magic Kromě ulehčení startu pomocnými obrazovkami nabízejí tyto balíky množství dalších funkcí, např změnit si velikost již přiděleného diskového oddílu s FAT32 nebo převést FAT16 na FAT32 Tyto programy SuSE Linux na CD neobsahuje a také samozřejmě nejsou zahrnuty do standardní instalační podpory 14 Instalace odjinud než z mechaniky CD Může se stát, že žádné ze standardních jader nepodporuje vaši mechaniku CD (např některé velmi zastaralé modely) nebo není připojena či vůbec chybí, např u notebooku V tom případě vám SuSE Linux nabízí ještě další možnosti, odkud instalovat: Instalace z dosového diskového oddílu (odst 141) Instalace ze sítě: pomocí NFS nebo FTP připojením přes Ethernet nebo PLIP (odst 142 na následující straně) 141 Instalace z dosového diskového oddílu Jak na to Nenašel-li instalátor Linuxu mechaniku CD, potřebná část obsahu instalačního média Linuxu se nakopíruje na dosový oddíl disku Poté již nepotřebujete mechaniku CD na instalování Později si můžete (ale nemusíte) mechaniku CD pod Linuxem zprovoznit Výchozí požadavky Váš DOS, Windows či OS/2 vidí vaši mechaniku CD a může s ní pracovat, zatímco Linux ji zatím nenašel Máte však dostatek místa na disku v některém oddílu DOS, OS/2 nebo Windows (311 nebo 95/98), kam se dají zkopírovat balíky pro instalaci základního systému Postup instalace Vzhledem k tomu, že počínaje verzí 71 používá SuSE Linux dlouhá jména balíků, není možno je snadno jako dříve kopírovat na dosový disk obvyklými nástroji v DOSu, pracujícími pouze se jmény ve starší notaci 83 Použijte na to prosím dávkový soubor ) /v),"- #0 z instalačního CD, který zde najdete v adresáři Ò /!6- " Pro správnou funkci tohoto $ dávkového souboru je ještě třeba zajistit, aby byl v dosové cestě program $",I#R$" Dále se řid te pokyny z menu, pomocí kterého též nakonec zadáte, aby se spustil Linux zavaděčem loadlin

55 / ¹ 15 Další způsob instalace s použitím programů setup a loadlin 142 Instalace po síti Instalace Linuxu po síti je pouze pro zkušené uživatele Upozorňujeme, že nespadá pod smluvní instalační podporu (support) SuSE podrobněji viz odst A12 na str 419 Výchozí stav Na vašem počítači chybí CD mechanika nebo ji linuxový instalátor nenašel Rovněž zde nemáte použitelný dosový oddíl na nakopírování linuxové instalace, případně jej odmítáte vytvořit Též se může jednat o hromadnou instalaci ze sítě V takovém případě je potřeba, aby váš počítač viděl přes sít CD nebo disk s instalací, podobně jako to popisuje odst 141 na předchozí straně Je zřejmé, že vzdálený počítač musí umožnit přístup pro vykonávání příkazů k linuxovým instalačním souborům # Š#Ó-Ÿ# Š#ˆ r!/ Dále je nutné zkopírovat na disk z CD soubory : Vyjádřeno v Linuxu: Ä Å6 Æ ÔÇ ÕÖ 5ÕØ6Å) R 4 +ÙÚ5Û± Ä Ü «Ä Å6 Æ ÔÇ ÕÖ Ê6 Ì 5ÕØ6Å) 4 5ÉªÉ Ä Ä Ü«Krok za krokem 1 Začněte s instalací klienta, jak to popisuje odst 122 na str 23 2 Dále vás povede odst 123 na str 23 až na následující rozdíly: V menu G /- )?W{ y/ Š zvolte o6à 2 2 Program linuxrc se vás bude Š l/ v menu { 2} instalovat Odpovězte oàý x4 Švs a vyberte odpovídající typ (to není nutné při instalaci přes PLIP) 8 }/ - ptát, odkud a sledujte dál menu pro zadání sít ové konfigurace Rovněž je možné instalovat přes FTP 3 Jak instalaci dokončit, popisuje odst 124 na str 27 Možné potíže Nový počítač, na kterém se má instalovat SuSE Linux, server nezná Udejte proto jeho jméno a IP adresu do souboru,v$ )!6+ na serveru Instalace je odmítnuta, vzdálený počítač neumožňuje přístup k souborům,!$ ) Umožněte to a instalujte znovu pro vykonávání příkazů (tj, 1 15 Další způsob instalace s použitím programů setup a loadlin 151 Spuštění Windows 95/98 v dosovém módu Ke spuštění instalačního programu setup je třeba nejprve dostat počítač do reálného módu pod samostatně běžícím DOSem Důvodem je, že program loadlin, který zavolá instalační program setupexe k natažení minimálního Linuxu do paměti, je dosový program, který musí běžet v reálném módu nebo pod VCPI serverem, jako je např EMM386 Dosové okno, které běží pod Windows 95, však používá virtuální mód 8086, kde by setupexe havaroval proto je nutné spustit samotný DOS 39

56 - G 1 SuSE Linux první instalace 40 Krok za krokem Jsou zde dvě možnosti: přepnout z Windows 95/98 do dosového módu nebo při startu použít dosový mód z nabídky při spuštění Windows Š Pokud již Windows 95/98 běží, klikněte na I --?( %"-4 -- E,5 2 W2ƒ, Šr D!F Šz klávesu MNjOP ÍÞ 4 a zvolte nabídku o6: u"2y] y/ : Pokud čerstvě startujete počítač, stiskněte před naběhnutím Windows 95/98 (Pokud máte pochybnosti, tento způsob je čistší, protože Windows někdy mění hardwarové nastavení, které se spuštěním dosového módu neresetuje) Možné potíže V dosovém módu nevidíme mechaniku CD: viz odst 173 na str 48 V dosovém módu nefunguje česká klávesnice: K základní instalaci zde stačí samozřejmě anglická Rr!s přesto pro milovníky dosové češtiny je zde odst 172 na str Vyvolání programu setup a jeho první část Program setupexe spustí minimální Linux, který umožní pokračovat se skutečnou linuxovou instalací Nastartujete tedy MS-DOS nebo dosové okno, které neběží v chráněném módu, máte první CD v mechanice a umožnili jste na ně dosový přístup Spustíte zde program setupexe a pokračujete do toho bodu, kde je třeba rozhodnout mezi dvěma způsoby, jak spustit minimální Linux: ze startovací diskety nebo programem loadlin přímo z prvního CD či z disku Krok za krokem ",- 1 Zadejte příkaz ( v kořenovém adresáři CD 2 Zadejte písmeno označující vaši CD mechaniku, např (Pozor, toto písmeno cestuje při přidávání dalších oddílů na disk!) [j\ 3 Program setupexe vás uvítá a vy mu zdvořile odpovíte klávesou MN OP 4 Následující odstavce popisují start minimálního Linuxu (viz odst 153) 153 Jak nastartovat minimální Linux programem setup Existují dvě cesty, jak spustit minimální Linux programem setup: z diskety nebo programem loadlin přímo z CD Rozhodněte se, kterou zvolit Podrobnosti Nejsnadnější je spustit minimální Linux přímo z CD K tomu slouží dosový program loadlinexe Ten běží pod DOSem, zavede jádro ze souboru na CD do paměti, připraví RAM disk a začne vykonávat kód jádra Podmínkou je, aby přitom počítač pracoval v reálném módu nebo ve virtuálním módu 8086 s VCPI 3 Alternativní cesta startem přes disketu vytvořenou programem setup je schůdná téměř vždy, je ale o něco náročnější a trvá déle 3 Podporu VCPI poskytuje například program emm386exe Dosové okno v OS/2 nebo ve Windows NT zde proto nemůžeme použít r

57 ß / / % 1, / :, / % 1, 15 Další způsob instalace s použitím programů setup a loadlin Doporučení Zvolte cestu přes loadlin, pokud je to teoreticky možné a pokud nepracujete pod OS/2 nebo Windows NT Pokud si nejste jisti, alespoň to zkuste Když vám to nevyjde, nastartujte počítač znovu (viz odst 152 na předchozí straně) a zvolte cestu přes disketu 154 Instalace programu loadlin a start minimálního Linuxu V tomto kroku instalujeme a použijeme program loadlinexe, se kterým pak zavedeme linuxové jádro, nastartujeme jej z DOSu a spustíme minimální Linux Podrobnosti Program setup dále vytvoří ve vašem dosovém diskovém oddílu adresář Ò4! ",- Do tohoto adresáře se zkopírují programy (,! %>#, Y %4-, soubor 1 #Ó0 u a zvolené jádro pod jménem 7 Z, Jestliže budete Y %4- později po první instalaci startovat Linux, vyvoláte ho pomocí 1 #0 s tím, že zadáte jako parametr kořenový oddíl, jehož označení popisuje odst 1102 na str 61 Po tomto kroku se jádro zavede a rovnou se spustí Krok za krokem Nyní budete instalovat program loadlin, abyste spustili minimální Linux: 1 Zvolte! %X a stiskněte klávesu MN OP [j\ 2 Tato obrazovka ukazuje, kolik má váš počítač paměti (RAM) Údaj obvykle souhlasí a pokračuje se stisknutím klávesy MN OP [j\ Pokud velikost RAM nesouhlasí, příslušně ji zde upravte 3 Dále musíte sdělit, zda Linux podporuje vaši mechaniku CD Tuto otázku jste již rozřešili zde odpovězte přesně jak říká odst 165 na str 47 Pokud Linux podporuje vaši mechaniku CD, stiskněte klávesu MNiOP [j\ a vše je v pořádku Pokud ji Linux nepodporuje, pak jste již kopírovali soubory do dosového adresáře na disku (viz odst 141 na str 38) Zvolte proto U /4/ a stiskněte klávesu 6-+", MNiOP [j\ Dále zadáte dosový adresář, do kterého jste kopírovali adresář V našem příkladu, viz odst 141 na str 38, jsme použili adresář Ò 8) Nezadávejte již podadresář -7", 4 Ted vyberete odpovídající jádro 5 Dále přijdou na řadu parametry pro jádro Každý parametr je na samostatném řádku Prázdný řádek je ukončuje Detaily o parametrech jádra podává odst 131 na str 307, jejich úplný výčet platný pro instalaci rovněž uvádí odst 1332 na str Následující obrazovka se ptá, zda má být instalován program loadlin Odpovíme J %!z Program setup nyní vytvoří adresář Ò4! a nakopíruje do něj soubory #, 41

58 1 = 1 SuSE Linux první instalace 42 7 Dále zvolíme ( -76 Y %4- a nastartujeme minimální Linux Poté se vypisují na obrazovku asi dvě stránky textu Dopadlo-li vše dobře, uvítá vás program linuxrc Výpisy pocházející od jádra si můžete zpětně prohlédnout tak, že pomocí kombinace kláves MN c ekf OP + MN à`rá g OP a MN c ekf OP + MN à`rá h OP rolujete text tam a zpět Nyní může instalace pokračovat, jak popisuje odst 123 na str 23 Možné potíže Program loadlin nemá dostatek paměti, aby mohl zavést jádro: viz odst 179 na str 50 Program loadlin nemůže spustit jádro, počítač běží ve virtuálním módu 8086 a chybí mu VCPI Server: viz odst 1711 na str 51 Program loadlin selže: viz odst 1710 na str 50 Chyby při čtení z CD: viz odst 174 na str Další informace k instalaci 161 Jak získat místo na disku pro Linux a jak ho rozdělit Váš disk je třeba nejprve připravit pro zavedení linuxových oddílů Doufejme, že k tomu najdete trochu klidu a pohody, abyste si něco nevratně nesmazali Také se doporučuje obstarat si předem potřebná média na zálohování a nouzovou startovací disketu pro váš současný operační systém Podrobnosti Každý disk se může či nemusí rozdělit na samostatné diskové oddíly Jedním z důvodů je míruplné r!s soužití odlišných operačních systémů na jediném disku Jak získáme prostor pro linuxový diskový oddíl? Některý původní diskový oddíl lze zrušit, čímž ovšem ztratíme stará data, která jsme na něm měli Získaný prostor lze použít pro budoucí linuxové oddíly Některý původní diskový oddíl lze také přiřadit novému operačnímu systému, tedy např Linuxu, což je totéž jako zrušit ho a vytvořit stejně velký Samozřejmě i zde přijdeme o původní data Pod DOSem nebo Windows 95/98 můžete některý dosavadní diskový oddíl zmenšit, aniž byste ztratili data Nejprve se musíte postarat o to, aby všechna data na disku ležela na začátku oddílu a na konci oddílu zbývalo volné místo Potřebné setřesení dat, aniž byste o něco přišli, vám umožní některý dobrý defragmentátor Potom použijete speciální program, abyste zmenšili velikost zvoleného diskového oddílu Pokud disk obsahuje pouze primární oddíl (na prvním /!6-4 disku je to oddíl C ), poskytuje na to SuSE Linux na prvním CD v adresáři " program fips Ušetřený prostor se pak využije na linuxové oddíly Poněkud dražší, avšak téměř vždy schůdná cesta je zakoupit další disk, zejména pokud uvažujete o budoucnosti vašeho systému

59 ? 1 % 16 Další informace k instalaci Při všech změnách v rozdělení disku musíte pracovat velice pozorně a předemâ důkladně pročíst dokumentaci od programu, který na to použijete I přesto se může za určitých okolností stát, že přijdete o svá data Za to ovšem SuSE nepřejímá žádnou zodpovědnost! Doporučujeme proto předem zálohovat nejdůležitější soubory a předem si vyzkoušet případný start ze startovací diskety Krok za krokem Co musíte udělat pro nové rozdělení disku: 1 Pokud dosud nevíte, kolik oddílů má váš disk a jak jsou velké, musíte to nejprve zjistit, a to například programem fdisk, který obsahuje váš operační systém 2 Určete, kolik oddílů potřebujete a jak mají být veliké K tomu slouží odst 18 na str 53 a odst 19 na str 55 3 Zapište si údaje o tomto rozdělení disku, budete je dále potřebovat během instalace (Poznamenejte si i všechny detaily o starém rozdělení mohou se později hodit expertovi při případné záchraně chybně přerozděleného disku) 4 Udělejte si záložní kopii vašeho disku Pokud na to nemáte dost velká média, zálohujte si alespoň nejdůležitější data (hlavně ta, která jste sami vytvořili programy se většinou dají obnovit) Také je vhodné (a nic to $""%& Z># nezabere) zálohovat startovací a konfigurační soubory, jako jsou -44,,$³#0, ¹³# % a Vytvořte si startovací disketu pro váš dosavadní operační systém a vyzkoušejte si, zda se s ní provede start Přidejte si na ni ještě několik užitečných nástrojů, jako je jednoduchý textový editor, fdisk, format, zálohovací program, scandisk nebo jeho obdoba (a pro experty i spolehlivý diskový editor) 5 Další kroky již závisí na konfiguraci vašeho systému: DOS/Windows 95/98, jediný oddíl na disku a chybí kompletní záloha Musíte zmenšit tento primární diskový oddíl při zachování dat na něm Přestěhujte všechna data na začátek oddílu V MS-DOS 6 nebo Windows 95/98 k tomu slouží například program defragexe Defragmentační programy ovšem ponechávají na původním místě //,"% skryté ( ) soubory, zpravidla systémové Ujistěte se v případě, že je chcete přesunout na začátek disku, zda s nimi smíte hnout či zda jejich pevná pozice na disku nemá náhodou nějaký smysl Pokud jste si opravdu jisti, můžete zrušit jejich atribut /4/4,"%, popřípadě i? 5, Některé defragmentační programy na to poskytují vlastní prostředky Nové verze programu defragexe na to mají volbu Operační systém Windows si rovněž označuje svůj odkládací soubor jako skrytý Pokud při zmenšování oddílu překáží, musí se odstranit, a to ze spuštěných Windows pomocí l ": yu Œ2 4-!y od(67mà a po zmenšení oddílu zase z téhož menu vytvořit Pokud se vám tedy podařilo získat na konci primárního diskového oddílu dostatek volného prostoru, přejděte do adresáře 43

60 Ò Ò Ò & Ò Ò & & Ò & 1 SuSE Linux první instalace 44 /!6- /!6-4 " ( ( A6ã na prvním CD Najdete tam program fipsexe, který vám tento oddíl zmenší V tomto adresáři naleznete i podrobný návod k programu fipsexe, který byste měli předem prostudovat, než se pustíte do dalšího riskantního kroku Program fipsexe běží pouze pod DOSem Z Windows musíte nejdříve vystoupit nebo je spustit v čistě dosovém módu (viz odst 151 na str 39) Po ukončení programu fipsexe se na disku objeví druhý oddíl, který se později rozdělí na linuxové oddíly 5ä Novou verzí programu fipsexe, který je v adresáři " ( ( Á, se dají zmenšovat i oddíly s FAT32 V tomto případě si však určitě předem udělejte úplnou zálohu celého disku DOS/Windows 95/98 a více diskových oddílů, máte-li plně zálohovaný disk Pokud máte skutečně spolehlivě zálohovaný celý disk, můžete programem fdisk smazat staré dosové oddíly a vytvořit nové zmenšené Samozřejmě tím ztratíte data ze smazaných oddílů Proto musíte mít předem spolehlivou zálohu, kopírovanou po souborech (nikoli obraz celého disku) Dále naformátujete nově vytvořené oddíly, nainstalujete operační systém a nahrajete zpátky všechny zálohované soubory Zálohovací program byste k tomu měli mít předem připravený na disketě Unix/Linux Zde již patrně máte na disku vhodné oddíly, a proto se o rozdělení disku nemusíte starat Použijete startovací disketu SuSE resp první CD K přiřazení oddílů dojde normální cestou později v YaST 6 Nastartujte znovu počítač 7 Ověřte si, zda váš operační systém stále spolehlivě funguje Pokud se dosud nevytvořily linuxové oddíly v uvolněném diskovém prostoru, zařídí to později YaST Možné potíže Můžete narazit na následující problémy: Oddíl se nedá dostatečně zmenšit, protože s některými soubory nelze pohnout: viz odst 171 na str 47 Pod DOSem nebo Windows je nyní CD mechanika označena jiným písmenem Pod Windows 95/98 počítač přestane reagovat: viz odst 1712 na str Použití CD 2 ke startu systému Podobně jako z CD 1 je možno startovat systém i z CD 2 Zatímco na CD 1 je obraz startovací diskety o velikosti 2,88 MB, je na CD 2 tradiční obraz o velikosti 1,44 MB

61 Ò ( : Ò / : = 16 Další informace k instalaci Proto použijte CD 2 vždy tam, kde by z CD mechaniky mělo jít startovat, přesto ale systém z CD 1 nenastartuje Důvodem je, že ne každý BIOS správně rozpozná obraz startovací diskety o velikosti 2,88 MB 163 Vytvoření startovací diskety programem setup Výchozí stav Potřebujete 35 disketu a odpovídající mechaniku, ze které lze startovat Pokud pracujete ve Windows 95/98, spustíte setup nikoli v dosovém okně, ale v módu MS-DOS! Detaily / Na prvním CD v adresáři jsou obsaženy obrazy několika disket Obraz diskety se pak dá kopírovat pomocným programem na disketu (tj médium), která se tak stává startovací disketou Tyto obrazy disket obsahují zavaděč, program Syslinux a program linuxrc Program Syslinux vám umožní zvolit jádro během startu a předat mu případné parametry o hardwaru Program linuxrc podporuje nahrávání modulů jádra v závislosti na hardwaru a na konci startuje instalaci Přiložená startovací disketa SuSE je ve všech obvyklých případech použitelná Vlastní disketu použijete pouze u exotického hardwaru, který modulární & jádro nepodporuje, nebo pokud jste si stáhli obraz diskety např z ( 4 & #R-7",#R$) Postup s použitím programu setup 1 Spust te program setup přímo z prvního CD 2 Zvolte v menu (4(? a stiskněte klávesu MN OP []\ ˆt!4, dále v menu opět klávesu MN OP [j\ 3 Nyní zvolíte typ diskety s odpovídajícím jádrem, které podporuje např speciální typy EIDE Program setup vám zobrazí základní vlastnosti jednotlivých jader Potřebujete-li další informace, podává je soubor /,,#K/ Zapamatujte si, jak se vaše jádro jmenuje, později budete jeho jméno potřebovat Potom stiskněte klávesu MN OP [j\ 4 Dále se zhotoví startovací disketa Založte dosovou disketu do 35 mechaniky a vyberte typ diskety, který z ní chcete udělat: Pro SuSE Linux stačí pouze Kt! startovací ( ) disketa, a proto můžete ignorovat další položku E 4" ˆt!4 Najed te tedy kurzorem na [j\ a stiskněte klávesu MN OP Program setup od vás čeká potvrzení, že disketa je založena Stiskněte tedy znovu klávesu MN OP []\ a obraz diskety se zapíše na disketu Po úspěšném zápisu obrazu na disketu znovu stiskněte klávesu MN OP [j\ Zvolte v menu D "%!,z, tím opustíte tuto obrazovku a program setup 45

62 ž : Ò ž 1 SuSE Linux první instalace 46 Postup s použitím programu rawrite Je tu ještě poněkud zdlouhavější alternativa, jak zhotovit startovací disketu, a to s použitím dosového programu rawriteexe, který zavoláte z dosové výzvy Najdete ho na prvním CD v adresáři Ò /!6-4 " "9, Dále jsou na prvním CD v adresáři Ò / obrazy standardních typů startovacích disket, popsané v souboru E J4D4G 04/ Obraz : je obvyklá volba Všechna jednotlivá jádra jsou v adresáři Ò -7", Ò! 7 Z,! # s extenzí 6: Pokud potřebujete vytvořit standardní startovací disketu, kterou obsahuje distribuce SuSE Linuxu, pokračujte následujícím způsobem (předpokládáme, že jste v adresáři na CD): å ædø) 5É ª5 "Ü«5É Å) è5å)ü Ä Å5 è5å"ü Ä Ø"Ü6ÉRéÉ " 6Ø"Ü6ÉRé 04/ Pro podporu speciálních zařízení nalezneme v tomto adresáři kromě souboru : ještě další obrazy startovací diskety Při problémech se hodí obraz s jádrem bez optimalizací na novější procesory :Ã! )34¼ 164 Zhotovení startovací diskety z Linuxu Předpoklady Máte přístup na linuxový systém s funkční CD mechanikou Potřebujete volnou disketu Krok za krokem Startovací disk si zhotovíte následujícím způsobem: 1 Pokud je třeba ještě disketu naformátovat: Ä Å6 ÆB ÔÇdê6Ø6ê5 Å 4 Ø Äë êø5ì ªíRîî5ì 2 Připojte první CD např jako $)/ : Ä Å6 ÆB ÔÇï 4 ª 5 Ê "Ü6É ð6ñ6ñ6ì Ø / Äë 5ÕØ6Å) R Œ 5ÕØ6Å) R 3 Přesuňte se do adresáře : na CD: Ä Å6 ÆB ÔDZÕØ 6ÕØ6Å) R Ø"Ü6É éé 4 Vytvořte startovací disketu Ä Å6 ÆB ÔÇdØ6Ø Üê5ò5 " 6Ø"Ü6ÉRéŒ ê5ò5 Ø Ä ë ê6ø5ì Éò6óé,! J4DG / v adresáři,!4 : K čemu je které jádro, to se dozvíte v souboru E Ke čtení můžete použít např příkaz (detaily o příkazu podává odst 1873 na str 404) Pokud vyžadujete podporu speciálních zařízení, použijte některý z disketových obrazů v adresáři 04/ : Při problémech s kompatibilitou procesoru použijte jádro :!Ã!534¼ Poněkud složitější případ nastane, chcete-li použít při instalaci jádro, které jste si sami nakonfigurovali a přeložili Tehdy nejprve zkopírujte na startovací disketu obraz diskety se standardním jádrem (! %4-1 ) (viz odst 125 na str 303), které pak nahradíte jádrem vlastním: Ä Å6 ÆB ÔÇdØ6Ø Üê5ò5 5ÕØÅ) R 4 Ø)Ü6É éé " 6 6Ø)Ü6É év ê6ò5 Ø Äë ê6ø5ìì Éò6óé Ä Å6 ÆB ÔÇï 4 ª 5 Ê ô 4ÉØ) 5É Ø Äë ê6ø6ì R " 5 Ä Å6 ÆB ÔDZÕÖ ªÉÅ) 5ÉÅ"Õ 6«5Ü 6ª5õ) 6 Å"ÕÆ" 5Üö6ó6ñ5 ) 6 " ë «5Ü 6ª5 ƒ R ) 5 ) 6«5Ü 6ª5õ Ä Å6 ÆB ÔÇøª 4 ª6 5 R " 6

63 Š? ( = })%!V""-40ú à # 17 Popis možných problémů 165 Podporuje Linux mou CD mechaniku? Obecně lze říci, že většinu CD mechanik SuSE Linux podporuje Při použití CD mechanik typu ATAPI by neměly být žádné problémy U CD mechaniky SCSI záleží na tom, zda jádro podporuje $)/0 její SCSI řadič To se dá zjistit bud v databázi komponent CDB balík, série /4!$ 4 $5/0Ÿ#R6-+",#ˆ/4, $)/)0,5%Z, nebo na 4! Pokud SuSE Linux nepodporuje váš SCSI řadič, budete mít patrně i další problémy, =r protože na něm bude kromě CD mechaniky připojen nejspíš i disk S Linuxem funguje i mnoho starších nestandardních CD mechanik Pokud tento typ SuSE Linux výslovně nepodporuje, zadejte místo něj (ovšem bez záruky) podobný typ od téhož výrobce V poslední době se rozšířily CD mechaniky na paralelním portu Ty nejsou bohužel nijak standardizované, a tak jsou zdrojem problémů SuSE Linux pro ně obsahuje řadu prozatímních ovladačů Pokud žádný z nich nefunguje, zbývá cesta oklikou přes dosový oddíl Stává se také, že některé mechaniky potřebují být inicializovány od dosového ovladače, a proto vyžadují nejprve dosový start 17 Popis možných problémů 171 Dosové (resp windowsové) soubory nejdou přemístit 5, U /4/,"% nebo, si vypište atributy všech souborů do pomocného 4 0¹³# ¹ úûù ",u% 8ú V případě, že defragmentační program odmítá přemístit soubory s atributy souboru ù seznamú příkazem a vyhledejte zde soubory s atributy S nebo H Ty potom jednotlivě změňte na normální soubory příkazem 4 0 ršvr U ùü{6 a dejte přitom velký pozor, aby defragmentátor nesměl hnout se soubory pro ochranu proti kopírování, permanentními odkládacími soubory a speciálními systémovými soubory Těm atributy ponechejte Po defragmentaci se doporučuje vrátit všechny změněné atributy souborů do původního stavu Pod Windows na změnu atributů souboru můžete použít Správce souborů nebo Explorer Pokud se soubory přemístit nepodaří, musíte uschovat všechna potřebná data na jiné médium, zrušit dosavadní diskové oddíly, vytvořit nové zmenšené a milá data do nich zase pěkně vrátit =r Pak je tu samozřejmě ještě řešení pořídit si nový disk Protože ceny za gigabajt stále klesají, může k tomu být právě ted vhodná doba r!s 172 V dosovém módu je pouze anglická klávesnice Pro instalaci Linuxu stačí používat v DOSu anglickou klávesnici Pokud si k tomu vysloveně přejete českou, dopište si řádek 47

64 / 1 Z 1,?,? Ò, 1? 1? 1, 1 SuSE Linux první instalace 48 do souboru se program : instalaci nalézá Œ: 0ý$5u H4H $³= Ò)9 %/4-4,,$³#þ0 $) 4v %/ Ò): 0 4/X# nebo zadejte tento příkaz z příkazové řádky Pokud nenajde, musíte zadat skutečnou cestu, ve které se ve vaší Podobně -44,,$³#0 $)"%& ZX#R si doinstalujte zbytek dosové češtiny do souborů? a,zobrazují-li se chybně v DOSu české znaky z Latin2 (pokud to po dobu instalace Linuxu nevydržíte) 173 V dosovém módu chybí ovladač pro CD mechaniku -4,,!$³#0 V dosovém módu Windows se $""%& používá Z>#R pro mechaniku CD ovladač, zavedený podle příkazů v souborech? a Pro použití ve Windows 95/98 a jejich dosovém okně je tento ovladač nežádoucí, protože Windows 95/98 zde používají vlastní, a proto se vynechává Windows si proto standardně zakomentují řádek, obsahující příkaz 4$5/, #, v souboru -4,,!$³#0 Nejjednodušší a nejjistější je dočasně po dobu instalace Linuxu tato volání v obou souborech odkomentovat nebo je tam správně dopsat a provést studený start v čistě dosovém módu (např stisknutím klávesy MNjOP ÍÞ ) 174 Vadné CD Při lisování nebo balení se ve výjimečných případech stává, že se u některého CD může poškodit povrch Zkontrolujte pohledem neporušenost zadní strany CD (tj té, na které není nadpis) V případě pochybností zkuste toto CD přečíst na jiném počítači Pokud je opravdu nečitelné, obrat te se na prodejce vadné distribuce 175 CD mechanika typu ATAPI odmítá číst Pokud se CD mechanika typu ATAPI nenajde nebo přestane komunikovat během čtení, většinou za to může hardware Správné zapojení zařízení na sběrnici (E)IDE je: první zařízení jako master na prvním řadiči, druhé jako slave na primárním řadiči, třetí jako master na sekundárním řadiči a čtvrté jako slave na sekundárním řadiči Tato sekvence musí být v Linuxu nepřerušená a proto je nezaručená např kombinace disk jako master na primárním řadiči, CD jako master na sekundárním řadiči a slave na primárním řadiči prázdný V takových případech se může stát, že si Linux s mezerou v sekvenci prohledávaných zařízení nedovede poradit a zůstane na ní viset Pak se doporučuje bud zařízení přehodit a mezeru tak zaplnit nebo předat jádru informaci, kde hledat mechaniku CD pomocí parametru /!$)ÿv$)/ (viz také odst 1332 na str 309) Jiná možnost, kdy CD mechanika odmítá číst, je špatné nastavení jumperů na její zadní straně Totéž platí pro disk Zkontrolujte proto, zda jak disky, tak i CD mechanika jsou správně nastaveny jako master (event single ) a slave Dále se vyskytují chyby v některých čipsetech EIDE Ty už ale většinou vývojáři jádra odhalili jádro pak takový čipset pozná a chybu obejde Pro tyto případy slouží speciální jádro (viz soubor E J4D4G v adresáři

65 : ( = Á 1 r # / na instalačním CD) Příslušné parametry jsou popsány v odst 1332 na str 309 Pokud se vám první start nepovede, můžete zkusit měnit parametry pro jádro ve startovací výzvě: boot:! %4-1ÂùŸ( 6,"4?7ú Pozor: Nezapomeňte zde zadat jméno jádra (standardně! %4-1 ) před parametry! Příklady parametrů pro jádro: hdù xú =cdrom ù xú nabývá hodnot a,b,c,d, podle pravidla: a Master na primárním IDE řadiči b Slave na primárním IDE řadiči c Master na sekundárním IDE řadiči d Slave na sekundárním IDE řadiči Příklad: /0ÿv$5/ Parametrem tohoto typu zadáte jádru, kde má hledat mechaniku CD typu ATAPI, pokud si ji sám nemůže najít ideù xú =noautotune ù xú nabývá hodnot 0,1,2,3 podle pravidla: 0 Primární řadič IDE 1 Sekundární řadič IDE /, ÿ"%! --4%!, Příklad: Tento parametr pomáhá často u (E)IDE disků Další parametry pro jádro popisuje odst 1332 na str 309, hodí se zejména při potížích s SCSI a sít ovými kartami 176 CD mechanika na paralelním portu Během instalační fáze programem linuxrc se nabízejí dostupné ovladače mechanik CD, avšak všechny mechaniky CD (např Freecom) nejsou ještě podporovány Může se dokonce stát, že i některý dosud podporovaný typ bude dělat problémy: stane se, že přestože souhlasí jeho značka podle štítku, výrobce prodá novější revizi, aniž by to oznámil Některé mechaniky nenastartují v Linuxu jinak, než že se musí inicializovat původním dosovým ovladačem: 1 Nastartujte DOS a v něm ovladač pro mechaniku CD 2 Založte startovací disketu 3 Proved te teplý start Pokud CD mechanika v Linuxu vůbec podporována není, je to nutné při instalaci obejít kopírováním instalačních souborů na diskový oddíl (viz odst 14 na str 38) Aktuální informace o programování paralelního portu pod Linuxem najdete na 4 )94949 # -,#Ó%, 4 %4- (( 17 Popis možných problémů 49

66 q J Š D 1 1 SuSE Linux první instalace 177 Potíže s nestandardními CD mechanikami Pro mechaniky Mitsumi je několik různých ovladačů podle typu Jsou to zejména staré typy s vlastním řadičem (např LU-005 nebo FX-001) Pro novější mechaniky Mitsumi (jako FX-400), které jsou již standardní, se 7 7s4! samozřejmě zadává J Podobně to platí také pro staré modely CD mechanik Sony a Aztech Ovladač Mitsumi MCDX se liší od normálního ovladače Mitsumi tím, že dokáže číst i multisession CD To je ovšem pro instalaci bezvýznamné, a proto můžete použít kterýkoli z těchto dvou ovladačů Přesto jsme se rozhodli ponechat i tento ovladač v nabídce, aby bylo možno v problematickém případě vyzkoušet více možností 178 IBM Thinkpad přestane komunikovat během instalace Zatím není všeobecné řešení U starších modelů se dá spustit instalace z DOSu programem setupexe a zavést Linux programem loadlin (viz odst 15 na str 39) Během času jsme sesbírali několik tipů, máme zájem i o vaše zkušenosti: Vypněte v BIOSu notebooku všechno, co se týká šetření spotřeby: suspend mode, power management, sleep features Když $""%& startujete Z>#R z DOSu, spouštějte ovladač mechaniky CD specifikovaný v? s volbou (znamená,4, ( ) samozřejmě pro ù driveú aù pathú zadáte vlastní hodnoty: ò³øå"ü ë5ä 8Ö" Æ ÙÓÚ"Ú 6Ú Během instalace zamezte přístup k disketové mechanice 179 Programu loadlin chybí pamět pro zavedení jádra -4,,!$³#0 Nemáte dostatek volné paměti pod dosovou $""%& hranicí Z>#R 640 KB Zkuste dočasně po dobu instalace odstranit ze souborů? a zbytečné ovladače a programy nebo je nechejte zavádět do horní paměti Pokud máte pod Windows 95/98 komprimované diskové oddíly a není možné přesunout jejich ovladač do horní paměti, dekomprimujte tyto diskové oddíly a pracujte s nimi jako s normálními bez těchto ovladačů 1710 Program loadlin selže Při potížích s programem loadlin ho zavolejte s volbami r"2, r" nebo r/ Nejlepší je vypsat si chybová hlášení do souboru /,"0-Z># "-4 : 7 6æ «6 Ø)«5Ü ]ÊØÌØ Ä ªBÙ ª6 Ø) 6«ºÖ" Å) Ä 6Å6Ë Tento soubor můžete zaslat na technickou podporu SuSE Jako ù další parametryú zadáte hodnoty pro váš systém viz odst 391 na str

67 G - 2 G $ o =? ( = o o = r r 17 Popis možných problémů 1711 DOS běží v chráněném módu Program loadlin může zavést jádro pouze v případě, kdy počítač běží v reálném módu nebo ve virtuálním 8086 módu s použitím VCPI serveru Pracujete-li pod Windows 95/98, musíte se přepnout do dosového módu Š Tam se dostanete bud přes menu,?( %!"-, E,!5 2V, Šr DF Šz nebo K 4Z4 DOS) tak, že v menu 6 K dáte : " }z K "-u, Šr D!F Š³ 42 změníte vlastnosti zástupce pro vyvolání příkazového řádku (ikona MSa zakřížkujete Pokud ted vyvoláte příkazový řádek, poběží v dosovém módu bez Windows 1712 Změnilo se písmeno pro označení mechaniky CD Vytvoříte-li další diskový oddíl programem fips, bude to dosový oddíl (na linuxový se změní až později) V této chvíli se však posunou ostatní písmena, X= označující oddíly nebo další disky, a vaše CD mechanika bude například namísto původního D Po změně typu oddílů na linuxové programem YaST se pořadí vrátí zase do původního stavu a vaše CD mechanika bude opět např D Proto pokud máte pod Windows 95/98 problém dostat se k mechanice CD, může to být tím, že >= se volá pod dřívějším písmenem, tedy např jako D místo správného nového Pak je třeba nastavit správnou hodnotu ve windowso- vém menu F E!F)G r x 6 y/ 2,"% od(! %!, )? rƒš, tedy např >= 5} 1713 Další možné potíže s hardwarem rwš y"2+$", u Během instalace můžete narazit na: Problémy s časováním (timing) u přístupu na mechaniku CD (ztráta komunikace, dlouhé čekání, chyby na sběrnici, chyby segmentace) Generování jádra (či jiných programů) násilně ukončí signál 11 nebo 7 Chybný obsah souborů Chyby v přístupu k paměti Chyby v grafickém zobrazení Chyby v kontrolním součtu při čtení z médií Spadnutí nebo ztráta komunikace během startu Chyby při vytváření souborového systému (mke2fs hlásí chyby) Chyby při vytváření odkádací oblasti Nedefinované stavy při přístupu k hardwaru Možné příčiny Tyto podezřelé jevy ukazují na vadný nebo špatně nastavený hardware Obvyklý problém bývá, že mnoho základních desek má skryté problémy s časováním, které se projevují až jako chyby na sběrnici (CPU pamět PCI ISA) u,"% CD 51

68 ( = u (,? 1 SuSE Linux první instalace 52 Fakt, že takový hardware nějak běží pod Windows, neříká ještě mnoho o jeho stabilitě a správné konfiguraci, nebot zde nemusí být plně vytížen Jakmile je však pod Linuxem umožněn lineární 32 bitový přístup k paměti, zatížení se podstatně zvýší a chyby se projeví Další příčinou může být nedostatečné chlazení procesoru, pomalé nebo tepelně náchylné paměti a chyby v sekundární cache (nekonzistence, přehřívání) V takových případech (přestože počítač předtím fungoval ) není tedy závada v nově nainstalovaném Linuxu, ale ve staré skryté chybě hardwaru Linux vyžaduje mnohem větší stabilitu hardwaru než jednodušší operační systémy Zvýšení výkonu zde má za následek větší zatížení hardwaru Pokud Linux svými prostředky zjistí, že se hardware nechová spolehlivě, odmítne pracovat dál To je sice bolestivé zjištění, ale v každém případě je to lepší než systém, který pak běží nerušeně dál a představuje tak vážné bezpečnostní riziko viz 4 4)94949 #0 97 /X#Ó% 4 ZBAA Nápravná opatření Naštěstí je zde řada parametrů a podmínek, kterými se dá bud vadná část izolovat nebo alespoň zmírnit celkové zatížení systému Zkuste dočasně vypnout v BIOSu externí, případně i interní (velké zpomalení!) cache Zkuste v BIOSu nebo pomocí jumperů na základní desce snížit taktovací frekvenci sběrnice U VL-busu je to maximálně 40 MHz (správně 33), u PCI 66 MHz externí clock procesoru Zkuste v BIOSu zvýšit počet čekacích taktů (wait states) u paměti a sekundární cache Aãr+A6ž Ověřte v BIOSu, zda náhodou není zapnuta volba GŒG U,z Pokud ano, vypněte ji Díry v pamět ovém prostoru Linux pochopitelně pokládá za chybu Pokud obsahuje BIOS v menu J /2 CJ Šj0!,&", E4J Šz Prověřte RAM: %7$",/vs C (, přesvědčte se, zda není obráceně ",WŠ,- volbu Počítejte s tím, že míchání pamět ových modulů od různých výrobců zvyšuje náchylnost k chybám Pro PCI na 66 MHz musí DRAM zaručovat 60 ns nebo méně, pomalejší pamět ové moduly nezkoušejte přetaktovat Přezkoušejte, jak dobře jsou zasunuté moduly SIMM nebo DIMM Zkuste je opatrně vyndat a zase nasadit Podívejte se, zda mají v pořádku kontakty Současně přehod te i pořadí zasunutých pamět ových modulů, aby jim odpovídaly jiné pamět ové banky (angl memory banks) Zkontrolujte větrák na CPU, zda odsává vzduch, a zda přesně doléhá chladič na čip, případně (lehce!) pomažte styčnou plochu tepelně vodivou pastou (má překvapivý efekt na chlazení)

69 D - 18 Rozdělování disku pro začátečníky Vypněte na základní desce (v BIOSu, jumpery, přepínači atd) šetření spotřeby (power management, APM) Bylo častěji pozorováno, že to nesvědčí např řadiči Adaptec 2940 Také notebooky zpočátku konfigurujte bez APM Některé klony Pentia, jako jsou AMD K6 nebo Cyrix 6x86, špatně snášejí jádro, které bylo předtím optimalizováno na původní Pentium Pokud máte takové podezření, omezte se na optimalizaci do úrovně procesorů řady 486 nebo dokonce až 386 Jako výchozí použijte standardní jádro SuSE (viz odst 262 na str 85) Zkontrolujte všechna nastavení v BIOSu Pokud si nejste jisti významem některého parametru, zadejte zde pro jistotu jeho konzervativní hodnotu, Šr,& v8 Kt kterou poskytuje F Jestliže zjistíte, že problém je v zastaralém kódu BIOSu (např správně nepodporuje novější procesor), pokuste se o aktualizaci BIOSu stažením od výrobce přes Internet nebo kontaktujte prodejce počítače Sít ový zdroj nemusí utáhnout všechna zařízení Odpojte dočasně všechno, co zatím k instalaci nepotřebujete Nepoužívejte zatím Bus master DMA, také nazývaný UDMA nebo Ultra-DMA Dbejte na to, aby EIDE kabel byl co nejkratší, neležel blízko zdroje a nepokračoval nezapojeným koncem do vzduchu jako anténa V případě průmyslového prostředí si obstarejte stíněný EIDE kabel 18 Rozdělování disku pro začátečníky Pokud právě začínáte s Linuxem, jistě vás zajímá: Kolik diskového prostoru musím přidělit Linuxu? Kolik minimálně? Kolik nejlépe? Jak dostupný diskový prostor nejlépe rozdělit? Typy diskových oddílů na PC Historicky obsahuje na PC každý disk tabulku oddílů (partition table) se čtyřmi řádky, z nichž každý ukazuje bud na primární oddíl, nebo na rozšířený oddíl, nebo na nic V této tabulce (nikoli na celém disku) však smí být jen jeden řádek s rozšířeným oddílem Primární oddíl je souvislá sekvence cylindrů, přiřazená některému operačnímu systému Kdyby se používaly pouze primární oddíly, dal by se disk rozdělit maximálně na čtyři oddíly víc by se do tabulky nevešlo Proto se později přešlo na koncepci rozšířených oddílů Rozšířený oddíl je rovněž souvislou posloupností cylindrů, dá se však dále rozdělit na tzv logické oddíly, které již nepotřebují žádnou další položku v tabulce diskových oddílů Rozšířený diskový oddíl je tedy jakýsi obal na logické oddíly Potřebujete-li více jak čtyři oddíly, musíte vytvořit alespoň poslední oddíl jako rozšířený a přidělit mu celý zbytek diskového prostoru V rozšířeném oddílu můžete vytvořit až 15 logických oddílů pro SCSI disk a 63 logických oddílů pro (E)IDE disk Linux zachází se všemi primárními či logickými oddíly rovnocenně a může být instalován na kterýchkoli z nich 53

70 (, ( 2 1 SuSE Linux první instalace 54 Rozhodnutí Minimální požadavek pro SuSE Linux je 180 MB (včetně malého odkládacího prostoru), což stačí na konzolové aplikace bez systému X Window Pokud přidáme X spolu s několika skromnými aplikacemi, musíme již počítat s 500 MB Dnešní běžná velikost diskových oddílů pro SuSE Linux je alespoň 1 GB, nepočítáme-li ovšem s jejím dalším stoupáním Přesnější rozhodnutí záleží na dalších požadavcích: Pod X pracovat s moderními aplikacemi jako jsou KDE nebo GNOME, StarOffice a Netscape: 1,2 GB Vyvíjet menší linuxové aplikace pod X: 1,2 GB Obojí výše uvedené: 2 GB Modifikovat si X-Server, vyrábět si vlastní CD, plus výše uvedené: 4 GB Provozovat vlastní internetový / FTP Server: 700 MB základní systém + raději něco navíc Jak rozdělit dostupný diskový prostor? Jednoduchá otázka, ale ne vždy snadná odpověd Pro začátečníka je vhodné respektovat robustní strategii rozdělování diskového prostoru, kterou se řídí konfigurátor YaST: na začátku disku malý oddíl na startování, který je později připojen jako 0! s alespoň 2 MB a ne méně než 1 cylindrem (projeví se u větších disků), dále odkládací oddíl s 128 MB a konečně poslední oddíl jako zbytek pro vlastní instalaci, tj kořenový oddíl Pokud chcete tuto strategii sami ovlivnit, držte se pravidel: Do 500 MB: Odkládací a kořenový oddíl ( ) 500 MB 4 GB: Malý startovací oddíl pro jádro a pro LILO u začátku disku ( 0!4, alespoň 8 MB resp 1 cylindr), zbytek disku pro odkládací oddíl a kořenový oddíl ( ) Od 4 GB výše: Startovací oddíl ( 0! ), odkládací a kořenový oddíl (250 MB), domovské adresáře (5 ) s cca 200 MB na uživatele a zbytek na programy ( -75 ) Případně další oddíly na a Pokud startujete Linux přímo z disku, vyžadují starší verze BIOSu, aby celý oddíl, ze kterého se startuje, ležel pod hranicí 1024 cylindrů viz odst 33 na str 98 a odst 382 na str 112 (To je i důvod, proč na startování SuSE Linux standardně vytváří samostatný oddíl ( 0 ) Tento požadavek ovšem není nutné splnit, startujete-li Linux z DOSu/Windows programem loadlin Některé programy, zpravidla komerční (rovněž však i KDE a GNOME), samy instalují svá data pod adresář Pokud tento adresář budete potřebovat, vytvořte si na něj vlastní oddíl nebo zvolte kořenový oddíl přiměřeně větší a adresář tam vytvořte

71 ( 19 Rozdělování disku pro experty KDE 170 MB GNOME 100 MB htdig 5 MB Fortify 2 MB dochost s plným vyhledáváním textu 200 MB Wabi 10 MB Netscape 35 MB Arcad 350 MB Applixware 400 MB Eagle 18 MB StarOffice 150 MB Cyberscheduler Software 30 MB Cygnus Source-Navigator 20 MB SNiFF+ 45 MB Insure++ 45 MB pep 18 MB Oracle MB Sybase Adaptive Server Enterprise 170 MB virtuoso OpenLink Virtuoso Lite Edition 55 MB Tabulka 11: Balíky v adresáři ne všechny tyto balíky jsou dodávány se SuSE Linuxem Konkrétně se jedná o programy či demoverze, které ukazuje tab 11 ne všechny z nich však obsahuje SuSE Linux 19 Rozdělování disku pro experty Předchozí odstavec a dále odst 1101 na str 59 vysvětlují, jak rozdělit diskový prostor pro SuSE Linux Tento odstavec podává podrobnější informace, jak vyrobit systém na míru, optimální co do spolehlivosti a výkonu Doporučuje se k tomu mít alespoň základní znalosti o připojování unixových stromů souborů, dále vědět, co je bod připojení, a také pečlivě rozlišovat primární, rozšířené a logické diskové oddíly Navíc je dobré si uvědomit, že neexistuje jediná zlatá cesta pro všechny optimální volba bude vždy silně individuální Přesto zde uvádíme alespoň orientační čísla Nejprve je však nutno shromáždit základní údaje o vašem systému: Jaký je aplikační typ vašeho počítače (souborový server, aplikační server, výpočetní server, pracovní stanice)? Kolik lidí na něm bude pracovat (současně přihlášených)? Kolik disků máte, jak jsou velké a jak jsou připojeny (přes EIDE, SCSI či jako RAID)? 55

72 , 1 SuSE Linux první instalace 191 Velikost odkládacího oddílu Dříve se často uvádělo pravidlo: Minimálně tak velký odkládací oddíl jako hlavní pamět To však už dnes nemusí stačit, a to zejména u malé RAM V současné době je totiž třeba mít ohled na značnou velikost moderních aplikací, které diktují minimální velikost virtuální paměti bez ohledu na výchozí velikost RAM samozřejmě s tím, že při malé RAM vám tyto aplikace sice poběží, ale pomalu Lepší však něco než nic Rr!s Dolní odhad pro běžné linuxové aplikace je proto odkládací oddíl kolem 128 MB (což je příspěvek k velikosti virtuální paměti), ale raději přidejte, za rok to bude víc Budete-li například chtít editovat jádro v emacs, přeložit ho pod X a číst si nápovědu v Netscape, vyjde vám 128 MB odkládacího oddílu, ale již bez další rezervy Pro průměrného uživatele by tedy měl pro dohledné období stačit odkládací oddíl 256 MB Dokonce i v případě, že již máte 256 MB RAM, je vhodné odkládací oddíl vytvořit Důvody uvádí odst 193 na str 58 Pokud počítáte s úlohami s pamět ovými nároky řádu GB a máte pochybnosti, zda zde Linux nabízí dostatečnou pamět ovou rezervu, bude vás zajímat odst 192 na následující straně 192 Aplikační typ počítače Pracovní stanice (resp samostatný počítač) Nejběžnější použití linuxového počítače je dnes pracovní stanice Pro orientaci v konkrétních hodnotách uvádí tab 12 několik vzorových konfigurací, které můžete použít doma nebo ve firmě Instalace Potřebný diskový prostor úsporná malá střední velká 180 MB 400 MB 400 MB 800 MB 800 MB 4 GB 4 GB 8 GB Tabulka 12: Velikost diskového prostoru u různých instalací pracovní stanice Pokud chcete na počítači uchovávat další rozsáhlé datové soubory, tato čísla se přirozeně posunou směrem k vyšším hodnotám Příklad: Malá pracovní stanice Máte kolem 500 MB volného místa na disku, z toho oddělíte 64 MB na odkládací oddíl a zbytek na kořenový oddíl Příklad: Obvyklá pracovní stanice 04 a zbytek na samostatný oddíl ) Máte kolem 1,2 GB volného místa na disku, z toho oddělíte 5-10 MB resp 1 cylinder na startovací oddíl, 128 MB na odkládací oddíl, 800 MB na 56

73 , 19 Rozdělování disku pro experty Příklad: Velká pracovní stanice Pokud máte k dispozici více než 1,2 GB na jednom či více discích, bude již řešení individuální Podrobněji viz odst 193 Příklad: Souborový server Zde jde zejména o rychlost přístupu k disku SCSI disky mají jasně přednost Kritické jsou jak vlastní disk, tak i jeho řadič Souborový server poskytuje možnost centrálního uchovávání dat Mohou to být domovské adresáře, databáze nebo archivy Výhodou je jednoduchá údržba centrálně uložených dat Pokud má souborový server sloužit síti o více než 20 uživatelích, je vhodné optimalizovat přístup k disku Dejme tomu, že si chcete pořídit linuxový souborový server pro 25 uživatelů a všem poskytnout domovský adresář Odhadujete, že každý uživatel bude potřebovat nejvýše MB na svá soukromá data Pokud nebude každý z nich ve svém domovském adresáři pracovat na vývoji, bude stačit disk 4 GB, připojený v bodě připojení 5 Pro 50 uživatelů by mělo vyjít kolem 8 GB, ale bude již lepší rozdělit zatížení na dva disky po 4 GB, aby se tak zlepšila doba přístupu Vyrovnávací pamět webového prohlížeče by měli mít uživatelé zcela jistě na svých lokálních discích! Příklad: Výpočetní server Výpočetní server je výkonný počítač přebírající v síti úlohy náročné na výpočetní výkon Mívá větší pamět, dnes přes 512 MB RAM Pro odkládací prostor jsou zde vyhraženy samostatné extrémně rychlé disky Tím je pak jak fyzicky oddělen od ostatních souborů, tak i rozdělen do více oddílů, čímž se zkracuje doba přístupu a urychluje se virtuální pamět, nezbytná pro výpočty s velkými daty 193 Optimalizace Omezujícím faktorem bývají většinou disky K jeho překonání jsou dvě možnosti, které lze kombinovat: Rozdělte zatížení rovnoměrně na více disků Použijete optimalizovaný souborový systém, např E, ", Š Vybavte počítač větší pamětí (min 256 MB u souborového serveru) Paralelizování na více disků K vysvětlení je potřeba si uvědomit, že celková doba pro přenos dat se skládá z následujících příspěvků: 1 doba než požadavek na čtení či zápis dosáhne řadiče 2 doba než řadič odešle požadavek disku 57

74 SuSE Linux první instalace 58 3 doba než disk nastaví hlavu 4 doba než se médium natočí hledaným sektorem 5 doba pro vlastní přenos dat První zpoždění je závislé na připojení sítě a je třeba je řešit samostatně Druhé zpoždění bývá zanedbatelné a záleží pouze na kvalitě řadiče Třetí zpoždění je kritické a udává se v milisekundách V porovnání s nanosekundovým přístupem k RAM se jedná o rozdíl až šest řádů Čtvrté zpoždění závisí na otáčkách disku Páté závisí kromě na otáčkách disku ještě na počtu hlav a pozici dat na médiu (blíže ke středu či dále od něj) Určitou výhodou SCSI řadičů je jejich inteligentní funkce disconnect Ta způsobí při více diskových mechanikách na jednom SCSI řadiči, že ty disky, které v daném okamžiku nastavují hlavu a nepřenášejí data, se dočasně odpojí od sběrnice SCSI Ta se tím uvolní pro ostatní disky, které mezitím data přenášejí Ve víceúlohovém víceuživatelském operačním systému, jako je Linux, toho lze optimalizovat mnoho Zkusíme například paralelizovat přístup k diskovým oddílům Podívejme se na výpis z příkazu /& (viz výstup na obrazovku 191) ÍSR Ñ! "a S # %$ T'& `S ` a SR(# %) k '%$ô + $%& + $ `Ñ, Î'-%/'/'0 Þ Î','1'1'2 Ñ Î', Þ'0'1'/32', ) + + $%& + $ a5ñ, Î'-%/'/'0 Ñ Î%Þ'0 Î'2 Þ'-','1'2'/31 Î ) + + $%& + $ Ñ,%/'- Þ'2', Ñ Î'1'-%1% Î'0'2'1 Þ Þ'0 ) + + S a Výstup na obrazovku 191: Příklad rozdělení disku, vypsaného příkazem /4& Co -75 nám6+$ zde může přinést paralelizování? Dejme tomu, že spustíme v adresáři příkaz: Å) 6 4 Ä Å6 ÆB ªÉÅ5 5ÉÅ"Õ æd ) Å õ6 6êÌ ) 6«5Ü é8ù ) ÅBÙ5 jê ªÉÅ) 6«5Ü 0 Smyslem příkazu je instalovat 4!6: # >#ÓZu do adresáře -+6! 6: Na to zavolá příkazový interpret programy tar a gzip, které se nacházejí v adresáři /bin a tím i na prvním disku /,"2 )/ ")-40!># Dále se bude číst >#ˆZu z adresáře $ na druhém disku /4,2 )/"0 Jako poslední se budou extrahovat data a zapisovat do -75! na třetím disku /,2 )/v$ Tím se rozdělí nastavování hlav, čtení z diskového bufferu a zápis do něj na tři nezávislá média a může být podle možnosti prováděno současně To je pouze jeden příklad z mnoha Pro běžné systémy, jako je ten z uvedeného příkladu, platí pravidlo, že máme-li dva rovnocenné disky, rozdělíme mezi ně -75 a -+5 4! Přitom by adresář -76 4! měl mít rozsah zhruba 70% rozsahu -+5 Kořenový adresář by se měl vzhledem k přístupu na něj při rozdělení na dva disky nacházet na stejném disku jako -75! Od určitého počtu SCSI disků výše (4 až 5) bychom již měli pomýšlet na řešení pomocí softwarového diskového pole (RAID) nebo si raději přímo pořídit řadič RAID Pak nám již nepoběží diskové operace kvaziparalelně, ale skutečně paralelně Navíc budeme mít ještě zajištěnu odolnost proti chybám Přístup k disku a velikost paměti Již jsme uváděli, že pod Linuxem je velikost paměti důležitější než rychlost procesoru Důvodem vlastně zásadním je schopnost Linuxu dynamicky vy-

75 ( = # 110 Manuální konfigurace disků tvářet buffery pro disková data Zde používá Linux různé triky jako dopředné čtení (předem si načítá sektory) a opožděný zápis (šetří si zápisy a provede je pak najednou) Opožděné zápisy jsou také důvodem, proč se nedá Linux bez řádného ukončení práce vypnout Jak dopředné čtení, tak i opožděný zápis zajišt ují účinnou práci s pamětí a přispívají tím k rychlosti Linuxu ` S %$ f e ` %$ a f fr ` e %$ k 76,'/'/,%1 Î 0,'2 ' " +98 a f fr + ` e 6 Ñ:- Þ -'1 c9 ` 6,'1Ñ 2,'/'- Výstup na obrazovku 192: Výstup z příkazu &,4,ƒr Jak ukazuje výstup 192, přibližně 23 MB se právě nachází v bufferech Cokoli se dá najít v bufferech, to je okamžitě dostupné pro nové čtení 110 Manuální konfigurace disků 1101 Vytváření diskových oddílů Výchozí informace pro různé typy oddílů je převzata z dokumentu, který napsal ANDRIES BROUWER ( =5 (! 4 "%7 ) Krok za krokem Disk rozdělíte takto: %>#ˆ-,#þ% 1 YaST vám ukáže obrazovku rozdělenou na několik částí (viz obr 29 na str 72): Zcela nahoře vidíte parametry vašeho disku V druhé části vidíte stavové informace a chybová hlášení programu fdisk Podrobněji si je prohlédnete stiskem klávesy MNjOP Í1 Ve spodní části obrazovky najdete oddíly, které program fdisk již na disku našel Budou to zejména oddíly vašeho dosavadního operačního systému a případně i jeho odkládací oddíl, pokud existuje 2 Pokud není na disku dostatek volného prostoru nerozděleného na oddíly, je třeba nejprve zrušit staré nepotřebné oddíly Klávesami MN+OP h amn!op g vyberete rušený oddíl Přesvědčte se ještě jednou, zda je to ten pravý a ověřte si typ oddílu Pak stiskněte klávesu MNjOP Í a potvrd te rušení pomocí klávesy MNiOP [j\ Pokud zrušíte některý oddíl, budou pro vás od této chvíle všechna data na něm nedostupná Pokud byl tento váš krok chybný a pokud od této chvíle již alespoň neuděláte nic dalšího Rr!s může vám ještě data expert zachránit, například pomocí diskového editoru 3 Pokud se rozhodnete použít pro Linux již existující oddíly od jiného systému, stačí jim změnit typ,"0 59

76 / o : ž E A : 1 SuSE Linux první instalace Uvědomte si, že změníte-li typ oddílu, přestane být obvyklým způsobem dostupný jiným operačním systémům, jako je MS-DOS/Windows! Pro změnu typu vyberte oddíl pomocí kláves MN!OP h a MN!OP g Ujistěte se, že je to požadovaný oddíl a stiskněte klávesu MNŒOP Í2 Objeví se dialogové okno pro nový typ oddílu Vyberte normální linuxový oddíl nebo odkládací oddíl a potvrd te klávesou MN OP []\ 4 Chcete-li vytvořit nové oddíly pro Linux, což je standardní případ, vytvořte je postupně Nejprve stiskněte klávesu MN Í/ OP Pokud se nic nestane, znamená to, že disk je plný a musíte některé oddíly zrušit Vrat te se proto zpět k předchozím odstavcům 60 Obrázek 138: YaST Vytváření diskových oddílů y% / 2y )0 Objeví se okno pro výběr typu vytvářeného oddílu (viz obr 138) Volte mezi, )0 no 5I Y "Z $ případně :4 /4/ o" a potvrd te svoji volbu klávesou MNOP [j\ Připomínáme, že současně mohou existovat nejvýše 4 primární oddíly Potřebujete-li více než 4 oddíly, musíte vytvořit nejpozději 4 oddíl jako rozšířený, abyste v něm mohli vytvořit více logických oddílů Další informace najdete v odst 18 na str 53 5I u,)%!y]/ Když jste vytvořili primární či logické oddíly, musíte zadat, jakým zařízením budou odpovídat YaST k tomu nabízí tabulku dostupných jmen zařízení Normálně zvolíte jméno, které je v tabulce nejvýše, např /,2 5 äz a stisknete klávesu MN OP [j\ V dalším kroku zadáte velikost nového oddílu YaST navrhuje jako začátek oddílu první cylindr volného prostoru Obvykle s tím souhlasíme a stiskneme klávesu MN [j\ OP Dále se zadává konec oddílu Dají se použít tři způsoby zadávání: poslední cylindr (např >? ), počet cylindrů v oddílu (např A žž ) nebo jeho velikost v megabajtech (např A ÁÁG ) Další stisk klávesy MNiOP [j\ vás dostane na : ""2, což potvrdíte klávesou MN OP [j\ Nyní se objeví nově vytvořený diskový oddíl ve spodní části obrazovky 2y

77 0 0 : 0 g 0 ( { o 110 Manuální konfigurace disků Pokud jste se v něčem spletli, opět jej smažete klávesou MNŒOP Í a pokračujete znovu 5 Jeden z vašich oddílů by měl být odkládací Pokud jste ještě žádný nevytvořili, vyberte pomocí kláves MN!OP h a MN!OP odpovídající oddíl (jak zvolit jeho vhodnou Y %4- velikost viz odst 18 na str 53) Stiskněte klávesu MN OP Í2 a zvolte 1 r 9!"( / 2y "0 5 a potvrd te klávesou MN OP []\ 6 Pokud je všechno, jak jste si přáli, měl by být disk zcela zaplněn Nezapomněli jste na odkládací oddíl? Najed te tedy kurzorem na : "2, pokud tam již nejste, a kláve- []\ 0!/"-,"% sou MN OP se dostanete do dalšího menu ˆ~+ ",)% o Za určitých podmínek zkontroluje YaST nový odkládací oddíl, zda na něm nejsou chybné sektory 1102 Souborové systémy a body připojení Vytvořili jste všechny oddíly a připravili tabulku oddílů (partition table) Zbývá ještě zadat, jak s oddíly zacházet Další informace Informace, jak zacházet v Linuxu s diskovými oddíly, je v tabulce souborových systémů, která je uložena v souboru Obsahuje všechny potřebné informace o připojených souborových systémech Jsou to jméno zařízení ( device), umístění souborového systému v linuxovém stromu a typ souborového systému, jakož i další informace pro dump a fsck viz manuálová % ãv&v6 ) stránka pro &v5 (7 Tyto údaje potřebuje YaST k vytvoření linuxových souborových systémů na formátovaných oddílech V tomto kroku zůstává odkládací oddíl nedotčen, nebot byl již vytvořen (viz odst 1101 na str 59) a neobsahuje žádnou další strukturu,+$ &v5 Na rozdíl od údajů v tabulce oddílů (partition table) (viz odst 1101 na str 59) slouží údaje v pouze pro Linux a běžně nejsou dostupné ostatním instalovaným operačním systémům Všimněte si: Pod Linuxem jsou všechny souborové systémy spojeny do jediného stromu Jednotlivým souborovým systémům pak musí být přiřazena nějaká větev v tomto stromu Tomuto bodu se říká bod připojení Také dosové nebo HPFS oddíly se mohou připojit do unixového stromu Souborový systém je uspořádán pomocí inodes Příslušný inode je cosi jako malý soubor, který ukazuje na data uložená v souboru Počet inodů se zadá při vytvoření souborového systému Počítáme-li na disku s větším počtem menších souborů, budeme potřebovat víc inodů, které spotřebují samy pro sebe víc místa Naopak v souborových systémech, obsahujících jen několik obrovských souborů (jako jsou některé databáze), potřebujeme méně inodů Podrobněji viz odst 2310 na str 75,v$ &v5 ( 61

78 o o 3?? o 1 SuSE Linux první instalace Krok za krokem Z obrazovky? 42y provedete následující: o ""-0!2}ƒ 5} v? (viz obr 210 na str 73) 1 Nejprve si pečlivě uvědomte, co budete dělat: Pro každý z vašich souborových systémů DOS či HPFS zde můžete vytvořit bod připojení Pro každý nový linuxový oddíl: Musíte vytvořit bod připojení ÿwq Můžete pomocí?( ""-402} W 5} - zvolit typ souborového systému, ãwÿw, a to bud 1 ä nebo E, ),4 Š Můžete pomocí 1(,4,"%-X podle uvážení nastavit detaily uspořádání souborového systému ãwÿƒ Můžete změnit navrhované formátování pomocí yr 2y"% (bez kontroly nebo s kontrolou) x Funkci 5 &v5 0 pro první instalaci nepotřebujete 62 Obrázek 139: YaST Volba přístupu k souborům v oddílu DOS/Windows 2 Typ linuxového souborového, systému se nastaví klávesou MN OP Í2, kde je možno volit mezi klasickým 1 ä a novým E, ","4 Š s pokročilými možnostmi 3 Chcete-li mít pod Linuxem přístup k oddílu DOS nebo HPFS, zvolte tento oddíl a stiskněte klávesu MN Í OP Objeví se dialogové okno, ve kterém je třeba zadat adresář Pod tímto adresářem později naleznete připojený» %!} u váš souborový systém DOS nebo HPFS Zvolte proto /y"% a zadejte například /!$ bude to MNiOP [j\ Dejte pozor na unixové lomítko na začátku, a nikoli obrácené lomítko jako v DOSu Potvrd te klávesou U dosového oddílu je zde ještě další obrazovka (viz obr 139), na které se volí, jak zachází Linux s dosovými adresáři a soubory (viz také odst 2310

79 > 0 y J % o 110 Manuální konfigurace disků na str 74) Normálně počítáte s tím, že budete používat dosový souborový systém v DOSu a jen občas do něj z Linuxu zasahovat, zejména číst a zapisovat soubory Zvolte zde proto D!F Šz 24& nebo pro novější Ô B % ãz Řádné unixové atributy a jména souborů, které nabízí souborový systém UMSDOS, jsou nezbytné pouze tehdy, jestliže instalujete SuSE Linux v dosovém oddílu to se však hodí spíš pro první seznámení a ne na plné nasazení systému 4 Jako další zadáte bod připojení pro každý linuxový oddíl Postupně volte linuxové oddíly a vždy stiskněte klávesu MNŒOP Í Objeví se dialogové okno, ve kterém zadáte adresář, pod kterým se objeví souborový systém z tohoto oddílu v celém stromu souborů Cestu vždy uvádějte absolutní, tj počínaje lomítkem ( ) Které adresáře zadáte jako body připojení, záleží na vaší strategii V každém případě potřebujete nutně adresář, root directory, tj kořen unixového stromu Body připojení pro ostatní souborové systémy jsou spíše věcí všeobecného zvyku Adresáře, které jsou potřeba pro start systému, musí být vždy v souborovém systému, protože v okamžiku startu dosud nejsou ostatní souborové systémy připojeny a Linux je tedy zatím nemůže znát Proto nesmíte mít adresáře 0 %, /,"2, 4!,,v$ a 60 % jinde než v souborovém systému! 5 Menu K 1(, můžete při prvních pokusech o instalaci ignorovat, nebot standardní nastavení zajišt uje spolehlivou funkci Měnit ho má smysl pouze v případě, kdy je vám přesně známo, k čemu to povede viz na str 75 6 Dále zadejte, zda a jak mají být linuxové oddíly formátovány Týká se to zejména těch oddílů, které jste nově vytvořili (odst 1101 na str 59), Kx a které se proto musí formátovat Máte-li nový disk, stačí &4 yi y,!5i Při pochybnostech o kvalitě média použijte ) q!r Obrázek 140: YaST formátování diskových oddílů 63

80 # 1 SuSE Linux první instalace 64 Volte postupně jednotlivé oddíly, stiskněte vždy MN OP Í1 a zvolte příslušné formátování Na konci má menu vypadat podobně jako ukazuje obr 140 na předchozí straně (pokud jste nezadali adresář z NFS!) 7 Zvolte : ""2 Po ověřovacím dotazu následuje formátování 111 Automatická instalace SuSE Linuxu Kdy a jak použít Automatická instalace linuxových systémů umožňuje jednotnou výstavbu serverů Hodí se i pro instalaci klientů, přestože se zde začíná časově vyplácet až od jistého množství instalací Jednotnost se zde týká verzí systému a software, struktury souborových systémů a konfiguračních souborů Automatizace tak zaručuje, že se jednou úspěšně odzkoušený postup instalace dá kdykoli opakovat bez experních znalostí Tím je pak bezproblémové i každé další rozšíření již instalované skupiny serverů Jednotnost má i své výhody při správě systému při identických konfiguračních strukturách není třeba na každém serveru prohledávat konfigurační soubory Rovněž software se vzhledem k jednotnosti verzí chová podle očekávání Opravy chyb (angl patches, bug fixes) se pak týkají celé skupiny počítačů 1111 ALICE ALICE (angl Automatic Linux Installation and Configuration Environment) integruje instalaci a podstatné oblasti konfigurace Protože konfigurační soubory jsou spravovány pomocí CVS, může je udržovat více uživatelů z více míst současně Počítač je možno zařadit do jedné z několika tříd To zajistí, aby se různé počítače udržovaly co nejpodobněji a pouze nutné odchylky se dostaly do specifických konfiguračních souborů K organizaci této, struktury jsou konfigurační data rozdělena do tří různých adresářů Adresář!(v,! obsahuje 4",! obsahuje konfigurace specifické jednotli- $ výchozí hodnoty, adresář %& vým třídám a adresář obsahuje informace specifické jednotlivým počítačům Výchozí hodnoty lze přepsat hodnotami specifickými třídám, a ty opět hodnotami specifickými jednotlivým počítačům ALICE je stále se vyvíjející projekt, proto pokud nenajdete moduly pro konfigurování vámi používaného softwaru, lze modul pro tento software vyvinout v rámci projektu, viz odst na str 422 Další informace Informace o modulech projektu ALICE, vytvoření instalačního serveru, architektuře ALICE a jeho obsluze vám podá dokumentace, kterou obsahuje balík! $", 1112 Automatická instalace pomocí YaST1 & na projektu ALICE, viz návod v článku ",= 4 $6Z Ã - % Konfigurátorem YaST1 je možná též automatická instalace, a to nezávisle -75!, /4!$ )/)0 $5u

81 n ( ( Kapitola 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis Program YaST pomáhá instalovat systém, spravovat software (instalace a odinstalování) a podporuje vás při správě systému SuSE Linux Tato kapitola by měla popsat nejdůležitější funkce programu YaST 21 Ovládání a rozložení kláves Po přihlášení jako uživatel K4 se vám objeví výzva, po které můžete spustit YaST příkazem: Ä Å6 Æ CøÇÌË) 5É Program YaST ovládáte pomocí kurzorových kláves a tabulátoru (MN _` a OP ) V menu a oknech se můžete pohybovat pomocí kurzorových kláves nebo kláves MN à`rá g OP, MN à`rá h OP Výběr ze seznamu se zadává klávesou MN k RR ` OP a potvrzuje se pomocí klávesy MN OP [j\ Pro návrat do předchozího menu bez uložení zadaných změn používejte klávesu MNpOP D, s uložením změn u složitějších menu Í5Ñ:0 klávesu MNpOP Při odpovědi typu ano-ne nebo při zadávání textu můžete přeskakovat pomocí klávesy MN _` a OP mezi jednotlivými poli resp přepínači Pokud máte zapnuté barvy, je aktivní výběr vždy označen modře Ve zvláštních případech, například když startujete YaST ze vzdáleného terminálu, nemusí být funkční klávesy vždy použitelné, protože klávesové kódy mohou být interpretovány jinak V tom případě můžete zadáním klávesové kombinace MN QR S OP +MN+OP f MN EGFH RS I OP simulovat stisk funkční klávesy MN Í EGFH RS I OP Funkční klávesy MNpOP Í5Ñ Ñ a MNpOP Í5Ñ:, se v programu YaST nepoužívají 22 YaST hlavní menu Když poprvé startujete YaST, nacházíte se v hlavním menu (viz obr 21 na následující straně): x,4"0!,$6%!y!$ W %+5 $ 5 2,"% oj %75 $",ŒrKJ Různé informace Tato volba vás přesune do submenu podle odst 23 na následující straně 65

82 C ( 0 m u? ( m? u E ( J J J r 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis 66 K J4: Š l4"0 %75 Obrázek 21: Hlavní menu programu YaST $",Ì0 4!o6: Výběr této položky vás přesune do utility, kde můžete doplňovat nebo odstraňovat části softwarových balíků (viz odst 24 na str 77) - 4! $),W 6} -X V případě nahrávání novější verze programových balíků y2 5} - rkj³ Zde se otevírá další submenu pro správu systému (viz odst 26 na str 82) uj%!y 2 /-Wu, ""-0!- J4D4G Důležité doplňující informace (? Z Aby se dostali ke slovu i právníci Šq Naštěstí nic netrvá věčně KŽ"%!,!$ML 23 Nastavení instalace %75 6% oï }/ - Kx Všechna platná nastavení se dají provést v submenu 5 2,"% o %75 $",z (obr 22 na následující straně) Pomocí klávesy MN D OP můžete menu opět opustit Vlastní instalace může být provedena teprve po zadání cílových diskových oddílů! Některé položky z menu mohou být změněny i po instalaci, takže je můžeme později aktualizovat 231 Jazyk V menu l2, {4,+$?4: +$³#R$")%& Z může být změněn jazyk, používaný dialogy programu YaST Zde nastavená hodnota proměnné D se pak uloží do souboru, viz odst 158 na str Rozložení kláves t Y 4 ~ Y q Y Pomocí této Ž4 KL4q položky se mění rozložení kláves Takto nastavená hodnota proměnné J se uloží do souboru,"+$ +$ #R$""%& Z x¾"~ ¾ #

83 u D 0 m : ( 23 Nastavení instalace Obrázek 22: Menu x 5 2,"% oj %75 $",z 233 Instalační médium Zde (viz obr 23) si lze vybrat zdroj, ze kterého se má instalovat, pomocí menu %+5 6% o }/ 5 Obrázek 23: YaST výběr instalačního zdroje Nejčastěji budete zřejmě na tomto místě volit položku, když instalujete přímo z CD CD4D Pomocí položky %75 4 $",juv"0 5 Ì /4/ -X %75 $", můžete instalovat Linux, i když vaše CD mechanika není přímo podporována Linuxem (viz také odst 235 na následující straně) Pokud máte obsah instalačních CD ulo- %75 žen v linuxovém souborovém systému, volíte 2 /,!"y,z juv/5- %} 67

84 ( q J D 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis %+5 Pomocí menu $", 2,-X,! x4 Šz %75 $",]uƒ 4q4 Â",r resp můžete nainstalovat Linux na počítač, který nemá vlastní mechaniku CD a je připojen pomocí sítě (blíže v odst 236 resp odst 238 na str 70) 234 Instalace z CD 68 Obrázek 24: Výběr mechaniky CD Pokud můžete instalovat přímo z CD, specifikujte zde typ vaší mechaniky CD Pokud si nejste jisti, začněte typem J 235 Instalace z disku 7 ± + Pokud není vaše CD mechanika přímo podporována Linuxem, můžete stále ještě nainstalovat Linux, a to oklikou přes jiný instalační zdroj 236 Instalace z NFS Instalace pomocí sítě poskytuje možnost snadno a pohodlně instalovat více počítačů a to i v případě, kdy je pouze jeden z nich vybaven mechanikou CD, resp když jsou zdrojová data dostupná z jednoho NFS disku Měli byste být obeznámeni, jak se konfiguruje NFS server, a to dříve, než zahájíte instalaci přes NFS Podobně se instaluje Linux na notebook, je-li vybaven sít ovou kartou PCMCIA Instalace přes NFS je možná nejen u počítačů, které jsou k síti připojeny pomocí Ethernetu, ale také přes paralelní port Hodí se především pro notebooky, které nemají ani mechaniku CD ani sít ovou kartu Pro start takové instalace zvolíte jádro, které podporuje PLIP, a nakonfigurujete jeho připojení Pokud jste přímo připojeni na NFS server pomocí paralelního portu, je IP adresa PLIP partnera stejná jako ta, kterou potom musíte zadat jako adresu NFS serveru Port pro PLIP bude v naprosté většině případů (v(!á Také

85 23 Nastavení instalace Obrázek 25: Zadání dat o síti pro instalaci přes NFS Obrázek 26: Konfigurace PLIP hardwarové parametry se budou odlišovat od standardu pouze ve vzácných případech V následujícím formuláři je třeba zadat IP adresu NFS serveru a adresář, kde se nacházejí zdrojové soubory Samozřejmě musí server tento adresář exportovat na počítače, kde se provádí nová instalace! 237 Instalace z dosažitelného adresáře Tato volba slouží převážně k tomu, aby se dal nainstalovat další software, pokud již Linux běží Také se to hodí k instalaci Linuxu, pokud nejsou v tomto okamžiku k dispozici ovladače pro mechaniku CD Abyste na takovou mechaniku CD získali přístup, spustíte nejdříve YaST Pak přejdete na jinou konzoli (např pomocí Í, na druhou virtuální konzoli) a přihlásíte se tam kombinace kláves MN TS OP + MNŒOP 69

86 J J N o o % o ( o ( 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis jako K4 Nyní musíte ručně připojit CD na určitý adresář, např pomocí příkazu: Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ª6 6 Ê "Ü6É ð6ñ6ñ6ì Ø Äë 5ÕØ6Å) R W 5ÕØÅ) R Podrobnější informace o připojování CD podává odst na str 414 Dále už můžete provést normální instalaci K tomuto účelu zadejte na následující obrazovce (viz obr 27), kde se nacházejí zdrojová data, tj jméno adresáře, kde je připojeno CD, za kterým následuje -7", 70 Obrázek 27: Zadání zdrojového adresáře Máte-li například připojené CD v adresáři který ukazuje obr 27 : 6ÕØ6Å) R 5ÉªÉ Ä $)/ Podobným způsobem můžete připojit i sdílený diskový oddíl 238 Instalace z FTP, pak zadejte do řádku, Podobně jako NFS představuje FTP další možnost, jak nainstalovat SuSE Linux na počítači, kde Linux nepodporuje mechaniku CD Předpokládá to však, že nastavení základní sít ové konfigurace bylo provedeno správně K 4q4 Â",42,ON {6 })%!QP 6 KRI /,!)y j% ",42,-X SNTRW "- 1? ³ Jméno nebo IP adresa FTP serveru Umístění adresáře 6-7", na FTP serveru Zatrhněte, když jste si jisti, že musíte používat FTP proxy zpravidla se nepoužívá (Uvědomte si také, že použití FTP proxy vylučuje použití HTTP proxy) K 4 14? {6 }"%!UP 6 RI volbu SNœ RƒŠ %/ /% 4q4 K 4VN RI SNœ R %!"%?) q4! ³ Vyplňte pouze v případě, že jste zatrhli předchozí! ³ Zatrhněte implicitní nastavení Implicitní hodnota by měla být ä7a Zatrhněte, kdykoli budete požadovat přístup na veřejný (angl public) FTP server

87 : y % o? 23 Nastavení instalace Y Z %X U,! q Y Obrázek 28: Údaje pro instalaci přes FTP V případě, že jste předcházející bod nezatrhli, zadáte zde své uživatelské jméno a v dalším bodě z zadáte heslo,4"-4wn24," % Rz Doporučená hodnota je 60 /,!"y Lokální adresář pro dočasné ukládání!( Upozornění: YaST vytváří výhradně pasivní FTP spojení 239 Vytváření diskových oddílů Kritický bod v instalaci nového operačního systému je rozdělení pevného disku Všeobecně používá každý operační systém alespoň jeden diskový oddíl Linux je také možné nainstalovat do stávajícího souborového systému MS-DOS Je zde však vyšší riziko cizího proniknutí do systému a rovněž rychlost přístupu k souborům je pak nižší ve srovnání s instalací do samostatného linuxového oddílu Dále je dosový souborový systém pro Linux méně stabilní, protože ve chvíli, kdy do něj má přístup i DOS, není zajištěn obvyklý unixový způsob kontroly jeho konzistence Pokud má být na disku více operačních systémů najednou, můžete mezi ně diskový prostor rozdělit Přidělování diskového prostoru je otázka osobního vkusu a celkové filozofie systému, proto zde neexistuje žádný jednoznačný způsob (viz odst 18 na str 53 a odst 19 na str 55) Příklad na vytváření diskových oddílů najdete v odst 1101 na str 59 V každém případě byste měli stanovit předem vlastní odkládací oddíl, jehož velikost určuje, jaká bude virtuální pamět vašeho počítače (viz odst 191 na str 56) Je sice možné použít na odkládání místo oddílu soubor, ale tím se sníží výkon, protože všechny přístupy k němu pak musí jít přes souborový systém, místo aby se přistupovalo rovnou na disk 71

88 &? { 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis Zejména v případě, kdy má váš počítač malou pamět, je odkládání do souboru velice nevýhodnou alternativou proti samostatnému odkládacímu oddílu Máte-li ve svém počítači více disků, bude třeba v dalším kroku zvolit ten, na kterém chcete diskový oddíl vytvořit Tím dojdete k dalšímu menu, ve kterém se zobrazí současné rozdělení disku (viz obr 29) 72 Obrázek 29: Rozdělování disku na oddíly Pomocí kláves MN gop amn h OP se můžete pohybovat v seznamu dostupných diskových oddílů a klávesou MN Í2 OP změnit jejich typ Pomocí klávesy MN Í OP bude stávající disková oblast smazána, klávesou MNjOP Í/ zakládáte nový diskový oddíl Poté, co jste vytvořili odkládací oddíl, je mu třeba nastavit klávesou MN OP Í2 na disku jeho typ jakožto odkládací Pokud se na odkládání rozhodnete obětovat některý diskový oddíl doposud používaný jiným systémem, nemusíte již vytvářet nový odkládací oddíl pouze přesunete řádkový kurzor na zvolený oddíl a stisknete klávesu MN Í2 OP Uvědomte si, že Linux neklade žádné požadavky na typ diskových oddílů, ve kterých bude instalován: je naprosto jedno, zda budete Linux instalovat v primárním oddílu nebo v logickém oddílu uvnitř rozšířeného diskového oddílu Do základní tabulky diskových oddílů je možné učinit pouze čtyři zápisy Proto pokud potřebujete více zápisů, je třeba vytvořit odkaz na rozšířený oddíl, ve kterém je možné vytvářet další logické oddíly Cílové oddíly a souborové systémy Po vytvoření diskových oddílů musíte stanovit, jak bude uspořádán linuxový adresářový strom Zvolte položku 5,! 5} o" " "!? l /4,,ƒ$ 2}W"0!r Na příkladu (viz obr 210 na následující straně) vidíte diskové oddíly systému s jedním diskem Nyní můžete stanovit pro každý jednotlivý oddíl, zda a jak 1 Rozšířené, stejně jako logické diskové oddíly bude dosový fdisk označovat jako rozšířené dosové oddíly resp logické jednotky

89 E 1 $ 23 Nastavení instalace Obrázek 210: Souborové systémy jednotlivých oddílů bude formátován a na kterou část vašeho adresářového stromu bude později připojen Jeden diskový oddíl musíte určit jako kořenový! Jmenuje se tak, protože tvoří kořen (angl root) všech ostatních adresářů Proto je mu přiřazen bod připojení Potřebné funkce pro manipulaci se souborovými systémy linuxových oddílů se vyvolají pomocí odpovídajících funkčních kláves Pokud ukazuje řádkový kurzor na diskový oddíl jiného operačního systému, jsou zde všechny funkce kromě připojení nedostupné, nebot je tam nelze použít Volba typu souborového systému Typ souborového systému volíme po stisknutí klávesy MN OP anebo E, ", Š, äz, Souborový systém 1 ä, ", Šz Í2, a to bud, 1 je již po řadu let osvědčeným standardem ReiserFS je souborový systém nové generace Přestože jde zatím o novinku vhodnou spíše k vyzkoušení, uplatnil se již na nejrůznějších místech Mimo jiné je nasazen i na některých našich interních systémech Více se dočtete v souboru, ",4&v )( : "E J4D4G Vysoce výkonný ReiserFS byl vyvinut v těsné spolupráci s vývojovou skupinou SuSE, kde hlavní úlohu hráli HANS REISER a CHRIS MASON, a byl v poslední době rozšířen na žurnálový souborový systém, což umožňuje, že i na velkých serverech trvá kontrola souborového systému (angl filesystem check) pouze několik sekund Prosíme vás, abyste zatím nepoužívali ReiserFS spolu se softwarovými diskovými poli RAID 1 a RAID 5 U hardwarových RAID polí neplatí žádné omezení Diskový oddíl pro ReiserFS musí být u současné verze alespoň 34 MB veliký -+5, /4!$ ä Z,!, 73

90 > ( ã = Š ( = Š 1 0 {? 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis 74 0!4 Pro zjednodušení situace si ještě vytvořte, samostatný startovací oddíl s tradičním souborovým systémem 1 a nainstalujte tam LILO To je obvyklá konfigurace pro SuSE Linux Dále prosím dbejte následujících rad, zamýšlíte-li použít ReiserFS jako server NFS: Program knfsd obecně funguje, pouze při masivním přejmenovávání souborů zařízení (angl device files) a pojmenovaných rour (angl named pipes) přes NFS může dojít k problémům Program unfsd funguje spolehlivě, %! $5!4 pokud byl odpovídající souborový systém exportován s volbou r4r5%!r$5!4r "-4%4+, nebo byl program unfsd spuštěn s volbou "-4%! Export celých stromů souborových systému (možný programem unfsd) zatím s ReiserFS nefunguje spolehlivě Utility, ",4&v4$, ),&v pro ReiserFS obsahuje balík, série Program : však ještě není tak bezpečný, aby zajistil opravu každého souborového systému Aktuální informace najdete na: Bod připojení 4 Pomocí klávesy MN OP /,2 %4- #$" 7)( 4 4)9949 #%,! ä,!$+ #R$5 4, 5,4&v Í můžete určit, na které místo adresářového stromu bude připojen odpovídající diskový oddíl Jeden diskový oddíl musíte vyhradit pro kořenový adresář ( ) Vaše dosové (windowsové) diskové oddíly můžete připojit na adresáře se jmény, pod kterými si je můžete snadno zapamatovat a najít například /!$ pro první oddíl, /)/ pro druhý atd Dávejte pozor na to, abyste zadali absolutní cestu ke všem bodům připojení Každý oddíl musí mít jedinečný bod připojení, tj dva oddíly nesmějí mít stejný Navíc dejte pozor, aby jména adresářů obsahovala pouze přípustné znaky Kromě toho nikdy nevytvářejte samostatné diskové oddíly pro adresáře,"+$, 0 %, 60 %, 4! a /,"2, protože (kromě jiného) obsahují příkazy potřebné pro startování Linuxu a k připojení, a proto musejí být dostupné od samého začátku, tj před připojením zbytku systému! DOS/windowsové diskové oddíly jsou netypické a mohou být na adresářový strom připojeny třemi různými způsoby: ), kde platí všechna omezení doso- Jako normální dosový oddíl (= )/ vého souborového systému Jako J q!r B % 2& (= ~ Jako diskový oddíl G DF ), kde jsou možná dlouhá jména souborů, který také umožňuje používání dlouhých jmen souborů v normálním dosovém diskovém oddílu a navíc obsahuje speciální soubory s informacemi o vlastnictví, přístupových právech atd, obvyklými v Linuxu Tento typ oddílu se proto hodí v případě, kdy

91 23 Nastavení instalace potřebujete ukládat na dosový oddíl linuxové soubory, avšak není ani bezpečný ani příliš efektivní Proto se jeho používání raději vyhněte Speciální menu pro doladění souborového systému V tomto speciálním menu lze provést doplňková nastavení Obrázek 211: Expertní menu pro nastavení souborového systému Hustota všech inodů udává, jaká bude průměrná velikost souborů pro daný diskový oddíl Celkový počet inodů omezuje, kolik souborů půjde uložit na diskový oddíl jinak se může stát, že diskový oddíl bude hlášen jako plný, ačkoliv v něm ještě budou volné bloky Pokud zvolíme např hustotu inodů 4096 bajtů, znamená to, že by měly mít všechny soubory průměrnou velikost 4 KB Pokud bychom (teoreticky) takový diskový oddíl zaplnili soubory výhradně o velikosti 1 KB, byla by efektivně využita pouze čtvrtina diskového oddílu, přestože by se souborový systém hlásil jako plný Hustota inodů 4 KB pro soubory se osvědčila jako dobrý standard Více inodů v diskovém oddílu pro tatáž data znamená přirozeně více zabraného prostoru, protože informace o inodech je také třeba ukládat Pokud by měl být některý diskový oddíl používán jako tzv spoolová oblast, např pro zprávy (news), je lepší zvolit hustotu inodů 2048 bytů, protože jednotlivé soubory news jsou zpravidla malé Velikost bloků Na velikosti bloku nepřímo kvadraticky závisí, jak dlouho pak trvá kontrola souborového systému, (angl filesystem check) tj čím menší blok, tím více bloků a proto tím déle Záleží proto na našem odhadu, jak často se bude systém kontrolovat a kolik to zdrží Pro oddíly do 1 GB bývá dnes optimální velikost bloku 1 KB, kterou je vhodné postupně zvyšovat až do 4 KB pro oddíly 4 GB a větší Zadání vyhrazené oblasti pro uživatele 4 Pro uživatele je třeba vždy vyhradit oblast, pokud jsou oddíly používány společně systémovými 75

92 ( = 0 0 ( = 1 # , 0 ( = 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis 76 programy a běžnými uživateli V případě zvláštního oddílu 5 že místo pro uživatele není nutné zvlášt vyžadovat znamená, Dále je možno specifikovat chování při chybách Pokud se při práci v souborovém systému objeví chyba, bude ji systém bud, $)"% %-!, tolerovat ( ), nebo změnění připojení oddílu na pouze pro čtení ( "-4%r" ), případně % $ se zastaví ((! ) Záleží na tom, pro jaké použití je systém nasazen Přednastavenou hodnotu $")% %4-, měňte pouze tehdy, máte-li k tomu dobrý systémový důvod Formátování diskových oddílů Pomocí klávesy MN Í1 OP můžete určit, zda a jak má být diskový oddíl naformátován U nových disků lze vynechat vyloučení špatných sektorů, jinak trvá formátování mnohem déle a měnit údaje,, které nepatří k souboro-, CD-ROM atd), a to šedivě, se &v5 Načtení souboru Pomocí klávesy MNŒOP Í- &v6 můžete načíst existující soubor týkající se disků Zobrazí &!5 se zde i ty řádky vému systému disku ( 9!)(, (!$ %&!r, )-4% &v5 protože nemohou být měněny a při ukládání změněného souboru zachovávají Změnit soubor &v5 je třeba, pokud chcete provést aktualizaci vašeho základního systému (podrobněji viz odst 1413 na str 342) Tehdy potřebuje YaST vědět, na jaké diskové oddíly se nový systém rozděluje Kromě toho je také možné uchovávat na jednom počítači více verzí Linuxu a aktivovat zde jen některé části 2311 Logical Volume Manager #R-7",#/,,)% %4- Informace jak konfigurovat Logical Volume Manager LVM najdete na ("( Oficiální LVM Howto je na 4 44 %4- ",/,#R$) 74 nebo na 4 )94949 # 5 % #R$" 2312 Instalace do adresáře Pomocí YaST můžete také z běžícího systému umístit kompletní instalaci do jednoho adresáře Tak je možné například aktualizovat jiný počítač pomocí NFS, vytvořit prostředí chroot nebo instalovat nový Linux z právě běžícího Linuxu na jiný disk Tento způsob instalace se ovšem předpokládá pouze ve zvláštních případech Pokud by měla být v zadaném adresáři připojena určitá zařízení ( device), musíte to udělat sám, dříve než provedete instalaci touto metodou Zvláště se musíte postarat o startování takto instalovaného &v5 systému Pravděpodobně bude třeba provést změny v souboru vytvořeném pomocí YaST v nově instalovaném systému Zadejte zde, do kterého adresáře chcete instalovat,,!

93 0 m 24 Instalace softwarových balíků %75 $5,±0 24 Instalace softwarových balíků Poté, co K jste dokončili konfiguraci souborového systému, určíte v hlavním menu 4!o6: ty balíky, které chcete instalovat, a pak spustíte instalaci Máte také možnost vytvořit si instalační profil pro pozdější podobné instalace nebo si již vytvořený profil nahrát Dále se zde dozvíte, kolik místa na disku by zvolená konfigurace zabrala Obrázek 212: Instalace programových balíků 241 Nahrání konfigurace x Otevřením menu " y"% o : )%& Z-4 $",z zvolenou konfiguraci, klávesou MN k RR ` OP konfiguraci zvolíte nebo odmítnete naleznete připravené konfigurace, ze kterých si některou můžete vybrat Klávesami MN!OP g a MN!OP h se dostanete na Minimální systém například umožňuje spustit YaST z disku a nainstalovat tak potom další balíky Pokud vytvoříte vlastní instalační profil, lze ho zde uložit, a to zejména tehdy, chcete-li stejnou konfiguraci instalovat na více počítačů Máte-li již nainstalovaný systém, dejte při instalování nové konfigurace pozor na to, že dříve nainstalované balíky, které nepatří k nově instalované konfigu- Š raci, jsou určeny ke smazání! Chcete-li je přesto zachovat, pak v menu 4 %+5 $",z ručně vrátit N RI N každý balík, který nechcete smazat a je označen jako D RI stavu ) x, odpovězte na dotaz, zda je chcete smazat, Jiná možnost je, do 242 Uložení konfigurace Zde můžete uložit vaši vlastní konfiguraci (přesněji její popis, nikoli nainstalovaný Linux) Pokud se YaST spustí z diskety, tak se na ni také konfigurace uloží Pokud ale startujete přímo z CD, budete vyzváni ke vložení naformátované diskety k uložení konfigurace 77

94 ? : h 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis 243 Změna konfigurace Zvolením l 7m % 2 )%& Z-4 se vyvolá výběrový editor (viz obr 213), který vám umožní určit obsah instalace, resp pozměňovat předem připravené konfigurace (viz odst 241 na předchozí straně) Zde se také dají odstranit dříve nainstalované balíky $ Obrázek 213: YaST výběr programových balíků z tématických sérií V nabídkových menu se zde pohybujete pomocí kurzorových kláves MN gop a MN OP stejně tak jako MN à`rá g OP a MN à`rá h OP a pomocí klávesy MN [j\ OP potvrzujete výběr Spodní okno vám podá informaci o volném místě na disku Obrázek 214: Přetřídění balíků pomocí YaST Kromě zobrazení balíků po jednotlivých tématických sériích můžete pomocí klávesy MNŒOP Í změnit zobrazení na skupiny RPM, případně získat abecední 78

95 D E 24 Instalace softwarových balíků seznam všech balíků, a to bez zdrojových textů či s nimi - viz menu podle obr 214 na předchozí straně Volbu potvrdíte klávesou MN^OP Í5Ñ:0 Pokud u některé série stisknete klávesu MNiOP [j\, dostanete se k výběru balíků odpovídající série (obr 215 ukazuje například obsah série ) Pokud jste předtím nahráli konfiguraci, vybrali jste tím balíky, které jsou zde označeny křížkem Obrázek 215: Výběr balíků k instalaci, série (základní systém) Ve spodním okně je krátký popis balíku, na kterém se právě nachází kurzor V pravém okně najdete, kolik místa zabere nynější konfigurace v jednotlivých diskových oddílech Tyto hodnoty se aktualizují jakmile zvolíte nebo zrušíte některý balík Pokud se všechno do okna nevešlo a část textu není vidět, dá se zobrazit detail klávesou MNŒOP Í2 Pomocí klávesy MN Í, OP si můžete zobrazit i detail spodního okna, pokud se do něj nevešel celý popis balíku nebo pokud chcete vidět ještě další podrobnosti o balíku Před jmény balíků se zobrazí jejich současný stav: NXRI NÓœ RI N RI N RI N RI nenainstalovaný (zatím v instalaci chybí) instalovat již nainstalovaný (z předchozí instalace) smazat aktualizovat (nahradit novou verzí) Pomocí klávesy MN OP []\ SNTRI Nœ RI můžete přepínat mezi stavy a resp mezi N RI N, E Rz SN a D RI Klávesa MNŒOP Í1 vám umožní, aby byl instalován také zdrojový balík, viz odst 1434 na str 354 Pokud stisknete klávesu MN^OP Í5Ñ:0, dostanete se zpět do výběru sérií balíků Chcete-li výběr opustit, aniž by došlo ke změnám, stiskněte klávesu MN^OP D Zjistíte-li v průběhu první konfigurace, že vám nestačí místo na disku nebo že chcete diskové oddíly přerozdělit, můžete se k tomu vrátit, protože fyzický 79

96 J x D C Y : /? 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis zápis na disk se dosud neuskutečnil, ten se provádí až při opuštění programu YaST Pokud poběží YaST z diskety, instalujte nejdříve minimální konfiguraci, spust te pak znovu Linux z disku a doinstalujte zbylé balíky Nicméně můžete už v této první fázi zkusmo zvolit budoucí balíky pro výpočet potřebného místa na disku 244 Co se vlastně stane Menu C X#4## dává praktický přehled o celkové velikosti balíků určených k odstranění, nainstalování a aktualizaci Proto je vhodné se sem podívat, než spustíme vlastní instalování, co vlastně zamýšlíme učinit a hlavně si zkontrolovat, zda souhlasíme s celkovou velikostí balíků k odstranění (či zda jsme třeba vůbec nic odstranit nechtěli a zadali jsme to jen omylem) 245 Start instalace Š" 4 %+5 Teprve po zadání se začne skutečně instalovat Všechny zvolené balíky se načtou z instalačního média, dekomprimují se a zapíší se na cílový diskový oddíl Pokud během používání programu YaST došlo k přerozdělení disku na nové oddíly, musí ještě následovat restart systému spojený se zapsáním nových oddílů do tabulky oddílů Během instalace se ve spodním okně vypisují případné chyby a stavová hlášení Na prvním řádku vás YaST informuje o tom, které balíky jsou právě instalovány Po ukončení instalace se můžete klávesou MN _` a OP dostat do instalačního protokolu (log) a rolovat zpět, abyste si například prohlédli, jaké měl instalátor potíže s některým balíkem 246 Kontrola vztahů mezi balíky YaST zkoumá závislosti mezi balíky určenými k nainstalování a balíky již nainstalovanými Z toho vyloučí balíky, určené Š" ke smazání Zajímají ho tedy balíky, které bude instalovat, až zvolíme 4 %+5 $",z Nalezené závislosti mezi balíky budou zobrazeny v seznamu Druhy závislostí a jejich logické reprezentace jsou uvedeny v tabulce $",z F)E œ Pokud je instalován tento balík, měly by být instalovány i všechny uvedené balíky Například instalujete-li překladač, potřebujete i jeho i hlavičkové soubory a knihovny Pokud je instalován tento balík, měl by být instalován alespoň jeden z uvedených balíků Pokud je instalován tento balík, nesmí být instalován žádný z uvedených balíků Tabulka 21: Závislosti mezi balíky 80

97 = ž - ( / : 24 Instalace softwarových balíků 247 Index všech sérií a balíků Vytvoří se seznam všech balíků na CD Balíky označené ¹8 jsou již instalovány resp vybrány k instalaci Tato funkce se hodí pro rychlý přehled 248 Informace o balících Pro vás, kteří se toužíte rychle dovědět, kde jsou schovány na CD SuSE Linux ony báječné soubory, o kterých se píše v počítačových časopisech, slouží menu ( ±0!o6: Tam zadáte jméno souboru a počkáte si, až YaST prohledá zadané médium a vypíše umístění hledaného souboru 249 Nahrávání balíků x v % !o6:4? #R6-7),#R$" zvolte pro ty balíky, které nejsou na distribučních CD, tj např & upravené nebo novější verze, které již najdeme připravené na FTP serveru ( Také to mohou být balíky, které jste vytvořili sami nebo jste si je obstarali z jiného zdroje Podporovány budou komprimované #ˆ4Zu tar archivy ( ) a RPM # #ˆ balíky ( (" #R, (" # 5+$³#ˆ a (" ), stejně tak jako speciální patch balíky ( (! ), které také poskytuje náš FTP server Průběh instalace se skládá ze tří kroků (nápovědu si můžete zobrazit pomocí klávesy MN OP Í5Ñ ): Výběr instalačního média Výběr z nabízených balíků Instalace vybraných balíků l/ V položce { = dostanete stiskem klávesy MN OP []\ instalačních zdrojů: J /,!"y) K q4 z l/,, { 2} klávesou MN OP []\ q4 & na ( #R6-7",I#R$" )( -40-7),!634¼,? #A seznam všech možných a D7 Případně změňte přednastavenou cestu FTP (implicitní je SuSE) a potvrd te YaST ted vytvoří seznam použitelných balíků Pomocí menu je také možné provést instalaci přímo z Internetu Distribuci naleznete (viz obr 216 na následující straně) Dosud není možné nahrávat balíky pomocí proxy je třeba přímý přístup na stávající FTP server Pokud obdržíte hlášení jako L ã 34Á ~ ","V& ( }/ - $4$",! /,"%,/X# L, nejspíš to znamená, že dočasně není možné žádné FTP přihlášení, protože je přihlášeno příliš mnoho uživatelů Pokuste se připojit později Propracujete-li se až k () balíkům, které chcete instalovat, zatrhnete jako obvykle pomocí klávesy MN k RR ` OP ty, které se mají instalovat, a potvrdíte to klávesou MNpOP Í5Ñ:0 Tyto balíky se uloží do adresáře!(v & ( ù #4#4# ú tak, aby pokud se něco stane mohly být doinstalovány ručně (viz též odst 1432 na str 351) 2410 Smazání balíků Pokud zvolíte tuto položku, zobrazí vám YaST seznam všech balíků, které jsou nainstalovány ve vašem systému Přitom se zobrazí i cizí balíky, které, 81

98 u?? 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis Obrázek 216: Nahrání balíků přes FTP nejsou v distribuci SuSE U takových balíků nemůže YaST provádět žádnou aktualizaci ani nemůže kontrolovat závislosti mezi jednotlivými balíky Nejjednodušší je nahradit je odpovídajícími balíky z CD SuSE K tomu použijte zobrazený seznam balíků, kterých se to týká Pomocí klávesy MN OP Í, získáte krátký popis cizího balíku, pokud u něj existuje soubor s popisem Klávesa MN^OP Í5Ñ:0 smaže tyto balíky Poté můžete nově nainstalovat odpovídající balíky z CD SuSE 25 Aktualizace systému Volba J: - $",Œ 5} -X se dá použít až pro nainstalovaný systém Pokud je dosud instalace neúplná, YaST odmítne aktualizovat a vypíše o tom zprávu Kompletní aktualizace celého systému se provádí podle kap 14 na str 341 Jednotlivé balíky pak můžete lehce aktualizovat programem YaST, viz odst 249 na předchozí straně Správa systému Kromě instalace vás podporuje YaST také při různých administrativních úlohách, se kterými budete jako nový správce systému konfrontován Poté, co je vlastní instalace ukončena a jsou zkopírovány balíky na disk, musí být učiněna celá řada nastavení pro přizpůsobení systému vašim požadavkům: připojit hardware, aktivovat a konfigurovat sít ové služby, zakládat uživatele, definovat, jak se bude chovat SuSE Linux při startu, atd Dospěli jste ke správě systému, kde v hlavním menu (viz obr 21 na str 66) (viz obr 217 na následující straně) zvolíte položku Š ( y2 5} -X

99 26 Správa systému Obrázek 217: Správa systému 261 Integrace hardwaru do systému Zde můžete blíže specifikovat vámi používaný hardware Ve většině případů bude na vaše zařízení ukazovat symbolický odkaz standardního zařízení, abyste vždy měli přístup k odpovídajícímu hardwaru, aniž byste si pamatovali jeho přesný název Obrázek 218: Hardwarová konfigurace Nastavení myši, modemu, scanneru, sít ové karty a mechaniky CD je velice jednoduché postupujte podle menu Konfigurace tiskárny Přístup k tiskárně pod Linuxem není jednoduchý Podrobně ho popisuje kap 11 na str

100 : :? :? ú 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis Naštěstí je zde program apsfilter, který automaticky detekuje typy souborů, podle toho soubory správně konvertuje a posílá je na tiskárnu Všeobecně hraje v Linuxu tak jako v každém unixu hlavní roli postscriptový formát Vytištění postscriptového souboru na postscriptové tiskárně je jednoduché a může být rychlejší Pro vyšší cenu však tyto tiskárny používají spíše jen servery Pro menší stanice je výhodné použít Ghostscript, volně šířený program, který transformuje postscriptový soubor do podoby vhodné i pro obvyklou tiskárnu Program apsfilter proto nejprve konvertuje ASCII soubory na postscriptové soubory a pak je posílá bud přímo na postscriptovou tiskárnu resp přes Ghostscript na libovolnou tiskárnu YaST vám nabízí možnost upravit apsfilter pro vámi používané tiskárny (obr 219): 84 Obrázek 219: Nastavení programu apsfilter pomocí YaST ˆt Pokud vlastníte barevnou tiskárnu, zakřížkujte to u položky,2%!y] "r y% q U položky?( y% postscriptová» V položce }"%! y% dále zadejte, zda tiskárna je či není jsou zobrazeny tiskárny podporované ghostscriptem Z tohoto seznamu vyberte požadovanou tiskárnu (podrobněji viz kap 11 na str 271) Z+Œr Pokud se tiskárna nenachází na seznamu, vypište si příkazem z příkazové řádky seznam tiskáren podporovaných ghostscriptem a přesvědčte se, zda obsahuje R» %!y typ vaší tiskárny Pokud ano, zvolte : y"% a dále volbu ù ~! 2, :4? /4,& %!"2 %!} Objeví se formulář, kde typ tiskárny zadáte -4% Konfiguraci ovladačů ( % s aktuálními soubory parametrů je nejbezpečnější provést programem setup, viz odst 115 na str 281 Pokud vaše tiskárna není zobrazena, nahrad te její typ nejbližším, nejlépe starším typem téže řady Pokud například vlastníte HP LaserJet 5L, pak zvolte ze seznamu HP LaserJet 4

101 o ½ A V menu " y ("( o - zvolte obvyklý formát J Je-li vaše tiskárna připojena na sériový port, můžete následně vybrat přenosovou rychlost (baud rate) pro tento port Většina současných tiskáren je připojena přes některý paralelní port (printer port) Musíte zadat, který z nich to bude V převážné většině případů počínaje jádrem verze 22xx to bude /,2 4)(!Á tedy v případě, že vaše tiskárna bude připojena na první paralelní port Připojení přes /4,2 4)( má smysl tam, kde má váš počítač dva paralelní porty Například grafické karty Hercules přidávaly druhý paralelní port 2 Pokud vaše tiskárna netiskne, projděte si prosím následující seznam a ve sporných případech nastavte v BIOSu pro paralelní port uvedené osvědčené standardní hodnoty: I/O adresa: 3K?4¼ (hex), přerušení:?, režim: normální (nebo SPP), DMA: vypnuto (vypínejte v normálním režimu) Nastavení E u!n manuál pro vaši tiskárnu,"% 2 / ( musíte vyladit na optimální Použijte k tomu 26 Správa systému 262 Konfigurace startování a jádra Zde můžete provést základní nastavení, které má vliv na startování vašeho systému a používaného jádra: Obrázek 220: Konfigurace jádra a startování 2 Do verze jádra 20xx byl jako první použit + $%& + S Ñ 85

102 (? n m $ ( n m $ F :? 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis l2,v "- o { y/z Pokud vaše první volba jádra při instalaci nebyla optimální, můžete nainstalovat jedno z předkompilovaných jader (z CD SuSE), a to volbou l"2, "- o { y/z Dále # $""%& vám Z YaST nabídne kopírování konfiguračního souboru tohoto jádra ( ) do adresáře zdrojových programů jádra ( $! %4-1 ) Zvolte jádro pro váš počítač a nechejte potom YaST nově instalovat LILO Nainstalujte nyní kvůli bezpečnosti také nový balík :,"% / série (viz odst 243 na str 78) Pokročilým uživatelům je možné doporučit po ukončení instalace generovat vlastní jádro (viz kap 12 na str 299) Takové jádro upravené na míru pro váš systém je menší, rychlejší a nemusí obsahovat ovladače pro nepoužitý hardware (Pokud nemáte mnoho zkušeností s Linuxem, je doporučeno používat standardní přednastavené jádro Jakožto zákazník máte totiž nárok na instalační podporu pouze tehdy, používáte-li standardní jádro) K 42" Œuy$ %%!"-Œ/,-X Záchranná nebo též nouzová disketa (angl rescue disk) může být velice užitečná, pokud není možné nastartovat počítač jiným způsobem KŽ"%& Z- $), Y Y Pro korektní konfiguraci LILO (angl LInux LOader) vám nabízí YaST také svůj front end (viz obr 221) Pomocí LILO můžete startovat i systémy OS/2, DOS a Windows 95/98, s určitou opatrností i Windows NT Podrobné informace o významu jednotlivých polí a voleb konfiguračních formulářů podává kap 3 na str Yy/, : ( / 9! Obrázek 221: LILO: Instalace 2} (! 6,4 zůstává většinou prázdný, kromě případů, kdy potřebujete použít pro startování doplňující parametry pouze

103 F Š : $ : 1 ( Š $ { : 0 o? F % :? 1 %4- Ž 6 $",,]% v %76 2 Y Y Linux, pak je G 5, 04ƒuyu% 6 / - Kt!4 ), kud chcete startovat Linux pomocí jiného zavaděče, zvolte : 5 42 Kt!4" ", o /4/ o" -X 0!4 díl, volte : "ƒ4v/4/ o) -X lw/ Volba :," v takovémto případě zde zapište tyto parametry (ovšem bez názvu jádra! 1!) Detaily vysvětluje odst 342 na str 103 : Pokud máte na vašem počítači pouze to pravé místo Po- Pokud nemáte vytvořen tento diskový od- je zřejmá Technické pozadí k tomuto nastavení bude vysvětleno v odst 33 na str 98 / sekund L Yy/,"2 ( "2y L X : uvádí se v sekundách Rozumná hodnota je 10 (správně lineární, tj LBA): není ve většině případů třeba, viz odst 342 na str 103 4½ÿx2yz Pomocí klávesy vytvoříte názvy nových startovaných konfigurací Standardní konfiguraci se osvědčilo ãÿl nazývat 1 Pro editaci jmen stávajících konfigurací používejte klávesu 7m % I Pro tyto změny má YaST dialog, který ukazuje obr 222 Jednotlivá pole zde znamenají: %4-26 Správa systému Obrázek 222: LILO: konfigurace startování xyu,2 )%& Z-4 $",z Y %4- Ž,, 6% 5} Š" Nabízeny jsou možnosti 4 Y %4- -X Š" 4 D!F B % Š to je také správná volba pro Windows 95/98 a 4 äz E 4!rs±/ 2 /4/ o" ( 5 dem Je pravidlem neměnit zde nastavení Stiskněte klávesu 3 odpovídající diskový oddíl!, %!} y/z Zde máte volnou ruku, pro první konfiguraci zvolte Toto pole už je vyplněno pře- a zvolte Zde můžete zvolit náhradní jádro, které není používáno jako výchozí, tj např jádro, které chcete spouštět pouze pro testovací účely, 87

104 3 t H 2 ( n ( m o / ( o m, /? F ÿ J { 2 U C 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis»y/ "- %!} Z4 Y Y 0!4 Také zde není třeba měnit nastavení Pro SuSE Linux je standardní umístění! Klávesou K máte možnost listovat v adresářích Položkou : instalaci zrušit "2 %-u se LILO instaluje, položkou K 4,- n můžete Doporučujeme vám pamatovat při zápisu Linuxu do LILO zároveň na náhradní konfiguraci (např ), kde použijete jako startovací jádro 0!4! %-ux# v menu!, %!} y/z U nově přeloženého jádra (viz též kap 12 na str 299) s automatickou instalací LILO bude současně vytvořena záložní kopie vašeho starého jádra, aby bylo možné spustit systém, i když nové jádro nepracuje tak, jak by mělo! 263 Konfigurace sítě Základní nastavení sítě provádí YaST (viz obr 223) Proved te tuto konfiguraci i přesto, že váš počítač není ve skutečnosti připojen sít ovou kartou k síti! Mnoho programů totiž potřebuje ke své funkci alespoň fiktivní sít ové připojení 88 l4y :! /% o : )%& Z-4 Obrázek 223: Konfigurace sítě $",Œ Zde se dá nastavit IP adresa a přiřadit potom k sít ovým rozhraním sít ová karta, zařízení PPP nebo ISDN, atd (viz též odst 4 na str 123, kde jsou K všechny tyto pojmy vysvětleny) Zde také můžete pomocí klávesy 3-4r! 6 I volit služby D nebo F4F q4, aby se dala použít automatická konfigurace IP % {6 }"%!! ",z Zde se dá změnit jméno (angl hostname) a doména počítače (viz rovněž odst 4 na str 123) ƒ o6à 2}V - 0 V této položce jsou shrnuty často používané základní služby: inetd (pro telnet, ftp, tiskárnu atd), portmap (pro NFS-server a NIS) a rpcnfsd (pro NFS-server) (viz též odst 45 na str 134) l 7m KŽ"%& Z-2

105 ( { { $ o $ : : m ½ :? D % Je možné uvést jeden nebo více nameser- Ž"%& Z- $", % 6,!",42,-X verů Ž"%& Z- $",ZL4 :!!,)% lován balík?(!,"% Ž"%& Z- $", ","%/ 7v" -X Š y2 o6à 2 y,"% % Tato položka je aktivní, pokud je nainsta-, série Touto volbou se dá vybrat vhodný konfigurační soubor pro sendmail z připravených konfiguračních souborů Pomocí této volby můžete konfigurovat přístup vašeho počítače na tiskárnu přes TCP/IP Pokud výstup na tuto tiskárnu potřebujete filtrovat, pomůže vám odst 116 na str 288 a násl (,"% oì: y% m](,!w o6à r4rwš 6 Tato položka je aktivní v případě, že je nainstalován balík 6 %, série Tak je možné získat přístup na tiskárnu, která je připojena k počítači s Windows (,"% oì: y% m](,!w %7$ o6à x2, 4 Tato položka je aktivní, až když se nainstaluje balík ( &v %, série Ž"%& Z-2 (! 6, )Š x Tato položka je aktivní, pokud je nainstalován balík %, série Pro ISDN je připraveno detailnější menu (podrobnosti viz odst 52 na str 140) Ž"%& Z- $", 4 na str 139) Zde se zřizuje připojení PPP (viz též odst 51 Pokračování sít ové konfigurace se podrobněji věnuje kap 4 na str Konfigurace způsobu přihlášení Zde zadáte, zda se při startování systému spustí textový mód nebo rovnou grafické prostředí X Window Pokud zvolíte grafiku, můžete si vybrat mezi správci přihlášení: střízlivým XDM nebo všestranným KDM Při výběru KDM můžete navíc určit, kdo je oprávněn provádět -/ Alternativním řešením k přímému přihlášení v grafickém módu je přihlašovat se nejprve na textové konzoli (podrobněji viz obr 224 na následující straně) a startovat z ní pak X Window příkazem startx Pokud si nejste jisti, zda X Window půjde nastartovat bez problémů, neměli byste aktivovat XDM nebo KDM V každém případě dříve než aktivujete některého správce oken, otestujte z konzole, zda dokážete spustit X Window Potom bude zapsána úroveň běhu 5 do! jako implicitní úroveň běhu (angl runlevel) Pokud používáte ve vašem systému úroveň běhu 5 pro jiné účely než k nastartování XDM nebo KDM, nebude ani jeden aktivován 265 Nastavení správce oken,+$ % 4 V tomto konfiguračním menu se provádí nastavení správce oken Vyberte si vášeho standardního správce oken Dále můžete zadat, pro které další správce oken se mají vytvořit konfigurační soubory (technické vysvětlení viz kap 8 na str 217) 26 Správa systému 89

106 ? :, ( o 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis Obrázek 224: Konfigurace způsobu přihlášení Obrázek 225: Nastavení správce oken 266 Správa uživatelů Š můžete velice dobře využít YaST Odpovídající dialog je v menu ( y2 5} -X Š v položce ( y2-2, ) Zde můžete povolit K 2 K-4-7$ uživatelům ve skupinách ( / a 5 "-I k modemu volbou,"% 6- (Œ: /, -X skupin mohou například vytvářet a ukončovat PPP připojení,+$ Pro pohodlné zakládání účtů nových uživatelů, jejich modifikaci a rušení přístup Všichni členové těchto Při zakládání nového uživatele se zkopírují všechny soubory z adresáře do domovského adresáře nového uživatele, aby byl styl jednotný Později si může samozřejmě každý uživatel tyto soubory upravit podle své potřeby K tomu ještě vyvolává YaST dva skripty na rutinní úkoly: 90

107 9 / # 9 / $ :, 9 / $ s 26 Správa systému Obrázek 226: Správa uživatelů pomocí YaST Po založení účtu uživatele se pokud existuje vyvolá skript % -+", //X#!$,+$ )( 4 a v,"+$ / a nakopírují se sem soubory z,+$ Před smazáním účtu uživatele se vyvolá pokud existuje skript % -+",/,!$ v souborech ( 4 a! / 4 V tomto okamžiku je uživatel zapsán v souboru 9 Také se vytvoří domovský adresář 4 V tomto okamžiku je uživatel stále ještě uveden 9 a existuje dosud jeho domovský adresář Oběma skriptům se předá uživatelské jméno jako parametr Pokud jsou třeba další data (user-id, přihlašovací příkazový interpret, domovský adresář), dají se zjistit celkem jednoduše v souboru,+$ 5(! 4 Pokud máte dostatek zkušeností a obtěžuje vás startovat YaST, jsou zde na to samozřejmě k dispozici obslužné programy useradd a userdel Poznámky k PAM,+$ #K/ Konfigurační soubory pro PAM (angl Pluggable Authentication Modules) jsou v adresáři 5(!6 Dokumentaci pro programátory a systémové administrátory obsahuje adresář -76!, /$ )(! : Z4,! 6(! SuSE Linux dokáže zacházet i s hesly typu MD5 Se šifrováním MD5 mohou pak být hesla delší než 8 znaků Přesto je třeba opatrnosti, $5 nebot šifrování MD5 není kompatibilní se standardní unixovou funkcí?(, což znamená, že vám s hesly MD5 (typicky při vzdáleném připojení) některé komerční unixové systémy a některé programy nemusí fungovat V adresáři -75!, /!$ )( :4 Z, 5(! /4ãI#R$"5%& Z najdete pokyny pro konfiguraci 267 Správa skupin Pomocí programu YaST můžete také vytvářet uživatelské skupiny (user groups) 91

108 ( : -? 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis Obrázek 227: Správa skupin pomocí YaST 92 V Linuxu (stejně jako v unixu všeobecně) musí být každý uživatel obsažen minimálně v jedné uživatelské skupině To je nezbytné, protože od příslušnosti k uživatelské skupině se odvíjejí uživatelská práva, např na přístup k souborům Tak je možné například zpřístupnit adresáře pouze členům jedné skupiny a tento přístup chránit skupinovým heslem Některé skupiny jsou již v Linuxu vytvořeny předem, např uživatelská skupina K-7",v8, K4 a mnoho dalších K-7),+8 Název skupiny, například, je pouze textová forma vyjádření uživatelské skupiny Interně je zastoupena číslem, tzv GID (angl group id) Konfigurační soubor pro uživatelské skupiny je,"+$ Z4"- ( Tuto znalost ovšem běžní uživatelé nepotřebují Š YaST dokáže vytvářet uživatelské skupiny automaticky v menu ( y"2 5} -X pod položkou Š y2 %X Dialog zobrazuje obr 227 ( 268 Vytvoření zálohy Je užitečné uschovat všechny soubory modifikované nebo vytvořené při instalaci balíku to jsou většinou konfigurační a datové soubory do archivního souboru nebo na streamer Právě k tomu je určena tato funkce Odpovídající dialog se skládá ze tří odstavců: 1 Výběr souborů určených k zálohování V tomto formuláři zadáváte seznam adresářů, které budou vyjmuty ze zálohování Předdefinovány jsou (, /,2 a )(!$ Tento seznam byste ovšem měli doplnit, typicky o připojené CD, dosové diskové oddíly a adresáře připojené přes NFS Čím více nepotřebných adresářů vyjmete ze zálohování, tím rychleji se provede, protože odpadne nepotřebné porovnávání souborů s popisy balíků Pomocí kláves MN7OP 8 a MN+OP " upravíte zápisy do seznamu vyjmutých adresářů, resp je odstraníte Klávesou MNpOP Í5Ñ:0 budete pokračovat dále

109 / Ã 9 J? / Ã 26 Správa systému Obrázek 228: Zálohování (Backup) pomocí YaST 2 Hledání Nyní YaST prohledává systém, aby nalezl soubory určené k zálohování Počet a velikost dosud nalezených souborů se neustále zobrazují Po ukončení hledání se zobrazí seznam všech nalezených souborů Zde můžete ještě odstranit nežádané soubory pomocí klávesy MN k RR ` OP 3 Zadání příkazů Zde určíte, jakým způsobem by měly být soubory uloženy Můžete zadat např název archivu, volby atd Zálohovací mechanismus může samozřejmě fungovat pouze tehdy, není-li nějakým způsobem změněno datum Kromě toho potřebuje opravdu mnoho paměti Pouhá jména souborů typického CD zabírají totiž 6 MB Samozřejmě potřebujete i místo pro archiv Pokud ho zkomprimujete, můžete počítat s přibližně poloviční velikostí Nejlepší cesta je zatím zálohovat na streamer 269 Nastavení zabezpečení systému Přednastavené hodnoty zde měňte pouze za předpokladu důkladné znalosti problematiky,+$ 4 Pokud nechcete povolit přihlášení uživatele přes ssh, je třeba přizpůsobit 4 $")%& konfigurační Z soubor V souboru je standardní nastavení 4 4/ -,"% $ "%,! 4 $""%& Z Pokud je program ssh korektně nakonfigurován, je přihlášení přes sít jako uživatel 4I bezpečné 2610 Konfigurace grafického prostředí X Window Grafické prostředí X Window se dá konfigurovat pomocí řady nástrojů, nejprve to zkuste pomocí SaX podrobně o tom odst 72 na str 183,+$ 93

110 2 Textově orientovaný instalátor YaST podrobný popis 2611 Změna konfiguračních souborů,v$ +$³# $""%& Z SuSE Linux spravuje prakticky celý systém pomocí centrálního konfiguračního souboru a souborů v adresáři Tyto soubory jsou při startování vyhodnoceny jednotlivými startovacími skripty a podle toho se nakonfiguruje systém,+$ +$³#R$)"%& ZX#K/ Programem YaST proto stačí modifikovat jednotlivé položky v těchto souborech, a tak vyladit celý systém bez potřeby detailně vědět, které speciální konfigurační soubory se pak změní Obrázek 229: Modifikace konfiguračního souboru pomocí YaST Pomocí kurzoru zvolte hodnotu, kterou chcete změnit a stiskněte klávesu MN [j\ OP nebo MNjOP Í2,v$ +$³# $""%& Z Pokud změníte soubor ručně mimo YaST, musíte pak vždy ještě spustit skript SuSEconfig, který se postará o přenos vámi provedených změn do příslušných dílčích konfiguračních souborů 94

111 Kapitola 3 Startování a zavaděče V této kapitole budou popsány další metody pro snadnější startování Linuxu a ostatních operačních systémů sdílených na jednom počítači Pokud jste zatím s možnostmi startování vaší instalace spokojeni, můžete tuto kapitolu přeskočit Pro lepší pochopení jednotlivých metod popíšeme nejprve některé technické detaily startu PC 31 Start PC Po zapnutí počítače inicializuje BIOS (angl Basic Input Output System) obrazovku a klávesnici a testuje pamět Do tohoto okamžiku neví vaše PC o žádných externích zařízeních Poté, co systém ukončil interní setup, začne hledat ostatní hardware Z paměti CMOS se přečtou informace o aktuálním datu a čase a parametrech základních zařízení Po přečtení CMOS by tedy měl BIOS rozeznat první disk včetně jeho geometrie Ted může začít načítání operačního systému Nejdříve se nahraje 512 bytů dlouhý sektor z disku do paměti a spustí se malý program na jeho začátku Jeho kód je zásadní pro zbytek startovacího procesu To je důvod, proč je prvních 512 bytů disku nazýváno MBR, Master Boot Record Přestože je předchozí popis zjednodušený, vyplývají z něho dva důležité poznatky: 1 Až do okamžiku nahrání MBR probíhá start zcela nezávisle na operačním systému 2 PC zde přistupuje k zařízením výhradně pomocí ovladačů BIOSu Master Boot Record Struktura MBR je určena dohodou Prvních 446 bytů je rezervováno pro programový kód Dalších 64 bytů je místo pro tabulku diskových oddílů (partition table) s nejvýše čtyřmi odkazy (viz odst 18 na str 53 a odst 19 na str 55) Bez této tabulky neexistují žádné souborové systémy disk nelze použít Poslední 2 byty obsahují magické číslo J4J ã4ã MBR, kde je zapsáno něco jiného, detekuje BIOS a všechny operační systémy na PC jako vadný 95

112 3 Startování a zavaděče 96 Startovací sektor Startovací sektor (boot sector) je první sektor v každém diskovém oddílu 1 Má 512 bytů a startuje programy, které spouštějí operační systém v příslušném oddílu Boot sektory dosových, windowsových nebo OS/2 diskových oddílů kromě toho ještě obsahují data o souborovém systému Naproti tomu boot sektory linuxových oddílů jsou i po uložení souborového systému prázdné Proto není možné startovat linuxový diskový oddíl přímo, i když obsahuje jádro a platný kořenový souborový systém Bezchybný boot sektor má podle konvence v posledních 2 bytech stejné magické číslo jako MBR Startování z DOSu nebo Windows 95/98 MBR obsahuje informace, které určují, který diskový oddíl je aktivní, tj zda se v něm hledá operační systém To znamená, že DOS musí být vždy instalován na první disk Dosový kód v MBR je první stupeň startu (angl first stage bootloader) Nejprve testuje, zda v zadaném diskovém oddílu je platný startovací sektor Pokud tam je, může se nastartovat druhý stupeň (angl secondary stage loader) Ten zavede systémové programy a objeví se obvyklá dosová výzva, resp nastartují se Windows 95/98 V DOSu smíte označit jako aktivní pouze jediný oddíl, který musí být primární Z toho důvodu nemůžete používat logické oddíly uvnitř rozšířeného (extended) oddílu pro startování DOSu 32 Rozdílné startovací koncepce Nejjednodušší startovací koncepce se týká počítače s jedním operačním systémem (OS) Nejrozšířenější příklad je DOS nebo Windows 95/98 jako jediný OS na počítači Také tomu odpovídá jejich startovací sekvence Tento průběh startu je možné použít i pro počítače používající Linux jako jediný systém Pak sice není nutné instalovat LILO, není však ale možné ani upřesňovat parametry pro jádro během startu (speciální požadavky v průběhu startování, doplňující informace o hardwaru atd) Jestliže máte v počítači více operačních systémů, nabízíme vám různé startovací koncepce: Startování OS z diskety: První OS se startuje z disku, ostatní OS ze svých startovacích disket Podmínka: K dispozici musí být disketová mechanika, ze které lze startovat Příklad: Nainstalujete Linux k systému DOS, Windows 95/98 nebo OS/2 a budete ho startovat ze startovací diskety Výhody: Ušetříte si instalaci zavaděče Nevýhody: Musíte dbát na to, abyste měli neustále u sebe startovací disketu Start systému z diskety trvá déle, protože se disketa pomalu čte 1 Kromě rozšířených (extended) diskových oddílů, které slouží jako obaly pro jiné oddíly

113 $ 33 LILO přehled Výhodou (ale i nevýhodou) může být nemožnost nastartování operačního systému bez startovací diskety Startování OS z jiného OS: Při každém startu se zavede první operační systém a ostatní se startují až z něj Podmínka: Musí samozřejmě existovat programy vhodné pro start z jiného OS Příklady: Startování Linuxu z DOSu programem loadlinexe (viz odst 39 na str 115) nebo startování serveru NetWare z DOSu pomocí serverexe Instalace zavaděče: Zavaděč umožňuje mít na jednom počítači více systémů a střídavě je používat Uživatel volí systém vždy po startu počítače Změna OS je proto možná restartováním počítače Podmínka: Zvolený zavaděč musí umět pracovat se všemi OS Příklady: pro Linux jsou (za určitých podmínek) použitelné zavaděče z OS/2 nebo dosový zavaděč bootsys V následujícím textu bude blíže vysvětlena instalace a konfigurace standardního linuxového zavaděče LILO Podrobný popis jeho možností si vytisknete příkazem 5( -75!, /!$ )( : Z,! 4) -v",#k/2 Dále jsou uvedeny některé informace o programu loadlin 33 LILO přehled LILO se představuje Linuxový zavaděč LILO se obvykle instaluje do MBR (podrobnosti na následující straně a odst 35 na str 105) Má přístup k oběma diskům viditelným v reálném módu a může zde najít potřebné soubory, aniž by používal informace o diskových oddílech Protože oproti dosovému startu se při startu pomocí LILO nepoužívá tabulka diskových oddílů, dá se tak vždy startovat operační systém i z druhého disku (třetí a čtvrtý disk vidí pouze novější BIOSy) Pomocí LILO můžete při startu zvolit kterýkoli z nainstalovaných OS, což je hlavní rozdíl oproti standardnímu startu v DOSu Po natažení MBR do paměti se spustí LILO a nabídne uživateli seznam dostupných operačních systémů Co je LILO? LILO je široce použitelný zavaděč Dokáže spustit OS následujícími způsoby: Nahrát boot sektor v diskovém oddílu a spustit tam OS jako jiné zavaděče Nahrát linuxové jádro a spustit Linux To již většina zavaděčů nedokáže Kromě toho nabízí LILO důležitou možnost předává linuxovému jádru příkazový řádek Z bezpečnostních důvodů je dále možné chránit používání LILO částečně nebo úplně heslem 97

114 2 $ Ã 3 Startování a zavaděče Jak vypadá startování LILO? Když je LILO spuštěn, zobrazí se text Y Y F a uvítací hlášení, které jste zadali během konfigurace (viz odst 342 na str 103) Potom se objeví výzva: ) 6 B Zadáním jména zvolíte požadovaný operační systém (OS), který se vzápětí spustí Názvy OS jste zadali sami při konfiguraci Ted také můžete předat linuxovému jádru příkazový řádek Seznam názvů všech jader, které LILO zná, můžete zobrazit stisknutím klávesy MNpOP _` a Z čeho se LILO skládá? LILO obsahuje následující součásti: Boot sektor LILO s prvním krátkým úsekem kódu, který pouze aktivuje vlastní zavaděč LILO Vlastní zavaděč, srdce kódu LILO umístěné v 0!4 0!4X#0 Mapový soubor 04 +"(, do něhož se zapisuje umístění linuxového jádra a dalších dat během instalace Volitelný soubor 0!4,!4 Z,, který obsahuje uvítací hlášení Různá linuxová jádra a boot sektory, které pak LILO nabízí Jakákoli změna (včetně přesunutí) kteréhokoli z těchto souborů činí neplatným mapový soubor a LILO je třeba přeinstalovat! To se týká především úprav linuxového jádra 98 Boot sektory instalované pomocí LILO obsahují sekvenci, která je charakteristická také pro viry zapisující se do bootsektoru Proto je možné, že dosové antivirové programy budou nacházet např virus AIRCOP v souborech 0!4!v %Ÿ#0 nebo 0!4!"ä /X#0 Rr!s Kam je možné instalovat LILO? Touto otázkou je míněn především LILO boot sektor ( první stupeň ) Než zajdeme do detailů, poukážeme na důležité omezení: 0!4 %-u U starších BIOSů je nutno zajistit, aby se všechny součásti LILO i obraz jádra! nacházely v prvních 1024 cylindrech! (Důvodem je, že u starších BIOSů je pro start systému dostupná pouze tato oblast) To se však standardně obchází (i tam, kde to není třeba) při instalaci pomocí malého startovacího oddílu, připojeného jako 0!4", který je většinou na prvních cylindrech, a proto tuto podmínku pohodlně splní Kromě toho jste při používání starších BIOSů a starších disků IDE omezeni pravidlem prvních dvou disků U některých starších BIOSů není dokonce možné startovat systém z disku SCSI umístěného za diskem (E)IDE Teprve novější BIOSy umožňují přístup k dalším zařízením, např až 4 zařízení přes řadič EIDE Mnoho moderních kombinací BIOS / řadič SCSI umožňuje

115 s ohledem na spustitelnost dokonce push at the beginning disků SCSI Pro využití této možnosti pomocí LILO použijte popis volby / :, strana 103 Pro uložení prvního stupně nabízí LILO tyto možnosti: Na disketě To je nejbezpečnější, ale také nejpomalejší metoda startování pomocí LILO (viz na str 108) Zvolte tuto metodu, pokud nechcete měnit boot sektory Do boot sektoru primárního linuxového oddílu prvního disku Tato varianta nechává MBR nedotčený Před startováním je třeba označit programem fdisk tento diskový oddíl jako aktivní Pokud je Linux nainstalován na logických discích nebo oddílech druhého disku, zůstává pro LILO pouze rozšířený oddíl prvního disku (pokud existuje) Linuxový fdisk může tento oddíl také aktivovat Pokud chcete startovat z disku více operačních systémů, je to poněkud obtížné: při každé změně operačního systému musíte deaktivovat jeho startovací oddíl a aktivovat oddíl jiného systému Pro tento případ jsou lepší další dva postupy: Do Master Boot Recordu Tato varianta umožňuje velkou flexibilitu Především je to jediná možnost, jak startovat Linux z disku, pokud jsou veškeré linuxové oddíly na druhém disku a na prvním není k dispozici žádný rozšířený diskový oddíl Jakékoliv nastavení v MBR se musí provádět velice opatrně Potřebná bezpečnostní opatření jsou vysvětlena v odst 35 na str 105 Pokud používáte jiný zavaděč a chcete ho nadále používat Častý případ: máte primární linuxový oddíl na druhém disku, odkud také chcete startovat Linux Jiný zavaděč je schopen startovat přes boot sektor tohoto oddílu Pak můžete nainstalovat LILO do vašeho boot sektoru a nahlásit ho jinému zavaděči jako spustitelný Pozor, pokud chcete startovat z logického linuxového oddílu tak, že tam nainstalujete LILO Úspěch není jistý ani když váš druhý zavaděč umí spouštět logické oddíly Můžete to samozřejmě zkusit, nejprve s malou linuxovou instalací Možná budete mít štěstí, ale doporučeno je vytvoření primárního a spustitelného oddílu! 34 Konfigurace LILO 34 Konfigurace LILO Jakožto flexibilní zavaděč nabízí LILO nesčetné možnosti přizpůsobení konfigurace individuálním potřebám Nejdůležitější volby a jejich popis budou vysvětleny níže Konfigurace LILO se zapisuje do souboru,"+$ 4!) #R$")%& Pokud instalujete LILO poprvé, doporučujeme pro konfiguraci použít YaST Doladit konfi- #R$""%& můžete později gurační soubor! " 99

116 ù / A? ú : / 3 Startování a zavaděče 100 Soubor,+$ 4" #R$)"%& 4" by měl být čitelný pouze pro uživatele, protože může obsahovat hesla (viz odst 342 na str 103) Toto standardní nastavení má i SuSE Linux v případě, že si nejste jisti, zadejte příkaz: Ä Å6 Æ ÈÇ ÕÆ 4 رì6ñ6ì6ì Ä "Õ «5Ü«6 7ÙÕ 5ê Doporučujeme pečlivě uschovat konfigurační soubor použitý při poslední instalaci LILO a vytvořit si záložní kopii před každou změnou Změny se projeví teprve po nainstalování (odst 35 na str 105)! 341 Struktura souboru! " #R$""%& Soubor,+$!" # $""%& začíná odstavcem globálních nastavení (angl global options section) obsahujícím všeobecná nastavení, následovaným systémovými sekcemi (angl image sections) pro jednotlivé operační systémy, které by mělo LILO spouštět Nová systémová sekce se zavádí volbou7 Z, nebo ", Pořadí jednotlivých operačních systémů (OS) v " #R$)"%& má význam pouze pokud se ručně nezvolí požadovaný operační systém při startu Jinak se po uběhnutí nastavené čekací doby automaticky spustí první OS v seznamu,4)- ) (volby /, "? a Příklad konfigurace Linuxu a DOSu výpis 341 na následující straně Výběr při startování by měl být: nové a staré linuxové jádro a MS-DOS (nebo Windows 95) na /4,2 ) V,+$!" # $""%& je komentář vše od š do konce řádky Prázdné řádky, mezery a komentáře LILO ignoruje slouží zde pouze pro zvýšení čitelnosti Nyní projdeme krok za krokem nejdůležitější řádky Další volby jsou popsány v odst 342 na str 103 Sekce globálních nastavení (charakteristika) 0!4ÿ ù 0!4Œ/4,2 $", Zařízení (device) v jehož prvním sektoru by měl být nainstalován LILO boot sektor ù boot deviceú může být: disketová jednotka ( /,2 &4/ Á ), diskový oddíl (např /,2 ) /0 3 ), anebo celý disk (např /,2 ) ): poslední znamená instalaci do MBR Pokud tato volba chybí, je LILO nainstalováno do aktuálního kořenového oddílu (!( Určuje, jak se zobrazí výzva Implicitně se nezobrazí (viz odst 342 /, na str 103, volba? ), ale doporučuje se, pokud LILO spouští více systémů Současně je nutno nastavit volbu,4"-, aby byl možný automatický start, pokud není při výzvě žádný systém zadán,4)-ÿ /,", % ), -4%/?7ú Stanoví dobu čekání na zadání po zobrazení výzvy Pokud doba čekání uplyne, pokračuje startem prvního jádra v seznamu Implicitní hodnota je nekonečno, tj bude se stále čekat Stisk klávesy MN c ekf b OP způsobí obnovení časové rezervy (například při zadávání parametrů jádra, chceme-li se ještě na poslední chvíli podívat do manuálu)

117 Ç Ç ÿ ú ú Ç\[" 5ê)ܪ5Å) ] É ª6 ) Å Ö5Å) _^ ^` ÇdÚ ) Å a^ ^`b5«6 " 6«É Ä Õ "Ü " 5ò5 Ø Äë Æ5Ø5 Ç Õ «±Ü É 5 6«6 5Õ Ä ^ ^`7 c d " 6Õ é5ª6ö)ò6 " 6 5 d Ù Æ5Ø) 7ÙÓðð6ìîeó ÇÌ f«6 g ±É ª6 " ÅdÖ5Å) ±É 5 Å hi d ÇÌ aeó ÙÈت 6 " ]í ðð6ð Ç)Õ R "Ö" 5Õ ÇÌÅ6Ë)ÕÆ"«Äj lk 6«Ä Äj Ø Ä ) ë Ä ÕÆjÉË"É m Ä ÕÆ Ç5«6Ü Ä Å Ä É6É Ä ò5 " 6 ) 6Å ÄÄ "Ü )É Ç ª ë ) 5Õd Ö5Åf ë _^ ^` Ö5Å5 R "Ö5 Ö" 6É6Éè" Åرòbn5ðð)Üè5Å6î Çb Ä Ä Õ mìæ Ä É«øÖ5Å) _^ ^` "Ü Ä ª5 6òí ì6ì ÇM] Ä é í ì±é Ä é5ª6 6Øok Çd Ä g É Ä É Ö6ªÉ ±Ü "Ö"«5Ü6ÕÜ ø " 6É ) ë5ä ë 5 dòø ) Å 4 6«Çd " Å Kf6«d Ä õ6 ) ë hø Kp ØrqÓó6ìõe sø " étu Ç\ 6 5Øi^ ^`b)«" 6«É Ä Õ "Ü Ç\^Ü 6ª6õ " 6 ) "«Ä Ö" Å "Ü "Ü jõ 5ê"ÜÌ Ä "Ü É Ü Ä ò " 6 5 ë 4«5Ü 6ª5 Ç^Ü "Ö"«5Ü6ÕÜ ø " 6É ) ë5ä Å) 6 ±ò Ø Äë Æ5Ø )ö Ç Å5 6 ØØ«øÖ5Å5 j f Ø6Å5 Å Ä Ø)Ê6 "«Ë «6 Ä «Ìò_^"Ü 6ª5õ Ç\^Ü 6ª6õ " 6 ) "«Ä Ö" Å "Ü "Ü jõ 5ê"Ü Ä 5Ø"É Çbe 5Øi^"Ü 6ª5õÌ ) 6 ) )«Ä Ö" Å6 )Ü "Ü Õ 5ê"Ü Ü Ä ò " 6 5 ë 4«5Ü 6ª5 BÙ «Ø Å) 6 ±ò Ø Äë Æ5Ø )ö Å Ä Ø)Ê6 "«Ë «6 Ä «Ìò_^"Ü 6ª5õBÙÓ 6«Ø Çbe 5Øi^"Ü 6ª5õÌ ) 6 ) )«Ä Ö" Å6 )Ü "Ü Õ 5ê"Ü Ä 5Ø"É Ç\ `6Úø ) 6 ) )«Ä Ö" Å6 )Ü "Ü jõ 5ê"Ü Ä "Ü É Æ Ä Å ò Ø Äë Æ5Ø) í «6 Ä «Ìò_ `6Ú «6 6 Ø Ä Å±ò± " 6 ) 6ÕÆ" 5Ü BÙ ) )«Ä ò Ø Äë Æ6Ø) Ç\ `6Úø ) 6 ) )«Ä Ö" Å6 )Ü "Ü jõ 5ê"Ü Ä 5Ø"É Obsah souboru 341: Vzorová konfigurace,"+$ 4! ) #R$")%& 34 Konfigurace LILO Linuxová sekce 7 Z,ÿ ùð:,%!,!7 Z, 0!4 %-u Zde je nutno zadat název souboru jádra, včetně jeho umístění v adresáři Většinou to bývá!, případně u starších systémů SuSE Linux (před verzí 60)! %4-u nebo u+ 7 Z, 0!, ùü{6 }"%! V rámci,+$ 4!" I#R$""%& to musí Y %4- být jednoznačné, ale jinak zcela libovolné jméno pro systém (např 1 ) Maximální délka je 15 znaků Připouštějí se pouze písmena, číslice a podtržítko, žádné mezery ani speciální znaky (např s háčky a čárkami) 0!4 %4-u Implicitní je jméno souboru s jádrem (např! ) Zadáním tohoto jména volíte při startu operační systém Při používání více 101

118 0 ù, ù 1 o ú ú ú / ú A / ä, 1 $ / o ú 3 Startování a zavaděče 102 systémů je doporučeno používat název operačního systému v message souboru (viz odst 342 na následující straně, volba,!4 Z, 4ÿ ) ù 4Œ/4,2 $", Přiřazuje jádru jeho kořenový oddíl (např /4,2 ) ), což se pro jistotu doporučuje Pokud je tato volba vynechána, použije /,2 jádro v něm uvedený oddíl Který oddíl to je, lze zobrazit příkazem ù obraz jádraú Jiné systémy,4ÿ ùÿ(! 4 "% Pomocí, systémů (např /,2 5 /,"ÿ t!4"!r Y /4, rozeznává LILO startovací oddíly jiných operačních ) Pro natažení cizího boot sektoru si LILO předem vytvoří ve svém mapovém souboru pseudo-mbr Při startování pak spustí LILO nejprve tento pseudo MBR a ten potom spouští cizí boot sektor) Tato volba určuje soubor, ze kterého se bere kód pro pseudo MBR Implicitně (a není důvod to měnit) je tento soubor 04!v %Ÿ#Ó0 Někdy startuje LILO jeden operační systém (např DOS) z prvního disku a tím pak teprve nastartuje druhý operační systém na ÿ jiném disku Doplňkové volby 7)( r/ 2,ÿ ùÿ # a ùÿ # ú umožňují jakoby zaměnit pořadí obou disků, ve kterém je vidí BIOS Příklad: výpis souboru 342 /#0!"ä Zavaděč (angl loader) à slouží pro startování OS/2 z druhého disku 2 U nového LILO počínaje verzí 20 musí být u něj uvedeným způsobem zaměněny oba disky (jako v příkladu soub 342) ÇÌÚÖ6ª v _ `Úª± ÌØ5 6«Æ) ÌØ"Ü6É é5ª ÇbwØ Ä ) ] føé 5ê"ܪ5Å) 5Õ Ä É Ö6ªÉ "Ü Ä «mæ" Ø) 5É ë m Æ" ± Ø6Ø«ª Æ Ä ÅÌò± Ø Äë Æ5Ø í «6 Ä «Ìò_ `Ú «6 6 Ø Ä Å±ò± ) 6 ) 5Õ Æ" 5Ü Ù Ö"Ê Ø6Å)Ü ë5ä ò ìõ6ó6ì ǺÖ5Å ë øæ5øb x `6Ú6 ë m] 6É«6 ì õ5ó6ì 5 ò ìõ6óí Ö"Ê Ø6Å)Ü ë5ä ò ìõ6óí ÇøØ6Ū6Æ h Æ5ØB x `6Ú6 ë m] 6É«6 ì õ5óí 5 ò ìõ6ó6ì ) "«Ä ò Ø Äë Æ5Ø Çø 6Ø Ä é ] ºé" 5ê"Ü ª5Å) 5Õ Ä ÉÖªÉ "Ü Ä «m Æ) ±Ø5 5É ë mæ" ± Ø6Ø «ª Obsah souboru 342: z druhého disku,ÿ /,2 $",,v$ 4! " #R$""%& část týkající se startování DOSu ù deviceú určuje zdrojové zařízení (angl device) pro tabulku diskových oddílů zapsaných do pseudo MBR (zpravidla /,2 5 nebo /,2 )/ ) 2 Zavaděče ` y a a (startování z z 6 ) a ` y9$ a (startování z druhého disku) jsou od verze 20 LILO zastaralé

119 $, 0 $ : s : - ÿ ä ( ù ù ÿ ù ÿ F ú o ú o o ú ú ú o F ú ú à à 0!, ùü{6 }"%! Jméno systému, libovolně zvolené Doporučuje se neponechávat zde implicitní volbu pouze device name protože při startu pak nemusí být jasné, o který systém jde 342 Další konfigurační možnosti (výběr) V předchozím textu jsme probrali pouze hlavní položky v souboru #R$")%& Nyní se dostáváme k dalším užitečným nastavením! ) Ty volby, které jsou označeny jako image option, patří do sekce týkající se jednotlivých operačních systémů Ostatní patří do sekce globálních nastavení v souboru,"+$ 4!) #R$")%& 0 uy % 0!4 ""-40!" 0!4># Soubor, do kterého LILO ukládá záložní kopii (backup) boot sektoru Implicitně je to , kde je interní číslo zařízení instalovaného diskového oddílu Podrobnosti naleznete ve zdrojových textech jádra v $ 4! %4-1! % 7v %Ÿ# $, funkce (! +), 4" /4,2 Doporučujeme použít lehce zapamatovatelné jméno, např jako ve výše uvedeném příkladu se jmény zařízení a zadáním data Pak již nepoužijete deinstalátor LILO na případné obnovení původního stavu (je to stejně nejlepší udělat opatrně ručně viz odst 35 na str 106) Pokud již záložní soubor existuje, LILO nevytvoří novou zálohu! Věnujte pozornost tomu, abyste použili vždy nové jméno souboru $)!(! $6 Tato volba se doporučuje, pokud instalujete LILO na disketu LILO pak čte více sektorů současně, a tak startuje rychleji Protože však tato funkce není vždy podporována, nedoporučuje se pro jistotu používat / )"-40!ju 0!)ÿ t7 Š42}Œ?!! %/4,+)ÿ ùÿ(! ", /v)ÿ ùÿ(! ", ),!$5v)ÿ ùÿ(! ), u,"% o /,2 $), & ",vs Œu u,"% o t ŠŒ/,2 $",]%4-0!,7s Zde můžete pro LILO zadat číslo zařízení pro BIOS a geometrii pro adresování sektorů jednotlivých disků To je zapotřebí velice zřídka až na jednu výjimku: IDE-SCSI systém: Pokud máte BIOS umožňující startování SCSI před IDE a chcete toho využít, musíte LILO informovat o vzájemné záměně disků v BIOSu To se provádí zápisem do globální části v! " # $""%&, jak to popisuje soub 343 na následující straně pro systém s jedním IDE a jedním SCSI diskem 43 Tato volba obchází hranici 1024 cylindrů pro LILO Funguje pouze, podporuje-li to i BIOS 34 Konfigurace LILO,+$ 103

120 % 9 ÿ ù Z? ú : ú 3 Startování a zavaděče Ça{ éìª 4 g "Ü a^ ^ồé Å Ä é5 øö É ª6Ö é] Ø Äë 5ÉØ) ± Ì Ø Äë Æ5Ø5 ǺÖ" é5ª6ø jäìë `6Úª ) R v v " jäj Ü6ÕÆjÉ ) Å6 ) ë 6Õ dö" ) Ø 104 Ø)Ü6É é ò Ø Äë 6ÉØ) Ç Ú 6Ú øø"ü6éré jä Ö" ë g) ë f ) Ù6ÙÙ Ü 6ÉdòÌìõ6ó6ì Ç Ù6ÙÙ Ö5Å ë dø"ü6é é ë `6Úª~} Ø)Ü6É é ò Ø Äë Æ5Ø) Ç ±Ø"Ü6É é jä Ö" ë g) ë f ) Ù6Ù6Ù Ü 6ÉdòÌìõ6óí Ç Ù6ÙÙÈØ6Ū6Æ h±ø"ü6é é ë `6Úª Ù Obsah souboru 343:! " #R$""%& před IDE %!, část popisující startovací sekvenci SCSI Tato volba způsobí při instalaci LILO uložení veškerých referencí o diskových sektorech v logických místo fyzických adresách Tím se stávají nezávislé na geometrii disku Tato volba je pro případ, kdy LILO při startování nerozpozná správnou geometrii disku a je zapotřebí pouze zřídka nezaručuje odstranění hranice 1024 cylindrů, danou mož- Volba! %, & nostmi BIOSu! Bližší informace naleznete v ",I= 5/0 $)u ) ": 9vÃ! " Ã! %!, ># 7,!4 Z,ÿ ù,! Z, ""-0! Odkazuje na textový soubor, který LILO vypíše na začátku startu Neměl by mít více než 24 řádků a dává např podrobnější vysvětlení o systémech, které si uživatel může vybrat Používáte-li tuto volbu, stává se soubor součástí startu LILO Při každé jeho změně je proto nutné reinstalovat LILO (odst 35 na následující straně)! ( 4 "/4ÿ ùÿ, Může být na začátku v globální sekci nebo také v systémových sekcích Uzavírá přístup k funkcím LILO a chrání heslem startování systému Po konfiguraci spuštěním LILO je vhodné toto heslo zase z! " # $""%& 4" odstranit, aby ho zde nikdo nemohl přečíst v textové podobě Jako můžete kdykoliv zadat nové heslo pro LILO (nezapomeňte potom LILO reinstalovat a opět smazat jeho textovou podobu) Doporučujeme,!5 $5,/ také nastavit volbu Jinak je možné spustit parametrem přímo shell Další podrobnosti uvádí manuálová stránka pro! " # $""%& (7! " #R$""%& ), /r)% "? Tato volba sděluje jádru, aby se kořenový oddíl připojil pouze pro čtení (angl read only), což se někdy hodí při startování linuxového systému Pokud je tato volba /,"2 r vypuštěna, používá jádro volbu implicitní Můžete ji zobrazit příkazem E ùð:,"%!,! 7 Z, ú Používá se u instalačního jádra a u nově přeloženého jádra, jinak se tato volba normálně nepoužívá /4,? /,!", % ", -%/?7ú,4 Z, -75!, /$

121 ( ÿ / ú A Á L 35 Instalace a odinstalování LILO /, Volba? udává čas, jak dlouho čeká LILO, než spustí první OS ze svého seznamu Implicitní (angl default) je Á, tj žádná čekací doba Pokud není zadán ( ( /,, je volba? bez účinku 2Z ù7 %! Volí VGA mód při startu Platné hodnoty jsou 74, (pro 80x25), 1 (pro 80x50) nebo : (zeptat se při startování) )(4(,"%/ÿ ùÿ(!,4?vú Volby pro linuxové jádro, umožňující předání parametrů jádra a hardwarových komponent Jádro nejdříve zpracuje řádek "((,"%/, potom!( Pokud je tentýž údaj zadán i z výzvy, má potom přednost Příklad: "(4(,"%/4ÿ L $5/4ÿ Á13ÁÁzH 35 Instalace a odinstalování LILO Při nové instalaci Linuxu provádí YaST uživatele interaktivně všemi kroky Ruční zásahy do instalace LILO nejsou třeba Zde budeme vycházet z toho, že LILO bude integrováno do dosavadního systému Instalace zavaděče je hluboký zásah do systému, a proto je i choulostivý Před instalací LILO se v každém případě přesvědčte, že dokážete nastartovat Linux, případně i ostatní systémy z diskety! Rovněž nezapomeňte mít po ruce fdisk na disketě, ze které se dá nastartovat Instalace po změně konfigurace,v$ #R$""%& Pokud se změní některé z komponent LILO (odst 33 na str 98) nebo bude modifikována jejich konfigurace v 4!", musíte LILO reinstalovat To se dělá spuštěním programu LILO ve funkci instalátoru mapového souboru: Ä Å6 Æ ÔÇÌ 5É Ü " 6«5Ü«Tím LILO uloží zálohu cílového boot sektoru, zapíše do něj první stupeň a vytvoří nový mapový soubor (viz odst 33 na str 98) Dále ohlásí všechny nainstalované systémy např v naší vzorové konfiguraci (viz výpis 351): ØØ Ä Øb^"Ü 6ª5õ"Û ØØ Ä Øb^"Ü 6ª5õBÙÓ 6«Ø ØØ Ä Øb `6Ú Výstup na obrazovku 351: Zprávy LILO po změně konfigurace Po instalaci se počítač znovu spustí příkazem: Ä Å6 Æ ÔÇøÅ Ä " Ê ÅÌ " è Poté co BIOS provede svůj systémový test, uvidíte LILO a jeho výzvu, kde můžete zadat parametry a vybrat boot image Klávesa MNpOP _` a zobrazí seznam všech nainstalovaných systémů 105

122 2, 2 2 $ : / 3 Startování a zavaděče Instalace po překladu jádra Pokud chcete zahrnout nově přeložené jádro do LILO, máte kromě ruční instalace ještě pohodlnější možnost: V G:,& " 0u je cíl jménem " jádro 0! 7! %4-u (dříve! %4-u ) na 04 0!4! %-u Ä Å6 Æ Ó ªÉÅ) 6ÉÅ"Õ 6«6Ü 6ª5õ]Çô 4 é Ä 5 )«5Ü «6 namísto obvyklého cíle 7:, 0u+ 7 Z, si na to předem připravit,"+$ 4!) #R$")%& v souboru 0! 7! %4-u Do,+$ 4!" I#R$""%& %4-uX#, který automaticky přejmenuje dosavadní!,pak uloží a reinstaluje LILO To se uskuteční příkazem:, kdy se jádro pouze překládá Musíte a stávající jádro musí být uloženo uvedete nové a pro jistotu i staré jádro podobně jako ukazuje soub 341 na str 101 Z promptu LILO můžete pak spustit kterékoliv z těchto jader To je bezpečnější, protože můžete ještě spustit staré jádro, pokud selže nové 106 Jak odstranit LILO Odstranění zavaděče je hluboký zásah do systému, a proto je i choulostivý Před odinstalováním LILO se v každém případě přesvědčte, že dokážete nastartovat Linux, případně i ostatní systémy z diskety! Dostali byste se jinak do nepříjemné situace, kdy byste neměli mít přístup k operačním systémům na disku Zavaděč se odstraní tak, že se do daného boot sektoru vrátí jeho původní obsah V Linuxu to 0 není problém, pokud máte uloženu zálohu (viz odst 342 na str 103, volba ( ) Záloha boot sektoru není platná, pokud se v příslušném diskovém oddílu změnil typ souborového systému Rovněž v dosových oddílech je po naformátování disku boot sektor neplatný Tabulka diskových oddílů v záloze MBR je rovněž neplatná, když mezitím změníte rozdělení oddílů na disku Takové zálohy představují časované bomby a okamžitě je proto smažte! Nahrát zpět zastaralou zálohu do těchto systémových sektorů je jistý způsob, jak přijít o data! Nejjednodušší je obnovit dosový, windowsový nebo OS/2 MBR Dělá se to dosovým příkazem (dostupným od verze DOSu 50): 7 6ædê6Ø)Ü6É é] d resp v OS/2 příkazem: 7 6ædê6Ø)Ü6É é] Ä è " 5Å Tyto příkazy zapisují zpátky do MBR jenom prvních 446 bytů boot kódu a nechávají existující tabulku diskových oddílů netknutou Pozor, pokud je v MBR (odst 31 na str 95) špatné magické číslo, pak se tabulka vynuluje! Dále nezapomeňte označit programem fdisk tento startovací oddíl opět jako aktivní (angl bootable) Dosové, windowsové a OS/2 rutiny v MBR to vyžadují!

123 : 36 Vytvoření startovací diskety pro Linux Pro obnovení udělejte nejdříve novou zálohu sektoru LILO jistota je jistota Pak zkontrolujte nejméně dvakrát, zda je váš záložní soubor ten pravý, a zda má přesně 512 bytů Pak ho nahrajte zpět Toto celé se dělá následujícími příkazy (nesplet te si &4ÿ a &ÿ!!): Když je LILO v oddílu yyyy (např hda1, hda2, ): Ä Å6 ÆB ÔÇÌØ6Ø Üê5ò5 Ø Ä ë Ë6Ë6ËËj ê5ò Ä è)ê ê"ü«ä Éòsíe±Õ ª6 5 5òí Ä Å6 ÆB ÔÇÌØ6Ø Üê5ò " 5ÕRé5ª6Ö"Ê Ø5 Ä ê5ò5 Ø Äë Ë6ËË6Ë Když je LILO v MBR disku zzz (např hda, sda): Ä Å6 ÆB ÔÇÌØ6Ø Üê5ò5 Ø Ä ë 6 6 ] ê6ò Ä è"êê"ü«ä É ò síe±õ ª6 5 5òí Ä Å6 ÆB ÔÇÌØ6Ø Üê5ò " 5ÕRé5ª6Ö"Ê5É ª6 " Åj ê5ò6 Ø Äë 6 6 ± É òîî5ñ Õ ª 5 5òí Poslední příkaz je opatrný a nic nezapisuje do tabulky diskových oddílů Nezapomeňte označit programem fdisk tento startovací oddíl opět jako aktivní (angl bootable) Uvědomte si, že zálohování boot sektoru je rychlé! Doporučujeme je často používat 36 Vytvoření startovací diskety pro Linux Linuxová startovací disketa obsahuje jedno či více linuxových jader Slouží k tomu, aby bylo možné spustit Linux na disku i tehdy, když ho není možné nastartovat přímo (např přepsaný MBR, špatně nakonfigurovaný zavaděč, chyba při instalaci LILO) Tato disketa nahraje pouze jádro Všechno ostatní (init, startovací skripty, důležité systémové programy) již obsahuje nainstalovaný systém na disku Přiřazení startovací diskety k nainstalovanému systému je zajištěno tím, že jádro z diskety má nastaven hledaný diskový oddíl jako kořenové zařízení (angl root device) Nezaměňujte to však se startovací disketou SuSE pro instalace a naléhavé případy, kterou můžete vytvořit kdykoliv zkopírováním vhodného obrazu jádra z adresáře / na prvním CD SuSE na disketu Startovací disketa bez LILO V normálním případě, kdy je podpora příslušného diskového řadiče přeložena v jádru tzv monolitické jádro, nepotřebujete při startu žádnou příkazovou řádku pro LILO s dodatečnými parametry pro jádro Proto je nejjednodušší vytvořit startovací disketu tak, že nahrajete aktuální jádro na čistou disketu a pokud to už nebylo uděláno dříve, správně nastavíte kořenové zařízení: Ä Å6 Æ ÔÇÌ 5É Ü " " Ø "«6 5Õ éé Ê ë Ø Äë ê6ø5ì írî6î6ì Ä Å6 Æ ÔÇøØ6Ø Üê6ò ë 5É Ä j Ø6Å5 ê5ò5 Ø Ä ë ê6ø5ì Éòí óé Ä Å6 Æ ÔÇøÅ6Ø Äë Ø Äë êø5ì ë 5É é Å Ä ) ë Ë Ø6Ø"Ü«Ä Å6 Æ ÔÇøÅ6Ø Äë Êd Ø Ä ë ê6ø5ì í První příkaz kontroluje špatné bloky na disketě (obvykle 1 blok = 1 kb) Poslední příkaz zajišt uje, že jádro nejdříve připojí kořenový oddíl pouze pro čtení (jak se očekává a jak se na to spoléhají startovací skripty) 107

124 Ç % 1 Ç % 9 3 Startování a zavaděče 108 Startovací disketa s LILO Můžete také vytvořit bohatší startovací disketu s pozdravem, výzvou, parametry jádra atd, kam se přesune kompletní startovací blok LILO (viz odst 33 na str 98) K tomu potřebuje tato disketa souborový systém, nejlépe 8 1 : Vytvořte na nové prázdné disketě minixový souborový systém a připojte disketu na % příkazem: Ä Å6 ÆB ÔÇ 5É "Ü " R )é5ê"é+ù Ü ÜõjÊ5ÕÌ Ø Ä ë ê6ø5ì í î6î5ì Ä Å6 ÆB ÔÇ Ü " R 4 ª 5 ] Ø Äë ê6ø5ì R " 6 Potom zkopírujte na disketu soubory jádra a LILO soubor 0!4" Volitelně také můžete vytvořit soubor %,!4 Z, Vytvořte soubor! ) #R$")%& v % potřeby (správný název jádra atd) Viz též příklad soub 361 Ç ^ ^`ÌÊôé 6ê"ܪ5Å5 ] É ª " Å]É ) Å6 ) ë 6Õ dø"ü6é é Ä 6Ë Çbw5 ]f Ä ém)«f6«±é Ä éõ Ä ^ ^` 0!4">#0 pro pozdrav Nezapomeňte ho upravit pro své ) 6 5ò5 Ø Äë êø5ì ÇZ É ) 6«] Õ «+ ÈØ"Ü6É é Ä ) Ü É ) 6««ò5 R " 6 ) " 6 BÙ Ç Ú R 4 Äj va^ ^` Ö)ò5 R ) 5 ) R 4 Ö Ç 4 Ö É ª6 " Å ) dø"ü6é é Ä ª ƒ Ä É6É Ä ò5 R " 6 ) R Ä ÉÉ Ä Ç ë 6«5Ü Ä «m Ö6Å) R "Ö5 )Ü Ä ª6 5òí ì6ì Çi Ä é f ø ) ºÖ5Å) "Ö5 B í ì±é ë ) dòº " Å 4 «Ç [" Ä Õ_)«6 f6«±é Ä éõ Ä ^ '^` Çbw5 ]f Ä é]ê «6Ü 6ª5õ) ë h]é ) Å ) ë 5Õ Ø6Ø«Ü 4 Ä ò± R " 5 5 ë 4«5Ü 6ª5 ÇÌØ Ä ê) ª"«Å) ±ò± Ø Äë " 6É d" 6 Äë Ü6Õ Ä ÇÌÅ) 6 dö" Å6 "Ü "Ü ±Æ Ä Å Ä ƒ «6 Ä «Ìò±«6Ü 6ª5õ Ç [" Ä ÕÌÊÌ«5Ü 6ª5õ) ë h]é ) Å6 5 ë 5Õ ± ØØ«Ç Ç f5é«ä ت j dø5 6«j f Ø6Å) 7 Obsah souboru 361:! " #R$""%& pro startovací disketu % / Pokud použijete, zahrňte to prosím také do souboru! " I#R$""%& Instalujte LILO pomocí tohoto konfiguračního souboru " #R$)"%& : Ä Å6 ÆB ÔÇ 5É "Ü " 6«5Ü «6 Ê R ) 5 ) 6«5Ü «6 7ÙˆÕ 5ê Odpojte ( umount ) disketu, hotovo! Ä Å6 ÆB ÔÇ Ü " ª 4 ª6 5 ] R " 5 Nezapomeňte zkontrolovat tuto startovací disketu při dalším startu systému, zda je skutečně funkční 37 Vzorové konfigurace Pokud je nainstalován v počítači pouze Linux, nic není třeba dělat, protože všechno potřebné už udělal YaST Zde se budeme věnovat některým vzorovým konfiguracím pro více systémů Další informace najdete v dokumentech -+5, /4!$ ),)% Y %- ¹³#ˆZ4u 8 "

125 Ç / 37 Vzorové konfigurace 371 DOS/Windows 95/98 a Linux Předpoklad: DOS/Windows 95/98 i Linux vyžadují pro starší BIOS primární diskový oddíl pod hranicí 1024 cylindrů (viz na str 98) Linuxový startovací oddíl může být i logický oddíl, pokud zde leží pod touto hranicí Konfigurace pro tento případ byla 4 uvedena v soub 341 na str 101 pouze je třeba přizpůsobit nastavení pro, Y 7 %4- a LILO se nainstaluje do MBR Samozřejmě vynecháte část 1 #, pokud žádné staré jádro nemáte Uložte,"+$ 4!) #R$")%& a přesvědčte se, že máte linuxovou startovací disketu! Právě Windows 95/98 cizí MBR jednoduše přepíšou Pokud potom spustíte systém ze startovací diskety, snadno opravíte přepsaný MBR příkazem Ä Å6 Æ ÔÇÌ 5É Ü " 6«5Ü«Z,, 372 Windows NT a Linux na jednom disku 1 Varianta: použít pro startování NT zavaděč Ten umí spouštět kromě boot sektorů také image soubory Následující kroky připraví vše pro přátelské soužití Linuxu a Windows NT: Instalace NT Připravte diskový oddíl nebo disketu se souborovým systémem, kde může Linux zapisovat a NT číst, např FAT Instalujte Linux jako obyčejně (kořenový oddíl bude např v /,2 5/ 43 ) Připojte zařízení FAT (např /! ) Obecné informace o připojování viz odst na str 414 Nainstalujte LILO do linuxového kořenového oddílu (rovněž /,2 5/ 43 ), nikoli do MBR ( /4,2 )/ výběr jader pro LILO Příklad pro! ) #R$")%& viz soub 371 Ç\[" 5ê)ܪ5Å) ] É ª6 ) Åa^ ^`+ Å) 6 Ø6Ø «± Ø Äë 6ÉØ) ö 6ª5Ø Ä ÉÖ6ªÉ "Ü Ä «h ÇdÚ ) Å a^ ^`b5«6 " 6«É Ä Õ "Ü " 5ò5 Ø Äë 5ÉØ5 ö ÇZ É ) 6«] ±Õ «" 6Õ é5ª6ö)ò6 " 6 5 " 6 ÙˆÉØ) ö7ùóð6ó6ìîeó Çiw f6«6 Æ" döt ë Ø Æ" Çø ) 6 É Ä é) ) Ū Ö5Å5 R "Ö5 "Ü Ä ª5 6òí ì6ì ÇM] Ä é Ì " ºÖ5Å) R "Ö6 B í ì ë 5 dòø ) Å 4 6«Çd " Å Kf6«±É ) ë Ç\ 6 5Øi^ ^`b)«" 6«É Ä Õ "Ü Ç\^Ü 6ª6õ " 6 ) "«Ä Ö" Å "Ü "Ü jõ 5ê"ÜÌ Ä "Ü É Ü Ä ò " 6 5 ë 4«5Ü 6ª5 Ç Ø Ä ê) ª)«]Ü 4 Ä ) ø " Å) 6 ±ò Ø Äë 5ÉØ5 ö Ç 6Ø Ä Å) Ø6Ø««6 Ä «Ìò_^"Ü 6ª5õ Ç\^Ü 6ª6õ " 6 ) "«Ä Ö" Å "Ü "Ü jõ 5ê"Ü Ä 5Ø"É Obsah souboru 371: Soubor " #R$)"%& pro startování linuxového kořenového oddílu )! Máte stále možnost konfigurovat 109

126 # % 3 Startování a zavaděče Zkopírujte boot sektory LILO tam, kde je NT mohou najít, např ` e 6 ˆŠ$'$ôKf' + $%& + $ `'2 f' + $ ` + a S! a /Ñ:, R '' Ñ Tento krok, stejně jako následující, musí být zopakován po každé aktualizaci jádra! 04+", Nastartujte NT Zkopírujte soubor :! NT systému (pokud tam ještě není) 0!4># % Doplňte na konec souboru následující: 6 Œ a S! Ž! 6! Ž do hlavního adresáře Při příštím startu by měl být pokud je vše v pořádku proveden odpovídající zápis do NT zavaděče! 2 Další varianta, ale ne vždy možná, je instalovat LILO do MBR a přesvědčit Windows NT, že je to DOS (jako v předchozím příkladu) U nové verze NT to ale nefunguje zdá se, že v MBR se nachází nedokumentovaná sekvence, se kterou LILO zatím nepočítá =r Windows NT (35 a 40) nerozeznají Linuxem používané typy (83 a 85) diskových oddílů! Dejte pozor na to, aby žádný program NT neopravil tabulku diskových oddílů můžete přijít o data! Mějte uschovány záložní diskety s LILO MBR Problémy s LILO Několik pokynů Pro začátek několik jednoduchých pokynů, jak se vyhnout problémům s LILO (přejato z uživatelské příručky LILO): Zachovejte klid Pokud něco nefunguje, zkuste najít chybu a její příčinu, zkontrolujte diagnózu a začněte s nápravou Mějte stále připravenou aktuální a vyzkoušenou startovací disketu SuSE Linux obsahuje samostatný záchranný systém, se kterým se opět dostanete do všech linuxových oddílů Obsahuje též nástroje, kterými je možné opravit většinu problémů Čtěte dokumentaci, zejména pokud se systém nechová podle vašich představ Před každým použitím mapového instalátoru ( 60 % 4!) pečlivě konfigurační soubor,v$ 4!" #R$""%& Spust te 60 % $)"%& 4!" ) zkontrolujte pokaždé, když se změní nějaká část v 4" nebo ve startovacím bloku LILO Při používání velkých disků nebo více disků současně nezapomeňte na možné potíže s hranicí 1024 cylindrů! Vyzkoušejte volbu! %!,,+$ zapnout a vypnout (většinou je lepší vypnutá) #

127 F 38 Problémy s LILO 381 LILO chybová hlášení 0!4 0!4X#0 Kód zavaděče LILO se skládá ze dvou částí: prvního stupně v boot sektoru a druhého stupně v souboru Při instalaci LILO se vytvoří mapový soubor (standardně 0!4 7"( ), kde najde LILO potřebné ukazatele (adresy sektorů) na jednotlivé operační systémy (linuxové jádro atd), z nichž jeden pak spustí Každé písmeno tohoto slova (tj L, I, L, O) znamená určitou fázi startu Pokud není možné spustit LILO, podle výstupu poznáte, kam až to fungovalo: Když se nahraje LILO, objeví se slovo Y Y F (nic) Nenahrála se žádná část LILO Bud není LILO vůbec nainstalované, nebo nebyl spuštěn oddíl s boot sektorem LILO Y error : První stupeň je nahrán a spuštěn, ale nemůže se nahrát druhý stupeň ( 0!4" 0!4">#0 ) To bývá fyzickou chybou startovacího zařízení (boot device) nebo neodpovídající geometrií disku Y Druhý stupeň se nahrál, ale nedá se spustit To bude kvůli neodpovídající geometrii disku nebo změnou 0!4" 0!4">#0 bez reinstalace LILO Y Y Druhý stupeň LILO se spustil, ale není možné nahrát potřebná data (ukazatele ap) z mapového souboru Jedná se většinou o poškozené startovací médium nebo jeho neodpovídající geometrii (nečitelná stopa) Y Y ³ Druhý stupeň se nahrál na nesprávnou adresu v paměti To bývá obvykle drobnou odchylkou v geometrii disku nebo změnou 0!4 04>#0 bez reinstalace Y Y r³ The descriptor table is corrupt Může to být neplatný mapový soubor nebo opět nepřípustná geometrie disku, případně změna 0!4 04>#0 bez reinstalace LILO Y Y Všechny součásti LILO se úspěšně nahrály Jak odstranit chybu Většina příčin nesprávné geometrie nespočívá ve fyzickém poškození disku nebo neplatných tabulkách diskových oddílů, ale v chybách v instalaci LILO: Při jejich odstraňování se držte následujících třech doporučení: 0!4" 1 Zkontrolujte u starších verzí BIOSu, zda LILO skutečně vidí pod hranicí 1024 cylindrů linuxové jádro, obsah adresářů a startovací sektor, ve kterém je spouštěcí sekvence pro LILO 2 Přeinstalujte LILO příkazem! " K4 (jakožte uživetel ) Nezdrží to a můžete to libovolně opakovat Zároveň dostanete diagnostický výpis, pokud zvýšíte úroveň podrobnosti zpráv (angl verbosity): Ä Å6 Æ ÔÇÌ«5Ü«6 ±Ê ë Ê ë Ê ë æ6 " ) 6«5Ü «6 7Ù«6 eæ6 " 6 ) 6«5Ü«7Ù«6 Ä Å6Å Pokud použijete shora uvedený příkaz, najdete soubor 0!4" 4!" # Z,4 při platné konfiguraci prázdný V diagnostickém výpisu 0!4 " # Z se dozvíte, kde vidí LILO své soubory, které soubory zařízení vidí jako své disky a další 3 Prověřit konzistenci a geometrii disků jedná se o čtyři úrovně: 111

128 2 r r 3 Startování a zavaděče 112 #R$")%& (a) Geometrie, kterou LILO použije / (viz shora uvedený diagnostický výpis) Dá se ovlivnit údajem : v souboru! ) viz str na str 103 Z 0!4X# 6Z (b) Geometrie, kterou rozpozná linuxové jádro Viz hlášení při startu ( 4 / nebo výstup příkazu ) Dá se ovlivnit parametry jádra viz odst 1332 na str 315 &4/ (c) Geometrie na základě tabulky oddílů Viz výstup příkazu : Dá se ovlivnit příkazy programu &4/ : (pouze pro experty) Bud te při tom opatrní a všechno si zálohujte! (d) Geometrie, kterou rozpozná BIOS S tou se setká LILO při startu a bude s ní pracovat Viz nastavení pro váš BIOS, případně nastavení na řadiči SCSI Při nekonzistenci postupujte cestou nejmenšího odporu Použijte přitom následující informace: Soubor,+$ 4" #R$)"%& &/ Výstup příkazu : (rozdělění disku) Výše uvedené diagnostické výpisy Nastavení BIOSu popř SCSI-BIOSu týkající se disků 382 Hranice 1024 cylindrů Jak už bylo uvedeno na str 98, pro starší BIOS musí být celý startovací blok LILO (tj data, které LILO potřebuje pro nastartování) přístupný pro biosové rutiny (musí se nacházet pod hranicí 1024 cylindrů) Jak velký diskový prostor ještě spadá do bezpečné oblasti, jsme již rovněž probrali Toto omezení se naštěstí vztahuje pouze na startovací mechanismus Uvědomte si, že se nemusí týkat umístění ani velikosti linuxového kořenového oddílu, pokud startujeme pomocí samostatného oddílu (což v této verzi SuSE Linux automaticky konfiguruje) Rovněž je možné (třebaže poněkud nebezpečné) umístit soubory potřebné pro start do oddílu jiného operačního systému, pokud z něj Linux dokáže číst a zapisovat na něj Dejte pozor, abyste nenainstalovali boot sektor LILO do cizího diskového oddílu, jinak těžce poškodí jeho souborový systém! Ideální řešení by bylo vytvořit primární diskový oddíl (pod hranicí 1024 cylindrů) a nainstalovat tam celé LILO (včetně boot sektoru LILO) U malých disků to může být kořenový oddíl Nehledě na to SuSE Linux pro jistotu vytváří při instalaci programem YaST pomocný startovací diskový oddíl ( 0!4 ), dostatečně velký na to, aby se tam vešly soubory: 0!4>#Ó0, 7"(,,!4 linuxové jádro, které LILO spouští Z,, Stačí zde pouze několik MB Zbytek systému už může ležet kdekoliv na disku bez omezení Od té chvíle, kdy běží jádro, má už neomezený přístup na všechny disky v systému,!5z

129 Ç / A / Co se dá dělat, když už není na disku místo pro tento oddíl? Pokud nechcete nebo nemůžete změnit rozložení oddílů a pokud rovněž nepřichází v úvahu modernizace počítače přechodem na SCSI disky ani aktualizace BIOSu stažením jeho nové verze od výrobce přes Internet, pak existují ještě dvě další možnosti: Použít startovací disketu místo LILO na disku Pokud používáte DOS, použijte loadlin pro spuštění Linuxu Použít pro LILO nelinuxový oddíl, který leží zcela pod přípustnou hranicí a na který Linux dokáže zapisovat (např dosový oddíl FAT/VFAT) Samozřejmě tam nemůžeme umístit boot sektor! Máme pouze dvě místa, kam ho umístit Bud na začátek rozšířeného diskového oddílu na prvním disku pokud je pod hranicí 1024 cylindrů nebo do MBR Řekněme, že tento oddíl je připojen v % LILO bude v MBR /,2 ) a bude ještě spouštět DOS /,2 ) Postup bude následující: Vytvořte nový adresář, např % Y 6x~œ a zkopírujte tam výše uvedené soubory z adresáře 0!4 0!4">#0 :, 7)(,,!4 $ Z, spolu s chain loaderem pro jiné operační systémy (zejména!! %Ÿ#0 ) a nakonec linuxové jádro, které bude LILO spouštět Vytvořte soubor % Y x~œ 4" #R$6&Z, kde všechny cesty odkazují do % Y 6x~œ (soub 381) Ç\[" 5ê)ܪ5Å) ] É ª6 ) Åa^ ^` ë Õ6Ü Œ Ø6Å Ä Éf "Ü Ç_w5 ]f Ä é)«6 f6«±é Ä éõ Ä ^ ^` " 5ò5 Ø Äë Æ5Ø5 Ç±Ü É ) 6«6 ] Õ «" 6Õ é5ª6ö)ò6 R " 5 ) ^ 5 Æ5Ø) 7Ùõ6õ6õ6õjÇd f6«æ" É ) Åm Æ" b d Ü "É ) 6«6«ò5 R " 5 5 ^ ) " 6 BÙ Ç Ú6 R Äj va^ ^` 4 Ö)ò5 R " 6 ) ^ ) R 4 Ö Ç ±É ª6 " ź Ö j É ª ë R " 6 ) ^ Gƒ Ä É6É Ä ò5 R " 5 5 ^ ) R Ä ÉÉ Ä Ç ë 6«6Ü Ä «m Ö5Å5 R "Ö5 "Ü Ä ª5 6òí ì6ì Çjí ì Éa] Ä éf ø " ôö5å) R "Ö6 ª ë 5 dòø ) Å 4 6«Ç\[" Ä Õb)«6 f«±é Ä éõ Ä ^ ^` Ç Ç_w5 ]f Ä é±é 6ê"ܪ5Å5 5Õ Ä «5Ü 6ª6õ) ë m Æ) É ) Å6 5 ë 5Õ Æ" Ø6Ø«ª Ü Ä ò R " 5 ) ^ 5 5É ) Å Ä j ØÅ) Ç Ø Ä ê) ª"«Å) 6 ±ò Ø Äë ë 6É Å) 6 Ø Äë Ü6Õ Ä Ç Å) ÌÖ" Å "Ü "Ü ƒ «6 Ä «Ìò «6Ü 6ª5õ Ç\[" Ä Õºé 5ê"ܪ5Å) 5Õ Ä «5Ü 6ª5õ5 ë m Æ" É 5 Å6 ) ë 5Õ Æ" ØØ«ª Ç Ç\5Å) dø5 6«j f Ø6Å) 7 Ç Ç\[" Ä Õ_^Ü 6ª5õ Ç_w5 ]f Ä é±é 6ê"ܪ5Å5 5Õ Ä Ø) 5É ë m Æ" É 5 Å6 ) ë 5Õ Æ" ØØ«ª Æ Ä Å ò Ø Äë Æ5Ø) í ÇdØ5 5É ë h]éë"é m ë h±ø"ü6éré «6 Ä «ÌòdØ5 5É «6 6 Ø Ä Å±ò± " 5 ) ^ ) 6ÕÆ" 5Ü BÙ ) )«Ä ò Ø Äë Æ6Ø) Ç\[" Ä Õºé 5ê"ܪ5Å) 5Õ Ä Ø) 5É ë m Æ" É ) Å6 ) ë 6Õ Æ" Ø6Ø«ª Obsah souboru 381: Soubor! ) #R$)&Z pro cizí oddíl 38 Problémy s LILO 113

130 1, L B = L 9 / 0 % %, : 3 Startování a zavaděče Nainstalujte LILO pomocí tohoto " #R$5&Z : 4 šâ 60 % 4!) r C %4 Y 6x"~œ 4!) # $5&Z Potom by mělo LILO fungovat Nastartujte MS-DOS a chraňte jak to jde soubory LILO proti přepsání (jenom připomenutí: œ>= každý zápis LILO zničí) Přinejmenším dejte všem souborům v Ò Y 6x~œ œ>= (kde je připojený dosový disk v % ) dosové atributy system a hidden Y Y Na závěr ještě odkazujeme na dvě HOWTO F v -76!, /$ ),)% 8 ) 383 Problémy při startu s jádrem verze 20 a vyšší #ˆZu a Y 4Z,r Při startu pomocí LILO z diskety či z disku se mohou vyskytnout =r po natažení velkého jádra (např instalačního jádra SuSE ) určité problémy Vyberete jádro v promptu LILO, který se nahraje (jako výstup L -%7$" na obrazovce se objeví pár teček), ale vzápětí selže Než se objeví hlášení!(,!4 %Z Y %4-, systém spadne s různými reakcemi Možná chybová hlášení: Systém se restartuje Systém se zastaví L $5+$r,"4 L L %!Œ&,4, (! $", L L 44 Á"1Á4Á L 44 Á"1Á A L L %7$" (v,,!," 4,4, L Potom následuje pokus o přístup na disketu, ale systém stojí Příčina je v kombinaci velkého jádra, LILO a nevyhovujícího hardwaru a může se týkat až jednoho procenta všech počítačů Domníváme se, že je to špatně ošetřeným přístupem k paměti v BIOSu Tento problém se neobjeví, když zavedeme Linux pomocí! zkopíruje se jádro např pomocí Ä Å6 ÆB ÔÇdØ6Ø Üê5ò5 " ) ë «5Ü 6ª5 j ê5ò6 Ø Äë ê6ø5ì (odst 39 na následující straně), na disketu a spouští se odtamtud, LILO se startuje z malého jádra, které se vytvoří pomocí Ä Å6 ÆB ÔÇï 4 é Ä 4 Ä D7 #Zu 114 Následující nastavení BIOSu by také mohla přispět k bezchybnému startu: / Zkusit dočasně vypnout ( DE4J4G 4,!$! 4Z, B v VŠ, DE4J4G v Œt4-4+5Œq %Z ) cache procesoru, nejprve sekundární a za cenu velkého zpomalení i primární na A a současně na max hodnotu

131 / A 39 Startování pomocí programu loadlin Řešení Především musíte být schopni instalovat systém Pokud nemůžete pomocí loadlin ani setupexe nastartovat systém přímo, měli byste použít pro instalaci menší jádro, např verzi 1213 Když nemáte takové jádro k dispozici, nastavte odpovídajícím způsobem BIOS Po úspěšné instalaci vyvstává otázka, jak budete chtít startovat systém Nejdříve byste měli použít stejný zdroj jako během instalace S programem loadlin spouštěným z dosového oddílu nebudou žádné problémy Při startování z diskety přidejte jako parametr: «6 Ø Å) Ø"Ü6É é)ò6ì Å) 6 6ò5 Ø Äë 8é Ä " ë h ØØ«kde ù kořenový oddílú označuje váš kořenový oddíl, např Ihned potom si vygenerujte vlastní jádro, které už půjde startovat pomocí LILO 39 Startování pomocí programu loadlin Je tu ještě jedna alternativa jak startovat SuSE Linux, a to programem loadlin Dosový program loadlin dokáže nastartovat linuxové jádro z dosového adresáře Pohodlně se integruje do stávajícího prostředí DOS/Windows 9x a je spustitelný pomocí windowsového zavaděče Protože však nezapisuje nic do MBR, rozpoznají Windows z Linuxu jenom jeden nebo více diskových oddílů s neznámým označením (angl ID) Nebezpečí nežádoucích vedlejších efektů způsobených přítomností Linuxu na disku je minimální Tento postup je platný pro DOS, Windows 95 a Windows 98 Zde uvedené příklady konfiguračních souborů byly vytvářeny ve Windows 95, proto se dále hovoří o Windows 95 V zásadě můžete aktivovat loadlin dvěma způsoby Jeden je přepínat při startu systémy ve startovacím menu a druhý je spouštět Linux z jiného běžícího systému Obě metody mají své výhody a nevýhody: Startovací menu šetří okliku přes další operační systém Do startovacího menu můžete přidávat další konfigurace a vytvořit si tak univerzální startovací mechanismus Musíte upravit startovací soubory, abyste vytvořili (a odladili) startovací menu Vyvolání Linuxu z dosového promptu je velice snadné Startování Linuxu se dá velice dobře integrovat i na plochu ve Windows 95 Dvojklikem na ikonku se můžete dostat do Linuxu (Windows 95 obsahují DOS 70) Pro práci v DOSu nebo ve Windows 3x byste měli raději používat startovací menu Pokud máte Windows 95, můžete daleko snadněji spouštět Linux přímo z běžícího systému Se startovacím menu ve Windows 95 si však pěkně pohrajete a pochopíte, proč to zde raději necháváme na vás 115

132 1 # 1 # / % Ò u / %? 1 # 1 # 3 Startování a zavaděče Soubory potřebné pro loadlin Toto musíte udělat, když se rozhodnete používat startovací menu nebo spouštět Linux z běžícího systému (DOS, Windows 3x a Windows 95): 1 Předpokládejme, že už máte nainstalovaný loadlin (viz odst 154 na (nebo jiný název), do kterého Obsah souboru 391: Příklad dávkového souboru pro startování Linuxu Nyní editujte soubor! Õv 6«6 6 Ø)«5Ü " "Ü 4 Ä Ü Ü 6Å6Ø6ò)Õ+ 6«6 Ø)«5Ü "5Ü Ü 6Å6Ø Å5 6 5ò5 Ø Äë õõ6õ Ç É ª6 ) Å) ë h]éë"é m str 41) Pokud ne, udělejte to z $³= ),- prvního CD programem ( 2 Změňte v DOSu adresář na 6 Ò4! Tam je soubor! %4- Vytvořte tam nový soubor 4 %Ÿ#0 napíšete obsah souboru 391 Õv 6«6 6 Ø)«5Ü "«6 6 Ø)«6Ü 4)Õ+ 6«6 Ø)«5Ü "6«5Ü ª5õBÙÖ" Å %4- (! (soub 392) ÇøÖ5Å ë ºÖ" 6«g é ô "ª"É º h6 Ç j m " «5Ü ª5õ) ë mæ" j f Ø6Å) Çd ) Ä øö "ÜÖ" j Ä m j é" øé Ä ) ë h Å5 ÇøÖ "Ü Ö" j Ü ±Å5 6 ÌÖ" ª5 Ä Ö5Å) a] Ä q5d Ä ØZ` "«Ëu Obsah souboru 392: Příklad souboru parametrů s upravenými hodnotami Místo zapište unixové zařízení pro kořenový oddíl (viz odst 1102 na str 61) % 4/ Položku potřebujete, pouze pokud např musíte při startu přihrát podporu SCSI koncepce startovací ramdisk 5 Souborem 4! %Ÿ#0 bor %4- (! 6 používá soubory 4 můžete kdykoliv startovat Linux z DOSu Sou- $)"%& ZX#R i? a obsahuje všechny potřebné parametry pro startování Linuxu Později, když se seznámíte s Linuxem, můžete pomocí! %4- (! vkládat nebo měnit další startovací (boot) $³= parametry Jestli si později vytvoříte vlastní jádro, zkopírujte ho do Ò 7 Z, % 4/ a bude se startovat odtamtud Podle potřeby též změníte 392 Vytvoření startovacího menu Popis konfigurace startovacího menu pro DOS resp Windows 3x: 1 Nejdříve musíte v souboru $³= Ò $""%& Z>#R nadefinovat startovací menu Otevřete ho a napište něco podobného jako v soub 393 na následující straně Návěští N G,"%4- R definuje zápisy startovacích menu, jejich barvu a časovou prodlevu před automatickým provedením %Ÿ#0 (!

133 / 1 % Ä 6ª Ä 6ªÜ Ä ò Ü ok É ) Å6 b Ü 5Ø) èé Ù6Ù6Ù Ä 6ªÜ Ä ò `6Úlk É ) Å i"ú6ê `6ÚÂÙ6Ù6Ù Ä 6ªÜ Ä ò ^Ü ª5õok É ) Å6 a^ü 6ª6õ Ù6Ù6Ù Ä 6ªÕ 6«Å5òíslk í Ä 6ª5Ø Ä ê5 ª"«5ò Ü ~k!s $)"%& ZX#R Obsah souboru 393: Příklad? 6 R 6 4 Ø Ä ë Ü6Õ Ä ò5õ+ Ø) 6ÉÆÜ Ä ³ÙˆÉË)É Ä É Ä ³ ê6ê Ø Ä ë Ü6Õ Ä ò5õ+ Ø) 6É Ä 6 ö6ó6ñ Ù Ä õ Ä ) Ä ÉZ ò )ì6ì6ì5êš6î š š Ø) 6É ò ÆÜ Æ~kþª " ê"ü «Ä É ò6öì 6ª6ê6ê Ä Å"Éòí ì ÉÆ Ä «6«ò)Õv Ø) 5É 5Õ R 6 5ØBÙˆÕ R 39 Startování pomocí programu loadlin (1 část) pro startování Linuxu "Ü Ø Ä ë Ü6Õ Ä Æ"ÜÆ)ò)Õv Ø) 5É Ø "«5É Ö" 5Õ Ä ÙÉË"Éj R ë5ä Ø Ä ë Ü6Õ Ä Æ"ÜÆ)ò)Õv 5ÕØ)6É«5ÕØBÙÉË"É] Ú ` ì6ì6ì Óöî5ì c `6Ú Ø Ä ë Ü6Õ Ä Æ"ÜÆ)ò)Õv Ø) 5É Ø "«5É Ö" 5Õ Ä ÙÉË"Éj R ë5ä Ø Ä ë Ü6Õ Ä Æ"ÜÆ)ò)Õv 5ÕØ)6É«5ÕØBÙÉË"É] Ú ` ì6ì6ì Óöî5ì c ^"Ü 6ª5õ ÉÆ Ä «6«ò)Õv 6«6 6 Ø)«5Ü "«6 6 Ø)«6Ü Ù Ä õ Ä 4)Õ+ Ó6«6 6 Ø5«5Ü "6«6Ü 6ª5õBÙ Ö" Å 6 R 6 4 Å Ä w té f ë føö6åf 6Ø h Obsah souboru 394: Příklad $)"%& ZX#R? (2 část) 2 Dále jsou uvedena návěští [Common], [Win], [DOS] a [Linux] Příkazy zapsané v [Common] se provádějí vždycky Všechny ostatní návěští jsou specifická pro různé OS Viz příklad soub 394 Uložte toto nastavení $³= 3 Nyní otevřete soubor $")%& Ò -4, Z>#,!$³#0 V tomto souboru musíte použít stejná návěští jako v? Příkazy v návěštích budou ale trochu jiné Jaká návěští budou zobrazena ve startovacím menu, je zobrazeno v $""%& %config% Z>#R Linux mezi nimi nebude, protože ten se spouští přímo z? programem loadlin Viz příklad soub 395 na následující straně 4 Když ted restartujete počítač, objeví se startovací menu a máte 5 sekund na výběr Po 5 sekundách se automaticky nastartují Windows Pokud, spustí se a bude čekat na přihlášení uživatele vyberete Y % Startování z Windows Jak vytvořit startovací ikonu pro Linux z běžících Windows 95: 1 Přejděte 5 $³= do adresáře Ò4 soubor 4! %>#0!, pravým tlačítkem myši klikněte na a vyberte vytvořit zástupce (create shortcut) 117

134 C E 1?? N 3 Startování a zavaděče 4 Ä ÕÆ" d ê6ê Å Ä Ö5Å5 ë Ä Õ Æ6 5ËÌé 6ê"ܪ5Å5 5Õ Ä É èü "ÕÆ Ä É ò± ê É Ä Õ ÉÖ Ä Õò)Õ+ Ø5 5É5Õ 6 4 5Ø ÙˆÕ R Ö6Å) R "Ö5 Z Ö «6 ØÆÜÆ]Õ+ Ø) 5Éé Ä Ë Õ ok kˆõ+ Ø) 6Éé Ä Ë " 6 Å6Ø ÙˆÉË"É «6 ØÆÜÆ]Õ+ Ø) 5É Ø5 5É é Ä Ë É Ä Ì Ä "Ö)ò)Õ+ Ó Ä "Ö «6 ØÆÜÆ]Õ+ Ø) 5ÉR 4É6ÕØ Ä õ Ù Ä õ Ä Ú` ìì6ì ± ^ cœ Õv 6«6 )Ü 4 ªÉ R 4 ªÉ Ä Ù Ä õ Ä 5 ) b 5Õ 5ê"Ü Ü Õv Ø) 5É 5É 4 Å 6Ø6Å ë Ù Ä õ Ä 6ʺ "Ê Õ žzeìî6ójí ìë î Ö) Æ Õv Ø) 5É}KÕ+ ª6 "Ü«Ÿ} è"ü Õv Ø) 5É 5É 4 Å 6Ø6Å ë 5 ) ôé" Ä Õ `6Ú Ö) Æ Õv Ø) 5É}KÕ+ ª6 "Ü«Ÿ} 5 ) ôé" Ä Õ é Ä Õ Ä ÕÆ" Ûô " ÉÆ)«Ä Ø) ) ª Û Obsah souboru 395: Příklad -4,,!$³#0 pro startování Linuxu Přesuňte zástupce na plochu (desktop) 3 Klikněte pravým tlačítkem myši na zástupce pro startlinbat a vyberte Vlastnosti (Properties), potom Upřesnit (Advanced) a nakonec stiskněte MS-DOS mode Potvrd te stiskem OK 4 Klikněte na l 7m, 6: "%4-X ještě změňte jméno záložky (Change icon), vyberte si ikonku, a potom 5 Dvojklik na tohoto zástupce otevře okno informující o tom, že Windows 95 restartují v dosovém módu Pokud vás to obtěžuje, vypněte to v menu Vlastnosti 394 Startovací menu pro Windows Takto vytvoříte startovací menu pro Windows 95: Nejdříve si nastavte ne- $³= 1 Nejdřív musíte editovat soubor Ò )/!³# omezený přístup k souboru zadáním: =J 44 0 r rš r U $³= Ò )/³#R "%7R Je to textový soubor, kam musíte dopsat několik řádků, abyste aktivovali vlastní startovací menu pro Windows 95 Návěští F)( by mělo vypadat asi jako ukazuje soubor 396 na následující straně

135 C N C 1 % 1 > N 1? 1 R? `Ö5 "Ü "É " ò6ì " Ä «Ë5ò6ì " Ä ª)ò6ì ^" ) ò6ì Obsah souboru 396: Soubor 5/!³#R 39 Startování pomocí programu loadlin pro startování Linuxu Y Zÿ Parametr Á je volitelný a brání skoku do grafického módu před startem Windows 95 Startování pak probíhá rychleji a bez problémů, když budete t!4"¾"~b 5ÿ chtít používat v Linuxu dosový emulátor Parametr Á je pro startování Windows 95 přímo do dosového módu Po editaci tohoto souboru nastavte atributy zpátky Pro spuštění Windows napište =J 97 $³= jak je to v příkladu Ò -,,!$³#Ó0, pokud zvolíte ve startovacím menu Win95 $³= 2 Nyní musíte definovat svoje startovací menu v Ò $")%& Z>#, viz příklad soub 397 Ä 6ª Ä 6ªÜ Ä ò Ü 5ðsŸk Ü 6Ø) èéìðs É ) Å6 5 ë BÙÙ6Ù Ä 6ªÜ Ä ò `6Úlk "Ú6Ê `Ú±É ) Å ) ë Ù6Ù6Ù Ä 6ªÜ Ä ò ^Ü ª5õok ^Ü ª5õ]É ) Å ) ë Ù6Ù6Ù Ä 6ª5Ø Ä ê5 ª"«5ò Ü )ðslk!s Obsah souboru 397: Příklad souboru $""%& Z>#R? Linuxu ve Windows 95 Za návěštím N G,"%-SR (1 část) pro startování definujte položky startovacího menu a časovou prodlevu pro automatické spuštění N B % ãr 3 Dále jsou návěští, D!F ŠR N Y %4- N, a C 4 )%SR V sekci 4 )%SR jsou zápisy, které se provádějí vždycky (ve Windows 95 jich bude celkem málo) Další návěští $""%& jsou Z>#R pro odpovídající operační systém Použijte to, co už je zapsáno v? Viz soub 398 na následující straně, slouží pouze jako nápověda Uložte změny $ = v souboru 4 Ted otevřete Ò -4,,!$ #0 Zde napište stejná návěští a položky, jen notace se poněkud liší Jaké návěští se zvolí ve startovacím menu, je obsaženo v proměnné %config%, viz příklad soub 399 na následující straně 5 Po restartu počítače se objeví vaše vlastní startovací menu Máte 5 sekund na výběr, jinak se automaticky nastartují Windows 95 Pokud vyberete Y %4-, nastartuje se a čeká na přihlášení uživatele 119

136 1 3 Startování a zavaděče Ü )ðs Ø5 5É ò ÆÜÆ~kþª ) Ø Äë Ü6Õ Ä ò)õ+ è"ü 5Ø) è"éæü Ä ³ÙˆÉË)É] Ä É Ä ê6ê `6Ú Ø Äë Ü6Õ Ä ò)õ+ Ö)«ªÖ"«Ë) Ø6Å)Ü ë5ä Å"É Ø) 5ÉØèÕê ÙˆÉË"É Ø5 5É ò ÆÜÆ~kþª ) Ø Äë Ü6Õ Ä ò)õ+ è"ü 5Ø) è"éæü Ä ³ÙˆÉË)É] Ä É Ä ê6ê Ø Äë Ü6Õ Ä ò)õ+ è"ü 5Ø) è"é Ä 6 ö6ó6ñ Ù Ä õ Ä " Ä Éa ò 5ì6ì6ì5Ê š š Ø Äë Ü6Õ Ä ÆÜÆ)ò5Õ+ 5ÕØÅ) R 4 5 Å"Ü6É ÙˆÉË"É] 5)Ú )ö ÓÚ ^Ü 6ª5õ É Æ Ä «6«ò5Õ+ 6«6 Ø)«5Ü )6«6 6 Ø5«5Ü Ù Ä õ Ä 4)Õ+ Ó6«6 6 Ø5«5Ü "6«6Ü 6ª5õBÙ Ö" Å 5 R 6 4 6Õ6ÕØ) Ä ò ži ž œž É èü "ÕÆ Ä É ò± šd 6ª5ê6ê Ä Å"É òeì Obsah souboru 398: Příklad $)"%& ZX#R? Windows 95 (2 část) pro startování Linuxu ve 4 Ä ÕÆ" d ê6ê «6 ØÆÜÆÌé Ä Ë ]Õ ok kˆõ+ èü 5Ø) èé 5Õ R 6 5Ø)é Ä Ë " 5 ÅØBÙKÉË"É 5 ) b 5Õ 5ê"Ü Ü )ðs è"ü 5 ) ôé" Ä Õ `6Ú Ö) Æ Õv 6Ù}ÓØB Ù}KÕ+ èü 5Ø) èé5õ 6 4 5Ø7}KÕ7 ª5 )Ü6«Ÿ} «6 ØÆÜÆ]Õ+ èü 5Ø) èé5õ 6 4 5Ø5R É6ÕØ Ä õbù Ä õ Ä 5)Ú )ö ^B þõ «6 ØÆÜÆ]Õ+ èü 5Ø) èé5õ 6 4 5Ø5 Ø) 5É é Ä Ë Õv èü 6Ø) èé6õ R 6 4 5Ø)R 4 ªÉ Ä Ù Ä õ Ä 5 ) ôé" Ä Õ é Ä Õ Ä ÕÆ" Û 5Ë ±Û pro startování Linuxu ve Win- Obsah souboru 399: Příklad dows 95-44,,$³#0 120

137 Část II Konfigurace sítě 121

138

139 = Kapitola 4 Linux v síti Úvod Ve věku komunikací je již počet vzájemně propojených počítačů tak vysoký, že je vzácností počítač, který se alespoň občas nepřipojí k některé síti O Linuxu je dobře známo, že ho přivedl na svět právě Internet, a že je proto tradičně zaměřen poskytovat spolehlivé sít ové nástroje pro připojení k rozmanitým sít ovým strukturám V dalším je podán přehled o prostředcích k instalaci a údržbě vašeho sít ového připojení Vysvětlují se základní konfigurační soubory a ukazují se nejdůležitější nástroje Ukazuje se též, jak začlenit linuxový počítač do stávající sítě LAN a jak vybudovat vlastní malou sít, sestávající z linuxových počítačů Dále se vysvětluje připojení na další počítače přes modem a jak se připojit na Internet přes PPP Delší pasáž je věnována konfiguraci ISDN Pak je popsána konfigurace systému pro poštu (mail) a zprávy (news) Na závěr se dozvíte, jak pod Linuxem pracuje fax Převážná část sít ové konfigurace se dá zvládnout pomocí YaST (viz odst 26 na str 82) Protože však může být konfigurace sítě u velmi náročných uživatelů složitá, nelze zde popsat všechny možnosti a omezujeme se proto na vysvětlení základních mechanismů a jim odpovídajících konfiguračních souborů Připojení k LAN Linux dnes podporuje pestrou paletu různých typů sítí ethernet, arcnet, token ring a rozpozná téměř prakticky všechny současné protokoly TCP/IP, IPX, AppleTalk Zde se omezíme pouze na nejběžnější případ, kterým je připojení linuxového počítače s ethernetovou kartou k síti TCP/IP (Aktuální informace o ostatních sítích najdete v adresáři zdrojových kódů linuxového jádra -75 5v$ 4! %- 1! v podadresáři D!$-,"% "% Mnoho užitečných informací poskytuje nápověda (help) pro jádro, musí se však nejprve nakonfigurovat) Zda na vašem počítači podporuje Linux sít ovou ethernetovou kartu a zda byla správně rozpoznána, zjistíte například příkazem Ä Å6 Æ CøDZ 5É Ü " 5Üê"Õ 5ê"Ü]Ê6 Výstup pak obsahuje řádku, mající na začátku,"!á 123

140 ( o ¼ # Á 4 Linux v síti 4! ) ],!Á Pokud je sít ová podpora realizována jako moduly jádra, což je v případě jádra SuSE standardní, najdete jméno příslušného modulu jako alias v souboru,v$ /"-,!³# $""%& Pro první ethernetovou kartu to bude vypadat například -!( Stalo se tak automaticky v programu linuxrc během počáteční instalace, pokud byl zaveden ovladač pro sít ovou kartu, jinak to lze udělat později pomocí YaST (viz odst 261 na str 83) Pokud tedy Linux ethernetovou kartu na vašem počítači podporuje a správně ji rozpoznal, vysvětlí vám tab 41 na následující straně, které údaje budete zadávat do konfigurace: Jméno počítače Jméno domény IP adresa, Jméno, které má mít počítač v síti, např Jméno nesmí mít více než osm znaků a v dané lokální síti nesmí již být použito Jméno domény, do které počítač patří Domény slouží k členění sítí na menší celky Počítač je určen svým plně kvalifikovaným doménovým jménem (angl Fully Qualified Domain Name FQDN), které se skládá ze jména počítače a jména domény (obsahujícího ještě jméno nejvyšší domény), Například bude $"! #R$"!³# $", počítač 4 v doméně ³#R$" Nejvyšší #R$" doména má maximálně čtyři písmena (například #R$)u nebo ) Obecný tvar plně kvalifikovaného doménového jména je tedy {6 }"%! ",I# {6 }"% / }"%? Adresa počítače v síti Každý počítač v síti má pro každé sít ové rozhraní (například sít ovou kartu nebo kartu ISDN) nejméně jednu adresu, která je jednoznačná Tato adresa se skládá standardně z posloupnosti čtyř bajtů, ä#až A obvykle oddělených tečkami, například > Á Při volbě IP adresy si rozvažte, zda budete (nyní nebo event později) připojovat vaši lokální sít na Internet Pokud ano, doporučuje se již od samého začátku používat registrovanou IP adresu Pro čistě privátní sítě definuje standard RFC 1597 tři adresní prostory, u kterých je zajištěno, že nezasáhnou do Internetu a nezpůsobí konflikt: #Kä Tabulka 41: pokračuje na další straně 124

141 A > ¼ # Á ( o ¼ # Á o? m ¼ # Á ¼ # # Á : 41 Konfigurace pomocí YaST Adresa brány Sít ová maska Adresa nameserveru (Třída A) (Třída B) (Třída C) ä#a6ž Některé IP adresy nejsou určeny pro počítače, ale mají zvláštní funkci A A Tak například > Á představuje sít samotnou a > ä#a6ž # äã4ã je k ní náležející broadcast adresa Pokud je v síti počítač fungující jako brána (gateway), tj je připojen k více než jedné síti a přenáší pakety z jedné sítě do druhé, pak můžete zadat jeho adresu při konfiguraci sítě Pomocí sít ové masky je určeno, ve které síti danou adresu hledat IP adresa počítače se spojí se sít ovou maskou pomocí logického AND Tím se zamaskuje část, patřící počítači (host), a zbude pouze adresa sítě Typická maska je například ä4ã4ã# äã4ã# ä4ãã# Á 4 ä#a6ž Nameserver poskytuje službu DNS (angl Domain Name Service), převádějící jména počítačů (host names) na IP adresy a zpravidla i naopak Tak například jménu počí-, tače A se přiřadí IP adresa > Á Pokud je na síti dostupný nameserver a chcete ho standardně využívat, uvedete jeho IP adresu při konfiguraci sítě # ä Tabulka 41: Hodnoty pro sít ovou konfiguraci 41 Konfigurace pomocí YaST Jsou-li splněny předpoklady z úvodu kapitoly, můžete začít konfigurovat sít pomocí YaST 1 Přihlaste se jako uživatel 4I Š 2 Spust te YaST a přejděte do menu ( y2 & Z- $",z l4y, :! /% o : "%& Z- $",Œ 6} -X Š, o6à "2y 3 Zvolte vhodné číslo, např Á 4 Stiskněte klávesu MNjOP Í/ a pro obvyklou sít ovou kartu zvolte jako zařízení K 4,%!,, pak opust te tuto obrazovku pomocí : ""2 5 Stiskněte klávesu MN OP Í1 6 ( /,! ) a zadejte IP adresu počítače, např ä#a6ž # ä Á Dále je třeba zadat sít ovou masku Pro sít třídy C, tj do ä4ã4ã# äã4ã# ä4ãã# 254 počítačů, je to typicky Á 6 Opust te toto menu pomocí : )2 7 Aktivujte sít ové zařízení klávesou MN Í OP 8 Stisknutím klávesy MN^OP uložení stisknutím l klávesy MNpOP D 9 V menu 7m % {6 }"%! ),z "%vr Í5Ñ:0 konfiguraci uložíte, případně menu opustíte bez dáte počítači nové jméno nebo stávající změníte Zadává se i příslušná doména 125

142 ? 4 Linux v síti Obrázek 41: Sít ová konfigurace pomocí YaST Ž"%& Z-2 10 V menu V o6à 2}V - 0 určíte, zda se spustí programy inetd a portmap a dále NFS Server Rovněž můžete rozhodnout, jaké jméno počítače a domény bude odesíláno ve zprávách USENET Program inetd spouští v případě potřeby serverové sít ové služby (telnet, finger, ftp atd) Měl by se vždy spustit při startu systému, jinak budou tyto služby chybět Pokud chcete provozovat počítač jako NFS Server nebo používat NIS, je třeba při startu spustit portmapper, který realizuje program portmap Proto jste po jeho zvolení dotázáni, zda se má také spustit NFS Ž)%& Z-4 11 V menu $",±% 6,!),42,-X Ž"%& Z- 12 V menu $",Œ","%/ 7v" - se konfiguruje přístup na jeden až tři nameservery, jejichž IP adresy se oddělí mezerami se nastaví základní konfigurace pro sendmail Podrobný popis najdete v odst 57 na str 164,+$ +$³#R$")%& Z Dále se dá nastavit v souboru řada voleb, týkajících se sítě, na což vám poskytne YaST pohodlný nástroj k editování Tím je hotova základní konfigurace sítě Na závěr zavolá YaST program SuSEconfig a přenese změny do příslušných konfiguračních souborů (viz odst 42) v$6%!, Aby měly provedené změny účinek, je potřeba spustit skript 9 : : Ä Å6 Æ CøÇdÅ"Õ Ä è" Åé Å Ä É ) Å6 42 Manuální konfigurace sítě Přestože by měl být YaST postačující prostředek ke konfiguraci sítě, je často třeba ještě nastavit další volby nebo použít vlastní koncepci, což je třeba provést ručně Také je dobré později v případě problémů vědět, do kterých souborů se podívat 126

143 ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ 9 : 9 : 42 Manuální konfigurace sítě 421 Konfigurační soubory Následující odstavec podává přehled o konfiguračních souborech, které se týkají sítě, a vysvětluje jejich funkce a použitý formát dat,"+$ +$ #R$""%& Z V tomto centrálním konfiguračním souboru se dá nastavit téměř všechno, co se týká sítě Po jeho změně pomocí YaST nebo po jeho ruční změně (a následném zavolání skriptu SuSEconfig) se podle něj automaticky vygeneruje většina dále uvedených konfiguračních souborů a nakonfigurují se startovací skripty,+$ +$³#R$")%& Z Pokud soubor změníte ručně, doporučuje se následně spustit skript SuSEconfig, aby se změny konfigurace automaticky promítly do dalších konfiguračních souborů,"+$ ) 5+ V tomto souboru (viz soub 421) se přiřazují jménům počítačů IP adresy Pokud se nepoužívá nameserver, musíte zde uvést všechny počítače, na které chcete mít přístup pomocí jména Každý počítač je na zvláštní řádce, sestávající se postupně z IP adresy, plně kvalifikovaného jména počítače a jeho zkratky, oddělených mezerami nebo tabulátory Komentáře začínají znakem š ˆ e _ e Ôf6SR $ 6 a ` a R f e % ` 6 " "R` $'$ ˆ ` 5! á f e _ Q à + à a 7 º 5 S9 %$ ` a 656Kª e 9X ` 6 R '&R ` R ''5! á «ô ` S S ) ªü e f6sr ` a Ô %$º! ` $ï f ` Ž ` 6%$Ž ` 6 R '&R ` $'$ e ` 6 ª ` $'$ ` $ ` ` S ` e f6sr Ñ:,'- 0 0 Ñ S ` S e Ñ Î', Ñ:1 Þ 0 Ñ e S R 5 R! e S Ñ Î', Ñ:1 Þ 0,'0 ` e R 5 R! ` e ˆ D $ f e Obsah souboru 421:,+$ 5!5+,"+$ %!,"!5+ Zde se převádějí jména sítí na sít ové adresy Formát je stejný jako u souboru, pouze sít ová jména jsou jako první a za nimi následují adresy (viz soub 422) ˆ R _ e f6srš$ 6 a ` a R fšr% ` 6 " "R` $'$ ˆ ` 5! á f e _ Q à + à a 7 º ±5 S9 %$ ` a 656Kª e 9( ` 6 R '&R ` R ''5! á S a` Ñ:,' S ` SR Ñ Î', Ñ:1 Þ 0 0 ˆ D $ fšr,+$ %!, " Obsah souboru 422: 127

144 4 Linux v síti order hosts, bind Stanoví, v jakém pořadí se zavolají služby pro rozhodnutí jména počítače (hostname) Možné argumenty jsou hosts: prohledávat soubor,+$ )!5v bind: použít nameserver multi on/off Stanoví, zda počítač, uvedený v,+$!5+ smí mít více IP adres nospoof on Tyto parametry mají vliv pouze na spoofing alert on/off nameserveru trim ù domainname ú Zadané jméno domény se oddělí od jména počítače, než je o něm rozhodnuto (pokud ovšem jméno počítače obsahovalo doménu) Tato volba se hodí, pokud jsou v souboru,+$ )!5v jen jména z lokální domény, o kterých lze rozhodnout i s připojeným jménem domény Tabulka 42: Parametry pro soubor,+$ )!5X#R$""%&,+$ )!5>#R$)"%& Tento soubor se týká rozhodnutí (angl resolving) o jménu počítače (angl hostname) Rozhodnutí o jménu počítače znamená přeložení jména počítače (event sítě) pomocí knihovny resolver na IP adresu V souboru,+$ )!5>#R$)"%& se uvádí řada parametrů, z nichž každý musí být na Možné parametry uka- zvláštním řádku Komentáře začínají znakem š zuje tab 42 Příklad,+$ )!5X#R$""%& Ç ÇÌ Ä "Õ Æ" 5É ÙˆÕ 5ê Ç Ç Ä Æ) ë5ä " Ä Ø±Åª6 Ü Å6Ø Ä ÅøÆ" 5É "Éø "Ü 5Ø Ç «6«6 èø "ª"«)ÜÖ"«Ä ØØ6Å"É )ª"«"Üø Ç 6 5Ø êìæ" 5É BÙˆÕ 6ê ukazuje soubor 423,"+$ Obsah souboru 423: ) 5>#R$")%&,+$ %+4 9 v$ #R$")%& %+4 Service Switch (NSS) (viz manuálová stránka pro 9 v$ (7 % ã %74 9 +$ #R$)"%& #R$")%& Pomocí GNU C library 20 může nyní SuSE Linux využívat Name ), případně podrobný manuál The GNU C Library Reference Manual, kap System Databases and Name Service Switch 1 ) 1 balík S a!f, série $ 128

145 Ç š ( ( $ 9 9 / : : $ ( :,? %? %,, 9 / ( 9 /,"+$ %7 +$ #R$""%4& V souboru 9 se uvede, v jakém pořadí je informace ² pozˇadována Příklad ukazuje soub 424 Komentáře se oddělují znakem & Položka ( ),! /%7 ) v tzv databázi!5+ zde například znamená, že po spuštění,+$ )!5+ & ( ",! ) se vyšle požadavek DNS (Domain Name Service) (viz odst 44 na str 133) Ç Çd Ä "Õ É6Éè"Ü "ÕÆ ÙÕ 5ê Ö" 6É6Éè5ØB 6Å5 ª6Ö Õ R "Ö" Õ R "Ö" Æ" 6É "É+ ê)ü«ä ÉdØ "É Ä è" Å éé+ ê)ü«ä ÉdØ "É É Ä Å ë Ü6Õ Ä É+ Ö5Å5 ) 5Õ «5É+ Ø ±ê"ü«ä É Ø ±ê"ü«ä É Ä 6Å) ªÖ ê)ü«ä É 42 Manuální konfigurace sítě Obsah souboru 424:,+$ %+4 9 v$ #R$5"%& Databáze, dosažitelné pomocí NSS, uvádí tab 43 na následující straně V budoucnu se ještě počítá s parametry, (! 6, %, 7 a ( -40!? - )-4% 04 ) ",! ","%/ Poštovní aliasy pro 7v" (8) viz manuálová stránka pro 4!) ", (7 % ã 4!) ", ),,+ Z4"- Ethernetové adresy ( Uživatelské Z"- Z,Z4,"% skupiny pro (3) viz manuálová stránka pro ( (7 % ãœz4"- 5+ ( ) Jména počítačů (hostnames) a IP adresy pro Z,!50 6 (3) a podobné funkce %!,"4Z4"- ( Platný seznam počítačů a uživatelů v síti pro práci %,4Z)- s přístupovými právy, viz manuálová stránka pro ( (7 % ã %!,Z4"- ( ) %!," Z,%!,,"% Jména a adresy sítí pro (3) (! 4 Z, Uživatelská hesla pro (49,)% (3), viz manuálová stránka pro ( 4 (7 %Vã (!!$" Z, ) Sít ové protokoly pro ( "4,"% (3), viz manuálová stránka pro (!$) (7 % ã "!$" ) Jména Z,4 $60 a adresy Remote Procedure Call pro 6 (3) a podobné funkce ","42 $", Z,"+",42,"% Sít ové služby, (3) Tabulka 43: pokračuje na další straně 129

146 % & 9 / 9 / : % ¼ 9 / % 4 Linux v síti / 9 Stínová hesla uživatelů, které Z,+ používá ( viz manuálová stránka pro! / 9 (+ % ãâ 6 (3), / 9 ) Tabulka 43: Databáze dosažitelné pomocí,+$ % $ # $)"%& Všechny konfigurační možnosti databáze NSS uvádí tab 44 ),! /0 % % (v -7 /%+ $"!(! dále Přímý přístup k souborům, např Přístup přes databázi NIS viz odst 45 na str 134!6+,v$!5 ",! Pouze s rozšířeními %!, a 9 Pouze s rozšířeními (!,! / 9 Z"- a ( je možné spouštět různé reakce na různé výsledky vyhledávání detaily viz manuálová stránka pro %74 +$ #R$""%& % ã %74 +$ # $""%& ) 9 (7 97 Tabulka 44: Konfigurační možnosti databáze NSS,+$ %+4$)/X#R$)"%& %7$)/ Pomocí tohoto souboru se konfiguruje program nscd (angl Name Service Cache Daemon), viz %74$)/#R$""%& %7$)/ manuálová stránka pro (+ ) a manuálová stránka pro (7 % ã %74$)/#R$""%& ) Týká se informací v (! 4 Z4"-, ( a 5+ Démon se musí znovu nastartovat, když se např mění DNS při změně,+$,!" 2>#R$")%& Slouží k tomu příkaz: Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ"Õ ÉÕØ Å Ä É ) Å6 Je-li např aktivována vyrovnávací pamět (cache) pro (!, trvá zpravidla 15 sekund, než je systému znám nově založený lokální uživatel Opětovným spuštěním programu nscd se tato doba čekání dá zkrátit,+$,!" 2X#R$""%&,v$!6>#R$""%& Podobně jako ), tento soubor hraje zásadní roli při určování (resolving) jmen počítačů pomocí knihovny resolver Zde se zadává, do které domény počítač % ), patří (klíčové slovo +$ ) a jaká je adresa nameserveru (klíčové slovo 6,!",42, ) Dá se zadat více jmen domén (ale tím déle pak trvá rozhodnutí o jménu) ", Při rozhodování o nikoli plně kvalifikovaném jménu se připojí položky +$ postupně za sebou, aby daly plně kvalifikované jméno Uvádějí se zde nameservery, každý na vlastní řádce, začínající slovem 6,!","42, 4 130

147 U F ( $ 9 Komentáře se oddělují znaky š Příklad,v$,!) soubor 425 Çd Ä "Õ Å Ä É «ë ÙˆÕ 5êjÇ Çb`ª5Å Ø5 R 4 5Ü É Ä Å"ÕÆ Õ 5É 4 6É+ÙˆÕ R Ç Ç\ Ä ªÉ Ä Æ Ä «5Ü 5ɳq í ð e7ùí ñ6ó7ùóì Ùíu 5Éï " R Ä É Ä Å ë5ä Å " Ä É Ä Å ë5ä Å í ð e7ùí ñ6ó7ùóì Ùí Ç\ 6 5Ø ê Å Ä É «ë ÙˆÕ 5ê,+$,!" 2>#R$")%& Obsah souboru 425: 42 Manuální konfigurace sítě 2>#R$)"%& ukazuje,"+$ YaST (viz odst 41 na str 125) zde při instalaci automaticky doplní zadaný nameserver! Šq4x J4G Tento soubor se čte při startu různými skripty Smí obsahovat jenom jednu řádku, na kterou se zadá jméno počítače (holé, bez domény!) Také tento soubor se generuje automaticky z nastavení v,+$ +$³#R$")%& Z 422 Startovací skripty Kromě popsaných konfiguračních souborů je zde ještě řada skriptů, které spouštějí sít ové programy během startu počítače, a to v okamžiku, kdy systém přejde na některou víceuživatelskou úroveň (angl multiuser runlevel) (viz tab 45 na následující straně),+$ % >#ˆ/,+$ % >#ˆ/,+$ % >#ˆ/,+$ % >#ˆ/,+$ % >#ˆ/ %&v4","42,,+$ % >#ˆ/! %!, "-4, %!,"4/ ","%/ : Tento skript se stará o hardwarovou a softwarovou konfiguraci sítě při startu systému Nastavuje IP adresu, sít ovou adresu, sít ovou masku a bránu, zadané v,+$ +$³#R$)"%& Z (a uložené tam například použitím YaST, viz odst 41 na str 125) Uvádějí se zde všechny statické cesty (routes) v síti Detailní popis podává odst 43 na následující straně Spustí program inetd, je-li to požadováno v,"+$ +$ #R$""%& Z To je potřeba, chcete-li se přihlásit k tomuto počítači přes sít Spustí portmapper, který je potřeba, aby se dal použít server RPC, např pro export souborového systému přes NFS Spustí server NFS 7v5 Řídí proces sendmail podle nastavení v,+$ +$³#R$)"%& Z Tabulka 45: pokračuje na další straně 131

148 G ½ - # Á # Á # # Á # Á # 9 4 Linux v síti,+$,+$!! % X#K/ % X#K/ "?( "?( ",2 0 %/ Spustí server NIS podle nastavení v v$³#r$""%& Z Spustí klient NIS podle nastavení v v$³#r$""%& Z,+$,+$ Tabulka 45: Startovací skripty sít ových programů 43 Směrování a SuSE Linux Co je směrování Nastavení směrovací tabulky (routing table) SuSE Linux neumožňuje pomocí proměnných v centrálním konfiguračním souboru Stará se o to skript,+$! % X#K/ )-,, ke kterému patří další konfigurační soubor,+$ "-,# $""%& Po inicializaci sítě startovacími skripty,+$ % >#ˆ/ %!, " :,,+$ % >#K/! 4Ã5! / 9,, event i dalšími, se prohledává soubor,+$ "-,# $""%& pomocí programu,+$! % >#K/ "-4, a vytvoří se směrovací tabulka, kterou pak systém používá V souboru,v$ "-4,#R$")%& se postupně uvádějí statické směry (routes): směr k dalšímu počítači (host), směr k dalšímu počítači přes bránu (gateway) a směr k další síti Další možnost je použít dynamické směrování a program % "-,/ )-4,/, jehož konfigurace je náročnější, viz manuálová stránka k programu Jak použít směrování vycházejí z tvaru vý- bez parametrů, Zv, Pravidla pro konfigurační soubor stupu příkazu 60 % "-, Pokud zavoláme,v$ +$³# $""%& Z,v$ "-4,#R$")%& 60 % "-, zobrazí,4 $ se v současnosti používaná směrovací tabulka Až na nadpisy, E,& ~ ", a odpovídají položky,+$ "-,#R$""%& Odtud tedy pravidla pro,"+$ )-,#R$)"%& : Řádky začínající š a prázdné řádky se ignorují Každý záznam představuje jedna řádka s nejméně dvěma a nejvýše čtyřmi sloupci V prvním sloupci je cíl daného směru, a to IP adresa sítě nebo počítače, případně u dosažitelných nameserverů také plně kvalifikované jméno sítě nebo počítače Klíčové slovo /,& je rezervováno pro implicitní bránu (default gateway) Nepoužívejte Á Á jako cíl zadaného směru Druhý sloupec obsahuje bud prázdný oddělovač (Á Á ) nebo IP adresu resp plně kvalifikované jméno implicitní brány nebo brány, kterou je cílový počítač (nebo sít ) dosažitelný Třetí sloupec obsahuje sít ovou masku pro sítě nebo počítače za branou 132

149 ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ, % $ ¼ # Á 44 DNS Domain Name Service Poslední sloupec se týká pouze sítí, připojených k lokálnímu počítači (Loopback, Ethernet, ISDN, PPP, Dummy-Device, ) Zadává se jméno zařízení (device name) Jednoduchý příklad souboru,v$ "-4,#R$")%& ukazuje obrázek 431 Po přidání nových záznamů do souboru,+$ "-,# $""%& proved te příkaz: Ä Å6 Æ CøÇÌÅ"ÕÅ) ª5 Ä Å Ä É ) Å6 Tím se doplní nové položky do směrovacích tabulek ` ` ` ` ˆ 0 Ñ ` 0 Ñ e 0 ˆ µ ` ` ` a e µ ` ` a e µ ` ` ˆ 6! 6 ' +9µ R: %&6 Ñ Î', Ñ:1 Þ ˆ $Rf S Ñ Î', Ñ:1 Þ,'/'/,'/'/,'/'/,'/'/ˆ ˆ R $%&6 Ñ:,'-,'0% Ñ:,'-,'2'/,'/'/,'/'/,'/'/,'/'/,'/'/,'/'/ S R $Rf S,'0% Ñ:,'-,'2'/ 6Ñ ˆ!$,'0'- 1 Þ Ñ:/'1 /Ñ,'0'- 1 Þ Ñ/ /,'/'/,'/'/,'/'/,'/'/ ˆ R!$ Ñ Î', Ñ:1 Þ,'0'- 1 Þ Ñ:/'1 /Ñ,'/'/,'/'/,"+$ Obsah souboru 431: Jednoduchý příklad souboru )-,#R$)"%& 44 DNS Domain Name Service Sít ová služba DNS (angl Domain Name Service) se používá k tzv vyřešení doménových jmen a jmen počítačů, nalezením jejich odpovídajících IP adres Tím se například jménu počítače 4 A přiřadí IP adresa > ä#a6ž # ä Á 441 Konfigurace DNS Za % 0 %/ službu DNS odpovídá program named, který obsahuje balík ¼, série (BIND 0 %/"- - Berkeley Internet Name Domain) Pomocné programy obsahuje balík " %, série BIND verze 8 má nový formát konfiguračních dat, pozor proto na starší literaturu!,v$,/x#r$")%& Konfigurační soubor 6 zde udává výchozí hodnoty, ze kterých se odvozují ostatní závislé soubory Instalovanou šablonu je zde potřeba přizpůsobit na lokální podmínky 442 Jednoduchý nameserver & Příklad najdete v souboru ) 4 16!(v,I# +,= -+5, /!$ 6(! : Z, 0 %/ ¼ 133

150 9 1 # 9 /, & % ¼ % $ 4 Linux v síti Další informace 0 %/ Dokumentace pro balík ¼ : ",= -76!, /!$ )( :4 Z, 0 %/ ¼5 4 %/, 7 % Dále manuálová stránka pro 6,/ (7 6,/ % navazující dokumenty RFC, a rovněž manuálová stránka pro 6,/X# $""%& (7 % ã % 6,/#R$""%& ) 45 NIS Network Information Service ), kde jsou uvedeny i Jakmile přistupuje v síti více unixových počítačů ke společným prostředkům, je třeba zajistit, aby bylo všude společné označení uživatelů a skupin Sít musí být pro každého uživatele transparentní at pracuje na kterémkoli z těchto počítačů, vždy by měl najít stejné prostředí Toto je umožněno pomocí služeb NIS a NFS NFS slouží pro přístup k souborovým systémům přes sít a bude popsán v odst 46 na následující straně NIS (angl Network Information Service) 2 je ve své podstatě databázová služba, umožňuje po síti přístup k souborům,+$ )(! 4,,"+$ / 9 nebo,"+$ Z4"- ( NIS se dá použít i pro další úlohy (např pro,+$ 5!5+ nebo,+$ ",42 $",! ) 451 Zřízení klienta NIS Programy % pro zřízení klienta NIS pro SuSE Linux obsahuje balík?( série Postupuje se přitom v následujících krocích: 0 %/, nastavení domény NIS při startu systému V souboru,+$ +$³#R$")%& Z L4 se nastaví proměnná D!F"GJ 6x4x JG Při přechodu na sít ovou úroveň běhu to vyhodnotí skript,+$! % X#K/ %, : a přiřadí se odpovídající jméno domény Jméno domény NIS se nesmí zaměňovat se jménem domény DNS Mohou mít sice stejné jméno, nemají však spolu nic společného! Stanovení serveru NIS Jméno L4 serveru Š NIS se zadá v souboru pomocí proměnné E 4 E Program SuSEconfig pak tato jména zapíše ve správném formátu do souboru,"+$ "?( #R$""%& (viz soub 451 na následující straně) Pokud jste tuto proměnnou nastavili pomocí YaST, stane se tak automaticky Soubor,+$ "?( #R$""%& musí obsahovat řádku začínající klíčovým slovem?( ",42, následovaným jménem serveru NIS Jméno serveru NIS (např!! $"!³# $" ) musí být řešitelné pomocí,"+$ ) 5+ nebo pomocí DNS Musí být zajištěno, že se spustil portmapper, protože NIS se realizuje prostřednictvím RPC (angl Remote Procedure Calls) Server NIS se spouští skriptem,+$! % >#K/ )( 4 +"( a spustí se automaticky, pokud se zajistí v,"+$ +$ #R$""%& Z spuštění portmapperu,"+$ +$ #R$""%& Z 2 Pro NIS se často používá synonymum º¹ à» což znamená yellow pages, tj žluté stránky pro danou sít 134

151 Ç Ç $ 9 / U F Çd Ä "Õ ËÖ ÙˆÕ 5ê Ç ÇdÚ Ë 5 5 õb Ç ÇºËÖÉ Ä Å ë5ä Å ¼6É Ä Å ë5ä Å " R Ä æ Ä ê"ü Ä èæü6õæ±æ" 6É ) ±Õ 5 ) 5Õ ê) Åi É Ä Å ë Ü6Õ Ä Ù ËÖ"É Ä Å ë5ä Å Æ Ä «5Ü 5ÉvÙˆÕ 5É 5É+ÙˆÕ Ç\ 6 5Ø ê Ä "Õ ËÖ ÙˆÕ 5ê Doplňte údaje v Obsah souboru 451:,"+$ 4,+$,+$ Z4"- 46 NFS distribuované souborové systémy "?( #R$""%& )(! a ( Aby se zaslal požadavek serveru NIS po prohledání lokálních souborů, ) musí se odpovídající soubory ukončit řádkou, začínající znakem ( A NIS dovoluje řadu dalších voleb, např netgroups nebo lokální přepsání záznamů NIS Spuštění programu ypbind Posledním krokem stanovení serveru NIS je spuštění klienta NIS pomocí programu ypbind Rovněž tento program se spouští automaticky, pokud byla sít konfigurována pomocí YaST Aktivování provedených změn Znovu nastartovat systém nebo zadat Ä Å6 Æ CøÇdÅ"Õ Ä è" Åé Å Ä É ) Å6 Ä Å6 Æ CøÇdÅ"ÕË Ö6 Ü 5Ø±Å Ä É ) Å 452 Master a slave server NIS Pro tuto službu instalujte balík?( v -75!, /!$ )( : Z4,! ",2 )?(! B q 46 NFS distribuované souborové systémy %, série podrobný návod najdete F Jak již bylo uvedeno v předchozím odst 45 na předchozí straně, NFS (spolu s NIS) umožňují, aby byla sít pro uživatele transparentní NFS umožňuje počítačům sdílet souborové systémy v síti uživatel pak vidí stejné prostředí nezávisle na tom, odkud se přihlásí Podobně jako NIS, představuje i NFS nesymetrickou službu je zde server NFS a klient NFS Počítač může vykonávat obě tyto úlohy, tj exportovat do sítě své vlastní souborové systémy a připojovat (mount) souborové systémy jiných počítačů Centrální server NFS mívá obvykle velkou diskovou kapacitu Jednotliví klienti si z něho připojují povolené adresářové stromy ke svému souborovému systému 461 Import souborových systémů Importovat systém souborů ze serveru NFS je snadné Jediným předpokladem je, aby již běžel RPC portmapper Spuštění serveru NFS již bylo ukázáno v souvislosti s NIS (viz odst 451 na předchozí straně) Je-li tento předpoklad 135

152 ,, ù o ú = ù, ù : y % o, ½ 4 Linux v síti "-4% Y splněn, mohou se souborové systémy exportované z jiného počítače připojovat stejně snadno jako lokální souborové systémy příkazem Syntax je zde "-4% r"œ%&v! u4/y,)%!yj$",5 vú $),!5 vú!! Pokud se má například připojit adresář 5 počítače namísto adresáře ) na našem počítači, dosáhneme toho následujícím příkazem: Ä Å6 Æ CøÇï 4 ª 5 Ê Ì 6ê"ÉºÆ Ä «6Ü 5É+ Æ" R Ä Æ" Ä 462 Export souborových systémů Počítač, který exportuje souborové systémy, se nazývá server NFS Musí na něm být spuštěny následující sít ové služby: RPC portmapper (portmap) RPC mount démon (rpcmountd) RPC NFS démon (rpcnfsd) Tyto služby se spouštějí při startu systému pomocí skriptů /etc/initd/portmap a /etc/initd/nfsserver Jak se spustí RPC portmapper, bylo již popsáno v odst 451 na str 134 Kromě spuštění uvedených démonů se ještě musí stanovit, které souborové systémy je povoleno exportovat a na které počítače K tomu slouží soubor,+$ 1( 4v, kde se vždy uvede na samostatnou řádku, který počítač má přístup na který adresář (včetně jeho podadresářů), a s jakými právy Oprávněné počítače se zadávají obvykle jejich plnými jmény, včetně domény Také je možno použít zástupné znaky (wildcards) jako ¹8 a R ³, podobně jako to dělá bash Lze uvést i IP adresy počítačů nebo celých sítí Pokud se nezadá žádný počítač, pak je zde omezení pouze uvedenými přístupovými právy a nikoli počítačem Přístupová práva se dávají do závorek za jména počítačů Nejdůležitější volby zde jsou: ro rw root squash no root squash Souborový systém se exportuje pouze pro čtení (standardní) Souborový systém se exportuje pro čtení i zápis 4 Uživatel daného počítače nemá rootovská práva na tento souborový systém To se dosáhne tím, že se user-id Á změní K%!"0!/ ž4ãã na user-id 3 rävs a to se přiřadí uživateli? (standardní volba) Zachovat rootovská práva (opak předchozího) #4# ) odpovídající posloupností Tato volba má smysl jen tehdy, je-li připojen úplný systém souborů počítače (standardní volba) Symbolické odkazy zůstávají nezměněny Na klientovi budou stejné user ID jako na serveru (standardní volba) link relative Nahradit absolutní symbolické odkazy (začínající link absolute map identity 136 Tabulka 46: pokračuje na další straně

153 ,, 46 NFS distribuované souborové systémy map daemon Klient a server nemají odpovídající si ID To se sdělí programu nfsd, aby vytvořil konverzní tabulku pro user ID Předpokladem je spuštění démona ugidd Tabulka 46: Přístupová práva k exportovaným adresářům, Soubor 1( 4+ může vypadat například jako soub 461: Çd Ä "Õ Ä õö" Å6 "É Ç Æ) R Ä Æ Ä «6Ü 5ÉlqÓÅ èku ë5ä ªÉlqÓÅèu ª"ÉÅ) 4íí Æ Ä «6Ü 5ÉlqÓÅ5 u ë5ä ªÉlqÓÅ) u ª"ÉÅ) 6«5Ü " Ä õ ê Æ Ä «6Ü 5ÉlqÓÅ5 u ë5ä ªÉlqÓÅèu Ä Å Æ~qÓÅ) lkóå) 6 Énª" 6ÉÆKu Æ) R Ä ê Ö qóå) u Ç\[" Ä Õ±É ª6 " Ū Ä )Õ Ä õö) Å6 "É Obsah souboru 461:,+$ 1( 4v Soubor,+$ 1( 4v třeba mountd a nfsd opětovně spustit, a to nejsnáze příkazem: Ä Å6 Æ CøÇÌÅ"Õ 5ê)É6É Ä Å ë6ä Å±Å Ä É 5 Å6 čtou mountd a nfsd Pokud se v něm něco změnilo, je 137

154 4 Linux v síti 138

155 Kapitola 5 Spojení mimo lokální sít Kromě napojení na lokální sít je dnes stále důležitější napojit se na větší sít typu WAN (angl Wide Area Networks) nebo alespoň využívat některých sít ových služeb V unixovém světě se prosadily dva standardy připojení k větší síti po modemu nebo ISDN, a to UUCP a TCP/IP Zatímco UUCP (Unix to Unix CoPy) slouží převážně k přenosu zpráv (news) a elektronické pošty ( ), poskytuje TCP/IP skutečné sít ové spojení se všemi službami, známými z LAN Pokud se používá TCP/IP při spojení pomocí modemu nebo ISDN, je to dnes zpravidla přes PPP (Point to Point Protocol) 1 V síti ISDN se převážně používá? %7$5 4, někdy však i )9 ( (viz odst 525 na str 147) V dalším se nejprve dozvíte, jak realizovat připojení k WAN a seznámíte se s protokolem PPP (odst 51) a dále jak konfigurovat ISDN (odst 52 na následující straně) Dále ukážeme, jak připojit analogový modem (odst 55 na str 151) a jak se konfiguruje spojení modemy přes PPP (odst 551 na str 152) Následuje a zprávy (odst 57 na str 164 a odst 58 na str 167) 51 PPP PPP (angl Point to Point Protocol) umožňuje provozovat TCP/IP na sériové lince Klient a server PPP se během spojování dohodnou na řadě parametrů Server může přidělit klientovi IP adresu, případně i jméno Na rozdíl od protokolu SLIP je PPP definovaný standard a většinou to bývá jediný protokol, který nabízí poskytovatel internetových služeb (angl ISP, Internet Service Provider) Centrální roli zde hraje PPP démon, který komunikuje s různými zařízeními, a to v roli jak serveru, tak i klienta K sestavení spojení se používá program wvdial nebo program chat 511 Podmínky pro PPP SuSE Linux vyžaduje pro PPP splnění následujících podmínek: Jádro musí podporovat TCP/IP a PPP To je případ standardního jádra a modulů, a proto není nutné kompilovat nové jádro 1 SLIP (Serial Line Internet Protocol) postupně vychází z módy 139

156 9 9$ F F F / % / 5 Spojení mimo lokální sít 140 Musí %!,"+$)&Z být nainstalovány %!,!r)4 % sít ové balíky nezbytné jsou balík :7 0 a dále balík a balík ze série Dále jsou též třeba základní balík (4(4( %, série, obsahující programy pppd a chat Pro zahájení a ukončení spojení analogovým modemem potřebujeme balík 2/ ) %, série Pro ISDN viz odst 523 na str 143 Je třeba znát uživatelské jméno a heslo pro server PPP 512 Další informace o PPP PPP nabízí řadu možností, jak konfigurovat spojení Odkazujeme zde na manuálové stránky, x4 4q například manuálová stránka pro ((4( (7 ¼Œ(4(4( ), dále na soubory 3 r½!r U B q #Zu 4 4 r U a F B q #ˆZu v adresáři -75!, /!$ ),)% a rovněž na soubory s dokumentací v adresáři -75!, /!$ )( : Z, 6(4(( Výchozí informaci k PPP najdete v následujících RFC: RFC 1144: Jacobson, V: Compressing TCP/IP headers for low-speed serial links, únor 1990 RFC 1321: Rivest, R: The MD5 Message-Digest Algorithm, duben 1992 RFC 1332: McGregor, G: PPP Internet Protocol Control Protocol (IPCP), květen 1992 RFC 1334: Lloyd, B Simpson, WA: PPP authentication protocols, říjen 1992 RFC 1548: Simpson, WA: The Point-to-Point Protocol (PPP), prosinec 1993 RFC 1549: Simpson, WA: PPP in HDLC Framing, prosinec Přístup k Internetu přes ISDN Kromě běžného sít ového spojení se může Linux připojit k jiným počítačům přes ISDN, a to zejména k poskytovatelům internetových služeb Pro SuSE Linux zprostředkovává převážnou část konfigurace YaST resp YaST2 Následující popis se týká standardního připojení přes ISDN, další možnosti poskytuje program isdn4linux Uvědomte si, že dále uvedené postupy nemusí být za určitých podmínek legální U aktivní karty ISDN platí oprávnění pro kartu i firmware, které se vztahuje i na provoz pod Linuxem U pasivní karty ISDN však platí toto oprávnění pouze tehdy, je-li provozována se softwarem výrobce Výjimkou jsou zatím ELSA Microlink PCI (dříve Quickstep) a Eicon Diva 201, které již linuxovou podporu mají Kde je tedy oprávnění nutné, použijte proto aktivní kartu nebo spojení s pobočkovou ústřednou Na rozdíl od připojení přes modem má ISDN tu vlastnost, že jakmile byla sít nastavena a konfigurována, nejsou již potřeba žádné další příkazy pro navázání spojení Takové spojení on demand umožňuje připojit se obvyklým způsobem přes telnet, http (WWW), ftp, atd přibližně do 3 sekund, a to i pro uživatele, který nemá

157 2 À? o m? ¼ 2 / # Á # ¼ # Á :? D x $? ½ x { ¼ # Á o r r 52 Přístup k Internetu přes ISDN rootovská práva Je též možno nastavit dobu, po kterou smí být spojení nečinné, než se automaticky zruší Během konfigurace ISDN se doporučuje sledovat systémová hlášení v souboru 4 "Z,! Z, Na to si spust te textový prohlížeč less 2 : Ä Å6 Æ ÔÇÌ«Ä É6Éiž š± ë Å) 6«6 5 R Ä É6É Ä É Volba A umožňuje, aby se na obrazovce ukazovaly on-line řádky, přicházející do souboru 4 Z,!4 Z,! Pomocí MN QR S OP + MN OP pak tento mód opustíte Programem 17 )/% máte možnost sledovat provoz ISDN graficky 521 Nastavení ISDN krok za krokem V tomto odstavci najdete pokyny, jak se připojit k Internetu přes ISDN (Pokud potřebujete podrobnější informace, přečtěte si pak prosím i další odstavce) 1 Pokud pracujete pod X Window (např v KDE), opust te grafické prostředí a použijte některou textovou konzoli, například kombinací kláves MN QR S OP + MNpOP TS + MNŒOP Í, % A 2 Zadejte příkaz 3 Jako uživatel spust te program YaST Š 4 Přejděte zde do menu ( y2 5} -X %,Z4, $),! / 9! -W/4 5} -X KŽ"%& Z-2 a potom )Š! / 9,z dokumentaci v adresáři -+5 Š", /4!$ )( : Z,!! a dalších 6 Potom v tomto okně zvolte 4 )Š 7 V případě úspěchu (pozitivní odezva na obrazovce), zvolte,4 D (! 5 Vyplňte zde údaje Pokud přesně nevíte, co zadat, najdete příslušnou 8 Vyplňte také tento formulář Š 9 Zvolte v tomto okně 4 10 V případě úspěchu KŽ"%& (pozitivní Z-4 ˆ~ odezva na obrazovce), zvolte I 11 Přejděte do menu $),Ì% 6,!",42,-X, odpovězte zde J %!³ 12 Zadejte IP adresu nameserveru (DNS) vašeho poskytovatele (provider) Neznáte-li ji, zavolejte mu, případně ji zjistěte z jeho webové stránky 13 Přejděte do menu Š o6à "2y "%& Z- $",z l4y, :! /% o : "%& Z- $", Í/ )Š ), a to D xvš %7$5 4 /,! l a přejděte do menu /,,ƒ 14 Vytvořte nové zařízení (klávesou MNjOP 15 Stiskněte klávesu MNjOP Í1 6 2"- /,!6-X 16 Ponechejte zde standardní nastavení IP adresa vašeho lokálního počítače A bude > ä#a6ž >K> A, adresa partnera PointToPoint bude > ä#a6ž A PointToPoint, tj ( > äi#a6ž #A ) 17 Zakončete pomocí : ""2 a změňte pouze Default-Gateway na tutéž adresu jako je adresa partnera 2 Návod k programu less najdete v odst 1873 na str 404 #A 141

158 ½ ½ J 0 % m o m / ½ / 5 Spojení mimo lokální sít 18 V menu 19 Uložte konfiguraci stisknutím klávesy MN OP % ä 20 Nastartujte 6 4 sít příkazem %4Z Í musíte aktivovat kartu ISDN klávesou MN OP Í5Ñ:0 a ukončete YaST, pokud jste normálně spustili X pomocí 1, případně pokud se přihlašujete až v grafice, spust te 3 21 Vytvořené spojení otestujte příkazem ( Příkazem 17 )/"% můžete přitom monitorovat stav připojení k ISDN Ä Å6 ÆB :CøÇdõ"ÜÉØ "«6 ØM½ Ä Å6 ÆB :CøÇøÖÜ Ê5Õøöøè6è6è ÙˆÉ ªÉ Ä ÙþØ Ä %Z Po třetím pingu se příkaz automaticky ukončí (viz manuálová stránka pro ( ( )) (7 %Z 22 Byní spust te pod X Window např program Netscape nebo jiný webový prohlížeči U mnohých poskytovatelů je potřeba ještě zadat jejich Ted vám již půjde ISDN a připojíte se na Internet, jakmile v Netscape zadáte internetovou adresu Odpojíte se, jakmile se po 60 sekund nepřenáší žádný paket Provoz si můžete zkontrolovat pomocí 17 )/% Pokud toto neprošlo, čtěte přece jenom dál % 522 Přehled SuSE Linux obsahuje programový balík 1, který obsahuje hardwarové ovladače, sít ové rozhraní a emulaci digitálního modemu Navíc obsahuje software pro záznamník hovorů Hardwarový ovladač ke kartě ISDN se zavede startovacím skriptem,+$ % >#K/ /, (viz kap 16 na str 375) )/%7$5! 4Ã5! 9 % )/%7$64 Konfiguraci připojení ISDN zajišt uje isdnctrl manuálová stránka pro (+ ) Sít ové rozhraní se konfiguruje podobně jako &v$)"%& Z &v$")%& Z ethernetové rozhraní příkazy manuálová stránka pro (7 % &v$)"%& Z "-, )-, ) a manuálová stránka pro (7 %V"-, ) SuSE Linux to vše shrnuje skriptem,+$! % >#K/! (viz kap 16 na str 375) Parametry pro konfiguraci obsahuje jako obvykle soubor,+$ v$³#r$""%& Z, viz odst 165 na str 379 Jména parametrů odpovídají dle možností volbám v programu isdnctrl Skript,"+$! % >#K/ "-, zajistí směrování podle cest, uvedených v souboru,+$ "-,#R$""%& Spojování se uskuteční programem isdnctrl následovaným,+$! % X#K/,+$ v$³#r$""%& Z, které si můžete zobrazit příkazem s parametry z Ä Å6 Æ ÈÇ Ü6ÉØ "Õ 6Å)«±«5ÜÉ 6«6«Při požadavku služby ISDN (od uživatele nebo aplikace) se pak vytvoří spojení )/"%4½ 4/ K 4,&,","%vr proxy server V Netscape na to zvolíte menu, $),!8 /2 %7$",/I, K,, 17,8, G %4-14?WC )%& Z-4 )%X a nakonec 9 %4-142

159 ½ ½ 52 Přístup k Internetu přes ISDN 523 Hardware pro ISDN Požadavky Pro spojení s ISDN SuSE Linux vyžaduje: 1 Přípojku ISDN 2 Podporovanou kartu ISDN 3 Instalovaný SuSE Linux 4 Instalované standardní jádro z CD SuSE Linux 6-7", Jádro normálně nepotřebujete překládat pokud k tomu máte své důvody, použijte zdrojový kód, který obsahuje balík )1 /, série,% 5 Instalovaný balík : %, série 6 Instalovaný balík %, série 7 Dokumentaci, kterou obsahuje balík / /!$, série /4!$ Co byste měli znát: Typ vaší karty ISDN Hardwarové nastavení karty: IRQ, adresa portu, atd (podle typu karty) Který protokol ISDN použijete: 1TR6: starší DSS1: tzv Euro-ISDN Leased line: permanentní linka Některé starší pobočkové ústředny navzdory dokumentaci stále používají 1TR6 namísto DSS1 Co je MSN/EAZ? U Euro-ISDN je MSN (Multiple Subscribe Number) telefonní číslo bez předvolby Po zakoupení přípojky ISDN dostanete tři různá čísla Jedno z nich použijete na spojení ISDN, a to i pokud se shoduje s telefonním číslem, protože se automaticky rozliší typem služby Obvykle je karta ISDN připojena přímo k NTBA, ale hodí se připojit další sběrnici SO k pobočkové ústředně Pokud používáte Euro-ISDN na vaší pobočkové ústředně, bude pak MSN vaše místní číslo U 1TR6 se namísto MSN používá EAZ (něm Endgeräte-Auswahl-Ziffer, koncová číslice) MSN a EAZ tedy znamenají v podstatě totéž až na to, že EAZ je pouze číslice z rozsahu A až > (nesmí se používat Á ) 524 Nastavení hardwaru ISDN pomocí YaST Ovladač karty ISDN je zaveditelný (loadable) modul jádra, na což není třeba restartovat systém Obvyklé karty ISDN podporuje ovladač HiSax (Některé karty, např ICN nebo AVM-B1, stejně jako karty PnP (angl plug and play) se nedají přímo konfigurovat pomocí YaST, k tomu dojdeme dále v této kapitole u nastavení typu karty ISDN) Jak postupovat krok za krokem: 143

160 J F r ( r F D ( x ( E u u%!y"% oì: 4 U Š Rozpoznání karty standardně zajišt uje ovladač 1 4,-,"% /,! "4 (!6+m FÁ /%! A5r /%! n 2? o : D x?? D o o $ ½? 5 Spojení mimo lokální sít 4" 1 Přihlaste se jako uživatel 2 Spust te YaST Š 3 Zvolte menu ( y2 } -X Ž"%& Z-, $",ƒ )Š 6} xƒu -X, %,Z u4,"% $",! / 9 -W/, jak ukazuje obr 51 "r Obrázek 51: YaST Vyvolání konfigurace ISDN 4 Zadejte následující parametry: Š 4 6½ Y Pokud je toto pole aktivní, ISDN se aktivuje při startu systému Máme tak způsob, jak zamezit, aby se po startu systému vytvářelo spojení ISDN )Š q " ",/ %!,z Volíte zde mezi starším Y, německým standardem 1TR6 a novým Euro- ISDN, případně ještě! Počítejte s tím, že při připojení přes pobočkovou ústřednu se ještě často používá 1TR6?(V: 4 5Š -+5, /4!$ Zde můžete zvolit ovladač HiSax Pro karty PnP a PCMCIA odkazujeme na soubor )(! : "E JDG a dále na odst 911 na str 234 Z, # Š"-Š" Všimněte si, že karty PCI nepotřebují zadávat I/O adresu ani číslo přerušení Podle typu karty se mohou zadávat ještě další údaje Smysl mají jen parametry specifické pro danou kartu, ostatní se ignorují 144

161 0 $ ½ m ½ % ¹ D x 2? ( ƒu 2y/ oº /- ) )Š 52 Přístup k Internetu přes ISDN Toto pole ponechejte prázdné Další informace získáte stisknutím klávesy MNŒOP Í5Ñ Celý dialog ukazuje obrázek 52 5 Potvrd te vaše volby pomocí Š Obrázek 52: YaST konfigurace ISDN 4 Provede se test a modul se zavede Zpráva v okně pak ukáže, zda karta byla správně rozpoznána ˆ~ Úspěch: Potvrd te pomocí v$³#r$""%& Z>#K/! 4Ã Nastavení se nyní trvale uloží do proměnných v souborech,+$, aby se při příštím startu (nebo pokud se změní úroveň běhu) opět mohla aktivovat Po zkušebním nahrání modulů zůstává ovladač zaveden Neúspěch: Zkoušejte jiné parametry a pozorujte reakci v souboru Z,4 Z, (již víte, jak ho otevřít a sledovat jeho změny) Obvyklé problémy: U některých základních desek počítačů nejde použít IRQ 12 nebo IRQ 15 Zadané adresy nebo IRQ již použila jiná karta Pro potvrzení této domněnky zkuste dočasně odstranit všechny karty, které v této chvíli nepotřebujete, například sít ovou nebo zvukovou kartu Modul již byl zaveden Přihlaste se na jiné konzoli a ověřte si to příkazem / Pokud tomu tak skutečně je, zadejte příkaz k odstranění tohoto modulu: Ä Å6 Æ ÔÇøÅ 6 4 ØdÆÜ6É õ Používáte karty PnP Přečtěte si o tom více v souboru -75 /!$ 5(! : Z,!! "E J4DG X# Š)-Š!, 145

162 ½ U t J $ Y # ä $ 2 $ 5 Spojení mimo lokální sít HiSax ani jiný ovladač zatím nepodporuje vaši kartu (např ICN, AVM-B1) Podrobněji v souboru -75!, /!$ )( :4 Z, ># Š"-Š "E J4DG 6 Ukončete YaST 7 Konfigurace isdnlog Než se zavedou moduly, je třeba nakonfigurovat úkol dohlížet nad aktivitami na sběrnici S0 Přizpůsobte svým požadavkům následující soubory:,+$ )/% )/%Ÿ# $")%& : První parametr udává zemi, ve které používáte nastavení pro Česko ukazuje soub 521 ÇÌ Ä "Õ 5Ü6ÉØ ) 5Ü6ÉØ BÙˆÕ 5ê ^` ^ ` d d š òaž ` d ` òøîeì d d š òdì Obsah souboru 521:,v$! )/"%! 5/% )/%½ )/"%Ÿ#R$"5%& Z!, který má za %4-1 Příklad ¾ Y V sekci F dále nastavíte v JE JCF)D předvolbu bez počátečních nul Pro Prahu je to například Á, zadáte tedy J4E J4CF"D ŒÿVä Pro Německo by to byla jediná sekce, která se musí zadat Pomocí C J4E ¾ G4J œ ÿ ã Á4Á Á4Á zadáte, kolik Kč nejvýše se může za den protelefonovat Tím se dá zabránit nechtěným spojením, ale nespoléhejte se na to,+$ )/% 4," /X#$""%4&,!4 Z,! )/%, : Zde zadáte všechna známá telefonní čísla V souboru Z se pak budou ukazovat jména místo telefonních čísel, pokud spustíte ( ½ Situaci ukazuje soub 522: Vaše vlastní číslo je? AA Aä a číslo vašeho ½ poskytovatele je? ÇÌ Ä "Õ 5Ü6ÉØ ) 5Õ 6«6«Ä Å"ÜØBÙÕ 5ê "Ú d±òdî íí Ú øò]í ^ Úøòb" jä w ` ±ò]í "Ú d±òdî í'e Ú øò]í ^ Úøòb5Å) ë ÜØ Ä Å w ` ±ò]í Obsah souboru 522:,+$! )/% 4, /X#$")%& 146

163 % $ : o m? ( ¼ # Á ¼? ¼ # Á # Á # :,+$! )/%! )/% Zde můžete zadat volby pro 8 Nyní zadejte příkazy Ä Å6 Æ ÈÇ Ü Ü jí Ä Å6 Æ ÈÇ Ü Ü Ze )Z># )/"%7$4 "Á #K )/% Z 5%7 : Obvykle to není nutné 52 Přístup k Internetu přes ISDN a restartujte tím sít ové služby, případně aktivujte ISDN pomocí YaST (nebo restartujte celý počítač) 525 Připojení k Internetu pomocí ISDN Nastavení poskytovatele Internetu Volba protokolu Pro přístup k ISDN se používají tři protokoly: syncppp rawip-hdlc terminálové přihlášení pod X75 Internetový poskytovatel většinou používá protokol syncppp, použijte ho tedy jako první volbu Předpoklady Hardwarová konfigurace ISDN fungovala Je zaveden ovladač ISDN Víte, zda se používá MSN nebo EAZ Znáte protokol poskytovatele syncppp, rawip Znáte telefonní číslo poskytovatele Znáte jména a hesla uživatelů Znáte nameserver poskytovatele pro DNS Následující postup popisuje konfiguraci Internetu pro syncppp (konfigurace pro rawip je podobná, dokonce o něco jednodušší): Š 1 Spust te YaST a zvolte ( y2 l4y :! /% o : )%& Z-4 $",Œ straně A 2 Vyberte si volné číslo, např 3 Pomocí klávesy MN OP 4 Stiskněte klávesu MNŒOP 5} Í/ )Š vyberte jako zařízení D xvš Í1 ( /,! ) a zadejte: A IP adresa vašeho počítače (karty ISDN): > ä#a6ž Zvolte D4? 8 yw 6 /,! -X Š o6à 2y "%& Z- $",z,,, jak ukazuje obr 53 na následující %7$5 4 4 I pouze tehdy, pokud váš poskytovatel ( ISP) zprostředkuje dynamickou IP adresu automaticky při každém spojení A IP adresa standardně používané brány: > ä#a6ž A IP adresa partnera PointToPoint: > ä#a6ž #A #A >> 147

164 o } o o 3 ä Á ž?? 5 Spojení mimo lokální sít Obrázek 53: YaST konfigurace sítě pro ISDN 5 Opust te tento formulář pomocí : 6 Aktivujte sít stisknutím klávesy MN OP 7 Stisknutím klávesy MN OP ÍÞ )Š ( D x ukazuje obr 54: "2 Í, pokud se tak již nestalo ) lze zadat další parametry pro ISDN, jak 148 Obrázek 54: YaST nastavení sít ových parametrů ISDN!n,,,&"%4% 2 %!} = ÁK> A4A G Šx7s A6ä, např 3 ½ã4ž äž Je to číslo vašeho internetového poskytovatele U některých pobočkových %!,! ústředen musí předcházet Á Nezapomeňte, že v telefonních číslech o být mezera ~! 2, H :, 5Â{,ƒ/42,)%!]2 >= Jsou potřebná pro servery dial-in

165 2? / ½ n 2 o ¹ D o o = x =,, 0 $ ( : = 2 "-u, u E %!y Œ{ ""- "2,"% 52 Přístup k Internetu přes ISDN Zvolte souhlas, pokud nechcete, aby někdo na vašem počítači navazoval nepovolené spojení, y! ","% - Při zadání se automaticky vytvoří spojení, je-li vyhledáno na adresách dosažitelných přes ISDN Při zadání &4& 7 %- je nutné podle potřeby spojení navázat ručně Při zadání není možné vytvářet spojení přes ISDN ]/W2?(,)% Pokud po tuto dobu nepřišel žádný paket, spojení se zruší Ž"%& Z- &4&I $",W )Š "- C44 %X Zadává se, nebo» }"%!j 4 ƒ- 2, Zde zadáte uživatelské jméno pro vašeho poskytovatele U,! j 4 ƒ- 2, Zde zadáte heslo pro vašeho poskytovatele Při zadání se objeví místo znaků hvězdičky Heslo se uloží v souboru )((4(v)(!)( Stisknutím klávesy MN OP Í5Ñ si vyžádáte nápovědu 4 Sít se zkušebně nakonfiguruje V okně se dozvíte, zda nedošlo k potížím 8 Pokračujte stisknutím Š ˆ~ Test úspěšný: Zvolte $)"%& ZX#K/! 4Ã,+$ r ",$5,v Nastavení se trvale uloží do proměnných v souborech,+$ +$³# Při příštím startu nebo změní-li se runlevel se aktivuje Po tomto testu zůstává nastavení platné Z,4 Z, KŽ"%& Z- 9 Přejděte v YaST do menu $), % 6,!",42,-X %! Test neúspěšný: Nejspíše se nezavedl modul ISDN Prohlédněte si hlášení v souboru 4 a odpovězte zde J Zadejte zde čísly IP adresu nameserveru (DNS) vašeho poskytovatele (pokud ji neznáte, zeptejte se) Další možnost je, že z místa, kde již máte přístup k Internetu, zadáte z konzole příkaz je doménové jméno vašeho poskytovatele Zde se pod po- K získání #R$)u kde %7","42,>= # $)u ložkou dozvíte jméno nameserveru, např?4?4??4? IP adresy pak napíšete příkaz!5?4?4?4?? #R$)u a dozvíte se hledanou IP adresu Pokud se spojení nepodařilo navázat: Zkuste, zda nenajdete podezřelé hlášky v souboru,!4 Z,! Zkuste přístup přes rawip Je správně nastaveno MSN/EAZ? Není potřeba vytáčet před číslem nulu? #R$)u 4 Z 149

166 $ ½ ½ o m 0 & ½ ( $???, ½ ( = ( = 5 Spojení mimo lokální sít Další rady naleznete v databázi technické podpory, a to na URL )/0Ÿ# 6-7",# $)u na českém serveru 6-7", SuSE, případně v systému nápovědy SuSE na vaší instalaci příkazem )( K tomu musíte mít nainstalo- 6-7", vány balík 7 " ~ pomocí, série /$ a balík )/0 $)u, série /$ 10 Spojení se podařilo navázat Vrat te se do programu YaST, pokračujte a ukončete YaST Dynamické IP adresy u syncppp V případě dynamických IP adres jsou fiktivní adresy z privátního rozsahu pouze provizorní do vybudování spojení přes ISDN Další informace 4 Další informace o ISDN najdete na těchto místech: Soubor -75!, /!$ )( :4 Z, Databáze technické podpory (support): /!$ Dále balík ( : Z,!! /!$! r& ) Adresář -75!, /!$! %,"v$)&z 53 Kabelové modemy "E JD4G # Š)-Š 4 4 )/0>#R6-7",I# $)u -75!, %!,"+$)&Z (např FAQ o ISDN v souboru (balík ) /!$ V řadě evropských zemí, jakož i v USA a v Kanadě se velice rozšířil přístup na Internet přes (původně pouze) televizní kabelovou sít Uvádíme zde jako příklad návod krok po kroku, jak se připojí pod Linuxem účastník rakouského Telekabelu, který je přenosný i na domácí poměry Účastník dostane v rámci smlouvy tzv modem, který se připojí z jedné strany na televizní kabel a z druhé strany přes normální twistový ethernetový kabel na sít ovou kartu v počítači Ten vidí toto připojení jako analogii permanentní linky, zpravidla s pevnou IP adresou Postup instalace 1 Pokud máte již připojenou a nakonfigurovanou sít ovou kartu, pokračujte bodem Jako uživatel spust te program YaST (např pod KDE bud stiskněte na liště přímo ikonu YaST, nebo stiskněte klávesu MN TS OP + MN Í, OP, zadejte příkaz 1,, přihlašte se jako superuživatel a zavolejte program YaST) Š y2 5} -X %,"Z4 $", 3 Přejděte do menu,! / 9! -X, KŽ"%& Z- $),Œ 2} 4 q 4 V menu q?( 5 V menu?( 6 V menu oà :, zadejte!á o6à 2} : 4? ( u 2,/,)% oº /"- zvolte vaši kartu -X zadejte parametry (IO port atd) detaily o parametrech jádra najdete v kap 13 na str 307 Pokud máte sít ovou kartu PCI, zpravidla žádné parametry zadávat nemusíte a přejděte do hlavního menu dvojím stisknutím klávesy MN^OP D 7 Stiskněte klávesu Dno 150

167 ( = & # F 0 % F o m $ o m? U C % o m # Š 8 Přejděte do menu ( y2 6} -X Ž"%& Z- $",W l4yr,, : /% o±: "%& Z- $",Œ 9 V menu stiskněte klávesu MNŒOP Í/,",%,, (pokud již nebyla zadána pod jménem zařízení jako!á ) Í2 a zvolte D I pro nastavení zařízení 10 Stiskněte klávesu MNŒOP 11 Stiskněte klávesu MNŒOP Í a zvolené zařízení aktivujte 12 Stisknutím klávesy MNpOP Í5Ñ:0 se konfigurace uloží 13 Opust te YaST vícenásobným +$)/ stisknutím klávesy MN^OP D 14 Zadáním příkazu!,)%v5 4 můžete nyní aktivovat váš přístup k síti, například příkazem (7 %Z # 6-7",# $)u (Tento návod platí počínaje verzí SuSE Linuxu 64) Alternativou výše popsané konfigurace v případě předem známé (statické) IP adresy, sít ové masky a brány je provést pevnou sít ovou konfiguraci viz odst 41 na str 125 Zjistěte si u poskytovatele kabelu, zda se vaše IP adresa nebude v budoucnosti měnit Výhodou pevné konfigurace je bezproblémové pokračování startu počítače i při závadě na kabelovém připojení Jakmile později závada pomine, budete automaticky připojeni na sít 54 Digitální linky Pokud chcete pro Internet použít přímou digitální linku DSL (angl Digital Subscriber Line) T-ISDN-DSL, ADSL atd, poskytuje na to již Linux řešení, které je však zatím ve fázi vývoje V databázi technické podpory najdete na toto téma článek o současném stavu vývoje, viz ",I= Připojení přes modem!, /4$ )/)0 $6u 5 46, à /v 4Ã5(4(( Připojení modemu k linuxovému počítači je v principu stejné jako u jiných operačních systémů Externí modemy se připojují sériovým kabelem, zatímco interní modemy vyžadují volný slot PCI nebo ISA v počítači Máte-li na vybranou, externí modem je sice dražší, ale bývá komfortnější V konfigurátoru YaST se zadává, na jaké rozhraní bude modem připojen (viz odst 261 na str 83) Vytvoří se tak symbolický odkaz na soubor zařízení /4,2 /,, takže se pak modem volá jednotně, nezávisle na tom, jak je připojen Prodávají se také tzv winmodemy, které dosud Linux nepodpo- & ruje, viz ",= -75!, /$ a /, 8# "4Z /, r U B q #ˆZu 5/0 K modemům obecně patří dokumentace G $5u ) +4 $5, (!Ã)9+ /4, 54 Digitální linky 4,z# Osvědčené terminálové programy jsou například minicom nebo pod systémem X Window program seyon Pro první testy se hodí použít přímo wvdial (odst 551 na následující straně) 151

168 ? : o m # 5 Spojení mimo lokální sít Program minicom Program minicom je prostý terminálový program, připomínající dosový program -+",+ telix Seznam všech jeho uživatelů musí být v souboru spolu s určením, na který modem mají přístup a s jakými právy Pro konfiguraci programu minicom se přihlaste jako 4 a zadejte: Ä Å6 Æ Ó Çï Ü "Ü6Õ R ŒÊ5É Další ovládání je intuitivní Klávesová kombinace MN QR S OP + MN7OP,+$ % $" nefunguje v programech xterm a rxvt, pouze v terminálovém programu kvt a na textové konzoli 551 Vytáčení v analogové síti pro Internet: PPP s wvdial Program wvdial je osvědčený nástroj pro analogové spojení PPP k poskytovatelům Internetu, ISP (angl Internet Service Provider) Protože tito poskytovatelé často používají ve svých protokolech PPP různá nastavení, bylo by zjištění správných voleb pouhým experimentováním velice pracné Program wvdial nám s tím naštěstí pomůže díky jeho inteligentním algoritmům V minulosti bývalo v Linuxu nezbytné zadávat v internetové konfiguraci také nameserver (DNS Domain Name System) poskytovatele S programem wvdial to již není nutné, protože automaticky rozpozná nameserver poskytovatele, pokud je tato informace dostupná 552 Konfigurace programu wvdial Š Program wvdial můžete konfigurovat z YaST Menu najdete pod ( y2 5} -X Š, o6à 2y "%& Z- $",z Ž"%& Z-, $",Œ 4 4 ho obr 55 Ukazuje Obrázek 55: YaST nastavení parametrů programu wvdial 152

169 $ G À ( J U J J 55 Připojení přes modem Přesvědčte se, zda jste již pomocí programu YaST instalovali modem, a to během počáteční instalace či později (pokud ne, je čas právě ted, viz odst 261 na str 83) Ž"%& Z-2 Zvolte menu! :? 2,,z Zadejte telefonní číslo, jméno a heslo (viz obr 56) Obrázek 56: wvdial: Konfigurace internetového připojení Pokud pracujete pod Systémem X Window a máte potíže s klávesami MN!OP g, MN!OP h,mn±op,mn±op nebo MN OP¾, zkuste nejprve opustit YaST, přepnout se na konzoli Í1, přihlásit se tam stisknutím kombinace 4" kláves MN QR S OP + MN^OP TS + MNŒOP Í, MNjOP jako uživatel a spustit zde YaST Zvolte automatickou konfiguraci nameserveru Pokud nefunguje, musíte nameserver nastavit v YaST ručně podle odst 263 na str 88 Zvolte způsob vytáčení, obvykle je to již tónová volba Pokud jste připojeni k pobočkové ústředně, zvolí se v menu G /, )% tœ %!Œ/ ) "%!,vs pak se nečeká na oznamovací tón Jako způsob vytáčení zpravidla funguje "C 7s -,"% & r "% /,z Opust te toto dílčí menu Po konfiguraci připojení pokračujte rozpoznáním modemu, menu J -r /4,,!$5 /, Pokud byl modem rozpoznán, zvolte v menu E -4% B 2 D7 ) Objeví se okno s řadou různých hlášek Najdete-li mezi nimi zprávu, že nastartoval pppd, můžete začít používat Internet Přesvědčte se, zda došlo ke spojení Na to si otevřete další terminálové okno (v KDE kombinací kláves MN^OP TS + MNŒOP Í, a příkazem 1, ), zadejte v terminálovém okně Ä Å6 Æ ÈÇ Éª 153

170 $ ÿ J q 2 2, 2 5 Spojení mimo lokální sít 154 a zadejte heslo uživatele K4 Pak zadejte příkaz: Ä Å6 ÆB ÔÇd ) 5Ü «Ê ê ë Å) 6«6 ) R Ä ÉÉ Ä É L Y!$ >= L ",V 6 >= L Nyní můžete sledovat přicházející systémová hlášení Pokud je mezi nimi L a E, následované IP adresou, je jisté, že spojení na Internet běží Přístup k Internetu ukončete kombinací kláves MN QR S OP + MN7OP Pokud se všechno povedlo, můžete si již vždy vyžádat přístup na Internet příkazem wvdial z příkazové řádky, který se ukončí kombinací kláves MNOP QR S + MN OP Konfiguraci můžete změnit i později bez YaST programem wvdiallxdialog resp v grafické podobě pomocí wvdialtcl, ovšem vždy jako uživatel K4 Dokumentaci k programu wvdial obsahuje adresář -75!, /!$ ( : Z,! )9 24/ ) Bezpečnost a wvdial K--7$ pak ho musíte (nejlépe pomocí YaST) zařadit do skupin ( / a ) "- (viz odst 267 na str 91) Tito uživatelé mají pak přístup do souboru,v$ )9 2/ ) #R$)"%& Povolíte-li, aby směl i uživatel bez rootovských práv navázat spojení PPP,, který normálně obsahuje uživatelská jména a hesla pro přístup k Internetu Pro zvýšení bezpečnosti můžete heslo přemístit do chráněného souboru: 1 Vstupte do adresáře,+$ )(4(4( 4" a jakožto uživatel vytvořte soubor (49 ž s přístupovými právy ÁÁ : Ä Å6 ÆB ÔDZÕØ Ä "Õ ÖÖ6Ö Ä Å6 ÆB Ä "Õ Ö6Ö6ÖjÇd ) ªÕÆ è ë Ö6è Ä Å6 ÆB Ä "Õ Ö6Ö6ÖjDZÕÆ 4 رñ6ììdè ë Ö6è 2 Zadejte v souboru 9 (49 heslo editorem 3 Přesvědčte se, zda soubor 9 (49 má stále ještě správná přístupová práva: Ä Å6 ÆB Ä "Õ Ö6Ö6ÖjÇ «5ÉdÊ6«ºè ë Ö6è Pokud se objeví Ê Åè"Ê6ÊÊ6Ê6Ê6Ê6Ê íïå) 6 Å) 6 Á{ Œí ójí' 7 eìdè ë Ö6è je vše v pořádku 4 Zopakujte konfiguraci podle odst 552 na str 152 Zadejte přitom jako heslo Â4,+$ 5(4(4(v)9 (49, tj jméno souboru s heslem začínající zavináčem Tím se program wvdial dozví, ze kterého souboru heslo vzít Modem je stále slyšet,+$ Pokud je reproduktor vašeho modemu slyšet během celého spojení a ruší vás to, doplňte editorem soubor o řádek % GÁ 59 2/ )4 Tento povel vypíná reproduktor v modemu #R$""%&

171 9 % 9 D D Připojení přes modem 553 Více poskytovatelů pomocí programu wvdial,+$ 2/ #R$")%& Program wvdial současně zvládne i více konfigurací K tomu se do souboru )9 5 za sekci D75 ještě přidají dodatečné sekce Při spuštění 9 2/ ) se jménem této přídavné sekce se nejprve nastaví všechny parametry podle sekce D7 ),",& a pak vybrané nově zadané parametry přepíší pouze jim odpovídající,,& Uvádíme malý příklad pro dva poskytovatele, T-Online a Arcor (soub 551) Soubor byl nejprve vytvořen pomocí YaST a potom ručně rozšířen o dodatečnou sekci, kterou ukazuje výpis 552 "Ü 6«Ä Åb Ä ê) ª)«"É " Ø Ä ]ò Ø Äë 6 6Ë)Úì "Ü 4íïò w "Ü edò å ìb 4íX íºú ì6ò6ìi½ íã½ e Ú"í6í òs saž š ^ ÚÚò6ì "Ü 5öÌò )ì 5 "Ö6ªÉ Ä Å ë5ä ò ì ) "«5Ü Ä ò]í Ü 6«b Ø ò 5ö " ª5Ø ò í6ís eìì ª6 ) )ÚÌò]í Ú ª6ÖÜØ_" Ø Ä òìì Ä èi ò]í 6Æ) Ä òì7kìí ðí ìí6í É Ä Å " R Ä òa " 6É6Éè" Åرòa Obsah souboru 551:,+$ 59 2/ )4 #R$""%& : Standardní sekce "Ü 6«Ä ű Å"Õ Å 6Æ) Ä ò ìírì 6ì6ìíRðeì 6ì É Ä Å " R Ä ò Å)Õ Å " 6É6Éè" ÅرòZ 6 Ä Å Ä Obsah souboru 552:,"+$ )9 24/ ) # $""%& : Přídavná sekce 24/ v$" Pokud se zavolá wvdial bez parametrů, hledá se spojení na T-Online Po zadání ) se bude hledat spojení na Arcor Další podrobnosti obsahuje manuálová stránka pro 9 2/ 5 (7 2/ ) ) 155

172 :? o m? C q /? D ( 5 Spojení mimo lokální sít 554 Terminálové adaptéry k ISDN Terminálové adaptéry ISDN se nesmějí zaměňovat s pobočkovou ústřednou se zabudovanou kartou ISDN Ta se také připojuje sériovým kabelem, ale s použitím zvláštního protokolu V PC musí na to být instalován speciální ovladač CAPI, dodávaný přímo výrobcem, který zatím pro současnou verzi SuSE Linuxu není k dispozici Tento problém se týká například následujících zařízení: Eumex 404 PC Eumex 322 PCI AVM Fritz XPCDR Neuhaus Triccy Data LCR Terminálové adaptéry umožňují připojení k ISDN Na rozdíl od běžných karet ISDN se propojují počítač a terminálový adaptér sériovým kabelem Ačkoli tyto adaptéry v principu simulují analogový modem, mají některé zvláštnosti: používají zvláštní povely pro zajištění spojení Point-to-Point vydávají při přednastavení rozšířené zprávy CF Tomu se musí přizpůsobit modemová konfigurace: 1 Nepoužívejte automatické rozpoznání modemu, které provádí normálně YaST Stan- Š 2 Přejděte v programu YaST do menu ( y"2 5} -X Š o6à 2y "%& Z- $",³7 Ž"%& Z- $",Œ 4 Ž"%& Z- $", 4r :4? 2,,³X 1(,4% oô,"%4-xð q?( /, -Ð dardní analogový modem) Š 3 Nastavte modemové rozhraní pomocí menu ( y2 5} -X,Z4 $), %!r /! / 9! -ƒ/ 4" 5} - KŽ"%& Z- / $), /, -X 4 Přihlaste se jako uživatel 5 Vytvořte ručně soubor,+$ 59 2/ )4 #R$""%& automaticky Obsah souboru ukazuje soub 553 Ü 6«Ä Åi Ä ê) ª"«"É ) Ø Ä ò± Ø Äë R 4 Ø Ä ) ª5Ø ò]í6ís eìì Ü 4í ò ³ ë «f øö" g) Ø5 ë5ä éƒí Ü eøò ³ ë «f øö" g) Ø5 ë5ä é e }x6æ" Ä ò } É Ä Å " R Ä ò }x" 5É6É è" Å6Ø ò x4x, který by se jinak generoval Obsah,+$ q, souboru 553: 8 )9 2/ ) #R$""%& %y 2 "( } )Š x r4r Do proměnných ù zvláštní požadavek 1ú a ù zvláštní požadavek 2ú je nutno podle typu zařízení uvést: 156

173 ? % (?? Výrobce Ü 4íôò ELSA: ½ š) í ì 4í ELSA MicroLink ISDN/TLpro a ISDN/TLV34: Ü eìò ) )ì Výrobce ELSA: ELSA TanGo 1000 a ELSA TanGo 2000: Ü 4íôò ½ š )ò œ ^ Ü e ØÖ" Øf Výrobce Ü 4íôò Zyxel: ½ š6î5ì Všechny modely: Ü eìò ` Výrobce Ü 4íôò Hagenuk: w Speed/Viper Dragon: Ü eìò ½ š5ó 5ì Ostatní výrobci: Použijte zde tzv inicializační řetězec, který doporučuje výrobce Existují i linuxové skripty, které tento řetězec z adaptéru získají Případně zjistěte pod jiným operačním systémem, např MS-Windows, jaký inicializační řetězec je zde použit Všechny ostatní konfigurační kroky proved te podle příručky vašeho adaptéru 555 Konfigurace modemu PCI U sériového portu jsou v Linuxu nastaveny IRQ a IO adresa na hodnoty, používané kartami ISA Tato nastavení představovala historicky jakýsi standard a zaručovala u většiny PC, že nedojde ke konfliktu zdrojů (resources) Zdroje pro karty PCI však stanoví BIOS během startu počítače, což se může lišit od tradičně používaných nastavení Proto před konfigurací wvdial zajistěte následující: $ r"2 1 Zjistěte skutečné 4$ hodnoty, které přiřadil BIOS vašemu sériovému portu, příkazem (Musíte se na to přihlásit jako uživatel ) Získáte tak přerušení (interrupt, IRQ) a IO adresu (IO-port) Š 2 Integrujte modem pomocí YaST z menu ( y2 Z $",! 4/ 9! -Œ/ 5} -X Ž"%& Z- / $", 5} /, Připojení přes modem / %,r Dejte přitom pozor na případnou sériovou myš resp další možná zařízení, připojená na sériové porty Při pochybnosti zvolte pro modem /,2 Š4ä, abyste se vyhnuli případnému konfliktu ",+"," 3 Příkazem ) můžete změnit konfiguraci sériových portů Předpokládejme, že modem má IRQ 5 a IO adresu Á1 ää Á, zatímco jádro dosud očekává IRQ 4 a IO adresu Á1 ä& ¼ Pak zadáte: Ä Å6 Æ ÈÇ É Ä "É Ä Å"Ü 6«± Ø Äë 6Ë)Ú e ÜÅ nzsºö" Å ±ìõe ë ì Tím dojde k nápravě Tento příkaz bychom ale potřebovali znovu zadat při každém startu počítače Lepší je přidat tuto řádku k souboru,v$! % >#K/ 04># $ 4 Alternativou je doplnit do souboru,+$ % >#ˆ/ ", 5 5, sekce 4 : Å ª6 É Ä "É Ä Å"Ü 6«± Ø Äë 6 6Ë)Úe]ÜÅ nzsøö) Å6 ±ìõe eì ","+", Bližší informace o příkazu 5 podává manuálová stránka pro ),+", ) (7 %ý),+", ) ) 157

174 $ 9 # Á t # Á q # & 9 F F q D q / 3 C q % Š / 5 Spojení mimo lokální sít 2/ $""%& /,2 %4-4 K otestování, zda byla konfigurace sériového portu úspěšná, zadáte ) 4 Projdou se tím všechny? 1 a váš modem se rozpozná Doporučení: Praktickou alternativou ke konfiguraci příkazem ",+"," ) je nastavení IRQ napevno rovnou v BIOSu, umožňuje-li to BIOS setup vašeho počítače a zůstanou-li po startu hodnoty IRQ a IO adresy vždy nezměněny tak, jak jste je sami nastavili Nejprve si ověřte, ve kterém slotu PCI se karta nachází Většina BIOSů nabízí menu pro nastavení PCI, ve kterém se dá přiřadit každému slotu pevná hodnota IRQ Zadejte zde pak standardní IRQ 3 pro první sériový port a IRQ 4 pro druhý sériový port Při dalším startu se již tyto hodnoty nesmí změnit 556 Manuální konfigurace PPP pro experty Pokud z jakéhokoli důvodu nefunguje připojení k síti programem wvdial, dá se ještě PPP konfigurovat manuálně Programu wvdial však raději vždycky dávejte přednost % Některé vzorové konfigurace a skripty obsahuje balík balík (4(4( /4!$, série %!,v$)&z, série % a 158 Vytvoření spojení Spojení PPP se vytváří ve dvou krocích: Nejprve se vytvoří spojení mezi oběma modemy pomocí programu chat Po spojení modemů zprostředkuje program chat přihlášení na serveru a předává kontrolu démonu PPP, který inicializuje protokol PPP: %!,v$)&z Jakmile nainstalujete balík, najdete v adresáři -75!, ( : Z,!! %,+$)&Z skript ppp-up, který zkopírujete do adresáře a upravíte podle svých potřeb Skript ppp-up pak naváže spojení PPP /!$,+$ )(4(4( Nejprve se nastaví IP adresy serveru a klienta Pokud je u klienta zadána IP adresa Á Á a IP adresa serveru zůstane prázdná, potom získá program pppd obě adresy ze serveru Pokud jsou adresy pevně zadané nebo není povoleno dynamické přidělování adres, musíte zde zadat odpovídající adresy Z+ Dále je nutno zadat zařízení (device), ke kterému je modem připojen Proměnná (4(4( říká programu pppd, aby se modem provozoval na bps a aby se spojení PPP zapsalo do směrovací tabulky (routing table) jako default route Program pppd zná ještě řadu dalších voleb Podrobný návod podává manuálová stránka pro (4(( (7 ¼Œ((4( ) a soubor -75!, /!$ ) 4,"% 4!r U B q #Zu Uvedený příklad však ve většině případů stačí Program chat přebere navázání spojení Soubor,v$ )(4(4(!)(4(4( # $! určuje, jak tento postup probíhá Řádky J F"E udávají, pro které odpovědi modemu se spojení neuskuteční Řádka AKAAJ ql inicializuje modem Povel J Á> A4A4A6ä ½ã4ž je pro vytáčení linky na server Pokud modem přijme povel CF x4x4, začne přihlášení

175 $ 2 # / J % ¼ $ ( Ç~ƒþ Ü " 6ÉÆ Ç Çd Ä "Õ Ö6Ö6Ö" Ö6Ö6Ö"ÊªÖ Ç Ç\ " ë f ) ]ÉÖ" jä _ Ç «6 6Õ 6«5ÜÖ5ò6ì ÙÓì Ùþì ÙÓì Å Ä 4 Ä Ü Ö)ò Ø Ä ë Ü6Õ Ä ò6 Ø Äë 4 Ø Ä Ö6ÖÖ5ê)«6 )É òkärö6ó î5ì6ìº 4 Ø Ä jø Ä 6ª Ø Ä ê) ª"«6Å) ª5 Ä Ä ª"ÉÅ) 5É "Ü " Ö6ÖÖ5Ø «6 5Õ é]õ 6 Ä Õ Åˆ ªÉÅ5 5É Ü ) 5ÕÆ" jê ë Êê± Ä )Õ Ö6Ö6Ö) Ö6Ö6Ö ÙÕÆ" oå Ø Äë ÜÕ Ä Ö6Ö6Ö6ê)«6 "Éa «6 5Õ 6«6ÜÖ Å Ä 4 Ä ÜÖ Obsah souboru 554:,+$ )((4(v)(4(( r)- ' ` ö6ì `dæä: ì dd dsä `db Ú `dæä: `_ ^` Ä `db d d`d Ä Ä(ž ž ž w `[ 5ì6ðí6ííeöîs ñ ` ÆÄ Ä )Ü Ê6Ê "Ü Š¼Ö6Ö6Ö"«6 "Ü "æ è" Å6ØB ¼Ö6Ö6Ö6Ö" 6É6Éè" ÅØ)æ Obsah souboru 555:,"+$ )(4((v)(4(4( #R$! 55 Připojení přes modem Serveru se zašle nejprve jméno a potom heslo Více informaci o programu ) chat podává manuálová stránka pro $! Jsou-li oba soubory vhodně nakonfigurovány a jejich atributy správně nastaveny, stačí již pouze zavolat skript ppp-up, který naváže spojení Při instalaci skriptu ppp-up do adresáře 5(4(4( neleží tento skript v standardní cestě k souborům Ç q U Proto musíte při jeho volání vždy zadat plnou cestu: (7,+$ Ä Å6 Æ Ó Å) 6 ÇÌ Ä "Õ Ö6Ö6Ö" ÖÖ6Ö"ʪ6Ö Dále musíte předem nastavit atribut Ä Å6 Æ Ó Å) 6 Ç ÕÆ 4 ØM s s Ä )Õ Ö6Ö6Ö) Ö6Ö6Ö"ʪ6Ö 1! skriptu pro vykonávání, např Spojení se zruší při ukončení démona PPP To zajistí například skript /etc/ppp/ppp-down: Nesplet te zde znak MN!OP Jedná se o substituci příkazu, kterou se výstup z příkazu -4% předává programu kill )(4((!Á ( 159

176 ( = - r ( 9 % 5 Spojení mimo lokální sít ÇoƒÓ Ü ) 5ÉÆ Ç ÇÌ Ä "Õ Ö6Ö6Ö" Ö6Ö6Ö"Ê Ø5 è6 Ç Ç\ 6é ]6Ü ÉÖ) jä _ Ç éü«6«³èˆõ ë Å) Ū " Ö6Ö6Ö5ì ÙÖÜØ7È Obsah souboru 556:,"+$ )(4((v)(4(4( r/ Přizpůsobení skriptu chat Skript,+$ )((4(v)(4(( #R$! je vhodné přizpůsobit vašim podmínkám Kromě uživatelského jména a hesla se často mění i celá přihlašovací sekvence V ojedinělých případech se musí protokol PPP spustit na protistraně, např příkazem (4(4( /,& Kromě zvláštních případů ověření totožnosti (authentication) s použitím PAP, CHAP apod je přihlašovací sekvence podobná normálnímu přihlášení na terminálu, a to s jediným rozdílem, že běží automaticky formou skriptu místo ručního zadávání Pokračujte proto tímto způsobem: Podrobně si přečtěte pokyny od vašeho poskytovatele, často podobný skript nabízí Takové skripty od vás sbíráme do naší databanky technické podpory 4 4 )/0>#R6-7",I#R$5u, prosíme vás tedy také o zaslání vašeho skriptu, pokud se vám osvědčí Připravte si tužku a papír Spust te terminálový program, např příkazem 8 % $" r Přihlaste se zatím manuálně Nyní si pečlivě zapisujte, jaké posloupnosti znaků posílá druhá strana, jaké odpovědi na vás vyžaduje a v jakém pořadí Většina terminálových programů umožňuje pořízení protokolu o celém dialogu na obrazovce Program minicom na to má klávesovou kombinaci MNpOP TS + MN+OP S (Klávesovou kombinací MN TS OP + MN7OP se vypisuje nápověda o všech klávesových kombinacích) Zachyt te tento dialog až L do okamžiku, kdy protistrana přejde do módu PPP, což obvykle hlásí (4(( "!$" 5 4,/ L Navázané spojení pak zrušíte, tj zavěsíte, pro minicom je to klávesová kombinace MN^OP TS + MN7OP e Ukončíte terminálový program, pro minicom je to klávesová kombinace MN^OP TS + MN7OP S přihlédnutím k zachycenému dialogu můžete nyní vhodně upravit váš chat script V první sekvenci se chat inicializuje: ` ö6ì `déä: ì dd dsä `di Ú `déä: `_ ^` Ä `di d d`d 160

177 % ¼ $ t 9 q F 9 2 q+ Hodnota G napr ² ž ˇ na Á ~q závisí na době, potřebné ke spojení, a dá se prodloužit Příkazy J F"E říkají, při jakých odpovědích modemu ukončit skript V následujících řádcích první parametr až k mezeře říká, na co se čeká Pokud modem tento řetězec pošle, vykoná se zbytek řádky ÄÄÞ ž ž w Zde se nečeká na žádný řetězec, pouze se inicializuje modem Záleží to na tom, jaký modem máte a jaký uživatelský profil je uložen v jeho paměti Normálně se pomocí J ql zavede profil 0 (stejně jako v okamžiku zapnutí modemu) Pokud zde potřebujete něco změnit, srovnejte to s vaším dosovým či windowsovým softwarem ql Pokud se modem chová podivně, může být již překonfigurován, od čehož nepomáhá povel J V takovém případě zkuste povel J (z terminálu, např pod programem minicom), který nastaví modem na výchozí hodnoty z výroby (factory settings) Nyní lze vytočit a zahájit přihlašovací sekvenci, např: `[ ³ Ä «Ä ê) 6 ]6É«6 ` Ä Ä "Ü ÊÊ6 "Ü B à j m ) è) Å6ØB X8Æ Ä É«6 Za proměnné ù telefonní čísloú, ù jménoú aù hesloú samozřejmě dosadíte odpovídající hodnoty Všimněte se, že se zde vyhledává pouze 9 /=, protože protistrana může poslat 4 "/X=, (! 4 /X=, atd Řádka začínající "Ü ÊÊ6 "Ü B způsobí, že pokud se zmešká první login (rozlišuje Z %>= se z něj pouze, aby nevadilo velké či malé písmeno), pošle se E,-4%X a čeká se na $ další login Další informace a příklady poskytuje manuálová stránka pro! (7! ) Celý skript chat nesmí obsahovat prázdné řádky, mezery na začátku řádky ani komentáře,v$ )(4(4(!)(4(4( Nyní vyzkoušejte spojení příkazem např od skriptu chat, najdete vypsána v souboru ( Chybová hlášení, Z,!4 Z, Můžete se přihlásit na jiné konzoli a sledovat je příkazem Ä Å6 Æ Ó ÇÌ ) 5Ü«ÌÊ ê± ë Å) 6«6 ) R Ä ÉÉ Ä É r5-4 qkê4 56 Maškaráda a firewall 56 Maškaráda a firewall Mnozí uživatelé SuSE Linuxu provozují své počítače přes vytáčené připojení na Internet nebo jako router na pevné lince Na lokální síti přitom zpravidla používají privátní IP adresy, které ovšem Internet vně lokální sítě nezná Aby 161

178 ¼ # Á ¼ # Á # $ ¼ # Á ¼ ¼ # Á # $ 5 Spojení mimo lokální sít se umožnil přístup na Internet i lokálním počítačům, je zde možnost použít tzv maškarádu (angl masquerading) Š)-!Š) &, Na to je třeba instalovat balík 9!4 ),!$ ze série Ten obsahuje skript pro maškarádu a firewall Obojí se řídí podle konfiguračního souboru,+$ v$³#r$""%& Z>#K/ &, 9 #+$ # $"5%& Z S maškarádou se vyplatí nainstalovat i firewall, aby byl systém lépe chráněn proti útokům zvenčí Přečtěte si k tomu prosím dokumentaci v -75!, /!$ )(! : Z, Š5-!Š" &, 9!44 Nikdy není absolutní záruka, že váš systém bude navždy chráněný proti napadení zvenčí Proto pokud se jednou stane, že do něj nějaký pirát pronikne, třebaže jste pečlivě dodrželi naše pravidla, neobviňujte prosím autory této publikace Naopak spíše oceníme, když se s námi o vaši zkušenost rozdělíte na adrese isupportsusecz Ujišt ujeme vás, že na to vezmeme ohled v příštích verzích Výchozí předpoklady Na maškarádu potřebujete nejméně dvě různá sít ová zařízení První z nich bude ethernetová sít ová karta A připojená na lokální sít, která používá privátní rozsah adres, např > äi#a6ž Á A až > ä#a6ž # ä4ã4ãi# ä4ã4ã V příkladu zde předpokládáme, A že náš právě konfigurovaný router je nastaven na adresu > ä#a6ž #A pro sít ovou kartu, A která vidí lokální sít Ostatní počítače v lokální síti pak budou mít IP adresy > ä#až #Kä A, > ä#a6ž 3 atd Vnější sít ové zařízení, použité pro přístup k Internetu, zde bude například karta ISDN nebo pevná linka se sít ovou kartou Podíváme se nyní, jak se takový typický případ bude konfigurovat 562 Jak pracuje firewall Nainstalovaný balík Š)-!Š &, 9! neobsahuje vlastně pravý firewall, nýbrž přesněji řečeno pouhý paketový filtr Ten chrání sít proti přístupu jenom na ty IP adresy a porty, které nejsou pro přístup výslovně uvolněny Pokud je tedy například váš počítač webový server a má být proto dosažitelný zvenčí, pak mu musíte umožnit, aby měl přístupný port 80 Tím ovšem přestane být chráněn proti útoku na port 80 Firewall, realizovaný jako pouhý filtr paketů, nemůže samozřejmě nahradit profesionální firewall na aplikační úrovni Přesto však může podstatně zvýšit bezpečnost sítě v domácím použití nebo v menším podniku 563 Konfigurace maškarády a/nebo firewallu Dokumentaci k SuSE-firewallu najdete v -75 &, 9!44 $)"%& Z!, /!$ )( :4 Z,,v$ +$³# $""%& Z>#K/ &, 9 #ˆv$ # Celá konfigurace se týká souboru Je zde krok po kroku anglicky vysvětleno, jak se firewall konfiguruje O každém bodě se uvádí, zda se týká maškarády nebo firewallu V konfiguračním souboru je též zmínka o DMZ ( demilitarizované zóně ), té se však zatím vyhneme

179 ?? D D J E E E E E E E F C C C C C C D C C Y C E E x J F t J E x J E E x J E x J E x J x J D Á q E x J Y D E C D C C D # Á C # C (? Á ( # 1 # C 3 L E ¼ ã x # 1 J # C 56 Maškaráda a firewall Pokud tedy opravdu potřebujete pouze maškarádu, vyplníte jen řádky označené masquerading Š"q J4E q B (firewall, maškaráda): Nastavit na?,!, aby se tento skript nastartoval tím se aktivuje firewall a/nebo maškaráda B B B 4 B F)E 4 6xq D (firewall, maškaráda): Např,"!Á To je zařízení, které B B,! ukazuje ven do světa na Internet U ISDN je to např(4(4(!á (firewall, maškaráda): Zařízení, které ukazuje dovnitř sítě, na lokální část naší sítě Pokud se jedná o samostatný počítač, kde se použije pouze firewall k jeho ochraně, ponecháte tuto volbu prázdnou E!F ~q4 (firewall, maškaráda): Potřebujete-li maškarádu, odpovíte zde,! U firewallu bez maškarády odpovíte?,! pouze tehdy, potřebujeteli přístup k vnitřní síti To ovšem funguje pouze tehdy, mají-li vnitřní počítače oficiálně přidělené IP adresy V normálním případě byste sice přístup zvnějšku na vnitřní počítače povolovat neměli, ale pokud zde odpovíte?, tak vzhledem k maškarádě nebudou vnitřní počítače A viditelné zvenčí, protože zde mají privátní sít ové adresy (např > ä#a6ž 1 ), a proto nemohou být směrovány na Internet G4J Š Ë5~ E4J4D (maškaráda): Potřebujete-li maškarádu, odpovíte?,! Uvědomte si, že je bezpečnější, přistupují-li počítače z vnitřní sítě na Internet přes proxy server Š Ë x 4qŠ (maškaráda): Zde zadáte počítače a/nebo sítě, pro které G4J bude platit maškaráda Jednotlivé položky se oddělí mezerou Příklad: š Ú å 5ÚòKÄí ð e7ùí ñ6ó7ùóì ÙÓì5 ë î í ð e7ùí ñ6ó7ùí ì Ùí Ä (firewall): Zadáte?, přejete-li si ochránit počítač s firewallem před útokem zevnitř sítě Pak musíte výslovně vyme- B E!F q4 q E!F"G 6xq4,! zit služby, B Š B Š povolené pro vnitřní sít, viz dále E 7 Š 6xq4 a E 7 Š 6x4q Y ~ B ~q E!F q4 q ¾ Y Y Š + Š,! B Š 7 Š 4œ4q4 Y q L je umožněn přístup, např & /4 7v %W½½ počítač, který nemůže žádné služby nabídnout, neuvedete nic B Š 7 Š 4œ4q4 Y ~ Y q (firewall): Obvykle ponecháte (firewall): Zde uvedete služby, na které Pro domácí (firewall): Neprovozujete-li nameserver, na který by se přistupovalo zvenčí, ponecháte tuto volbu prázdnou Jinak zde uvedete potřebné porty 7 Š 6x4q4 Y q (firewall): Podobně jako u B Š 7 Š 4œ4q4 Y q, jedná se však o přístup zevnitř sítě 7 Š 6x4q4 Y ~ (firewall): Viz výše ~všq x 4qŠ (firewall): Zde uvedete počítače, kterým skutečně důvěřujete (angl trusted L A hosts) Uvědomte si, že musí být chráněny proti proniknutí Příklad:? ä#kä Á A6žƒA ä# 34Á #ˆ½>#Kä L znamená, že všechny počítače, A A jejichž IP adresy začínají? ä# ä 1, stejně jako počítače s IP adresou? ä# 3Á #ˆ½># ä, nemají v cestě firewall 7 Š q ~všq (firewall): Zde se zadají adresy portů TCP,, mohou B Š B Š B q B Š které mohou používat Trusted Hosts Zadáte-li např A = žã4ã 3 163

180 J J F E E E F F F C C C E D U D E C C D ~ D ¾ 2 D J D C # 5 Spojení mimo lokální sít 164, všechny důvěryhodné počítače přistupovat ke všem službám Normálně 4 stačí, když se povolí služba B Š + Š q ~vš"q4 pouze se vztahuje na UDP B Y4Y B 6x CF)G 6x¾ U 5¾ U F"E qš q & normální (aktivní) FTP, zadejte zde ( r/ B Y4Y B 6x CF)G 6x¾ U 5¾ U F"E qš ~,v$ (firewall): Podobně jako je uvedeno výše, (firewall): Pokud chcete používat /%7 (firewall): Zadejte zde, abyste mohli použít nameserver uvedený v,!) 2>#R$)"%& Pomocí?, aktivujete všechna vysoká čísla portů B Š + xš, (firewall): Běží-li vám nameserver, na který se přistupuje zvenčí, Š + zadejte Š ¹? Současně se musí aktivovat port 53 B q v C B Š + Y 6 x4q,! (firewall): Používáte-li dhclient k získání vaší IP adresy, odpovíte zde? ¾ ¹ : Zde zadáte, co si přejete mít v protokolu Pro obvyklý provoz stačí?,! B Y u položky F 4xKL CE 6q Ž4 4 4 EF ~q7 6x4¾ Šq q4 (firewall): Přistupujete-li na Internet automaticky přes diald nebo přes ISDN (dial on demand), zadejte zde?, B Y B Šq %!, Z Tím je konfigurace hotova Nezapomeňte firewall otestovat, např programem zvenčí V souboru 4 by se pak měly objevit přibližně následující řádky: š Ä Ì ìí s îb írî è6è6èìé Ä Å Ä «+ Í" 5Õ é Ä «6 B ÔÜ 6Ö6ª5 a Ä Æ)ì d` `òñ íeð Ù e Ùþî5ö Ùþð írîe ƒí ð s7ù só Ù í' 6ó Ù e"í ì eöz^)ò6ñì±úò6ìõ6ì6ì ò6ö6ñ6ð6óí\š5ò6ìõ6î6ì6ì6ìa5òs ð±ú ÎqÓÇí6í ð u 57 Elektronická pošta Jak bylo uskutečněno elektronické připojení do světa, at již přes UUCP, PPP nebo ISDN, nabízela se otázka, jak ho využít Historicky nejstarším způsobem (pomineme-li přenos samotných souborů) je elektronická pošta Tato kapitola popisuje konfiguraci pro program sendmail 3 Program sendmail určuje, jak rozeslat příchozí a odchozí poštu: přes sít TCP/IP pod protokolem SMTP, do lokální složky uživatele u nebo pomocí jiných přenosových programů jako UUCP Hlavním konfiguračním souborem programu sendmail je,"+$ ",)%/ $5& 7v) Pro jednoduchou konfiguraci stačí nastavit několik parametrů programem YaST a vytvořit tak platný soubor,+$ ","%/ 7v" # $)& Nastavené hodnoty se pak objeví v souboru,"+$ +$ #R$""%& Z>#K/ ",)%/ 7" #v$ #R$"5%& Z Skript SuSEconfig je pak zapíše s použitím skriptu 60 % $""%&X#ˆ/ Š"-!Š" v$"5%& ZX# ),"%/,v$ ","%/ #R$5& 7! " do souboru 7v " Protože jsou konfigurační soubory programového balíku sendmail složité, poskytuje SuSE Linux dvě předem připravené konfigurace, které pokrývají běžné případy 3 Alternativa k programu sendmail jsou programy postfix nebo qmail, o kterých se zde nezmiňujeme,!4 Z,!

181 E, L E E,? F F F F Ò (, F = ( ( F L L # 57 Elektronická pošta Plánujete-li použít sendmail v síti TCP/IP, ujistěte se, že máte přístup k serveru DNS Zde je třeba vytvořit pro každé jméno samostatný záznam, tzv MX record ( Mail exchange record ) Současná nastavení se dají zjistit příkazem!5 0 %/ (obsahuje ho balík ): Ä Å6 Æ ÇøÆ" 5É ÌÆ Ä «5Ü 5ÉvÙˆÕ 5É 5É+ÙˆÕ Æ Ä «5Ü 5É+ÙÕ 5É 4 6É+ÙˆÕ R ƒ Ø6ØÅ Ä É6É]í ð e7ùí ñ6ó7ùóì Ùí Æ Ä «5Ü 5É+ÙÕ 5É 4 6É+ÙˆÕ R 4 5Ü «±Ü6ɺÆ" 5Ø)«Ä ØÎqÖ5Å"Ü òírì uô 5ËdÆ Ä «5Ü 5ÉvÙˆÕ 5É 5É+ÙˆÕ Æ Ä «5Ü 5É+ÙÕ 5É 4 6É+ÙˆÕ R 4 5Ü «±Ü6ɺÆ" 5Ø)«Ä ØÎqÖ5Å"Ü òírì6ì uô 5˺ 5Ü«7ÙˆÕ 5É 4 5ÉvÙˆÕ R Pokud zde chybí záznam pro poštu, požádejte vašeho administrátora DNS o pomoc,+$ +$³#R$)"%& ZX#ˆ/ J4D4G Š" 4x D4G4J Y ql4 4 ÿ L,! L 5,"%/ #ˆv$ #R$)"%4& Z Následující parametry pro konfiguraci u se dají nastavit pomocí YaST v souborech +v" (viz 7!"4 ) : Tato proměnná musí být nastavena na? H pokud se má vytvořit konfigurace pro sendmail z hodnot v souboru,+$ +$³#R$")%& Z>#ˆ/ 5,"%/ v$³#r$""%& Z +!" Pokud si chcete vytvořit vlastní,+$ ),"%/ 7!" #R$)&, odpo- L %! L vězte zde Š" 4x D4G4J Y Y FCJ YU!$ 5!5! Šqÿ! #R$"!,!!³#R$" j94949 #R$)!! #R$" Program sendmail musí znát, jakou poštu uchovat lokálně a co poslat dál Standardně se uchovává na počítači pošta pro jeho lokální uživatele Proto bývá prvním v seznamu vždy!$ Š x 5!5 V seznamu hodnot proměnné D4G4J Y Y F"CJ YU Šq můžeme zadávat jména dalších počítačů (oddělená mezerami), které budou považovány za lokální Příklad: Počítač jménem!! $)!! #R$" slouží zároveň jako WWW $" $" server pro www!³# $" Aby se dostávala pošta i na www!³# $", zadáme: Š" 4x D4G4J Y Y FCJ YU E!F"G U J4D ÿ!$"! Šqÿ L!$ 5!5 ³#R$" 9499 #R$"!!³#R$) Normálně se používá jako adresa odesilatele lokální jméno počítače, což se dá tímto příkazem změnit na libovolné jiné jméno Příklad: Počítač 4 $"! $"!³# $" má odesílat svým uživatelům poštu ve tvaru uživatel ³#R$", čehož dosáhneme takto: U J4D ÿ!$"! ³#R$" E!F"G Š" 4x D4G4J Y Š G4J4E q U Šqÿ +v " r),"42,)># 2 /,"X#R$5u Pro jiné než lokální uživatele si sendmail vyžádá službu DNS a pošle poštu dál protokolem SMTP Cíl může být kdekoli na Internetu a může mít i pomalé spojení s odesílajícím počítačem Proměnná Š 4x D4G4J Y Š G4JE q U Š"q se používá pro zadání mezilehlého počítače, který přebírá jinou než lokální poštu a dále ji posílá na cílový počítač Příklad 1: Máte vytáčené připojení a všechnu poštu do světa posíláte přes vašeho poskytovatele: Š" 4x Y Š q U Šqÿv r4","2,># "2 /,)>#R$6u D4G4J G4J4E +! ","+$ 165

182 % 2 ( ( 2 x F F ( ( % % L (, ( 2 (, 2 % ( ( 1 # $, 5 Spojení mimo lokální sít 166 Příklad 2: Máte připojení přes UUCP a všechnu poštu do světa posíláte na server UUCP: Š" 4x D4G4J Y Š G4J4E q U Šqÿ--7$ r/ =Ó--7$ #R$)!8#R$" Š" 4x D4G4J Y x FCJ x7 6 KLÿ"%! Program sendmail rozhoduje o všech ových adresách v hlavičce odesílané zprávy a nahrazuje je plně kvalifikovanými jmény (FQDN) Pokud není k dispozici server DNS (například při vytáčeném připojení) a odesíláme vždy zprávy s úplnou adresou, lze zde rozhodování (resolving) zadáním?,! vypnout Š" 4x D4G4J Y JE ¾Šÿ L r)0/wr 34Á6 r Toto jsou parametry příkazové řádky, se kterými se program sendmail spustí při startu počítače r Volba 34Á způsobí, že sendmail zkouší každých 30 minut, zda ve frontě 4 4 -!,5-!, není pošta k odeslání Volba r)0/ spustí sendmail jako démona, což umožní přijímat poštu od ostatních počítačů v síti TCP/IP Pro vytáčená ",)%/ r spojení se dá volba 34Á6 vynechat a spustit sendmail příkazem 7v) r a toto spouštění zařadit do crontab ),"%/ k vykonání jednou nebo dvakrát denně Další možností je umístit příkaz 7" r do skriptů pro navázání spojení Pak se také při každém navázaném spojení přenese pošta Š" 4x D4G4J Y œ4 4 4xŠ! 6 4 ÿ% Po napsání zprávy zkouší program sendmail okamžitě zprávu doručit Pokud máme jen vytáčené spojení, je drahé po každé zprávě navazovat spojení k poskytovateli Zadáním?,! se všechna pošta uchová ve frontě 4 4 -!,"-, r a odešle se až po spuštění ",)%/ 7v ) 4 Všechnu lokálně doručenou poštu uloží program procmail v lokální poštovní schránce 4 7v "4ù ú O tomto velmi praktickém programu pojednávají podrobněji manuálová stránka pro (!$ 7!" +$ (7 $ 7v" +$ ), manuálová stránka pro(!$ 7" 1 (7!$ 7v) 1 ) a manuálová stránka pro (!$ 7!" (7!$ 7v) ) Pokud neodesíláte odchozí poštu okamžitě, bude se vám dočasně uchovávat ve frontě souborů, která se vytváří v adresáři 4 a odešle se až při nejbližším zavolání programu sendmail, ","%/ který frontu vyprázdní To je také možno udělat kdykoli ručně příkazem +v" r z příkazové řádky Další nastavení programu sendmail najdete v souborech,v$!5 ",! a některých souborech z adresáře,+$ +v"4 V souborech jsou také komentované příklady Některé soubory se musí přeložit z textové podoby do podoby databázových souborů programem makemap To se děje automaticky při vyvolání programu SuSEconfig nebo při opouštění programu YaST Pro složitější konfigurace se zakáže automatické generování souboru,+$ ),"%/ 7!" #R$)& Š x nastavením D4G4J Y qkl 4 ÿ%! Tehdy můžete začít tvořit vlastní konfiguraci podle předlohy v souboru,+$ 7v"4! %4-, který "-!,"-, je napsán s použitím příkazů pro procesor maker m4 Jeho vyvoláním příkazem Ä Å6 Æ ÈÇô î± Ä "Õ R 5Ü«6 6«6Ü 6ª5õBÙ Õ]æd Ä "Õ 6É Ä 5Ø 5Ü«7ÙˆÕê

183 , $ ( = $, 2 ( % 9, $, Elektronické zprávy a USENET se z maker vytvoří v adresáři! vv" platná konfigurace pro sendmail Další dokumentaci obsahují adresáře,"+$ 7!", -75!, ","%/ +v5 a -+5, /4!$ )(! : Z, ","%4/ +v) Dále existuje samostatná webová stránka 4 4)9499 #R","%/ 7!) # )4Z Pro složitější úlohy doporučujeme knihu Sendmail, kterou vydal O Reilly, kde naleznete zasvěcený a detailní popis, ","%/ 58 Elektronické zprávy a USENET Jednou z nejdůležitějších služeb, kterou poskytuje Internet, je přenos a doručování zpráv, jež jsou organizovány v různých skupinách (angl Newsgroups) Tato část Internetu je označována jako USENET Historicky se teprve díky tomuto médiu stal možný vývoj Linuxu, protože rychlé odstraňování chyb bylo umožněno právě díky této vysoce účinné formě komunikace Nelze ovšem zamlčet, že dnes tuto funkci v mnoha oblastech převzaly tzv poštovní konference (angl mailing lists), kde se důsledněji kontroluje přístup, a které jsou proto mnohem odolnější proti pirátským reklamám (angl spam) USENET však i přesto zůstává významným celosvětovým médiem pro uživatele Linuxu V následujícím popíšeme pouze konfiguraci systému zpráv na lokálním počítači, nikoli již předávání zpráv ke vzdáleným počítačům % Pro větší systémy se doporučuje instalovat balík, série, rovněž i pro systémy s UUCP Návody k instalaci INN obsahuje adresář, /4!$ )(! : Z,!! %4% Pro INN zatím SuSE neposkytuje bezplatnou instalační podporu, nabízí zde však placené profesionální služby %% Systém pro zprávy Leafnode &%!/, Pro menší sítě nebo samostatný počítač je ideální systém zpráv, který obsahuje balík Stačí mu jen občasné připojení na Internet Balík se skládá z více částí: vlastního serveru &,+$ NNTP, kterým je program leafnode, dále programu fetchnews (původně ) k přijímání nových zpráv a programu texpire k rušení starých či již nezajímavých4 zpráv %!, Dále jsou zde nástroje pro údržbu rozsáhlých dat v adresáři součástem balíku obsahuje adresář a dále manuálová stránka pro manuálové stránky -76 &%!/4,!, /$ )(! : Z, (7 ¼V &"%!/, &"%/, Dokumentaci ke všem ) a na ní uvedené Upozorňujeme na pokyny k aktualizaci, které obsahuje odst 1423 na str 346 Předpoklady k použití Leafnode Přístup na externí server NNTP (přes modem, spojení ISDN nebo jiné sít ové spojení, např ethernet), ze kterého budete stahovat zprávy V případě nejasnosti se zde obrat te na vašeho internetového poskytovatele 167

184 9 2, ( 9 9 9, 2 ( ( 9 5 Spojení mimo lokální sít Nainstalovaný balík &%!/, %, série Rr!s Nepřeberný diskový prostor pro adresář Konfigurace podle dále uvedených pokynů 4 4 %!, Lokální server NNTP Nejprve se přesvědčte, zda program Leafnode běží jako lokální server NNTP,"+$ +$ #R$""%& Z x4xq4 Š nastavte proměnnou E 4 4)!5, počítače (např x4x4q Š 4 proměnné E Š"-Š +$""%& Z str 94), který zavolá po opuštění skript,+$ 4 &"%!/, $""%& Z E na hod- Můžete místo toho použít i skutečné jméno vašeho ), pokud jste v lokální síti, je to nutné Nastavení E je nejsnazší pomocí YaST (viz kap 2611 na 1 V souboru notu!$ 2 Pomocí editoru přizpůsobíte ",42,ƒÿ soubor : Jako hodnotu proměnné zadáte jméno serveru NNTP vašeho poskytovatele 3 Přesvědčte se, že leafnode se %4%4 %!,/ spustí pomocí to řádku, začínající řetězcem ( v souboru,+$! %!,/X# $""%& soubor 581) +$ %,/,!6 4 Restartujte inetd příkazem 4 Odkomentujte na (viz 5 Ö É 6Å Ä R j )ÕÖ " è) 5Ü Ì Ä èéì ªÉÅ) 5É Ü " "ÕÖ6Ø ª"ÉÅ) 5É "Ü " 6«Ä ê " Ø Ä Obsah souboru 581: Konfigurace %!,/ pro leafnode Nyní je vše připraveno k navázání kontaktu se serverem zpráv vašeho poskytovatele, Příkazem - %!,!$ )!5 A4A Příkazem se zde znovu vrátíte na příkazovou řádku > se dá zjistit, zda leafnode reaguje Inicializace a provoz systému pro zprávy Nyní již můžete inicializovat systém Jakmile se připojíte k Internetu, fetchnews začne stahovat ze vzdáleného serveru zpráv informace pro zavedené skupiny a ukládat je do 4 4 %, %4,),6 %Z#ˆZ44"- Chcete-li %!, r)24242, použijte volbu : &,+$ sledovat detailně, co všechno dělá Ä Å6 Æ CøÇdê Ä )ÕÆ6 Ä è"é Ê ë6ë6ë Do tohoto okamžiku nejsou ještě dostupné žádné zprávy Potřebujete spustit NNTP news reader a prohlédnout si dosud prázdné skupiny (viz kap 581 na následující straně) Program leafnode to zjistí a při dalším zavolání &4,+$ %, se tyto skupiny naplní &,v$ zprávami Nechcete-li při každém novém připojení k Internetu zadávat %!,, umístěte tento příkaz např ve skriptu,v$ )(4(4(!!( r4- ( 168

185 Á 0, 9 %,, 58 Elektronické zprávy a USENET Správa systému pro zprávy %!, Program leafnode je navržen &,"+$ tak, aby běžel bez údržby Znamená to, že pokud se určité skupiny nečtou, je přestane stahovat Je nutno pouze zajistit, aby se odstraňovaly staré zprávy programem texpire Stačí na to, když v souboru,+$ $5"% odkomentujeme řádku, jak ukazuje výpis (všechno musí být na jedné řádce): ä4ä ¹V¹ƒ¹j4W,!5 r %, 1( Podrobnosti o konfiguračních možnostech souboru podává manuálová stránka pro &"%!/, (7,aÊKÊ,+$ &%!/, 4 ) %, 1( &%!/, $")%& Z, Čtení zpráv Pro čtení zpráv je zde nabídka řady programů, např nn, tin nebo pine, rovněž oblíbený Netscape nebo emacs umějí číst zprávy Volba je zde proto otázkou osobního vkusu Mnoho nových programů pro čtení zpráv může dostávat zprávy přímo z news serveru stejně jako z lokálního adresáře spool V sérii % distribuce SuSE Linuxu najdeme předkonfigurované balíky Chcete-li použít tin pro připojení k NNTP serveru pomocí leafnode (viz kap 581 na str 167), zavoláte tento prohlížeč zpráv příkazem % 169

186 5 Spojení mimo lokální sít 170

187 0 $ Kapitola 6 Samba komunikace mezi Linuxem a Windows S použitím balíku Samba lze doplnit libovolný unixový počítač o funkce výkonného souborového a tiskového serveru pro dosové a windowsové počítače Postupem doby se Samba vyvinula ve stabilní a přenositelný produkt, který získal velkou oblibu v podnicích, a to nejprve jako ekonomická alternativa a později i jako plnohodnotná náhrada serverů Novell NetWare a Windows NT 61 Úvod Samba se v současnosti vyvinula ve velmi obsáhlý produkt, a proto zde podáváme jen přehled Řadu užitečných dokumentů, podle kterých lze konfigurovat i server pro složitou sít, najdete v adresáři -+5, /4!$ )( : Z,! Reference ke konfiguračnímu souboru podává manuálová stránka pro 0Ÿ#R$""%& (7 % 0>#R$""%& ) Samba používá protokol SMB (Server Message Block) firmy Microsoft Na tlak firmy IBM tento protokol Microsoft uvolnil, takže nyní má přístup do sítě Microsoft libovolný výrobce softwaru Protokol SMB umožňuje využívat sdílení souborů a tiskáren mezi více počítači v prostředí Windows Je založen na službách, které zde tradičně poskytuje NetBIOS, a po funkční stránce se dá přirovnat k NFS Nosným protokolem pro SMB je TCP/IP, který musí mít proto aktivovaný každý windowsový klient Samba zatím nespadá pod bezplatnou instalační podporu SuSE, (viz kap A12 na str 419) nabízíme však kvalifikovanou placenou podporu (viz kap A3 na str 422) NetBIOS NetBIOS je softwarové rozhraní (API) pro komunikaci mezi počítači s tzv name service, umožňující počítačům, připojeným k síti, rezervovat si pro sebe jména, sloužící k oboustranné identifikaci Pro přidělování nebo kontrolu jmen zde není žádná centrální autorita Každý počítač v síti smí mít libovolný počet jmen, pokud se již nepoužívají Rozhraní NetBIOS lze implementovat v různých sít ových architekturách Jedna z implementací, která je těsně svázána se sít ovým hardwarem, se nazývá 171

188 N ( G t 0 = ( N #? 6 Samba komunikace mezi Linuxem a Windows NetBEUI (bývá však často zaměňována za NetBIOS) NetBEUI používá k adresování jednotlivých paketů hardwarovou adresu sít ové karty Oproti adresám IP nebo IPX z ní však nelze získat informaci o směrování (routing), a proto není možné směrovat pakety NetBEUI přes routery Dostupná sít pro NetBEUI se tím omezuje pouze na rozsah, kam až stačí opakovače a bridge Další sít ové protokoly, pomocí kterých byl NetBIOS implementován, jsou IPX firmy Novell a TCP/IP Jak NetBIOS používá TCP/IP, je popsáno v dokumentech RFC 1001 a 1002 RFC 1001 obsahuje dobrý a srozumitelný úvod ke koncepci NetBIOSu, chceme-li pochopit takové služby jako WINS 1,+$!5+ NetBIOSová jména, která se posílají přes TCP/IP, nemají teoreticky nic společného se jmény v ) nebo se jmény od DNS NetBIOS totiž používá svá vlastní, nezávislá jména Z důvodu zjednodušení správy se však doporučuje, aby si vzájemně odpovídala jména počítačů, která používá NetBIOS a DNS, což je také standardní volba, kterou používá Samba Klienti Všechny dnešní operační systémy pro PC podporují protokol SMB pro sdílení disků, kromě samotného DOSu a Windows 31 a 311 2, pro které se dá stáh- & nout zdarma ze serveru Microsoftu ( C!,"%v potřebné rozšíření klienta pro TCP/IP a Sambu 4 & $5!)&#R$) 7 04-v4 Servery SMB poskytují přístup k prostoru na disku formou tzv shares Share přitom zahrnuje adresář a všechny jeho podadresáře na serveru Exportuje se pod jménem, které může být zvoleno libovolně (tj nemusí nutně odpovídat jménu adresáře), a pod kterým ho také vidí klient Rovněž exportovaná tiskárna dostává jméno, pod kterým ji najde klient 62 Instalace a konfigurace serveru Nejprve Š"q je nutno nainstalovat balík 6 % ze série Nastavením proměnné J4E q Š v souboru,+$ +$³#R$)"%& Z na hodnotu?,! se spustí všechny služby SMB během +$4 startu počítače (viz kap 2611 na str 94) Ručně je lze spustit příkazem $4 a zastavit příkazem 0 5 ( Konfiguraci pro sambový server obsahuje # x7 soubor,)+$ 0Ÿ#$""%4& NZ, který svou syntaxí připomíná windowsové soubory V první sekci "0 R jsou,r všeobecná nastavení, zatímco v druhé sekci jsou údaje, týkající se adresářů a přístupových práv k adresářům a jejich souborům V sekci %,+R je umožněn přístup ke všem tiskárnám, uvedeným v souboru,+$ )( %+$ "(, aniž by se zde musely zvlášt vyjmenovat 621 Konfigurační soubor smbconf Jednoduchý příklad konfigurace sambového serveru ukazuje výpis 621 na str WINS není totiž nic jiného než rozšířený name server NetBIOSu a tedy nic víc než nové jméno od firmy Microsoft 2 Windows 311 sice podporovaly SMB, ve standardní instalaci však pouze přes IPX a NetBEUI 172

189 62 Instalace a konfigurace serveru } }È Ä "Õ 5É " ÙÕ 5ê } } 5 Ö5ËÅ"ÜÆ5 ÎqˆÕu±í ð6ðð±úª"ú R " œa 6ª Ä Å 6 Ä Å okš Ä Å 4 5ËBÙ } 5«6 " 6«è" Åé6Å) ªÖjò É6Ü6Õ Æ6 Ü ª Ä É 5Õ6Õ ª6 5 òø ) " Ø6Ë é Ä6Ä Ö] 6«5Ü ë5ä òìö6ì 5ÉÌ«Äë5Ä «Ìòae é Ä Å Ä «± Ö"«5Õ ééìòøê) 6«5É Ä É Ä Õ ª5Å"Ü 6Ë òøªé Ä Å }x) ) Ì Ø é R Ä 5 ª j Ä Ö" é5ª5ø]õ ÆÕ Ä Ä Ö" ªg Ä õ"ü6é ª j 6Õ } É Ä Å ë5ä Ådé ª5 Ä 6 "Ü é 5ÕÜ̪ g"ü ë Ä «t~k Ä ) Ö" R Ä Ï ÄjÄÌë é }È«6 é f«v ë Ë6 ë "Ü ~ƒ ƒ ƒ }ûé Ä Õ ª5Å"Ü 6Ë ò±é Ä Å ë5ä Å } Ö" 5ÉÉè" Å6Ø]É Ä Å ë5ä Å ò í ðe7ù í ñ6ó ÙíÙí ì } Ä ÕÅ6ËÖ5 Ö" 6É6Éè" ÅØ"ÉÌòÌË Ä É Ö5Å"Ü 5 "Ü òø ÉØ Ö5Å"Ü 5 "Õ Ö± ) R Ä ò Ä "Õ Ö6Å"Ü 5 "Õ Ö «6 6 Ø Ö5Å"Ü 5 Ä Å"ÉÌòdË Ä É É 5ÕRé Ä Ö5 )Ü ÉÌò_ ` ^ 4 Ö ) bª Ä É ±òb" Øb É Ä Å }x) ) Ì Ø é R Ä 5 ª j Ä Ö" é5ª5ø]õ ÆÕ Ä Ä Ü 5 Ä Å) ë ë f É Ä Å ë6ä Å } Ø) Ä õ)ü6é ª j 6Õ ±É v7k " Ö Ù É )Ê "ÚŸk 6Ë É Ä ) Ä "Ü«d Ä 6 6Å) ê6ê"ü6õ } «6 5Õ 6«ô 4 5É Ä Å±òd " } f5é«ä ت j Õ dö" 6«6 gé5ª] Ø é Ä 5 ª j Ä º " Æ5Å) Ð6 Ä } ØÅ Ä Éª É Ñ) ë ªd 4 5É é6ª±å Ä f6«h ÜZ] É«Ë } Ö5Å) ë Ä Ä Æ Ä Å Ä ) ë m Ö "Ü Ö" jä } Ü 5 Ä Å6ê) 5Õ Ä ÉÌòjí ðe+ùí ñ6ó Ù íùí es s7ù e ss7ù e s s+ùóì } " é5ª6øø KfÌÚ6 " " dö5å) 6Õ ë j é øèü É É Ä Å ë5ä Åok Ø Ö" ë v Ä 6Ø Ä ÅþË Ä ÉlÅ èü "ɱɪ6Ö6Ö" Å6 ±òd " } " é5ª6ø Ú6 R " " ºÖ" ªg"Ü jä±ä õ"ü6é ª j 6ÕøèÜ É É Ä Å ë5ä Å7k }È Ø é Ä 5 ª j Ä Ö5Å) 5É ] f5é«ä ت j Õ b f Ø é6ª }È ø " Æ6Å) Ð6 Ä Ø Ä ê"ü é5 "Ü ë Z ' Ø6Å Ä Éª Å Ä f«" ª] ØÅ Ä É ªBÙ } èü "É É Ä Å ë6ä űòjí ð e7ùí ñ6ó7ùíùí 173

190 : : ( %?? % 9 6 Samba komunikace mezi Linuxem a Windows }x" é5ª6øº Kf Ú6 " " øö5å5 5Õ ë j é «) ]É Ä Å ë5ä Å Ö6Å) } ë Ä é«5ü Ä 6 6Ëi Ü 6Ø) èéìðs ð6ó7k Øé R Ä 6 ª j Ä ) ) 7 } «6 ) ]É6ÕÅ"ÜÖ5 ò 8Ù " } Ø) 4 5Ü ]«6 ) ÉdòdË Ä É } Ø) 4 5Ü d 4 6É Ä Å±òdË Ä É } Ä 5«6 ) } Ö" Æ ò± Ä )« Æ" R Ä É Õ R Ä 5 ò " R 4 ë É é)ë Ø6Å Ä É Å 5Å) èé Ä )«Ä òd " Å Ä Ø "«Ë òø " ÕÅ Ä Ä 4 Ø Ä ò ì sì ÕØ6Å) R Õ R Ä 5 ò ^Ü 6ª5õa "Êd` Ö" Æ ò 5ÕØ6Å) R Å Ä Ø "«Ë òdë Ä É «6 5ÕRéÜ òº " ª Ä É é òøë Ä É Ö5Å"Ü 5 Ä Å"É Õ R Ä 5 ò «6«_5Å)Ü 5 Ä Å)É 5Å) èé Ä )«Ä òd " Ö5Å"Ü 5 ) "«Ä òdë Ä É Ö6ª6 )«5Ü6Õdòd ) Å Ä Ø "«Ë òdë Ä É ÕÅ Ä Ä 4 Ø Ä ò ì ì6ì Ø"ÜÅ Ä Õ ) ÅË ò )Ö,+$ 0Ÿ#R$")%& Obsah souboru 621: Příklad sambového konfiguračního souboru 9 Z4"- ÿw + $ Na windowsovém počítači bude Samba vidět jako + $ pracovní skupina, která se objeví v Okolních počítačích Hodnota zde odpovídá českému windowsovému označení výchozí pracovní skupiny Z-!,!5 : $$""-4%WÿŒ%!"0/ Samba zde vyžaduje toto uživatelské jméno z 5(! pro fiktivního uživatele s omezenými právy pouze na určité úlohy Pokud jsou definovány veřejné shares (parametr ( -40! $ ÿ,! ), všechny operace se provádějí pod tímto uživatelským jménem Z-,!5 Pokud veřejné shares definovány nejsou, musí se přesto definovat $4$")-4%, aby se počítač se Sambou objevil v Okolních počítačích,4, (! 2, ÿ 34Á Windowsové počítače mívají chronický sklon k padání Pokud po nich zbude otevřené spojení, může se stát, že si toho server všimne až pozdě Aby Samba neplýtvala prostředky, zajistíme zde nastavením,4, (! 2, ÿ 34Á, že se bude každých 30 sekund kontrolovat, zda klient ještě žije,2, ÿvä,+$ 4 /

191 9 ÿ 0? R? ÿ?? :? ã Á ÿ r? $ 0 ¼ # Parametr!,"2, ÿ ä 62 Instalace a konfigurace serveru udává, že Samba nabízí služby prohlížeče (browser) pro WfW a Windows 95/98 Je-li v síti počítač s Windows NT, Samba tuto službu nenabídne, ale použije službu počítače s Windows NT Ž,%!, (v!$ ÿv&!",/ & nutno zatím nastavit hodnotu v),/ ),!$6- ÿw-+", Protože Linux dosud nepodporuje tzv oportunistické zamykání, je zde Viz odstavec o bezpečnosti a přístupových právech se používá pro adresáře viditelné zvenčí Ty se pak exportují ze serveru do sít ového Z-!,5ƒ prostředí a jsou dostupné všem uživatelům v síti, je-li nastaveno :, Pokud je tímto adresářem $)/, jako je v příkladě, pak je mechanika CD na serveru dostupná pro všechny windowsové klienty odtud název této sekce Sekce N$)/ Zvláštní místo zaujímá share N,R Má-li uživatel na linuxovém serveru platný účet a vlastní domovský adresář, může se s mím po udání uživatelského jména a hesla spojit ( $) $)/ $)/ 4,"%4Wÿ Y %4-1ƒCD Adresář se bude exportovat EF"G Servery SMB ještě umožňují komentář ke každému share, který ho podrobněji určuje 04,jÿ,! $)/ Umožňuje, aby byl share vidět v Okolních počítačích, /ƒ"% "?,! Samba standardně zakazuje zapisovat na exportované shares Pokud chceme podstoupit bezpečnostní, riziko a otevřít server pro zápis i pro windowsové počítače, uvedeme /ƒ"% "? ÿw%! (u mechaniky CD v příkladu to ale stejně nemá smysl) $6, (, /,Œÿ Windowsové počítače nerozlišují unixová přístupová práva Proto se zde nedá volit, $5, s jakými přístupovými právy bude soubor na serveru vytvořen Parametr, /, tedy alespoň stanoví všechna práva napevno Tato volba ovšem má smysl pouze pro shares s povoleným zápisem -40! $ ÿ,! K tomuto share bude mít přístup každý bez vyžádání hesla Jako uživatelské jméno zde bude použito %!"0!/? Pro správu serveru Samba existuje program swat Poskytuje jednoduché webové rozhraní, se kterým se pohodlně server konfiguruje Popis k němu podává -+5, /4!$ )(! : Z, 4) /$4 9 X# % ) případně manuálová stránka pro 9! (

192 $ 0 1, $ o 6 Samba komunikace mezi Linuxem a Windows Přístupová práva Server NFS se konfiguruje v souboru,v$ 1( 4+ a omezení přístupu jsou zde až na úrovni počítače, což má význam v prostředí unixových stanic, pro které byl navržen NFS, nebot si zde klient sám ověřuje přístupová práva Protože však stále ještě přetrvává stav, kdy každý uživatel DOS a Windows měl na svém počítači neomezená práva, nebylo u SMB možné použít stejnou ochranu jako v NFS Protokol SMB, který pochází z původně nechráněného dosového světa, se musel proto s bezpečností vypořádat vlastní cestou: každý přístup k share je chráněn heslem SMB zde rozlišuje tři možnosti: Bezpečnost na úrovni share (Share Level Security) Každému share se přidělí heslo Kdokoli ho zná, má pak na share přístup Bezpečnost na úrovni uživatele (User Level Security) Každý uživatel se musí k serveru přihlásit svým vlastním heslem Po přihlášení přiděluje server v závislosti na uživatelském jménu přístup k jednotlivým exportovaným shares Bezpečnost na úrovni serveru (Server Level Security) Ačkoli dává Samba přednost bezpečnosti na úrovni uživatele, může ověřování hesel přejmout jiný server, který pak pracuje opět na úrovni uživatele 4 /V","42,Wÿ Toto nastavení vyžaduje zvláštní parametr ((! Na každém serveru SMB však smí být pouze jediná společná úroveň zabezpečení nelze tedy mít některé shares zabezpečené na úrovni share a-75 jiné na úrovni, /!$ uživatele Z,! Další informace, k/$ tomuto",$6-4 tématu obsahuje,"2, soubor #ˆ! )( 63 Instalace windowsového klienta :4 4 Upozorňujeme, že server Samba je dosažitelný pro klienta pouze prostřednictvím protokolu TCP/IP NetBEUI ani IPX nejsou pro Sambu v současnosti použitelné (Vzhledem k tomu, že se TCP/IP postupně rozšiřuje jako standard, a to dokonce i pro Novell a Microsoft, nabízí se otázka, zda se o podporu jiných protokolů ještě někdo bude vůbec pokoušet) Windows 95/98 již sice podporu TCP/IP obsahují, avšak dosud nikoli jako výchozí nastavení Proto pro přidání protokolu TCP/IP klikněte na F ( %!, Š, dále? 5} K 4 / a vyberte, : "? G7 $5"& Rr!s q (také se divíte, jak to?, C 6?!Ã ) y/, z nich vyberte Dejte také pozor na správné zadání vaší sít ové adresy a sít ové masky (viz kap 4 na str 123) Po novém spuštění windowsového počítače již uvidíte spojení na sambový server (pokud je dobře nakonfigurován) pod ikonou Sít na pracovní ploše Windows Abyste mohli použít tiskárnu na sambovém serveru, stačí nainstalovat standardní ovladač tiskárny (popřípadě ovladač Apple-PostScript) pro odpovídající verzi Windows Nejlepší je napojit se na linuxovou tiskovou frontu, kde apsfilter zajišt uje automatické rozpoznání tiskového formátu 176

193 $ : $ : ( ÿ? ÿ 0?? 0 1 C 1 Š ( ÿ J Š L? ( Optimalizace,v$ 0>#R$""%& Oproti standardní konfiguraci v, která je výkonem srovnatelná s běžným NT serverem, lze ještě u sambového serveru dále dosáhnout určitého nárůstu výkonu Uvádíme zde několik tipů, co se může vyplatit optimalizovat: )!$ 9,ƒ "%+ ÿƒq x F"D Y Protokol TCP/IP vždy zkouší sdružit více malých bloků Protože však Samba pracuje s malými bloky, je vhodné to touto volbou vypnout (v!$ ÿ, Touto volbou se zapisují změny do souboru jen tehdy, pokud chce jiný klient z tohoto souboru číst, jedná se tedy o opožděný zápis (write cache), "9,! Zapnutí raw write umožňuje posílat Bytů v každém paketu a může významně přispět k urychlení přenosu U lacinějších sít ových karet se to však nedoporučuje, /Œ "9,! Pracuje stejně jako 9,Œ "9,, ale pro čtení souborů Další pomoc a tipy pro optimalizaci najdete v souborech /$ )(! : Z,! 4 4, /$4,4,/X# a -76 Z,, /!$4,,/äz#ˆ (! : 6 -+5!,, /$ 64 Optimalizace 177

194 6 Samba komunikace mezi Linuxem a Windows 178

195 Část III Systém X Window 179

196

197 1 1 ( ä =, ( ¼ = ¼ Kapitola 7 Systém X Window X Window se stal určitým standardem pro grafické uživatelské rozhraní Systém X Window však znamená mnohem, více je to především sít ový systém Aplikace, běžící např na počítači 4, může zobrazit své výsledky na počítači!!, at jsou již tyto počítače spojeny v jedné budově pomocí LAN či vzdáleně přes Internet Původní produkt systém X Window, nazývaný též X11, vznikl v rámci projektu Athena spoluprací bývalé firmy DEC (Digital Equipment Corporation) s MIT (Massachusetts Institute of Technology) Jeho první verze ( X11R1) se objevila v září 1987 Počínaje Release 6 bylo za vývoj zodpovědné X Consortium, Inc Od roku 1996 převzala vývoj produktu X Window skupina The Open Group XFree86 je současná volně dostupná implementace X serverů pro PC, viz #ˆœ 4,4, ži# "Z Byla vyvinuta skupinou nezávislých programátorů, rozptýlených po celém světě, kteří založili roku 1992 XFree86-Team Z něj vznikla roku 1994 firma The XFree86 Project, Inc, jejímž cílem je pokračovat ve vývoji a nabízet XFree86 široké veřejnosti Počínaje březnem 2000 je ke stažení podstatně přepracovaná verze XFree86 4x ke stažení na #ˆœ 4,4, ž#k"z, kterou nyní standardně nabízí i SuSE Linux O rozšířeních v této verzi se dozvíte více na konci tohoto odstavce SuSE by zde tomuto týmu ráda poděkovala za spolupráci a za souhlas s použitím beta verzí X serverů v distribuci Linuxu Bez této pomoci by tento dokument a distribuční CD SuSE Linuxu těžko vznikaly Následující odstavce popisují konfiguraci X serveru Ke snadnému nastavení XFree86 4x se používá program SaX2 (Ke konfiguraci starší verze XFree lze dosud použít nástroj SaX) Nejlépe je nejprve instalovat pomocí programu YaST program SaX2, balík "1, série 1, (resp SaX, balík 1, série 1 ) a na něm závislé balíky Verze XFree86 4x již obsahuje všechny potřebné grafické ovladače v základním balíku (Při 2Z použití A6ž starší verze XFree je potřeba ještě nainstalovat balík, a dále X server, odpovídající vaší grafické kartě, který obsahuje série 642 (viz odst 243 na str 78) Pokud nejste schopni vhodný server vybrat, SaX zjistí, že mu chybí, a odkáže vás na jeho instalaci pomocí YaST) Abyste mohli optimálně využít hardware (myš, grafickou kartu, monitor, klávesnici), je zde ještě možnost manuálně optimalizovat konfiguraci Po- 181

198 ¼ ž C ¼ ž C ¼ Á # ¼ ž C $ & E ¼ ž ž 2 7 Systém X Window -75 (+, /!$ Z, drobnější informaci, jak konfigurovat systém X Window, obsahují soubory v adresáři! )(! : "1 a dále manuálová stránka pro œ )%& Z %ƒœ4 "%& Z ) Konfiguraci systému X Window věnujte zvýšenou pozornost, zejména nespouštějte řádně nenastavený X server U starších monitorů s pevnou frekvencí (kterých naštěstí stále ubývá) může chybné nastavení grafického módu vést dokonce až k jejich zničení Autoři této knihy i SuSE CR, sro se v takových případech zříkají zodpovědnosti Předložený text byl sice napsán s největší pečlivostí, to však nezaručuje, že jsou předkládané metody perfektní a že nemohou způsobit hardwarové škody 71 Nová verze XFree86 4x Současná verze SuSE Linuxu obsahuje nejnovější verzi XFree86 4x, která se v některých bodech liší od předchozí verze 336 Přesto se v práci s grafickým rozhraním nesetká uživatel s podstatnými odchylkami např KDE a GNOME se chovají dál stejně 182 Jaké přednosti má nová verze? Nový X server již není monolitický program Skládá se z poměrně malého základu, ke kterému se v případě potřeby zavedou potřebné programové moduly Proto například odpadá nutnost mít zvláštní X server pro různé typy grafických karet v adresáři -+5 œbaa 0 % již najdete pouze jediný spustitelný program XFree86, který představuje vlastní X server Grafický ovladač, který se stará o specifický grafický hardware, je zaveditelný modul Podobně se postupuje i při podpoře různých vstupních zařízení, fontů nebo X protokolů: zde se opět jedná o jednotlivé moduly, které si X server za běhu zavede, a proto není třeba se o to starat Jejich konfiguraci je z převážné většiny schopen zajistit konfigurátor SaX2 Modulární koncepce umožňuje nyní výrobci snadno implementovat ovladač pro nový hardware Vývojáři se navíc postarali o to, aby moduly byly přenositelné mezi různými variantami Unixu, a to dokonce až tak, že například modul přeložený pod FreeBSD by měl běžet i na Linuxu Zbylo pouze omezení hardwarovou platformou, linuxový modul pro PowerPC nepoběží na intelovském počítači Dále byla významně zlepšena podpora myši Zejména při vyšším zatížení je nyní reakce myši rychlejší a pružnější než u předchozí verze Dále se zlepšil celkový grafický výkon grafické operace zpravidla trvají díky přepracované architektuře XAA (angl XFree86 Acceleration Architecture) kratší dobu Konfigurační soubor má oproti starší verzi XFree poněkud změněný formát Pokud chcete váš X server optimalizovat, najdete v odst 74 na str 207 podrobné informace o současném konfiguračním souboru,+$ œ A4A œ4 "%& Z Rovněž se zlepšily hlášky o chybách: X server vytvoří podrobný soubor s protokolem, který po jeho startu najdete v adresáři Z œ4,4, ži# "Z

199 ¼ ž $ ž $ ä -, ž ¼ / K dalším vlastnostem nové verze patří také podpora fontů True Type, rozšíření 3D protokolu )1, gama korekce obrazovky a podpora použití současně více grafických karet pro konfiguraci typu Blíže k tomu odst 74 na str 207 ² Z Co již v nové verzi nenajdete Nová verze XFree86 4x je sice pokračováním dnes již klasické verze 336, bohužel se však nepodařilo pod ni převést ovladače pro některé zastaralé grafické karty, protože se nedaly přizpůsobit nové perspektivní architektuře XAA Pro takové případy má však SuSE Linux stále ještě v záloze verzi 336 sœ4 konfigurátorem ž Š SaX Jedná se zejména o karty, které vyžadovaly X servery 3 œ, ¼ G!¼ œ, ¼ G!3 œ4 a ¼ ã7ä ½ Znamená to tedy, že nejsou podporovány ty karty S3, kterým nestačil univerzální server SVGA Ostatní karty S3, jako Trio3D, Savage4, Savage3D, Savage2000 a téměř všechny Virge tedy podporovány jsou Zbytek starších grafických karet, kterých se omezení týká (typu Mach8, Mach32 a 8514) není příliš rozšířený a musí se spokojit s verzí XFree Konfigurace pomocí SaX2 Program SaX2 (angl SuSE Advanced X Configuration Tool 2) slouží k automatizované instalaci grafického prostředí X Window Počínaje verzí XFree86 4x je to nástupce programu SaX, dosud používaného v SuSE Linuxu pro konfiguraci XFree86 33x Pokud váš X server běží pod XFree86 4x, máte možnost spouštět SaX2 přímo Pokud používáte X server XFree86 33x, zobrazí se při startu programu SaX2 hlášení, že systém používá XFree86 33x, a proto je třeba pro jeho konfiguraci použít SaX Pokud budete i přesto pokračovat, nainstaluje se základ XFree86 4x, tj X server s programy xinit a xf86config, zatímco knihovny a základní programy X Window zůstanou nezměněny Jak jsme již uvedli v odstavci 71 na předchozí straně, některé starší grafické karty XFree86 4x nepodporuje a je proto nutno použít XFree86 33x a konfigurátor SaX podle odst 73 na str 199 SaX2 je možné plně ovládat bud myší nebo z klávesnice Kromě speciálních případů, zahrnujících příliš starý nebo příliš nový hardware, je SaX2 schopen automaticky rozpoznat a nakonfigurovat všechny používané komponenty 721 První instalace Chcete-li poprvé instalovat X Window, je třeba zjistit následující údaje: Značku monitoru Typ klávesnice Typ myši a rozhraní, na které je připojena Výrobce a jméno grafické karty 72 Konfigurace pomocí SaX2 183

200 F F (? : ¼ h ä T 7 Systém X Window 184 4I Program SaX2 spust te jako uživatel příkazem 1 řádky: Ä Å6 Æ Ó Å) 6 Ç±É õe Š y2 5} -X Ž"%& Z- a $", œ4,4, žòn RI z příkazové Další možnost je použít ke spuštění program YaST, kde najdete menu (viz odst 26 na str 82) Po spuštění programu SaX2 hledá jeho pomocný program sysp nainstalované grafické karty PCI a AGP Kromě toho se pokouší rozpoznat typ klávesnice a myši Z takto získaných dat se vytvoří konfigurační soubor pro spuštění X serveru Pro nalezené a rozpoznané karty AGP nebo PCI se zároveň zavede odpovídající modul pro X server Program SaX2 si uchovává provedená nastavení v pomocném souboru Pokud ho chcete donutit znovu rozpoznat hardware, spustíte ho s volbou r& K nalezenému hardwaru pak vyhledá odpovídající software Automatická konfigurace Pokud se podařilo při testu PCI jednoznačně identifikovat grafickou kartu a existuje pro ni ovladač, pokusí se SaX2 rozpoznat pomocí DDC typ monitoru a nastavit K 442% pro něj optimální rozlišení Pokud i toto proběhne úspěšně, zobrazí se menu o %!y"24 ƒ: "%& Z- $",z a vy máte možnost navržená nastavení stiskem F Ž potvrdit Nezapomeňte také nastavit vlevo od tlačítka Ž ~ položku V tomto okně máte také možnost nastavit další hodnoty Teprve poté stiskněte Ž Pomocí menu D / můžete jemně doladit obraz na monitoru, ještě než uložíte konfiguraci SaX2 se sice pokusí rozpoznat používaný hardware sám, přesto však máte možnost přesvědčit se, zda l jsou jeho nastavení správná, a případně je upravit Zvolíte-li položku +m % )%& Z-4 $, spustíte znovu SaX2, kde máte možnost nastavení X serveru změnit Tuto položku byste měli zvolit také v případě, kdy používáte více než jednu grafickou kartu nebo pokud některé zařízení nepracuje správně, například myš K 4,- ukončí sax2 n Pro případ, že vaše myš ještě není správně nakonfigurována, máte možnost ovládat SaX2 z klávesnice Vícenásobným stiskem klávesy MNwOP _` a máte možnost přecházet z jednoho menu do druhého Abyste přešli do dalšího menu, držte MN^OP _` a tak dlouho, než bude zvýrazněn štítek aktuálního menu, poté použijte klávesy MN OP a MN OP Výběr potvrdíte klávesou MN [j\ OP Kromě toho máte možnost ovládat SaX2 simulovanou klávesovou myší Při podržené klávese MN c ekf b OP můžete posunovat kurzor myši klávesou MN7OP doprava, MN7OP doleva,mn OP Ó dolů a MN7OP nahoru Klávesová kombinace MN c ekf b OP a MN7OP simuluje kliknutí levým, MN c ekf b OP a MN7OP c prostředním, MN c ekf b OP a MN+OP pravým tlačítkem myši Pokud budete chtít vybrat položku ze seznamu, držte klávesu MNpOP _` a tak dlouho, až se zvýrazní požadovaný seznam Klávesami MN!OP g a MN!OP pak vybere položku Teprve po stisku klávesy MN OP []\ se výběr aktivuje

201 o 2 : % ¼ % Á # $ o $ o : SaX2 obsahuje nápovědu, kterou můžete zobrazit kombinací kláves MN QR S OP +MNjOP Í5Ñ nebo MN c ekf b OP + MN OP Í5Ñ, případně kliknutím prostředním tlačítkem myši Ta obsahuje všechny potřebné klávesové kombinace a popis funkcí myši Stisknutím prostředního tlačítka myši zobrazíte zvláštní menu, které vám umožní zobrazit protokolový soubor X serveru, který se hodí pro analýzu chyb Bližší informace o protokolovém souboru X serveru, který se vytvoří pod názvem 4 Z œ4,4, žz# Z, naleznete v odstavci 721 na str 198 Manuální konfigurace Po výběru položky Š ( -75 ƒš œ se zobrazí úvodní obrazovka programu SaX2 Po krátkém okamžiku, kdy SaX2 ještě načítá některé soubory, je připraven k použití 2 Nyní máte možnost výběru ze dvou menu! -4/,, $ "- )"-40! : -!y oì: "%& Z- )- Volbou položky ")-40! o : -y o : "%& Z- )- u, dostáváte ještě možnost "y5 } "%& Z- $",³ 72 Konfigurace pomocí SaX2 nebo V tomto případě se část stávající konfigurace použije a část se dá manuálně změnit Objeví se okno, ve kterém můžete vybrat sekce, které budete měnit Použitelný je ovšem pouze konfigurační soubor verze XFree86 4x Starší konfigurační soubory XFree86 33x již převést nejdou a SaX 2 je odmítne Obrázek 71: SaX2: úvodní obrazovka Myš Stiskem Dno klávesu MN _` a OP tak, abyste aktivovali pole 5%!5 přejdete na další menu, viz obr 73 na str 187 Pokud vaše myš dosud nepracuje správně, použijte zatím klávesnici Stiskněte několikrát a vyberte K "0+$",z 185

202 o : % : ( :, - o o o?? - Š o o o r 7 Systém X Window a R» }"%z Obrázek 72: SaX2: konfigurace myši myši Výběr potvrd te tlačítkem F listovat seznamem výrobců, resp modelů myši 5 Ž Klávesami MN!OP h a MN!OP g můžete Pokud není váš model myši uveden Kx v seznamu, máte možnost konfigurovat ji ručně Vrat te se zpět do menu oº!?+n a zvolte zde v menu K 5%!!5, E u no,)%}z 4" položku : Máte možnost aktivovat přímo textové pole nebo vybrat položku ze seznamu Stiskněte mezerník a tím otevřete seznam, případně l přímo uved te název protokolu Podobným způsobem vyberte také u,"%, kde zvolte soubor pro komunikaci se zařízením Pokud jste instalovali myš programem YaST2, použijte soubor zařízení /4,2 )-7", Kromě toho zde můžete zvolit odpovídající rozhraní a to ( /,2 )( 1 pro myš PS/2, /,2 4 1 pro sériové myši a /,2! - 8 $", pro myši USB a ADB K tomu vám poslouží tabulka 71 na následující straně, kde je uveden přehled různých typů myši a jejich konfigurací v X Window 2,"% Pro zvláštní požadavky při nastavování použijte 1( zajímavá hlavně dvě nastavení: K Za prvé je to emulace třetího tlačítka položkou z,4% "2 menu Zde jsou j, To se hodí v případě, kdy máte pouze dvoutlačítkovou myš a třetí tlačítko emulujete současným stiskem obou tlačítek (Pokud jste levák a chcete si změnit uspořádání tlačítek myši, můžete to učinit později při spuštěném X serveru K tomu nepotřebujete žádná zvláštní nastavení),! 2y"% Za druhé máte možnost, pokud používáte Intellimouse, nastavit v sekci G4?+n položku G"( Kq na hodnotu : K tomu je třeba sdělit X serveru, jak má na pohyb kolečka reagovat, a to na- 2% 0 0X, a dále Kx,Z stavením položky oø(? u 2%, resp oì( A 4? ä přiřadit kolečko určitému tlačítku Protože jsou již tlačítka, ½ a 3 obsazena jakožto standardní tlačítka myši, použijte prosím tlačítko, resp pro ã K u 2% oì(? 0X Kx,Z, resp 2% oì(? 0X V již konfigurovaných X! lz 186

203 G J G ä ä? 72 Konfigurace pomocí SaX2 Š Použitý protokol Š G7 $5!"& )-7",4Š 5, %4, 4! "-7", -4 Typ myši Dvou- nebo třítlačítková myš připojená na rozhraní USB nebo do zásuvky PS/2 Kolečková myš se třemi nebo více tlačítky, případně i více kolečky, připojená na rozhraní USB, ADB nebo do zásuvky PS/2 Dvou- nebo třítlačítková myš připojená přes sériový port Třítlačítková myš připojená přes sériový port Kolečková myš se třemi nebo více tlačítky, případně i více kolečky, připojená přes sériové rozhraní Automaticky rozpoznaná myš připojená přes sériové rozhraní Tabulka 71: Nabízené typy myší a protokolů Obrázek 73: SaX2: konfigurace myši - expertní Window vám program imwheel umožní předávat pohyby kolečka jednotlivým aplikacím Toto menu uzavřete stiskem tlačítka Dn4o Klávesnice Standardně se používá klávesnice pro Windows 95/98 Pokud máte klávesnici bez windowsových kláves, zvolte klávesnici 101/102 znaků Standardní typ klávesnice zvolte i v případě, kdy instalujete SuSE Linux na notebook nebo používáte nestandardní klávesnici s menším počtem kláves, protože generované kódy kláves jsou prakticky vždy identické se standardní PC klávesnicí 187

204 ( F $ o 7 Systém X Window Obrázek 74: SaX2: konfigurace klávesnice )- Stisknutím tlačítka o klávesy MN OP a MN OP a další znaky Význam tlačítka? 5 j,!5"2,z aktivujete zvolené rozložení klávesnice Nyní máte možnost vyzkoušet, zda jsou správně interpretovány znaky s akcentem, asi není třeba vysvětlovat Po konfiguraci klávesnici postoupíte tlačítkem Ž"%!,!$8 dále Cesta k písmům V menu o + volíte cestu ke znakovým sadám a můžete změnit i různé volby serveru Pro přesunutí některé cesty výše nebo níže ji označíte 4 / levým tlačítkem myši, podržíte a tažením změníte pozici Tlačítka a /v54 % slouží pro úpravu názvů cest k jednotlivým písmům Obrázek 75: SaX2: cesta k písmům 188

205 2 / 72 Konfigurace pomocí SaX2 Nezapomeňte, že X server potřebuje mít definovanou alespoň znakovou sadu misc V opačném případě se zobrazí chybové hlášení X serveru při jeho spuštění Bližší informace týkající se přidávání nových písem a použití dalších jazyků viz odst 741 na str 211 Toto menu opustíte tlačítkem D4no Následuje konfigurace grafických karet Konfigurace grafických karet Obrázek 76: SaX2: konfigurace grafických karet SaX2 detekuje karty na sběrnici PCI a AGP a zobrazí nalezené grafické karty v okně V databázi programu SaX2 se ke kartě vyhledá ovladač XFree86 a zobrazí se v menu 6%!!5 v položce F 8 Do položky 7mÀ uved te velikost paměti vaší grafické karty, pokud se liší od zobrazené Novinkou XFree86 4x je možnost přidělit v kritických případech ovladač určitému slotu PCI nebo AGP napevno Informace o slotu jsou zobrazeny Kt4-+V v menu D Pokud však později zasunete kartu do jiného slotu, je třeba ji znova konfigurovat,»,/ %y t4-+ protože se D změní Máte zde také možnost uvést hodnotu : 4 to má ovšem smysl pouze případě, kdy máte grafických karet více a chcete z nich vybrat pouze jednu 0 4- Grafické karty ISA není možné rozpoznat automaticky Je proto třeba vybrat je ručně z menu? : nebo přímo zadat ovladač V jednom počítači je možné používat nejvýše jednu grafickou kartu ISA V menu? 04 : 4-X máte také možnost vybrat kartu ručně v případě, že nebyla automaticky rozpoznána zvolte zde výrobce a typ grafické karty z uvedeného seznamu Pokud vaše grafická karta PCI nebo AGP není podporována, máte stále možnost použít ovladač typu framebuffer Bližší informace naleznete v odst 723 na str

206 o 0? r 7 Systém X Window Pokud používáte více grafických karet najednou, máte možnost konfigurovat druhou grafickou kartu tak, že v seznamu nalezených karet vyberete symbol pro druhou grafickou kartu Pokud se jedná / o kartu ISA, kterou nelze rozpoznat automaticky, přidejte tlačítkem I nový symbol pro grafickou kartu a konfigurujte ji podobně jako primární grafickou kartu Obrázek 77: SaX2: konfigurace grafických karet expertní můžete provádět další nasta-, a to zejména v případě, kdy se objeví chyby v zobrazení na monitoru Bližší informace viz odst 723 na str 195 V menu 5%!!6, 1(,4"% ˆ, vení ovladače grafické karty, jako je např 9 $6-v" 190 Konfigurace pracovní plochy Konfiguraci grafické karty ukončíte stiskem Dno a přejdete ke konfiguraci pracovní plochy Zde máte možnost zvolit typ a výrobce monitoru, použité rozlišení a barevnou hloubku XFree86 4x dokáže u většiny grafických karet získat DDC monitoru Pokud to proběhlo správně, uvidíte symbol + vedle symbolu monitoru V opačném 0 "% případě zvolte výrobce a typ monitoru ručně v menu? Y V případě, že používáte displej LCD, zvolte položku CD Crystal Display) zcela nahoře v seznamu monitorů v menu 5%!!6 (angl Liquid Tím dojde k omezení vertikální frekvence na 60 Hz, což je zpravidla ideální obnovovací frekvence pro displeje LCD vyberte pro něj hodnoty ručně K tomu slouží menu 5%!5 2,"%7$",z Pokud není váš monitor uveden v seznamu zařízení a nenašel se automaticky,, K 4, :, kde uvedete mezní hodnoty vertikální a horizontální frekvence Ve většině případů jsou uvedeny mezi technickými informacemi v uživatelské příručce monitoru

207 o? 72 Konfigurace pomocí SaX2 Obrázek 78: SaX2: konfigurace monitoru a pracovní plochy Při ručním zadávání věnujte prosím zvláštní pozornost správnosti všech hodnot Zvláště vyšší než přípustná hodnota horizontální frekvence může mít za následek poškození starších typů monitorů Většinou jsou v menu Kt 42 již uvedeny doporučené hodnoty pro barevnou hloubku a rozlišení Pokud používáte displej TFT, resp LCD, nezapomeňte nastavit reálné hodnoty, které displej nabízí, protože jinak je třeba obraz škálovat SaX2 dokáže rozpoznat také rozlišení připojeného TFT nebo DSTN displeje a nabídne odpovídající rozlišení Při výběru barevné hloubky můžete zvolit hodnoty 16, 256, 32768, a 16,7 miliónů 2Z barev Zvolte alespoň 256 barev kromě případu, kdy použijete ovladač ¾, historicky označovaný jako server J A6ž, kde je k dispozici pouze 16 barev U levnějších karet představuje 16 bitů (65535 barev) rozumný kompromis mezi nároky na hardware a kvalitou zobrazení V menu 1(,4% můžete provádět další detailní nastavení: Pokud požadujete nestandardní rozlišení, zde si ho zvolíte Kromě toho zde také můžete zakázat programu SaX2, aby měl vliv na rozměry a posunutí obrazu v položce (! ),Œu +m V (!6-4%- o Pokud zde zvolíte x,³, použije X server pevně naprogramovaný mód VESA, který má obnovovací frekvenci omezenou na 75 Hz Pokud je při startu SaX2 načtena existující konfigurace, pak z ní bude nastavení rozměrů a posunutí obrazu přejato V případě, kdy chcete přidat nový mód ke stávající konfiguraci a nepoužije se mód VESA, je třeba explicitně aktivovat (! ), u 7m V (!6-%4- o Používáte-li pouze jednu grafickou kartu, přejdete stiskem klávesy U 2z přímo k testování X serveru Kromě toho máte možnost v dalším kroku ( ) definovat úpravu u X serveru (angl layout) Dno 191

208 F 7 Systém X Window Obrázek 79: SaX2: konfigurace monitoru a pracovní plochy expertní Úprava V případě, kdy máte v počítači více než jednu grafickou kartu, máte možnost po konfiguraci pracovní plochy určit úpravu obrazovky Také zde určíte, který monitor bude zobrazovat danou obrazovku a jak jsou tyto monitory uspořádány (zda vedle sebe nebo nad sebou) R»,/ %!y Tehdy je třeba upravit úpravu (angl layout) u X serveru Nastavením (v!$! œ %!, 6+ budou všechny obrazovky tvořit jednu navazující pracovní plochu To lze pouze tehdy, je-li pro obě obrazovky použito stejné rozlišení a stejná barevná hloubka Při používání vícenásobného nastavení, tj při konfiguraci se dvěma nebo více monitory by měla být volba œ %!," 67 nejdříve vypnutá, protože jinak máte možnost provádět doladění týkající se pouze první grafické karty Vypněte proto tuto volbu při prvním průchodu programem SaX2 a zapněte ji případně později 192 Testování konfigurace Ž, Uprostřed naleznete dva čtverce s šipkami uvnitř označené jako!6:!5!, Šipky!:!5 obrazu Dalšími šipkami V případě, kdy jste spokojeni s provedenými nastaveními, stiskněte tlačítko Po chvíli se zobrazí následující dialog: obraz jemně doladí a slouží pro úpravu horizontální a vertikální velikosti! se posunuje obraz po obrazovce Tím se Pro kontrolu správného umístění obrazu na obrazovce monitoru slouží čtverečky v rozích obrazu, které nesmí být mimo obrazovku ani nemají být příliš zkresleny

209 ¼ ž : C À ¼ ž C ¼ ž C 2 E ž E ž œ ¼ ž 72 Konfigurace pomocí SaX2 Obrázek 710: SaX2: test konfigurace Pokud bude testovací obraz příliš tmavý, držte se světlé čáry na jeho okraji Pokud bude obraz celkově příliš malý, stiskněte okamžitě kombinaci kláves MN^OP TS + MN QR S OP + MN OP¾ Tím přejdete zpět do programu SaX2, kde opravíte nastavení pro přípustné frekvence monitoru Po případném doladění obrazu programem SaX2 nebo přímo knoflíky či tlačítky monitoru ukončíte testovací konfiguraci Zvolte: ˆ~ "%& Z- $ 722 Změna konfigurace,- : Tím ukončíte konfiguraci X Window, uložíte provedená nastavení, vrátíte se do programu SaX2 a ukončíte ho Konfigurace se uloží do souboru,+$ œ A4A œ4 "%4& Z Zároveň se vytvoří symbolický odkaz (angl soft link) na X server œbaa 0 %, který bude ukazovat na spustitelný program -75 œba4a 0 % œ4 44,4, n4 : Tímto tlačítkem se vrátíte zpět do programu SaX2, aniž by se nastavení uložilo SaX2 lze použít i v případě, kdy je třeba překonfigurovat běžící X server, proto se dá spustit i z běžícího X serveru Tehdy načte (pokud to nezakážete v menu!( 4 )"-40!-,+$ œba4a œ4 "%& ZI konfigurační soubor,+$ œbaa œ4 "%& Z,kde je uloženo nastavení X Window, a ten analyzuje Proto již není třeba opakovat nastavení myši a monitoru ručně, SaX2 je převezme 723 Možné potíže Tato kapitola by vám měla pomoci, když se objeví potíže při konfigurování X serveru 193

210 ÿ 2 / 7 Systém X Window Grafická karta není podporována Použití framebufferu Zatím nejsou k dispozici linuxové ovladače pro všechny grafické karty Dá se však ještě zkusit následující postup, který funguje pro téměř všechny novější grafické karty a prakticky na každém notebooku Protože bez ovladače grafické karty nelze použít její řadič, není možné použít ani akcelerované zobrazení Při startu jádra se proto přejde do grafického módu VESA a X server pak přistupuje přímo k paměti grafické karty (angl framebuffer) Princip je následující: linuxové jádro při startu ještě dříve než přejde do 32 bitového chráněného módu zavolá VGA BIOS grafické karty a ten ji přepne do zadaného grafického módu VESA Text na všech textových konzolích se také zobrazí v takto nastaveném grafickém módu Naneštěstí je VGA BIOS šestnáctibitový, a proto není možné takto snadno přepínat grafické módy kdykoli z běžícího 32 bitového Linuxu Při startu nastavený grafický mód karty se však zachová až do příštího volání VGA BIOSu, tj až do příštího restartu systému Tím má X server zajištěno, že se způsob přístupu ke grafické paměti nezmění Jádro systému SuSE Linux již obsahuje podporu pro VESA framebuffer, proto stačí najít správný grafický mód 24Z pro start místo obvyklého textového módu Ten uvedete jako parametr 1 ve výzvě zavaděče LILO bud při startu nebo do souboru,+$!" # $""%& Za x zde dosadíte číslo VESA módu z tabulky 72 Instalace zavaděče je popsána v odstavci 34 na str Barevná hloubka Rozlišení v bodech 640x x x x (8 bit) (15bit) (16bit) ,7 mil (24bit) Tabulka 72: Volitelné VESA módy Po startu Linuxu se přihlaste jako uživatel 4 a spust te SaX2 následujícím způsobem: Ä Å6 Æ Ó Å) 6 Ç±É õe Ê jì6òê 6Ø Äë (Pozor na to, aby Á byla nula a nikoli velké O ) Tím sdělíte X serveru, aby použil ovladač pro framebuffer Protože VESA mód pevně určuje rozlišení, barevnou hloubku a obnovovací frekvenci, dál již nic nenastavujete a pokud je v pořádku nastavení myši a klávesnice, uložíte nastavené hodnoty a SaX2 s ulehčením Rr!s opustíte Použití serveru VGA16 Pokud vaše karta nezvládá mód VESA, například pokud se jedná o starší kartu 24Z ISA, máte možnost použít nástupce historického serveru VGA16, modul Doporučuje se to i v případě, kdy ovladač pro grafickou kartu není automaticky určen V programu SaX2 spust te konfiguraci grafické karty a v menu F 8 24Z zvolte Na pracovní ploše

211 : }? ¼ ž ž C C,? ¼ ž $ C $, o 72 Konfigurace pomocí SaX2 však budete moci použít pouze rozlišení 640x480 při 16 barvách (4 bitová barevná hloubka) Pokud vaše karta podporuje VESA framebuffer, ovladač 24Z nepotřebujete Pokud zvolíte tento ovladač pro start SaX2, napište prosím následující příkaz: Ä Å6 Æ Ó Å) 6 Ç É õe ÊR ì6ò ë 5 Protože tento parametr slouží pro výběr X serveru pro samotný konfigurátor SaX2, můžete tuto volbu využít i v případě, kdy je vaše karta Linuxem plně podporována U některých grafických karet může být totiž nutnost zadat speciální volby pro jejich akcelerovaný ovladač, aby se vůbec rozeběhly Proto se při konfiguraci provizorně startují v chudobných 16 barvách, kdy 2Z je jistota, že poběží Spust te tedy konfiguraci s ovladačem a poté zadejte potřebné ¾ K volby pro definitivní akcelerovaný ovladač v menu 1(,%, položka & $ : 4 Nastavení myši pro start SaX2 Pokud SaX2 automaticky nerozpozná typ myši, máte možnost zadat typ myši přímo při jeho startu a tím zamezíte jejímu automatickému rozpoznávání Pomocí dvou parametrů v příkazové řádce zvolíte protokol a port, na který je myš připojena Pro protokol se používá parametr r), zatímco r)% slouží pro název souboru zařízení Následující příklad popisuje konfiguraci Intellimouse na portu PS/2: Å5 6 4 Ä Å6 Æ Ó Å) 6 jæ±é õe Ê ±Ü "ÖÉ e±ê Ø Ä ë ÖÉ ª5õ Dostupné protokoly jsou uvedeny v tabulce 71 na str 187 a na manuálové stránce konfiguračního souboru œ4 ¼ Obraz má závady "%& Z Tato část vysvětluje příčiny možných závad při spuštění X serveru a nabízí jejich řešení Zpravidla však bývá po konfiguraci programem SaX2 obraz bez závad Ty se objevují pouze při použití některých exotických grafických karet a dají se většinou odstranit použitím dalších parametrů v konfiguračním souboru X serveru,+$ œ A4A œ4 "%4& Z Závady v zobrazení bývají způsobeny i nedostatky hardwaru Například pokud používá levnější grafická karta pomalejší pamět ové čipy, nemusí již rychlost čtení z videopaměti stačit pro rozlišení s vyšší barevnou hloubkou, jako je 32 bpp, a současně vysokou obnovovací frekvencí Někdy se také vyplatí upravit nastavení /,4 v BIOSu: Linux, resp X server někdy nesnáší nastavení BIOSu /4,, které nabízejí některé jeho nové verze V textovém režimu je pak sice vše v pořádku, ale v grafice pak čipset počítače sám optimalizuje přístupy k registru grafické karty, což může vést u X serveru (který to netuší) k špatnému zobrazování barev a v horším případě i k celkové ztrátě komunikace počítače Pokud se X server vůbec nespustí, hledejte nejprve chybu v syntaxi nebo logice konfiguračního souboru,+$ œba4a œ )%& Z Další častá chyba bývá, že se vůbec nenašel zde uvedený hardware To zjistíte z protokolového souboru X serveru, viz také odst 723 na str 197 V následujícím seznamu jsou uvedeny nejčastější závady a způsoby jejich odstranění v konfiguračním souboru 195

212 9 # 1 ¼ ž C? E ž ¼ 9 0? E? ž A 0? ¼ ž ( C = ( = 7 Systém X Window 196 Neostrý obraz: Běžnou příčinou bývá příliš vysoko nastavená vertikální frekvence, protože horizontální frekvence a počet bodů za sekundu (dot clock) jsou pak na ní závislé Jejím snížením z např 160 Hz na 80 Hz stále ještě zachováte neblikající obraz, ten však má naději být ostřejší než původní, protože bude poloviční rychlost zpracování pixelů (pixel rate) a tím i menší nároky na D/A převodník, zesilovače monitoru atd Snížení maximální vertikální frekvence provedete z menu 5%!5 "% "-X Pro moderní monitory leží přijatelná vertikální (snímková) frekvence mezi 80 a 90 Hz a jejím zvyšováním nad tuto hranici již neubývá blikání obrazu Problémy s tzv hardwarovým kurzorem : Namísto kurzoru myši se chybně objevuje plný obdélníček nebo proužky Zkuste zapnout volbu v souboru Při neú- Z,)0, případně až Experimentálně pak vyberte řešení, které nejméně zpomaluje a ještě funguje V následující tabulce jsou protiopatření seřazena vždy od mírných až po radikální: Chybí šipka myši, místo ní je třeba barevný čtvereček $6-+) v sekci D,"2 $", % spěchu zkuste ještě zapnout % $4$", 7,+$ œ A4A %! œ4 0 0 "%& Z nebo 1 volba 9 $6-+) % 2 volba 7 Z,"0 % 3 volba $4$", v sekci D,2 $), nebo % 0 0 Další potíže neznámého původu: Přečtěte si ze souborů E JD4G v adresáři -75 œ A4A! œ AA /$ ten, který odpovídá vaší grafické kartě (resp čipu) Dále se podívejte na manuálovou stránku k X serveru Další vhodnou dokumentací jsou nejčastější zodpovězené otázky (FAQ) k XFree86 ( 4 )94949 &,4, ž# Z ) a stránky SuSE pro aktualizaci 4 4)94949 #R6-7",I# $5u $)u 6- (4( "4 "1 -+", Kromě použití programu SaX2 lze ručně měnit volby přímo v souboru,+$ œ A4A œ4 "%& Z : Úzký nebo zmáčklý obraz, ovládací prvky monitoru jsou na doraz 2+ %7$ %7$ 1 Bývá překročena snímková nebo řádková frekvence Snížit hodnotu nebo 2 Nastavit obraz programem xvidtune Je možné, že jde o nevhodný mód zobrazení 3 Přidat parametr A %7$ 2+ %7$ k řádce parametrů zobrazení a zkoušet všechny kombinace A a r Při posunování se okna trhají a jejich části zbývají na místě K odstranění zbytků je nutno vždy překreslit celou obrazovku 1 Snížit snímkovou frekvenci nebo rozlišení 2 Podle typu vašeho grafického čipu použít volby ze souboru E J4D4G v adresáři -75 œba4a 4! œbaa /4!$ & & $")%7",42, například nebo / Pozor, co platí pro jeden čip, nemusí platit pro druhý! 2,

213 ¼ Á #? 1 2 ž ¼ ¼ $ 2 3 V nejhorším %! 0 0 % zkuste volbu $4$", %, případně mírnější 7 Z,"0 nebo Od výchozího bodu, kdy karta již půjde správně, pak zpětně zkoušejte, jaký stupeň akcelerace ještě vydrží Šum zrnitý nebo roztrhaný obraz při pohybu oken nebo přehrávání video, stojící obraz je však v pořádku 1 Zmenšit snímkovou frekvenci, barevnou hloubku nebo rozlišení 2 Zkusit změnit nastavení pro čtení z videopaměti, ", například počet čekacích taktů (wait states) Zkusit volbu ":, která však funguje pouze pro některé čipy, podrobněji v E J4D4G v adresáři k vašemu čipu Pozor, tato volba je nebezpečná, karta se tak dá přetaktovat 3 Ještě je možné, že je přetaktována sběrnice Překontrolujte proto frekvenci pro sběrnici PCI, VLB nebo ISA a není-li standardní, zkuste ji dočasně snížit Při startu X serveru je obrazovka černá 1 Zmenšit snímkovou frekvenci 2 Uvážit další zdroje potíží, například konflikty přerušení, kdy myš PS/2 vyžaduje IRQ Protokolový soubor X serveru Abyste mohli analyzovat případné problémy vztahující se k X serveru, máte k dispozici protokolový soubor, který se vytváří při startu X serveru, a to od XFree86 4x podle pravidla 4 "Z œ4 4,4, žz# D+ (v)? #KŠ!$6,4,5%Ÿ# "Z Pokud spouštíte pouze jeden X server (což bývá obvyklé) a má pořadové číslo 0, bude se protokolový soubor tohoto X serveru nazývat 4 Z œ4,4, ži# "Z SaX2 zde vytváří určitou výjimku, protože spouští na krátký okamžik dva X servery, a to displej = Á pro samotný SaX2 a později displej =A pro testovací běh Přístup k protokolovému souboru X serveru máte přímo z programu SaX2, a to stisknutím prostředního tlačítka myši Tak máte možnost rychle rozpoznat zdroj problému, když se nepodaří správně spustit X server Formát protokolového souboru se výrazně liší od verze XFree86 33x, zejména je snazší vyznat se mezi informačními hlášeními, hodnotami z konfiguračního souboru, údaji získanými z hardwaru počítače a chybovými hlášeními a varováními, které jsou zde při zobrazení z SaX2 barevně odlišeny Obecně vypadá začátek protokolového souboru podle příkladu 721 na následující straně Co znamenají jednotlivé údaje: Jedná se o XFree86 X server verze 40, kompatibilní s X11R64 Vendor release 6400 Datum vydání bylo 8 března 2000 Řádek F)(, %ZWŠ 6, = Y %4- ä# äi#a 3 žonó Y RWŠ"-Š se vztahuje k systému, pro který je X server přeložen Verze jádra a označení CPU se proto mohou u každého systému lišit Po tomto hlášení o verzi je uveden již první údaj spuštění X serveru Aktuální, kde je čas, kdy byl protokolový soubor poznáte podle označení q,i= 72 Konfigurace pomocí SaX2 197

214 ¼ ž C s 2 Š 2 ¼ Á # 7 Systém X Window ÔRÍ Þ'1 Õ R 0 + ÔŠÖ!$ c R S Õ R Ñ Ñ ªü %&6 0 ªØ&9$ SR ` 1%0'0Ù Ú SR ` ` 6 ÞÔk` e,'0'0'0 f e R '&R ø S9$R e ` 1" Ñ:, 5 e ª ôkf( ` '$º R e ` e ` a 9&Š$ ` Kª S f ` R (&R a Rf 6! á a SR) e R 6 +'+'' ÔRÍ Þ'1 «á + Í TÛ Ù «R ` 6! á c 76Ø 6!,, Ñ:2 1 Þ'1MܺD ÍÝ c c D k 9$R SRŠ ` $R 9 ' Ù á f6sr 6 Ž + & ` + S á + ÔRÍ Þ'1 0 S á Žª _56 6 c ` k`,'0ïñ:2 6, 6 Ñ:/(,'0'0'0 ' Ù #! á R f6 á f6sr 6 Ž + R + Ô6Ñ Ñ + ÔRÍÞ'1 Q f6 á Ž k` R 6 "'" Ù a %$ ª Þ'Þ Ù f!ør f6 á f6srkª ' Ù $Rf ` S º R 6! á ª 58'8 Ù f!ør!' ` $ôs!kª ß'ß Ù 6 Kª : ' Ù!f : ` 6 ` Sª Ö'ÖÙ ` %5! á ª D'D Ù R ª à'à Ù '! ' Ù c R '&R ' ` iž! ` Ü ` S S Ý Ž Þ'Þ Ùbá "'"'â c 9aŽ c 9 Ü 0%Ý Ž 0Ù Þ'Þ Ùbá á "'"'âk 5K iž k 5K Ü 0%Ý Ž Obsah souboru 721: Počáteční řádky protokolového souboru X serveru protokol vytvořen Rrs Pokud je starý, tak se patrně díváte do úplně jiného souboru Konfigurace pro X server se standardně bere ze souboru,+$ œba4a œ )%& Z, pokud v příkazové řádce pro X server neuvedete jiný Tabulka 73 objasňuje význam symbolů v závorkách na začátcích dalších řádek protokolového souboru ÿ4ÿ+s r4r!s ¹4¹s 9AKA Ï4ÏRs 4 4s BKB s Znaky 4 7s Význam Přednastavení X serveru Informace získané dotazem na hardware Nastavení z konfiguračního souboru Parametr z příkazové řádky Zde vám X server sděluje, co právě dělá Čísla verzí modulů X serveru atd, pouze informativní Různá varování zde jsou sdělení X serveru, proč neprovádí, co je uvedeno v konfiguračním souboru nebo by mělo být implicitní Chyba právě toto vedlo k předčasnému ukončení X serveru Věnujte proto řádkům začínajícím 4 7s zvýšenou pozornost Tabulka 73: Typy hlášení X serveru v protokolovém souboru Protokolový soubor můžete také prohlížet z konfigurátoru SaX2 tak, že stisknete prostřední tlačítko myši Chyby a varování X serveru jsou barevně zvýrazněny Protokolový soubor se rovněž zobrazí, pokud skončí s chybou X server, který volá program SaX2 na testování Pokud se při startu programu SaX2 nebo při konfiguraci přihodí něco nečekaného, pak budou všechny kroky, které provedl SaX2, uloženy spolu se všemi chybami v souboru 4 Z œ># "Z Jak je uvedeno výše, budou chyby samotného X serveru protokolovány v souboru 4 Z œ4 4,, ž# Z Podle jeho obsahu pak postupujte dále 198

215 2 ¼ : ¼ ( Á # : y? : y : y 73 Konfigurace starší verze XFree 33x pomocí SaX 725 Start X Window 4 Po úspěšné konfiguraci již 5 můžete spustit X Window (bez rozdílu uživatelů), a to nejlépe příkazem 1 Doporučujeme spouštět X Window z jednotlivých uživatelských účtů a nikoli jako uživatel V souborech 4" =" #ˆœ>#, 5 a 4 Z œ4,4, žz# "Z najdete chybový výstup X serveru Příkaz 4 1 také můžete spouštět s dalšími volbami, např Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æìé ) Å 6õ Ê6ÊÌÊ 6Ö6ÖŒí ñ Tím spustíte X Window v 16-bitové barevné hloubce, pokud máte například standardně nastaveno 32 bitů 73 Konfigurace starší verze XFree 33x pomocí SaX Program SaX slouží ke konfiguraci starší verze instalace X Window XFree86 33x Pokud již máte nakonfigurovanou verzi XFree86 4x, objeví se po zavolání programu SaX hláška, abyste použili SaX2 Pokud byste přesto pokračovali programem SaX, nakonfiguruje se vám verze XFree Běží již od začátku v grafice a ovládá se myší a klávesnicí Rozezná sám grafický hardware, až na příliš nové nebo již zcela zastaralé typy Ve standardním případě je proto instalace pohodlná 731 První instalace 4 Program SaX spustíte jako uživatel Š příkazem "1 z příkazové řádky případně z programu YaST přes menu ( y2 5} -X Ž"%!r a & Z- $),]œ4 4,, žãn RI (viz odst 26 na str 82) Z příkazové řádky spustíme SaX příkazem Ä Å6 Æ Ó Å) 6 Ç É õ kartu, rozpozná ji a bude ji moci později zobrazit K¾ v menu & $ : 4 Poté se otevře hlavní okno s pěti menu: G4?+n KŽ, y2,6% $",³ ¾, & $ : 4, G "% a D,! Po spuštění začne SaX prohledávat sběrnici PCI a pokud zde nalezne grafickou Dále si SaX načte vlastní databázi, ze které vybírá informace, odpovídající zjištěnému hardwaru Ty se pak zobrazí v jednotlivých menu, např typ & $ 4 grafické karty najdeme v menu ¾ Třebaže se SaX pokouší sám detekovat hardware, je vždy vhodné zkontrolovat nalezené údaje a případně je podle uvážení opravit Pokud ještě nemáte správně nakonfigurovanou myš, máte náhradní možnost ovládat SaX z klávesnice Opakovaným stisknutím klávesy MN _` a OP pak přeskakujete mezi jednotlivými volbami Abyste se dostali do jednotlivých menu, mačkejte tak dlouho klávesu MNpOP _` a, až se titul požadovaného menu orámuje černě a pak stiskněte klávesu MN OP resp klávesu MN OP a vyberte požadované menu Po potvrzení klávesou MN OP [j\ se menu otevře V každém menu se nalézá více ovládacích prvků, například tlačítka, výběrové seznamy a vstupní pole Také s nimi lze manipulovat pomocí klávesnice! }³ ), mačkejte tak dlouho klávesu Abyste se dostali k tlačítku (např : 5 : 199

216 F 2 0? / x Š F g 7 Systém X Window MN^OP _` a, až se žádané tlačítko zarámuje černě Pomocí klávesy MN OP [j\ nebo MN k RR ` OP pak tlačítko stiskneme a vykonáme požadovanou činnost Klávesou MNpOP Í5Ñ:0 si vyžádáte seznam menu na horním okraji okna K výběru ze seznamu mačkáte klávesu MN^OP _` a tak dlouho, až se seznam zarámuje Potom pomocí kláves MN!OP g a MN!OP h vyhledáte položku podle změny barvy a aktivujete ji klávesou MN D R OP Myš Menu G4?+n se objeví jako první po startu programu SaX (viz obr 711) Obrázek 711: SaX: Nastavení pro myš Pokud jste již konfigurovali myš během instalace Linuxu, např při nastavení programu gpm, převezme SaX tyto údaje a myš je tím připravena pro X Window V opačném případě je potřeba myš nakonfigurovat: stiskněte dvakrát klávesu MN^OP _` a a vyberte výrobce myši v menu )07$",z (pomocí kláves MN!OP a MN!OP h můžete procházet seznamem), klávesou MN D R OP výběr potvrdíte Dále přejděte pomocí klávesy )- MNpOP _` a q do seznamu?( a zvolte odpovídající typ myši Stisknutím o se přesvědčíte, zda volba funguje měl by se začít pohybovat kurzor myši Pokud nevíte, jaký máte typ myši, případně pokud typ vaší myši Šq není v seznamu nebo sériová myš G CE!F q nefunguje s volbou J D4J4E4D GF ~vš, zvolte vedlejší menu :! " }³, abyste vybrali protokol sami Zde se dají konfigurovat další volby, např přenosová rychlost a emulace třetího tlačítka V menu :! " }z jsou následující menu: 8 : V případě neznámého výrobce se dá přímo nastavit protokol Dále se dá nastavit soubor zařízení (angl device) Pro sběrnicovou myš zkuste odpovídající variantu PS/2 K 5%!!5 K : Rychlost myši atd : Emulace třetího tlačítka atd 200

217 ( u $ o 73 Konfigurace starší verze XFree 33x pomocí SaX Obrázek 712: SaX: Rozšířená nastavení pro myš q,!5,z q,!52 : Konfiguraci myši lze otestovat v části menu označené, kde je zobrazena symbolická myš Klikání tlačítky skutečné myši se pak zobrazuje na symbolických tlačítkách Klávesnice Standardně se používá klávesnice pro Windows 95/98 (viz obr 713) Klávesnici je třeba vždy nastavovat manuálně, protože její typ nelze hardwarově určit Obrázek 713: SaX: Klávesnice q Porovnáním vaší klávesnice s položkami menu?( model klávesnice Jako jazyk nastavíte C u,!$ R» v menu nastavíte odpovídající Vedle tlačítka?: 201

218 u : y 0? o? / 7 Systém X Window K?)7 je testovací pole, ve kterém se zobrazuje právě stisknutá klávesa Nezapomeňte na háčky, a čárky nad velkými písmeny (event i na další akcenty) Přepínač 7"( 2 442} : y2,! slouží k zadání háčků, čárek, kroužků a přehlásek Nastavení z menu :! " }³ patrně nebudete potřebovat Změny se stávají platnými stisknutím "- o Grafická karta V menu ¾ & $ : se vybírá v levém seznamu výrobce a v pravém seznamu model a verze karty (viz obr 714) SaX zkouší kartu sám rozpoznat, což je u karet PCI poměrně spolehlivé $)/0 Používá přitom rozsáhlou databázi běžně používaného hardwaru, viz balík (angl Component Data Base) Nalezený hardware se barevně zvýrazní Obrázek 714: SaX: Grafická karta Pokud se stane, že SaX hlásí jiné údaje o vaší grafické kartě, než jaké odpovídají skutečnosti (méně paměti, jiný Ramdac), může to být způsobeno dalšími výrobními revizemi tohoto modelu karty, které SaX nezná! }³ obsahuje detailnější nastavení, které také použijete po- ) Dá se zde zadat velikost videopaměti a rychlost převodníku D/A, případně znáte-li přesný typ převodníku nebo časovače, můžete je zde zadat v menu ( "2yV Snížení odhadu rychlosti převodníku D/A může pomoci při problémech s posunováním a překreslováním oken (např blikání nadpisu okna) V takovém případě přejděte do menu : Menu :! ) }z x kud sami volíte X server (menu 5 2,"% Některé karty vyžadují zvláštní obvykle je však nebudete potřebovat " ",42,"-X, které naleznete v rozšířeném menu, SaX automaticky nerozpozná zastaralé grafické karty ISA, a proto pro ně musíte sami zvolit server (zpravidla to bývá SVGA) 202

219 2 À J? } : ( : o ( 73 Konfigurace starší verze XFree 33x pomocí SaX Obrázek 715: SaX: Grafická karta další nastavení,wš ¾ ","42, %! %+5,/X#4#4# L Pokud si SaX L stěžuje, q že mu chybí server pro nalezenou nebo zadanou kartu (hláška typu 4 ), stačí spustit YaST a vyžádaný server (v tomto příkladu SVGA) nainstalovat (viz odst 24 na str 77) Monitor "07$",z Dále je nutno zajistit spolupráci grafické karty s použitým monitorem Vybíráme zde ze seznamu Kq a?( Pokud nenajdete v seznamu váš monitor ani jeho funkční náhradu, zadáte frekvence, které váš monitor snese, a které nejlépe najdete v návodu k monitoru Pokud se jedná o neznámý monitor, SaX nastaví výchozí horizontální rozsah na khz a výchozí vertikální rozsah na Hz To by nemělo škodit většině monitorů Pokud při startu X serveru zůstává obraz tmavý, podivně bliká nebo monitor vysoko píská, bud okamžitě opust te server kombinací kláves MN QR S OP + MNpOP TS + MN OP¾ anebo rychle sáhněte po vypínači monitoru, jinak hrozí poškození monitoru Rozlišení a počet barev Po instalaci grafické karty se nejprve konfiguruje počáteční rozlišení a počet barev, které se objeví po spuštění X serveru, a to v menu D (obr 716 na následující straně) Počáteční rozlišení se vybírá současně Kt Kt z menu 42 přičemž efekt se ilustruje v části okna,2%}ƒ4$ ƒ,"%,,! a E u!n,)% 7]( W/,! Ž"%& Z-r, Zvolenou kombinaci pro daný počet barev potvrdíme tlačítkem Můžeme tak postupně nakonfigurovat tolik počátečních rozlišení, kolik máme různých počtů barev Později za běhu při zvoleném počtu barev se pak může X server postupně přepínat na všechna skutečná rozlišení, a to vždy stisknutím kombinace kláves MNOP QR S + MN TS OP + MN+OP 8 resp MN QR S OP + MN TS OP + MN+OP " 1 KlávesyMN7OP " 1 zde fungují pouze z numerické klávesnice 8 amn7op 203

220 E G o % o?? 7 Systém X Window Obrázek 716: SaX: Výběr počátečního rozlišení a počtu barev Pokud se domníváte, že by karta spolu s monitorem zvládla ještě další kombinace, než jsou v nabídce, přejděte do vedlejšího menu : ), kde se tato nabídka dá rozšířit, případně i zúžit (viz obr 717)! }z u!n,"% %!}³ J4: -!y ˆt 42 Obrázek 717: SaX: Výběr skutečných rozlišení a počtů barev : Toto menu se dělí na oblasti: rozlišení rozlišení výběr barevné hloubky (počtu barev) Sloupec tlačítek vpravo ( Kt 2 ) udává počet barev pro dané rozlišení X server se totiž může spustit s volitelným počtem barev, čemuž odpovídá příslušná barevná hloubka (color depth) Při osmibitové barevné hloubce dostáváme např 256 současně zobrazitelných barev Počet barev je však při dané velikosti videopaměti a schopnostech grafické karty shora omezen 204

221 y n % o? % o : % o o ( ½ % o ž 73 Konfigurace starší verze XFree 33x pomocí SaX A6ž rozlišením, takže při vysokých rozlišeních, jako je např Á4Á"1 Á4Á bodů, již často nemůžeme žádat barevnou hloubku 32 bitů Pro malou barevnou hloubku ž½ 8 bitů (256 barev) je proto k dispozici nejvíce možných rozlišení, od Á1 ¼4Á Až až po Á4Á1 Aä Á4Á, která se objevují -y v seznamu J4: První hodnota ze seznamu skutečných rozlišení je to, se kterým pak startuje X server při zadané barevné hloubce Seznam skutečných rozlišení konfigurujeme tak, že sem přesouváme položky ze seznamu možných rozlišení Provede se to kliknutím na příslušné možné rozlišení a pak na tlačítko Ze seznamu se naopak ubírá tlačítkem F Pořadí v seznamu skutečných rozlišení se dá konfigurovat šipkami na dolním okraji seznamu K tomu se označí požadované rozlišení a klikne se na jednu z šipek nahoru nebo dolů Tím si vymění označená hodnota místo s předcházející resp následující hodnotou v seznamu Po nastavení skutečných rozlišení pro osmibitovou barevnou hloubku (256 barev) pokračujeme stejným způsobem i pro další hloubky, které zapínáme odpovídajícími tlačítky u!n,"% : V tomto menu lze nastavit virtuální rozlišení pracovní 4-!y plochy, tj schopnost vidět za roh Znamená to zvýšit hodnoty œ 4-!y (= šířka) resp L (= výška) nad skutečné hodnoty rozlišení například používat virtuální pracovní plochu AA6ã4ä 1¼ ž½ při skutečném rozlišení monitoru ¼4Á4Á"1 Á4Á Skutečná plocha pak tvoří pohyblivý výřez ve virtuální ploše Většina uživatelů však tuto možnost odmítá, protože ztěžuje ovládání kurzoru na obrazovce %!!5 Ž42 : Toto menu umožňuje definovat vlastní rozlišení Dále lze zadat! tzv modelines, tj volit mezi dvěma různými výpočetními metodami 4-!y l"2 Dále je třeba nastavit výchozí barevnou hloubku (počet barev), se kterými se váš X server standardně spustí, pokud se nezavolá s určitou zadanou hloubkou Na to se v menu D,! Kt 2 vybere požadovaná standardní barevná hloubka pomocí Potom pokračujte tlačítkem Dno, kterým zkušebně spustíte X server Test konfigurace Po chvilce se objeví dialogové okénko Jste-li se zobrazením spokojeni, klikněte na J %!³ Poté se objeví pozadí a rozdělené okno, kde vlevo je uvedeno současné rozlišení, horizontální a vertikální frekvence monitoru a vpravo jsou dvě K, pole tlačítek!6:!5 u $",z a, pomocí kterých se optimálně nastaví obraz, Tlačítka s šipkami v poli!6:!6 slouží k roztahování K u $),z a stlačování obrazu ve vodorovném a svislém směru, pomocí šipek pohybujete obrazem vodorovně a svisle po monitoru Pro kontrolu správného nastavení byste měli vidět malé čtverečky ve všech čtyřech rozích monitoru bez zkreslení A6ä 205

222 E ¼ ž C ¼ ž C ž C À : ( 7 Systém X Window Nastavení velikosti a polohy obrazu v SaX slouží pouze k jemnému přizpůsobení grafické karty možnostem monitoru, nikoli naopak! Nejlépe je proto, když jsou ovládací prvky na monitoru předem nastaveny na střed rozsahu a obrazem se pak pomocí SaX hýbe co nejméně (špatně je tedy např pomocí SaX na doraz doleva a knoflíkem monitoru na doraz doprava) Po nastavení obrazu jsou dvě možnosti, jak zavřít okno: ~ : Ukončit konfiguraci X Window a uložit současná nastavení Tím se dostanete zpět na příkazovou řádku,!",i : Opustit SaX a zapomenout nastavení Stisknutím kombinace kláves MN^OP TS + MNŒOP Í5Ñ se dostanete na první konzoli 732 Rekonfigurace SaX se dá použít i pro dodatečné nastavení vlastností X serveru,+$ œ A4A œ4 "%& Z K tomu nejprve přečte SaX existující konfigurační soubor pro X Window a použije jeho nastavení, proto tedy není nutné vše zadávat znovu SaX zobrazí nalezená nastavení v menu a umožní uživateli v nastavování dál pokračovat Typickým případem je připojení nového monitoru, kdy se dá znovu vybrat odpovídající model z databáze a provést jemná nastavení, případně přidat některé z vyšších rozlišení SaX se také dá použít pro přepínání výchozího rozlišení a výchozí barevné hloubky po jeho spuštění pak přejdeme rovnou do menu D, přepneme nastavení a SaX opustíme œ )%& Z Po rekonfiguraci může SaX uložit po svém některé položky v souboru například nezachová původní pořadí fontů což je nepříjemné zejména při instalaci œ češtiny jako výchozího jazyka Pokud jste tedy sami změnili soubor ¼ )%& Z mimo SaX (editorem, jiným konfiguračním programem či instalačním skriptem), je třeba si vždy předem udělat jeho kopii, než na něj spustíte SaX, a potom podle ní pokažené řádky opravit,! Možné potíže při práci s programem SaX Nejčastější potíže při konfiguraci X Window programem SaX: Při startu X serveru zůstává obraz tmavý, podivně bliká nebo monitor vysoko píská: Bud okamžitě opust te server kombinací kláves MN QR S OP + MN^OP TS + MN^OP¾, nebo rychle sáhněte po vypínači monitoru, jinak zde hrozí poškození monitoru Vyberte pak v menu G "% " ze seznamu položky )07$5,z Kq a?"( Pokud nenajdete v seznamu váš monitor ani jeho funkční náhradu, zadáte frekvence, které váš monitor snese, a které naleznete v návodu k monitoru Pokud se jedná o neznámý monitor, SaX nastaví výchozí horizontální rozsah na khz a výchozí vertikální rozsah na Hz To by nemělo škodit většině monitorů

223 $ ( D ¼ ž C 74 Optimalizace instalace systému X Window Rychle přerušit podezřelý provoz monitoru je též nutné, pokud se to stane ² prˇekročením jeho schopností při nastavování velikosti a polohy obrazu Nové digitální monitory již mají tyto stavy ošetřeny a samy odmítnou pracovat Pro zatvrzelé případy, kdy X server odmítá nastartovat, nabízí ještě SaX volby příkazové řádky, např: rr",42,œ24z Až : Při prvním startu SaX se použije namísto cílového serveru pro danou kartu prozatímní server VGA16 Ten je bezproblémový prakticky na všech kartách VGA Vyvolá se též automaticky v případě, kdy grafická karta není rozpoznána, nebo jedná-li se o kartu ISA Dokumentaci k programu SaX obsahuje adresář -75!, /!$ (! : Z, 1 Stane-li se něco neočekávaného při spuštění programu SaX nebo během konfigurace, lze to později analyzovat z protokolů 4 Š,42, Y Z a 4" Š 4 Y Z 74 Optimalizace instalace systému X Window,"+$ œbaa œ4 )%& Z V dalším se budeme zabývat uživatelskými modifikacemi primárního konfiguračního souboru pro systém X Window, obsahujícím všechny údaje pro myš, monitor a grafickou kartu Třebaže konfigurátor SaX2 již umožňuje i náročné zásahy do konfigurace, vyplatí se strukturu tohoto konfiguračního souboru pochopit Tento soubor se dělí na sekce, uvedené klíčovým slovem Š4,$5 "% a ukončené klíčovým slovem %/4Š4,!$5 "% Každá sekce odpovídá jedné části konfigurace a má tvar: Ú Ä Õ "Ü Éä` ) ] Ä ±É Ä éõ Ä Ö) 6«6 g é" ]í Ö) 6«6 g é"äe ÙÙ6Ù Ö) 6«6 g é" ø 5Ø)Ú Ä Õ "Ü Rozlišujeme zde následující typy sekcí: ",! Š4,42,"4 Zv % -,2 $), Tato sekce popisuje použité cesty pro fonty a tabulku RGB Zde se zadávají různé volby pro server Konfiguruje vstupní zařízení Na rozdíl od verze XFree86 33 sem společně patří myš, klávesnice a speciální vstupní zařízení jako tablet, pákový ovladač atd Důležité položky jsou zde D 2, 4!$",2 $", a jeho volby, dále a D Tabulka 74: pokračuje na další straně 207

224 G G D ž C ž C ¼ D R ¼ ž C F ¼ ž ž C F 9 ¼ ž 7 Systém X Window "% /,,2 $", Š!$5,,"% Š4,42, Y? "- Popisuje Š$5,4,"% použitý monitor: jméno, na které odkazuje definice, dále šířka pásma U uš t ( 9 ) a obě synchronizační frekvence (? %7$,4 a E,&,! ) Frekvence se zadávají v MHz, khz nebo Hz Server odmítne jakékoli zobrazovací parametry, které neodpovídají specifikaci monitoru Cílem je zabránit tomu, aby při experimentech nedostal monitor nebezpečně vysokou řádkovou nebo snímkovou frekvenci Zde se zadají zobrazovací parametry pro jednotlivá rozlišení obrazu Obvykle je vypočte SaX2 na základě zjištěných a zadaných údajů o grafické kartě a monitoru a zpravidla není důvodu je měnit Výjimkou může být například monitor s pevnými frekvencemi Přesné vysvětlení významu a vztahu jednotlivých zobrazovacích parametrů obsahuje HOWTO, které najdete v souboru -76!, /$ ),"% œ4 4,, žr /,44rq R8 %Zv"r U B q #Zu Tato sekce definuje použitou grafickou kartu, zadanou jménem Tato sekce se týká vztahu mezi sekcemi G "% a D,2 $", pro nastavení společná oběma sekcím Podsekce 4- D7 (!? dovoluje zadat virtuální rozlišení (, ) pro daný 9 "4 a použité G /,! pro tento Š!$5,4,)% Tento odstavec definuje rozložení při jednoduché nebo vícenásobné konfiguraci Spojuje navzájem vstupní za- -,2 $", Š$5,4,"% a zobrazovací zařízení řízení % ( %/ / Tabulka 74: Sekce v,+$ œ A4A œ4 5%& Z Š!$5,4,"% a Informaci o ostat- ) a ma- Všimněme si podrobněji sekcí G "%,D,2 œ4 4,4, $), ních sekcích podává manuálová stránka pro ¼ (7 %ƒœ4 4,, nuálová stránka œ4 œ4 pro ¼ "%& Z (+ %ƒœ4 "%& Z ) V souboru ¼ "%& Z lze zadat více sekcí G "% a D,2 $), Š,42, Y? "-4, která po nich následuje Š!$5,4,)% Podobně může existovat i více sekcí Které z nich se použijí, záleží na sekci Sekce Screen )%,2 $", Š!$5,4,"% Dále se věnujeme podrobněji sekci Jak již bylo řečeno, popisuje společné údaje pro sekce G a D a udává, jaké rozlišení s jakou barevnou hloubkou konfigurovat Příklad 6/,"% Š!$6,4,"% sekce &, ukazuje Š!$5,,"%åN soubor 741 na následující straně Řádka (zde Á ) dává této sekci jednoznačné určení pro "- následující sekci Š4,2, Y "? 208

225 - Þ C, ( D, ( - G, (, ( ¼ ž C c 6 bž c 9Ž Rf ` S % e Ñ:1 c a c 6 iž 5 S ` Ž e Ñ:1 k 9$ Ž Ñ Ñ:/', Þ'1% ŽTŽ Ñ:0',% -'1 Þ ŽÃŽ Þ'0'0 1'0'0 Ž ÕK R ` S Ñ Ñ:/', Þ'1% D $ c a c 6 c a c 6 iž 5 S ` Ž e,% k 9$ Ž Ñ:, Þ'0 Ñ:0',% Ž D $ c a c 6 c a c 6 iž 5 S ` Ž e 2', k 9$ Ž 1%0 Þ'0 Ž D $ c a c 6 c a c 6 iž 5 S ` Ž e k 9$ Ž Ñ:, Þ'0 Ñ:0',% Ž D $ c a c 6 %&6 Ž %&6 Ü 0%Ý Ž $96Kf6 R Ž c 9 Ü 0%Ý Ž k 5K Ž k 5K Ü 0%Ý Ž D $ c 6 Š!$6,4,"% Obsah souboru 741: Sekce v souboru,+$,2 $", "% 74 Optimalizace instalace systému X Window œba4a œ )%& Z Další dvě řádky, D a G Š!$5,4,)%, popisují grafickou kartu a monitor, jednoznačně přiřazené položce Neměly by se ztotožňovat s odkazy na stejnojmenné sekce D,2 $), a G "% Tyto sekce rozebereme později Pomocí D,& se nastaví barevná hloubka, se kterou se spustí X server, pokud není explicitně zadáno jinak, například v příkazové řádce Pro každou barevnou hloubku je určena jedna podsekce D7 (!? Barevná hloubka, která pro danou podsekci platí, se zadává pomocí D Možné hodnoty pro D jsou 8, 15, 16, 24 a 32 Ne všechny X servery podporují každou hodnotu, 24 a 32 jsou pro mnoho karet prakticky totéž, zatímco u jiných udává 24 mód packed-pixel 24 bpp a 32 mód padded-pixel 32 bpp Po zadání barevné hloubky následuje seznam rozlišení G /,! X server jej bere zleva doprava a ke každému rozlišení hledá v sekci G "% řádku parametrů zobrazení G /4,! %!,, která odpovídá možnostem monitoru a grafické karty První nalezené platné rozlišení je tzv D,&!r /, a X server se s ním spustí Během jeho provozu se pak dá kombinací kláves MN QR S OP + MN TS OP + MNOP R 8 pohybovat v seznamu doprava, zatímco kombinace kláves MN QR S OP + MN^OP TS +MN R _æ OP se vrací v seznamu doleva Tím se dá za běhu X Window měnit rozlišení Poslední řádka podsekce D7 (v? s označením D A6ž udává barevnou hloubku Ta má též spolu s velikostí videopaměti vliv na maximální možnou velikost virtuální obrazovky Pokud má grafická karta videopamět např 16 MB, pak dovolí při barevné hloubce 32 bitů virtuální obrazovku o velikosti až 2048x2048 bodů To dnes využije málokdo, proto se u moderních karet používá zbytek videopaměti jako 209

226 D D G Z Á R Z ž E ž ¼ ž E C ž 0 0 ž C ¼ ž Z ž C ¼ ¼ ž ž C C 7 Systém X Window 210 pomocná pamět pro fonty a grafické objekty Pokud bychom využili celou videopamět bez dostatečné rezervy, nešlo by již využít akcelerace a došlo by ke zpomalení,2 $), Sekce D Sekce D,"2 $", být libovolný počet sekcí 6/,"% &, D,2 $",ÒN œ4 popisuje danou grafickou kartu V souboru,2 $", ¼,"2 $",ãn AR "%& Z může, pokud se liší jejich jména, zadaná pomocí Máte-li více grafických karet, sekce jsou očíslovány tak, že první karta bude, druhá D atd V souboru 742 vidíte příklad sekce,2 $", počítače s jednou kartou PCI Matrox Millennium c 6 _Ž %&6 Ž z ` '$' ` 6 Ž k µ T,'0'1%%Ö Ž z Ž 0 6 Ñ Î 6 0 Ž 6&R Žc á` Ž $96Kf6 R Ž %&6 Ü 0%Ý Ž Õ 9$ ' ` 6 Ž k` 9 Ž «6 Ž y R Ž D $ c 6 Obsah souboru 742: Sekce D,"2 $", souboru Program SaX2 by vám měl nakonfigurovat sekci D příkladu Specifický D 2,,v$,2 $5, œba4a œ4 "%& Z podobně jako v tomto t4-74 a D t4-7 závisí přirozeně na vašem hardwaru a SaX2 je zjistí automaticky Hodnota D představuje pozici na sběrnici PCI resp AGP, kterou zaujímá grafická karta Určí ji příkaz lspci (Nedejte se zmást tím, že X Server zde používá dekadické hodnoty a program lspci hexadecimální) 2," Parametrem D přiřadíte grafické kartě ovladač V příkladu karty Matrox Millennium / se 2,+ modul ovladače nazývá X Server ho bude hledat v podadresáři v cestě, definované jako G /-, v sekci ", Standardně je to adresář -+5 œbaa 4 "/-,! / 24,v Jméno souboru ovladače vznikne připojením à /42>#K ke jménu ovladače pro ovladač se tedy zavede /42># Chování X serveru a ovladačů lze ovlivnit dalšími volbami V sekci D,2 $", je v našem příkladu uvedena volba 9 $6-v", která zakáže hardwarový kurzor myši a simuluje ho softwarově Popis jednotlivých voleb pro konkrétní ovladač najdete v adresáři -76 œba4a œ4 4! œbaa /$ Všeobecně platné volby obsahuje manuálová stránka pro ¼ "%& Z (7 %Vœ )%& Z ) a %Vœ 4,4, ) œ4 4,4, manuálová stránka pro ¼ (7 Sekce G "% Sekce G )% a G /,! jednu kartu) Soubor,+$ œ A4A œ4 Š4,42, "%& Y Z monitorů odlišených jmény V sekci "% "? jsou platné,2 $", popisují jeden monitor (podobně jako sekce D může "- proto obsahovat více se pak určí, které sekce Popis monitoru by měl být proveden odborně Nejdůležitější jsou řádky popisu zobrazení (angl modelines), udávající horizontální a vertikální časování pro dané rozlišení

227 ã > E E ž ž 0 0 ã > r ¼ ž C ã > r ã > 74 Optimalizace instalace systému X Window Bez hlubšího pochopení, jak spolupracuje monitor s grafickou kartou, se nepokous ² ˇejte řádky popisu zobrazení (angl modeline) měnit U starších monitorů to může vést až k jejich zničení Díky pokroku v hardwaru dnes již odpadá manuální zadávání popisu zobrazení (angl modelines) a vlastností monitoru Pokud máte moderní monitor typu multisync, pak mezní frekvence monitoru a navrhovaná optimální rozlišení určí přímo program SaX2 pomocí DDC Pokud se to nepodaří, můžete ještě použít mód VESA grafické karty, fungující na prakticky všech grafických kartách -76 œba4a œbaa /!$ Pokud se však odhodláte vyvíjet vlastní popis monitoru, podrobnosti najdete v adresáři 4! 741 Použití fontů True Type -75 œ A4A œ AA &"%4v K obvyklé instalaci X serveru patří také rozsáhlý výběr fontů, které najdete v adresáři! Jsou uspořádané podle logické souvislosti v podadresářích, ze kterých najde X server pouze ty, které jsou uvedeny )%4 v sekci ),! souboru,+$ œba4a œ4 "%& Z jako položka, obsahují platný soubor &"%v³#k/, jejich použití nebylo zakázáno za běhu X serveru příkazem xset fp, byly připojeny za běhu X serveru příkazem xset +fp q Počínaje verzí 40 podporuje XFree86 nejen vlastní formát?(,7a $)& (formát pro PostScript) pro škálovatelné a ( & znakové sady, ale i formát (angl true type font) Tato podpora se realizuje pomocí zaveditelných modulů X serveru Nyní již můžete použít adresáře, obsahující fonty True Type, a zpřístupnit je pro X server Není k tomu zapotřebí prakticky žádná příprava Vedle dobré škálovatelnosti je velkou výhodou fontů True Type, že kromě západoevropských znaků zpravidla již standardně obsahují další kódové stránky pro azbuku, řečtinu a východoevroské jazyky, se speciálním softwarem i pro asijské jazyky V dalším popisu se omezíme na 8-bitové znakové sady Pro asijské jazyky, jako je japonština nebo čínština, potřebujete speciální editory, které vám rovněž SuSE Linux nabízí Znaková sada s 8 bity na znak obsahuje 255 znaků Její prvou polovinu tvoří znaková sada US ASCII a zbylých 127 znaků je poskytováno pro národní jazyk Protože to nestačí k pokrytí ani všech evropských jazyků, dělí se ještě národní jazyky do skupin, kterým norma přiděluje označení iso-8859-x, kde 1 je číslo skupiny od 1 do 15 Význam jednotlivých znaků "r popisuje manuálová stránka pro ¼¼ 1 (+ % "r ¼¼ 1 ), hodnotu 1 )r pro zvolený národní jazyk obsahuje manuálová stránka pro ¼4¼ r+a (7 % "r ¼4¼ rva ) Nejpoužívanější znakové sady zde uvádíme v tab 75 na následující straně V závislosti na použitém jazyku musí pak uživatel zvolit správné kódování Zejména při přenosu textu mezi různými počítači je třeba s textem přenést také informaci o použitém kódování 211

228 ( = 7 Systém X Window Znaková sada iso iso iso iso iso Podporované jazyky Západní Evropa: němčina, francouzština, španělština švédština, finština, dánština atd Střední a východní Evropa: čeština, slovenština, polština, rumunština atd, rovněž i němčina Ruština azbuka Řecká abeceda Stejně jako iso , pouze se znaky pro turečtinu a měnovou jednotku euro Tabulka 75: Nejpoužívanější znakové sady Výhoda tohoto řešení je zřejmá: pro podporu národního jazyka stačí zadat vhodné kódování a všechny rozumně se chovající programy si již s národními znaky poradí, protože jednotně používají 8 bitů na znak Pokud zvolíme jiné kódování, než se kterým byl dokument vytvořen, objeví se smutně proslulá feftina nebo dokonce tzv rozsypaný čaj typický pro exotická kódování Pokud použité kódování nesouhlasí s naším výchozím nastavením ani ho aplikace pro X Window nerozpozná automaticky z informace uvedené v záhlaví textu, dá se ještě často nastavit v menu této aplikace, zpravidla jako položka Ž /2y"% o resp %7$"/ %Z (Řada slibných programů vyvíjených pod GPL však zatím ve svých beta verzích ignoruje jiná kódování než Latin1 (Abiword, Amaya) a znaky s českými akcenty odmítá přijmout, tj nezobrazí je ani jako jiný znak, protože se vůbec nedostanou do textu) Nevýhodou přepínaného kódování je, že nelze současně kombinovat některé jazyky nelze například uvádět ruské citace v azbuce uvnitř českého textu s háčky a čárkami (zatímco německé přehlásky použít lze) Toto dilema bylo možné vyřešit teprve zavedením kódování znaků Unicode, kde na rozdíl od ASCII zabírá znak dva nebo i více bajtů Tím se počet zobrazitelných znaků podstatně rozšiřuje, takže stačí i na asijské jazyky jako jsou čínština, japonština a korejština Nevýhodou tohoto řešení je, že většina existujícího softwaru není na toto kódování zavedena, takže pro práci s texty v Unicode potřebujete speciální prohlížeče a editory Další informace 4 o používání fontů Unicode pod Linuxem najdete například na )94949 #Ó-4% $"/4,#ˆZ Předpokládá se, že v budoucnosti bude Unicode podporovat stále více programů SuSE Linux poskytuje program yudit pro práci s texty v Unicode, který se nainstaluje ze série 1)( Po tomto úvodu podáváme postup krok za krokem, jak nainstalovat další fonty, zde na příkladu fontů True Type Vyhledejte fonty, které zamýšlíte instalovat pro X Window Připojte strom obsahující tyto fonty podle kap 1811 na str 413 nebo připojte diskový oddíl pomocí ikony na pracovní ploše 212

229 ¼, ž C : :, o E ž % 0 ž C ž C -76 œba4a?( Ä Å6 Æ Ó Å) 6 Ç Õر ªÉÅ) 4í6íd)ñ5 6«5Ü " 4í6í ê) 5 )É 6Ū Ä 6ËÖ Ä 74 Optimalizace instalace systému X Window Na fonty vytvořte adresář a vstupte do něj V případě fontů True Type již SuSE Linux tento adresář obsahuje, a to 4-!, 4!, kam příslušné fonty patří Zadejte tedy nejprve Dále vytvoříte odkazy na soubory 4& a na adresář pro fonty œbaa &)%4+ Ä Å6 Æ Ó ªÉÅ) 4í6í9d)ñ6 6«5Ü " 4í6í ê5 ) "É 5Å ª Ä 5ËÖ Ä Ç «Ê5Éd 5Õ Ä É 5 6 é ê5 5 t 5Û+Ùþ 6 ê²ù Jako $",!5 ":! &4"% "7 zde uvedete skutečné umístění fontů Fonty True Type navíc &4"%+³#ˆ/ potřebují speciální program ttmkfdir ze série 1)( k vytvoření souboru (na rozdíl od tradičních fontů pro X Window, pro které to provede příkaz mkfontdir): Ä Å6 Æ Ó ªÉÅ) 4í6í9d)ñ6 6«5Ü " 4í6í ê5 ) "É 5Å ª Ä 5ËÖ Ä Çd 6 )é)êø"üå Ê6 dê5 5 "É+ÙØ"ÜÅ Pokud již X server běží, můžete mu fonty poskytnout dynamicky Zadejte: Ä Å6 Æ Ó Æ" R Ä Ä è6 "Ü Ä Çøõ"É Ä Zž êö ªÉÅ) 4í6íd)ñ5 6«5Ü " 4í6í ê) 5 )É 6Ū Ä 6ËÖ Ä ", Příkaz 1 přistupuje přes X protokol k X serveru, musí na to tedy mít přístupová práva To je však i případ, kdy uživatel spustil X Server Více informací vám poskytne manuálová stránka pro 1 - (7 1 - ), na- způsob konfigurace přidejte příslušné adresáře zadáním položky œ4 Pro trvalé nastavení fontů uvedete cestu k nim v souboru ¼ příklad pomocí programu SaX2 Zvolte zde 1(,4% a v menu C,!6 j: &)% / I " "%& Z Na otestování, zda byly fonty správně nainstalovány, použijete příkaz xlsfonts Objeví se seznam všech nainstalovaných fontů, ke kterému v našem příkladě ještě přibudou nově nainstalované fonty True Type Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ Æ" Ä Ä è6 Ü Ä æøõ)«5éê) 5 "É Rovněž KDE obsahuje program kfontmanager, který zobrazí fonty spolu s ukázkovým textem Takto zpřístupněné fonty pak mohou používat všechny aplikace X Window 742 Nastavení vstupních zařízení Termín vstupní zařízení se vztahuje zejména na klávesnice a myši, zahrnuje však i joysticky, tablety a další zařízení Ta z nich, která nenajdete œ4 v následujících odstavcích, popisuje manuálová stránka pro ¼ (7 %ƒœ4 "%& Z ) Myš "%& Z Myš s kolečkem Pokud nastavíte myš programem SaX2, můžete využít její rozšířené schopnosti, například rolování Postupujete přitom podle odst 721,! zajistíte, že pohyby kolečka se na str 185, kde v menu G4?+n ½ ã předají aplikacím jako opakované stisknutí tlačítka myši nebo To však rozpozná málokterá aplikace Další cestou, použitelnou ve všech aplikacích, je nainstalovat program imwheel ze série "( a spouštět ho na běžícím X serveru Trvale se to dá 213

230 #, : E ž % o 0 # % 2 / o o # { o 7 Systém X Window 214 zajistit úpravou souboru =" 17 % 4+$ & % imwheel umístíte bezprostředně za komentářovou řádku 4)? 9 %/ 9 + Z,", kde příkaz pro spuštění programu Tato malá utilita převádí kliknutí fiktivního tlačítka myši simulujícího kolečko na konfigurovatelné stisknutí klávesy na klávesnici Výchozí nastavení předpokládá klávesy MN à`rá g OP a MN à`rá h OP což můžete změnit v konfiguračním souboru,+$!!94,4, +$ případně v jeho privátní 4 kopii ="!94,4, +$ Tu můžete měnit, aniž byste byli přihlášeni jako Po této úpravě budete moci ovládat každý program pro X Window kromě klávesnicí i kolečkem myši Myš pro leváky Pro přehození funkce levého a pravého tlačítka myši použijte příkaz: Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ Æ" Ä Ä è6 Ü Ä æºõ 4 Ø 4 Ö]Ê Ä Ä Ö" 5Ü 5 Ä Å òìöze íä Tento příkaz můžete rovněž zahrnout do konfiguračního souboru % +$ =" 17,4% Druhá myš, tablet Připojit druhou myš nebo tablet není problém V programu SaX2 přejdete do konfiguračního módu 1(, kde v menu G4?+n přidáte symbol pro další myš stisknutím 4 / tlačítka Druhou myš je třeba konfigurovat manuálně: v menu F 8 zvolíte vyhovující ovladač pro další myš to bude "-7",, pro tablety některý z ovladačů tabletů Podobně K 4 postupujete v menu : 4 a (,"% Nastavení v menu : mají ovšem smysl pouze ve spojení s ovladačem "-7", Nastavení pro tablety se volí v menu 1(,4%, zatímco v menu K 4 x)%!, se uvede V menu 1(,"4% lze zadat další volby v položce E u%}z (viz např soubor -75 œba4a Š4,"%/ 4! œ A4A /4!$ )E J4D4G X# "-v", ) Zvláštní pozornost zde zasluhuje volba C,Œ 2,"%+ Pokud je aktivována, lze použít paralelně více vstupních zařízení Pokud aktivována není, je nutno přepínat mezi jednotlivými vstupními zařízeními pomocí programu xsetpointer K získání seznamu možných vstupních zařízení zadáte příkaz Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ Æ" Ä Ä è6 Ü Ä æºõ"é Ä Ö" 5Ü 5 Ä Å]Ê6«Klávesnice Program xkeycaps ze série 1"( slouží k případnému předefinování jednotlivých kláves a k testování výsledných znaků na obrazovce Otestované změny pak můžete natrvalo uplatnit v souboru =) #ˆœ / 7"(, jehož formát vysvětluje manuálová stránka pro 1) / 7"( (7 15 / 7)( ) Dále pod KDE existuje program kikbd ( Mezinárodní rozložení kláves ), 5}, jímž lze přepínat mezi jednotlivými typy Š který najdete v menu? klávesnice Hodí se například při psaní závorek è a é resp [ a ], pokud jsou na národní klávesnici nedostupné Při použití národních klávesnic se stává, že aplikace pro X Window reagují pouze na znaky, patřící do nastaveného locale, zatímco ostatní znaky ignorují Y Znamená to, že před spuštěním aplikace musí být proměnná prostředí J x4¾ 5

231 G, %, ¼ ž C / /!$!$ 74 Optimalizace instalace systému X Window nastavena na locale pro daný jazyk Možná nastavení obsahuje manuálová stránka pro 4 (7 ) 743 3D akcelerace Postupně se objevují grafické karty, u kterých lze pod X Windows použít třírozměrnou (3D) akceleraci Některé ovladače jsou však zatím v beta stádiu Nově implementovanou vlastnost DRI Direct Rendering Infrastructure je však zatím možno využít pouze s experimentálním jádrem 23 Slouží k přímému přístupu X serveru k akceleračním funkcím karty za podpory jádra # " Starší verze XFree86 Z 33x nepoužívá pro 3D modul jádra, ale zavádí se zde serverový modul "1 Ten umožňuje X serveru pochopit a správně interpretovat příkazy pro 3D Nejprve se proto podívejte do souboru,+$ œ4 "%& Z /-,! /, zda je tam v sekci L Z #R) L, případně ji tam doplňte řádka Y "1 Dále pokud jste neaktivovali 3D podporu již během instalace pomocí YaST2, nainstalujte ještě 3D modul pro vaši grafickou kartu ze série 13 pomocí programu YaST (U verze XFree86 40 je postup podobný, vynechává se pouze označení # ", které si doplní X server) Příkazy pro 3D pak používá OpenGL kompatibilní grafická knihovna MESA Podle typu použité grafické karty je tato knihovna obsažena ve stejném balíku jako modul Z "1 pro X server a přímo pak přistupuje k 3D rozšířením X serveru nemusí se tedy instalovat zvlášt Ve výsledku to znamená, že 3D podpora se skládá ze dvou částí: sdílené knihovny, instalované v systému a používané aplikacemi stejně jako ostatní sdílené knihovny, a modulárního rozšíření X serveru -4/, Nainstalované 3D aplikace mohou pak přímo Z využívat akcelerační funkce Některé ukázkové aplikace obsahuje balík, série 13 Jako příklad můžete po úspěšné instalaci 3D zkusit zadat z okna xterm příkaz Ä Å6 Æ Ó Æ" R Ä Ä è6 "Ü Ä ÇÌ ªÉÅ) «5Ü " 5«ª5 6Ø Ä 4 6 Ø Ä 4 5É 6 )«6 ) "ÜÉ 5 )«6 6 "Ü6É 215

232 7 Systém X Window 216

233 Kapitola 8 Správce oken Pokud se vám podařila instalace X Window, máte také možnost vychutnat si požitek z barevné pracovní plochy s okny, menu a mnoha dalšími drobnými radostmi, které má obsahovat pořádná pracovní plocha V této kapitole o správcích oken se proto budeme zabývat následujícími tématy: Správce oken jeho úkoly KDE pracovní prostředí K Desktop Environment Fvwm2 klasický správce oken v Linuxu SuSEwm Konfigurace více správců oken Praxe různá nastavení I když byste asi raději rovnou přešli k praxi, měli byste být vybaveni základními vědomostmi, proto nejdříve trochu teorie 81 Trocha teorie o grafických uživatelských prostředích 811 Struktura X Window Na rozdíl od Windows, která představují monolitické grafické uživatelské prostředí, jsou v Linuxu jednotlivé funkční vrstvy od sebe velmi čistě odděleny Systém pak vychází sice o něco složitější, zato ale přehlednější a lépe otevřený pro další vývoj a rozšiřování jeho možností První vrstvu nad hardwarem představuje pro X Window samotný operační systém, který provádí základní úkoly, např správu paměti Nad touto vrstvou se nachází X server, jehož funkci odpovídá grafický ovladač používaný v jiných systémech X server tvoří transparentní vrstvu přímo pod grafickým uživatelským prostředím, čímž je možné využívat služby X serveru prostřednictvím sítě (včetně Internetu): komunikace s grafickou kartou, vykreslování bodů, úseček, obdélníků a textu přenos grafických služeb přes sít nebo v rámci lokálního počítače Třebaže většina uživatelů používá služby X serveru pouze lokálně, mohou všichni snadno využít i sít ové možnosti Ty zajišt ují jednotné rozhraní, nezávislé na použitém hardwaru Díky němu je možné používat tentýž program na různých stanicích, přičemž zobrazení jeho výsledků bude vždy dávat smysl 217

234 ë ë ë ë ê ëì ë 8 Správce oken Kvalita grafiky (např počet barev) však bude samozřejmě omezena možnostmi použité stanice Pokud jste připojeni k síti, máte například možnost nechat běžet na počítači ve firmě aplikaci, jejíž grafický výstup budete pozorovat doma na vašem PC Přitom nezáleží na tom, zda se jedná o jednotlivou aplikaci nebo dokonce o celou pracovní plochu Stejně tak přitom není rozhodující hardwarová architektura vašeho domácího počítače ani jeho operační systém stačí, že podporuje X server Jednou z výhod X Window tedy je, že vždy nemusíte sedět přímo v místnosti s výkonnými počítači, abyste směli využít jejich výkon, ale můžete pohodlně pracovat na příjemnějším, méně hlučném počítači připojeném po síti na výkonný počítač, na kterém běží výpočetní část vašich úloh Protože Linux je také víceuživatelským systémem, může samozřejmě pomocí X terminálů takto využívat výkonný počítač i více uživatelů 1 Aby bylo možné interaktivně pohybovat okny, měnit jejich velikost, překrývat je, vytvářet, rušit atd, používají se správci oken Dostáváme tím možnost spouštět a ovládat aplikace velice přehledným způsobem Správce oken je tedy další vrstvou mezi X serverem, aplikacemi a uživatelem tak, jak to zobrazuje schéma 81 óü õ ø ò ù ñ ú û ü5öcøsý9ô ø þ ù9ÿ ºø ú ü ø ú õ!ú õ!ú ø î î í î î î î ï ðñò ó ô õ öcø 218 Obrázek 81: Vrstvy grafického uživatelského prostředí Pod Linuxem je k dispozici více správců oken, navíc jsou zde ještě rozdíly mezi správci oken a pracovními prostředími (angl Desktop Environments) Zatímco se čistí správci oken omezují pouze na samotnou správu oken, patří k pracovnímu prostředí ještě balík aplikací s jednotným vzhledem a ovládáním Součástí SuSE Linuxu jsou následující správci oken: Fvwm dlouho byl nejpoužívanějším správcem oken v Linuxu Fvwm95 Fvwm ve stylu Windows 95 AfterStep Look and Feel produktu NeXTSTEP WindowMaker totéž, ale zcela nově implementováno 1 X terminál je malý počítač bez pevného disku, který se startuje prostřednictvím sítě, a na kterém běží pouze X server

235 81 Trocha teorie o grafických uživatelských prostředích Enlightenment bohatá výbava Ctwm strohý správce oken Olvwm OpenLook Virtual Window Manager, pro milovníky zvláštností Další správce oken obsahuje instalační série 19" Podle vzhledu Fvwm bylo napsáno mnoho dalších správců oken, které se konfigurují podobným způsobem Jsou mezi nimi kromě Fvwm verze 1, 20 a 22 ještě AfterStep, Bowman, cdesim a Fvwm95 Kromě toho máte k dispozici také následující pracovní prostředí: KDE K Desktop Environment (který se postupně stal standardem pro SuSE Linux) GNOME GNU Network Object Model Environment XFce nadstavba komerčního CDE Kterého správce oken budete používat, záleží na osobním vkusu, požadovaných funkcích a možnostech používaného hardwaru, kde záleží zejména na velikosti paměti Náročná pracovní prostředí, jako jsou KDE nebo GNOME, by měla být používána pouze v případě, kdy operační pamět má kapacitu minimálně 64 MB Dále jsou to kromě vzhledu i konfigurační a vývojové možnosti, které odlišují jednotlivé správce oken Počínaje obrázkem 82 až po obrázek 85 jsou uvedeny příklady dekorace oken z různých správců oken Pro porovnání ukazuje ještě obrázek 85 okno z holého X serveru, tj ze serveru pracujícího samostatně bez spuštěného správce oken Všimněte si, že kolem okna chybí rámeček Rovněž zde není možnost změnit velikost a umístění okna odjinud, než z programu, který okno vytvořil tedy nikoli zvenčí Obrázek 82: Dekorace okna kwm v pracovním prostředí KDE Obrázek 83: Dekorace okna pod správcem Fvwm Obrázek 84: Dekorace okna pod správcem WindowMaker 219

236 8 Správce oken Obrázek 85: Okno bez dekorace holý X server bez správce oken Máte možnost si také nainstalovat více správců oken na jednom počítači a postupně si je vyzkoušet Pokud se rozhodnete používat určitého správce trvale, vyplatí se přizpůsobit si ho svým požadavkům a vytvořit si tak vlastní pracovní prostředí Jako standardní prostředí se v SuSE Linuxu instaluje KDE Úvodem tedy naše rada: většina informací v této kapitole se týká KDE a Fvwm2 Pokud nejste ještě rozhodnuti, vyzkoušejte si je jako první 812 Co všechno umí správce oken? Pouze krátký (a neúplný) výčet toho, jak lze pomocí správce oken měnit vlastnosti oken na pracovní ploše: vzhled oken šířka, výška, barvy a 3D efekty rámečků ovládací prvky na rámečku, nadpis okna a písmo překrývání oken chování při překrývání, např AutoRaise (automatické udržování okna v popředí) upevnění okna změna fokusu oken (které je aktivní) kliknutím kurzorem myši rozbalovací menu vzhled menu (barva, písmo) chování menu a podmenu pozadí obrazovky virtuální pracovní plocha (více ploch/oken) správa ikon spojení zvuku s událostmi na pracovní ploše U řady správců oken najdeme pro jejich funkce konfigurátor, pracující s menu Umožňují to např KDE, GNOME, WindowMaker a Enlightenment Kromě toho je dobré vědět, že většina správců oken čte konfiguraci z jednoho nebo více konfiguračních souborů Tam je možné editováním více či méně intuitivních příkazů nastavit tytéž parametry jako pomocí menu To je důležité zejména pro ty správce, kteří konfiguraci pomocí menu postrádají, ale často je to pohodlnější a přehlednější i pro ty, které ji nabízejí Můžeme zde říci 220

237 Ç J B / / x J 1 E, B x J 81 Trocha teorie o grafických uživatelských prostředích z vlastních zkušeností, že člověk si poměrně snadno zvykne na svého správce oken a na způsob, jak ho konfigurovat, at už je jakýkoli Kromě toho se konfigurace oblíbeného správce oken provádí hlavně při instalaci a potom zůstává dlouho zachována 813 Spouštění různých správců oken Pro aktivaci jednotlivých správců oken existuje v SuSE Linuxu více možností a to nezávisle na tom, jakým způsobem spustíte systém X Window Spouštění pomocí : Pokud spustíte systém X Window pomocí KDM, můžete ještě při přihlášení zvolit správce oken jinak se použije poslední nastavení, které si KDM ukládá pro každého uživatele zvlášt Spouštění pomocí 1 #0 +$ Pokud budete chtít použít místo KDM program XDM, je třeba přidat do souboru =" proměnnou Ç D!F G4J E (viz níže) Spouštění pomocí 5 4 B 6x Pokud jste se nerozhodli spouštět X server automaticky 5 při startu systému, můžete ho spustit z příkazové řádky příkazem 1, kde jako parametr lze uvést název požadovaného správce oken, např: Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æìé ) Å 6õ±ê ë è ðs Zde se spustí Fvwm95 Parametr odpovídá názvu souboru, spouštějícího požadovaného správce oken Funguje to pro většinu dodávaných správců oken Při spouštění můžete také změnit nastavení počtu barev následujícím příkazem: Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æìé ) Å 6õ ê6 Ä Å"É Ä Ö]ÊÊ Ê 6Ö6Ö í ñ který spustí X server v 16ti bitové barevné hloubce (65536 barev) a jako správce oken bude použit AfterStep Výchozí barevnou hloubku jste nastavili již při 5 instalaci X Window, viz odst 1114 na str 18 a dále manuálová stránka pro 4 1 (7 % ) Proměnná Ç #0 B 6x +$ DF G4J ¾ Pokud se rozhodnete trvale používat jednoho správce oken, můžete do souboru =" ve svém domovském adresáři uvést následující řádku, resp stávající řádku pozměnit: Ä õö" Å6 a ` d)òê ë è ðs Tím nastavíte Fvwm95 jako výchozího správce oken Také zde je třeba uvést název spustitelného souboru, startujícího správce oken Nezapomeňte rovněž připojit cestu k tomuto souboru, pokud není jeho adresář obsažen v proměnné q U Tuto změnu v souboru,+$ )( & " můžete také provést globálně (např pomocí programu YaST), pokud budete chtít použít nastavení správce oken společně pro všechny uživatele Podrobný postup naleznete v odst 265 na ¾ 221

238 E ž 0 A E ž 0 $ 2 ä B x J 9 2, # E ä ž ä ä 8 Správce oken str 89 Standardní nastavení v sám změnit ve vlastním souboru =" Změna správce oken za běhu,+$ #0 )( & +$ " si pak může každý uživatel Pokud používáte SuSEwm, je u některých správců oken (zvláště u rodiny Fvwm) možné za běhu změnit správce bez ztráty oken a běžících procesů U jiných správců oken, jako jsou Ctwm, kwm ( KDE) nebo CDE není tato funkce implementována Abyste i tehdy měli možnost změnit správce oken, existuje na to program SuSE DyDe (angl SuSE dynamic desktop) Pokud ho budete chtít používat, musíte jako správce oken určit suse, resp ho vybrat v KDM 82 Správce oken Fvwm2 Obecně V následujícím popíšeme funkce správce oken Fvwm2 Jeho předchůdce Fvwm byl jedním z těch, které znamenaly zlom v používání správců oken v Linuxu a zanechal i další následovníky v neposlední řadě např scwm V SuSE Linuxu obsahuje Fvwm2 balík 9", série 19), starší Fvwm potom balík 9), série 19" Kromě běžných funkcí pro správu oken a ovládacích tlačítek nabízí menu na pozadí a modulární aplikace, které mohou být nahrávány za běhu Díky tomu máte k dispozici některé zajímavé funkce jako je např lišta tlačítek % &2 Více informací o funkci, spouštění a konfiguraci Fvwm2 &2 a jeho modulů naleznete na manuálových stránkách (manuálová stránka pro 9" (7 9" ), manuálová 42 stránka pro 9 vj -/ (7 %ƒ vj -/ ), manuálová stránka pro 9" t4-4)%7 (7 %ƒ 42 9) t4-4"%7 ) atd) V adresáři s dokumentací -75!, /!$ )( :4 Z,! &2 9" můžete nalézt vzorové konfigurace, dodávané spolu s balíky Konfigurační soubory Fvwm2 Fvwm2 se konfiguruje pomocí dvou souborů: Globální konfigurační soubor, který by neměl chybět Nachází se v adresáři -75 œ A4A œba4a &2 ä"+$ Také by měla být E s názvem a cestou ke spus-, viz také na předchozí straně Nejdříve bude použit uživatelský konfigurační soubor, pokud existuje Pokud tomu tak není, bude použit systémový konfigurační soubor! 9" #ˆ&2 a nazývá se 9" Uživatelský #ˆ&2 konfigurační soubor, který chybět smí Nazývá se také =" 9" ä"+$ a nachází se v domovském adresáři stávajícího uživatele Fvwm2 načte konfigurační soubor při startu Správce oken se spustí z -75 œ A4A! œ A4A "17 % "1+ % 4!$, resp z =) 17 % 4+$ nastavena proměnná prostředí Ç B 6x D!F G4J ¾ titelnému souboru stávajícího správce oken, např -75 œba4a 0 % &

239 E Ç Ç $ Ç Ç? # 83 Nastavení Fvwm2 Jednotlivé moduly programu Fvwm2 načtou při spuštění tytéž konfigurační soubory, třebaže použijí pouze ty části konfiguračního souboru, které se daného modulu přímo týkají Doporučujeme každému uživateli, aby si vytvořil vlastní konfigurační soubor, který si může upravit dle svých potřeb Po změně konfiguračního souboru je třeba znovu spustit správce oken tak, aby se změny projevily 83 Nastavení Fvwm2 Obecně Nyní se dostáváme k samotnému konfiguračnímu souboru pro Fvwm2, který je třeba nejdříve vytvořit K tomu můžete použít konfigrační soubor =" #ˆ&2 9" ä"+$ z adresáře -75!, /!$ )( : Z4,! &2 9"+ 6, &2 9" ä+$ Nahrajte svým oblíbeným editorem soubor =" #K&2 9" ä+$ Nyní si projdeme některé konfigurační možnosti Co se děje při startu Fvwm2 Procházejte souborem až ke komentáři na obr 831 Ç6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç6Ç5Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5Ç Ç Ü "Ü "Ü 6«6Ü ) "Ü êª6 Õ )Ü ±Æ Ä Ø Ç Ç Õ 6 4 ± 5 6«6«øè É Ç Ç6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç6Ç5Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5Ç Obsah souboru 831: % 4-4%7$6 "% v souboru =" Zde naleznete všechny programy, které jsou spouštěny při startu Fvwm2 Zde se zavádí modul FvwmBanner (logo), je spuštěno několik aplikací xterm a program xpmroot Tento program slouží pro přenos obrazu na pozadí (tj v Root Window ) Můžete zde použít všechny programy, které jsou schopny běžet na pozadí (např xsetroot, xearth, xv, atd) Zde je ještě příklad s programem xv: 8 Ž Ž D '& " 5K " " ` " ` R as9$ Ñ:2 ' á Obrázky na pozadí byste měli spustit ještě jednou při aktivitách, které jsou,5 spouštěny 4-4%7$5 při "% novém startu Fvwm2, tj měli byste připojit funkci % 4-4%7$6 Tu naleznete "% v souboru 832 na následující straně Často vypadají a E,!5 44 -%7$5 )% velice podobně, protože obojí souvisí se startem správce oken V E,!6 44-4%7$5 "% není většinou kladen důraz na % spouštění 4-4%7$6 banneru "% správce oken Kromě funkcí a E,!5 4-4%7$6 "% existuje ještě doplňková %+$5 "% Jak již název napovídá, jedná se o úklidovou funkci, jejíž programy budou spuštěny před restartem, resp opuštěním správce oken Tímto způsobem můžete např smazat pozadí obrazovky předtím, než po restartu správce oken bude spuštěno nové pozadí #K&2 9" ä+$ 223

240 Ç Ç Ç Ç E ž 0 E ž? 0 1 Ç Ç Ç Ç 8 Správce oken Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Ç Å Ä É ) Å ±êª6 Õ )Ü Ç Ç Õ R Ì 6«6«ºè É Ç Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Obsah souboru 832: E,5 4-4%7$5 "% v souboru =" #K&2 9" ä+$ Barvy a fonty Nastavení barev a fontů naleznete v odst 833 Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Ç Õ 6«6 Å"É 5Ø ê) 6 "É Ç Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6ÇÇ6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ5Ç6Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ6Ç6Ç5Ç6Ç6ÇÇ6Ç5Ç6Ç6Ç6Ç5ÇÇ Obsah souboru 833: Nastavení barev a znakové sady v souboru =) #K&2 9) ä+$ Zde můžete vybírat zcela dle libosti Zvolte si barvy, které vám nejvíce vyhovují Můžete použít všechny nainstalované barvy Kolik to bude barev, záleží Š např na vaší grafické kartě Stiskněte pravé tlačítko myši a zvolte menu? Kt 6, %& Zde potom menu 7 $",z Takřka na konci naleznete položku 42 Vyberte ji a zobrazí se okno s paletou všech dostupných barev Nyní si můžete vybrat Názvy barev se nacházejí v souboru -75 œ A4A œ A4A 4Z0>#ˆ! O několik řádků níže objevíte řádky následujícího tvaru: Ö!$ Í " " f6 %$ "a S9$ " " : ` S " Þ " Ñ:2" Þ "'-'/"%-/" " Þ'0" R ÞÞ'/ Î" Ñ Toto je systematické označení typu písma (angl font) systému X Window Každý font je označen tímto způsobem Vysvětlovat na tomto místě jednotlivé části tohoto označení by bylo zacházení do přílišných podrobností Aby bylo možné zachovat určitou přehlednost, existuje celá řada aliasů (náhradních jmen) -75 pro œ A4A tyto fonty Jednotlivá písma se nacházejí v běžném případě v adresáři! œ AA &)%v &4"%+³# V podadresářích pak existuje soubor Obsahuje potřebné aliasy pro jednotlivé fonty: 4!) & ` 6 ` a SR " Þ " e S9&R6 `"a S9$ " " : ` S " Þ " Þ " Ñ,'0" Þ " Þ " Þ " Þ " R Þ Þ'/ Î" Ñ / - " " f6 %$ " 6%$6ˆ " " : ` S ""%-"%-0"%-/"%-'/" "%/0" R Þ Þ/ Î"Ñ Ikony Jak ukazuje výpis 834 na následující straně, můžete zde přiřadit existující aplikaci ikonu $)"% Musíte pouze dávat pozor, aby se požadovaná ikona nacházela také v, která je nastavena na začátku souboru =) #K&2 9) ä+$ V zásadě je možné použít každou ikonu, která se nachází v dané cestě, která je označena jako 1)7"( Pro všechny ikony, které se nenacházejí v této cestě, je třeba uvést kompletní cestu k požadované ikoně 224

241 & E ž, 83 Nastavení Fvwm2 ˆ ˆ e R ˆ c 'SR Ž! R :Ž R _ R :! ` S4º R c 'SR Ž! &6 Ž _KSRKª c 6 c 'SR Ž! &6 Ž # à à K6 Obsah souboru 834: Ikony pro určitá okna Řekněme, že chcete, aby ghostview používal obrázek ducha jako ikonu Po- Z dívejte se na odpovídající cestu a nalezněte ikonu s názvem!50-75,v³# 1() Připojte následující řádek k odstavci: Ú 6Ë)«Ä Ä9Æ" 5É ë Ü Ä è Ä 6Õ aæ" 5É 6ªÉ Ä Å"É+ÙþõÖ To je vše Podobně můžete přiřadit ikony pro takřka všechny aplikace Většina aplikací již má vytvořenou standardní ikonu Musíte v každém případě uvést správný název aplikace (přesněji název okna aplikace, protože např 1 q, místo 1, nebude mít žádný výsledek) Kurzor Také tvar a barvu kurzoru je možné změnit K tomuto účelu slouží program xsetroot, nastavující vlastnosti výchozího okna Spouští se příkazem: Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æºõ"é Ä Å) 6 Ê5Õ ª5Å"É ÅÆ8 Ü Ö5ê"Ü«Ä 0-75 œ A4A 7)( " %7$ -4/, œbaa 0 7)( Zde je třeba nahradit ù ú libovolnou bitmapou Standardně jsou bitmapy uloženy v Vyberte si některou z nich nebo si vytvořte vlastní, např programem bitmap Fokus Zvlášt oblíbenou funkcí správců oken Fvwm2 je možnost změnit chování správce při přechodu do jiného aktivního okna Kromě změn prováděných za běhu můžete nastavit funkce fokus a raising trvale v konfiguračním souboru Funkcí fokus označujeme vlastnosti správce oken, které se týkají používání aktuálního okna a kliknutí myši na určité okno Existují zde tři možnosti: Je třeba na okno kliknout myší tak, aby v něm reagovala např klávesnice Fokus kliknutím, (angl Click to focus) Naleznete ho standardně např ve Windows nebo OS/2 Přesunete šipku označující pozici myši na obrazovce na určité okno a to bude automaticky aktivní Toto chování se nazývá Fokus sleduje myš, Focus follows mouse Pokud šipkou opustíte okno, přestane být okno aktivní, a to i v případě, kdy nepřesunete šipku do jiného okna a necháte ji umístěnou na pozadí Pokročilou variantu představuje u Fvwm2 a Fvwm95 tzv Nečistý fokus (angl Sloppy Focus) Zde se fokus chová jako při Fokus sleduje myš, pouze s tím rozdílem, že zůstává v aktivním okně až do chvíle, kdy přesunete šipku myši na jiné okno 225

242 Š $ : - $ : 9 G 9 G E ž, 0 8 Správce oken 226 U správce oken Fvwm2 můžete chování fokusu nastavit jednotlivě pro každé okno, a to (podobně jako všechna ostatní nastavení) následujícím způsobem: Ú 6Ë)«Ä Ä Û Äà 5«5ÜÕ é) š5 5ÕªÉ q"!$6-7 (4(?!$6-7!$6-76 a 4 který nastaví C implicitní volbu pro Fvwm2 831 Autoraise "-+), pro všechna okna Totéž lze provést pro, přičemž poslední volba představuje Obvykle si okno zachovává své pořadí, jak hluboko je překryto ostatními okny, dokud ho kliknutím nevyvoláte na popředí Někteří uživatelé jsou však zvyklí, že okno bude v popředí v okamžiku, kdy na něj přesunete šipku myši Toto chování!$6-75 nazýváme AutoRaising AutoRaising má ovšem smysl pouze ve spojitosti s 4 "-v", Š nebo (4(?!$6-7 Při spojení s funkcí C! q!$6-+ (které je použito jako implicitní nastavení pro Fvwm95) nemá žádný efekt Abyste mohli použít AutoRaising, můžete ho bud zapnout z menu Fvwm2, anebo #ˆ&2 ä"+$ pro trvalé nastavení přidat v konfiguračním,!5 44-4%+$5 souboru "% Fvwm2 ( =) : 9" % 4-4%7$6 "% ) do sekcí a E š ª6 Õ "Ü Ü šª6 Õ )Ü ž Ä' Ä ) ت"«Ä š ë è ª5 ) Zeì6ì š ª6 Õ "Ü Zd Ä É 5 Å6 šª Õ "Ü ž Ä' Ä ) ت"«Ä š ë è ª5 ) Zeì6ì Hodnota ä Á4Á představuje zpoždění v milisekundách, než se okno přesune do popředí Toto zpoždění má svůj význam, protože jinak se každé okno, kterého se dotknete kurzorem myši, objeví ihned na popředí a okna vám budou přeskakovat =r!s 84 Nastavení grafického prostředí V zásadě existují dvě základní místa, na kterých můžete provádět úpravy pracovní plochy, a to: v přednastavení pro jednotlivé aplikace systému X Window v konfiguračním souboru nebo souborech (podrobněji viz na str 222) Přednastavení pro aplikace v X Window Obecná nastavení Takřka každá aplikace vytvořená pro X Window je určitým způsobem přednastavena Její konfigurace se nachází v souboru, který patří k softwarovému balíku Při instalaci je většinou zapsán do adresáře -75 œba4a 4! œbaa )(4( r!/4,& + œ Zde se nacházejí soubory jako je např +$ Jak již název napovídá, jedná se o ústřední konfigurační soubor programu xarchie Prohlédněte si tento soubor např příkazem,! Naleznete zde řádky následujícího typu: 5 Å"ÕÆÜ Ä ÙˆÕ 6«Å"Û " 6Õ é6å) ª6 5ØB Ö) è5ø Ä Åd "«ª Ä

243 - E, ž Nastavení grafického prostředí Nenechejte se těmito tajemnými řádky odradit, není třeba všem ihned rozumět Každý program v X Window používá různé widgety Pod tímto termínem by bylo asi nejlepší představit si kostku stavebnice opatřenou návodem, jak s ní zacházet Přitom existuje hlavní stavební díl, který je hlavním oknem aplikace a je zobrazen jako úplně první Všechny ostatní widgety jsou následníky hlavního okna aplikace Tzn že každý widget má přesně jednoho předchůdce a jeden nebo více následujících widgetů Každý z těchto jednotlivých widgetů může být označen jedinečným názvem Aby nebyla celá věc tak jednoduchá, je třeba poznamenat, že by neměla být zaměňována okna s widgety Rolovací menu (angl scrollbar) je např plnohodnotným oknem (bez jakékoliv dekorace), přičemž widget se může skládat např z rozbalovacího menu, textového pole a dalších součástí Protože jsou widgety uspořádány podle výše uvedených pravidel, můžeme také hovořit o tzv widgetovém stromu Každé okno v aplikaci má v tomto stromu přiřazen jednoznačný název To umožňuje přístup ke každému jednotlivému oknu aplikace V našem případě to znamená: První slovo k tečce (tedy slovo œ ) je název hlavního widgetu aplikace xarchie (použití jmen s velkým prvním písmenem se zde stalo určitým pravidlem) $" Po tečce následuje slovo I, znamenající barvu Poté následuje tečka nebo hvězdička: Tečka znamená, že mezi těmito dvěma okny se v hierarchii nenachází žádné další okno Hvězdička znamená, že mezi těmito dvěma okny se může nacházet více dalších oken Hodnota background nám konečně říká, která barva se má nastavit Zde je možné uvést definovanou barvu Seznam všech platných barev X Window se nachází v souboru -75 œba4a 4! œbaa Z0X#ˆ Uživatelská nastavení Samozřejmě má každý uživatel možnost provádět vlastní nastavení Za tímto účelem #" je vytvořen v domovském adresáři uživatele soubor =) Znak před názvem znamená, že se jedná o skrytý soubor (o tomto typu souborů získáte bližší informace v odst 1874 na str 404) +$ 7 #ˆœ4,""-+$),! V tomto souboru jsou uživatelská nastavení Zde můžete například zadat, že všechna okna mají mít žluté pozadí kromě hlavního okna, které by mělo být červené #ˆœ4,!""-v$",! Pro výše uvedený příklad to znamená, že v uživatelském konfiguračním souboru =" je možné předefinovat standardní nastavení z "(4( r/,& + Vložíte-li tedy do =" #ˆœ4,!""-v$",! řádku: 5 Å"ÕÆÜ Ä ÙˆÕ 6«Å"Û " 6Õ é6å) ª6 5ØB X5 6«Ø bude pouze u vás aplikace xarchie spouštěna se zlatým pozadím Samozřejmě nemáte možnost měnit pouze barvy, ale takřka kompletní vzhled oken Velice užitečným programem je v této spojitosti editor zdrojů editres 227

244 E ž 0 E ž Správce oken 228 (angl edit resources) Prostřednictvím tohoto programu můžete nechat zobrazit zdroje určité aplikace a upravovat je Ještě další příklady, co se dá nastavit: 5 Å"ÕÆÜ Ä ÙˆÕ 6«Å"Û " 6Õ é6å) ª6 5ØB Ö) è5ø Ä Åd "«ª Ä 5 Å"ÕÆÜ Ä ÙˆÕ 6«Å"ÛÚ5Ü "Ö"«Ä Ä 6ªÛ ) 5Õ é5å) ª6 5Ø èæ Ä 5 Å"ÕÆÜ Ä ÙˆÕ 6«Å"Û Ø)Û " 5Õ é6å) ª5 5Ø èæ Ä 5 Å"ÕÆÜ Ä ÙˆÕ 6«Å"Û Ä 6ª 6ª5 ) Û ) 5Õ é5å) ª6 5Ø èæ Ä 5 Å"ÕÆÜ Ä ÙˆÕ 6«Å"Û Ä õ6 "Û " 6Õ é6å) ª6 5ØB èæ Ä 5 Å"ÕÆÜ Ä Ûê) 6 B ð õ4ís V zásadě je tak možné změnit všechna nastavení programů pod X Window Ve skutečnosti se ovšem nejčastěji omezíte na nastavení barev, znakové sady a geometrie (umístění a velikosti oken) r!/,& Jaké možnosti editace máte, to se dozvíte z manuálových stránek programu nebo v odpovídajícím souboru v "(( V souboru -75 œba4a 4! œba4a Z0># naleznete názvy platných barev Přehled o znakových sadách vám poskytne program xfontsel, resp xlsfonts Nastavení při startu aplikací Třetí možností, jak ovlivnit vzhled aplikace, je zadání parametrů z příkazové řádky přímo při jejím startu Tyto parametry můžete samozřejmě také uvést v konfiguračním souboru správce oken, pokud jeho prostřednictvím spouštíte programy Můžete například spustit program explicitně s jiným typem písma a barvou pozadí ( 0Z = background, &Z = foreground ), samozřejmě pouze v případě, kdy je tato volba podporována: õ Ä Å Ê Ø) Åé5 "«ª Ä Êê Ìè6ÆÜ Ä Výsledkem zde bude tmavě modrý Xterm s bílým písmem Jak aplikovat možnosti konfigurace? V zásadě jsou globální nastavení aktivována při startu X Window Samotná nastavení přitom X server spravuje v databázi (angl X Resource DataBase, xrdb) Pokud budete chtít aktivovat změny, je třeba nechat znovu načíst zdrojovou databázi, samozřejmě po provedení požadovaných změn To můžete provést příkazem Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æøõ6å6ø ÆC 7Ù5 Å Ä É ª6Å"Õ Ä É Různá nastavení pro aplikace jsou zpracována při tvorbě interní zdrojové databáze X serveru při jeho spuštění, a to v následujícím pořadí: předna- Nejdříve jsou načteny z -75 œba4a 4! stavené hodnoty pro stávající programy Pokud máte v souboru =) #ˆœ4,""-+$),! v œba4a )(4( r/,"& v ve vašem uživatelském adresáři vlastní nastavení, dojde k přepsání přednastavených hodnot Pokud použijete při spuštění aplikace (např v konfiguračním souboru správce oken nebo v příkazové řádce) explicitní volby, pak mají vyšší prioritu než nastavení provedená v konfiguračních souborech

245 Program xrdb můžete například spustit s explicitní volbou: Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æºõ6å6ø Ê n což bude mít za následek následující výpis: Ä 4 5Õ6É6Û Ä R Ä 6Å6ËB í ììõ6îs6ês6ê s Ä "É6Õ Ö Ä Ù5 Ä R Ä 6ÅËB ñírìõ 6ñ6ìžíRî5ì žö6ì õø ë Ü6Û Ä R Ä Å6ËB ë ìõ5ó6ðs že sì ž s A nakonec ještě malá rada: Pokud se stane, že program ignoruje změny nastavení v =" a nové načtení databáze zdrojů, často pomůže zkontrolovat, zda jste nezaměnili některé velké písmeno za malé či naopak při psaní názvu widgetu 84 Nastavení grafického prostředí #ˆœ4,!""-v$",! 229

246 8 Správce oken 230

247 Část IV Linux a hardware 231

248

249 Kapitola 9 Periferní zařízení Současný stav vývoje Linuxu umožňuje automaticky integrovat téměř všechny hardwarové komponenty Určitá část komponent, které mohou činit potíže, je námětem této kapitoly co v takovém případě udělat a jaký na to použít software Dále pak: problematikou tiskáren se zabývá kapitola 11 na str 271, zařízeními ISDN odst 52 na str 140 a konečně kartami PCMCIA a zařízeními IrDA kapitola 10 na str Karty ISA a PCI Na běžném PC najdeme starší karty ISA ( Industry Standard Architecture ) a novější karty PCI ( Peripheral Component Interconnect ), komunikující přes stejnojmenné sběrnice Nejnovější AGP ( Accelerated Graphics Port ) představuje určitou výjimku, protože systém vidí zařízení na tomto portu jako na sběrnici PCI Po logické stránce se karty AGP rovněž ovládají stejným způsobem jako karty PCI, a proto k nim patří 911 Karty ISA Karty ISA jsou nejstarší karty pro PC Sběrnice ISA má šířku 8 nebo 16 bitů a taktovací frekvenci nejvýše 8 MHz Mnoho základních desek nabízí možnost sběrnici ISA přetaktovat například na 10 nebo 12 MHz, pokud na to jsou ovšem navržené všechny karty, které na ní právě pracují Karty ISA se dělí do tří kategorií: Karty legacy : Tyto karty se konfigurují výhradně ručně Jejich zdroje, jako I/O adresy, přerušení a DMA kanály se nastavují pomocí jumperů nebo mikropřepínačů přímo na kartě Je také třeba postarat se o to, aby alokované zdroje (jako jsou IRQ nebo kanál DMA) nevyžadovalo současně více karet Proto může být konfigurace těchto karet obtížnější Karty jumperless : Oproti předchozím má tato novější generace karet ISA výhodu v tom, že zdroje se dají nastavit softwarově, takže na kartě odpadají nastavovací prvky Problémem bývá, že výrobcem dodávané konfigurační programy byly určeny většinou pro DOS, a proto jsou pod běžícím Linuxem nepoužitelné Tyto karty je proto potřeba nejprve hardwarově nakonfigurovat v DOSu a teprve pak přejít pod Linux 233

250 % ( % ( % ( % ( % 9 Periferní zařízení Karty PnP: Poslední generace karet ISA, karty Plug-and-Play, jsou logickým pokračováním karet jumperless Tyto karty obsahují údaje o konfiguraci a seznam možných konfigurací Speciální program nebo ovladač se nyní může dotazovat karet PnP v systému a nakonfigurovat všechny tak, aby mezi nimi nedocházelo ke konfliktu Pokud se karta nenakonfiguruje, je v systému prakticky nedosažitelná Ke konfiguraci karet PnP pod Linuxem slouží balík "( ( ze série "( Balík obsahuje dva programy, pnpdump a isapnp Jak aktivovat karty ISA PnP nástroji isapnp? Dále popsaný postup je nezbytný pouze pro starší jádro 22x Nové jádro 24x již má vlastní prostředky pro ISAPnP 234 4" Přihlaste se jako uživatel Pokud již existuje v adresáři,v$ soubor "( #R$""%&, je třeba ho nejprve zálohovat: Ä Å6 Æ Ó Çï ë Ä "Õ 5ÜÉ Ö6 6ÖBÙˆÕ 5êj Ä )Õ 5Ü6É Ö6 6Ö ÙˆÕ 5êBÙ ) é Příkazem Ä Å6 Æ Ó ÇøÖ6 6Ö6ت "Ö]Ê5Õøæ Ä )Õ 5Ü6É Ö6 6Ö ÙˆÕ 5ê vytvořte soubor,v$! )( #R$)"%& r$ Parametr znamená, že pnpdump připraví výstupní soubor tak, aby zařízení PnP byla okamžitě aktivována Dále příkazem Ä Å6 Æ Ó Ç±Ü6É Ö6 6Ö] Ä )Õ 5Ü6É Ö6 6Ö ÙˆÕ 5ê aktivujete karty PnP ve vašem počítači V SuSE Linuxu se tato aktivace provede automaticky při každém startu systému Možné zdroje chyb Symptom: ( /-!( L xj0! hlásí 4/v]&"-4%/ L Zdá se, že jedna či více instalovaných karet ISA PnP nebyla rozpoznána Vysvětlení: Instalovaná karta není ISA PnP Ověřte si to v její dokumentaci, zjistěte to u dodavatele nebo u výrobce, nejlépe přes Internet Karta nefunguje Zasuňte ji do sousedního slotu a přitlačte ji Zkuste ji testovat pod jiným operačním systémem, nejlépe pod prostým DOSem, a to jejím původním softwarem Některé karty ISA se dají přepínat mezi PnP a pevným nastavením, a to pomocí dosového programu (např dnes již zasloužilá ethernetová karta 10 MBit NE2000) Pokud je taková karta právě přepnuta na pevné /- nastavení, (!( ji samozřejmě jakožto PnP nenajde Několik málo karet ISA PnP se s jinými kartami tohoto typu nesnáší a ve výstupu z pnpdump se objeví jenom jedna z nich Tehdy nezbývá než se poohlédnout, zda se některá z nich nedá přepnout na pevné hardwarové nebo softwarové nastavení a ostatní nechat jako PnP

251 $ % % % ( ( % % ( 91 Karty ISA a PCI V ojedinělých případech může pnpdump způsobit reset některé karty ISA PnP Pokud se například jedná o diskový řadič SCSI, na kterém je disk s kořenovým oddílem, může to mít za následek ztrátu komunikace systému Pokud nejde taková karta přepnout na režim bez PnP či jinak hardwarově překonfigurovat, doporučuje se volit start pomocí loadlin, kdy je karta již inicializovaná z DOSu Symptom: Při zadání příkazu isapnp nebo při startu dostanete chybové hlášení: Û\^ É Ä 6 "Ü ±ê5 5Ü«Ä Ø7kÔ ÆÜ6É ËÌ " d Ä ºÖ6Å) "«Ä ³Ù Û 6Å6Ë ØØ"Ü rqc d š ^ M Kuï 5 d Æ Ä 5 Ö êdë) ª5Å]É6ÕÅ"ÜÖ5 Û Û\ 5Å6Å) ű 5Õ6Õª5Å Ä Ø±Å Ä nª Ä É Ä ØÎÈc^ eÿè ± Å Å5 ª6 5Ø «5Ü Ä öí ð ÛdÊ6Ê6Êdêª6Å6 Æ Ä Å 6Õ "Ü " Å6 Ä Ø,+$! "( qc d š ^ M Ku #R$""%& Řešení: Pokuste se vyhovět návodu v hlášení a přidejte v záhlaví souboru řádku takže text bude vypadat například takto: Ç Ù6Ù6Ù5 Ç q5 u qc d š ^ M Ku qcd `d ìõ5ìë ì6ö u q! Ú `^ Ku q! š Ûu Ç Ù6Ù6Ù5 Symptom: Při zadání příkazu isapnp nebo při startu dostanete chybové hlášení: Ù6Ù6Ù5 Ä "Õ 5ÜÉ Ö6 6ÖBÙˆÕ 5ê Óñ6ñ ÊÊ š) ) 6«ÌÊdÅ Ä É ª5Å"Õ Ä Õ 5ê)«5Ü6Õ 6«6«6 5Õ "Ü ŒíRñd 5Ë6 Ä É êm `Ì Me eì qké Ä6Ä Ä "Õ 5ÜÉ Ö6 6ÖBÙˆÕ 5ê u Ä "Õ 5ÜÉ Ö6 6ÖBÙˆÕ 5ê Óñ6ñ ÊÊbš) ) «Êa `øå) Ä ÕÆ Ä Õ é 6 Ä )Ö5 Ä Ø è6æ"ü«ä Ø Ä ë Ü6Õ Ä 5Õ "Ü ë Ä Ø Ä "Õ 5ÜÉ Ö6 6ÖBÙˆÕ 5ê Óñ6ñ ÊÊbš) ) «Ê 5ÅÅ) Å 5Õ6Õ ª5Å6Å Ä Ø Ä õ Ä Õª6 "Ü ±Å Ä nª Ä É ÎÅ ¼ `d )Ú œ ["ærå Ê6Ê6ʺêª5Å6 Æ Ä Å 5Õ "Ü " Å Ä Ø,+$ #R$""%& Řešení: Patrně jste způsobili konflikt mezi hodnotami zadanými v souboru! "( a zdroji již dříve alokovanými pro váš systém Srovnejte prosím obsah souboru,+$! "( #R$""%& s informacemi o zdrojích, které najdete v adresáři 5(!$ r$ Jiná možnost je nechat to udělat programu pnpdump pomocí volby V mnoha případech nastávají problémy, je-li v BIOSu zapnuta automatická konfigurace karet ISA PnP Tehdy (nebo raději vždy) to v BIOSu zakažte Pokud používáte ke konfiguraci pnpdump isapnp, je totiž tato aktivita BIOSu nadbytečná a může proto jedině škodit Při přetrvávajících problémech je vám k dispozici rozsáhlá dokumentace pro balík "( ( Najdete ji ve vaší instalaci v adresáři! (! : Z,! )( ( -75, /!$ 235

252 # r ( { ( ( = 9 Periferní zařízení 236 Karty PCI Karty na sběrnici PCI obvykle uživatel nekonfiguruje Standard sběrnice PCI se totiž pokouší odstranit mnoho omezení starší sběrnice ISA a umožnit autokonfiguraci Každou kartu PCI aktivuje při spuštění počítače BIOS (plán rozdělení jeho přerušení však může často uživatel ovlivnit v nastavení BIOSu) Linux čte při startu konfiguraci zařízení PCI přímo z PCI BIOSu a od této chvíle tuto informaci používá Pomocí příkazu Ä Å6 Æ Ó Ç «5ÉÖ"Õ6Ü Ê ë získáte seznam rozpoznaných zařízení na sběrnici PCI, viz výpis 911 "KÜ 0'0%Ý" 8 "%0'0 0 S Q R ` 6 '0 z Ô + Ô\"ÔÞ',%'2 z Ô + Ô a 6$ á 8 "%0Ñ 0"KÜ 0ÑÝ"'"'"'"%0'0 0 '&6$6 ` Q R ` 6 Ú& ` _ _ 8 "%0% 0 S Q R ` 6 Þ','2'-Ñ T z à ' Ô' c T 8 "%0% Ñ S Q R ` 6 Þ','2'-Ñ T z à ' Ô' D 8 "%0%, S Q R ` 6 Þ','2'-Ñ T z à ' Ô' # c 8 "%0% 2 S Q R ` 6 Þ','2'-Ñ T z z à ' Ô' TQ à 8 "%0'1 0 T'$ ` - Þ Î'0 0 Î 0 5 ák ` S D 5ˆ 69ïQ R ` 6 T D Q eˆ,ñ Ñ0Ü Í` R ' R Ý Výstup na obrazovku 911: Výstup příkazu V dalším odstavci najdete jako příklad konfiguraci karet PCI 92 Zvukové karty $ r"42 Na trhu dnes stále ještě najdeme zvukové karty ISA, které jsou postupně vytlačovány zvukovými kartami PCI Pro konfiguraci běžné zvukové karty pod Linuxem je v současnosti nejsnadnější cestou použít grafický konfigurátor YaST2, který vám automaticky nakonfiguruje moderní ovladače vyvinuté v projektu ALSA (o kterém se v případě zájmu dozvíte více na 4,!$6>#ˆ4Z ) )94949 Pokud YaST2 vaši zvukovou kartu automaticky nerozezná, je zde ještě druhá možnost, a to použít samostatně program alsaconf Poslední, nejobtížnější možností, kterou se proto zabýváme v této kapitole, je použít zvukovou podporu realizovanou moduly pro linuxové jádro 921 Použití modulů jádra pro podporu zvuku Pokud vám pro podporu vaší zvukové karty vyhoví dostupná nabídka modulů jádra z distribuce SuSE Linuxu, postupujte takto: Identifikace hardwaru: Která karta se má nakonfigurovat (výrobce, čip na kartě)? Jaký se používá hardware (ISA, ISA PnP, PCI)? Konfigurace hardware:

253 % % ( % ( 92 Zvukové karty Nastavte jumpery nebo nastavte kartu softwarově nástrojem isapnp Instalace/zavedení ovladače: Zavede se modul jádra Vysvětleme nyní tyto kroky podrobněji: Identifikace hardwaru: Zvukové karty legacy ISA Tyto karty se stále ještě vyskytují především u starších počítačů Na kartě je zpravidla potřeba nastavit různé jumpery, kterými se zadá I/O adresa, IRQ a DMA Zvukové karty ISA PnP Tyto karty se podobají starším kartám legacy ISA s tím, že I/O adresa, IRQ a DMA se zadává softwarově Místo jumperů máme tedy zpravidla disketu s programem pro nastavení karty Zvukové karty PCI Zde je konfigurace nejsnadnější Počítač se sběrnicí PCI si automaticky konfiguruje karty ve všech pozicích sběrnice Ovladače pak vidí kartu a její I/O adresu, IRQ a DMA přes softwarové rozhraní Konfigurace hardwaru: Zvukové karty legacy ISA : Podle schopností zvukové karty je třeba nakonfigurovat různé zdroje (angl resources) Následující příklad ukazuje konfiguraci pro Creative Soundblaster 16: Pro audio I/O jsou volitelné adresy 0x220, 0x240, 0x260 nebo 0x280 a pro MPU-401 0x300 nebo 0x330 Adresy pro game port (0x200) a FM syntézu jsou pevné Karta vyžaduje jedno vlastní přerušení, volitelné z IRQ 2, 5, 7 nebo 10 Pro DMA jsou použitelné kanály 0, 1, 3, 5, 6 nebo 7 Výchozí je zde DMA 1 pro 8-bitový a DMA 5 pro 16-bitový přenos Poznámka: Jumpery na kartě je třeba nastavit tak, aby nedocházelo ke konfliktům zdrojů s ostatními kartami Toto nastavení si poznamenejte, ušetříte si tak rozebírání počítače, abyste se mohli podívat Rrs Zvukové karty ISA PnP: Zdroje pro tyto karty se aktivují pomocí speciálního software Zvukové karty ISA PnP se též mohou použít s ovladači v modulech jádra Před zavedením modulu jádra se musí karta aktivovat Pod Linuxem k tomu slouží balík "( ( Program ( /-!( vytvoří konfigurační soubor se seznamem všech zdrojů karet ISA PnP použitelných v systému Následně lze tento seznam ručně editovat pro vlastní přerozdělení systémových zdrojů Zadáním příkazu Ä Å6 Æ Ó ÇøÖ6 6Ö6ت "Ö]Ê5ÕdæÌ Ä )Õ 5Ü6É Ö6 6Ö ÙˆÕ 5ê se vytvoří soubor,v$! )( #R$)"%& Dále se Creative Soundblaster AWE64 aktivuje: 237

254 ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ 9 Periferní zařízení ˆ _ e f R f ` Kª e R f $R `S ˆ _ e R f ` e ` «Ö T Ú'Ú T' _ ¹ ªü ` X«Ö Ú c Ó ˆ Í $R `S f e f6sr f : ` ª ô ` '!R f /Ù ˆ Í S ` º!f : ` 6 ` $ Í TÛ ø ` ' ` $ ' $R º 6 ˆ e R 6 +'+'' R º$5 9! 4 + ` ' S + ˆ Q! 5SRR fs `Rá 6 " ÚD T' _ kd " D'D c D _ c Q9 D '# D%Úb" T z «Ú_ y'«9 ÚD c D%Ú'Ú ˆ _ '6! á ` $'$ 0','0'2 ˆ _ '6! á ` $'$ 0','0 a ˆ z ` '$ Ñ e ` R 6 ` Sô$96Kf6 R /%ôñ:-(0 Š$ ax-% Î 0'0 Þ 0 ˆ D z # µ Ù ÚD T% à «Ú_Ã0 0','0 aù : c «9 T _'D à%úd c D%Ú'ÕD Ù : D _ Í ¹ Þ Ù ÕD%Ú z «c _ ¹,Ù Q«9 Í Q _ : «Í T _ T' Ù : Ú Û Í T _ T' Ù k T Í T _ T' Ù kdrk Í T _ T' Ù'Ù ˆ Ö T Ú µ ˆ Q ` '$ Ñ 6 R 6 ` Sï$96Kf6 R /%ïñ:- 0 $ ax-% Î 0'0 Þ 0 Ù ˆ Õ 9$ $ Q _ 0'0 Î Kª c R 6 ` SŠ R a R 2 Þ'1 Þ%Î'1'/', ª e 0 /% ˆ Õ R Ñ 0 ª Õ 9$ X&R, 0 ˆ T' c 6! át"'"'â QR ` 6& c z T ÖD1% µ S9$ "'" ˆ( á ` SŠ$%&6 ô$ Q _ 0'0%' ˆ %&6 &9$ R '&%$ á R 0 2 Þ ˆ %&6 &9$ R '&%$ á R 0 2 ` ˆ %&6 &9$ R '&%$ á R 0 2 a %&6 &9$ R '&%$ á R 0 2 ˆ %&6 &9$ R '&%$ á R 0 2 $ ˆ D $6K e 9 6 a S 'R!'69ô e R f6 á ` 6 ô 5K %$ ˆ( e ` S9 e f6k (& ` S f ` ` á ï á&9sª ˆ e ` a e ` á %$dkf 5K %$ ˆ» f á R È 'R!'69 e ` 6& ` TQ _ ¹ Ù e 9 e ` Q«9 Í µ # ÚD Q _ 0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%Î'1'/', % 0 T' c 6! át"'"'â TR $6 "'" ˆ k S 6ˆ SR e 656Kª e S9 ß c ` ($ 9$9 fr ' K' RfR %$ Ú Û / 5 á e R Kªü%$ á 9 K6&ø!R R a ($Rf ` S Ù : _(0 : Ú Û / k «D 8 D Ù'Ù'Ù ÍK Š k T e ` 'S Ñ ÞÔaK k T S9 á ` S($%&6 ô ` a ` R k TÍ ` % ô!ïr ' a a Í5 9$ k TÍ ` ( % ô!ôr ' a '$ 5 9$ k T e ` 'Sï %$ô!ïr! ` 6 a SR 5 9$ k T 0 Q9 T' ' D Ñ'Ù'Ù % Š k T e ` 'S / Ñ:1ÔaK k T S9 á ` S($%&6 ô ` a ` R k TÍ ` ( % ô!ôr ' a a Í5 9$ k TÍ ` % ô!ïr ' a '$ 5 9$ k T e ` 'Sï %$ô!ïr! ` 6 a SR 5 9$ k T Ñ Q9 T' ' D /Ù'Ù 238

255 ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ á ` S($%&6 $R 9$ Ñ:1 ak «` $'$ S! k!55 «a` ` $'$ 0 0',','0 k` 65 «a` ` $'$ 0 0',','0 «a` ` S á 69 Ñ a ˆ R a R ï f «` $'$ 5K %$S6 Ñ:1 : «0 Óc DºÑ:1Ù z T c DX0 0',','0Ù'Ù á ` S($%&6 $R 9$ Ñ:1 ak «` $'$ S! k!55 «a` ` $'$ 0 0'2'2'0 k` 65 «a` ` $'$ 0 0'2'2'0 «a` ` S á 69 Ñ a ˆ R a R ï f «` $'$ 5K %$S6, : «Ñ Óc DX,Ù z T c DX0 0'2'2'0Ù'Ù á ` S($%&6 $R 9$ Ñ:1 ak «` $'$ S! k!55 «a` ` $'$ 0 0'2 Þ Þ k` 65 «a` ` $'$ 0 0'2 Þ Þ «a` ` S á 69 Ñ a ˆ R a R ï f «` $'$ 5K %$S6 : «, Óc D( Ù z T c DX0 0'2 Þ ÞÙ'Ù D $ $ 9$9 fr '6 T kd ŽKQ _ 0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%Î'1'/', Ü 0%Ý T $6 Ž Ù TQ _ ¹ Ù Ù'Ù ˆ á ` SŠ$%&6 º$ Q _ -'0'0', ˆ %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 Î ˆ %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 ` ˆ %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 a %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 ˆ %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 $ ˆ D $6K e 9 6 a S 'R!'69ô e R f6 á ` 6 ô 5K %$ ˆ e ` S9 e f6k (& ` S f ` ` á ô á&9sª ˆ e ` a e ` á %$økf 5K %$ ˆŠ» f á R Ô 'R!'69 e ` 6& ` TQ _ ¹ Ù e 9 e ` Q«9 Í µ # ÚD Q _ 0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%Î'1'/', % Ñ Q! ` 6 a SRX$%&6 ô$ à àra0', f T' c 6! áã"'"'â µ ` 6 "'" ˆ k S 6ˆ SR e 656Kª e S9 ß c ` $ 9$9 fr ' K' RfR %$ á ` S($%&6 $R 9$ Ñ:1 ak «` $'$ S! k!55 «a` ` $'$ 0 0','0'0 k` 65 «a` ` $'$ 0 0','0'0 «a` ` S á 69 Ñ a R a R ï f «` $'$ 5K %$S6 Þ : «0 Óc D ÞÙ z T c DX0 0','0'0Ù'Ù D $ $ 9$9 fr '6 T kd ŽKQ _ 0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%Î'1'/', ÜÓÑÝ µ ` 6 Ž Ù TQ _ ¹ Ù Ù'Ù ˆ á ` SŠ$%&6 º$ Q _ 0'0','2 ˆ %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 Þ ˆ %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 ` ˆ %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 a %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 ˆ %&6 Š&9$ R '&%$ á R 0 2 $ 92 Zvukové karty 239

256 ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ ˆ 9 Periferní zařízení ˆ D $6K e 9 6 a S 'R!'69ô e R f6 á ` 6 ô 5K %$ ˆ( e ` S9 e f6k (& ` S f ` ` á ï á&9sª ˆ e ` a e ` á %$dkf 5K %$ ˆ» f á R È 'R!'69 e ` 6& ` TQ _ ¹ Ù e 9 e ` Q«9 Í µ # ÚD Q _ 0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%Î'1'/', %, T' c 6! át"'"'âö` & _` a SR "'" ˆ k S 6ˆ SR e 656Kª e S9 ß c ` ($ 9$9 fr ' K' RfR %$ á ` SŠ$%&6 ($R 9$ Ñ:1ÔaK «` $'$ S! k!55 «a` ` $'$ 0 0'1','0 k` 65 «a` ` $'$ 0 0'1','0 «a` ` S á 69 Ñ a ˆ R a R ï f «` $'$ 5K %$S6 : «0 Óc D Ù z T c DT0 0'1','0Ù'Ù : «Ñ z T c D(0 0 `','0Ù'Ù : «, z T c D(0 0,'0Ù'Ù D $ $ 9$9 fr '6 T kd ŽKQ _ 0'0 Î + 2 Þ'1 Þ%Î'1'/', Ü,%Ý%Ö` & _` a SR Ž Ù TQ _ ¹ Ù Ù'Ù ˆ D $ `Rá üq e 0 0'0 «Ó Ù ˆ Ú RR % ` S S ` '$ Ô e \Ž Ö`K f Ó %Ž ` Ö T _RÍ «ÚÓ'D ¹ Ù Zvukové karty PCI: Jak již bylo řečeno, konfigurace zvukové karty PCI je nejsnadnější Počítač se sběrnicí PCI si automaticky konfiguruje karty ve všech pozicích sběrnice Ovladače pak vidí kartu a její I/O adresu, IRQ a DMA přes definované softwarové rozhraní Stane-li se, že nemáte možnost, jak přinutit BIOS, aby přidělil některé kartě PCI jiný IRQ, zkuste zasunout kartu do jiného slotu Přidělování IRQ na sběrnici PCI bývá totiž také závislé na pozici Instalace a zavedení ovladače: V posledním konfiguračním kroku je třeba předat modulům ovladačů informace o hardwaru To se uskuteční pomocí položek v souboru,+$ /-,³#R$""%& Zvukové karty ISA a ISA PnP: Distribuce SuSE Linuxu obsahuje předkompilované moduly pro typy zvukových karet, podporovaných jádrem (balík :,% / ) Informace o modulech jádra pro zpracování zvuku obsahuje balík )1 6-7", a po instalaci je najdete v adresáři $ 4! %4-1!"D $6-,)%4 )% ""-4%/ Přesvědčte se, zda v souboru,+$ /-,!³#R$))%& nejsou aliasy pro zvuk nastaveny na &4& v tom případě je zakomentujte znakem š ve stylu výpisu 921 na str 244 Vlastníte-li např kartu z rodiny Soundblaster 16, můžete pak zavést ovladač pro všechny funkce karty (audio, MPU-401 a FM syntézu) příkazem: 240

257 Á A 9 Ä Å6 Æ Ó Ç ØÖ5Å) Ä É ]Ü ò6ìõe ë ì ÜÅ n5òsøø 4 òí Ø 4 í ñòsô "Ö6ª Ü ò6ìõ6ö6ö6ì Tímto příkazem se zavede vlastní ovladač pro Soundblaster 16 (tentýž modul se používá i pro AWE64) Ovladač pro MPU401 je jeho částí Další ""-4%/v$", - moduly, potřebné pro funkci karty, ""-4%/ ""-4%/,, a se zavedou automaticky Tyto moduly poskytují některé základní funkce a dále funkce společné všem zvukovým modulům Můžete se pak přesvědčit příkazem Ä Å6 Æ Ó Ç «5É Ø že se tyto moduly správně zavedly Dále příkaz Ä Å6 Æ Ó Çï 4 Ø Ö5Å) Ä Ø)«5Ü Õ Å6ØjÜ òìõ5ö6ó6ó zavede modul pro FM syntézu na kartě Současná verze poskytuje ovladače pro podporu zvuku, uvedené v tab 91 na následující straně Seznam parametrů některých modulů pro podporu zvuku najdete v kapitole o parametrech jádra (odst 1334 na str 321) Zvukové karty PCI Ukážeme zde krok za krokem konfiguraci zvukové karty PCI na příkladě Creative Soundblaster PCI 64/128: Karty Soundblaster PCI 64/128 obsahují čipy Ensoniq ES1370 nebo ES Nejprve zjistěte na kartě, zda má čip ES1370 nebo ES Dále najděte v souboru,+$ /-,!³#R$))%& přibližně na řádce 49 položky: «5Ü 5É Õ Æ" Å)ÊR j Å)Ê"íRî ê6ê «5Ü 5É É ª6 5Ø êê «5Ü 5É 4ÜØ"ÜÌ êê Tyto položky modifikujte takto: ÇÌ 6«5Ü 6ɱÕÆ" Å)Ê 4 j Å5ÊíRî] ê6ê ÇÌ 6«5Ü 6É±É ª6 5ر ê6ê ÇÌ 6«5Ü 6Éï ÜØ"ÜÌ ê6ê Přibližně na řádce 108 začíná konfigurace zvukových modulů Položku ÇÌ 6«5Ü 6ɱÕÆ" Å)Ê 4 j Å5ÊíRî Ä É"í ö 6ì 44½ 92 Zvukové karty změníte na «5Ü 5É Õ Æ" Å)ÊR j Å)Ê"íRî Ä É"í ö 6ì tím, že odstraníte znak pro komentář Pokud máte na kartě čip ES1371, postupujete podobně s tím rozdílem, A # že použijete následující položku pro modul,!!a 3? 3 Spust te mixér Příkaz / vám zobrazí výstup podobný 921 na str Pokud toto neproběhne správně, zkuste ještě přidat příkaz /, (" /ƒr 241

258 / $ % ( ¼ ¼ ½ 0 ¼ à $ 3 Á à $ Á ¼ ã Á 9 $ 9 Periferní zařízení / A A6žI# / A #! /X#K!( $ #K $5½ä äi#,!a 3K?4Á #,!A 3K? AB#,44" 7A # Z-7³# + / A6ž#K + - # ( -½ AB# 6%/X# 6%/ 4 $³# 6%/ Ã)(7 %4%,# ä4ã4ž#k (v3 # (v3 # (v3 ä# ( "ä# 4³# 0Ÿ# 6Z 1? # )&!"ä# )"% $52 0!,!³#K )"-4%/X#K )"-4%/ # )"-4%/v$),# 4$ "(,I# 61 # 44½ A # 4ž # Ã8 / # 9 2,&"%># AD1816 čip (např TerraTec Base1/64) AD1848 čip (MSS) Generický ovladač OPLx CMI8338, experimentální Crystal 423x čipsety Ensoniq 1370 čipset (viz PCI64/128) Creative Ensoniq 1371 čipset (viz PCI64/128) Solo1 ES1938/ES1969 Gravis Ultrasound MAD16 Turtle Beach Maui a Tropez MPU401 Turtle Beach MultiSound Turtle Beach Classic/Monterey/Tahiti Turtle Beach Pinnacle/Fiji Neo Magic OPL3 OPL3-SA1 YMF711, YMF715, YMF719, OPL3-SA2, OPL3-SA3, OPL3-SAx Pro Audio Spectrum Personal Sound System (ECHO ESC614) Sound Blaster a klony Aztech Sound Galaxy MIDI - softwarová syntéza S3 Sonic Vibes funkce pro všechny moduly Nízkoúrovňový ovladač zvuku Top level handler pro zvukový systém Ensoniq SoundScape MediaTrix AudioTrix Pro UART401 UART6850 Sound Blaster DSP čipy Turtle Beach Maui, Tropez, Tropez Plus Tabulka 91: Seznam ovladačů pro podporu zvuku 5 Zkuste nyní spustit jednoduchý program, např kscd nebo xmms, který dává nějaký zvukový výstup Nezapomeňte určitě nastavit mixér pokud budou Rr!s totiž všechny jeho kanály na nule, uslyšíte samozřejmě hrobové ticho 242

259 2-2 $ : 92 Zvukové karty " ت"«Ä Ú5Ü Ä É Ä ØÌ 5Ë Ä É"í ö ì eí% î5ó íæqˆ ª6 ) 5Õ«Ä Ku É ª6 5Ø)Õ Å Ä ë ì6óî î qˆ ª6 ) 5Õ«Ä Ku Ä É"íRö 6ì Ù6Ù6Ù Výstup na obrazovku 921: Výstup příkazu / Test, zda se všechno podařilo Zavedli jste všechny potřebné moduly a nyní si přejete otestovat zvukový výstup Zadejte tedy příkaz Ä Å6 Æ Ó Ç Õ Ø Äë 5É 5Ø"É ) Například pro SB 16 se objeví výstup podobný jako výpis 922: Ù6Ù6Ù5 ª5Ø"Ü øø Äë Ü6Õ Ä É+ ì Ú6 ª6 5Øa"«6 6É Ä ÅŒí ñ³qóîbùírö u q5 ^ u Ú Ë 5 Æ Ø Äë Ü6Õ Ä É+ ì x" 4 Æ" Z`^)ö ÜØ"ÜøØ Äë Ü6Õ Ä É+ ì Ú6 ª6 5Øa"«6 6É Ä ÅŒí ñ "Ü Ä Å)É+ ì Ú Ë)É Ä WÕ«5Õ é Üõ Ä Å)É+ ì Ú6 ª6 5Øa"«6 6É Ä Å Výstup na obrazovku 922: Výstup příkazu $ /,2 6%/v6 Pokud dostanete něco 6%/ podobného, 6%/ zkuste přehrát nějaký zvukový soubor, který obsahuje série, balík 6%/, balík 9! 6%/ nebo balík," %/ ze série " Potřebujete k tomu ještě nainstalovat balík 1 a balík Zadejte: Ä Å6 Æ Ó ÇdÖ"«6 ˱ ªÉÅ) 6ÉÆ" Å Ä 5É ª6 6Ø"É è" ë 6 Ö6Ö)«6 ªÉ Ä Ù è" ë Ä Å6 Æ Ó ÇÌ 6Å) 5ÕRé Ä Å ª"ÉÅ) 5ÉÆ) Å Ä 5É ª6 5Ø"É R 4 Ø) Å Ä Ä «)ÉvÙ 4 Ø Na přehrání souborů Midi se hodí například program KDE kmidi, pokud vaše karta Midi podporuje $ Pokud jste dostali správný výstup zadáním hraje i příkaz (v?]v? ""%Z># 9! /4,2 6%/v5 a pokud vám bez chybových hlášení, nezapomeňte ještě spustit a nastavit mixér na panelu KDE výchozí hlasitost bývá totiž nastavena na nulu, aby nedošlo k náhodnému poškození reproduktorů Automatické zavedení modulů jádra Pokud jste se ujistili, že je vaše karta plně podporována distribucí SuSE Linuxu, můžete poskytované moduly jádra zavádět automaticky Na to je potřeba doplnit položky v souboru,+$ /-,³#R$""%4& Například pro Soundblaster 16 zde doplníte údaje podle výpisu 921 na následující straně / 243

260 / A? - (? Š # 9 Periferní zařízení DZ 6«5Ü 5É ÕÆ" Å)ÊR 4 j Å)ÊíRî] êê DZ 6«5Ü 5É É ª 5Ø ê6ê DZ 6«5Ü 5É ÜØ)ÜÌ ê6ê 6«5Ü 6É ÕÆ" Å5ÊR 4 j Å)ÊíRî É Ö" 5É 5Ê5Ü É 5 6«6«É 5É Ü " R ØÖ5Å) Ä Ä ÊéÄaÄR Ø)«5Ü Õ Å6ØKÄ Ö5 "Ü É±É ]Ü ò6ìõ5ì e eì ÜÅ n6ò ÌØ 4 òíôø 4 írñ6òsï "Öª Ü òìõ5ì6ö6öì Ö5 "Ü É Ø)«6Ü Õ Å6Ø]Ü ò6ì õ5ì6ö6ó6ó Çbš]ÉË 5 Æ Ä É6Ü Ä Å,v$ /"-,!³# $""%& 244 : Volby pro zvukové mo- Obsah souboru 921: Soubor duly Neexistuje pravidlo, jak určit, které funkce určitá zvuková karta poskytuje Je potřeba vlastnit nebo sehnat na Internetu dokumentaci ke kartě a potom se podívat do adresáře $! %4-1"D!$ -,5% "% )"-%/, které moduly je potřeba ještě zavést Mnoho rad najdete přímo ve zdrojových textech ovladačů a v adresáři $ 4! %4-1! / 2,"+ ")-%/ V souboru,+$ /-,³#R$""%& jsou dále předem definované položky, které můžete upravit podle své potřeby Kromě zavedení modulů s použitím,"+$ /-,! #R$""%4& je zde ještě možnost použít jedno nebo více volání příkazu / "0, v souboru,+$! % ># 0!4X#!$ 4, viz odst 164 na str Hardwarové porty 931 Porty PS/2 Porty PS/2 vyvinula původně firma IBM pro své osobní počítače řady PS/2 Rychle se rozšířily a standard ATX je již zahrnuje jako zásuvky pro klávesnici a myš V současnosti jsou pomalu vytlačovány modernějším portem USB Konfigurace portů PS/2 není pod Linuxem nutná, protože podpora portů PS/2 je integrována ve všech dodávaných jádrech Systém pak automaticky detekuje porty PS/2 a je schopen s nimi pracovat jako se soubory zařízení /,2 ": 0/ a /,"2 )( Sériové porty Sériové porty (RS232) počítače se dnes nejvíce používají k připojení externího modemu Je na ně možné připojit i sériovou myš, ale myš PS/2 mívá zpravidla lepší ovládání a jemnější krok Pro podporu sériových portů je třeba mít nainstalovaný modul jádra "," ) Ten se zavede automaticky v okamžiku, kdy kterýkoli software chce port poprvé použít Dejme tomu, že jste si nakonfigurovali přístup na Internet přes CF"G ", : V tom případě se modul 5 # zavede těsně před tím, než se vytvoří spojení k poskytovateli Se sériovými porty pracuje systém jako se soubory zařízení /,2 Á, /,2 Š7A atd

261 2 ( ( ( ( ( ( $ ( ( ( 2 ( ( ( $ ( $ Konfiguraci sériových portů můžete změnit malým programem setserial Ten se rovněž volá při každém startu systému skriptem! )4 Více o programu setserial se dozvíte z jeho manuálové stránky 933 Paralelní porty,v$ % >#K/ Paralelní port využívají především tiskárny Jako náhradní řešení se na něj též připojují externí mechaniky ZIP nebo CD Tzv subsystém parport současného linuxového jádra 22xx je navržen tak, aby dokázal současně pracovat na jednom portu s více zařízeními 1 To se hodí například u externí mechaniky ZIP, pověšené na paralelní port, na kterém je již připojena tiskárna Jak se inicializuje (! "4 4 2 Přitom předsta- má na starosti Potřebujete mít podporu v jádru pro(! a ( vuje (! 4 vlastní subsystém v jádru, zatímco ( hardwarové napojení na architekturu PC Příkazem Ä Å6 ÆB ÔÇï 4 Ø Ö5Å) Ä Ö) ÅÖ" Å ÖÕ ), můžete tyto moduly manuálně připojit Přesvědčte se dále příkazem, zda byly nalezeny a konfigurovány porty, kde by se ve výstupu měly objevit v seznamu moduly (! "4 a (! 4 Podívejte se také do souboru 4 "Z,! Z,, s jakými hodnotami byl (! 4 inicializován (viz výpis 931) {ª6 ödì6ð ísì ª5õøé Ä Å Ä «7 ÈÖ) ÅÖ" Å 5ì 5Ê5É 6Ë)«Ä Ììõ5ö ó Ú ~kc 93 Hardwarové porty / Obsah souboru 931: Inicializuje se (!,+$ /"-,!³#$")%& V souboru (viz část výpisu 932) je ukázka konfigurace paralelního portu Zakomentované řádky zde dávají návod, jak aktivovat další paralelní port 6«5Ü 5ÉôÖ" ÅÖ" Å6 «6 è"«äë5ä «Ö" ÅÖ" Å6 ÖÕ Ö5 "Ü ÉøÖ" ÅÖ) Å6 Ö"Õ±Ü ò6ìõ6ö 6ó ÜÅ n6ò " Ä ÇZ ê Ë5 ª Æ" ë6ä "ª"«)ÜÖ"«Ä Ö" Å) 6«6«Ä «dö" Å6 "Ék ÉÖ Ä Õ6Üê6Ë Æ Ä j ÆÜ6ɺè) ËB Ç Ö5 )Ü ÉøÖ" ÅÖ" Å6 ÖÕ Ü ò6ì õ5ö 6ó7kÓìõe 6ó ÜÅ n5ò " Ä kþ " Ä "4 : 4 Z,!4 Z, Obsah souboru 932: Konfiguruje se (! 4 :,v$ /"-,!³# $""%& 1 To je zlepšení oproti jádru 20xx a starším, kde smí být na jednom portu pouze jedno zařízení 2 Nepotřebujete na to překládat jádro, protože potřebné moduly jsou v SuSE Linuxu dodávány přeložené 245

262 ( 1 2 ( 1 r # ( ( ( = ( 1 ( = 9 Periferní zařízení Při potížích nejprve zkontrolujte údaje BIOSu, zda je tam vůbec paralelní port aktivován Měl by zde mít uvedenu adresu (standardně Á13K?¼ ) a pevné číslo přerušení (IRQ) Nastavení typu auto pro Linux nepoužívejte Stává se, že záleží na pořadí zapínání jednotlivých zařízení zatím osvědčený způsob je zapnout nejdříve počítač a vzápětí, ještě než dojde ke startu systému, zapnout problematické periferní zařízení (doporučujeme podívat se též do příručky dodávané se zařízením, pokud ji máte) Jak se použije (! "4 : tiskárna, mechanika ZIP, PLIP atd Pokud používáte některé zařízení na paralelním portu, musíte zavést jeho modul V případě tiskárny se jedná o modul )( : Ä Å6 ÆB Çô 4 Ø Ö5Å) Ä «Ö / Příkaz zde pak (mimo jiné) ohlásí: Ö" ÅÖ) Å6 Ö"Õ ssñ6ó í qˆ ª6 ) 5Õ«Ä Ku Ö" ÅÖ) Å6 ñó6óî í Ö" ÅÖ" Å6 ÖÕ±«Ö «Ö s"í6í ñ ì qþª6 ªÉ Ä Øu 246 Z,4 Z, Stejně jako u ostatních zařízení připojených na paralelní port, i zde platí, že v souborech 4 a )( )( najdete podrobnosti o konfiguraci tiskárny Pokud vše běží správně, nemusíte moduly zavádět ručně, zařídí to automaticky například program Kmod (viz odst 122 na str 301), když je odeslán soubor k tisku Mechaniky ZIP podporuje modul (4(! nebo4 viz dále odst 943 na str 250 Další doporučení -+5 5v$,)% Další informace k ovládání paralelního portu najdete u zdrojových textů jádra v adresáři 4! 1"D v souborech ( a ( /,I#ˆ Informace k aktuálnímu stavu programů pro ( najdete na 4 %-!$- )94949 # -,#%!,! %4- ( 934 USB Universal Serial Bus ((!$ "% + a 4 4)9949 >#ˆ #ˆ" -!,z#%!," V roce 1994 se spojily firmy Compaq, Intel, Microsoft a NEC a definovaly univerzální sériovou sběrnici, USB (angl Universal Serial Bus) Cílem bylo snadné připojení počítače k telefonní lince a modernější náhrada existujícího paralelního a sériového rozhraní Dostáváme tím jednotný USB kabel a zásuvky, takže odpadá změt různých typů kabelů, jako je PS/2 (klávesnice, myš), RS232 (modem), SCSI (scanner), Centronics (tiskárna, mechanika ZIP), atd Sběrnice USB rovněž umožňuje připojování a odpojování zařízení za běhu

263 1 0 % ( ( 1 ( = ( U C # 93 Hardwarové porty systému Například je možné přinést a připojit přenosnou tiskárnu, vytisknout si soubor, tiskárnu odpojit a zase odnést, aniž bychom museli vypínat či restartovat počítač První verze USB se objevila roku 1996 a za ní následoval rychlý vývoj Současná verze USB 11 již současně podporuje až 127 zařízení při maximální přenosové rychlosti 12 Mbit/s! Použitelné moduly Pokud se dále mluví o vstupních událostech nebo obecně o událostech (angl events), rozumí se tím pohyb myši, stisknutí klávesy atd Vývoj linuxové podpory USB rychle pokračuje, není však dosud uzavřen Přesto je již možno najít podporu pro dlouhou řadu zařízení USB (klávesnice, myši, modemy a tiskárny), kde jistě oceníte jejich velmi snadnou konfiguraci pomocí YaST2 Od verze jádra 24 je již linuxová podpora USB standardní Detaily implementace USB pod Linuxem najdete na 4 %4- r4-760ÿ# "4Z 4)9499 V následujícím podáváme přehled použitelných modulů spolu s vysvětlením, pro která zařízení má být modul zaveden Uvedené moduly se nacházejí v adresáři 4! /-,! ä#½x# 1! -70 Detailní informace o jednotlivých modulech najdete v adresáři $ 4! %4-1!"D $6-,"%4 5% -+0 inputo Modul je třeba zavést, než se uvedou do provozu vstupní zařízení USB Slouží ke komunikaci přes USB mezi hardwarem -># a zpracováním událostí Další informace najdete v souboru z adresáře $ %4-!$6-,)%4 )% ! 1!"D usbcoreo USB Core je subsystém USB, zjednodušující komunikaci s nainstalovaným hardwarem, která je nezávislá na definovaných datových strukturách, makrech a funkcích Přes společné rozhraní na operační systém (API) jsou podporovány rutiny všech zařízení USB a řadiče USB usb-uhcio / usb-ohcio Tyto moduly se týkají řadiče USB, který je zpravidla integrován v čipsetu na základní desce vašeho počítače U starších základních desek je možno nainstalovat samostatný řadič USB na kartě PCI Řadič USB je kompatibilní s jedním ze dvou standardů USB: UHCI (Universal Host Controller Interface) pocházejícím původně od firmy Intel, nebo OHCI (Open Host Controller Interface) pocházejícím původně od firmy Compaq Modul -760vr $ #K použijte pro čipsety OHCI (Compaq, NEC, imacs, OPTi, SiS, ALi, Lucent, CMD atd) $ #K použijte pro čipsety UHCI (Intel, VIA) -760vr5- Modul 4) Po přihlášení jako uživatel můžete příkazem $ ~ U r"2 P Z4, zjistit typ vašeho řadiče USB, kde se vám objeví bud C Podle toho se použije odpovídající modul nebor F hido Používá se pro tzv HID (angl Human Interface Devices), což je třída zařízení, obsahující klávesnice, myši, pákové ovladače, tablety atd ~!Š"t 247

264 D $ $ 1 9 Periferní zařízení 248 ¹)/,2X# V adresáři existují ke každému zařízení dva moduly: Modul představuje vyšší vrstvu (angl high-layer) (kde je např pro myš mouse) a působí jako rozhraní -7607¹³#K mezi hardwarem a uživatelským programem jako X nebo hry Modul představuje nižší vrstvu (angl low-layer), která vytváří vstupní události Používají se oba moduly, přičemž low-layer se /X# použije jako alternativa modulu U zařízení USB existují dva módy jak popisovat vstupní události: Mód HID umožňuje podporu všech funkcí zařízení a vyžaduje složitější modul 7 /X#, zatímco mód HIDBP HID boot protocol je silně zjednodušený mód a podporuje pouze základní funkce zařízení pro podporu v BIOSu usbkbdo Modul umožňuje použití základních funkcí klávesnice v módu HIDBP Tato zařízení se však přednostně obsluhují s pomocí modulu /X# Oproti modulu /X# funguje pouze na klávesnici usbmouseo Modul umožňuje použití základních funkcí myši v módu HIDBP Tato zařízení se však přednostně obsluhují s pomocí modulu /X# Oproti modulu /X# funguje pouze na myš keybdevo Modul překládá vstupní události v nízkoúrovňovém módu (RAW) klávesnice, závislém na architektuře Je stále ještě ve vývoji, ale podporuje již prakticky všechny architektury mousedevo Modul překládá události od myši, digitizéru nebo tabletu na povely PS/2 Je stále ještě ve vývoji, a proto používejte raději modul,2/,2x#, zvláště u myší s rolovacím kolečkem acmo Modul se zavádí, pokud komunikační zařízení, tj modem či terminálový adaptér odpovídají specifikaci ACM (angl Abstract Control Model) třídy zařízení USB ACM je metoda, jak komunikovat s modemy Podporované modemy jsou vyjmenovány v souboru #ˆ v adresáři $! %4-!$6-,)% "% -v60 1 audioo připojuje digitální zvuková zařízení a podporuje digitální mixéry, zpracování signálu a reprodukční zařízení dabusbo podporuje zařízení pro amatérské rádio dc2xxo připojuje digitální fotoaparáty Kodak, série DC-2xx /v$"ä a další aparáty mimo Kodak Další informace najdete v souboru 141 #ˆ v adresáři $ 4! %4-1!5D!$-,"% "% -v60 evdevo Všeobecné rozhraní evdev ovládá vstup událostí od zařízení tak, aby byly kódy událostí ve všech architekturách stejné a hardwarově nezávislé Modul podporuje rozhraní API ibmcamo podporuje webové kamery IBM a Xirlink, plně podporuje zatím pouze některé funkce Další informace najdete v souboru 6 #ˆ v adresáři $ 4! %4-1!"D $6-,"%4 5% -+60 joydevo slouží ke komunikaci s pákovými ovladači (angl joystick) ov511o připojí pod USB podporovaný Chip OV511 od Omnivision Technologies, který je jádrem mnoha webových kamer, a dále podporuje i čipy OV511/OV511+ a OV7610/20/20AE CCD Ovladač je kompatibilní s většinou aplikací typu Video4Linux, chybí pouze některé videokonference Pro rozlišení obrazu, které modely podporují a další informace si přečtěte v adresáři $ 4! %4-1!"D $6-,"%4 "% -+0 soubor 2ã7A4A #ˆ 1

265 %, (? ( ( = = % ( # Výměnná média printero slouží ke komunikaci s tiskárnami připojenými přes USB scannero byl původně vyvinut pro USB skenery firmy Hewlett Packard (HP), lze ho využít i pro skenery USB Další informace najdete v souboru v adresáři -4>#ˆ $ 4! %4-1!"D $6-,5% "% -7 0 usb-serialo Tímto modulem se ovládají zařízení se sériovým rozhraním, připojená na USB přes přizpůsobovací člen, který konvertuje signály se sériového rozhraní na signály USB Dá se připojit až 256 různých vstupů Další informace, zejména o podporovaných zařízeních, najdete v souboru -+60vr ), ) #ˆ v adresáři -+5 5v$ 4! %- 1!"D $6-,"%4 )% -7 0 usb-storageo připojuje pamět ová zařízení USB jako mechaniky Zip, disketové mechaniky, externí disky a karty Smartmedia Ovladač není zatím stabilní u všech zařízení wacomo připojuje tablet Wacom Graphire/Intuos Tato podpora využívá modul HID a zatím slouží pouze pro Wacom PenPartner wmforceo umožňuje podporu pákových ovladačů Logitech WingMan Force pro USB Pracuje dobře, pouze Force Feedback nemá zatím podporu Konfigurace myši a klávesnice USB Pro obvyklou konfiguraci myši a klávesnice USB se zavedou následující moduly: nebo -760vr Další zdroje informací o USB $ # Další informace o implementaci USB a podporovaných zařízeních najdete na stránkách 4 4 )94949 ) >#K "-7",/4,2># : 0/,"2># -+607$",# -+60vr)- $ # 7 /X#! %4- #!0 6: 94 Výměnná média r4-70># )4Z # $ v -760 /4,2 $", Pod Linuxem lze použít řadu výměnných médií: disketové mechaniky, mechaniky ZIP, JAZ a SyQuest a rovněž magnetooptické disky 941 Disketové mechaniky K jednoduchému přístupu na dosové diskety slouží balík V odstavci 1812 na str 415 najdete podrobnosti o možnostech těchto drobných nástrojů Dále je zde možnost pracovat klasickým, unixovým způsobem s disketami, na kterých je vytvořen souborový systém 1 2&, a další (viz např odst 1811 na str 413) Nezapomeňte ovšem, že zde musíte každou disketu (tj médium, 4ä 249

266 ( ( / / ( ( ( $ 9 Periferní zařízení nikoli mechaniku) vždy po zasunutí připojit a před vysunutím odpojit příkazy mount / umount, pokud to za vás nezařídí správce pracovní plochy, jako je KDE 942 Mechaniky LS120 Mechaniky LS120 se připojují na sběrnici (E)IDE a zachází se s nimi stejně jako s pevnými disky Znamená to, že je potřeba připojovat souborový systém příkazem mount 943 Mechaniky ZIP Mechaniky ZIP existují v provedení pro ATAPI, SCSI, paralelní port a nejnověji i USB (které však dosavadní verze zatím nepodporuje) Mechaniky ZIP typu ATAPI (připojené na sběrnici IDE) a SCSI nepotřebují žádný další ovladač Stačí pro ně ovladač pro příslušnou sběrnici, kde budou mít obvyklá jména souborů zařízení /,2 5 rvr /,"2 ) // /,2 5/ r+r /,2 )/ pro typ ATAPI (na IDE) a pro typ SCSI Samozřejmě je zde třeba připojovat souborový systém příkazem mount Poněkud náročnější je připojení mechaniky ZIP na paralelní port Je na to potřeba podpora disků SCSI, dále (! a (! (viz odst 933 na str 245) a navíc ještě moduly jádra (4(! nebo4 3 Z těchto dvou ovladačů se používá4 pro novější mechaniky, jako je ZIP 250 Jako další zkontrolujte, zda je v BIOSu nastaven mód paralelního portu na EPP Pokud nevíte, který z obou ovladačů zavést, zkuste nejprve : Ä Å6 ÆB Çô 4 Ø Ö5Å) Ä Ü 6 Pokud to nevyjde, zkuste ještě (4(! : Ä Å6 ÆB Çô 4 Ø Ö5Å) Ä ÖÖ" 4 Tím se (! automaticky inicializuje Pokud nikoli, podívejte se na na str 245 Pomoci 4$4 může i změnit soubor,"+$ /-,! #R$""%& (viz výpis 941) Alias pro!5 "(, můžete použít jen tehdy, nemáte-li v počítači žádný řadič (angl host adapter) SCSI! Jako alternativa je možné uvést volání programu / "0!, do startovacího skriptu,v$! % >#K/ 04">#!$ Více informací o tomto souboru najdete v odst 164 na str 377 "4 DZ 6«5Ü 5É É6Õ6ÉÜ Æ" 5É ) Ø) Ö6 Ä Å Ö6Ö" Ö5Å Ä Ê6Ü É ) «6«ÌÖ6Ö" ï 4 ØÖ5Å) Ä Ä ÊéÄ Ö) ÅÖ" Å ÖÕ 4 Obsah souboru 941: Soubor ((!,v$ /"-,!³# $""%& : Konfigurace modulu "-4%4 To vám umožní přistupovat k mechanice ZIP jako k disku SCSI, rovněž je možné například připojovat příkazem (viz odst na str 414) 3 Ovladače ` nebo 5' patří do low level podpory SCSI Nemusíte je překládat do jádra, SuSE Linux je dodává jako přeložené moduly 250

267 %? Š Á??? Š # A ä ½ ½ ½ ( = & ¼, ¼ ¼ ¼? Š? : $ 95 Modemy 95 Modemy 951 Externí modemy Externí modemy se obvykle připojují na sériový port počítače Programy pak komunikují s modemem přes soubory zařízení Á,, atd Konfiguraci modemů pro připojení na Internet najdete v odst 55 na str Interní modemy Interní modemy jsou v provedení pro sběrnici ISA a PCI Podrobnější informace o kartách ISA a PCI najdete v odst 91 na str 233 Protože je zvykem přistupovat k modemu přes sériový port, interní modemy takový port zpravidla vytvářejí Tabulka 92 podává přehled standardních zdrojů pro sériové porty Soubor zařízení Jméno Přerušení I/O adresa /,2 /,2 /,2 /, Š+A CF"G Šä CF"G CF"G3 3 CF"G Á13 3 Á1 ä& Á13 3 Á1 ä4, Tabulka 92: Standardní zdroje (IRQ a adresy) sériových portů /,2 /,2 Š7A Modemy PCI Pokud vlastníte některý levnější modem PCI, jedná se patrně o tzv winmodem Není to modem v pravém slova smyslu Tyto modemy totiž vyžadují zvláštní ovladač, který emuluje normální modem, a který dodává přímo výrobce zatím však pouze pro Microsoft Windows Bližší informace o winmodemech a jejich zatím omezené podpoře pod Linuxem (tzv linmodemy) najdete na 4)9949 S= 8 9 /, 7 Najdete zde i další užitečné rady o modemech všeobecně Pokud máte klasický plnohodnotný modem PCI, například Multitech MT5634ZPX-PCI, Actiontec PCI56012 (IBM 33L4618 nebo GVC MD0223), 3Com/USR 3CP5610, Zoom 2920 (Digitan DS ) nebo Well Communications FM-56PCI-TP (GVC MD0321), můžete zde použít obvyklou podporu, kterou poskytuje SuSE Linux, modem je však třeba ručně nakonfigurovat 4 # 4äI#%, Jak integrovat modem PCI do Linuxu najdete v odst 55 na str 151 Modemy ISA Pro instalaci modemu ISA jsou zapotřebí tyto dva kroky: Modem se musí nakonfigurovat, tj nastavit mu IRQ a I/O adresu Jádro se musí dozvědět, jaké IRQ a jakou I/O adresu použít Z 251

268 ä ½ A $ : A?? Š ( A = # ä? A? Š 9 Periferní zařízení Inicializace modemu Jak bylo vysvětleno v odst 91 na str 233, dělí se karty ISA na legacy, jumperless a PnP Je tam též obecně popsáno, jak se aktivuje karta ISA PnP Zde uvedeme jen několik zkušeností, specifických pro modemové karty ISA všech tří typů: V praxi přináší nejméně problémů použít pro modem port CF"G s IRQ 3, tj soubor zařízení /,2 Š7A Pokud nemáte sériovou myš na CF)G (tj používáte například myš PS/2), můžete použít CF"G s IRQ 4 a /,2 Á Pokud máte na CF)G sériovou myš a použijete CF"G3, dojde ke konfliktu, protože CF"G a CF"G3 používají stejné přerušení IRQ 4 (podobně pro kombinaci a IRQ 3) CF"G, CF)G Nezapomeňte přitom na základní desce nebo v BIOSu zakázat (angl disable) tu zásuvku COM1 nebo COM2, jejíž adresu a IRQ používá modemová karta! Použijete-li pro modemovou kartu vyšší IRQ, pokuste se vyhnout zejména použití IRQ 5 a IRQ 7, protože si je zpravidla zabírají zvuková karta a port pro tiskárnu Předání parametrů jádru Po konfiguraci modemu je potřeba sdělit jádru, jakou adresu I/O a jaký IRQ používá Pokud se jedná o modem na Á nebo, nepotřebujete nic nastavovat Při příštím startu systému se modem automaticky rozpozná Při použití ostatních kombinací I/O portu a IRQ je potřeba použít program setserial, například pro IRQ 10: Ä Å6 Æ Ó Ç±É Ä )É Ä Å"Ü «Ø Äë 6Ë)Úö ÜÅn í ì Dále nakonfigurujete modem pro připojení na Internet, jak je to popsáno v odst 55 na str 151 Pokud je modem správně rozpoznán, můžete automatizovat volání programu setserial změnou příslušného řádku v souboru! ) Pro předchozí příklad zde změníte řádku ÇdŪ6 É Ä "É Ä Å)Ü 6«Ø Äë 6 6Ë)Ú öm ` d å ª5 5 5Õ 5ê)Ü na řádku Å ª6 É Ä "É Ä Å"Ü 6«Ø Äë 6 6Ë)Úö]ÜÅn í ì /,2 4,"+$ % >#K/ /4,2 4 ", Š7A Skenery K používání skeneru pod Linuxem podobně jako pod ostatními operačními systémy potřebujete soubor speciálních ovladačů a programů To všechno obsahuje balík %, Z4 (série 4$4 ) a balík (série "( ) Program SANE z tohoto balíku předpokládá skener s řadičem SCSI, podporovaným linuxovým jádrem (Linuxová podpora pro skenery na paralelním portu a na USB je zatím ve vývoji) Jak je program SANE postupně aktualizován, roste počet podporovaných skenerů Jejich nejnovější seznam najdete na 4) %!, %!,r40,)%/!³# + 4!5 %Z#R$"

269 96 Skenery Jak pod Linuxem nakonfigurovat skener? Skenery chápe Linux jako všeobecná zařízení SCSI (angl generic SCSI devices) Odpovídající soubory zařízení jsou Á, atd Konfiguraci těchto zařízení zjistíte příkazem sgcheck: Ä Å6 Æ Ç É"ÕÆ Ä Õ é Dostanete výpis tohoto tvaru: ÉÉ6Ü Ä 5 êa Ä Ä Å"ÜÕ Ú 5Ú øø Äë Ü6Õ Ä Élk Ø Ä ë Ü6Õ Ä Æ) 5É ) 5Õ Æ" 6 Ä «6 " ^ ËÖ Ä qþ ª Ä Å"ÜÕ ËÖ Ä u ë6ä 5Ø) Åø Ø Ä «7 Ø Äë 5É5ì±ì5 ì5 ì5 ìi ÜÅ Ä Õ )Ê Õ6Õ Ä É6Éqì uìú ]Ú 5ö e s sì Ø Äë 5É4íºì5 ì5 "í ìz "Êd`~q!su\ ` d "Êd`a d"ê' í ì Ø Äë 5Ée ì5 ì5 s6 ìi5å) 6Õ Ä É6É Åoqö u\œ Z e sì6ì /,2 6Z /,2 6ZBA 4!$",!4) x4x4 Skenery zde poznáte Š podle popisu zařízení (angl device description) jako nebo CJ E Ve výše uvedeném příkladu je skener dostupný jako /,2 6Zä Dále je potřeba vytvořit symbolický odkaz na /,2 4$ %4%, : Ä Å6 Æ ÇÌ«Ê5Éø Ø Äë 5Ée Ø Ä ë 5É6Õ 6 Ä Å Konečně je nutné změnit práva pro všeobecné zařízení SCSI SANE totiž potřebuje pro ovládání skeneru kromě práv na čtení i práva na zápis: Ä Å6 Æ Ç ÕÆ 4 ØZ ± Ø Äë 5Ée Problémy Pokud program skener nenajde, podívejte se, zda byl vůbec rozpoznán řadičem SCSI: Ä Å6 Æ Ç Õ Ö5Å) 5Õ 6É6Õ6É6Ü 6É6Õ6É6Ü Měli byste uvidět: ) 5ÕÆ Ä Ø±Ø Äë Ü6Õ Ä É+ œ) 5É B ÉÕ6É6Ü ìz Æ) 6 Ä «+ Ôì6ìM ØB ì6ìb^6ª ì6ì Ä 5Ø) ÅB ÔÚ Z" Ø Ä «7 Ú5öe s s ì d Äë ì6ìí ñ 6ËÖ Ä ÜÅ Ä Õ Õ6Õ Ä É6É "Ú ÌÚ 5Ú ºÅ Äë Ü6ÉÜ Ôìe œ) 5É B ÉÕ6É6Ü ìz Æ) 6 Ä «+ Ôì6ìM ØB ìít^6ª ì6ì Ä 5Ø) ÅB ` dz" Ø Ä «7 "Êd`Z d"ê í ì d Äë íùóì 6ËÖ Ä "Êd` "Ú ÌÚ 5Ú ºÅ Äë Ü6ÉÜ Ôìe œ) 5É B ÉÕ6É6Ü ìz Æ) 6 Ä «+ Ôì6ìM ØB ìe_^6ª ì6ì Ä 5Ø) ÅB å Z" Ø Ä «7 š d ^ ^M)öë ì6ì5úbd Äë íùóì 6ËÖ Ä ÜÅ Ä Õ )Ê Õ6Õ Ä É6É "Ú ÌÚ 5Ú ºÅ Äë Ü6ÉÜ Ôìe œ) 5É B ÉÕ6É6Ü ìz Æ) 6 Ä «+ Ôì6ìM ØB ì6ñb^6ª ì6ì Ä 5Ø) ÅB ÔÚ dz" Ø Ä «7 d Äë e7ùóì6ì 6ËÖ Ä Ú5Õ 6 Ä Å "Ú ÌÚ 5Ú ºÅ Äë Ü6ÉÜ Ôìí Pokud zde nenajdete položku SCANNER nebo PROCESSOR, řadič skener nenašel Ověřte si prosím, zda je skener zapnut a zda je sběrnice SCSI řádně ukončena terminátorem 253

270 , ( = 1 9 r $ % Á 9 Periferní zařízení 97 Páskové mechaniky (angl streamer) Páskové mechaniky, též streamery, se používají zejména pro zálohování velkého množství dat Vyrábějí se v provedeních pro různé porty Páskové mechaniky SCSI Nejznámější jsou páskové mechaniky pro sběrnici SCSI Můžete je připojit k obvyklému řadiči SCSI, podporovanému Linuxem, pouze pro podporu speciálních funkcí (výměna pásky) je třeba další software Pásková mechanika typu SCSI se ovládá takto: První pásková mechanika v systému se ovládá soubory zařízení /,2 5 nebo /4,2 %76 Á, další pomocí /,2 5BA nebo /,"2 %75 A /,2 64œ znamená mechaniku, která se po použití převíjí, zatímco /,2 %+54œ /4,2 %764œ atd Přitom znamená mechaniku, která zůstává stát na poslední dosažené pozici Doporučujeme používat, protože pak příkazem mt můžete mechaniku přesně ovládat Program mt se používá k ovládání páskové mechaniky následovně: Ä Å6 Æ Ó Çï Êê± Ø Ä ë É 6ì Å Ä Ä ÉÜ Napne pásku tak, že ji znovu převine Ä Å6 Æ Ó Çï Êê± Ø Ä ë É 6ì Å Ä èü 5Ø Převine pásku na začátek Ä Å6 Æ Ó Çï Êê± Ø Ä ë É 6ì Ä R Nastaví pásku za poslední záznam Používá se k zápisu na již částečně použitou pásku Ä Å6 Æ Ó Çï Êê± Ø Ä ë É 6ì Ä Å) 5É Ä Smaže celou pásku Pozor! Všechna data se ztratí Páskové mechaniky IDE Páskové mechaniky IDE se připojují na sběrnici IDE, jsou Linuxem automaticky rozpoznány a používají se jako zařízení ) Á, resp Á Použijte zde program mt podobně jako v předchozím odstavci Páskové mechaniky připojené místo diskety Páskové mechaniky připojené na disketový řadič mají časově kritické ovládání Často zde proto dochází k problémům při zápisu K použití těchto mechanik pod Linuxem je třeba zvláštní ovladač ftape, dodávaný s jádrem Podrobněji se o konfiguraci dozvíte v souboru $ 4! %4-1!"D $6-,)% "% & "(,#ˆ Kompletní dokumentaci o subsystému ftape najdete na 4 4)9949 # %+5 7 #Ó 4,5%Ÿ#K/4,, %!, & = "( 98 Televizní karty S použitím televizní karty můžete v Linuxu pod X Window sledovat televizi Je na to potřeba řada modulů jádra a spolupracujících programů /,2 /,2 254

271 ½ ( = 98 Televizní karty Které TV karty jsou podporovány? Linuxová podpora závisí na použitém čipu na kartě Nejrozšířenější jsou zatím t4q čipy firmy Brooktree t4q ¼ ¼ t4q a ¼K?4¼, které již Linux podporuje, na vývoji podpory pro ¼K?4¼ se přitom dále pracuje Typické karty s těmito čipy jsou např Hauppauge WIN/TV nebo Miro PC/TV Jak se podpora aktivuje 4I Přihlaste se jako uživatel Všechny potřebné moduly s ovladači jsou dodávány s jádrem SuSE Linuxu Dokumentaci najdete ve zdrojových textech pro jádro v adresáři $ 4! %4-1!"D!$6-,)%4 )% 2 /,4"½! %4-1 2 /4,4z Uživatele s přístupem k TV kartě přidejte ke skupině, návod na to najdete v odst 266 na str 90 Při problémech s TV kartou si nejprve pročtěte výše uvedenou dokumentaci, případně se podívejte do databáze technické podpory SuSE na 6-+",#R$)u 42 4 pod klíčovým slovem 4 )/"0Ÿ# 255

272 9 Periferní zařízení 256

273 ( $ $ 1 r ( # 1 # ( = Š J F $ ( : = Kapitola 10 Notebooky PCMCIA, APM, IrDA U notebooků se setkáváme s řadou hardwarových zvláštností, jako je řízení spotřeby APM Advanced Power Management, Infračervený port (IrDA) a karty PCMCIA Tyto komponenty nacházíme příležitostně i u stolních počítačů a protože se funkčně neliší od provedení v notebooku, bude jejich použití a konfigurace popsána společně v této kapitole 4 #R$4 #-, -+","v ³#ˆ,/- Zájemce o určitý typ notebooku odkazujeme na Linux Laptop Homepage, která se nachází na 4) :! %4- "( ( Dalším užitečným zdrojem informací je domovská stránka MobiliX Mobile Computers and Unix, kterou najdete na 4 )0 4 "!61 # 4Z %/, 7 Zde naleznete zajímavá howto pro notebooky i IrDA Dále najdete v databázi technické podpory SuSE článek Laptopy a no- & tebooky (PCMCIA) pod Linuxem v souboru ),= $)u ) 4"( PCMCIA 1011 Hardware Zkratka PCMCIA znamená Personal Computer Memory Card International Association a používá se všeobecně pro hardware a odpovídající software tzv karet PCMCIA, u kterých rozlišujeme dva základní typy: Klasické karty PCMCIA (též PC-karty): To je zatím nejběžnější typ, kde se používá 16 bitová sběrnice Jsou dnes již cenově dostupné a obvykle fungují bez problémů a mají stabilní podporu Karty CardBus: Jedná se o nový standard Používají 32 bitovou sběrnici a jsou proto rychlejší, také ovšem dražší Protože je však přenos dat často omezen i druhou stranou spojení, nemusí se náklady na ně vyplatit Existuje zatím několik ovladačů na tyto karty, v závislosti na použitém řadiči PCMCIA však dosud nemusí být zcela stabilní /v$6 /,"%4 Pokud je služba PCMCIA $ aktivní, dozvíte se o typech Linuxem rozpoznaných karet příkazem Š)~ 4 V Seznam podporovaných karet naleznete v souboru F"E q4 DÃCJ4E4D v adresáři -+5, /4!$ )( : Z,! ) Zde se nachází i aktualizovaná verze CGC r U B q F Další důležitou komponentou je řadič PCMCIA, nazývaný též PCM- CIA/CardBus-bridge Ten vytváří spojení mezi kartou a sběrnicí PCI, ve starších počítačích sběrnicí ISA Tyto řadiče jsou téměř vždy kompatibilní -+5, /$, 5/0 257

274 (? F ä 3 ä 3 A $ $ o $ $ m ( J C ä 3 J 10 Notebooky PCMCIA, APM, IrDA 258 ž4ã %4, s čipem )¼ Typ řadiče lze zjistit příkazem ( o zařízení PCI, podá nám zajímavé informace i příkaz 1012 Software "0!, $ r"24 Jedná-li se Všechny potřebné ovladače a programy, pokud již nejsou integrovány v jádru, obsahuje balík CG4C J, série Základ tvoří moduly ( 5Ã,5¼ v$ $ /! (nebo, méně často) a Tyto moduly se normálně spouštějí automaticky při startu systému Inicializují řadič PCMCIA a podporují základní funkce Aby se karty PCMCIA daly vyměňovat za běhu, musí zde být démon, který dohlíží na aktivity v zásuvkách PCMCIA To provádí program Cardmanager, který se spustí automaticky po zavedení základních modulů Pokud je karta zasunuta, rozpozná Cardmanager její typ a funkci a zavede příslušný modul / Pomocí příkazu $", zjistíme, který modul byl zaveden Po úspěšném zavedení všech modulů spustí Cardmanager zvolené instalační skripty, které vybudují sít ové spojení, připojí oddíly externích disků SCSI, apod Pokud se karta opět vysune, Cardmanager pomocí stejných skriptů řádně ukončí aktivity karty Poté se nepotřebné moduly opět odstraní Teoreticky se tedy dá karta PCMCIA kdykoli vyjmout To platí velmi dobře pro karty sít ové, modemové a ISDN, pokud přes ně zrovna neprobíhá aktivní komunikace Potíže však nastávají u souborových systémů, připojených přes kartu PCMCIA, např jako oddíly externích médií nebo jako adresáře NFS Zde je třeba nejprve zajistit, aby tato zařízení byla synchronizována (tj byla jim vyprázdněna vyrovnávací pamět ) a pak řádně odpojena (umount) Linux totiž nemůže předvídat, kdy za běhu kartu vytáhneme, a proto je potřeba mu to s předstihem oznámit Pomoci nám může příkaz Ä Å6 Æ ÈÇ Õ Å6Ø)Õ )«ÄjÄ Õ Ten deaktivuje všechny karty PCMCIA v notebooku 1013 Konfigurace,+$ v$³#r$""%& Z q CGC 4 Proměnná CGC Po instalaci balíku PCMCIA nalezneme v souboru Š"q čtyři proměnné, které se týkají PCMCIA Proměnná J4E J %! určuje, zda se tato služba spustí při startu systému Pokud je nastavená na, lze služby PCMCIA spustit za běhu příkazem +$ ( udává typ řadiče PCMCIA Tato hodnota se stanoví automaticky během instalace a v převážné většině případů bývá )¼ ž4ã Obě ostatní proměnné CG4C C F 4qŠ a CGC J CF"E 4qŠ obsahují volby pro základní moduly a obvykle mohou zůstat prázdné Protože výběr správných ovladačových modulů pro danou kartu zajistí Cardmanager, další nastavení, týkající se vlastností hardwaru, již není zapotřebí Ethernet a Token Ring Sít ové připojení na Ethernet nebo Ž"%& Token Z- Ring nakonfigurujeme pohodlně pomocí instalátoru YaST Dialog najdeme v menu Š y2 5} -X7 Ž"%& Z-2 W o6à Instalace karty PCMCIA se zde liší od obvyklého případu tím, že je potřeba ho odlišit stisknutím klávesy MNŒOP ÍÎ, viz odst 263 na str 88 Dále je potřeba dodržet následující omezení: ) 6 $",Œ ž4ã

275 o m D A? 101 PCMCIA Pokud se jako PCMCIA označí více zařízení typu Ethernet nebo Token Ring, použije se konfigurace prvního Na rozdíl od normálních sít ových karet se zde u karet PCMCIA okamžitě aktivují nastavení po ukončení dialogu pomocí klávesy MNpOP Í5Ñ:0, Zobrazená jména zařízení (!Á,, 4, Á ) jsou zde pouze informativní a určují pouze typ zařízení, protože číslování zařízení PCMCIA se provádí dynamicky Pokud se znovu aktivuje neaktivní zařízení pomocí klávesy ÍÎ MN OP ISDN obnovit označení zařízení jako PCMCIA klávesou MN OP Í, je třeba l4y odst 52 na str 140 s tím rozdílem, že je třeba v menu :! /% o : "%vr & Z- $),ƒ Š (kam se dostaneme přes ( y"2 5} -XÐ Ž"%vr & Z-2 o6à ) označit pomocí Ž"%& Z- $", MN OP! 4/ 9! - 5Š x Karty PCMCIA typu ISDN se konfigurují podobně jako ostatní karty, viz též ÍÎ zařízení jako PCMCIA V dialogu není třeba zadávat ani IRQ, ani číslo IO portu, ani měnit protokol (Euro-ISDN nebo 1TR6) Tzv modemy ISDN existují i v provedení PCMCIA Jsou to modemové nebo multifunkční karty s dodatečným adaptérem pro připojení k ISDN a zachází se s nimi jako s modemem Modem U modemových karet PCMCIA obvykle nepotřebujeme nastavovat nic navíc Jakmile zasuneme modemovou kartu, je použitelná jako zařízení /, Konfigurace tohoto zařízení programem wvdial se provede jako u běžného modemu, viz odst 551 na str 152 SCSI a IDE Odpovídající moduly ovladačů zavede Cardmanager Jakmile zasuneme kartu PCMCIA typu SCSI nebo IDE, jsou připojená zařízení použitelná Rovněž se pro ně dynamicky určí jméno zařízení (angl device name) Informace o podporovaných kartách PCMCIA pro SCSI a IDE najdeme v souborech!$ $4!$ /, )( a 5( Externí disky, mechaniky CD a podobná zařízení je třeba zapnout, než k nim připojenou kartu PCMCIA zasuneme do počítače Nezapomeňte přitom na správné kabelové zakončení u zařízení SCSI Pozor: Než vysunete kartu PCMCIA pro SCSI nebo IDE, je třeba odpojit ( umount ) jejich souborové systémy Pokud na to zapomenete, dostanete se na ně příště pouze až po restartu systému Linux se dá také instalovat celý na takovémto externím zařízení, pouze startování je pak náročnější Tehdy je zapotřebí použít startovací disketu, % 4/ obsahující jádro a startovací ramdisk ( ) % / Soubor obsahuje virtuální souborový systém, na kterém jsou všechny potřebné moduly PCMCIA a programy Startovací disketa pro SuSE Linux /,2 259

276 $ $ H ¹ H ¹ H ¹ ¹ H ¹ H ¹, H ¹ H ¹ H ¹ H ¹ H ¹ H ¹ = $ $ 9 : $ $ ( $ ( G, ( : $ $, s, J F },, } 10 Notebooky PCMCIA, APM, IrDA 260 resp její obraz jsou tak vytvořeny, a proto z nich můžete startovat externí instalaci Zavádět podporu PCMCIA při každém startu ručně je však nepohodlné a proto si pokročilí uživatelé vytvoří startovací disketu na míru podle PCMCIA-HOWTO v odst 53 Startování ze zařízení PCMCIA 1014 Přepínatelná konfigurace schémata U mobilních počítačů bývá zpravidla zapotřebí přepínat konfigurace, například pro zaměstnání a domácí použití Se zařízeními PCMCIA je to poměrně snadné, jedinou nepříjemností je nutnost ručně editovat konfigurační soubor, protože YaST tuto funkci zatím neposkytuje 1,v$ Jedna varianta konfigurace se u PCMCIA nazývá schéma (angl scheme) Konfigurační soubory )( ) pro zařízení PCMCIA mohou obsahovat více schémat Data pro jednotlivá schémata jsou uspořádána po konfiguračních blocích, volaných symbolickými adresami, což jsou slova oddělená čárkami První slovo je jméno schématu a další obsahují informace o zásuvce či jméno diskového oddílu apod Detailní informace najdete na začátku souborů,"+$ )( ) ¹³# + a v PCMCIA-HOWTO Š"-!Š Standardní schéma, které používá SuSE Linux, se nazývá Změní ho však program SuSEconfig, pokud se konfiguruje sít ové spojení pomocí YaST To je důvod, proč se mohou ruční změny v tomto schématu ztratit Konfiguraci schémat vysvětlíme na příkladě ethernetové karty Mají se vytvořit dvě schémata, a to pro zaměstnání 9 a domácí použití Soubor,v$ )( ) %, ) #K + pak obsahuje konfigurační bloky, které ukazuje výpis 1011 na následující straně Bloky začínají těmito adresami: Š)-!Š 9 :H ¹ ¹ # v : Tento blok zachovejte, abyste mohli dále používat YaST : Tento blok bude sloužit pro podnikovou konfiguraci : Tento blok bude sloužit pro domácí konfiguraci : Tento blok již existuje a ponechejte ho pro případné další konfigurace Praktickým postupem, jak konfigurovat schéma, je použít obvyklým způsobem YaST, po průchodu Š"-Š Š"-!Š v$""%& Z programem toto schéma zkopírovat a přejmenovat ze na 9 " : resp x4 4q Kdo raději konfiguruje ručně, ten nalezne vysvětlení výrazů jako G4J ŠŽ t, E!F)J4DCJ Š"q atd v tabulce 41 na str 125 a všechny konkrétní hodnoty pak v CGC r U B q F Aktuální verzi najdete v -75!, /!$ )( : Z4,! )( ) Přepínání mezi schématy PCMCIA je možné při startu nebo za běhu počítače Právě aktivní schéma $ $ zjistíme příkazem /v$6 4$ Schéma za chodu přepneme příkazem 4/v$5 4$ ùü{6 }"%!V4$ 7 ú Toto nastavení se neztratí při příštím startu naposledy vybrané schéma je aktivní tak dlouho, Y Y dokud ho uživatel nezmění Ve startovací výzvě, tj v řádce začínající ( F Š ) se nastaví proměnná C U ÿ ùü{6 })%!Œ$ 7 ú Informace o startovací výzvě najdeme v kap 1332 na str V případě ISDN lze konfigurovat více zařízení ISDN s týmiž sít ovými adresami a standardními cestami Startovat se pak ovšem musejí zvlášt, a to manuálně U modemů lze vytvořit více profilů programem wvdial,vs

277 $ $ 9 : ( 101 PCMCIA ˆ Í :Rô : a S ` $ \Ž e 6Kªþ R R ª! ` RKª e' ` $'$ Ž ` Ž! T% ' ÚD c c Ž! c c D ª Þ ª Þ ª Þ Ù Í «9 Ž _ e ` f6 á R ¹ ` c _ +Rc c D R f6 á Ž ˆ Ü ü 9 Ý "" ª Þ ª Þ ª Þ Ù Í «9 Ž Ó f6 á ` Ôf6K : ô #6K H ' Q à Ž Í y à «Ú_ Ž'Ž z «'«_ à Ž Ž ' Q à Ž!Ž à T% ' Ú Ž'Ž D _Rk T c Ó Ž'Ž D _%Ö «ÚÓ Ž'Ž z Ú «T% QRT c _ Ž'Ž µ T _'D%Ö T ¹ Ž'Ž «k T ' Ž'Ž c D T Ú Q9 Ž'Ž c y Ñ Ž'Ž k «# _ c Ž'Ž ` y f% Ù$ RR % " y f% Ù$ RR % " "" e!6kª Þ ª Þ ª Þ Ù Í «9 Ž Ó f6 á ` $! H #6K H È %&% ô H&% 9& ` $ R Ž Í y à «Ú_ Ž'Ž z «'«_ à Ž Ž ' Q à Ž Ž à T% ' Ú Ž Ñ:0 0 Ñ,'2 Ž D _Rk T c Ó Ž,'/'/,'/'/,'/'/ 0 Ž D _%Ö «ÚÓ Ž Ñ:0 0 Ñ 0 Ž z Ú «T% QRT c _ Ž Ñ:0 0 Ñ,'/'/ Ž µ T _'D%Ö T ¹ Ž Ñ:0 0 Ñ Ñ Ž «k T ' Ž e!6ž c D T Ú Q9 Ž e!6 Ž c y Ñ Ž Ñ:0 0 Ñ Ñ Ž k «# _ c Ž'Ž ` y f% Ù$ RR % " y f% Ù$ RR % " "" Þ ª Þ ª Þ ª Þ Ù Í «9 Ž à' H S ` $ 6&R% H e ` ` &9 H H ( Ž ˆ Ü ü 9 Ý "" ` Obsah souboru 1011:,+$ )( )4 %!, #K! 261

278 ˆ ˆ ( ( ä 3 $ $ % $ $ ( $ $ 2 J ÿ? ÿ ( ( ( $ $ ( J = 10 Notebooky PCMCIA, APM, IrDA 5 `Rá + a + &:5S! + $%& +e $ `'- S ` a S ` S ` ` 9$X Š ' Ž c Q9 DRkD Ž 5 `Rá + a + &:5S! + $%& +e $ `'- S ` a S e!6 ` S ` e ` 9$X Š ' Ž c Q9 DRkD e!6 Ž 5 `Rá + a + &:5S! + $%& +e $ `'- S ` a S R f ` S ` ` 9$X ' Ž c Q9 DRkD c c D Ž Obsah souboru 1012: Konfigurace PCMCIA úryvek z! " #R$""%&,"%/ LILO můžeme nakonfigurovat pro jedno či více startovacích schémat Sdělíme mu to parametrem "(4( v souboru 4", jak ukazuje příklad výpisu 1012 Po změně souboru,+$ 4!" I#R$""%& je nutné zadat Při konfiguraci podle výpisu 1012 snadno spustíme konfiguraci příkaz! " s jednotlivými schématy zadáním 9, nebo 1015 Problémové notebooky,+$ #R$)"%& Některé notebooky mají potíže s určitými kartami PCMCIA, z čehož většinu lze odstranit pouhou důsledností Nejprve je třeba zjistit, zda se problém týká spíše karty nebo základního systému PCMCIA K tomu stačí nejprve spustit počítač bez zasunuté karty Pokud vše běží, pak teprve zasuneme kartu Všechna důležitá hlášení najdeme v souboru pozorování těchto informací umožňuje příkaz Ä Å6 Æ ÈÇÌ ) 5Ü«ÌÊ ê ë Å) 6«6 5 R Ä É6É Ä É Tímto způsobem vymezíme chybu na jeden z obou případů Základní systém PCMCIA nefunguje Š" 4 %Z ",2 $",! = L 4 Z,4 Z, Průběžné Pokud systém přestane komunikovat již při startu po hlášení nebo se chová x podivně, zkuste potlačit spuštění PCMCIA při příštím startu zadáním F CG4C,! ze startovacího promptu zavaděče LILO K dalšímu vymezení problému je potřeba ručně spustit tři základní moduly K tomu slouží příkazy / "0, ) $"",, / )0!, )¼ ž4ã resp v ojedinělých případech / "0,]+$ $ a konečně / "0!,j/! Kritické moduly jsou první a druhý Objeví-li se problém při zavedení modulu ( )4Ã $",, pomůže nám manuálová stránka pro ( ) $", (7 ) $"", ) Volby, které jsou tam popsány, vyzkoušíme nejprve pomocí příkazu / "0!, Jako příklad můžeme odpojit podporu APM pro modul / PCMCIA, protože s ním mohou být občas problémy Na to použijete volbu "(" Á, která APM deaktivuje: L CG4C 262

279 1 ( L ( $ $ ( ä 2 3 $ $ % ( $ $ ä 3 $ $ % $ ä 3 E $ $ $ $ F $ $ / $ $ Ä Å6 Æ ÔÇ 4 ØÖ6Å) Ä ÖÕ Õ6Ü Õ Å Ä Ø) Ö òì V pr )ˇípadě úspěchu zapíšete do proměnné,"+$ +$ #R$""%& Z CGC : `d `)ÚòKÄØ) Ö ò6ìkä ÿ A J CF)E 4qŠ v souboru Od této / chvíle již APM nepracuje a pokud ho potřebujete obnovit, musíte zadat )(" Rovněž může v ojedinělých případech dojít ke konfliktu některých komponent při testování volného rozsahu IO To lze obejít volbou ( )0!, ÿ Á V případě více voleb použijeme k jejich oddělení mezery: `d `)ÚòKÄØ) Ö ò6ìdö5å) Ä Ü ò6ìkä ž4ã Pokud se chyba objevuje při zavádění modulu i82365, pomůže nám manuálová stránka pro )¼ (7 5¼ ) Tato chyba je následkem konfliktu zdrojů (angl resource conflict), tj dvě zařízení si nárokují stejné přerušení, IO port nebo pamět ový rozsah Modul i82365 zdroje sice kontroluje, může však naneštěstí přestat reagovat právě při tom Tak se stává, že u některých počítačů vede test IRQ 12 (zařízení typu PS/2) k zablokování myši, případně i klávesnice V tomto případě pomáhá parametr! 5ÿ+",u% 6W( o( -75% ËKJ Seznam by měl obsahovat všechny IRQ, které se smějí použít Napíšeme tedy například Ä Å6 Æ ÔÇ 4 ØÖ6Å) Ä Ü ó eö6ñs ÜÅn «5Ü6É 5òsŸk Ÿkð7k í ì nebo umístíme natrvalo do souboru,+$ +$³#R$)"%& Z `)ÚòKÄ ÜÅ n «5ÜÉ 5òsŸk 7kð7k írìkä Dále jsou zde soubory,+$ )( ) $")%& Z a,+$ + 5( ž4ã řádku: 5 $""%& Z#,+$ 5( 5, které používá Cardmanager Nastavení v těchto souborech se použijí pro zavádění modulů ovladačů karet PCMCIA V souboru $")%& Z>#K + lze rovněž přiřadit nebo zakázat všechny IRQ, IO porty a pamět ové rozsahy Rozdíl oproti volbě! 5 je ten, že zde zakázané zdroje sice pak nepoužije karta PCMCIA, ale budou stále ještě kontrolovány modulem5¼ ž4ã Karta PCMCIA nefunguje správně Zde jsou tři možnosti chyby: karta nebyla správně detekována, používá nedostupné zdroje nebo se nechová dle očekávání Pokud není karta správně detekována nebo není podporována, objeví se v souboru 4 Z,!4 Z, L -4%+6- hlášení (4( "4,/W$ / % Š Toto hlášení vám pouze oznamuje, že Cardmanager nemůže k vaší kartě správně přiřadit ovladač Na to se používá tzv databáze ovladačů v souboru,+$ )( )4 $""%& Z, která $ se dá rozšiřovat s použitím již existujících záznamů jako vzorů Příkazem /v$5 V /,"% zjistíte, jako co se karta identifikuje Další informace podává PCMCIA-HOWTO, odstavec 6, ( Jak zacházet s nepodporovanými kartami ) a dále také manuálová stránka pro ) (7 ) ) Po změně souboru,+$ )( ) $")%& Z, je po- třeba ho znovu zavést K tomu slouží příkaz +$ ( U většiny karet PCMCIA nezáleží na tom, s jakým IRQ a s jakým IO portem mají pracovat, pokud nejsou v konfliktu s jiným zařízením např s mechanikou CD na druhém řadiči IDE, mající IRQ 15, nebo se sériovým portem ) 101 PCMCIA 263

280 ( x $ & F ( ä 3 $ $ J ÿ? $ $ ä 3 à % & q ( $ $ ( ä 3 $ J $ $ $ ( $ $ ä 3 9 & : $ $ ( ( / $ $ 10 Notebooky PCMCIA, APM, IrDA 264 či IrDA majícími IRQ 3 nebo IRQ 4, případně se zvukovou kartou či tiskárnou, vyžadující IRQ 5 a IRQ 7 Tehdy je potřeba popsat to v souboru,+$ )( )4 $""%& $""%& Z>#ˆ Z># + Pokud určitá karta potřebuje zvláštní volby, lze je v souboru ( + předat příslušnému modulu Vyžaduje-li například modul ( $6%!, $4 IRQ 5, doplníme zde: ت"«Ä Ä ÖÕ Ä Õ6É Äô Ö5 "É ÄÜÅ n «5Ü6É 5òsÄ Možné volby nalezneme na manuálových stránkách k jednotlivým modulům 2 Pokud jednotlivá manuálová stránka chybí, přehled voleb obsahuje manuálová stránka pro )¼ ž4ã (7 5¼ ž4ã ), případně se podívejte až do zdrojového textu modulu Obvyklým problémem u sít ových karet 10/100 Mbit bývá, že není automaticky rozpoznána přenosová rychlost V takovém případě vám pomůže příkaz 4, kterým lze zobrazit a změnit přenosovou rychlost, podrobněji viz manuálová stránka 6 4 "4 pro (7 % & 4 ) Pevné nastavení lze zadat pomocí proměnné F)E v souboru,"+$ )( ) %!, " #ˆ v 1016 Instalace pomocí PCMCIA v programu l linuxrc v menu G /- "?ƒ{ y/ ²! / 9! 2}j"2 položku 2}!5 /- "? CGC lze zadat volby pro moduly ( 5à $", a )¼ ž4ã se tato pole ponechávají prázdná Manuálové stránky pro ( )à 5¼ ž4ã které přepnete klávesovou kombinací MN^OP TS + MN Í E I OP 3 ",vs Pokud potřebujete instalovat SuSE Linux s pomocí PCMCIA, je třeba vybrat Nejprve se objeví dvě pole, ve kterých V obvyklém případě $"", /$6- a najdete jako textové soubory na prvních dvou CD v adresáři Během instalace se zobrazují systémová hlášení na virtuálních konzolích, Po první části instalace se systém částečně nebo zcela restartuje V ojedinělých případech systém přestane komunikovat při startu PCMCIA V tomto bodě je již však instalace tak daleko, že je možno použít startovací volbu CGC, a spustit Linux bez PCMCIA, alespoň v textovém módu podrobněji v odst 1015 na str Další nástroje Program cardctl, který jsme již vícekrát uvedli, představuje praktický nástroj pro získání informací o zařízeních $ PCMCIA a jejich ovládání Detaily bud podá manuálová stránka pro /!$5 (7 % $ 4/v$5 ) nebo zadáte příkaz /v$5 $ bez parametrů a objeví se vám seznam použitelných voleb Program / %& má i grafickou nadstavbu, volanou stejným příkazem (viz obr 101 na následující straně, kde lze provést nejdůležitější nastavení tlačítky Zatím nedokáže přepínat mezi schématy PCMCIA Příznivci KDE jistě potěší program kardinfo, který se od uvedeného příliš neliší Další pomoc obsahuje balík ( ) 4 &-7"," v podobě příkazů,, "0!, v$ a ( ) Nejsou však určeny k rutinnímu používání Co všechno dalšího obsahuje balík ( ), to se dozvíme příkazem (" r j( ) R " S ) ` áðá ` ) ` 2 Tip: vypíše všechny manuálové stránky pro balík 3 V YaST2 je nutno použít klávesovou kombinaci MN QR S OP + MNpOP TS + MN Í E I OP, protože pracuje pod X Window

281 $ G Š ž $ $ 102 APM šetření energie Obrázek 101: PCMCIA Cardinfo 1018 Překlad podpory PCMCIA Pokud aktualizujete jádro a nenajdete na FTP serveru SuSE odpovídající balík PCMCIA, doporučuje se, abyste si ho sami přeložili Důležité je, aby během překladu již běželo cílové jádro, protože se z něj získávají některé informace Balík PCMCIA by měl již být nainstalován, ale nikoli spuštěn v$ v případě pochybnosti zadejte příkaz ( ) zdrojový balík PCMCIA pomocí YaST a nakonec se zadá: Ä Å6 Æ ÔÇøÅÖ Ê " ªÉÅ) 5ÉÅ"Õ Ö" 5Õ é" Ä É Ú 5Ú ÖÕ Õ5Ü 7ÙˆÉÖ Ä Õ To je vše, od této chvíle se nachází nový binární balík v adresáři Z, a je použitelný s odpovídajícím jádrem (! : "E! )3¼ 102 APM šetření energie 1021 Základy 5 ( Pak se nainstaluje Šetření spotřeby má význam hlavně při mobilním použití počítače Vyžaduje hardwarovou podporu a odpovídající biosové rutiny, což moderní notebooky a většinou i ostatní počítače splňují Jedná se o následující funkce: Úsporný režim (angl standby) V tomto režimu se pouze vypne displej a u novějších počítačů se sníží příkon procesoru Odstavení (angl suspend to memory) V tomto režimu se stav systému uloží do paměti a počítač (kromě této paměti) přestane pracovat Spotřeba je pak nepatrná, takže pak počítač (podle typu) vydrží v tomto režimu pracovat na baterii 12 hodin až několik dní Tento režim má oproti vypnutí tu výhodu, že je opět pohotový po několika sekundách přesně v tom místě, kde skončil, aniž by bylo potřeba znovu startovat a zavádět potřebné programy U Linuxu, který nepotřebuje být čas od času restartován z důvodu obnovení stability jako některé nejmenované systémy r!s je tato možnost zvláště zajímavá U moderních notebooků stačí jen zaklapnout víko, aby přešly do suspendovaného režimu Opětovným odklopením víka notebook opět ožije $ 265

282 / $ J q 1 r J J C q F ( = / 9 ( = ( Ã : 10 Notebooky PCMCIA, APM, IrDA 266 Hibernace (angl hibernation, suspend to disk) V tomto režimu počítač doslova přezimuje období své nečinnosti Současný stav se nejprve uloží na disk a počítač se pak sám vypne Zpětné probuzení ze zimního spánku do stavu před hibernací pak ovšem trvá mezi 30 až 90 sekundami (České názvy úsporných režimů nejsou zatím ustálené, navíc někteří výrobci tyto režimy kombinují) Kontrola stavu baterií Velmi užitečné Automatické vypnutí po zastavení systému Hodí se i pro stolní počítače Po zastavení systému (angl shutdown) se počítač (elektricky) vypne Vypínání disku Šetří významně spotřebu a u hlučných disků i vaše nervy Je ovšem třeba brát ohled na editory, které v pravidelných intervalech nemilosrdně budí disk na záložní kopie Některé z těchto funkcí podporuje již samotný BIOS Úsporný režim (angl standby) a odstavení (angl suspend to memory) realizují notebooky klávesovou kombinací nebo detekcí zaklapnutého víka Tyto funkce jsou nezávislé na operačním systému, při vhodném jádru a nainstalovaných balících je však můžeme navíc volat i pomocí linuxových příkazů 1022 Vhodné jádro Pro pokročilejší funkce APM je nezbytné takové jádro, které je podporuje Najdete ho mezi standardními jádry SuSE a nainstalujete ho pomocí YaST Zda jsou žádané funkce podporovány, lze snadno ověřit příkazem )(!$ "(" Pokud se objeví řádka s různými čísly, je vše v pořádku a můžeme počítač zastavit příkazem -4/ %ƒr Vzhledem k tomu, že BIOS často není implementován podle standardů, může dojít i k podivnému chování Některé problémy se dají obejít vhodnou konfigurací jádra Pokyny najdete v naší databázi technické podpory 4 4 )/0>#R6-7",z#R$)u nebo na Linux Laptop Homepage )9949 #R$48#-4, 1 8#,/- -75,v ):!," %4- "( ( 1023 APM démon Tento démon se jmenuje apmd a slouží k monitorování stavu baterie Může též vykonat zvláštní úkoly při přechodu do stavů standby nebo suspend Démona obsahuje balík "(", série "( Není samozřejmě nezbytný k chodu systému, může však být praktický Aby se automaticky spustil při startu počítače, musí se v souboru,+$ +$³#R$)"%& Z nastavit proměnná Š"q J4E G4D na hodnotu?,! Jinak se dá kdykoli spustit manuálně příkazem v$ "(" / 6 4 Pro konfiguraci slouží ještě některé proměnné v souboru,+$ +$³#R$)"%& ZX# "(" /#ˆ+$³#R$)"%& Z Soubor je opatřen podrobnými komentáři Třebaže PCMCIA je pod SuSE Linuxem přeložena s podporou APM, mohou se vyskytnout potíže Některé karty po přechodu do stavu suspend již svou činnost neobnoví, např karty s ovladačem 17 +$"ä $4 Pro ně je potřeba deaktivovat modul apmd systému PCMCIA před stavem suspend a pak znovu aktivovat Na to se nastaví proměnná!»" x Š)~!Š 4 4x,! G4D CGC D na hodnotu?

283 J J & / J C Y /, % Ž F x E % F & G F C D D ÿ? G / / D ÿ? Pokud po suspend nesouhlasí systémový čas, je třeba nastavit G4D Š q FC Š)~ na?,! Pokud dělá problémy X Window při vzbuzení systému, pomůže na to G4D Y 4 œ t4 4 F"E Š)~vŠ 4x,! Stejným způsobem se dají před suspend deaktivovat zvukové moduly Na to nastavíte J G4D Šq Š ~x t F"E Š)~vŠ 4 x, Pozor, při deaktivaci se uzavřou úlohy, používající zvuk, jinak by moduly nešly deaktivovat Dejte na to tedy prosím pozor a včas si uložte jakákoli zapisovaná zvuková data Kromě toho se dá nastavit funkce disku Spindown rozdílně při provozu z elektrické sítě a z baterií, případně zastavit systém při kriticky nízkém napětí baterií Pokročilejší uživatelé si mohou přidat jsou další funkce do souboru % "() Ã)( 1024 Další příkazy 14? Které další užitečné programy obsahuje balík "(" rš Příkazem "() se můžeme dotázat na kapacitu baterie nebo uvést systém do stavu standby ("(" ) případně suspend ("(" ), viz manuálová stránka pro "(" (7 Příkaz "(",4,,4, stránka pro "(" "() ) ( suspenduje systém na předem určenou dobu, viz manuálová ( (+ "(",4, ( ) Pokud chceme pozorovat nějaký měnící se výpis (log) aniž bychom zatěžovali disk, hodí se na to příkaz v ) jako náhrada příkazu v ) Přirozeně jsou zde též nástroje pro X Window Příkaz 1"(" (který obsahuje balík "(" ) ukazuje graficky stav nabití baterie Kdo používá KDE (nebo alespoň kpanel), může využít program kbatmon pro monitorování stavu baterie a suspendování systému : r r"& 102 APM šetření energie 1025 Zastavení disku Pokud se disk nepoužívá, lze ho pod Linuxem zastavit Slouží k tomu program hdparm, se kterým lze rl r nastavit i další funkce disku Volbou? se disk okamžitě suspenduje, volbou se úplně vypne Příkazem (! ršƒž se disk vypne po 30 sekundách nečinnosti (Číslo 6 znamená počet intervalů po 5 sekundách, tj 6, 5-30 sekund Hodnota Á zastavování disku zruší U větších hodnot je větší multiplikátor, přesněji viz manuálovou stránku) Pokud chcete nastavit suspendování závisle na provozu z baterií nebo z elektrické sítě, najdete potřebné proměnné v souboru +$ #R$""%& Z )() ProměnnáJ GD C U Ž q7 pak musí být nastavena na hodnotu Á,"+$ +$8#R$)"%& Z#K/ Často se stává, že zastavování disku je nepraktické, protože mnoho programů na něj ukládá dočasná data nebo záložní kopie například editory V některých případech to lze řešit, například, jak již bylo popsáno, použitím příkazu!" ù Z4& " ú při zobrazování narůstajícího výpisu /I# 267

284 9 E Ë $ 9? F E ( = F F q E Ë # 10 Notebooky PCMCIA, APM, IrDA 103 Připojení přes IrDA (Infrared Data Association) IrDA (Infrared Data Association) je průmyslový standard pro bezdrátovou komunikaci v infračerveném spektru Řada dnešních laptopů obsahuje IrDA kompatibilní vysílač a přijímač, umožňující spojení s dalšími zařízeními, jako jsou tiskárny, modemy, LAN nebo jiné laptopy Přenosová rychlost sahá od 2400 bps až do 4 Mbps Podpora tohoto protokolu v Linuxu ještě není zcela dokončena, a proto není zahrnuta do standardního jádra Zatím můžete používat vývojové moduly ve stavu beta, které ještě nejsou po všech stránkách vyzkoušeny a nemají proto takovou stabilitu jako tradiční součásti jádra 268 Software Pro podporu % / infračerveného portu a protokolu IrDA se používá balík ze série Po instalaci balíku naleznete dokumentaci v souboru -75!, /!$ )( : Z, 4/ 4)E J4D4G Pro instalaci E r U B q Dokument naleznete v -+5, /4!$ ),"% r U B q #ÓZu Další informace o linuxovém projektu IrDA najdete na 4 4! 4/ )"-+$",&4Z,I#%!, Konfigurace Šq Při obvyklé instalaci se nastaví proměnné JE q ED4J, E4D4J v souboru,+$ +$³#R$)"%& Z Normálně je použití IrDA deaktivováno Příkazem Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ"Õ6ÜÅØ) ±É ) Å6 F slouží balík můžete port manuálně aktivovat resp s použitím parametru 6 ( opět deaktivovat Aktivováním se zavedou potřebné moduly jádra Pomocí proměnných IRDA PORT (standardně /,"2 4 Š7A ) a E4D4J (standardně 3 ) můžete konfigurovat použitý IrDA port Tyto hodnoty nastaví skript,+$! / / 2,! v okamžiku, kdy je aktivována podpora IrDA Pokud nastavíte START IRDA na?,!, projeví se podpora IrDA hned po startu Nevýhodou ovšem je, že IrDA pak zvyšuje spotřebu, což se zvlášt projeví u laptopu napájeného z baterie Důvodem je, že vždy po několika sekundách se vysílají tzv discovery pakety k automatickému napojení na neznámé IrDA porty v blízkém okolí Použití K tisku přes infračervený port pošlete data do souboru zařízení Tento soubor se chová stejně jako normální tiskový port rozdíl je bezdrátový přenos E4D4J /4,2 /,"2! F"E a )( Á 4)(!Á, jediný Tiskárnu na tomto portu můžete konfigurovat pomocí YaST stejně jako na paralelním nebo sériovém portu (viz odst 261 na str 83) Při tisku dbejte na to, aby byla vždy zachována přímá viditelnost mezi počítačem a tiskárnou a aby byla aktivována podpora IrDA

285 ? Š x 1? /4,2 v$" 103 Připojení přes IrDA (Infrared Data Association) Pro komunikaci s jinými počítači, mobilními telefony a dalšími zařízeními použijte soubor zařízení! 47Á Například s mobilním telefonem Siemens S25 můžete použít program wvdial a mít tak bezdrátové spojení na Internet Možné potíže 4/ /- Ä Å6 Æ ÔÇ ÜÅ6Ø) ت "Ö Pokud zařízení nereagují na IrDA, přihlaste se jako a příkazem ( se přesvědčte, zda váš počítač zařízení rozpoznal: V případě tiskárny Canon BJC-80 v dosahu počítače se objeví v pravidelných intervalech zprávy, které ukazuje výstup na obrazovku 1031: eí þî4í Óö6ó Ùþî6ös eö6ð±õ"üøb ˆÕ Øs )ñe Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê Ú ò6ñ É ò6ì q írîu eí þî4í Óö6ó Ù se sí ñ ±õ"üøb ˆÕ Øs )ñe Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê Ú ò6ñ É òíæq írîu eí þî4í Óö6ó ÙÓñísísð±õ"ÜØB ˆÕ Øs )ñe Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê Ú ò6ñ É òe³q írîu eí þî4í Óö6ó Ù ìsí' 6ó±õ"ÜØB ˆÕ Øs )ñe Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê Ú ò6ñ É ò6ö q írîu eí þî4í Óö6ó Ù ðsí ð6ó±õ"üøb ˆÕ Øs )ñe Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê Ú ò6ñ É òî q írîu eí þî4í Óö6ó ÙÓóósí ñ6ö±õ"üøb ˆÕ Øs )ñe Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê Ú ò6ñ É òs³q írîu eí þî4í Óö6ó ÙÓðñsí ö6ö±õ"üøb þå"éö s )ñe Ä ØsZ¼Ìñ)Õ 6Õ ö6óø"õ Ú ò6ñ É òs { 5Êóì± Æ"Ü 5 5ò6óó6ìî 5Å)Ü 5 Ä Å Å ` a rq!eö u eí þî4í Óö6ó ÙÓð sí' 6ñ±õ"ÜØB ˆÕ Øs )ñe Ä Øs±ædê6ê6êê6ê6ê6ê6ê Ú ò6ñ É ò)û Ä Å6Ø Ä Æ"Ü 5 5ò6ì sì6ì 6 M 5 R "Öª5 Ä ÅZ q!eíu Výstup na obrazovku 1031: IrDA: / /-!( Pokud se výstup neobjeví nebo zařízení neodpovídá, prověřte konfiguraci IrDA Používáte správný port? Někdy se infraport najde jako nebo /,2 3 nebo je použito jiné přerušení než 3, což se většinou dá nastavit v BIOSu konfigurovaného notebooku Dále je důležité si uvědomit, že IrDA komunikuje pouze se zařízeními, pod- 4 %, 6 porujícími protokoly nebo CF"GG Na podporu protokolu E!F t 4œ "0!, potřebujete ještě programy 1 (! 73 )0!,,!$", 2, a 4/ /zařízením, se zobrazí ve výstupu z příkazu 6 Y v hranatých závorkách Podpora protokolu J a pak můžete komunikovat například s 3Com Palm Pilot Všechny protokoly, podporované ( za jménem zařízení je zatím ve vývoji a očekává se v budoucích verzích Linuxu Pokud si potřebujete zkontrolovat, zda IrDA port vysílá infračervené záření, můžete k tomu použít některou z běžných videokamer, které bývají citlivé i v infračervené oblasti /4,2 4 Š4ä 269

286 10 Notebooky PCMCIA, APM, IrDA 270

287 Kapitola 11 Tiskárny V této kapitole se dozvíte něco o postupu, jakým probíhá tisk Nebude sice možné probrat všechny detaily, ale budeme postupovat natolik podrobně, abyste byli schopni postup tisku pochopit 111 Základní předpoklady pro tisk V Linuxu se běžně přistupuje k tiskárnám prostřednictvím tiskových front (angl queues) Data určená pro tisk jsou v nich přechodně uložena a poté prostřednictvím démona zvaného správce tiskových front ve správném pořadí odeslána na tiskárnu Často se také data určená k tisku nenacházejí ve formátu, který může tiskárna přímo tisknout Například je běžné, že je třeba převést grafické objekty do formátu, který dokáže tiskárna zpracovat a vytisknout Převod těchto dat se provádí pomocí tzv tiskového filtru Tiskovým filtrem nazýváme program, který převádí data určená pro tisk do jazyka, který tiskárna dokáže interpretovat 1111 Standardní jazyky tiskáren ASCII text Běžná tiskárna dokáže tisknout přinejmenším ASCII text Sice existují tiskárny, které nejsou s to přímo tisknout ASCII text, ale dokáží komunikovat prostřednictvím některého z následujících standardních jazyků tiskáren Jedinou výjimkou jsou GDI tiskárny určené pro Windows, které nejsou s to pracovat ani s ASCII formátem, ani s žádným z následujících formátů PostScript PostScript je nejlépe podporovaným jazykem pro tisk v Linuxu Levnější tiskárny ho však neovládají Proto pokud nemáte k dispozici takovouto postscriptovou tiskárnu, použijete v Linuxu zvláštní filtr (Ghostscript) pro převod postscriptových dat do některého jednoduššího jazyka, kterému již tato tiskárna rozumí PCL 5 nebo PCL 6 Tyto jazyky jsou často používány pro laserové tiskárny PCL 3 Tomuto jazyku tiskárny rozumí většina tiskáren HP DeskJet a kompatibilních modelů ESC/P, ESC/P2 nebo ESC/P Raster Používají ho takřka všechny tiskárny Epson a kompatibilní modely 271

288 (? ( = ( = # ( = ä ( 0 / # $ % Z / 0 Z y %, $ 0, ( = ( o = 11 Tiskárny 1112 GDI tiskárny Na trhu je mnoho tiskáren, které nesou označení pro Windows Jiným často používaným označením je také GDI tiskárna Protože jsou zpravidla výrobcem nedostatečně dokumentované, nemusí být v Linuxu plně podporovány (Existují však i GDI tiskárny, které kromě GDI módu podporují některý z běžných jazyků pro tiskárny) r!s Proto se prosím informujte u prodejce tiskárny ví-li náhodou, o co jde nebo si raději ověřte v databázi technické podpory SuSE na $)/0Ÿ# 6-7",#ˆ/,, zda model vaší tiskárny nepatří mezi tyto černé ovce Hardwarové a softwarové předpoklady Tiskárna je podporovaná SuSE Linuxem (viz seznamy v níže uvedených souborech a na webových stránkách): -75!, /!$ 5(! :4 Z, 5!4$6 ( 4 Z>#/,"2 $",! 4 4 $)/0>#R6-7",I#K/4, 4 4)94949! %4-1( % %ZX# "ZÈṕ q D ",z ( 4 4 %4-1( % %ZX# )4Z 4)94949 #R$4³# 97 $³#ˆ,/- = 5,# 7 ) 5 )( %4,)># Někdy je na WWW stránkách uveden ovladač Ghostscript, který využívá aktuální verzi programu Aladdin Ghostscript SuSE Linux používá z licenčních důvodů program GNU Ghostscript, což je předchozí verze Většinou však bez potíží komunikuje s většinou tiskáren Tiskárna je připojená na podporovaný port (viz odst 112 na následující straně) Používáte-li jiné než originální SuSE jádro z CD, musí mít nainstalovánu stejnou podporu pro tiskárny Š Máte nainstalovány alespoň balíky z instalace typu %/ /"% oj %!r 6 $), Š"-!Š I Š %/ 4/% 5}, resp jste při instalaci s YaST2 zvolili Máte-li pouze G7 oj %+5 $ Š"-!Š", musíte si pro tisk souborů v ASCII a PostScriptu ještě doinstalovat následující balíky: balík, série "( balík Z+ "(, série "( balík 1 A4A, série "( Z+ &4"% balík Z+ &4"%+, série "( balík Z+, série "( balík, série "( balík )(, série % Jak se doinstalují balíky, najdete v odst 24 na str 77 V problematických případech se podívejte na článek z databáze tech- & nické podpory SuSE ),= %!r!, % $,)%Ÿ# -+5, /!$ )/"0 $5u 7 6 { 4 1Ã 272

289 ( ( ( 112 Lokální připojení tiskárny Možné problémy Pokud jste aktualizovali z některé starší verze SuSE Linuxu, mohlo dojít k nekonzistencím v balících a konfiguračních souborech tiskového systému Tehdy se doporučuje nakonfigurovat tiskový systém znovu od začátku 1114 Určení vhodného typu ovladače tiskárny V seznamech v odst 1113 na předchozí straně jsou uvedeny ovladače Ghostscript pro jednotlivé modely tiskáren Pokud vám není váš prodejce schopen poskytnout informace, jak tiskárnu instalovat pod Linuxem, můžete použít následující rady: Zjistěte, zda je vaše tiskárna kompatibilní s některým modelem, který je podporován v Linuxu (tj zda rozumějí témuž jazyku), a použijte ghostscriptový ovladač pro tento model (Pozor, z podobně označených modelů nelze vždy usuzovat na kompatibilitu!) Který jazyk používá váš model tiskárny, zjistíte nejlépe přímo u výrobce Tento údaj je také často uveden mezi technickými informacemi v manuálu tiskárny Příklady standardních jazyků tiskáren jsou uvedeny v odstavci 1111 na str 271 #- Ovladače pro Ghostscript, které mají koncovku ((, jsou velice zvláštní % Pokud naleznete parametrový soubor vhodný pro vaši tiskárnu, můžete ji s ním nakonfigurovat Zde se jedná o soubor parametrů pro ovladač Ghostscript -4% ( 112 Lokální připojení tiskárny 1121 Paralelní port Připojení tiskárny se provádí většinou přes paralelní port Komunikace s tiskárnou v Linuxu se pak realizuje pomocí subsystému ( Subsystému(! 4 je třeba sdělit, který typ zařízení je připojen na paralelní port, aby mohl nahrát odpovídající ovladač (viz odst 933 na str 245) Je zde možné současně používat více zřetězených zařízení na jednom portu Číslování paralelních portů začíná od /,2 )(!Á Abyste mohli tisknout pomocí prvního paralelního portu, je třeba nahrát standardní moduly (! 4 a 5( To provede zavaděč modulů jádra kmod (angl Kernel Module Loader) automaticky při vzniku požadavku na tisk (viz odst 122 na str 301), tj přistoupí se např k souboru zařízení /4,2 4)(Á Pokud se paralelní port nedetekuje, můžete si vypomoci parametrem pro jádro (viz odst na str 336) Konfigurace prvního paralelního portu První paralelní port /,"2 /-,! #R$""%& (viz soubor 1121 na následující straně) 4)(!Á se konfiguruje zápisem do souboru,+$ Parametr %!)%!, předává IO adresu paralelního portu U parametru se uvádí hodnota pro polling, případně číslo přerušení paralelního portu Polling je obecně méně kolizní než přerušení, u nejstarších počítačů je však pomalejší 273

290 ( F % 11 Tiskárny 6«5Ü 6ɺÖ" ÅÖ) Å6 «è"«äë6ä «±Ö) ÅÖ" Å ÖÕ Ö5 "Ü ÉøÖ" Å Ö" Å6 ÖÕ±Ü ò6ì õ5ö 6ó ÜÅn5ò " Ä kþ " Ä ÇM êdë) ª Æ" ë5ä "ª"«"ÜÖ"«Ä Ö) Å) 6«6«Ä «dö" Å6 )Élk ÉÖ Ä ÕÜê6˱ Æ Ä ] ÆÜ6Éôè" ËB DZ Ö5 )Ü ÉºÖ) ÅÖ" Å ÖÕ Ü òìõ5ö 6óŸkìõe ó ÜÅ n5ò " Ä kþ " Ä Obsah souboru 1121:,+$ /-,!³#R$")%& : první paralelní port Aby mohla tato nastavení fungovat, je třeba v BIOSu nastavit první paralelní port takto: IO adresa 3K?¼ (hexadecimální) Přerušení? (při pollingu však ztrácí význam) x Pro začátek raději + Š 4, nebo F - -!r "? (ostatní módy nejsou vždy funkční) DG4J x" je vypnuto (mělo by být automaticky vypnuto v módu 7 ) Testování prvního paralelního portu Pokud tiskárna dokáže přímo tisknout ASCII text, pak byste měli být schopni po přihlášení jako uživatel 4I příkazem Ä Å6 Æ ÈÇ Ä ÕÆ" ÌÊ Ä Ä Æ" j êkäºæ6 Ø Äë 6«Ö)ì vytisknout slovo J Konfigurace druhého paralelního portu { Druhý paralelní port, který používá standardně IO adresu 278 (hexadecimální), je možné také konfigurovat zápisem v (viz soubor 1122),"+$,! #R$")%& 6«5Ü 6ɺÖ" ÅÖ) Å6 «è"«äë6ä «±Ö) ÅÖ" Å ÖÕ Ç± Ö5 )Ü ÉºÖ) ÅÖ" Å ÖÕ Ü òìõ5ö 6ó ÜÅ n5ò " Ä kþ " Ä ÇM êdë) ª Æ" ë5ä "ª"«"ÜÖ"«Ä Ö) Å) 6«6«Ä «dö" Å6 )Élk ÉÖ Ä ÕÜê6˱ Æ Ä ] ÆÜ6Éôè" ËB Ö5 "Ü ÉøÖ" Å Ö" Å6 ÖÕ±Ü ò6ì õ5ö 6ó7kÓìõe 6ó ÜÅn5ò " Ä kþ " Ä Obsah souboru 1122:,+$ /- /-,³#R$""%4& : druhý paralelní port Po obnovení všech služeb (tj i po restartu počítače) (viz na str 276) máte k dispozici druhý paralelní port Testování druhého paralelního portu Pokud dokáže vaše tiskárna tisknout přímo ASCII text, pak byste měli být schopni jako uživatel příkazem Ä Å6 Æ ÈÇ Ä ÕÆ" ÌÊ Ä Ä Æ" j êkäºæì Ø Ä ë 6«Öí vytisknout stránku se slovem J { 274

291 ( 112 Lokální připojení tiskárny Paralelní port na kartě ISA PnP Někdy / je možné i pro tyto karty nastavit pevné hodnoty pro IO adresy, přerušení a módy, a to pomocí jumperu nebo v dodávaném konfiguračním programu pro rodinu systémů DOS/Windows Pokud tuto možnost máte, udělejte to V opačném případě se přiřadí hodnoty pro IO adresy, přerušení a módy automaticky Jaké hodnoty to jsou, lze zjistit bud z hlášení při startu Linuxu nebo podle kap 911 na str Paralelní port na kartě PCI Které IO adresy a přerušení dostanou karty PCI, můžete zjistit následujícím příkazem (viz výpis 1121): Ä Å6 Æ ÔÇÌ 5É Ü " 6«5ÉÖ"Õ6Ü±Ê ë6ë10 «Ä É6É 0'0 6 0 ` 0 à` ` S SRS R S SRR S6 Í S `Rá 6 5! á ªå6%$6ˆ \$%& Sª Ú Û Ñ:0 + «` a0'0 + «` a0'0'0 + «` ` Þ'0'0 + «` `%0'0 Výstup na obrazovku 1121: Výstup z je třeba potom při- Položky v konfiguračním souboru způsobit výstupu z 1123,+$ /- $ r)242,³#r$"5%& pro PCI kartu 6«5Ü 5ÉôÖ" ÅÖ" Å6 «6 è"«äë5ä «±Ö" ÅÖ" Å6 ÖÕ Ç Ö5 )Ü ÉøÖ" ÅÖ" Å6 ÖÕ Ü ò6ì õ5ö 6ó ÜÅn5ò " Ä kþ " Ä ÇZ ê Ë5 ª Æ" ë6ä "ª"«)ÜÖ"«Ä Ö" Å) 6«6«Ä «dö" Å6 "Ék ÉÖ Ä Õ6Üê6Ë Æ Ä j ÆÜ6ɺè) ËB Ö5 "Ü ÉøÖ" ÅÖ) Å6 Ö"Õ±Ü ò6ìõ6ö 6ó7kì õ 5î5ì6ìŸkìõ) óì6ìœüån5ò " Ä kþ " Ä kþ " Ä Obsah souboru 1123: porty,!$ /"-,³#$""%& : PCI karta obsahující 2 paralelní Po obnovení všech služeb (nebo příštím startu počítače) (viz na následující straně) máte k dispozici všechny tři paralelní porty Testování všech paralelních portů Pokud máte připojenu tiskárnu, 4I která dokáže přímo tisknout v ASCII formátu, můžete jako uživatel vytisknout zkušební stránku obsahující slovo J { některým z příkazů 275

292 0 $ x D C $ 11 Tiskárny Ä Å6 Æ ÈÇ Ä ÕÆ" ÌÊ Ä Ä Æ" j êkäºæì Ø Ä ë 6«Ö)ì Ä Å6 Æ ÈÇ Ä ÕÆ" ÌÊ Ä Ä Æ" j êkäºæì Ø Ä ë 6«Öí Ä Å6 Æ ÈÇ Ä ÕÆ" ÌÊ Ä Ä Æ" j êkäºæì Ø Ä ë 6«Öe Místo restartu celého počítače potom stačí aktualizovat (jako uživatel I ) seznam závislostí modulů jádra a pokud jsou k paralelním portům připojeny pouze tiskárny pozastavit činnost tiskových démonů a modulů jádra, které přistupují k paralelnímu portu, a poté odstranit a znovu nahrát tiskového démona: Ä Å6 Æ ÈDZ 5É Ü " Ø Ä Ö 4 Ø]Ê6 Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ"Õ«Ö6Ø É ) Ö Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ 6 4 Ø «Ö Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ 6 4 ØÌÖ" ÅÖ) Å6 Ö6Å) Ä Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ 6 4 ØÌÖ" ÅÖ) Å6 Ö"Õ Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ 6 4 ØÌÖ" ÅÖ) Å6 Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ØÖ6Å) Ä Ö" ÅÖ" Å6 Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ØÖ6Å) Ä Ö" ÅÖ" Å6 ÖÕ Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ØÖ6Å) Ä Ö" ÅÖ" Å6 Ö5Å) Ä Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ØÖ6Å) Ä «Ö Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ"Õ«Ö6Ø É ) Å 1123 Připojení tiskárny přes USB ]Š q~ V BIOSu počítače je třeba aktivovat USB a jeho přerušení Například pro Award BIOS máte ˆ~vŠ"tý K 4x4 k dispozici v menu J (nebo podobném) položku E Ë (nebo podobnou), kterou je třeba nastavit na %,/ Zjistěte, zda je tiskárna dostupná Jako uživatel 4" uved te následující příkaz: Ä Å6 Æ ÈÇ Ä ÕÆ" ÌÊ Ä Ä Æ" j êkäºæì Ø Ä ë ªÉ )«Ö)ì Předpokladem je, že tiskárna je připojena na prvním USB portu )(!Á a dokáže tisknout ASCII text Pak by měla vytisknout stránku obsahující slovo J { Občas dojde k tomu, že tiskárna není dostupná např poté, kdy během tisku byl vytažen na chvíli konektor USB Potom může pomoci zastavení všech procesů, které přistupují na /, )(!Á a restartování odpovídajících 4" modulů jádra To vše je třeba provádět jako uživatel : Ä Å6 Æ ÈÇÌêªÉ Ä Å Êé] Ø Äë ªÉ "«Ö)ì Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ 6 4 ØÌÖ5Å"Ü 6 Ä Å Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ 6 4 ØÌªÉ "ʪ6ÆÕ6Ü Çº Ä " 7 Å 6 4 ØÌªÉ "Ê ÆÕ6Ü Ä Å6 Æ ÈÇdª 4 ª 5 ÌªÉ 6Ø Äë ê"é Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ 6 4 ØÌªÉ Õ Å Ä Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ØÖ6Å) Ä ªÉ Õ Å Ä Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ª6 6 ÌªÉ 5Ø Äë ê"é Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ØÖ6Å) Ä ªÉ "ʪ6ÆÕÜ Çº Ä " 7 4 ØÖ6Å) Ä ªÉ "Ê6 ÆÕÜ Ä Å6 Æ ÈÇô 4 ØÖ6Å) Ä Ö5Å)Ü 5 Ä Å / Přesvědčte se příkazem -760vr4-, který modul USB je zaveden (zda ) a zda existují ještě další závislosti mezi moduly, např viz -760vr! nebo následující výstup ª"É Õ Å Ä Ù6Ù6Ù Ö5Å"Ü 6 Ä Å ªÉ )ʪ6ÆÕ6Ü /,"

293 ( ( $ $ / / D ÿ? / 113 Démon správce tisku lpd a další nástroje a V tomto případě je potom třeba také dočasně odstranit i moduly -+607$", kde je uvedeno, že modul je ještě používán moduly ( %, -70vr- %, -760vr4- a 1124 Tiskárna na sériovém portu Sériovou tiskárnu připojíte pomocí příkazu 5( +",- ( Tento konfigurační skript je popsán v odstavci 115 na str 281 Poté je třeba kromě běžných nastavení ještě provést v souboru,+$ %+$ )( změny uvedené v souboru Å6Ç6ð6ñ6ì6ì7 þ 6Ë6ò)Üõ) ]Ê6Ü 4 õ Ä «±Ê5Üõ) 5Ë Ê5Üõ) ê6ê Ê5ÕÅ "É6Õ "Év Obsah souboru 1124:,+$ )( %4+$ "( : sériový port 0 Parametrem je pevně určena přenosová rychlost (baud rate) sériového portu, zatímco? 64 je řádka voleb pro příkaz? Obě zadání je třeba přizpůsobit hardwaru Při problémech použijte alternativního správce tiskových front, kterého obsahuje balík (v)(, namísto standardního správce, kterého obsahuje balík 5( (oba balíky jsou součástí série % ): 1 Přihlaste se jako uživatel 4I 2 Zastavte činnost správce tiskových front příkazem: Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ"Õ«Ö6Ø É ) Ö 3 Odinstalujte balík )( programem YaST 4 Ukončete YaST a poté znovu spust te a nainstalujte balík balík (!)( 5 Spust te správce tiskových front: Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ"Õ«Ö6Ø É ) Å Doplňující informace Parametry pro sériový ","+", ",+), port můžete určit programem ) (viz manuálová stránka pro 5 (7 % ",v", )4 )) Pokud v souboru,+$ % >#ˆ/ 0!4"># $ ","+", uvedete korektní zavolání 5, spustí se pak automaticky při každém startu systému (viz také,"+$! % >#K/ ", 6 ) 54 Viz také manuálová stránka pro? (7 % 5? ), kde je uvedeno množství užitečných voleb 113 Démon správce tisku lpd a další nástroje,v$ % >#K/ Program lpd (angl Line Printer Daemon) je při startu systému aktivován skriptem! 45(, pokud je v konfiguračním souboru $")%& Z Šq nastavena proměnná J4E q Y,! Program lpd při startu určí podle obsahu souboru,+$ 5( %v$ "(, které tiskárny jsou definovány Jeho úkolem je organizování požadavků na tisk (angl print jobs), připravených správcem tiskových front:,+$ +$³# 277

294 / 11 Tiskárny Spravuje lokální tiskové fronty Posílá data každého požadavku na tisk přes odpovídající filtr (který to bude, to záleží na frontě v,+$ 5( %v$ "( a explicitním zadání v řídícím souboru) na port tiskárny Bere ohled na pořadí požadavků v tiskových frontách 5 Hlídá stav tiskových front a tiskárny (soubor v lokálním adresáři spool) a podává informace o jejich stavu Směruje požadavky na tisk do jednotlivých front na vzdáleném počítači tamnímu programu lpd Přijímá požadavky na tisk ze vzdálených počítačů do lokální tiskové fronty nebo je při nedostatečné autorizaci odmítne Autorizace: Požadavky ze vzdálených počítačů na tiskový server se zpracují pouze pokud je vzdálený počítač uveden v souboru ) )( Uvedení názvu počítače v,"+$ ) 5+³#, - 2 také stačí, ale má to dalekosáhlé následky pro přístup ze vzdáleného počítače na lokální -+,v$!6+³# Doplněním v definici tiskové fronty můžete vytvořit další omezení tak, aby byl tisk možný pouze pro uživatele určité skupiny nebo pro ty, kteří mají účet na lokálním počítači Pomocné a řídící nástroje pro uživatele Pokud budete tisknout soubor, který není v některém z jazyků tiskárny (např prostřednictvím tiskové fronty "9 ), tiskárna pouze popíše množství papíru nesmyslnými znaky To nastane i pokud není správně konfigurován filtr pro tisk, který pak vyprodukuje data pro nekompatibilní typ tiskárny Pokud budete chtít takovýto požadavek na tisk odstranit z tiskové fronty, můžete využít následující příkazy pro zpracovávání dat v tiskových frontách Abyste mohli provádět změny v požadavcích na tisk ostatních uživatelů v tiskových frontách, potřebujete práva uživatele 4I lpq zobrazí požadavky na tisk v tiskové frontě (volba r" ) a může mít např následující tvar: Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æì«ön É ª6 " Å nebo Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æì«ön±ê5 "Ü6ÉRé ë f ê6å) 5 5 Výsledkem je potom výpis &y f ` ` $' ` $ 6!6! á Ú` «R a ÍSR _ ` S ck ` 6& a 1'-'1 T e ','/ Î%,'0 a Ñ a 1'-'- 5 º$'&6 Ñ Ñ:/'- Þ a, $ a 1 Þ'2 «a ` ákf 2'-%1% a Výstup na obrazovku 1131: Příklad výstupu příkazu )( 278

295 - ( 9 0 ( 0 : : : : : : : : : :? r 0, 0, % 113 Démon správce tisku lpd a další nástroje lprm smaže požadavky na tisk uvedené v tiskové frontě Smažete však pouze ² pozˇadavky, které jste sami vytvořili (resp jejichž jste vlastníkem) Viz příklad Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æd«ö5å jê5 "Ü6ÉRé ë f ê6å) 5 5 ñ ñ kdy obdržíte například následující výstup: $ f T 1'-'1 T `'0'/'0'0'/ $ %$ f T 1'-'1 T `'0'/'0'0'/ $ %$ Výstup na obrazovku 1132: Příklad výstupu příkazu )( Požadavek na tisk patří tomu uživateli, který ho odeslal k tisku Tento uživatel bude zobrazen spolu s pořadovým číslem příkazu )( Toto pořadové číslo může existovat ve více tiskových frontách, proto je na místě uvádět název tiskové fronty Pokud není uvedeno žádné pořadové číslo, bude přerušen a odstraněn právě probíhající tisk v odpovídající frontě (pokud jste jeho vlastníkem) 5( r" %!yu,2!r" 2}r&)%? přeruší a odstraní právě probíhající tisk v odpovídající tiskové frontě (pokud jste jeho vlastníkem) Tiskárna ale bude ještě tisknout data, která jsou již uložena v její paměti 5( r" %!yu,2!r" 2}r&)% smaže všechny 4" požadavky na tisk uživatele v tiskové frontě Pokud tento příkaz zadá, budou smazány požadavky na tisk všech uživatelů v dané tiskové frontě lpc provádí řízení tiskových front Můžete použít také parametr 4 pro řízení všech front Následují nejdůležitější volby příkazu: 6-7±%yu,2!r) "2}r&)%? výstupem je přehled stavů Pokud není uveden název tiskové fronty, bude zobrazen stav všech tiskových front /,]%!yu,2r" 2}r&"%? přeruší přijímání nových tiskových úloh pro zvolenou tiskovou frontu,)%,]%yu,2!r) "2}r&)%? obnoví přijímání nových požadavků na tisk pro zvolenou frontu 6 %!yu,"2!r" 2}r"&)%4? zastaví tisk požadavků z tiskové fronty Právě probíhající tisk bude ještě dokončen 6 4Œ%!yu4,2!r" 2}4r&)%4? obnoví tisk požadavků z tiskové fronty /4 %W%!yu,"2!r" a 5 ( dohromady 2}r"&)%4? působí jako / %!yu,2!r" 2}r&4"%?,"% působí jako 5 a 4 0!4Œ%!yu4,2!r" 2}4r&)%4? / je identický s 9, pouze s tím rozdílem, že právě probíhající tisk bude - přerušen Požadavky na tisk budou řazeny v tiskové frontě a příkazem ( budou postupně vytištěny 279

296 $ E $ 11 Tiskárny $W5 Volby příkazu )( můžete uvést přímo s příkazem (např )( ) nebo spustit pouze )( bez parametru Tehdy se zobrazí výzva (angl prompt) )( $J -, a můžete zadat jednotlivé volby Příkazem nebo 17 toto prostředí ukončíte -7 Požadavek na tisk zůstává v tiskové frontě i v případě, kdy během tisku restartujete počítač a znovu spustíte Linux Případné chybné tisky je třeba z tiskové fronty odstranit výše uvedeným příkazem )( 114 Odeslání požadavků na tisk program lpr Program lpr tvoří uživatelské rozhraní pro stávající tiskové fronty: 1 Uživatel má možnost přímo vytvořit příkazem )( nový požadavek na tisk nebo může být tento požadavek vytvořen některou z aplikací, která využívá )( 2 5( uloží data určená pro tisk do tiskové fronty Zde jsou potom řízena správcem tiskových front a odesílána jednotlivým filtrům, které náleží k tiskové frontě 3 V tomto filtru jsou potom data převedena na formát, kterému již tiskárna přímo rozumí a následně jsou poslány k vytištění 4 Poté, co je ukončeno odeslání dat tiskárně, je požadavek na tisk odstraněn z tiskové fronty Většinou se tiskne příkazem Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æì«ö5å r" %!yu,2!r" Ê6 f Äë Ê )Ü6É é ë m5ê ê6å) 5 6Ë ƒé ª6 " Å Pokud nepoužijete volbu : 2}r&)%?, bude použita přednastavená proměnná Ç 6x4q4 E Pokud není definována, použije se standardní tisková fronta 5( Totéž platí také pro příkazy )( a 5( Proč je třeba více tiskových front? Pokud existuje více tiskáren, je k nim přistupováno pomocí samostatných tiskových front Například příkaz Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å Æ æ «Ö5űÊ6Ö5Å"Ü 5 Ä Åe É ª6 " Å naplní tiskovou frontu pro druhou tiskárnu Každá tisková fronta může používat jiný tiskový filtr Proto jsou ještě vytvářeny různé tiskové fronty pro stejnou tiskárnu, přičemž každá používá odlišný filtr, například $" standardní tiskovou frontu pro rychlý černobílý tisk a frontu, která je sice pomalejší, ale výstupem je barevný dokument: +",- Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å Æ æ «Ö5űÊÕ 6«Å]É ª6 ) Å Pokud jste prováděli konfiguraci programem YaST1, YaST2 a nebo příkazem 5( (, máte vytvořeny následující standardní tiskové fronty: 5( Tisk souboru pomocí standardní tiskové fronty, používá se apsfilter Ten automaticky rozliší, jaký typ dat soubor obsahuje a odpovídajícím způsobem je konvertuje do formátu vhodného pro tiskárnu 280

297 D F E? ( ( provedete ná- $ 4 Tisk souboru prostřednictvím tiskové fronty $ sledujícím příkazem Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æ «Ö5Å Ê" 5É6ÕÜ6Ü±É ª6 ) Å 115 SETUP: Konfigurace tiskového systému Zde se také používá apsfilter, který však nerozhoduje automaticky, o jaký typ souboru se jedná, ale bude se souborem napevno zacházet jako s ASCII textem a podle toho provede konverzi do formátu vhodného pro tiskárnu )9 Tisk prostřednictvím tiskové fronty "9 provedete příkazem Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æ «Ö5Å Ê5Å) èjé ª6 " Å Zde nebude apsfilter provádět žádnou filtraci, pouze odešle soubor na tiskárnu bez jakýchkoliv úprav Musí se tedy jednat o soubor ve formátu, kterému tiskárna rozumí V těchto případech je sice vždy použit stejný tiskový filtr, ale pracuje odlišně v závislosti na zvolené tiskové frontě U zvláště velkých požadavků na tisk může mít smysl umístit do adresáře r spool místo kopie souboru pouze symbolický odkaz Toto provádí volba příkazu lpr Samozřejmě je třeba pozměnit práva zápisu do tohoto souboru tak, aby nemohlo dojít k změně souboru před jeho vytištěním! 115 SETUP: Konfigurace tiskového systému Balík "( obsahuje také konfigurační program SETUP ( "( )& ", Š q~ ), který můžete také přímo spustit příkazem )( Poskytuje následující služby: výpis všech tiskových konfigurací programu apsfilter, vytváření a odstraňování tiskových konfigurací programu apsfilter Ä Å6 Æ ÈDZ«Ö5Å"É Ä ª6Ö [j\ Stiskněte klávesu MNiOP a zobrazí se hlavní menu: K 4œ7 6q (angl Exit apsfilter setup) ukončení )( Y )Šq7 x¾i K 4x4q +),- 4 +", Rady ke konfiguraci programem )( Program )( +",- ( je možné ovládat pomocí menu a klávesnice Volba mezi Ž l- poli a n se provádí ve všech menu klávesou MNpOP _` a a výběr provedete klávesami MN!OP h a MN!OP g 1 Spust te program )( +","- ( 4 jako uživatel na terminálu +","- (angl List all apsfilter entries) vypíše seznam všech existujících tiskových front LI (angl Add/Overwrite/Delete an 4x4q apsfilter entry) Pro připojení nové tiskárny slouží právě položka E Ta zobrazí položku C 4!), "- %,Œ/4,& % "%X, kde vyberete vhodnou tiskárnu Y 4q (angl Fast delete an apsfilter entry) Používá se pro smazání existující konfigurace tiskárny Po zvolení D se zobrazí seznam použitelných konfigurací L Y 4q ( ( 281

298 F ä C E A E r Y E ä J? Š x F ½ J Y? Y? A 11 Tiskárny 2 Vyberte 4x4q E RETURN DEVICE L a zobrazí se následující: Back to previous menu (zpět na předchozí menu) Which printer interface (změnit rozhraní tiskárny) 3 Zvolte D 7 (port) Pro tiskárnu připojenou přes paralelní Š K port nebo USB zvolte J4E4J YY Y a pro tiskárnu na sériovém portu E Y Paralelní porty jsou /,2 5(!Á, /,2 )(, /,"2 4)(, porty USB /, (!Á, /4,2-70 /, )( )( a sériové porty /,2 4 Á, /4,2 4 Š7A, /,2 4 Š4ä Potvrd te stiskem klávesy F Ž 4 Zvolte E 6x4q4 a vyberte typ z následujícího seznamu: POSTSCRIPT HEWLETT-PACKARD OTHER FREEDEF Potvrd te tlačítkem CF"G4G 6q Pravá postscriptová tiskárna Inkoustové tiskárny HP DeskJet Tiskárny neovládající PostScript Volně definované jméno ovladače Listujte následujícím seznamem tak dlouho, až naleznete odpovídající ghostscriptový ovladač nebo vhodný soubor parametrů (můžete ho poznat Ž #- podle přípony (4( ) Poté potvrd te klávesou F 5 Uved te rozlišení V případě, kdy si nejste jisti rozlišením vaší tiskárny, ponechejte přednastavené hodnoty Můžete také vyzkoušet #- rozlišení 300, 360, 600 a 720 Zvláště při používání souboru parametrů (4( musí rozlišení Ž odpovídat q~ hodnotám x uvedeným v tomto souboru Potvrd te klávesou a E 6 Zvolte položku J 4 inkjet) ½/ { ) Potvrd te klávesou F ŽI 7 Vyberte položku CF F"E a zvolte GF a vyberte ze seznamu odpovídající velikost papíru (laserové tiskárny používají standardně a inkoustové (angl nebo CF F"E Viz další bod a následující odstavec vztahující se ke konfiguraci apsfilteru 8 Pokud jste ještě nikdy nekonfigurovali standardní tiskovou front )(, vytvoří )( v",- ( vytvoření front )(, 4$ 4 a "9, případně také vytvoří tiskovou frontu )( "%!, pokud vyberete položku CF F"E Pokud již máte vytvořeny standardní tiskové fronty, máte Š 4 možnost při konfiguraci vytvořit doplňkové tiskové fronty v položce C Y x a v J4G uvést název vlastní tiskové fronty Tento název by se měl skládat pouze z písmen a číslic Je zvykem používat krátké názvy složené z malých písmen, např $) pro tiskovou frontu určenou pro barevný tisk 9 Důležité: Položkou J4D4D vytvoříte novou tiskárnu Zobrazí se výstup informující o tom, které tiskové fronty byly při konfiguraci apsfilteru v systému vytvořeny Vždy bude zobrazeno více tiskových front, které umožňují rozdílné výstupy na tiskárnu Poznamenejte si někam podle výpisu 1151 na následující straně, které tiskové fronty byly vytvořeny Potom stiskněte F 10 Nyní se zobrazí konfigurační soubory pro apsfilter Změny neprovádějte v globálním konfiguračním souboru,+$ "( )& ",+$, ale pouze Ž, 282

299 E 0 ˆ'ˆ'ˆï$R S `% $Í5 2'0'0 R S (ˆ'ˆ'ˆ R S "R` á S Ñ:0Sá $R S "R`% $ " ` " ) "2'0'0" R S á $R S `% $ ` 5 2'0'0 R S á S Ñ Ñ á $R S "R`% $ "R` " ) "'2'0'0" R S á $R S `% $ ` x5 2'0'0 R S " ` á S Ñ:,Sá $R S "`% $ " ` " R S á $R S `% $ ` 115 SETUP: Konfigurace tiskového systému Výstup na obrazovku 1151: Výpis tiskových front v konfiguračních souborech, které se vztahují k jednotlivým tiskovým frontám Posledně zmiňované konfigurační soubory mají tvar )( )& ",4+$ #ˆZ+ Ò4à / 2, Zv, kde Ò4à / 2, představuje ghostscriptový ovladač vybraný v bodě 4 Pokud více konfigurací používá stejný ovladač Ghostscript, je i přesto použit stejný konfigurační soubor, kde jsou pak uvnitř rozlišeny jednotlivé tiskové fronty Více informací poskytuje odstavec o konfiguraci apsfilteru [j\ tak, abyste mohli pokračovat Potvrd te klávesou MN OP 11 Zvolte postupně E 4q"~ Test tiskárny x a K 4œ7 6q Pokud jste vytvořili standardní tiskové fronty, měli byste nyní (samozřejmě na zapnutou tiskárnu) příkazem Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æd«ö5å Ä "Õ ê)é ),+$ &v5 vytisknout soubor Pokud to umožňuje vaše tiskárna a použitý ovladač, můžete také vyzkoušet barevný tisk: Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æ «Ö5Å ªÉÅ) 5ÉÆ" Å Ä Æ) 5É "É6ÕÅ"ÜÖ5 ) s7ù sì5 Ä õ) R Ö"«Ä É )Õ 6«6 Å)Õ6ÜÅBÙþÖÉ Zvláštní případy Příkazem )( )"-40!,+$ je automaticky volen typ souboru (např zda se jedná o ASCII nebo PostScript) Pokud chcete posílat výstup na tiskárnu ve formátu ASCII, slouží k tomu příkaz Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æd«ö5å Ê" 5É6Õ6ÜÜ±É ª6 " Å který vytiskne např zdrojový text PostScriptu místo toho, aby soubor interpretoval Pro soubory, které není potřeba filtrovat, nebot jsou již ve formátu, kterému rozumí tiskárna, použijte frontu "9 : Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æd«ö5å Ê5Å) è]é ª6 " Å Příkazem Ä è6 Ü Ä 4 Ä Å6 Æ æd«ö5å Ê"«Ö"ÊR " É ª " Å získáte automaticky černobílý tisk Je třeba nastavit odpovídající parametry ovladače Ghostscript v souboru "( ) Bližší informace jsou v odst 1153 na str 285 )&,4v$ 283

300 G G ä ( L % L ä J ( ½ E J Y / E E L / { L { L L? %? ž ( 2 0 ä ( ( 11 Tiskárny 1152 Způsob práce apsfilteru Při konfigurování tiskárny programy YaST1a YaST2 nebo příkazem )( se do souboru,v$ )( %+$ "( uloží následující parametry:!",- Ovladač Ghostscript: např 4( {, {,4½ 5+$, #- (( Formát papíru: např, ½/ {,,4,,,4,/ { Metody: 4$ 4, -4 nebo "9 Barva (pokud metoda není "9 ): )%! $" nebo " Rozlišení (pokud metoda není "9 ): např 3Á4Á, 3 Á ž, Á4Á,? Á Název tiskové Š" 4 fronty, pokud je vytvořena explicitně příkazem )( +),v položce C Y rƒš,4 %4Z+ & "-4 %," Vlastní tiskový filtr, skript příkazového procesoru 4! "( )& )," )( )& ", se pak volá pomocí odkazu v souboru,+$ )( %4+$ "( Výše uvedené parametry jsou pomocí tohoto odkazu předány tiskovému filtru Õ 6«6 Å)Ê6 5É6ÕÜ6Ü 0 «Ö6î 0 Æ6Ö5Ø j Ê6 î6ø j Ê6 5É6Õ5ÜÜÊR " Ê6ö6ì6ì5Ê5Õ6 «6 Å" 0 Æ6Ö5Ø j î6ø j 5É6ÕÜ6Ü 4 ) Ìö6ì6ì Ó Ó«Ö)ò5 Ø Äë 6«Ö5ì ÉØ5ò5 ë Å) 5ÉÖ) 6 6«6 6«Ö5Ø) Æ6Ö6Ø j Ê6 îø j Ê5 5É6ÕÜ5ÜÊR 4 Êö6ì5ì5Ê5Õ 6«5 ÅB Ó«ê5ò5 ë Å) 5ÉÖ) 6 6«6 6«Ö5Ø) Æ6Ö6Ø j Ê6 îø j Ê5 5É6ÕÜ5ÜÊR 4 Êö6ì5ì5Ê5Õ 6«5 Å) 6«5 B Ó ê5ò5 ë Å) 5ÉÖ) 6 6«6 6«Ö5Ø) Æ6Ö6Ø j Ê6 îø j Ê5 5É6ÕÜ5ÜÊR 4 Êö6ì5ì5Ê5Õ 6«5 Å) 6 )ÕÕ B ˆ Üê5ò5 ë Å) 6«5Ü " 6 ÖÉê"Ü«Ä Å) Ü ) Æ6Ö)Ø j Ê î6ø j Ê6 )ÉÕ6Ü6Ü6ÊR 4 " 5Êö6ì6ì)Ê6Õ 6«5 ÅB Ó Ó«6 4 "õ5ç6ì 6Å5ò ˆÕ «7 ˆÉÆ Obsah souboru 1151: Tisková fronta pro barevný tisk v Uvedený příklad položek v apsfilteru: Ovladač Ghostscript : Formát papíru : Metoda : G Barva : CF Rozlišení : D Název tiskové fronty :,"+$ )( %+$ 6x4q ÿ L 4 Šv )l ÿ ( L ½/ 4q U F)D ÿ L $ 4 F"E ÿ L "% L 7 5ÿ L Ë5~ ~ 4ÿ34Á4Á L $" L,v$ )( %+$ )( předává následující parametry Podle toho, jak jsou tyto parametry nastaveny, apsfilter způsobí: 4q U F"D ÿ L "9 (např na /,2 45(!Á ) 4q U F"D ÿ L 4$ 4 Data se posílají k tisku bez konverze do jazyka tiskárny Předpokládá se, že se jedná o ASCII text a ten je programem a2ps převeden do formátu PostScript Více viz manuálová stránka pro (7 ) Data ve formátu PostScript jsou dále programem Ghostscript převedena do formátu vhodného pro danou tiskárnu a odeslána k tisku Odpovídající ovladač a rozlišení jsou nastavovány prostřednictvím výše uvedených proměnných "( 284

301 G J J E E ä ( Ã? ä ä? ( ( ä ( 2 Ã Ã Ã : 0 : : :???? q U F"D ÿ L - L 115 SETUP: Konfigurace tiskového systému apsfilter se pokusí automaticky rozpoznat, o jaký typ souboru se jedná Potom je použit odpovídající program pro konverzi dat do formátu PostScript Data v tomto formátu pak převede ovladač Ghostscript do formátu vhodného pro danou tiskárnu a soubor je poté odeslán k tisku 1153 Konfigurace apsfilteru Pomocí zvláštních proměnných je možné individuálně přizpůsobit chování programu apsfilter Tyto proměnné jsou uvedeny v následujícím konfiguračních souborech:,+$ )( )& ",4+$,+$ )( )& ",4+$ #Z+ Ò4Ã / 2, Zde je ù gs driverú název použitého ovladače Ghostscript Tyto konfigurační soubory potom apsfilter načítá v určitém pořadí, tj nastavení uvedená v konfiguračním souboru pro určitý typ ovladače nahradí hodnoty uvedené v globálním souboru,+$ "( )& ),4v$ Do souboru,"+$ "( )& ",4v$ je vhodné uvádět pouze globální přednastavení pro všechny tiskové fronty Specifická nastavení patří do odpovídajících souborů,+$ "( )& ),4v$ #ˆZ+ Ò4Ã / 2,) Při konfiguraci tiskárny programem YaST2 jsou parametry ukládány do souboru,+$ 5( %v$ "( a zvláště pak do souboru,"+$ "% %!yu4,2r 2}4r!&""% #- ((, 5( 5& Přitom je standardní tiskovou frontou 5( nebo název doplňkové tiskové fronty (např ) Vlastní filtr 4! "( " " je potom volán prostřednictvím odkazu v,+$ )( %+$ "( Výše uvedené parametry jsou předávány tiskovému filtru částečně pomocí tohoto odkazu a částečně ze souboru,+$ Z+³#- ((v"? % %yu4,"2!r )2}4r&)%4 #þ- (( 5& Z+ #- (4(v)? $" V tomto souboru naleznete především parametry ovladače Ghostscript, které vytvořil YaST2 při konfiguraci tiskárny Doplnit byste zde měli pouze velice zvláštní parametry ovladače Ghostscript, které není možné nastavit programem YaST2 Proměnné, které definují chování programu apsfilter, je třeba uvádět do následujícího konfiguračního souboru:,+$ )( )& ",4+$,+$ )( )& ",4+$ #,+$ )&,4!$³# % % %yu,)2!r4 %!yu4,"2!r "2}r&5% 2}4r&)% Tyto konfigurační soubory načítá apsfilter v určeném pořadí, tj nastavení v )( " (( přepíší přednastavené hodnoty v,+$ "( )& ),4v$ V souboru,+$ "( )& ",+$ naleznete cenné komentáře k jednotlivým proměnným Zde uvádíme přehled nejdůležitějších proměnných: 4 q~ umožňuje měnit formu výstupu ASCII textů: Možnosti: q~ ÿ A tiskne jednostranně ASCII text (na jeden list papíru) s řádkem pro hlavičku #Ó- #-,) (4( 285

302 Z J J J J J J L L ¼ A ã E E E Ž E E E & / { % Z Z 1 G ÿ / / Y / { $ 1 / Z L / L A Ž / { 1 $ / 11 Tiskárny ¾4Š 4 q~ ÿä tiskne oboustranně ASCII text na list papíru s řádkem pro hlavičku q~ ÿ A% tiskne jednostranně ASCII text na list papíru bez řádku pro hlavičku q~ ÿä"% tiskne oboustranně ASCII text na list papíru bez řádku pro hlavičku q~ ÿ A tiskne na šířku s řádkem pro hlavičku q~ ÿ A tiskne na šířku bez řádku pro hlavičku q~ Š umožňují uvádění zvláštních parametrů ovladače Ghostscript Tyto parametry se liší podle typu použitého ovladače Ghostscript Informace o jednotlivých parametrech naleznete v souborech -75!,!+4$6 ( ã#kã Á /$ )D,2 $5,!³# a -75!,!+4$6 ( ã#kã Á /$ 5 ( { Z+r 4( # viz také odst 117 na str 291 Pokračování výše uvedených příkladů ze souboru 1151 na str 284: Aby byl tisk v případě ÇCF F"E ÿ L "%! L opravdu černobílý, je třeba v,v$ "( 5& ","4+$ # 4( { uvést řádky podle výpisu 1152 Üê Ä' `^`dsäôòæäˆ " ÄT 7} Æ Ä 5Ú š d "ÚòKÄRÊ5É" Ø Ä «ò ª6 "ÉÖ Ä ÕjÊ6É 5 6«6 Å" Ø Ä ò 4 " Ä Ä «5É Ä 5Ú š d "ÚòKÄRÊ5É" Ø Ä «ò ª6 "ÉÖ Ä ÕjÊ6É 5 6«6 Å" Ø Ä ò [ Ä ê"ü,"+$ "( )& ",4+$8# ( & Přesvědčte se prosím v souboru ",= -76!5+$5 ( /!$ ) 4( {4 Z+)r ( # Obsah souboru 1152: pro vámi používaný typ tiskárny Ve zkratce uvádíme některé typy: { : černobílé nastavení!, /!$ )( :4 Z,, zda je toto nastavení možné r Pro G /4, ã můžete zvolit Á4Á ã, Á4ÁC ã7a, Á ãä, Á ã½, Á ã4ã, ÁC ã4ž, ÁC, ÁC, ¼ ã4ã C -4%7 nebo (,!$ r Pro C " /,ÿ můžete zvolit "%!, CG, CG nebo CG L4Ž,= -76, /4!$ Podrobný popis k jednotlivým barevným modelům naleznete v souboru Zvr " #ˆ! )( :4 ( 6 4( {4 ): CG CG 4( "%! Z,!!6+$6 Tiskárna disponuje pouze černou náplní, např modely 500, 510 a 520 Tiskárna může tisknout bud pomocí černé nebo také barevné náplně Ty je potom třeba ve většině případů měnit ručně Týká se např modelů 500C a 540 Tiskárna disponuje černou a barevnou náplní zároveň, ale není možné kombinovat tisk černobílý a barevný Proto je při barevném tisku černá míchána z ostatních barev Příkladem jsou např tiskárny 550C a 560C /4$ 286

303 E & / { r Š, { r r 2 ã 0 >,,,, Ã, # 1 2 # ( & / : 4x Y CG L4Ž 115 SETUP: Konfigurace tiskového systému Tiskárna disponuje černou a barevnou náplní zároveň a je možné kombinovat černobílý a barevný tisk Příkladem jsou tiskárny 850C, 855C a všechny moderní DeskJety F"J4D umožňuje zadat soubor, který bude apsfilter zpracovávat před vlastními daty určenými pro tisk Níže jsou uvedeny některé příklady: Nastavení světlosti při tisku na barevné inkoustové tiskárně Viz také: ",= -75!, /!$ 5/0 $)u ) 7{ 1Ã)( %4rZ 7):, & Nastavení okrajů při tisku postscriptových souborů Viz také: ",= -75!, /!$ 6/0 )/"0 $)u 6 ): Ã)( %4!r 7 Z %+ # Přechod postscriptové tiskárny na duplexní tisk nebo volba jiného & zásobníku papíru pro postscriptovou tiskárnu Viz také: ),= -+5!, /!$ 5/0 )/)0 $6u 5 45: Ã)( %!r/"- (! & a ",= -75!, /!$ 6/0 )/"0 $)u 6 ): "? CF"D 6x4¾ umožňuje tisk textů v ASCII a stránek v HTML z programu Netscape v kódování ISO nebo ISO viz též komentář v souborech,+$ )( )& ",4!$ & a ",= -75!, /4!$ 5/0 $)u 4{ 61Ã)( %4r ) ¼¼ äi# + -># Hledání chyb při používání apsfilteru Protokol zobrazující aktivity apsfilteru během zpracovávání požadavku na tisk by vám měl velice pomoci Postup: 4I 1 přihlašte se jako uživatel 2 Odstraňte v souboru! znak š před ", r 1 )(,+$ )& "," %+$ )( 6& )," komentářový 3 Od této chvíle budou aktivity tiskového filtru protokolovány do souboru, který určíte v souboru )( "( Řádka začínající pak udává, že protokol najdeme např v souboru 4 ½/ 4$ 5%!r r $) " "Z 44)(,viz výpis 1151 na str 284 ( 34ÁÁ Protokol o tisku je vždy připojen ke stávajícímu protokolového souboru, což vede k tomu, že tento soubor velice rychle roste a stává se nepřehledným Proto by měly být tyto log soubory vyprázdněny před každým novým tiskem příkazem Ä Å6 Æ ÔÇ Õ Ø Ä ë 6ª"««æ ë Å) 6ÉÖ" 6 6«6«Ö5Ø) Æ6Ö5Ø j Ê î6ø j Ê 5É6Õ6Ü6Ü6Ê 4 " 5Êöì6ì)Ê5Õ 6«5 Å) 6«6 přičemž nedojde k jejich smazání 4 Po provedení tisku si můžete v tomto souboru prohlédnout případná chybová hlášení a tím odhalit příčinu problémů při tisku Protokol můžete nechat zobrazit např příkazem,!4 Bližší informace o tomto příkazu naleznete v odstavci 1873 na str

304 11 Tiskárny 116 Tisk v síti TCP/IP O co se jedná Potřebujete bud využívat v síti TCP/IP sít ovou tiskárnu, která je lokálně připojena k jinému počítači, nebo chcete využívat tiskárnu přes sít TCP/IP, která je připojena k tzv printserver boxu, nebo chcete využívat tiskárnu přímo se sít ovým připojením TCP/IP Přitom chcete zachovat filtrování požadavků na tisk programem apsfilter Vzdálený počítač v síti TCP/IP, ke kterému je připojena lokálně tiskárna, budeme v následujícím textu nazývat tiskový server, na rozdíl od printserver boxu, což je malé zařízení s koncovkou TCP/IP na jedné straně a zásuvkou pro tiskárnu na druhé Tiskárna, která sama disponuje sít ovým připojením TCP/IP, bude nazývána sít ovou tiskárnou, zatímco počítač, ze kterého je odesílán požadavek na tisk, je její klient 1161 Přehled jednotlivých způsobů filtrování Rozdíly jsou ve filtrování dat určených pro tisk Při posílání dat na tiskárnu je třeba během tohoto procesu změnit formát dat tak, aby tiskárna mohla tato data tisknout tj konvertovat je do jazyka tiskárny (např PostScript, HP PCL, ESC/P) Tuto konverzi provádí apsfilter Pokud používáte sít ové tiskárny, musí se apsfilter nacházet už na počítači klienta a svůj výstup potom zaslat na sít ovou tiskárnu, resp na printserver box Při tisku z print serveru je možné mít apsfilter umístěný bud u klienta nebo přímo na print serveru Vznikají tímto tedy následující možnosti: sít ová tiskárna s filtrováním u klienta: 1 klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( r "( )& ",!rkj 2 klient: data určená pro tisk jsou potom zaslána na sít ovou tiskárnu ) ( r",,rj printserver box s filtrováním u klienta: r 1 klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( "( )& ",!rkj ) r", 2 klient: data určená pro tisk jsou zaslána na printserver box ( ",rj 3 printserver box: data určená pro tisk jsou odeslána tiskárně tiskárna na print serveru s filtrováním u klienta: r 1 klient: konverze dat do jazyka tiskárny ( "( )& ",!rkj ) r", 2 klient: data určená pro tisk jsou zaslána na tiskový server (,rj 3 tiskový server: data určená pro tisk jsou odeslána tiskárně tiskárna na print serveru s filtrováním na print r", serveru: 1 klient: data jsou zaslána na tiskový server (,rj ) ) ) ) 288

305 2 2 0 E / C E 2 tiskový server: konverze dat do jazyka tiskárny ( r "( 3 tiskový server: data určená pro tisk jsou odeslána na tiskárnu r", Tam, kde je,rj r Tam, kde je )( )& ",!rkj )& ",!rkj, je třeba uvést název tiskové fronty, která data předá dál (angl Printer forwarding queue), ale nebudou filtrována, budou data filtrována Pokud je toto filtrování prováděno u klienta, tak se jedná o předfiltrování pro printer forwarding queue Pokud se provádí filtrování na print serveru, jedná se o normální tiskovou frontu s filtrováním, která je vytvořena na print serveru (bud 5( nebo např Předpoklady: 4$ 4 ) Tiskárna musí být podporována SuSE Linuxem tak, by předfiltrování dat proběhlo stejným způsobem jako pro lokálně připojenou tiskárnu Viz také odst 112 na str 273 a násl Musí být funkční podpora TCP/IP 1162 Konfigurace: Printer forwarding queue u klienta Přihlašte se jako uživatel na konzoli Pokud používáte grafické roz- Í, na textovou konzoli hraní, přejděte klávesovou kombinací MN QR S OP + MNpOP TS + MNŒOP 1 Napište bud 4! "( )& ",) Š q~ nebo )( +",- ( 2 Stiskněte klávesu 4x4q MNiOP [j\ tak, aby se zobrazil J Š 7 Y q4 Š" 4q~ 3 Zvolte postupně E L, D 4 7 a E G!F q4 4 Uved te IP adresu sít ové tiskárny, printserver boxu nebo tiskového serveru Pokud v síti funguje DNS, můžete uvést plně kvalifikované doménové jméno (FQDN) tiskového serveru 5 Uved te název tiskové fronty na sít ové tiskárně, printserver boxu nebo tiskovém serveru Pro sít ové tiskárny, resp printserver boxy naleznete názvy možných tiskových front v dokumentaci přiložené k zařízení Pokud se jedná o tiskový server, tak můžete uvést např )( nebo 4$ 4 6 Zvolte J4D4D 7 Stiskněte klávesu MNiOP [j\ a pokračujte 8 Zvolte postupně E 4q"~ x K 4œ7 6q a, Nyní máte vytvořenu tiskovou frontu, tiskového démona Ä Å6 Æ ÔÇøÅ"Õ«Ö6Ø]É ) Ö Ä Å6 Æ ÔÇøÅ"Õ«Ö6Ø]É ) Å6, a již máte tiskovou frontu, Příkazem Ä Å6 Æ ÔÇÌ«Ö5Å Ê5Å Ä 4 Ä É ª6 " Å na klientovi k dispozici Dále je třeba provést restart bude soubor bez filtrování zaslán na sít ovou tiskárnu, resp na printserver box Pokud je tiskárna připojena na tiskový server, je třeba uvést IP adresu klienta do souboru,+$ 5!5+ # )( Pokud funguje DNS, můžete také místo IP adresy použít název klienta 116 Tisk v síti TCP/IP ) 289

306 F E Y x F E D E E Y C E : E Ž 11 Tiskárny Po restartu tiskového démona na tiskovém serveru začnou být přijímány požadavky na tisk od klienta Pokud je tiskárna připojena na tiskárně s filtrováním přímo na tiskovém serveru, je tímto konfigurace ukončena 1163 Konfigurace: Předfiltrování u klienta 1 Spust te )( v",- ( 2 Stiskněte klávesu MN OP [j\ 8 Projděte následující seznam, než objevíte odpovídající ovladač Ghost- 4x4q 3 Zvolte postupně E L, D 4 7 a E 4 7 Y q4 4 Vyberte, právě vytvořenou frontu, 5 Zvolte E 6x4q4 K 6 Zadejte odpovídající položku z F ŠqŠ CE 6 4qI U B Y q4q!r", q U J4C nebo E 4 7 Zadejte CF"G4G 6q script nebo vhodný soubor parametrů a poté zvolte F Ž 9 Uved te správné rozlišení a zvolte poté F Ž 10 Zadejte postupně E 4q~ x a J 4 11 Zadejte odpovídající velikost papíru a potvrd te F Ž 12 Zvolte CF F"E 13 Zvolte G!F nebo CF F"E a potvrd te poté F Ž 14 Zadejte J4D4D Zobrazí se výstup zobrazující informace o tom, které předfiltrované tiskové fronty byly při konfiguraci apsfilteru vytvořeny ve vašem systému Poznamenejte si je někam stranou, bude se to hodit Pokračujte stiskem klávesy F Ž [j\ a pokračujte dále 15 Stiskněte klávesu MN OP 16 Zvolte postupně E 4q"~ x a K 4œ7 6q Potom provede restart tiskového démona přikazem Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ"Õ«Ö6Ø É ) Ö Ä Å6 Æ ÈÇÌÅ"Õ«Ö6Ø É ) Å a nové předfiltrované tiskové fronty jsou na klientovi k dispozici Příkazem m, tam poté apsfilterem konvertován do formátu srozumitelného tiskárně a prostřednic- tiskové fronty odeslán na sít ovou tiskárnu, printserver box, resp na tiskový server Ä Å6 Æ ÈDZ«Ö5Å Ê6Ö Ä Øê"Ü«6Å5 ë fê "Ü6É é" ë f6ê êå) 5 ) ³IÉ ª6 ) Å bude soubor zaslán uvedené (,/4& " 2 %}r) )2}4r&"%, tvím ", Potíže s konfigurací: Přezkoušení konfigurace prefiltru Připojte tiskárnu přímo na první paralelní port počítače a konfigurujte ji pouze pro testování jako lokální, abyste tím vyloučili případné sít ové problémy Přečtěte si odst 112 na str 273 Pokud tiskárna funguje alespoň v lokálním provozu, znáte tím již ghostscriptový ovladač a další parametry pro konfiguraci prefiltru Nyní můžete zkoušet zprovoznit tiskárnu v síti J4ED, 290

307 /, 9 : # 117 Něco o Ghostscriptu Sít ová tiskárna nebo printserver box nepracují spolehlivě Pokud přetrvávají problémy se správcem tiskových front, který běží na printserver boxu (např pokud je připojeno více tiskáren nebo je prováděno zároveň více požadavků na tisk), není možné s tím nic dělat, protože se správce tiskových front nachází na printserver boxu Proto je celkově méně problematické připojovat tiskárnu na tiskový server Tento přístup se dá ještě vylepšit: Jediný počítač pak slouží jako tiskový server pro printserver box i sít ovou tiskárnu Všichni klienti posílají své tiskové požadavky na tento tiskový server, který tak přebírá spooling tiskových požadavků a posílá je dál na printserver box nebo sít ovou tiskárnu Filtrování se může odbývat také u klienta nebo na tiskovém & serveru Podrobnosti najdete v souboru ),= $5u ) 74{ 61!Ã)( %!r%,u," 7 Tzv Printer forwarding queue a předfiltrovaná tisková fronta se nemohou nacházet ve stejné tiskové frontě, protože tiskový démon lpd (balík )( ) ignoruje při vzdálených tiskových frontách instrukce pro filtr obsažené v,+$ )( %+$ "( proto je třeba pro předfiltrování vytvořit vlastní tiskovou frontu 117 Něco o Ghostscriptu Pokud nejste právě vlastníci postscriptové tiskárny, představuje Ghostscript nejpoužívanější možnost filtrování požadavků na tisk Ghostscript akceptuje jako vstup postscriptové soubory, které pak konvertuje do formátu specifického pro použitou tiskárnu Ghostscript je více než jenom soubor užitečných ovladačů pro tisk provádí také konverzi postscriptových souborů do formátu PDF nebo je upravuje pro zobrazování na monitoru (program gv) Funkce Ghostscriptu jsou popsány v souboru :36=>8?+3>BA:C>35D+=:CE=GF+?:653 FHA:69I76BC8KJLD+I:3G+A:C>3LMN65?POBI5Q jedná se o velice rozsáhlý program s množstvím parametrů na příkazové řádce Volání Ghostscriptu bez parametrů vás přenese do jeho pracovního prostředí uvozeného výzvou R+SBT tak, že můžete použít jednotlivé volby Prostředí opustíte příkazem U>4KJI Příkazem V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]`_aGbdcÆfehg Ä blb zobrazíte nejdůležitější volby a také číslo verze programu spolu s aktuálním seznamem podporovaných zařízení Přitom se zobrazí také 4BiNJLDB8KJLi+I Soubory parametrů pro uniprint jsou uvedeny v souboru 354K69836:=>8+?+3>+A:CG3 D:=C9E=>F?6>3GFH:A69I76BCL8KJD+I3+CG=5I=BjHAGFkO&H?>lKJ>C5? Příklady práce s Ghostscriptem V :36=>8?+3GF>:A:6Im6BC8KJD+I:3GnPO&nBoB3>?>pB=QDmj>?6 aktuální SuSE Linux obsahuje Ghostscript verze 550 zde naleznete postscriptové soubory :36=>8?+3GF>:A:69I:6BC8KJDBI:3GnPO&nBoB3>?>pB=Q:D:j>?6>3C9A+j>AG8mC+J8POqD76 se týká testování tisku Pod X Window můžete postscriptový soubor zobrazit příkazem F76, například: V)ÄWX>Ÿ ÄZÄ9[ Å\Ær]s_aGbdtuGbÅ5t9bÆ [ Å Ä tä ÆGv9b\GbLwÅ Yx \9tyKzqyL{t ÄL 5[}Gx g Ä blt5wlvglv Å>w Y Årz x b -+5, /$ 5/0 291

308 Ž 11 Tiskárny Převod postscriptového souboru do formátu pro tiskárny PCL-5 nebo PCL-6 lze provést např příkazem V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc c Lƒ` 9 > ˆ c 5 ŠLˆL Œc9b`u\ x u9\š Y g Ä t\ }Gx tvu9\rz x Å V Ž cb ˆ > ˆ g Ä \ c Å9 {{ {{ Ž tu>bå5t9b Æ [ Å Ä taægv9b\5bwå Yx \5tyKzqy{9t ÄL 5[}5x g Ä blt5wlvlgv Å>w Y ÅNz x b Lu Y \rz x b Přeměnu postscriptového souboru do formátu vhodného pro přímý tisk tiskárnami typu PCL-3 provedete příkazy V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc c Lƒ` 9 > ˆ c 5 ŠLˆL Œc9b`u\ x u9\š Y g Ä t\ }Gx tvu9\rz x Å V Ž cb Gv Ä g yl{{ c9b 9vgv Å Gv Ä } v V ṽ c 9 9v }Gx Å Ä blb Y v V Ä \ÆGv { Ž tu>bå5t9b Æ [ Å Ä taægv9b\5bwå Yx \5tyKzqy{9t ÄL 5[}5x g Ä blt5wlvlgv Å>w Y ÅNz x b Lu Y \rz x b V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc c Lƒ` 9 > ˆ c 5 ŠLˆL c9b`u9\ x u9\š Y g Ä t\ }Gx tvu\rz x Å VšŽ cb ˆ > ˆ w 9 } v V ṽ c Å9 L{{ {L{ Ž tu>bå5t9b Æ [ Å Ä taægv9b\5bwå Yx \5tyKzqy{9t ÄL 5[}5x g Ä blt5wlvlgv Å>w Y ÅNz x b Lu Y \rz x b V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc c Lƒ` 9 > ˆ c 5 ŠLˆL c9b`u9\ x u9\š Y g Ä t\ }Gx tvu\rz x Å VšŽ cb ˆ > ˆ w 9 yl{{ c Å9 {L{ {{ Ž tu>bå5t9b Æ [ Å Ä taægv9b\5bwå Yx \5tyKzqy{9t ÄL 5[}5x g Ä blt5wlvlgv Å>w Y ÅNz x b Lu Y \rz x b V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc c Lƒ` 9 > ˆ c 5 ŠLˆL c9b`u9\ x u9\š Y g Ä t\ }Gx tvu\rz x Å VšŽ cb ˆ > ˆ w 9 yyl{ c Å9 {L{ {{ Ž tu>bå5t9b Æ [ Å Ä taægv9b\5bwå Yx \5tyKzqy{9t ÄL 5[}5x g Ä blt5wlvlgv Å>w Y ÅNz x b Lu Y \rz x b Konverzi postscriptového souboru do formátu pro tiskárny používající ESC/P2, ESC/P nebo ESC/P Raster provedete násl příkazy: V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc c Lƒ` 9 > ˆ c 5 ŠLˆL c9b`u9\ x u9\š Y g Ä t\ }Gx tvu\rz x Å VšŽ Z b\gw [V zœu xx Ž tu>bå5t9b Æ [ Å Ä taægv9b\5bwå Yx \5tyKzqy{9t ÄL 5[}5x g Ä blt5wlvlgv Å>w Y ÅNz x b Lu Y \rz x b V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc c Lƒ` 9 > ˆ c 5 ŠLˆL c9b`u9\ x u9\š Y g Ä t\ }Gx tvu\rz x Å VšŽ cb ˆ > ˆ b\5wlvgv Å c Å9 L { L{ Ž c Lž Y \Gb Ä ÅL Y 5Ä g HŸ c9b Y \Æ Ä Å YV a a5b } v V ṽ c V v Ä9[ 6Ä cb`u9\ x u9\9 9v Ä x g [YV Ž tu>bå5t9b Æ [ Å Ä taægv9b\5bwå Yx \5tyKzqy{9t ÄL 5[}5x g Ä blt5wlvlgv Å>w Y ÅNz x b Lu Y \rz x b Zde můžete vidět rozdíl mezi používáním souboru parametrů pro ovladač 4HiNJLD+8KJi+I a ostatní ovladače Ghostscriptu Protože jsou všechny parametry v souboru parametrů uniprintu, není již třeba přidávat žádné specifické parametry na rozdíl od ostatních ovladačů Ghostscriptu Po každém z výše uvedených příkazů se nachází soubor obsahující data ve formátu vhodném přímo pro tisk v souboru 3GI9Q:Dm3HAG4BI OqD+8Hi Nyní ho můžete jako uživatel 8AHA>IP odeslat přímo na tiskárnu příkazem V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_ w [ \ t\ }Gx tvu9\rz x Å V _Lt ÄL tlg x { v případě, kdy je tiskárna připojena na první paralelní rozhraní 3>B?>l:3Bj5Do Pokud chcete tisknout ASCII soubor ovladačem Ghostscript, tak to je možné uskutečnit příkazem V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_ [ x bc Ÿ cc }Ä Y u }> 5 cclvu9\ x u\ t\ }5x tvu9\nz x b bvu X v Å převod do formátu PostScript a poté příkazem V5ÄWX>Ÿ ÄLZ6Ä9[ Å\ Æ^]~_aGbc c Lƒ` 9 > ˆ c 5 ŠLˆL c9b`u9\ x u9\š Y g Ä t\ }Gx tvu\rz x Å VšŽ xg[ Å [}Ä \6Å x Å9vaÆGv9b\GbwÅ Yx \ b x)ä w Y GY wª5«x Å5v v g [ [ ]5 t\ }Gx tvu9\rz x bd Lu Y \rz x b změníte formát souboru tak, aby ho bylo možné přímo poslat k tisku Jako uživatel 8ABA>I uved te 292

309 V)ÄWX>Ÿ ÄZÄ9[ Å\Ær]s_dw [ \ t\ }Gx tvu9\rz x Å V _dt ÄL tlg x { a soubor bude odeslán na tiskárnu 118 Pro pokročilé: Příklady vlastních tiskových filtrů Na domovské stránce Ghostscriptu se můžete dozvědět nejnovější stav vývoje různých ovladačů, podporovaných tiskáren atd Tato stránka se nachází na adrese +IBIHD 3B35±B±B± OCB6²Oq±7JH6BC³O?>>4:3 FG:A69I3 118 Pro pokročilé: Příklady vlastních tiskových filtrů 1181 Několik poznámek předem Smyslem tohoto odstavce není vytvořit pouhou alternativu apsfilteru, ale zejména názorně vysvětlit technické pozadí vytváření tiskových filtrů v Linuxu Samozřejmě máte také možnost vytvořit si pro zvláštní případy vlastní tiskovou frontu s vlastním tiskovým filtrem, pokud ovšem není možné pro tento zvláštní případ správně konfigurovat apsfilter Uvedené příklady jsou upraveny tak, aby byly co nejprůhlednější Proto také chybí např ošetření chyb ve filtračních skriptech Vyjdeme z předpokladu, že tiskárna je připojena na první paralelní rozhraní 3>B?>l:3Bj5Do Pokud je připojena k jinému rozhraní, je třeba odpovídajícím způsobem změnit název zařízení 3>+?>l:3Hj5D:o (bližší informace viz odst 112 na str 273) Tiskový filtr obdrží od správce tiskových front soubory určené pro tisk ve formě standardního vstupu Ty potom musí převést do formátu vhodného pro danou tiskárnu a poté odevzdat jako standardní výstup Správce tiskových front se poté stará o to, aby vše, co tiskový filtr odešle jako standardní výstup, bylo předáno zařízení 3G+?>l:3Bj9D:o Jádro poté převede vše, co bylo odesláno na dané zařízení, na přesně definovanou adresu (např na IO adresu ogpµb B ) Poté už se hardware postará o to, aby vše z adresy o>p+µb B bylo přes paralelní kabel odesláno tiskárně Tiskárna poté interpretuje příchozí data a odpovídajícím způsobem je vytiskne Následující příkaz můžete provádět v běžném případě jako uživatel 8ABAGIP : Ä[ Å\Æ^]¹ wæ } v [L Å W t ÄL tg x { čímž povolíte přímý přístup k zařízení všem uživatelům Příkazy potom můžete posílat na tiskárnu např následujícím způsobem: Ä[ Å\Æ^]¹ w [ \ 9 L 5 LcbLvu X vå _Lt ÄL tlg x { kde samozřejmě musíte nahradit ºS>»7¼B¼G½65AG4B¾:A>8 existujícím ASCII textovým souborem 1182 Jednoduchý příklad pro začátek Příkazem Ä[ Å\Æ^]¹ Ä wægv c ÄV ÆGv Ž B _t ÄL tg x { nebude aktivován správce tiskových front ani tiskový filtr, protože přistupujete přímo k zařízení 3>+?>l3Bj5D:o Proto budou tiskárně zaslány pouze ASCII znaky º, &k, AÀ a ÁÀ Znak Â>Ã posune u tiskárny papír na novou stránku Pokud tiskárna dokáže přímo interpretovat ASCII znaky, pak by mělo být na papíru vytištěno ºH:ABÁ 293

310 11 Tiskárny Příkazem Ä[ Å\Æ^]$ w [ \ 9 L 5 LcbLvu X vå _Lt ÄL tlg x { také nebudete aktivovat správce tiskových front ani tiskový filtr, protože přistupujete přímo k zařízení 3>+?>l:3Hj5D:o Tímto způsobem odešlete ASCII znaky z ASCII souboru přímo tiskárně V Linuxu jsou jsou dva textové řádky odděleny pouze znakem LineFeed (posuv o řádek) V DOS/Windows jsou odděleny dva následující řádky znakem LineFeed a znakem CarriageReturn (návrat na první pozici na řádku) Pokud odešlete text výše uvedeným příkazem na tiskárnu, získáte poté následující výstup z tiskárny 6Å LV>ÄÅ5Æ Ä ª 5ÅLuÆ9«Å5Æ Ä ª Ç Å5Ä \ ÄÅ5Æ Ä ª zzz protože tiskárna provede pouze posun o řádek, ale nenastaví se na první pozici na řádku, protože neobdržela příkaz CarriageReturn Samozřejmě je ale možné nastavit tiskárnu takovým způsobem, aby se při znaku LineFeed provedl také přesun na první pozici řádku U tiskáren, které komunikují jazykem PCL-3 je možné tzv escape sekvencí Â>oBµBµ>ÈBE+ÉHR nastavit tiskárnu tak, aby při znaku LineFeed přešla na nový řádek a začala tisknout na jeho první pozici Příkazem Ä[ Å\Æ^]$ Ä wægvdc ÄVš Ž { Lʪ LËB _t ÄL tg x { odešlete tiskárně escape sekvenci a poté příkazem Ä[ Å\Æ^]$ w [ \ 9 L 5 LcbLvu X vå _Lt ÄL tlg x { tiskárna provede správně zarovnaný tisk souboru Možná bude ještě třeba uvést příkaz Ä[ Å\Æ^]$ Ä wægvdc ÄVš Ž + _t ÄL tg x { tak, aby byla vytištěna i poslední strana Pokud je tiskárna nastavena pro DOS/Windows, nebudou správně zobrazeny akcenty, protože některé znaky s akcenty nejsou v DOS/Windows na rozdíl od Linuxu kódovány podle ISO Příkazem Ä[ Å\Æ^]$ w x 9 L 5 LcbLvu X vå 9 L 5 LcbLvu X vårz x wlg Ä[ Å\Æ^]$ ÌÅ Ä wlv Ä g [ \ YVG zz x wlg 5 L 9 Lc9bLvu X v Årz x wlg je ASCII-soubor překopírován a následně překódován podle DOS/Windows Pokud tiskárna neovládá formát pcl2, můžete použít ±NJLi+A5±K6>½7ÌÉHnBo nebo jiný Bližší informace viz manuálové stránky příkazu 8?:CGAHB? Příkazem Ä[ Å\Æ^]$ w [ \ 9 L 5 LcbLvu X vårz x wlg _t ÄL tg x { potom vytisknete soubor, kde by měl být v pořádku tisk akcentů Protože ASCII-souborpcl2 používá kódování DOS/Windows, bude v pořádku také přesun na první pozici řádku (řádek je ukončen znaky LineFeed + Carriage- Return) bez nutnosti použít escape sekvenci (viz výše) Znamená to, že příkazy 294

311 Ä[ Å\Æ^]¹ w x 5 5 Lc9bvu X v Å 5 5 Lc9bvu X v ÅNz x wlg Ä[ Å\Æ^]¹ øå Ä wlv Ä g [ \ YVG zz x wlg 5 L 5 L Lc9bLvu X v Årz x wlg Ä[ Å\Æ^]¹ w [ \ 9 L 5 LcbLvu X vårz x wlg _t ÄL tg x { 118 Pro pokročilé: Příklady vlastních tiskových filtrů byste měli být schopni správně vytisknout ASCII text na každou tiskárnu, která dokáže přímo tisknout ASCII znaky Pokud tento postup bude fungovat, můžete si vytvořit tiskový filtr, který bude automaticky provádět převod ASCII souboru do formátu vhodného pro tiskárnu Nejdříve si analogicky k 35l=>8:3BjJL¾m3H=GD765Ã7JGjGIB?>8 vytvoříte podadresář pro vlastní tiskový filtr a přejdete do toho podadresáře příkazy (jako uživatel 8+ABA>IP ): Ä[ Å\Æ^]¹ } ª5 Y Å t 5[ Å5tLg YX t }G Lx Å YV \ Ä Å GY g\ Ä Å Ä[ Å\Æ^]¹ w t 9[ Å5tg YX t }> Lx Å YV \ Ä Å GY g\ Ä Å Potom vytvořte skript (jako ASCII-soubor) s názvem =:6HC+JBJ9Ã7J5jGIB8 tak, jak je uvedeno v souboru 1181 ŗí$t XGYV t XG[ bæ }B[ ª Ä [ \ Ä}5x v Å [ Å GY g Ä ƒ L 5Ç B Î7ÏÐ} ª5\ Ä}Gx t\ }Gx t [ blw YY GY g\ Ä Årz ÎÎ zòññlññññhó Š Y Å5b\ b\5v Å Ä ÄL 5Ä Å \Æ YV a Å5v } b\l YV YV Î ƒ L 9Ç \5vøÆ [ 5Ä \Æ Ä YVx u\ [ b [ Å Ä alugg [ Å GY g Ä w [ \ _ Î ƒ L 9Ç Ô Ä wv Ä \Æ Ä ƒ L 5Ç Å Ä wlv Ä g [ \ Ÿ zz YX}5x w Î ƒ L 9Ç [ Š5v Å } Š Ä6Ä [ \\Æ Ä ÄV v Î ƒ L 5Ç \5va Ä \ \Æ Ä g [ b\ x5[ a Ä vu\ v \Æ Äx Å YV \ Ä Å Ä wægv c ÄVš Ž B Î ƒ L 5Ç ÄV Î ƒ 5Ç \5v b\l 5vu9\ w [ \ Î ƒ L 5Ç Ô Ä} v 5Ä \Æ Ä ƒ L 5Ç GY g Ä Å } Î ƒ L 5Ç Obsah souboru 1181: 35l=>8:3BjJL¾m3LQmÕ>D+8KJLi+IB?>8BÃmJGj5I?58:3H=+6BCBJBJLÃ7JGj9IB8 Změňte práva tak, aby byl spustitelný pro všechny uživatele příkazem Ä[ Å\Æ^]¹ wæ } v [LÖL t 9[ Å5tg YX t }> Lx Å YV \ Ä Å GY g\ Ä Å5t [ blw YY >Y g\6å Vytvořte příkazem j9d+876g?>i>4bd další tiskovou frontu Zvolte libovolný ghostscriptový ovladač Ten se však nepoužije, rovněž rozlišení a velikost papíru zde nehrají žádnou roli Poté zvolte :ØGÙز Zvolte položku S>ÚBÛB»7¼º+Ü SB?GIBIKJLi+Fm6 Ã+A>8šÕAG4B8šDB8KJLi+I?G8P a zde vyberte v ÙBºB BÛÝØ9D+IKJ5AGi=+j i:=qk? Ã+AG8 I>:? UG4:?G4:?À název =Hà pro asciifiltr (samozřejmě v případě, že tuto frontu ještě nemáte vytvořenu) Příkazem j5d+8m6g?>ih4bd budou pak vytvořeny následující tiskové fronty: =HýH=:6HC+JBJ, =Hà a =HýG8=5± 295

312 11 Tiskárny Budete používat pouze tiskovou frontu =Hà Tiskové fronty =HýH=6BC+JBJ a =>ýG8=G± jsou vlastně zbytečné a vlastně je ani nemůžete použít, protože zvolený ovladač Ghostscript nebude správně pracovat s připojenou tiskárnou V souboru 3H?>I7CG35D+8KJLiBI7CG=GD naleznete zápis podobný příkladu 1182 (zkrácená verze) [ zzlz ] Y t 5[ Å9tg YX t [x b GY g\ Ä Å5t X>YV tkzlz9zqc [ ] Ž ]qg [Z ] }> Ļ{N] Ž ]Ò\6Å ] wlgk]qbæ^] Obsah souboru 1182: 3H?GI7C>35D+87JLi+I7CG=5D : Vlastní filtr Zastavte činnost správce tiskových front příkazem Ä[ Å\Æ^]$ ÌÅGwLg x b\5v x a změňte výše uvedený zápis v 3H?>ImC>35D+8KJi+I7CG=GD následujícím způsobem ] Y 9 t 5[ Å5tg YX t [x b GY g\ Ä Å5t X>YV tkzz9zqc [ ] Ž na ] Y 9 t 5[ Å5tg YX t }> x Å YV \ Ä Å GY g\ Ä Å5t [ blw YY GY g\ Ä År] Ž a po uložení znovu obnovte činnost správce tiskových front Ä[ Å\Æ^]$ ÌÅGwLg x b\ [ ÅL\ Nyní by měl mít každý uživatel možnost příkazem Ä[ Å\Æ^]$ g x Å c [ 5 5 Lc9bvu X v Å tisknout prostřednictvím tiskové fronty =Hà Tato tisková fronta vlastně nedělá nic jiného než apsfilter, pokud nastavíte v souboru =GDK69Ã7JGjGI?G8B87C M:S>Û ÞBÛ+»+ØGßBÛ ÙØGà ºÉ>Ú+SHáNâÕ?6:â Abyste zabránili zasílání dat do přebytečných tiskových front =HÃ+½H=:6BC+JHJ a =>ýG8=G±, bylo by nejlepší přesměrovat výstupy těchto front v 3>?>I7C>35DB8KJLi+I7C5=GD do 3>+?>l:39iB4mjBj změnou z ]qg x5 t ÄL tg x {N] Ž na ]qg x5 t ÄL t V ugggk] Ž 296

313 Část V Jádro a jeho parametry 297

314

315 Kapitola 12 Linuxové jádro Jádro (angl kernel) SuSE najdeme na korektně nainstalovaném systému v adresáři 35¾:AHA>I Při instalaci se rovněž zapíše na uživatelskou startovací disketu Standardní jádro SuSE je předem konfigurováno tak, aby podporovalo co nejširší spektrum hardwaru Znamená to, že v obvyklých případech zaručí spolehlivý provoz Linuxu na vašem počítači, a to za cenu nevyužití jeho případných speciálních předností Pokud vám tedy standardní jádro funguje a vy bezpečně nevíte o nějaké nevyužité vlastnosti hardwaru (např UDMA 2), jejíž podpora upraveným jádrem by významně zvýšila výkon nebo přidala nové možnosti použití systému, ušetříte si mnoho zbytečné námahy tím, že se spokojíte se standardním jádrem Jiná situace ovšem nastává, je-li vaším cílem experimentovat s vlastnostmi jádra či ovladačů nebo máte-li vlastní koncepci sít ových služeb a směrování, případně zajímá-li vás jádro o minimální velikosti pro jednoúčelové nasazení Linuxu Tehdy má smysl jít hluboko do detailů a vlastní jádro si nakonfigurovat a přeložit Zaslouženou odměnou za to je pak i získaný přehled o současném stavu vývoje a možnostech linuxového jádra Na konfiguraci a překlad jádra se používá tradiční unixový nástroj make Ten se stará o interaktivní konfiguraci a spouští překladač jazyka C na všechny potřebné zdrojové moduly Co má make dělat, určuje předem připravený popis v souborech typu Q7=>E?HÃ7J5jH? Vaší jedinou obvyklou činností je pak pouze pečlivě interaktivně zadat vlastnosti hardwaru a požadavky na jádro Pro konfiguraci a překlad vlastního jádra neposkytuje ovšem firma SuSE instalační podporu (viz odst A12 na str 419) Rádi vás ovšem zasvětíme do tajů jádra v rámci naší placené profesionální podpory, viz odst A3 na str 422, a to i na expertní úrovni Následující popis se týká převážně současného jádra série 24x Pro koho má ještě význam starší jádro série 22x případně 20x, musí počítat s určitými odchylkami v popisu 121 Zdrojové texty jádra Pro vlastní sestavení jádra musí být nainstalovány následující balíky: zdrojové texty (balík jgp 6476G? ), překladač jazyka C (balík F7CBC ), GNU binutils (balík 299

316 12 Linuxové jádro 300 ¾KJLiB4+IKJ5j6 ) a hlavičkové ( include ) soubory pro překladač jazyka C (balík Fj:JL¾KC>½G+?>l?+j ) Tyto balíky obsahuje série (development) Instalace překladače jazyka C je vhodná i všeobecně, protože jazyk C k unixovým systémům historicky patří Zdrojové texty jádra se očekávají v adresáři 354K68:36987CG3Bj:JLiB4Bp Pokud je hodláte modifikovat a přejete si mít na disku více verzí zdrojových textů spolu s odpovídajícími přeloženými jádry, je pak zvykem přidělit jim jiná jména ve společném adresáři 354K68:36987C (např 354K C>3Hj:JLiB4+pNÌ, 354K C>3Bj:JiB4+pÉ ) a jakožto 394K698:3687C>3Bj:JiB4+p vytvořit pouze odkaz, ukazující na právě aktivní verzi Tento způsob instalace zajišt uje i YaST Důvod, proč je vhodné zachovávat jednotnou cestu ke zdrojovým souborům 394K698:3687C>3Bj:JiB4+p je ten, že je v tomto adresáři potřebuje mít celá řada programů, která by pak nepracovala Jedná se zejména o systémové programy, které při svém překladu vyžadují informace ze zdrojových textů jádra 122 Moduly jádra Mnoho ovladačů a dalších součástí linuxového jádra nemusí být napevno začleněno do jádra, ale zavedou se až za chodu jakožto moduly jádra (angl kernel modules) Které ovladače budou přímo v jádru a které se stanou moduly, o tom se rozhodne při konfiguraci jádra Samotné jádro má pak mnohem menší pamět ové nároky Moduly jádra se nalézají v adresáři 3BjJL¾m3LQKA>>4mjH?:6G3:ãäl?>8Hå+?mæ, kde ã verzeæ je aktuální verze jádra Možnost zavádět podle potřeby moduly jádra lze s výhodou využít tak, že všechny součásti jádra, které nejsou zapotřebí pro samotný start systému, se realizují jako moduly (Výhodou pak také je, že takto zmenšené jádro se dá bez potíží zavést i zavaděčem, který využívá služby BIOSu) V jádru tedy musí být použitelný diskový ovladač (EIDE, SCSI) a podpora použitého typu souborového systému Naopak moduly JH6GAHÃm6, Q^65+A:6 nebo 6GAG4Hi se dají bez potíží přeložit jako moduly Práce s moduly Pro práci s moduly se používají tyto příkazy: JiK6QKAH Příkazem insmod se zadaný modul zavede Hledá se přitom v adresáři 3Hj:JL¾m3LQ7AH>4mjH?6>3:ãäl+?G8+åB?mæ (Tento příkaz i následující se však většinou nevolají samostatně, ale obecnějším příkazem modprobe, viz dále) 89QBQKAH Odstraní zadaný modul To ovšem není možné, pokud je tento modul používán Například není možné odstranit modul JH6GA>Ãm6, pokud je stále ještě připojeno CD B?GDGQKAH Tento příkaz vytvoří soubor se jménem QKA>>4mjH?:6èO&+?GD v adresáři 3Hj:JL¾m3LQ7AH>4mjH?6>3:ãäl+?G8+åB?mæ, kde jsou definovány závislosti mezi jednotlivými moduly Tím se zajistí, že při zavedení určitého modulu se

317 122 Moduly jádra také automaticky zavedou všechny závislé moduly Pokud se v souboru 3>?>I7C>3G8mC²OCGAGi+Ã7JF nastaví startování kernelového démona aktivací proměnné START KERNELD, vytvoří se tento soubor automaticky vždy při startu systému Q7AH>D+8A5¾:? Zavádí a odstraňuje moduly s ohledem na vzájemné závislosti Poskytuje též řadu dalších služeb, jako postupné zkoušení více modulů stejného typu, než se jeden osvědčí Na rozdíl od zavádění programem insmod pracuje program modprobe se souborem 3H?>I7CG3LQKAH>4:jH?:6²OC5AGià V současné době představuje modprobe doporučený nástroj k zavádění modulů Podrobné vysvětlení jeho jednotlivých možností najdete na příslušných manuálových stránkách j+6qkah Ukazuje, které moduly jsou právě zavedeny a kolik dalších modulů je používá Moduly, zavedené kernelovým démonem, jsou označeny jako =54+IA:C>j>?B=Gi, což naznačuje, že budou automaticky odstraněny, pokud nejsou používány a vyprší jim povolená doba nečinnosti 3H?GI7C>3LQKA>>4mjH?:6èOCGAGiBà Zavádění modulů dále závisí na obsahu souboru 3>?>I7C>3LQ7AH>4mjH?6²OCGAGiBÃ, (původně až do verze 63 3H?>ImC>3CGAGi+ÃkOœQKAHG4mjH?6 ), viz manuálová stránka pro +?5DGQKAH (QK=5iéB?GDGQKAH ) V tomto souboru se dají uvést parametry pro moduly, které přímo ovládají hardware a jsou specifické pro váš systém, např ovladač mechaniky CD nebo sít ový ovladač Parametry, které se zde uvádějí, jsou vesměs totožné s parametry pro výzvu LILO (viz odst 1332 na str 309), mohou se od nich lišit jménem (viz odst 1334 na str 321) V případě neúspěšného zavedení modulu zkuste tedy specifikovat hardware v souboru 3H?GI7C>3LQKA>>4mjH?:6èOCGAGiBà a příslušný modul zavést programem modprobe Kmod Kernel Module Loader zavaděč modulů jádra Počínaje verzí 22x představuje zavaděč modulů jádra Kmod elegantní způsob, jak pracovat s moduly, a nahrazuje staršího kernelového démona kerneld Nový zavaděč modulů jádra Kmod je připraven na pozadí a stará se, aby se potřebné moduly zavedly programem modprobe, jakmile si je jádro vyžádá Zavaděč modulů jádra Kmod se aktivuje volbou ê?>8>i:?+j QKAHG4mjH?šjHAB=>+?>8P (»ØGÙBëK¼R êb ØGß ) při konfiguraci jádra Ovladače, potřebné k přístupu na kořenový souborový systém, je nutno přeložit do jádra Nemůžete tedy konfigurovat jako modul ani ovladač kořenového souborového systému (zpravidla?gpbié ), ani ovladač SCSI, pokud používáte SCSI disk pro váš kořenový souborový systém 301

318 12 Linuxové jádro 302 Protože SuSE Linux používá JiNJIB8+ (angl initial ramdisk) a tím pak potřebuje například ovladač SCSI, musíte při vytvoření vašeho vlastního jádra mít na paměti, abyste pak správně nastavili proměnnou ¼ÙK¼LàBÞBß ØGß>M:ÜHÛ+S v souboru 3H?>ImC>3G87C²OCGAGiÃ7JLF a dále odkomentovali řádek JLiKJIB8+ v souboru 3H?>I7C>3Hj:JGjHAPOCGAGià Pokud to neuděláte, zůstane pak jádro při startu nefunkční! Použití modulů jádra se nejvíce vyplatí pro nepravidelně nebo zřídka používaná zařízení, jako jsou např ovladače ramdisku, D:=>8HDA>8BI, tiskárny, mechaniky ZIP či neobvyklé typy souborových systémů Zavaděč modulů jádra Kmod neumí automaticky odstraňovat moduly Moduly se proto doporučuje za běhu neodstraňovat Při dnešních velikostech paměti to nepředstavuje problém viz soubor 354K68:36987CG3Bj:JLiB4Bp:3GßA+C45QK?5iBI=5IKJ5A5i:3 E9QKAHkO IHpBI Tam, kde záleží na výkonu procesoru, existuje důvod pro použití monolitického jádra: ovladače se pak nacházejí na 4MB stránce jádra a nevyvolávají kešování MMU 123 Konfigurace jádra Konfigurace, která vznikla během instalace nebo při aktualizaci, se nalézá v souboru 354K C>3Hj:JLiB4+p3 OCGA5i+Ã7JF (viz odst 129 na str 32) Tento soubor však popisuje pouze jádro a nikoli moduly, které obsahoval balík E+?>8HiGQKA> Pokud chcete překládat nové moduly, musíte je vybrat ručně Jádro lze konfigurovat třemi způsoby: 1 Z příkazové řádky 2 Z menu v textovém módu 3 Z menu pod X Window Konfigurace z příkazové řádky Ke konfiguraci jádra vstupte do adresáře 354K698:3+6987C>3BjJLiB4+p a zadejte následující příkaz: Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª Ä wlv V9 5Y a Dále budete dotazováni na celou řadu vlastností, které má mít nové jádro Odpovědět se dá: bud jednoduše ano ìí>îï ð a ne ìíkîï ñ, případně ještě module ìí+îï ò Poslední případ říká, že ovladač nebude pevně spojen s jádrem, ale přeložen jako samostatný modul Jak již bylo vysvětleno, moduly potřebné pro start musí být součástí jádra, a proto u nich odpovíte vždy ìínîï ð Stisknutí kterékoli jiné klávesy mimo těchto tří vypíše krátkou nápovědu o právě konfigurované volbě Konfigurace v textovém módu Pohodlnější je konfigurace jádra pomocí menu, to se dělá příkazem Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª Äó}ÄV ugwlv V9 GY a Výhoda je v tom, že nemusíte kvůli jedné otázce procházet celý dialog nebo ho opakovat po jediné chybě

319 124 Nastavení konfigurace jádra Konfigurace pod X Window Pokud máte nainstalován systém X Window (balík pbã+ Bô ) a rovněž Tcl/Tk (balík I7C>j a balík IBE ), můžete zadat grafickou alternativu předchozí možnosti příkazem Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª Ä wlv V9 5Y a Pod X Window je konfigurace jádra ještě příjemnější Nezapomeňte přitom pracovat jako uživatel &8ABA>IP 124 Nastavení konfigurace jádra Dokumentace k jednotlivým detailům konfigurace jádra se nachází u zdrojových textů jádra v adresáři 394K698:3687C>3Bj:JiB4+p:3Gß+AC4GQm?GiBI+=GIKJ5A9i Zde máte také jistotu, že se jedná o poslední dokumentaci k instalované verzi Dokumentace 125 Překlad jádra Pokud odstraníte v hlavním souboru =>E+?HÃ7JGjH? (přibližně řádka 74) komentář před ¼LÙS>àBº+ÜHÜ ÚBºBàHõ+á35¾:AHA>I, bude se jádro instalovat do 39¾:ABA>I Doporučujeme generovat rovnou komprimované jádro bzimage Pomáhá to také v případech, kdy systém nezvládne pracovat s velkým jádrem zimage v obyčejném binárním tvaru a hlásí âê+?>8hi:?+j IABAö¾NJFrâ nebo âsgõ769i?q1j>6 IAHAö¾KJFrâ Po konfiguraci jádra podle vašich představ spustíte překlad: Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª Ä Äx Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª Ä wlg Ä9[V Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª ÄÔX9 }B[ a Ä Tyto tři příkazy navazují jeden na druhý a dají se sloučit, což se může hodit, nechcete-li čekat na dokončení předchozího, abyste mohli zadat následující Pak stačí zadat: Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª Ä Äx wlg Ä9[V X9 }B[ a Ä Překlad jádra je výpočetně náročný, běží od několika minut na výkonných procesorech, jako jsou AMD Athlon nebo Intel Pentium III až po několik hodin na muzejním 386 s 8MB paměti 1 Překlad jádra se naštěstí chová jako obyčejná úloha (tj jádro se pouze přeloží jako soubor, zatímco běžet zůstává stále staré jádro) a proto je mezitím možné pracovat obvyklým způsobem na jiné úloze (např vyřizovat poštu) Po úspěšném překladu najdete komprimované jádro v adresáři 394K698:3687C>3 j:jib4+p:3h=g87cm3:j9µb Bô39¾:ABA>I Soubor, ve kterém je obraz jádra (angl kernel image), zde má standardní linuxový název ¾å7¼Q7=>F? 1 Oblíbený test pro hardware i software je překlad jádra s volbou òøùúsûü Tehdy potřebujete více paměti (přes 100 MB), protože se spouští překladač na každý zdrojový text zvlášt jako samostatná současně běžící úloha 303

320 12 Linuxové jádro Pokud zde takový soubor nenajdete, došlo patrně při překladu k chybám Zpráva o chybě se vám mohla ztratit v množství hlášek, a proto můžete spustit překlad souborů, které se nepodařilo přeložit: Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª ÄX9 }H[ a Ä Tím se přehledně vypíší chyby při překladu kritických zdrojových modulů (Pokud jste do zdrojových textů sami nezasahovali, chyby bývají výjimkou) Z příkazové řádky s použitím příkazového procesoru ¾:=:6 můžete zapsat chybová hlášení o překladu do souboru, např E?>8Hi?+j OAG4BI : Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª ÄX9 }H[ a Ä _Ê Ÿ eý\ ÄÄ ª Ä Å V5Ä gkzqvu\ Pro příkazový procesor I7CH6 se použije konstrukce Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª ÄX9 }H[ a Ä eðê \ Ä6Ä ª Ä Å V)Ä gkzvu9\ Po překladu jádra následuje ještě překlad jeho zaveditelných modulů příkazem Ä[ Å\Æ^]tu>bÅ5tbÅGwLtg YV u }B[ ª Äó} v Lu5g Ä b Instalace jádra Po úspěšném překladu jádra ho musíte nainstalovat tak, aby šlo spustit (viz též kap 1 na str 1) Pokud používáte LILO, musíte ho přeinstalovat, aby se našlo nové jádro V nejjednodušším případě se jádro zkopíruje do souboru 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4å (viz odst 125 na předchozí straně) a spustí se program LILO Doporučuje se ovšem nepřepsat původní (alespoň nějak fungující) jádro a nejprve ho přejmenovat jako 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4åkOA+j5 To se může hodit, pokud nové jádro nefunguje můžete se vrátit ke starému a překlad pozměnit Ä9[ Å\Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u w x t X vv\9t } g YV u t X vv\5t } g YV u zvg Ä9[ Å\Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u w x [ ÅGwÆGt Y þ 9t X vv\5t X9 }B[ a Ä t X vv\5t } g YV u Ä9[ Å\Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u g Y gv Nejpohodlnější je zadat při překladu cíl QK=>E? ¾åjJGjHA, kde se instalace jádra pro LILO provede automaticky Přeložené moduly se musí ještě nainstalovat zadáním Ä9[ Å\Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u }B[ ª Äó} v ugg Ä b YV b\ [ glg Tím se zkopírují do správných podadresářů 3Bj:JL¾:3LQKAH>4:jH?:6>3:ãäl+?>8Bå+?æ Původní moduly se tím sice přepíší, ale dají se případně snadno obnovit z CD Je třeba dbát na to, aby moduly, které se přeloží přímo do jádra, byly naopak odstraněny z adresáře 3Hj:JL¾m3LQ7AH>4mjH?6>3:ãäl?>8Hå+?:æ, jinak může dojít k nepředvídanému chování! Je to jeden z důvodů, proč je potřeba k vlastní konfiguraci jádra určitá zkušenost Vytvořte dále v souboru 3>?>I7C>3BjJGjHAPOC5AGià další sekci, například Ü7JLiB4+pkOA+j> (viz odst 341 na str 100), uchovejte staré jádro jako 39¾:ABA>I:35l5QNj:JLiH4åkOA+jG a uved te zde toto jméno Tím zajistíte, že LILO zná staré jádro, kdyby nové nefungovalo a bylo potřeba startovat ze starého podrobněji viz kap 3 na str 95

321 127 Zhotovení startovací diskety Po změnách v 3H?>ImC>3Bj:JGj>APOCGAGi+à je třeba vždy znovu LILO spustit: Ä9[ Å\Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u g Y glv Pokud spouštíte Linux z DOSu pomocí j:jib4+p Oq¾=>I tedy prostřednictvím programu jhah=hj:jli je třeba ještě kopírovat nové jádro do souboru 3G+A:6BC>3 jhah=hj:jli:35¾å7jq7=>f? 2 Spouštíte-li Linux pomocí zavaděče Windows NT, nezapomeňte obnovit startovací sektor LILO viz odst 372 na str 109 Dále je třeba dodržet následující: soubor 39¾:ABA>I:3>S>Õ769I?LQÿOœQK=GD obsahuje symboly jádra, které potřebují moduly jádra, aby se daly volat jejich funkce Tento soubor závisí na aktuálním jádru Proto po překladu a instalaci jádra zkopírujte aktuální 3 soubor 354K C>3Hj:JLiB4+p3HSGÕ76LI?LQ OœQ7=GD do adresáře 35¾:ABAGI Pokud vytvoříte jádro příkazem Q7=>E? ¾åj:J5jHA resp QK=>E? åj:j5jha, stane se tak automaticky Pokud dostanete při startu chybové hlášení âs>õ769i+?qÿoœqk=5d +AB?6 ia>i QK=>I7C =:CIH4:=+j E?G8Hi:?+j7â, naznačuje to, že po překladu jádra nebyl soubor S>Õ76I?QÿO QK=5D zkopírován do adresáře 35¾:ABAGI 127 Zhotovení startovací diskety Chcete-li si zhotovit startovací disketu s novým jádrem, stačí na to následující příkaz: Ä9[ Å\Ær]qtu>bÅ9t9bÅGwLtLg YV u }B[ ª ÄX9 Y bª 128 Úklid po překladu jádra Pokud nebudete výhledově znovu překládat a přejete si smazat přeložené zdrojové moduly, abyste ušetřili místo na disku, napíšete: Ä9[ Å\Æ^] w tu>bå5t9bågwtg YV u Ä9[ Å\Æ^]qtu>bÅ5t9bÅGwLtg YV u }B[ ª Ä wlg Ä9[V Pokud naopak přeložené soubory na disku ponecháte, zrychlí se tím příští překlad, protože program QK=>E? zajistí, aby se překládaly pouze změny 2 Přesněji tam, kam jste instalovali adresář ø ñ 3 Při každém překladu jádra se tento soubor vytváří znovu 305

322 12 Linuxové jádro 306

323 Kapitola 13 Parametry pro jádro 131 Ovladače v jádru U komponent PC panuje veliká různorodost Napravují to tzv ovladače, které přizpůsobují operační systém (u Linuxu zejména jádro) specifickému hardwaru Obecně existují dvě možnosti, jak integrovat jádro a ovladače: 1 Ovladače představují pevnou součást jádra Takové jádro celé z jednoho kusu se nazývá monolitické Některé ovladače mohou být pouze v této podobě 2 Některé ovladače se zavádějí samostatně až v případě potřeby Tehdy hovoříme o modulárním jádru Výhodou je, že se zavedou pouze potřebné ovladače Příkladem je modulární jádro na startovací disketě SuSE, které je tak připraveno pracovat s obvyklými konfiguracemi hardwaru Nezávisle na tom, zda jsou ovladače součástí jádra či zda se zavádějí, se stále ještě může stát, že některou hardwarovou součást jádro správně nerozpozná či správně nepodporuje V takovém případě se zde nabízí možnost, abyste specifikovali vlastnosti této komponenty podrobněji pomocí parametrů Parametry pro jádro tedy předáte jádru informaci, jaký je přesně váš hardware a které hodnoty se mají nastavit (např adresní prostor, přerušení atd) Přestože ovladače bývají schopny najít si to samy, může být jistější případně i rychlejší, pokud to od vás vědí předem Existují dokonce i případy, kdy nalezením vhodných parametrů pro jádro lze uvést do chodu i zdánlivě beznadějnou instalaci U monolitického jádra musí být jeho parametry zadány ve startovací výzvě případně je musí obsahovat zavaděč, který je získá ze svého konfiguračního souboru Podle oblíbeného zavaděče LILO se jim proto také často říká parametry LILO/ Modulární ovladače získávají své parametry z argumentů příkazů JiK6QKAH resp QKA>>D+8AG¾?, kterými se moduly zavádějí Mějte prosím na paměti, že jádru je třeba parametry vždy znovu zadat při každém startu systému jádro nemá možnost si je zapamatovat Proto se při instalaci zadávají parametry jádra do konfiguračních souborů 3H?GI7C>3Bj:J5jHAPO CGA5ià (LILO pro samotné jádro), resp 3>?>I7C>3LQ7AH>4mjH?6²OCGAGiBà (modprobe pro moduly) 307

324 13 Parametry pro jádro Naneštěstí bývá formát parametrů pro samotné jádro odlišný od formátu parametrů pro moduly, a proto najdete parametry na dalších stránkách rozdělené na dvě samostatné skupiny Pouze u několika modulů, jako jsou např ovladače mechanik CD, se zatím podařilo formát sjednotit 132 Některé tipy Ještě než uvedeme seznam parametrů pro jádro, nabízíme vám několik tipů k rozpoznání hardware a k zadávání parametrů: Většina ovladačů má tzv autoprobing, to znamená, že testuje všechny obvyklé adresy, na kterých se dá příslušný hardware nalézt Může se ale přitom stát, že ovladač tak inicializuje určitou adresu, která mu nepatří a které se neměl dotýkat To může například způsobit, že počítač přestane komunikovat Také se může stát, že se úspěšně zavede modul ovladače karty, která ve vašem počítači vůbec není (týká se zejména ovladačů sít ových karet 3Com) Přesto je však obvyklé autoprobing používat, a to alespoň ze začátku Chybně zavedené moduly se pak dají bez potíží odstranit a u nerozpoznaného hardware pouze doplníte potřebné parametry Konečně existují některé komponenty, pro které je k dispozici více ovladačů ( NCR 53C810, Ultrastor) Pokud je nám známo, mezi oběma ovladači pro Ultrastor není podstatný rozdíl Co se týká NCR 53C810, ovladač BSD podporuje i ostatní produkty řady NCR53C8xx, např 53C875, zatímco starší ovladač NCR podporuje pouze zapisovací mechaniky CD Při pochybnostech proto vyzkoušejte, který z alternativních ovladačů vám lépe vyhovuje 133 Parametry 1331 Označení a význam Jednotlivá zařízení jsou ve skupinách uspořádána podle abecedy, podobně i jejich parametry Následující parametry mají vždy standardní význam: ã addræ adresa portu, hex (např 0x300) ã irqæ použité přerušení (např 7) ã dmaæ použitý kanál DMA (např 1) ã startaddræ, ã endaddræ rozsah sdílené paměti, hex Tabulka 131: Často používaná označení parametrů pro jádro 308

325 133 Parametry Kromě dále popsaných parametrů, přispívajících k uvedení systému do chodu, existuje ještě celá řada dalších Jejich podrobný popis najdete v :ABAGIBÚB8AQD+I:½õØ +à:ø v adresáři 394K698:36L:=>8?+3G+A:C>35+AG±BI+A a dále ve zdrojových textech jádra v souboru 354K C>3Hj:JLiB4+p3Gß+A:CL45QK?9i+I+=>I7J9AGi3 E?G8Hi:?+jB½BD:=>8=LQK?>I?>8:6²O I>pBI Poznámka: U parametrů nezaměňujte malá a velká písmena, používají se k rozlišení 1332 Parametry pro jádro startovací výzva Parametry, vyjmenované v tomto odstavci, platí pro zadání přímo jádru, například ze startovací diskety dodávané s hlavní distribucí SuSE, z výzvy LILO nebo z programu loadlin Pokud zamýšlíte instalovat některý z ovladačů jako modul, parametry najdete v odst 1334 na str 321 Výčet parametrů musí být na jediné řádce, jednotlivé parametry odděleny mezerou, seznam jejich hodnot oddělen čárkou! Příklad: Potřebujete zadat parametry pro ovladač karty =G:=KÌLnÉ ve startovacím promptu Na začátku řádky je jméno startovacího jádra, standardně je to j:jlib4+p, oddělené mezerou (to ještě k parametrům nepatří!) od prvního parametru, který za ní následuje: g YV u [ Æ [>Ÿ y { {L{ Obecné startovací parametry Pomocí obecných startovacích parametrů se řídí chování jádra při startu, viz manuálová stránka pro ¾:ABA>I>D:=>8=Q (QK=Gié ¾ABA>IHD:=G8=Q ) Reboot Mode (při opuštění Linuxu) 8+?G¾:ABA>IBá7ãPQKAH+?:æ kde ãpqka>+?mæ může nabývat následujících hodnot: Obecné startovací parametry Proměnná ãpqh7æ Hodnoty / Význam ±:=G85Q pro teplý restart (bez testu paměti) CGABj> pro studený restart (s testem paměti) ¾NJ9A:6 pro restart přes BIOS :=G8+ pro restart jako CPU-crash (angl triple fault) 8+?G¾:ABA>IBámCGA+j> Příklad: startuje počítač po zastavení (shutdown) jako tlačítko RESET na panelu počítače Ochrana I/O adresní oblasti (rezervování) 8+?:6G?>8Bl+?Há7ãý69I=G8BIrÌ>æãä8+AHå6G=GrÌGæOHOHOãý6LI=G8BIHÙ7æãä8BAHåm69=GBÙKæ Tímto parametrem se rezervuje I/O adresní oblast pro hardware, který nesnáší autodetekci a způsobil by tak ztrátu komunikace počítače Příklad: Problémová sít ová karta, u které zadáte hodnoty 8+?:6G?>8Bl+?Há+o>pµHµBoµBÉ?>I>:?>8+á+no>pµBµHo?>IH+o 309

326 13 Parametry pro jádro 310 se tak vyhne autodetekci a přesto bude inicializována V tomto příkladu se rezervuje rozsah 32 bytů počínaje adresou o>pµhµbo Další parametr?gih:?>8+á pak udává, že se nainstaluje ethernetová karta s přerušením n a adresou ogpµbµbo, viz odst 1332 na str 317 Kořenový oddíl 8+ABA>I+á7ãÿA>BGj:æ Proměnná Hodnoty / Význam ãÿahbgjæ např 3G+?>l:35++=KÌ, 3>+?>l:3+65>¾:n 8ABA>I+á+3>+?>l:39+=Bn Příklad: spustí jádro a zkouší připojit kořenový oddíl na prvním logickém disku v rozšířeném oddílu prvního disku (E)IDE Velikost paměti (RAM) Q7?Q7á7ãäl?Bj:JEA:6IKæ Jak velká je operační pamět, můžete zadat v bajtech, kilobajtech nebo megabajtech Příklady ukazují různé způsoby zadání velikosti 96 MB RAM Příklady: Q7?Q7áBôG Q7?Q7áB HµBoBE V ojedinělých případech se může stát, že základní deska, resp čipset vám neposkytne celou RAM Můžete přitom tolerovat, že vám zatají až 512 K pro svou potřebu Do přesné hodnoty až na bajt, kolik použitelné paměti z počítače vymačkáte, se můžete trefit metodou pokusů a omylů, pokud vám to ovšem při dnešních velikostech paměti bude stát za to Nepoužíváte-li platformu Intel, pomůže často hodnota Q7?Q7á>i:A5D:?Gi+IKJ4GQ a počítač si konečně vzpomene, jakou má pamět ½ Počet CPU při SMP Q7=>p7CDB4765á7ã D:A5?>IKæ Zadání maximálního počtu použitých procesorů SMP Příklad: Q7=>p7CDB4765áNÌ sériová konzole C5AGiK6GA+j>?Há7ã å+=9å+?5ibæã l+abj5¾+õmæ Definice zařízení pro konzoli, tento parametr lze uvést vícekrát Příklady: C5AGiK6GA+j>?HáHIBIBÕ+SKÌ>ôBoBo C5AGiK6GA+j>?HáHIBIBÕ+o Viz soubor 354K698:3+6987C>3BjJLiB4+p:35ßAC45Q7?GiHI=GIKJ9A5im3B6G?>87J9=BjB½7CGAGim6GA+j>? O IHpBI, kde jsou i další příklady

327 133 Parametry Ovladač SCSI a subsystém SCSI Většina ovladačů SCSI se dá dobře konfigurovat následujícími parametry: Pásková jednotka SCSI (streamer) 6I+á7ã ¾B4ÃHÃ+?>8Kæã DB8 5Næ"!#ã QK=5pKæ%$ Ovladače SCSI Proměnná Hodnoty / Význam ã ¾H4ÃBÃ+?>87æ Velikost vyrovnávací paměti (počet 1 KB bloků) ã DB8 GNæ Práh pro zápis (počet 1 KB bloků) (angl write threshold) ãpq7=>pkæ Max počet bufferů (volitelné) (např 2) Příklad: 6I+áNÌoBoHoÉBoBoHo Počet zařízení SCSI per ID Q7=>p 6BCB6BJ j54bik69á7ã D:AG?GIKæ Proměnná ã DAG?>IKæ Hodnoty / Význam Ì^OBO& Příklad: Pokud se má používat pouze první LUN (angl logical unit number), nastaví se QK=Gp 6BCB6+J j54bik65ákì Typickým použitím jsou měniče CD, kde počet použitelných CD se rovná parametru QK=>p 6HCB6+J j54hik6 Adaptec AHA-1520 / 1522 / 1510 / 1515 / 1505 SCSI-host adapter řadič SCSI =5:=KÌnBÉGp+á7ãÿ=HB>8Kæã JL8BUmæã JL7æ"!ã 8?CBæ"!ã D=G8Kæ&!ã 69ÕGiKCBæ"!' ã B?+jH=>ÕKæ"!ãÿ?>pBI IB8=Gi76+æ%$($($($)$ Proměnná Hodnoty / Význam ã J7æ (SCSI-ID) ID řadiče, většinou ãä8+?:c+æ (reconnect) o, Ì ã D=>8Kæ (parity) o, Ì kontrola parity ãý6õhikc+æ (synchronous) o, Ì synchronní přenos ã B?+jH=>ÕKæ ãÿ?gpbi IB8=5iK6+æ o, Ì C/H/S-přepočet zpoždění sběrnice, stand hodnota ÌoBo Tento ovladač se hodí pro mnoho levnějších řadičů SCSI Například mnoho zvukových karet SCSI (kromě Pro Audio Spectrum) obsahuje právě tento čip, a proto na ně lze použít společný ovladač U napodobenin čipu Adaptec 152x se doporučuje nastavit napevno parametr 8?:C na hodnotu oà, kromě AHA2825, kde funguje hodnota LÌN Příklad: =5:=KÌnBÉGp+á+o>pµHoBoLÌo Adaptec AHA-1540 / 1542 SCSI-host adapter řadič SCSI =5:=KÌn+ÉHá7ãÿ=HB>8Kæ"!'ã ¾H476GA9iNæã ¾>4K65AHÃHÃmæ"!ã 8BÕmCLmj>A:6LI ßH BºKæ%$($ 311

328 13 Parametry pro jádro 312 Proměnná Hodnoty / Význam ã ¾B4K6GAGiKæ ÉPOHOÌn ã ¾B4K6GAHÃHÃ7æ Ì^OHOô ãä8bõ7cmj>a:69iößb HºKæ n ô LÌo =G:=KÌn'ÉHá+o>p+µBoBo Příklad: Adaptec AHA-274x / 284x / 294x SCSI-host adapter řadič SCSI =:JHCG >pbphp+á7ãpqkahmj9ã7j9?g8kæ&!'ãpq7ah7jlã7j9?g87æ"!' OBOBO+$($ Proměnná ãpqkah7j9ãmj5?>8kæ Hodnoty / Význam?>pBI+?Gi+?H aktivuje přepočet geometrie disku i:a 8+?:6G?>I nepovoluje reset sběrnice SCSI během inicializace řadiče J8+U IB8KJFBF+?>8 ãäpkæ pouze pro systémy EISA o řízení hranou, Ì řízení úrovní l?>8>¾:a:6g? více podrobnějších hlášení 8?>l+?>876G? 6BCG=Gi pokud BIOS zachází s více kartami v nevhodném pořadí B (Hn J8+U =:C9E ãäpkæ ½7Ì pouze pro základní desky Tyan II DKC+J D:=>8KJIHÕ ãäpkæ pokud se DKC+J D:=>8KJIHÕ nepoužívá, je parita sudá o bez parity Ì lichá parita I=>F JLiÃ+AP '(((() Řízení fronty pro zvýšení výkonu, pro experty, viz zdrojové texty jádra =mjhcg >phpbp+á>i:a 8?6G?>I Příklad: když počítač přestane komunikovat při resetu sběrnice SCSI U řadičů založených na čipu aic7xxx nejsou parametry potřeba, pokud se systém chová normálně Model AHA-2940 AU funguje spolehlivě až od verze BIOSu 13 Aktualizaci BIOSu poskytuje firma Adaptec Tento ovladač nepodporuje model Adaptec 2920, používá se pro něj ovladač od Future Domain (odst 1332 na str 314)! AdvanSys SCSI-host adapter řadič SCSI =>Hl=GiK6Õ765á7ãÿ=H>8?:65=7Ì>æã =>>8?:69=BÉ:æBOBOBOã =HG8?:65='7æã B?5¾B4HF jh?>l?bj:æ

329 , 133 Parametry =>Hl=GiK6Õ765á+o>pNÌBÌoo5pÉ7ÌLo Příklad: Pr ˇíklad ukazuje, jak má jádro hledat řadič AdvanSys na zadaných adresách AM53/79C974 SCSI-host adapter řadič SCSI ºH nbµh»h +á7ã :A69I:½:J9:æãäIB=>8BF+?GI½:J9:æãä8B=>I+?mæãÿA>ÃBÃ6G?>Imæ Proměnná Hodnoty / Význam ã A:69I:½:J7æ SCSI-ID řadiče, většinou ãäi+=>8bf?>i½:j97æ SCSI-ID zařízení opoho ãä8+=>i?mæ µ nlìo MHz max přenosová rychlost ãÿa>ãbãm6g?>i7æ druh přenosu o = asynchronní Pokud zařízení polyká pakety, snížíte jeho maximální přenosovou rychlost (např pro první SCSI mechaniku CD 3>+?Gl:36BC5Bo s ID 5) zadáním: Příklad: ºH nbµh»h +á+ nµo Pro každé zařízení lze zadat vlastní přenosovou rychlost a druh přenosu, takže údaj ºH nbµh»h +áhp-&p-p-p se u jednoho řadiče může objevit až sedmkrát BusLogic SCSI-host adapter řadič SCSI Ḧ4K65Ü+A>F7JHC5á7ãÿ=HHH8Kæ Ḧ4K65Ü+A>F7JHC5á7ã D+8+AG¾NJLi+Fmæ Příklad: Ḧ4K65Ü+A>F7JHC5á+o>p+µBoBo Proměnná ãÿ=>bh8kæ ã DB8AG¾NJLiBFKæ Hodnoty / Význam Adresa řadiče, např o>pµboho ÙA>ÚB8A5¾:? : řadič se nehledá ÙA>ÚB8A5¾:?m¼5S>º : řadič typu ISA se nehledá ÙA>ÚB8A5¾:?>Ú+»7¼ : řadič typu PCI se nehledá ÙABSBA>8HIBÚ+»7¼ : Pořadí v případě multimaster stanoví PCI BIOS H4mjGIKJL =:69I?G8BëKJ876I : Multimaster před Flashpoint ë:jh=:6búamjli+ihëkj8769i : Flashpoint před Multimaster ¼LiBNJL¾KJIBà=>8HF?>IK¼Li+UG4NJ8BÕ : pro starší zařízení, která mají problémy se 6BCH6+J j54bi76ýæ 0 àb8=:cg?gúb8ag¾:? : podává další hlášení při inicializaci řadiče àb8=:cg?gõ=>8+>±=>8?>þ?65?>i : podává další hlášení při hardwarovém resetu řadiče àb8=:cg?>»+agiã7jlfh4+8=>i7j9agi : podává další hlášení při konfigurování řadiče àb8=:cg?gûb8b8a>8m6 : podává chybová hlášení o připojených zařízeních ß?G¾B4+F : vypisuje vše Tento řadič rozezná ještě další parametry, které slouží k optimalizaci Jejich popis naleznete v souboru 354K68:36987CG3Bj:JLiB4Bp:3GH87JLl?5876G36HCH6+J93 ÞHÛBºBßB BÛkO B4K65ÜBA>FKJHC 313

330 13 Parametry pro jádro Future Domain TMC-16x0 SCSI-host adapter řadič SCSI ÃH+AQK=mJiá7ãÿ=HB>8Kæã J8+U7æ&!'ã J7æ%$ Proměnná ã J97æ Hodnoty / Význam SCSI-ID řadiče opoho Tento ovladač se hodí i pro řadič SCSI Adaptec 2920 Příklad: ÃB+AQK=:JLiá+o>pNÌ olìhì Future Domain TMC-885/950 SCSI-host adapter řadič SCSI I9Q^CG >pbpbá7ãÿ=hbh87æãýj8hu7æ Příklad: I5Q^CG >php+á+o>p7c5=bobobo n NCR 5380 SCSI-host adapter rodina řadičů SCSI i7c98nbµb HoHá7ãÿ=HB>8Kæã J8+U7æã 9Q7=mæ Příklad: ikc98nbµh BoHá+o>p+µoLÌLoµ NCR 53c400 SCSI-host adapter rodina řadičů SCSI i7c98nbµ:c/obohá7ãÿ=>bh87æã J8BUmæ Příklad: ikc98nbµc#obohábo>pµbnbo n Tento ovladač se hodí např pro známý SCSI řadič Trantor T130B NCR 53c406a SCSI-host adapter rodina řadičů SCSI i7c98nbµ:c/obôb=hámãÿ=hb>87æ"!ãýjl8bu7æ"!#ãäã+=+69i>dnj9a:æ%$)$ Proměnná ã Ã+=:69IHDKJ5Amæ Příklad: Hodnoty / Význam 0, nebyl-li požadován rychlý mód PIO ikc98nbµc#obôb=>á+o>pµbµholìoo Seagate ST01/02 SCSI-host adapter řadič SCSI 6Io>p+á7ãÿ=>BH8Kæã JL8BU7æ Příklad: 69Io>p+áBo>p7CG BoHoBon Trantor T128/128F/228 SCSI-host adapter řadič SCSI INÌÉB Há7ãÿ=>BH8Kæã JL8BU7æ Příklad: IrÌÉB HáBo>pµoLÌo Řadiče (E)IDE a zařízení ATAPI Řadiče (E)IDE Zařízení ATAPI Pro nastavení řadičů (E)IDE je k dispozici celá řada parametrů CD mechanika typu ATAPI a další zařízení na řadiči (E)IDE +7ãäpKæ á7ãäib8+ag4b¾mjh?:æ 314

331 133 Parametry Proměnná ãäp7æ ãäih8ag4b¾mj>?mæ Hodnoty / Význam =, ¾,, 1 až 8 disk = Master na 1 řadiči IDE ¾ Slave na 1 řadiči IDE C Master na 2 řadiči IDE Slave na 2 řadiči IDE atd i:agd+8a5¾:? pokud dělá problémy disk testovat i:agi:? ignorovat údaje v CMOS i:ag±:?>8h8 ignorovat WREE STAT-bit C5H8AQ pokud je CD mechanika rozpoznána jako disk, nenalezena vůbec nebo nestartuje =G4+IA>I>4Bi:? použít nejrychlejší mód PIO 6>jHAG± po každém přístupu delší pauzu to sice zdržuje, je to však někdy poslední možnost Ovladač podporuje až šest rozhraní IDE Podle specifikace ATA-2 mohou být na každém z nich dvě zařízení CD mechanika typu ATAPI jako master na 2 řadiči IDE se rozpozná jako +mc5ámc5>8aq, viz např 394K698:3687C>3Bj:JiB4+p:3Gß+AC4GQm?GiBI+=GIKJ5A9im3J+? O I>pBI +7ãäpKæ á7ãäib8+ag4b¾mjh?:æ Příklad: +BBámC5>8AQ Disk +7ãäpKæ á7ã»7æãäõkæãÿs:æ"!#ã EALQDNæ&!ã JL8BU7æ0$($ Proměnná ãäp7æ ã»mæ ãäõ7æ ãÿs:æ ãäe+aq:dnæ ã JL8+U7æ Hodnoty / Význam =, ¾,, 1 až 8 disk počet cylindrů počet hlav počet sektorů cylindr pro kompenzaci zápisu (zastaralé) přerušení Star