Východní Evropa (Pobaltské republiky) Vypracoval:Jakub Maláč

Transkript

1 Východní Evropa (Pobaltské republiky) Vypracoval:Jakub Maláč

2 - 3 pobalt.rep., státy sdružené v Spol.nezáv.států (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, část Ruska - povrch roviny (Východoevropská), proláklina Kasp.m. (-28m), pohoří Ural; sever odvodňován do Sev.led.oc.(Pečora, Sev.Dvina), jih a záp.do Atlant.oc. úmoří Baltu (Něva, Záp.Dvina), úmoří Černého a Azorského m. (Dněstr, Dněpr, Don), východ odvodňován Volhou do bezodtokého Kasp.moře - podnebí mírné, kontinentál.ráz, S subarktické a arktické, J lesostepi, stepi - obyv. vých.slované (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), Moldavané (románské), ugrofinské (Estonci), Litevci a Lotyši (balt.jaz.) - Pobalt.rep.2004 vstoupily do EU

3 POBALTSKÉ REPUBLIKY: povrch nížinný, místy zvlněný pahorkatiny ledov.pův.,jezera podnebí přímořské mírné, vlhké podzolové málo úrodné půdy nedostačující paliv.a sur. Základna LITVA (Litevská republika) - hl.město - Vilnius počet obyv jazyky litevština, ruština, polština, jidiš, běloruština měna lit členství CE, EBRD, ECE, EU - pobřeží Balt.m., Litevci 81%, menšiny Rusů a Poláků - hosp. středně rozvinutý prům. zem. stát, tržní ek., stroj, elektro., potr., živ.výroba - hustá dopr.síť, nám. přístav Klajpeda LOTYŠSKO (Lotyšská republika) - hl.město - Riga počet obyv jazyky lotyština, ruština, běloruština měna lat členství CE, EBRD, ECE, EU - obyv. Lotyši 58%, menšiny Rusů, Ukraj., Poláků, Bělorusů - středně roz.prům. zem. stát, živ.výroba, stroj., chem., potr., v aglomeraci hl.města 66% prům.produkce - hustá dopr.síť, přístavy Riga a Ventspils

4 ESTONSKO (Estonská republika) - hl.město Tallinn počet obyv jazyky estonština, ruština měna estonská koruna členství CE, EBRD, ECE, EU ostrovů v Baltu (1/10 plochy) - Estonci 62%, menšiny Rusů, Ukraj., Bělorusů, Finů - hosp. stejné jako u Litvy a Lotyšska, elektrárenství, dovoz surovin, ropy a plynu BĚLORUSKO (Běloruská republika) - hl.město - Minsk počet obyv jazyky běloruština, ruština měna rubl členství EBRD, ECE, SNS, SSR - vnitrozemí.stát, převážně nížiny, J roviny a mořály, S zvlněné v pahorkatinu ledovcového pův. (morény) - rozvodí řek do Baltu Záp.Dvina - do Černého moře Dněpr, Pinské močály - podnebí mírné s kontinent.vlivy -obyv. Bělorusové 78%, menšiny Rusů, Poláků a Ukrajinců - průměrně rozvinutý prům.-zem. stát, živ.výr., len, brambory, žito, stroj. (traktory, náklaďáky), výr.hnojiv - velký ekolog.problém Černobyl ( ) zamořeno 23% území

5 UKRAJINA (republika) - hl.město - Kyjev počet obyv jazyky ukrajinština (psaná azbukou), ruština, rumunština, maďarština, polština, běloruština měna hřivna členství BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS - přímoř.stát při Čer. a Azor.moři, povrch rovinatý (Východoevr.rovina), střed Dněperská nížina, J Černomořská nížina, JZ pahorkatiny (Volyňsko podolská ploš.), JV Doněcká plošina, Karpaty a na Krymu Krym.hory - řeky Dunaj Čer.m. + Dněstr a Dněpr, V Doněc Azovské moře, SZ Bugo Balt - podnebí mírné, kontinent., na Krymu subtropické - Ukrajinci 73%, menšiny Rusů 22%, Bělorusů, Moldavců, Poláků, 70% ve městech - středně rozvinutý prům.-zem. stát s ner.bohatstvím - 21% v zem., 37% v prům., převažuje živ.výroba, 57% plochy obdělávané obilí, tech.plodiny (slunečnice), brambory, len, čer.uhlí, mangan, fosfáty, stroj. (traktory), hutnictví, chem. - Černobyl.katastrofa postihla asi 5% území - hustá dopravní síť železniční, nám.(oděsa), říč. (Dněpr, Dunaj), let. (Kyjev, Charkov) MOLDAVSKO (Moldavská republika) - hl.město - Kišiněv počet obyv jazyky moldavština, ruština, ukrajinština měna moldavský leu členství BSEC, CE, EBRD, ECE, SNS - mírně zvlněná plošina s úrodnými černozeměmi, střed nízká vysočina Kodry - řeky Prut, Dněstr - podnebí mírné, vnitrozemské - obyv. Moldavané 65%, menšiny Ukraj. 14%, Rusů 13%, Židů a Bulharů - agrární stát s méně rozvinut.hosp., ⅔ zem.produkce rostl.výroba, potr. (vinařství, konzervárenství)

6 RUSKO - hl.město - Moskva počet obyv jazyky ruština, tatarština, jakutština, čuvaščina, baškirština aj. měna ruský rubl členství BSEC, CE, EBRD, ECE, ESCAP, SNS - stát 2 světadílů, rozloha (17 mil km2 evr. část km2) zaujímá 11,5% země nejrozsáhlejší stát světa, 148 mil obyv. 6.nejlidnatější - Evrop.část je rovinná ve Východoevr.rovině převládají nížiny přecházející do Valdajské vrchoviny JV proláklina Kasp.moře, pohoří Kavkaz, pohoří Ural (2500 km), na vých.je Sibiř, Západosibiř.rovina přechází od řeky Jenisej ve Středosib.plošinu. Pohoří j.sibiře zahrnuje Altaj, Záp. a Vých.Sajan a Bajkal.pohoří - na Kamčatce sop.středokamčatské pohoří s 28 činnými sopkami - pobřeží Ruska omývají vody 12 moří tří oceánů - řeky úmoří Sev.led.oc. Sev.Dvina, Pečora, Ob, Jenisej, Lena, Indigirka, Krymy - úmoří Atlant.oc. Něva, Záp.Dvina, Dněpr, Don - úmoří Tichého Anur - Kasp.moře povodí Volhy - max.vod.stav koncem jara; Amur monzunový režim odtoku (nej.vod.stav koncem léta) monzun.deště - využití pro dopravu, zavlaž.zem.půdy, bohaté zás.energie (Jenisej, Angara) - jezera Kasp.moře, Bajkal (1/5 svět.zás.povrchové sladké vody)

7 - podnebí 4 podnebné pásy polární (artic), subpolár., mírné, subtrop., převládá vnitrozemí.mír - extrém.kontinent.klima má vých.sibiř (až -70 C, 30 C) - nejchladnější ostrovy v Sev.led.oc. polár.podneb.pás - subtrop.- středomoří.podnebí (pobřeží Čer.moře) - srážky od Atlant.oc.k vých.ubývá srážek, na Dál.vých.je množství srážek ovlivňováno monzu.činností deštivý letní monzun (až do Zabajkalí), nejvíc srážek při Baltu, nejméně srážek na sever od kasp.moře a v Jakultské dolině - 60% Ruska permafrost (pozůstatek pleistocénního zalednění) - klimat.poměry podmiňují vznik šířkových veget.pásů: - pás polár.pustin - tundra - lesotundra - pás lesů - lesostepi a stepi (Povolží, Předkavkazsko, již.ural, JZ Sibiře) - polopouště a pouště (Kaspická nížina) - v hor.obl.uspořádáno ve výškových stupních - nerosty asijská část Ruska čer.uhlí na Sibiři Kuzněcká, Turguská, Lensk - hnědé Západosib.rov. - zem.plyn (největ.producent na světě) - žel.rudy

8 - obyv. více než 100 národů, Rusové (85%), Tataři (4%), Ukrajinci, Čuvaši, Baškirové, Bělorusové, Čečenci, 73% ve městech - Moskva, Sankt Petersburg, Omsk, Volgograd, - prům. zem.stát, nevyspěl.stát SNS - 14% zem., 35% prům., těžební, stroj., energ., dřev., chem., text., potr. - elektrárenství 4.místo tepelné 75% kaskáda - hydroel. (11 elektráren) polžsko kamská - jaderné 11% - zem. obilí, skot, rybolov - doprava železnice magistrála spoj.střed. a Dál.východu (Moskva, Novosibirsk, Vladivostok) - plynovody, ropovody - nám.velmoc (Novorosijsk, Sk Petersburg, Murmansk, Vladivostok) - let.(moskva) - 89 administr.jednotek (21 rep.,6 krajů, 49 obl., 1 autonom.obl., 10 auton.okruhů)