STRATEGICKÝ PLÁN LEADER MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN LEADER MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY 1. Předkladatel SPL Název společnosti: International Education and Consultation Centre, o. p. s. Sídlo: Srázná 444, Moravské Budějovice IČO: DIČ: CZ Právní forma: obecně prospěšná společnost Telefon: , Kontaktní osoba: Robert Kubala www: Společnost je vedena u Krajského soudu v Brně, oddíl O, vložka Základní údaje o území MAS Rozloha v km 2 Počet obyvatel k

2 3. Zpracování SPL MAS SPL zpracovali členové MAS Moravskobudějovicko, tedy tým vzešlý z území, složený ze zástupců napříč profesním i generačním spektrem. Podkladem pro zpracování byly výstupy získané na veřejných setkáních podnikatelů, neziskových organizací, obcí, škol, zemědělců, zájmových sdružení a občanů, dále dotazníkové šetření adresované organizacím i občanům. Lidé, kteří znají místní prostředí, mají zde kořeny, dobře ví, co je třeba změnit a kam je třeba investovat nejen finanční prostředky. Při správně vedeném dialogu se dokáží otevřít, sdělit myšlenky a nápady, pojmenovat svoje potřeby, což je podhoubí pro projektové záměry s největším efektem (i násobícím se - synergickým) pro zájmové území. Předmětem diskuse s následným vyhodnocením byly např. tyto okruhy: občanská vybavenost, zaměstnanost, podnikání, zemědělství, životní prostředí, památky, cestovní ruch, volný čas. Osobní i písemný styk byl zaměřen na identifikaci zdrojů (čeho lze využít), ale hlavně na zjištění a pojmenování potřeb subjektů (působících v území) a obyvatel. Aktivity měly i propagační charakter, protože ne všichni znají poslání MAS Moravskobudějovicko. Zjišťovací kampaň (místní tisk, webová prezentace, , pracovní schůzky) vedla mateřská společnost, jejímž hospodářským střediskem je MAS Moravskobudějovicko, International Education and Consultation Centre, o.p.s. (IECC, o.p.s.), která se zabývá poradenstvím (nejen dotačním) pro místní organizace a občany. Závěry, specifikace potřeb, stanovení priorit, výběr a charakter fiší byly plně v kompetenci členské základny MAS. IECC,o.p.s. byla oponentem částí pracovní verze SPL a vedla smírčí dialog mezi profilujícími se zájmovými skupinami uvnitř MAS, dbala na to, aby SPL byl průnikem vize obcí, podnikatelů, neziskových organizací i občanů. Došlo tak k propojení expertních a komunitních plánovacích procesů, které jsou považovány za základní součást budování projektové kapacity území (zásobník projektů). SPL vychází ze zpracované Integrované územní strategie MAS Moravskobudějovicko (IÚS, 2006) a je v souladu se Strategickým plánem Moravskobudějovického mikroregionu (2005). Podobným způsobem (dotazníkové šetření pro obyvatele území a obce + zjišťovací šeření u podnikatelů, zemědělců a v nestátních neziskových organizacích) byla vedena evaluace (hodnocení) SPL, výsledky byly zapracovány do aktualizace SPL IÚS MAS Moravskobudějovicko 2006 Veřejná projednávání I. veřejné fórum II. veřejné fórum III. veřejné fórum IV. veřejné fórum SPL MAS Moravskobudějovicko 2007 Aktualizace IÚS MAS 2007 Veřejné fórum aktualizace IÚS MAS I. veřejné fórum SPL MAS II. veřejné fórum SPL MAS

3 Aktualizace SPL MAS Moravskobudějovicko 2008 I. Veřejné fórum aktualizace SPL MAS II. veřejné fórum aktualizace SPL MAS III. veřejné fórum aktualizace SPL MAS Aktualizace SPL MAS Moravskobudějovicko 2011 Veřejné fórum aktualizace SPL MAS Výzvy MAS Moravskobudějovicko v letech Výzva MAS Alokovaná částka ,-- 2.Výzva MAS Alokovaná částka ,-- 3.Výzva MAS Alokovaná částka ,-- 4.Výzva MAS Alokovaná částka ,-- 5.Výzva MAS Předpoklad vyhlášení Duben

4 4. Analýza území MAS 4.1. Hodnocení území SPL MAS je realizována na území Moravskobudějovického mikroregionu. Další popis se tedy zaměřuje na hodnocení jeho vnitřního potenciálu. Úkolem místního partnerství je najít a zmapovat potenciál území, zviditelnit ho a zatraktivnit, případně rozšířit, aby zájmové území bylo přátelské pro život (obyvatelé) a příjemné pro pobyt (návštěvníci) Poloha a základní údaje aneb kde žijeme Moravskobudějovický mikroregion vznikl partnerstvím 24 obcí (celkem 35 místních částí) v okrese Třebíč, kraji Vysočina. Zakládajících bylo 23 obcí v r. 2000, obec Meziříčko se stala členem zájmového sdružení až v r. 2008, v působnosti MAS od roku Zájmové území (území působnosti MAS) tedy tvoří 35 katastrálních území (k.ú.), rozkládá se na pomezí Vysočiny (Českomoravské vrchoviny) a jižní Moravy, je vstupní branou do Podyjí. Zatímco na severu máme v k.ú. Želetava sjezdovou lyžařskou trať (největší nadmořská výška v území je 684 m n.m. - Srnčí vrch u Cidliny), na jihu přímo sousedíme s rekreační oblastí Vranov Bítov, kde se nachází kromě státního hradu Bítov a státního zámku Vranov nad Dyjí i jedna z nejteplejších přehradních nádrží v ČR (dle nejvyšších dosahovaných teplot vzduchu i vody) - Vranovská přehrada nazývaná Moravským Jadranem. Rozloha území MAS je ha, hustota osídlení 67,25 obyvatel/km 2. Oblast je jako celek řídce osídlena, existují však rozdíly, o kterých průměrná hodnota nevypovídá, viz.tab Jedná se tedy o oblast s vyšší hustotou méně lidnatých sídel a obcí. Přirozeným centrem je jediné město - Moravské Budějovice, kde žije asi polovina z celkového počtu obyvatel území. Moravské Budějovice jsou obcí s rozšířenou působností se správním obvodem 47 obcí včetně všech obcí v působnosti MAS. Území lze charakterizovat z pohledu historie i současnosti spíše jako tranzitní, hlavně v S/J směru Jihlava Znojmo (12 stol. Haberská stezka, 2. pol. 18. stol. císařská silnice z Vídně do Prahy, dnes silnice I. třídy č. I/38), pomyslná jižní hranice území leží asi 11 km vzdušnou čarou od státní hranice s Rakouskem. Nejbližší silniční hraniční přechody jsou Hnanice Mitterretzbach a Vratěnín - Oberthürnau. Tab Obce/členové územní působnosti MAS základní informace k (srovnání s SLDB 2001)akt Počet Počet Počet Počet Hustota Pořadí obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel Rozloha osídlení dle Obec dle k k k (ha) (obyv./ km 2 ) abc SLDB Babice ,21 Místní části: (katastrální území) Babice, Bolíkovice 2. Cidlina ,61 Cidlina 3. Častohostice ,14 Častohostice 4. Dědice ,92 Dědice 5. Dešov ,69 Dešov 6. Domamil ,19 Domamil 7. Hornice ,15 Hornice 8. Jakubov u Moravských Budějovic ,74 9. Kojatice ,55 Jakubov u Moravských Budějovic Kojatice, Velký Újezd 10. Komárovice ,97 Komárovice 11. Láz ,17 Láz 12. Lesná ,43 Lesná 13. Lesonice ,02 Horní Lažany, Lesonice 14. Litohoř ,02 Litohoř 4

5 15. Lukov ,56 Lukov 16. Martínkov ,26 Martínkov 17. Meziříčko ,07 Meziříčko Jackov, Lažínky, Moravské Moravské Budějovice , Budějovice, Vesce, Vranín 19. Nimpšov ,02 Nimpšov 20. Nové Syrovice ,28 Krnčice, Nové Syrovice Radkovice u 21. Radkovice u Budče ,88 Budče 22. Vícenice ,86 Vícenice 23. Zvěrkovice ,94 Zvěrkovice 24. Želetava ,00 Celkem ,81 Zdroj: ČSÚ, statistiky Kraje Vysočina SLDB=sčítání lidu, domů, bytů Bítovánky, Horky, Šašovice, Želetava Pokud se na velikost obcí podíváme z hlediska počtu obyvatel, tak v sídelní struktuře převažují menší obce do 500 obyvatel (19 obcí). Jediným městem jsou Moravské Budějovice, kde žije skoro 50% všech obyvatel území MAS. Obecně lze říci, že dochází k úbytku obyvatelstva, což dokazuje graf Úbytek hustoty obyvatel v letech Zvěrkovice Radkovice u Budče Nimpšov Meziříčko Lukov Lesonice Láz Kojatice Hornice Dešov Častohostice Babice Hustota / 2011 Hustota / Obrázek 1 Úbytek hustoty obyvatel v letech

6 Obyvatelstvo aneb jací jsme, co nás baví a jací jsme byli Vzájemný poměr poproduktivní a předproduktivní věkové skupiny tzv. index stáří, který dokumentuje i populační perspektivu z hlediska přirozené obměny, dosahuje v daném území hodnoty 106, což je pozitivní ukazatel ve srovnání s celou ČR. Křivka demografického vývoje oblasti má vzestupný charakter. Asi ½ obyvatel území je ekonomicky aktivní tj. v produktivním věku. Poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva a obyvatelstva staršího 15 let tzv. míra ekonomické aktivity obyvatelstva je 58,4 %, což je hodnota pod průměrem v ČR. Nejnižší hodnoty vykazují menší obce, kde žije více obyvatel po produktivním věku. Míra nezaměstnanosti (počet nezaměstnaných na 100 práce schopných obyvatel) je alarmující, převyšující dostupné srovnávací údaje. Míra nezaměstnanosti v území dlouhodobě mírně stoupá a v současné době se pohybuje na hranici 13,0 % - k činila 10,6%,k ,6%, k ,7, k ,6 a k ,3. Tab Míra nezaměstnanosti v obcích územní působností MAS k obec XII XII XII XII IX.2008 IX IX IX Babice 10,4 13,2 7,5 12,5 5,8 17,3 17,3 14,4 Cidlina 10,1 26,1 11,6 7,3 3,6 7,3 9,1 10,9 Častohostice 12,1 12,1 16,2 19,5 14,9 21,8 20,7 21,8 Dědice 12,7 19,0 11,1 9,8 11,8 19,6 13,7 15,7 Dešov 10,7 11,1 11,6 14,1 10,3 10,3 13,5 10,3 Domamil 18,5 16,9 18,5 24,0 20,8 20,0 18,4 10,4 Hornice 6,5 6,5 2,2 6,1 3,0 12,1 6,1 15,2 Jakubov u Moravských Budějovic 10,9 14,7 16,2 14,2 6,7 14,2 17,2 15,4 Kojatice 16,5 17,1 15,2 15,7 13,9 25,0 30,6 27,8 Komárovice 8,5 16,9 20,3 18,0 10,0 18,0 26,0 20,0 Láz 13,4 21,0 16,0 13,5 10,3 5,6 7,9 11,9 Lesná 14,6 17,1 14,6 15,4 7,7 12,8 15,4 23,1 Lesonice 9,3 15,9 16,3 9,4 7,8 12,2 9,0 12,2 Litohoř 9,6 13,9 15,5 15,5 9,2 15,9 12,6 13,8 Lukov 14,4 20,1 23,0 7,1 4,9 9,2 13,6 16,3 Martínkov 12,2 10,8 13,7 9,8 7,4 13,1 9,0 10,7 Meziříčsko 22,7 21,3 27,7 19,1 17,0 19,1 17,0 23,4 Moravské Budějovice 11,7 13,5 13,9 8,9 8,0 11,7 12,2 12,0 Nimpšov 4,9 9,8 14,6 9,7 3,2 9,7 12,9 22,6 Nové Syrovice 15,2 15,7 24,3 15,9 12,9 15,9 19,6 17,1 Radkovice u Budče 15,9 17,4 27,5 29,8 19,3 21,1 14,0 14,0 Vícenice 14,0 15,0 18,0 15,2 5,4 12,0 16,3 16,3 Zvěrkovice 8,2 14,8 18,0 13,1 12,1 16,2 22,2 12,1 Želetava 9,3 12,6 14,4 5,7 6,4 11,1 12,2 14,2 MAS 11,6 14,1 15,1 10,6 8,6 12,7 13,6 13,3 Zdroj: ÚP Třebíč; vlastní výpočty; Asi 40 % obyvatel má střední odborné vzdělání a výuční list, pouze asi 20 % má středoškolské a vyšší vzdělání. V současné době však počet středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí rychle stoupá a je žádoucí, aby pro tuto skupinu obyvatel bylo výhodné zůstat v regionu a zvýšit lidský potenciál území. Průměrná mzda zaměstnanců zdaleka nedosahuje hodnot uváděných za celou ČR nebo za kraj Vysočinu. Řešené území patří dlouhodobě k oblastem s nejnižší průměrnou mzdou v republice i na Vysočině. Nízká mzda vede k malé kupní síle obyvatelstva a vrací se do ekonomiky v podobě nižší spotřeby domácností. Okres Třebíč, tedy i území zájmu, je hospodářsky slabým regionem (usnesení vlády ČR z r. 2003). Obyvatelé řešeného území se dožívají vyššího věku než je celostátní průměr. Na přelomu tisíciletí u nás žil nejstarší občan ČR paní Františka Čermáková, která se dožila 108 let. Z Moravskobudějovicka pochází Miss ČR 2000 Michaela Salačová. Navzdory nepříliš příznivým ekonomickým ukazatelům a mnohdy i vlastním existenčním potížím, žijí v území většinou optimističtí obyvatelé, kteří mají své záliby a koníčky. Lidé sportují, buď organizovaně nebo individuálně, využívají možnosti popsané dále ( Cestovní ruch, infrastruktura cestovního ruchu). K tradičním akcím patří např. Moravskobudějovický triatlon nebo Budoshow (přehlídka 6

7 bojového umění). Věnují se uměleckým aktivitám např. ochotnickému divadlu (Horákův divadelní festival tradiční přehlídka amatérského divadla), zpěvu (Smíšený pěvecký sbor z Mor. Budějovic a Želetavy), fotografování (fotoskupina Spektrum). Žáci základních škol založili nejmladší rockovou kapelu v regionu Fun Kids, která úspěšně soutěžila v TV Óčko (česká hudební televize) a účastní se zdejšího hudebního festivalu pro mladé Proti proudu. Pro převážně starší generaci je každoročně pořádán Festival Miroslava Kratochvíla mezinárodní přehlídka dechových hudeb. Zájmové území sousedí s vinařskou oblastí na JV se Znojemskem (známá vinice Šobes), na SV s nejvýše položenou viniční tratí v ČR (Sádek). V Moravských Budějovicích se každoročně koná Přehlídka jihomoravských vín výstava, hodnocení a ochutnávka vína v nevinařském regionu. Obyvatelé ctí tradice, slaví poutě, posvícení (nejznámější je Císařské posvícení nebo Martinkovské krojované hode). V území zájmu kvete spolková činnost, která podporuje sounáležitost lidí s regionem. Obyvatelé obcí mají k dispozici veřejnou společenskou místnost (sál). Sbory dobrovolných hasičů, myslivecká sdružení, sportovní oddíly jsou činné téměř v každé obci. Lidé dokážou organizovaně a bez nároku na odměnu přidat ruku k dílu ve prospěch své obce, přestože aktivity nenazývají dobrovolnictvím. Pospolitost a ochota myslet a jednat v zájmu celku ještě z venkova nevymizela, což je pro místní partnerství výhodou. Zahrádkářské přebytky (ovoce) pomáhají zahrádkářům důmyslně zpracovat pěstitelské pálenice (Krnčice, Dědice, Želetava, Lesonice). V názvech uvedených tradičních akcí spjatých s územím vidíme jména známých osobností, která by neměla zapadnout v běhu času. Jako spisovatele a překladatele známe např. Jakuba Demla (Babice) a Václava Kosmáka (Martínkov). Z historiků se vymezenému území věnoval např. František Jech, Emil Jenerál či archeolog František Palliardi. V obci Komárovice se narodil profesor Karlovy univerzity, zakladatel indologie Vincenc Lesný. Z žijících umělců jmenujme herečku Elišku Balzerovou, básníka a malíře Pavla Herota (Martinkov, spolupracuje s písničkářem Pepou Nosem) nebo spisovatelku Jarmilu Kopcovou, která píše knížky pro děti., Z Nových Syrovic pochází kontroverzní osobnost - Jan Jiří Grasel (*1790), známý lupič, jehož jméno obohatilo český jazyk, stalo se synonymem pro kriminální živly. Občanská společnost v území je schopna participovat na iniciativě Leader, násobit efekt vlastními nápady a doprovodnými aktivitami ( měkké projekty realizované z vlastních zdrojů), koordinátorem je místní partnerství (MAS) Hospodářství aneb co nás živí V zájmovém území má sídlo přes 2,5 tis. podnikatelských subjektů (z toho 97% jsou drobní podnikatelé), více než ½ sídlí v Moravských Budějovicích. Jedná se tedy o území s hospodářským centrem, kam obyvatelé obcí dojíždí za zaměstnáním a malým počtem středních podniků (nad 50 zam.), viz. následující tabulka. Obyvatelé vyjíždějí za prací i do měst, která leží vně vymezeného území (Třebíč, Jihlava, Znojmo). Míra podnikatelské aktivity (počet podnikatelských subjektů připadající na 1000 obyvatel) je 169, což je číslo mnohem nižší v porovnání s celou ČR. V Moravských Budějovicích byl vybudován (využití spolufinancování EU) podnikatelský a výzkumný inkubátor (chráněný rozjezd podnikání). V Moravských Budějovicích se nacházejí průmyslové zóny: "U sila", "Dopravní" a "Jemnická". 7

8 Tab Velikostní struktura ekonomických jednotek (stav k ) sektory NH bez zaměst zemědělství 91,6 4,6 0,8 0,8 1,1 0,3 0,8 0,0 0,0 0,0 průmysl 86,1 6,9 0,7 1,5 1,0 0,5 1,5 1,2 0,5 0,0 stavebnictví 97,0 2,2 0,0 0,0 0,3 0,3 0,3 0,0 0,0 0,0 služby 86,6 9,6 1,1 1,1 0,4 0,6 0,6 0,1 0,0 0,1 celkem 88,7 7,4 0,8 1,0 0,5 0,5 0,7 0,2 0,1 0,0 Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty Z hlediska struktury ekonomických jednotek (viz Obr ) má v území největší zastoupení sektor služeb, kam můžeme zařadit např. odvětví obchodu, pohostinství, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží, dále činnosti pro podniky a ostatní služby. Novou poskytovanou službou pro firmy ale hlavně pro obyvatele území je budování a spravování datových a komunikačních sítí (GA holding, s.r.o.). Zajímavou službou vzhledem k venkovskému prostředí je výcvik psů a Psí hotel (Lukov). Větší obce dle počtu obyvatel (Moravské Budějovice, Želetava, Nové Syrovice) zabezpečují základní služby pro občany okolních menších vesnic. Obr Struktura hospodářství podle počtu subjektů, stav k služby 55,5 zemědělství 14,4 stavebnictví 14,4 průmysl 15,7 Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty% Nejvýznamnějším sektorem v ekonomice je bezpochyby průmyslová výroba, a to nejen z hlediska největší přidané hodnoty a exportu, ale i z hlediska historie a tradice (kovovýroba). Na přelomu 19. a 20. stol. se vyráběly v Moravských Budějovicích hospodářské stroje v největší strojírně západní Moravy - továrně bratří Smrčků, kde byl postaven r první parní stroj k pohonu obráběcích strojů. Tradici obrábění kovů rozvinul v 2. pol. 20. stol. největší zaměstnavatel - Královopolská strojírna n.p., závod Moravské Budějovice (cca 1000 zaměstnanců). I dnes výrobky kovodělného průmyslu putují z území na domácí i zahraniční trhy produkce moravskobudějovických firem - Ferrum, s.r.o., Bast s.r.o. a KPS Metal, a.s., dále Strojmont CZ, a.s. Želetava, (subjekty mají 100 a více zaměstnanců). Přesným strojírenstvím se zabývají i drobní podnikatelé. V oblasti působí Klastr přesného strojírenství Vysočina (nejen konkurence, ale i kooperace) s cílem vytvořit výrobní a vývojovou platformu. Druhým nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím (dle významu i počtu subjektů) je zpracovatelský průmysl. Vyrábí se zde izolační materiál (Isobast, s.r.o.) a obalový materiál Model MB Karton s.r.o. (výroba lepenkových obalů větších rozměrů), Štěpanovský, a.s. (výroba kartónových obalů s potiskem), Litobal s.r.o. (výroba papírových sáčků). Do zpracovatelského průmyslu v území patří též dřevovýroba (např. Fabri- Moravia, s.r.o.), a to od zpracování surového dřeva na pilách až po truhlářskou výrobu, jejíž rozvoj souvisí i s obecně se zvyšujícími nároky na úroveň interiérů. Z potravinářských producentů utlumily a ukončily mlékárenskou výrobu známých zrajících sýrů a másla provozovny firmy Bel Sýry Česko a.s. V Želetavě a v Moravských Budějovicích Investování zahraničního kapitálu, v tomto případě z Francie, nemusí být v konečném důsledku přínosem pro území, může se jednat např. o likvidaci konkurence v rámci evropských 8

9 trhů. Další významní exportéři a zaměstnavatelé v potravinářském oboru, kteří ukončily činnost v území zájmu jsou Dr. Oetker, s.r.o. (výroba mražené pizzy) a Drůbež Vysočina, spol. s.r.o. Z prázdných provozů místních podniků vznikají brownfieldy. V Moravských Budějovicích se nachází Pekařství Vonka s.r.o. a Jatka MS, s.r.o. Stopy obuvnictví nás dovedou, (podobně jako strojírenství) do Vídně. Zájmové území sousedí s Třebíčskem, kde se šily boty pod vedením Tomáše Baťi. Dnes se v Jakubově u Moravských Budějovic nachází pobočka firmy Garmisch, s.r.o. (výroba trekové obuvi). Další větší obuvnická firma Growela-výroba obuvi, s.r.o. ukončila svoji výrobní činnost. Období evropské hospodářské recese je zkouškou operativních a obranných mechanismů našich podniků. Podpora podnikatelských aktivit v území (vznik i rozvoj) je proto velmi žádoucí. Preferenčním kritériem výběru projektů bude upřednostněna sídelní decentralizace podnikání (vznik nebo rozvoj podnikání v obcích mimo město Moravské Budějovice). Území s vysokou mírou nezaměstnanosti potřebuje moudré investory, majitele podniků i odvážné nositele nových myšlenek, kteří vidí příležitosti. Volné prostory i kvalifikované obyvatelstvo máme. Stavebnictví V zájmové území, podobně jako jinde v republice, zatím pokračuje stavební boom. Provádí se rekonstrukce stávajících staveb, hlavně zateplování fasád a výměna výplní otvorů, ale i nová výstavba. Pro sektor stavebnictví je charakteristické, že je tvořen téměř výhradně mikropodniky, a to především ekonomickými subjekty fyzických osob. Více než 97% ekonomických jednotek zabývajících se stavební výrobou nemá žádného zaměstnance. Větší stavební firmy sídlí hlavně v Moravských Budějovicích (INEX Moravské Budějovice, s.r.o., Stabo MB, s.r.o. (výstavba bytových domů)). Zemědělství Přestože v zemědělství působí nejmenší počet hospodářských subjektů, bylo a je Moravskobudějovicko zemědělskou oblastí. Zemědělství je zdrojem příjmů mnoha ekonomicky aktivních obyvatel venkova (hlavně v menších obcích). Více jak 1/3 z celkového počtu zemědělských organizací tvoří podnikající fyzické osoby soukromě hospodařící rolníci (SHR). Působí zde Asociace soukromých zemědělců. Ve skladbě místního partnerství mají zemědělské podniky, fyzické i právnické osoby (s.r.o.; a.s.), většinový podíl. K největším zaměstnavatelům patří Rolnická společnost Lesonice, a.s., Agrovýkup a.s., ZEAS, a.s. Moravské Budějovice nebo Zemědělské družstvo Dešov. Území je charakteristické vysokým zorněním scelených pozemků s vyšší bonitou půdy (hlavně na jihu). I u nás převažují na jaře žluté lány, což je dáno současnou ekonomickou výhodností pěstování řepky olejky. Hojně se pěstuje i kukuřice pro biomasu, která se zpracovává v bioplynových stanicích (Lesonice, Dešov). Území je bramborářskou oblastí. Dále se zde pěstuje obilí, pícniny (jeteloviny), luštěniny (hrách) a olejniny (stoupá výměra osevní plochy máku). Z živočišné produkce jmenujme chov skotu, drůbeže a prasat, stoupá zájem o chov koz a ovcí. Vzhledem k nizké výkupní ceně mléka se snižuje chov dojnic. Neobvyklý je farmový chov jelenovitých, využitý nejen pro produkci dietního masa, ale i pro suroviny farmaceutického průmyslu (panty). Lesy byly poškozeny vichřicí Kyril i Emma. Holiny po kalamitách jsou zalesňovány, porostům hrozí kůrovcové nebezpečí. Chov ryb v chovných rybnících obstarává Rybářství Telč, a.s. Agroturistikou a chovem koní (uvažují i o hipoterapii) se zabývá Appaloosa Ranč v Lažínkách u Moravských Budějovic (stádo 70 barevných Appaloos, které známe z filmů o Indiánech). V zemědělství území je třeba podporovat nejen modernizaci technologií, ale i diversifikaci, pěstování alternativních plodin, postupy směřující více ke kvalitě než kvantitě, agroturistiku. Prostředky vložené do zemědělství většinou synergicky zapůsobí i v krajině. Mějme právě v oblasti zemědělství na zřeteli nejen produkt, ale hlavně zachování produkčního systému. Dodržování osevních postupů a střídání plodin, tvorba mezí a biopásů zamezí splachu ornice. Rozšíření plochy pastvin a luk také přispěje k ochraně a tvorbě krajiny. 9

10 Občanská vybavenost aneb čeho využíváme Školství a výchova Výchovou dětí předškolního věku se v území zabývá 9 mateřských škol (MŠ). Poptávka po umístění dětí v předškolních zařízeních v důsledku příznivého demografického vývoje mírně převyšuje jejich kapacitu (hlavně ve městě). Získané prostředky z ROP NUTS 2 Jihovýchod na rekonstrukci MŠ Moravské Budějovice s tímto problémem pomohou. S dětmi do 3 let věku a jejich rodiči spolupracuje Rodinné centrum Korálky, o.s. Kapacita základních škol (ZŠ) je dostačující. V území se nachází 5 úplných ZŠ, z toho 3 v Mor. Budějovicích a 6 malotřídek. ZŠ TGM Moravské Budějovice se pyšní titulem Ekoškola (od r. 2004). Seberealizaci při mimoškolní činnosti nabízí žákům Dům dětí a mládeže Budík. Jejich umělecké nadání rozvíjí Základní umělecká škola (obor hudební a výtvarný). Rizikovým skupinám dětí a mládeže se věnuje STŘED, o.s., které se zaměřuje i na patologické jevy chování teenagers (šikana, drogy..). Středoškolské vzdělání nabízí v území 1 střední škola, která vznikla sloučením gymnázia a SOŠ. Škola tak poskytuje všeobecné vzdělání zakončené maturitní zkouškou a střední odborné vzdělání ukončené maturitní zkouškou nebo závěrečnou zkouškou. Studenti vysokých škol za vzděláním dojíždějí hlavně do Brna a do Prahy. Pouze vybrané obory vysokoškolského studia je možno navštěvovat v bližších městech (Třebíč, Jihlava, Telč). Dálkovou formu studia a další vzdělávání dospělých nabízí střední škola v Moravských Budějovicích. Téměř v každé obci je veřejná knihovna. Zdravotnictví a sociální služby Základní zdravotní péče (praktičtí lékaři) je dostupná s minimální dojezdovou vzdáleností po celém území zájmu. Odborní lékaři a stomatologové mají své privátní ordinace převážně na Poliklinice v Moravských Budějovicích. Specializovaná zdravotní péče je obyvatelům poskytována v nemocnici v Třebíči. V Moravských Budějovicích se nachází Léčebna dlouhodobě nemocných. Rychlou lékařskou pomoc (při akutních stavech ohrožení života) zajišťuje Poliklinika Moravské Budějovice. Lékařskou službu první pomoci poskytuje pro spádové území nemocnice Třebíč, p.o. Lékárnu je možno využít v Mor. Budějovicích (4 provozovny) a Želetavě. V řešeném území se nachází 3 lůžková zařízení poskytující sociální péči Dům sv. Antonína, Domov sv. Anežky Velký Újezd (Kojatice) a Ústav sociální péče Nové Syrovice. Chráněné bydlení pro seniory realizují 2 domy s pečovatelskou službou (Mor. Budějovice, Želetava). Pečovatelskou službu v domácím prostředí (domácí péči) obyvatel území zajišťuje Město Moravské Budějovice a DIANA Třebíč, o.p.s. Základní škola Moravské Budějovice, Dobrovského ul. vzdělává žáky se zdravotním postižením, mentálním či kombinovaným postižením a dospělé mentálně postižené osoby. Dětem se speciálními potřebami se věnuje Klub Sluníčko při Gymnáziu a SOŠ Mor. Budějovice, který spolupracuje s Dětským rehabilitační stacionářem v Třebíči. Dobrovolnickým centrem pro zájmové území je STŘED, o.s. Tato organizace vysílá dobrovolníky pomáhat v rámci volontariátu dalším NNO. Komunitní plán sociálních služeb pro správní obvod ORP Moravské Budějovice. byl schválen, je k dispozici katalog poskytovatelů sociálních a souvisejících služeb Historické a kulturní dědictví, životní prostředí aneb chráníme devizu, nabízíme raritu Historické a kulturní dědictví Krajina, sídlo a lidské obydlí tvoří po staletí jednotu. Zájmové území je dokladem této dějinné skutečnosti. Jeho osídlení v dávnověku dokládají archeologické výzkumy (k.ú. Hornice a Kojatice). Pravěké sídelní útvary a kamenné nástroje nejsou tak známé jako nálezy ze sousední jižní Moravy od řeky Dyje, 10

11 přesto však spolu korespondují. Při stavbě obchvatu města Moravské Budějovice byly odkryty zbytky lidských sídel z doby neolitu (7 5 tis let př.n.l.). Keramika a výrobky z bronzu i železa dokládají přítomnost předslovanské římské a keltské kultury. Význam pro historický vývoj měl v 1.tis. bítovský hrad (dnes státní hrad Bítov), který leží při jižní hranici zájmového území a Haberská stezka (S/J spojnice Jihlavy a Znojma). Dominantou okolí a zajímavou památkou, která pamatuje příchod sv. Cyrila a Metoděje na Moravu, je rotunda sv. Barbory v Častohosticích. Původní románská stavba byla zkrášlena barokní přestavbou. V anketě Horáckých novin (periodikum jihozápadní Moravy) Hledejte s námi 7 divů Třebíčska, kde se po 30 týdnů vybíralo z nominovaných asi 70 zajímavostí regionu včetně státního zámku Jaroměřice nad Rokytnou nebo třebíčské Židovské čtvrti (památka Unesco), se zařadil kostelík sv. Barbory v Častohosticích na 1. místo. Další památkou, která byla nominována na div Třebíčska je karner (hřbitovní kaple) sv. Michala, byla dříve mylně považována za rotundu, při kostele sv. Jiljí v Mor. Budějovicích. Ve městě se nachází Muzeum řemesel v prostorách zámku a masné krámy s ukázkou zaniklých a zanikajících řemesel, výstavní jsou měšťanské domy s podzemím na náměstí. K zaniklým řemeslům patří např. perleťářství a výroba perleťových knoflíků. I dnes u nás nacházíme při skrývce ornice úlomky perleti. Mistři perleťáři, podobně jako mistři ostatních cechů, se vyučili svému řemeslu ve Vídni. V intravilánu většiny obcí najdeme tradiční venkovskou zástavbu (vesnická památková rezervace Dešov - lidová architektura). Extravilán venkovských sídel krášlí drobné stavby užívané k sakrálním i obecním potřebám, ale i torza zašlé slávy (základy tvrze k.ú. Hornice, zřícenina kaple sv. Víta k.ú. Lukov), často opředené pověstmi a legendami. Zděné i dřevěné zvonice (obec Kojatice, Láz) napovídají čas denní i lidský. Boží muka a poklony z rukou kamenických mistrů označují místa význačná pro orientaci v krajině i pro tiché zastavení v koloběhu všedního života. Kulturní památkou byla prohlášena lokální železniční trať Moravské Budějovice Jemnice. Denní přeprava osob se dopravci nerentovala, vlak vyjíždí na tuto trať při zvláštních příležitostech (vánoční, velikonoční, prázdninová, barchanová...jízda). Klasicistní zámek v Nových Syrovicích a Lesonicích, dále pozdně barokní zámek v Litohoři jsou využívány k jiným účelům než službám cestovního ruchu. Některé prostory (historické brownfieldy ) na své využití při zachování historické hodnoty teprve čekají. Mnoho památek nadregionálního významu je dobře dosažitelných, avšak nachází se vně sledovaného území historické jádro města Telče, bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť Třebíč (památky zapsané do Seznamu světového dědictví UNESCO), historické jádro města Znojma či státní hrad Bítov nebo státní zámek Vranov nad Dyjí, státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou. Ke kulturnímu a historickému dědictví předků je potřeba přistupovat jako dobrý hospodář, obnovovat a chránit ho, zachovat pro další generace, citlivě využívat především v rámci cestovního ruchu. Životní prostředí (ŽP) Zájmové území můžeme charakterizovat jako pahorkatinu úpatí Českomoravské vrchoviny, avšak sousedství teplého panonika zde vytváří řadu přechodných vlivů a jevů, které se projevují rozmanitostí flory a fauny. Z ustupujících druhů rostlin zde najdeme např. orchidej vstavač kukačku (k.ú. Vícenice), velmi vzácně i orchidej kruštík (k.ú. Velký Dešov), úpolín evropský ( žlutá růže, k.ú. Jackov) nebo masožravou rosnatku okrouhlolistou (k.ú. Želetava). Ohrožená vegetace je citlivá na meliorace a invazi konkurenčních druhů. Milovníky přírody jistě okouzlí jarní aspekt (chráněné souvislé porosty bledule jarní, jaterníku podléšky, sasanky hajní) či podzimní aspekt (brambořík evropský, ocún jesenní). Z živočichů, kteří jsou indikátory čistého ŽP, zde můžeme najít např. raka říčního nebo škebli rybničenou (bezobratlí), můžeme vidět ledňáčka říčního, čápa černého, sluku lesní (ptáci), netopýry, vydru říční či bobra evropského (savci). V lesích můžeme potkat jelena evropského. Vyhlášena maloplošná zvláště chráněná území: přírodní rezervace Suchá hora (k.ú. Velký Dešov) - dubová bučina s bohatým podrostem přírodní památka Černá blata (k.ú. Velký Dešov) přirozený bukový porost 11

12 přírodní rezervace Habrová seč (k.ú. Nové Syrovice) přestárlý smíšený porost buku a habru a bohatým bylinným patrem přírodní památka U Lusthausu (k.ú. Nové Syrovice) lokalita se souvislým porostem bledule jarní Lesonická obora chráněné staré duby (obvod kmene až 4 m) Za hranicí vymezeného území leží národní park Podyjí (nejmenší NP u nás zasahující i na území Rakouska), přírodní park Rokotná, Želetavka a Jevišovka. Ovzduší v území lze charakterizovat jako nezávadné, potíže působí spalování fosilních paliv při vytápění objektů v zimních měsících. Přínosem by bylo využívání alternativních zdrojů energie. K vodním tokům, které odvodňují dané území (úmoří Černé moře), patří vedle místních toků (Jakubovka) i významnější řeky - Rokytka, Jevišovka, která v území zájmu pramení (k.ú. Komárovice) a zčásti Želetavka. Vedle vodních nádrží a rybníků (Hrachovec, Nový u Háje, Vidlák u Jakubova) se objevují první kaskády malých retenčních nádrží, které zmírňují důsledky meliorací, přispívají k revitalizaci údolních niv s mokřady, vytvářejí biotopy pro mizející rostlinné a živočišné druhy. Intenzivní zemědělství rostlinná velkovýroba téměř vytlačila z krajiny nivní louky s křovinami (pastviny), remízky, solitérní stromy a meze. Došlo tak k likvidaci přírodních protierozních bariér, úbytku přirozených stanovišť pro živočišstvo a snížení prostupnosti krajiny. Je žádoucí tyto prvky dle možností do krajiny navrátit např. v podobě sítě biocenter a biokoridorů, kosených luk či pastvin v rámci např. k přírodě šetrnějšího extenzivního zemědělství. Nesmíme zapomenout ani na péči o zeleň v sídelních aglomeracích (výsadba stromů, údržba venkovských návsí). V lesích (zaujímají 1/3 celkové plochy) převládají smrkové monokultury, které jsou náchylnější k polomům, vývratům a šíření škůdců. Je třeba podporovat širší druhové zastoupení lesních porostů (listnaté dřeviny) včetně podrostů na rozhraní lesa a pole. Málo známé a nedoceněné např. z hlediska produktů (rýžování zlata či hledání vltavínů) a infrastruktury cestovního ruchu (výstavy a stálé expozice) je bohatství ukryté pod povrchem zájmového území. Objektem neživé přírody světového významu, je výskyt tektitů vltavínů. Vznik těchto přírodních skel je, dle výzkumu, spjat s kosmickým výbuchem před cca 15 mil. let, kdy došlo k přetavení hornin. Vltavínový déšť pokryl území. Tyto tmavozelené polodrahokamy se ukrývají v sedimentech a můžeme je najít např. na poli po hluboké orbě (k.ú. Moravské Budějovice). Dalším pokladem ukrytým pod povrchem je zlato. Drahý kov se těžil ve 13 stol. v dolech v okolí Želetavy. Dnes se jedná, dle geologického průzkumu, o malé nevyužitelné zásoby zlata. V sedimentech řeky Želetavky však můžeme zlatinky objevit. Rýžování zlata v této lokalitě není doloženo. Krystalické vápence a dolomity (opuštěné vápencové lomy k.ú. Vícenice, k.ú. Lukov) představují počtem nalezených minerálů jedno z nejbohatších nalezišť minerálů v ČR. Ve východní části území zájmu (k.ú. Domamil, k.ú. Radkovice u Budče) se pokusně těžil grafit (tuha). Grafitické kvarcity složené z křemene a grafitu obsahují vzácné minerály ze skupiny turmalínů. Jedno z nepozoruhodnějších nalezišť těchto minerálů na světě se nachází u Želetavy (k.ú.bítovánky), Ráz krajiny v území, který je malebný v každém ročním období, ruší černé skládky odpadu, které nejčastěji nacházíme na křižovatkách místních komunikací a lesních a polních cest. Je třeba vidět přírodu kolem nás, studovat ji, šetrně ji využívat a nabízet možnost rekreace, neničit a neznečišťovat ji (manipulace s odpadem), udržovat a zlepšovat podmínky pro volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, pečovat o krajinu a zeleň. 12

13 4.1.6 Cestovní ruch, infrastruktura cestovního ruchu aneb co využíváme a nabízíme návštěvníkům Pro cestovní ruch (CR) v území zájmu jsou určující skutečnosti už v SPL popsané: Jedná se spíše o tranzitní region se S/J spojnicí Vysočiny a jižní Moravy a dobrou dojezdovou vzdáleností k státní hranici s Rakouskem ( Poloha). Jde o malebnou rozmanitou krajinu s neporušeným životním prostředím a mnoha přírodními zajímavostmi. Chráněné přírodní památky nadregionálního významu jsou dostupné vně zájmového území ( Historické a kulturní dědictví, životní prostředí). Historické památky jsou rozesety po krajině, nenacházejí se pouze v intravilánu obcí, památky nadregionálního významu jsou dostupné vně území zájmu ( Historické a kulturní dědictví, životní prostředí). Území je vhodné pro pobytovou rekreaci (např. houbaření, rybaření, poznávání území) pěší i cyklo turistiku. Přes 6 % všech objektů k bydlení je využíváno k rekreačnímu účelu. Infrastruktura CR je částečně dostupná veřejnou hromadnou dopravou (autobus, vlak). V budově moravskobudějovického zámku sídlí Turistické informační centrum (TIC). Řešené území pokrývá kvalitní síť značených cyklotras, které návštěvníkům přibližují turistické cíle. Pro vedení tras jsou využívány komunikace nižších tříd s nižším dopravním provozem, polní a lesní cesty. Jde tedy o cyklotrasy, nikoli cyklostezky. Nová příhraniční cyklostezka č. 26 propojí města Jihlavu, Třebíč, Jemnici a Raabs an der Thaya. 13

14 Tab a. Stávající cyklotrasy procházející územím Číslo trasy Průběh cyklotrasy Délka celkem (km) 5124 Knínice Moravské Budějovice Javořice Mastník - Moravské Budějovice Hostim 5233 Moravské Budějovice - Zblovice Jaroměřice n. Rokytnou - Telč 38 Zdroj RRAV Zajímavou pěší trasou je Graselova stezka u Nových Syrovic. Je součástí loupežnických stezek, které najdeme dále v jižních Čechách a Dolním Rakousku, částečně kopíruje uvedenou modrou turistickou. Spojuje hned několik přírodních a stavebních zajímavostí - Sibylu - malou kruhovou kapli, špičatý vysoký monolit - Špici a letohrádek Lusthaus, chráněná přírodní území Habrová seč a U Lusthausu. Tab b. Pěší turistické trasy procházející územím Barva Modrá Zelená Červená (Březinova cesta) Zdroj: Turistická mapa KČT, RRAV Průběh pěší trasy Nové Syrovice Bítov - Dešov Moravské Budějovice Moravské Budějovice Svatý Vít Babice Kojetice Jaroměřice n. Rokytnou Želetava Nová Říše Telč Velký pařezitý rybník Počátky Žirovnice Kamenice nad Lipou Černovice Sudkův Důl Ubytování hotelového typu najdeme pouze ve městě. Obce mají sezónní ubytovací kapacitou privátní ubytování nebo ubytování v chatkách se zázemím (Sport Land Litohoř). Síť restaurací, které nabízí společné stravování, je dostupná po celém území. Téměř v každé obci se nachází fotbalové hřiště (travnaté), které se využívá i pro další míčové hry (volejbal, nohejbal, basketbal), pokud není jiná možnost. Tenisové kurty je možno využít např. v Lukově či Moravských Budějovicích. ZIKOS, p.o. provozuje ve městě letní koupaliště (plavecká dráha 50 m, 3 bazény vyhřívané slunečními kolektory) a zimní stadion (ledová plocha pro bruslení a lední hokej). U koupaliště se nachází nová skateboardová dráha. Krytý plavecký bazén ve škole (plav. dráha 25 m) je stejně jako tělocvična a gymnastický sál částečně zpřístupněn veřejnosti. Možnost koupání v letních měsících nabízí venkovská koupaliště (Litohoř) či přírodní koupaliště (chatová osada Kosová v k.ú. Jackov; Jakubovská riviéra ). Při dobrých sněhových podmínkách je možno využít sjezdovou lyžařskou trať v Želetavě, v létě nabízíme návštěvníkům jízdu na koni v Lažínkách u Moravských Budějovic. Společenský a kulturní život v území (hudební pořady všech žánrů, umělecky i informačně zaměřené výstavy, divadelní představení, řemeslnické jarmarky, módní přehlídky, autorská čtení apod.) organizuje Městské kulturní středisko Beseda (MěKS), které nedělá hanbu svému předchůdci spolku Budivoj (2. pol. 19. stol). Dále má MěKS k dispozici Zámecké konírny se stylovou architekturou, zámecké nádvoří a pro masovější akce sál TJ Sokol Moravské Budějovice a amfiteatr letního kina. Letní kino v sezoně 2012 opět po mnoha letech obnoví promítání po provedené rekonstrukci promítacího zařízení (dotace PRV MAS). V prostorách moravskobudějovického zámku se nachází muzeum řemesel. Celkovou rekonstrukcí MěKS získá území reprezentační prostory i pro konferenční turistiku. V městském ( zimním ) kině probíhají filmová 14

15 představení nyní jen zřídka. Protože území skrývá zajímavý přírodní i historický potenciál, najdeme zde naučnou stezku. Dvě zastavení se nacházejí v centru města, další v lokalitě u rybníka Mastnik, u lesa Remízek, Ochoz a Hora, dále v chatové osadě Kosová. Dále je třeba přispět k rozvoji ubytovací kapacity mimo město, rozšíření stálých výstavních expozic (např. vzorky nerostného bohatství) a poslat informace z knih do terénu ve formě popisků historických a kulturních památek či přírodních památek a cílené tištěné propagace. Infrastruktura CR je územně centralizovaná, většina zařízení se nachází ve městě Moravské Budějovice. V rámci hodnotících (preferenčních) kritérií projektů bude v zájmu vyváženosti území upřednostněna realizace projektů mimo město Moravské Budějovice. Významné památky v obcích na území MAS Babice kostel Nejsvětější trojice pohřební kaple J. Indry + krucifix Častohostice Kostel sv. Barbory Socha sv. Jana Nepomuckého Dědice železniční stanice kaplička Dešov Část obce památková rezervace Dům čp.17 se štítem barokního tvaru Barokní kaple Panny Marie na návsi Štít domu čp.42 Domamil Kostel sv. Prokopa Socha sv. Jana Nepomuckého Barokní hostinec Fara Hornice Kaple Tvrz - základy Jakubov u Moravských Kostel sv. Jakuba Většího Budějovic Kojatice Kostel sv. Petra a Pavla (Velký Újezd) Fara (Velký Újezd) Láz Dřevěná zvonice na návsi Lesonice Zámek Pamětní deska na zámecké budově Chráněné stromy v areálu obory Litohoř Zámek Kostel sv. Jana Nepomuckého Lukov Kostel sv. Jana Křtitele; pomník obětem I. světové války Pamětní deska na ohradní zdi kostela Martínkov Kostel navštívení P. Marie Pomník obětem I. světové války Rodný dům Václava Kosmáka Moravské Budějovice Muzeum Kostel sv. Jiljí s vyhlídkovou věží masné krámy kaple sv. Michaela kaple sv. Jana Nepomuckého kaple sv. Anny podzemní chodby Kříž, venkovská usedlost ovčárna (Lažínky) Zemědělský dvůr panský, poklona (Vesce) 15

16 Nové Syrovice Klasicistní zámek Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje Historické stavby v lese Radkovice u Budče Kaple na návsi Socha sv. Jana Nepomuckého Zvěrkovice Kaple Pomník věnován obětem padlých v 1. a 2. světové válce Boží muka Želetava Kostel sv. Michala z r Kaple sv, Kateřiny z r Barokní kašna ze 17.stol. a mariánský sloup z r Domy č. 1, 2 a 3 pův. gotická tvrz zv. Starý hrad, koncem 14.stol. přestavěna na správní budovu a pivovar Památný strom lípa u silnice do Lesné 16

17 4.1.7 Důvod výběru daného území Důvody výběru daného území souvisí s přirozeným vývojem spolupráce obcí a dalších subjektů. Hlavní specifika výběru území: - Jde o území homogenní s podobnými ekonomickými, demografickými, sociálními, historickými a geografickými parametry. - Místní akční skupina Moravskobudějovicko působí na území Moravskobudějovického mikroregionu. - Území je spojováno společnými zájmy obcí a obyvatel, které tyto zájmy (či problémy) dokážou řešit společně. - V území je patrný aktivní zájem subjektů společnými silami realizovat další vyvážený rozvoj. - Nejde o uměle vytvořený celek, který účelově vzniknul pouze pro program LEADER CR, ale jde o přirozeně a postupně vzniknuvší oblast. - Moravské Budějovice jsou přirozeným centrem regionu a pro všechny obce a subjekty v území zajišťují správu vyplývající z činností obce s rozšířenou působností. Obr.4.1.2: Území (obce) MAS Moravskobudějovicko Vyhodnocení dotazníkového šetření: - Obce (úhel pohledu členů obecních zastupitelstev) Dotazníkového šetření se se při vzniku SPL zúčastnilo celkem 21 obcí, tj. návratnost 87,5%. Úlohou zástupců obcí bylo obodovat (stupnicí od 1-5) jednotlivé rozvojové priority a opatření dle individuálních potřeb dané obce. Oblasti, které v průměru získaly 3 a více bodů jsou součástí následující tabulky. 17

18 Bodové hodnocení odpovídalo tomuto slovnímu hodnocení: 1: Nevnímáme, že tato oblast je pro naší obec důležitá. 3: Důležitá oblast, lze však řešit postupně. 5: Velice důležitá oblast, měla by být řešena přednostně. Tab Hodnocení potřeb obcí dle provedeného dotazníkového šetření Oblast Téma Průměrný počet bodů Doprava Oprava místních komunikací a chodníků 4,43 Technická infrastruktura Systém svedení a likvidace odpadních vod 4,19 Lidské zdroje Vytváření nových pracovních příležitostí 4,19 Životní prostředí Výsadba a péče o zeleň v obcích 4,05 Životní prostředí Podpora třídění odpadu 4,00 Bydlení a volný čas Výstavba či rekonstrukce sportovních zařízení v obci 3,81 Životní prostředí Údržba krajiny, sečení neudržovaných ploch, struh apod. 3,67 Životní prostředí Omezení a recyklace odpadů 3,57 Bydlení a volný čas Oživení bytové výstavby, příprava parcel pro výstavbu 3,48 Bydlení a volný čas Výstavba či rekonstrukce kulturních zařízení v obci 3,48 Cestovní ruch Oprava památek 3,43 Životní prostředí Zvýšení osvěty v oblasti ŽP 3,43 Životní prostředí Revitalizace říční sítě, odbahňování rybníků 3,38 Informovanost, informační systémy Zkvalitnění informovanosti obcí o grantových příležitostech ČR a EU 3,38 Informovanost, informační systémy Propojený informační systém mikroregionu 3,38 Cestovní ruch Propagace a reklama mikroregionu (propagační materiály, www stránky, informační tabule apod.) Sociální a zdravotní infr. Zkvalitnění sociálních a zdravotních služeb v mikroregionu 3,24 Informovanost, informační systémy Rozšíření vzájemné komunikace mezi zástupci obcí mikroregionu 3,24 Lidské zdroje Udržení sítě základních a mateřských škol 3,19 Sociální a zdravotní infr. Zlepšení dostupnost zdravotní péče 3,19 Bydlení a volný čas Rozšíření volnočasových aktivit (kulturních a sportovních) pro obyvatele obce 3,19 Informovanost, informační systémy Zkvalitnění stavu výpočetní techniky ve veřejné správě 3,19 Životní prostředí Protipovodňová a protierozní opatření 3,14 Informovanost, informační systémy Zpracování (aktualizace) krizového plánu obce (koncepce komplexní bezpečnost a ochranu obyvatel) Sociální a zdravotní infr. Zlepšení dostupnost sociální péče 3,10 Sociální a zdravotní infr. Rozvoj terénní pečovatelské služby 3,05 Bydlení a volný čas Rozvoj tradičních i netradičních společenských akcí v obci 3,05 Informovanost, informační systémy Zkvalitnění, popř. vytvoření internetových stránek obce 3,05 Životní prostředí Zpracování protipovodňového plánu obce 3,00 řešící 3,33 3,14 Při změně SPL 2011 na základě evaluace SPL - obce bylo použito sekundárních dat ze statistiky elektronického portálu územních samospráv (epusa). Data aktualizovaná převážně k se týkají počtu a druhu vybavení obcí v členění kultura, školství, sociální oblast, sport, zdravotnictví, dále hospodářské činnosti v členění převažující činnost nebo právní forma, počty obyvatel v členění věkové kategorie, přírůstek/úbytek. Při změně SPL 2011 na základě evaluace SPL - obce bylo použito také primárních dat z dotazníků pro obce (zastupitelstva) směřované na data, která statistiky elektronického portálu územních samospráv (epusa) neobsahovaly. Týkaly se územního plánu, kanalizace a ČOV, strategických plánů a projektových záměrů, které nejvíce potřebuje obec zrealizovat. Představitelé MAS jsou zváni na jednání mikroreginu a 2x ročně na jednání rady mikroregionu. Kromě těchto oficiálních jednání a setkání probíhají neformální schůzky při organizování a spolupráci na jednotlivých akcích pořádaných v obcích na území MAS v rámci neformální spolupráce. 18

19 Slovní rekapitulace průzkumu (zobecnění výstupů šetření): Obce (potencionální žadatelé Fiche 1,2 vysoká alokace, zájem i dopad) - Počet obyvatel zájmového území proti r mírně klesl. Příjmy do obecních pokladen vzhledem k recesi a ostražitosti v podnikatelské sféře poklesly. Obce zajišťují a financují hlavně služby pro obyvatele, za které jsou ze zákona odpovědny. Investice se omezují, některé projektové záměry jsou odloženy do šuplíku čekajíce na příhodnější dobu. Infrastruktura, se kterou otálet nelze (např. kanalizace, ČOV, místní komunikace ), váže obce úvěrem na několik let dopředu, případná podpora (pokud není rozděleno na etapy s funkčními výstupy) je nad možnostmi alokace MAS Moravskobudějovicko. Důležitým nástrojem pro investice je schválený územní plán a strategický plán rozvoje obce. Obce se snaží přilákat mladé rodiny nabídkou zasíťovaných pozemků pro výstavbu RD. Moravskobudějovický mikroregion (šetření říjen 2011) Obec Územní plán (urbanistická studie) Dokument strategického rozvoje obce Babice ano ano Cidlina ano ano Častohostice ano ano Dědice ano ano Dešov ano ano Domamil ano ano Hornice Jakubov u Moravských Budějovic Urbanistická studie ano ne ano Kojatice ano ano Komárovice Urbanistická studie ne Láz ano ano Lesná ano ne Lesonice ano ano Projektové záměry, které nejvíce potřebuje obec zrealizovat Příprava stavebních míst Oprava komunikace GO budovy obce Rekonstrukce požární nádrže Oprava kostela Místní komunikace Rekonstrukce budovy OÚ ČOV Rekonstrukce víceúčelové budovy Obchvat obce ČOV kanalizace Vybudovat sklad pro obec Chodníky Hasičské cvičiště Vyasfaltování místní komunikace Zateplení obecních budov Rekonstrukce budovy OÚ Oprava hasičské zborjnice Oprava místních komunikací a chodníků Zpracování ÚP Víceúčelová budova Rekonstrukce kaple Oprava kulturního domu Autobusová zastávka Víceúčelové hřiště Střecha a budova zámku (ZŚ) 19

20 Litohoř ano ano Lukov ano ano Martínkov Urbanistická studie ne Meziříčko ne ano Moravské Budějovice ano ano Nimpšov ano ne Nové Syrovice ano ano Radkovice u Budče Urbanistická studie ne Vícenice ano ano Zvěrkovice ano ne Želetava ano ano Kanalizace Hasičská nádrž-rekonstrukce Okrasná výstavba obce Oprava fary, dětské hřiště Rekonstrukce veřejného osvětlení Oprava budovy OÚ Rekonstrukce nebo nová výstavba OÚ Kompostárna Provoz letního kina Rekonstrukce Besedy Technika pro veřejné prostranství Oprava hasičské zbrojnice Chodníky 5 km dokončení Úprava hřiště Rekonstrukce klubovny Dokončení místních komunikací Úprava návsi Hřiště Inženýrské sítě pro novou bytovou výstavbu Odkanalizování místních částí Zateplení školy, KD - Obyvatelé (úhel pohledu obyvatel všech věkových a profesních kategorií) Dotazník při vzniku SPL vyplnilo 428 občanů, z toho 267 (62,38% respondentů) bylo z Moravských Budějovic. Pouze 41 (9,58%) dotazníků bylo vyplněno obyvateli obcí o velikosti do 500 obyvatel. Strukturu dotazníkového šetření v tomto případě ovlivňovala i dostupnost internetu, resp. využívání PC v domácnostech. Z uvedeného šetření vyplývá: částečná spokojenost se sítí obchodů a služeb pro obec nad obyvatel, tedy Moravské Budějovice špatná dostupnost nákupních center zejména pro obyvatele obcí do 500 obyvatel, která přímo souvisí s veřejnou dopravní obslužností (neexistence spojů o víkendech) nedostatek aktivit pro rodiny s dětmi např. dětská hřiště málo kulturních akcí chybí sportovní zařízení umožňující celoroční aktivity (krytý bazén dojíždění do Třebíče nebo Jihlavy), fitness v menších obcích kladně je hodnocena dostupnost sociální i zdravotní péče, není však zastoupeno celé spektrum odborných doktorů nutnost dojíždění, dlouhý pobyt v čekárnách nedostatek volnočasových aktivit pro mládež, hřiště pro moderní sporty - skateboarding, In-line bruslení zájem o univerzity třetího věku, o jazykové vzdělávání a ICT 20

21 kladně hodnocena kvalita životního prostředí velmi špatný stav silnic nedostatek pracovních příležitostí Při změně SPL 2011 na základě evaluace SPL - obyvatelé bylo použito primárních dat dle dotazníků a cíleně vedených rozhovorů. Dotazníky pro obyvatele jsme koncipovali tak, abychom se vyhnuli nežádoucímu zaměření pouze na aktivní obyvatele podobných názorů a zájmů či věku. Proto jsme zahrnuli zjišťovací zatržítka např. Žiji ve městě/na vesnici. Jsem žák, student/senior. Jsem muž/žena. Vychovávám dítě (děti). V oddíle dotazníku Spokojenost se životem v území jsme nabídli asi 10 důvodů, proč být spokojený, 10 důvodů, proč být nespokojený (možno různé kombinace včetně jiné) a asi 10 příkladů trávení volného času. Dále nás zajímala alespoň jedna kulturní (sportovní) akce v území, kterou si respondent nenechá ujít a povědomost o MAS. Nejvíce diskutovaná byla otázka zlaté rybky a 3 přání: Kdybych mohl/a (byl/a kompetentní) změnit 3 věci v místě, kde žiji, co by to bylo. Rozhovory cíleně vedené dle dotazníku (100 respondentů), vyplnění dotazníku (138 respondentů) jsme prováděli během roku 2011 na akcích, kde jsme předpokládali koncentraci cílových skupin (víkend císařského posvícení, výstava mikroregionu a projektů MAS ). Rekapitulace - obyvatelé (138 respondentů) Převážná většina dotazovaných označila jako důvod nespokojenosti se životem v území bod: Je tu málo, pracovních příležitostí, nízké mzdy malá kupní síla obyvatelstva finanční potíže vztahové potíže v rodinách. Zajímavé je, že další logickou možnost, která by měla po tomto důvodu následovat Uvažuji o přestěhování, brání mi sociální vazby rodinných příslušníků, finanční důvody, málo odvahy ke změně označili pouze 2 respondenti, tedy zanedbatelné %. Malému % dotazovaných (do 5% respondentů) chybí nabídka vzdělávání na úrovni středních a vysokých škol, vzdělávání dospělých, některým chybí ruch a anonymita větších měst. Důvody spokojenosti obyvatel s územím, kde žijí (vyrovnané skóre): Líbí se mi krajina a příroda, čisté životní prostředí. Mám tu práci, která mě naplňuje. Líbí se mi sportovní vyžití v létě i v zimě. (léto např. turistika, cyklistika, běh, míčové hry, plavání, požární sport, rybářský sport., zima např. sáňkování, bruslení přírodní vodní plochy, stadion; běžecké a sjezdové lyžování, halové sporty a hry, plavání v krytém bazénu ) Je to můj rodný kraj, žili tady moji předkové. 21

22 Mám tu známé, přátele a příbuzné. Většina respondentů tráví volný čas sportem (hokej, kopaná, požární sport), péčí o rodinu, zahrádkařením a chovem drobného zvířectva, provozují koníčky, chodí na procházky a čtou knížky. Z kulturních akcí se účastní akcí spjatých s místními tradicemi (poutě, posvícení, ) Z potřebných změn uvedli dotazovaní více pracovních příležitostí a sportovní infrastrukturu (cyklostezky). Obecně lze říci, že obyvatelstvo vidí největší problém území ve vysoké nezaměstnanosti, toto však lze částečně kompenzovat výhodami těžko měřitelnými indikátory nebo vyjádřitelnými penězi, např. dle řeči dotazníku: Je to ideální kraj pro založení rodiny a výchovu dětí. Podnikatelé (úhel pohledu majitelů podniků a OSVČ = zdrojů místní zaměstnanosti) Dotazníkového šetření se účastnilo 36 podnikatelských subjektů (jak právnických, tak fyzických osob), kdy jsme využili dříve získaných osobních kontaktů v rámci dotačního poradenství a tyto podnikatele telefonicky požádali o vyplnění dotazníku. Z dotazníkového šetření vyplývají tyto limitující faktory: nedostatek kvalifikovaných dělníků, vysoká fluktuace špatná dopravní obslužnost neudržované silnice nevhodná nabídka vzdělávacích aktivit a jejich vysoká cena vysoká míra byrokracie nepřehledný legislativní rámec. Podnikatelé (potencionální žadatelé Fiche 3,4) Střední podniky ( zaměstnanců), které skončily nebo výrazně omezily podnikatelskou činnost. (propouštění zaměstnanců) v předchozích 2 letech: Growella s.r.o. (výroba obuvi), Dr. Oetker, s.r.o. (výroba mražené pizzy), J+R Mlékárna, s.r.o., BEL Sýry Česko, a.s, Drůbež Vysočina spol. s. r. o., Plyno elektro servis, Koller Holz, s.r.o. Podpora mikro a malých podniků, přestože je a bude složitá, je pro území a jeho obyvatele nanejvýš žádoucí. Vybráno z dotazníku Každá podpora venkova a místních malých podnikatelů má význam, obzvláště v našem regionu s minimem průmyslové výroby a s vysokou mírou nezaměstnanosti. Dokud bude možno čerpat finanční prostředky z jakýchkoliv dotačních titulů, má smysl prohlubovat místní partnerství, chápu to jako příspěvek k uvědomění si, že nelze čekat na spásné akce velkých firem, ale raději se spolehnout na vzájemnou podnikatelskou podporu budu-li nakupovat zboží či služby a práce u místních malých firem, zákonitě se to musí odrazit ve vzkvétání obce. (MVDr. Radovan Opršal, EFTIMA spol s.r.o.) Nestátní neziskové organizace (úhel pohledu nositelů společenského života a sportu na venkově) Nestátní neziskové organizace: (potencionální žadatelé Fiche 1 vysoká alokace, zájem i dopad) MAS Moravskobudějovicko (IECC, o.p.s.) je součástí neziskového sektoru území MAS, připravujeme společné propagační materiály (kalendář Neziskové organizace Moravskobudějovicka) i akce. Členové se účastní společenského a kulturního života na obci. Potřeba seberealizace (vrchol Maslowovy pyramidy) ve veřejném 22

23 zájmu je na našem venkově patrná, buduje se odborná kapacita území. NNO, které působí na vesnici a ve městě, se liší. NNO na vesnici (převážně zájmová sdružení) sbor dobrovolných hasičů, sportovní organizace, myslivecké sdružení. Město Moravské Budějovice znamená profesionalizaci poskytovatelů veřejně prospěšných služeb Zdroje území pro realizaci SPL Tab : Výstupy z databáze projektových záměrů Oblast Počet Celkové náklady (tis. záměrů Kč) 1. Veřejná správa, informovanost, strategický rozvoj Informovanost Krizový systém Životní prostředí Odpady, ochrana a revitalizace půd, staré ekologické zátěže Zeleň a čistota veřejných a jiných ploch Pitná voda, voda povrchová a odpadní Energie Zdravý životní styl, zdravotní prevence, zdravotní služby Stravování, pohyb, prevence kriminality Zdravotní služby Volný čas, sport, kultura, památková péče, společenský život Příležitosti pro sport a místní rekreaci Příležitosti pro kulturu a společenský život Volný čas dětí a mládeže Kulturní dědictví, památky a tradice Ostatní Sociální problematika, bydlení sociopatologické jevy Sociální služby a poradenství Bydlení Vzdělání a osvěta Podmínky pro vzdělávání (školy, školská zařízení, knihovny, vzdělávací centra, ) Věda a výzkum a ostatní Podnikání, ekonomika, cestovní ruch Podpora podnikání a investic Dostupnost a podpora místních služeb Podpora zaměstnanosti Cestovní ruch a služby pro cestovní ruch Zemědělství a venkov Péče o krajinu Ekologicky šetrné způsoby hospodaření Podpora zemědělského hospodaření, lestnictví a zpracování místních produktů Ostatní Doprava Dopravní síť v regionu a širší návaznosti Dopravní bezpečnost a zklidňování dopravy Hromadná doprava, integrované dopravní systémy, dopravní obslužnost Pěší a cyklistická doprava Kvalita místních komunikací, chodníků a mobiliáře Dopravní řešení ve městech a obcích, vč. parkování

24 Obr : Počet záměrů dle jednotlivých oblastí % 2% 4% 20% 7% 9% 18% 11% 16% 13% Obr : Náklady na realizaci záměrů dle jednotlivých oblastí % 1% 21% 18% 1% 5% 18% 28% 4% 4% Legenda k výše uvedeným grafům: 1. Veřejná správa, informovanost, strategický rozvoj 2. Životní prostředí 3. Zdravý životní styl, zdravotní prevence, zdravotní služby 4. Volný čas, sport, kultura, památková péče, společenský život 5. Sociální problematika, bydlení sociopatologické jevy 6. Vzdělání a osvěta 7. Podnikání, ekonomika, cestovní ruch 8. Zemědělství a venkov 9. Doprava Mezi nejvíce zastoupené oblasti jak co se týče počtu záměrů, tak i dle velikosti nákladů zakomponovaných projektů patří: Životní prostředí Volný čas, sport, kultura, památková péče, společenský život, Doprava 24

25 Podnikání, ekonomika, cestovní ruch Výstupy z obou šetření, tedy jak z dotazníkového šetření, tak i z projektu Partnerství pro Vysočinu plně korespondují a navazují na zvolené téma této strategie tedy Zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech a dokládají absorpční kapacitu území MAS. Pro úspěšnou realizaci SPL hovoří i skutečnost, že řada subjektů působcích na území MAS má zkušenosti s realizací projektů z dotačních titulů a to jak předstrukturálních tak i strukturálních fondů EU i národních dotačních zdrojů. Dále pracovníci a představitelé MAS poskytují dotační poradenství, včetně zpracování projektových žádostí a následného řízení projektu včetně přípravy výběrových řízení, zpracování závěrečných a monitorovacích zpráv viz. (zde jsou uvedeny příklady zpracovaných a realizovaných projektů ze strukturálních fondů EU, některé z nich jsou uváděny i jako příklady dobré praxe v publikaci vydané KÚ kraje Vysočina), dále zpracovávají každoročně desítky žádostí do FONDU VYSOČINY a také zpracovávají žádosti do POV. 25

26 5. SWOT analýza 5.1 Metodika SWOT analýzy SWOT analýza je metoda řešící kvalitní vyhodnocení veškerých relevantních podkladů, analýz, průzkumů a jiných informací o území, vč. výstupů z pracovních jednání a dotazníkových šetření. SWOT analýza zpracovaná v této strategii postihuje všechny možné rozvojové oblasti v území,tak jak vyplynuly z veřejných projednávání, tedy komunitního plánování. SWOT analýza vychází především z provedené komplexní analýzy území, provedeného dotazníkového šetření na obcích, u občanů a podnikatelů (podrobně popsáno v kapitole 4.1.8), výstupů z projektu Partnerství pro Vysočinu a zejména také z výstupů pracovních jednání zástupců MAS Moravskobudějovicko. Zpracovaná SWOT analýza koresponduje se SWOT analýzou Moravskobudějovického mikroregionu, jenž je zakomponována ve Strategickém plánu rozvoje Moravskobudějovického mikroregionu. Výsledky předchozích analýz a průzkumů, koncentrované do této SWOT analýzy, jsou využity pro upřesnění Strategie MAS, která by měla být dále realizována v rámci Leader, vč. formulace akcí strategie. Snahou MAS je akcentovat silné stránky a naopak odstraňovat a omezit slabé stránky. Snahou dále bude v maximální míře využít nabízejících se příležitostí a potlačit dopad identifikovaných ohrožení SWOT analýza území (Pozn. Hesla, která byla vybrána jako klíčová, jsou v tabulce zvýrazněna.) S silné stránky W slabé stránky Pozitivní Index stáří Pozitivní vývoj počtu obyvatel mikroregionu v posledních 5 letech Větší zastoupení dětské složky populace Existence přirozeného střediska mikroregionu, zabezpečující základní funkce pro všechny obce mikroregionu Součástí mikroregionu je obec s rozšířenou působností Fungující MAS Řídké osídlení mikroregionu. Méně zastoupená produktivní složka obyvatelstva Nerovnoměrnost ve věkové struktuře obyvatelstva v jednotlivých obcích výrazné zastoupení staršího obyvatelstva v některých menších obcích mikroregionu Poloha na komunikaci nadregionálního významu I/38 Poloha mikroregionu na krajské páteřní optické síti kraje Vysočina ROWANet. Nevyhovující stav místních komunikací a komunikací vyšších tříd Horší dopravní obslužnost, především o víkendech a v menších obcích ležících mimo významné komunikace 26

27 Pozitivní vývoj počtu podnikatelů sídlících v mikroregionu Významné postavení průmyslové výroby Nízká úroveň průměrných výdělků ve všech odvětvích NH je atraktivní pro zahraniční investory Okres Třebíč je hospodářsky slabý region přístup (pro podnikatele i obce) k vybraným dotacím pro rozvoj podnikání Vyšší podíl obyvatel v mikroregionu s učňovským vzděláním Zemědělství je zdrojem obživy obyvatel menších obcí Nedostatečně zainvestované a připravené objekty a pozemky vhodné pro rozvoj podnikání Podprůměrná míra ekonomické aktivity obyvatelstva Nezaměstnanost výrazně nad celostátním průměrem Nízká intenzita soukromého podnikání, zejména v menších obcích Podprůměrná míra podnikatelské aktivity v mikroregionu Nedostatečný počet nově vytvářených pracovních míst Vyšší intenzita vyjížďky za zaměstnáním Nižší podíl vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných obyvatel Malá provázanost veřejné a podnikatelské sféry Existence kvalitního zázemí pro návštěvníky v Moravských Budějovicích (koupaliště, zimní stadion) Blízkost významných turistických lokalit (Telč, Třebíč - UNESCO, Vranovská přehrada) Památky a reliéf krajiny vytváří vhodné podmínky pro rozvoj venkovské turistiky Větší počet domů v obcích sloužících k rekreaci Kvalitní podmínky pro rozvoj cykloturistiky Existence značených cykloturistických tras v mikroregionu Aktivní činnost MěKS na poli kultury a rozvoje CR Poloha mikroregionu v blízkosti hranic s Rakouskem Pravidelné významné kulturní a sportovních akce na území mikroregionu Kvalitní síť služeb zdravotnictví a sociální péče v centru mikroregionu Dostatečně široká struktura mateřských a základních škol Existence učňovských a středních škol v mikroregionu Pestrá krajinná mozaika Vodní toky a plochy vhodné pro víceúčelové využití Minimální znečištění venkovských oblastí, nízká produkce emisí (zejména SO 2 ), nejsou větší zdroje znečištění Nerostné bohatství Celkově nedostatečná vybavenost území turistickou infrastrukturou (ubytovací, sportovně rekreační služby, nabídka venkovské turistiky) Málo turistických programů pro zahraniční i tuzemské návštěvníky s komplexním zajištěním služeb Nestálá pokrývka sněhu, krátká zimní sezóna Zhoršený technický stav některých památek Menší prostupnost krajiny přes velké lány Nerovnoměrná úroveň občanské vybavenosti v obcích Nedostatek vhodných prostor pro volnočasové aktivity dětí a mládeže Horší stav v oblasti množství a kvality sportovišť v obcích Nízká nabídka kulturních akcí v jednotlivých obcích mikroregionu během roku Chybějící síť biocenter a biokoridorů V důsledku používání agrochemikálií v některých částech horší kvalita vody Narušená vodní síť nadměrnou meliorací a napřimováním vodních toků Zvýšená eroze půdy v důsledku zrychleného odtoku vod Značný podíl smrkové monokultury Ve většině obcí chybí kvalitní likvidace znečištěných odpadních vod 27

28 P Příležitosti Vytipovat a zainvestovat vhodné plochy a budovy k rozvoji podnikání Vytvořit databázi vhodných lokalit a nabídnout ji potencionálním investorům Restrukturalizace zemědělské výroby (např. zvyšovat podíl alternativních plodin, ekologických způsobů hospodaření, zpracování bioproduktů), modernizace farem Podpora modernizace technologií v zemědělství Rozvoj činností podporujících alternativní příjmy s využitím místních surovin a podmínek, rozvoj infrastruktury ve venkovském prostoru Podpora diverzifikace zemědělské činnosti Podpora všech forem odborného vzdělávání včetně poradenství, rozšířením rekvalifikačních programů pro nezaměstnané a dalším odborným vzděláváním pracujících zvyšovat adaptabilitu a flexibilitu obyvatelstva na trhu práce Snaha o maximální využití grantových příležitostí ČR i EU pro podnikatele i obce v oblasti rozvoje podnikání v mikroregionu Zvýšit, zefektivnit a zkoordinovat spolupráci podnikatelského sektoru, místních samospráv a státní správy při tvorbě podnikatelského klimatu mikroregionu Vytvářet poradenské služby pro podnikatele, informační podpora malým a středním podnikatelům W-Ohrožení Rušení dopravních spojů, zejména v malých obcích, by vedlo ke zhoršení situace na trhu práce. Ekonomické problémy významných zaměstnavatelů. Zhoršení přístupu malých podnikatelských subjektů k úvěrům a jiným finančním zdrojům. Zvyšující se objem levných potravin a spotřebního zboží, zejména nadnárodní obchodní řetězce a import z Východu ohrožuje domácí producenty Posílení pozice cestovního ruchu v mikroregionu Další aktivní rozvoj území prostřednictvím MAS, zapojení dalších subjektů Zvýšení propagace mikroregionu s pohledu rozvoje cestovního ruchu, zvýšení počtu turistických programů a tras (pro domácí i zahraniční návštěvníky) s komplexním zajištěním služeb Podpora budování chybějících ubytovacích kapacit v obcích Zkvalitňování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Podpora rozvoje hipoturistiky a agroturistiky Využití místních tradic pro rozvoj cestovního ruchu Zlepšení stavu památek a historických objektů, využití zázemí těchto objektů pro rozvoj cestovního ruchu Podpora realizace netradičních a návštěvnicky zajímavých společenských akcí Podpora realizace tradičních kulturních a jiných společenských akcí Rozvoj (budování) cyklotras a turistických tras. Podpora realizace cyklostezky Jihlava Raabs Využití blízkosti hranic s Dolním Rakouskem pro realizaci aktivit s přeshraničním dopadem (Interreg) Vylidňování malých obcí Depopulační tendence Nedostatečná prezentace Nedocenění významu kulturního a přírodního bohatství (vzpomenout na drahé kameny) Nízký podíl bezpečných úseků s vyloučením automobilové dopravy na existujících cyklotrasách Nedostatek cyklostezek v obcích 28

29 Obnova místních komunikací v obcích Budování cyklotras a především cyklostezek posílení bezpečnosti cyklistů Koordinace vlakové a autobusové osobní dopravy (jízdní řády), podpora aktivit spojených se zkvalitnění veřejné dopravy v mikroregionu Budování infrastruktury pro volnočasové aktivity obyvatel venkova Vznik nových chráněných území Využívání alternativních zdrojů energie Revitalizace krajiny doplněná o komplexní pozemkové úpravy Péče o zeleň a veřejná prostranství Snižování množství používaných agrochemikálií Posílení polyfunkčního využívání krajiny Třídění odpadů Nerentabilita budování infrastruktury v rozdrobené sídelní struktuře může nadále snižovat atraktivitu malých obcí pro bydlení v nich Případný útlum hromadné dopravy V případě snižování lesních ploch zvyšování rizika eroze půdy Ekologické zátěže, zejména bývalé skládky, divoké skládky Z důvodu zvyšujících cen energií přechod na spalování fosilních paliv při vytápění Koordinace vzdělávacích programů odborných škol s požadavky trhu práce a s předpokládanými vývojovými trendy v mikroregionu Rozšíření mimoškolních, vzdělávacích a výchovných aktivit, jako součásti systému prevence sociálně patologických sociálních jevů Rozvoj komunitního plánování Aktivní spolupráce s neziskovými subjekty v mikroregionu Snižující se počet dětí v obcích uzavírání škol Zvýšení sociálně patologických jevů u mládeže Vypracovaná SWOT analýza respektuje všechny aspekty ovlivňující vývoj a život v území MAS Moravskobudějovicko a je tedy úplným zdrojem informací pro stanovení strategie území a specifikaci fiší Strategie MAS. Vypracovaná SWOT analýza poukazuje na nutnost oživení venkovského prostředí území MAS Moravskobudějovicko především v oblastech rozvoje podnikatelských příležitostí, rozvoje občanské vybavenosti, prostor pro volnočasové aktivity, kultury, životního prostředí a cestovního ruchu Komentář SWOT analýzy Pro udržení či zlepšení kvality života na venkově a udržení obyvatel na venkově (obydlenost) jsou důležité pracovní příležitosti, tedy možností seberealizace (služby, průmysl, zemědělství), dále možnosti využití volného času a rekreace. Pro usídlení větších zaměstnavatelů v území jsou potřeba plochy a prostory k podnikání (částečně splněno), dobrá dopravní dostupnost (splněno) a vhodná pracovní síla (splněno částečně). V území je sice levná pracovní síla (nízká průměrná mzda), ale také nízká úroveň vzdělání obyvatel, chybí lidé s klíčovými dovednostmi, flexibilita obyvatel a ochota ke změně (např. rekvalifikaci). Důležitá je i propagace území a volných podnikatelských ploch či brownfieldů. Další možností je mít nápad a přijmout jho osoby samostatně činné. Filosofii podnikání někteří obyvatelé pochopili (zvyšující se míra ekonomické aktivity), podnikají ne pro rychlé zbohatnutí, ale většinou za účelem průměrného výdělku za nadprůměrné pracovní nasazení. Odměnou za převzetí odpovědnosti (sám za sebe) a odvahu živit se sám je nezávislost (mnohdy však i závist okolí). Význam místního partnerství tkví nejen v možnosti podpory vzniku a rozvoje podnikatelských aktivit, ale i v předávání zkušeností a zviditelnění následováníhodných příkladů. V území posiluje nevládní neziskový sektor, který byl dříve jako potencionální zaměstnavatel v pozadí. Dnes však jsou i pro tyto organizace, které dotváří občanskou společnost, dostupné finanční zdroje. 29

30 Neziskové organizace nabízí zajímavé pracovní uplatnění zájemcům, pro které není výše mzdy prioritou (dobrovolnické programy). Polem neoraným území je, z hlediska pracovních příležitostí i poskytovaných služeb, oblast cestovního ruchu. Ve srovnání s blízkými regiony (Znojemsko, Žďársko) chybí zviditelnění existujícího přírodního, historického a kulturního potencionálu (propagace dovnitř i ven, směrovky při místních komunikacích apod.). V obcích chybí ubytovací kapacity všech kategorií, které jsou předpokladem pro delší pobyt návštěvníků. Rekreační objekty (většinou v osobním vlastnictví) jsou využívány především k individuální vlastní rekreaci. I když jsou v území vhodné podmínky pro cykloturistiku, která je zde provozována (kombinace s přepravou jízdních kol vlakem), chybí síť cykloservisů a půjčoven jízdních kol. Možný je i rozvoj hipoturistiky v návaznosti na chov koní a činnost jezdeckých oddílů. Infrastruktura pro využití volného času obyvatel je soustředěna ve městě, což může být v tomto případě vnímáno jako znevýhodnění venkovského obyvatelstva. Je žádoucí, aby základní vybavenost pro smysluplné trávení volného času (sport, kultura, spolková činnost ) se nacházela v místě, měla multifunkční charakter a byla využitelná pro zájemce všech generací. Zemědělství v území by mělo reagovat na vývojový posun odvětví a trendy. Vysoké výnosy plodin a co největší finanční výtěžnost z 1ha půdy, což jsou charakteristické rysy intenzivního zemědělství, pomalu ustupují diversifikaci platformy zemědělské výroby (pěstování alternativních plodin, farmový chov nejen hospodářských zvířat, dotváření rázu krajiny a venkova, agroturistika ). 30

31 6. Strategie Strategie MAS Moravskobudějovicko je komplexním materiálem zpracovaným na principech komunitního plánování, který klade důraz na zapojení co nejširšího počtu místních aktérů. Cílem je, aby se do realizace strategie zapojily subjekty přicházející ze všech sektorů společnosti, tj. veřejná správa, podnikatelský sektor a nestátní neziskový sektor a v neposlední řadě i obyvatelé regionu. Podrobnější výčet cílových skupin je uveden níže: Tab. 6.1: Specifikace cílových skupin jenž budou naplňovat Strategii MAS Cílová skupina - Podnikatelské subjekty - Malé a střední podniky - Drobní živnostníci - Začínající podnikatelé Bližší specifikace - Zemědělské subjekty - Provozovatelé služeb - Průmyslové subjekty - Ostatní podnikatelské subjekty (stavebnictví, informační technologie apod.) - Neziskové organizace - Organizace působící v oblasti sociální, životní prostředí, kultury apod. - Sportovní kluby - Obce a jimi zřízené organizace - Obce - Mikroregion - Školy - Kulturní organizace - Služby - Ostatní organizace Strategie MAS byla vypracovávaná místní akční skupinou (na základě poznatků získaných z veřejných projednávání, tedy na principu komunitního plánování) jejíž členové zastupují výše uvedené cílové skupiny. Při formulaci Strategie MAS a formulaci potřeb výše uvedených cílových skupin se vycházelo jak ze společných pracovních setkání členů MAS, provedené analýzy území, provedených šetření, tak i z výstupů jiných aktivit nezávisle vyvíjených v regionu. Šlo např. o projekt Partnerství pro Vysočinu. V rámci tohoto projektu byly na základě sběru záměrů a řízených veřejných diskusí hodnoceny potřeby subjektů v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Tyto potřeby jsou zohledněny také v této Strategii MAS. Míra nezaměstnanosti (13,3%) je v území vysoko nad průměrnými hodnotami, a to jak ve srovnání s krajem Vysočina (9,4%), tak i v porovnání s poměry v ČR (8,6%) k Nezaměstnanost v území je dokonce výrazně na vyšší úrovni, než jaká je vykazována za okres Třebíč (12,6%) více kap Prioritní osou pak budou především rozvojové aktivity podporující diverzifikaci ekonomiky území, která napomáhá rozvoji podnikání, přispívá ke zvyšování zaměstnanosti a tvorbě nových pracovních míst, ale i aktivnímu trávení volného času. Moravskobudějovicko nabízí příležitosti zejména pro pobytovou letní a zimní turistiku a pro návštěvy hodnotných kulturně historických památek. Z atraktivit mezinárodního významu nacházejících se v blízkosti, lze uvést zejména městskou památkovou rezervaci Telč, židovskou čtvrť a baziliku sv. Prokopa v Třebíči a areál národní kulturní památky poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, které jsou zapsány do Seznamu světového dědictví UNESCO. Městské památkové rezervace tvoří kromě Telče ještě historická centra Jihlavy a Pelhřimova. V mikroregionu se nachází i vhodné podmínky pro zimní turistiku pro běžecký lyžařský sport. V obci Želetava se nachází udržovaná trať pro sjezdové lyžování. V Moravskobudějovickém mikroregionu vzkvétá zájmová spolková činnost. Sbory dobrovolných hasičů, myslivecká sdružení, organizovaní chovatelé, zahrádkáři a rybáři, divadelní ochotníci jsou hybnou silou kulturního a společenského života venkovského mikroregionu. Pořádají přehlídky svých dovedností, 31

32 chovatelských a pěstitelských úspěchů. V plesové sezoně připravují pro své spoluobčany společenské reprezentační akce. K ne úplně typickým organizovaným uměleckým aktivitám některých obyvatel regionu patří fotografování (fotoskupina Spektrum) nebo sborový zpěv (Smíšený pěvecký sbor z Mor. Budějovic a Želetavy). Centrem kulturního dění jsou Moravské Budějovice (jediné město regionu). K úspěšným kulturním podnikům s dlouholetou tradicí a vysokou návštěvností patří např. mezinárodní přehlídka dechových hudeb Festival Miroslava Kratochvíla, Horákův divadelní festival (přehlídka regionálních divadelních souborů a hostů), Ochutnávka jihomoravských vín (výstava vína v nevinařském regionu), rockový festival Proti proudu, sezónní módní přehlídky, plesy, hudební pořady různých žánrů, adventní koncerty, řemeslnické jarmarky, umělecky i informačně zaměřené výstavy, autorská čtení apod. Organizátorem kulturního a společenského života ve městě je Městské kulturní středisko Beseda, které nedělá hanbu svému předchůdci spolku Budivoj, který ve stejných prostorách působil v 2. pol. 19 stol. Obyvatelé mikroregionu ctí tradice, slaví poutě, posvícení (nejznámější je Císařské posvícení v Moravských Budějovicích nebo Martinkovské krojované hode). Spolková činnost podporuje sounáležitost obyvatel s regionem. V těsném sousedství regionu se nachází i Vinařské a kulturní centrum Sádek, které je známé v širším okolí i v zahraničí. Byla zde obnovena vinařská tradice, na rozloze 3,5 ha byla založena nejvýše položená vinice v České republice (390 m nad mořem). V tomto centru probíhají i společenské a kulturní akce, které přivádí do regionu návštěvníky. Známý je Mezinárodní festival cimbálu (letos již 8.ročník), oblíbené jsou např. Velikonoce na Sádku, Josefská oslava, Svatováclavské hody. Slabou stránkou je sezónnost turistické návštěvnosti, kdy rozhodující část připadá na letní sezónu. Potenciální rozvojové možnosti do budoucna je pak možné spojovat zejména se žádanými formami klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky. Poznávací turistika spojená s návštěvou kulturně historických památek není spojována s ročními obdobími. Rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu by se měl do budoucna zaměřit i na rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky spojené s větším využitím kulturního bohatství, s budováním dalších tras pro cykloturisty (vč. doprovodných služeb), a s přípravou specifických programů pro zvýšení návštěvnosti (vč. kulturních a sportovních festivalů a soutěží mezinárodního významu) Priority a cíle Globální cíl vychází z provedených šetření, zpracované SWOT analýzy a podchycuje potřeby místních aktérů ze všech oblastí společnosti. Jedná se o posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu území prostřednictvím rozvoje podnikatelských příležitostí, využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu a zkvalitňování podmínek pro život obyvatel na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje. Tohoto cíle bude dosaženo naplňováním jednotlivých priorit, které jsou uvedeny níže: 1) Investice do rozvoje a posilování konkurenceschopného podnikatelského sektoru v regionu, do rozvoje potřebné podnikatelské infrastruktury a diverzifikace zemědělského podnikání. 2) Využití existujícího potenciálu cestovního ruchu a zvýšení přitažlivosti regionu pro domácí i zahraniční návštěvníky. 3) Zlepšení občanské vybavenosti a dostupnosti služeb a tím vytvořit podmínky pro společenské, kulturní a sportovní vyžití obyvatel regionu (volnočasové aktivity). 4) Podpora aktivit místních subjektů v oblasti zkvalitnění a ochrany přírodního prostředí, neboť kvalitní životní prostředí je jedním ze základních předpokladů spokojenosti místního 32

33 obyvatelstva, udržení a posílení atraktivity území pro život i aktivní trávení volného času a rekreaci. Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu území prostřednictvím rozvoje podnikatelských příležitostí, využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu a zkvalitňování podmínek pro život obyvatel na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje. Investice do rozvoje a posilování konkurenceschopného podnikatelského sektoru v regionu, do rozvoje potřebné podnikatelské infrastruktury a diverzifikace zemědělského podnikání. Fiche č. 3 a 4 Využití existujícího potenciálu cestovního ruchu a zvýšení přitažlivosti regionu pro domácí i zahraniční návštěvníky. Fiche č. 5 Zlepšení občanské vybavenosti a dostupnosti služeb a tím vytvořit podmínky pro společenské, kulturní a sportovní vyžití obyvatel regionu (volnočasové aktiviity). Fiche č. 1 a 2 Podpora aktivit místních subjektů v oblasti zkvalitnění a ochrany přírodního prostředí, neboť kvalitní životní prostředí je jedním ze základních předpokladů spokojenosti místního obyvatelstva, udržení a posílení atraktivity území pro život i aktivní trávení volného času a rekreaci. Fiche č. 1 I Modernizace zemědělských podniků I Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství I.1.2 Investice do lesů I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3 Podpora cestovního ruchu III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby I Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití II Neproduktivní investice v lesích III.3.1 Vzdělávání a informace 33

34 6.2. Způsob dosahování cílů a priorit Aby mohly být efektivně realizovány všechny kroky vedoucí k rozvoji území je nutné, aby organizace všech těchto kroků byla od počátku vedena řídícím týmem. Zásadní, pro další naplňování aktivit zakomponovaných v tomto dokumentu, je pozice koordinátora (projektového manažera) MAS. Je tedy nutné jasně vymezit jeho úlohu, kompetence a činnosti. Mezi činnosti koordinátora patří např.: Naplňování aktivit strategie. Iniciace rozvojových záměrů obcí, jejich koordinace a integrace. Správa databáze projektových záměrů subjektů v daném území. V návaznosti na vypracovanou databázi projektových záměrů, zajištění pravidelné informovanosti o možnostech využití aktuálních grantových programů ČR a EU. Technická asistence (základní poradenství) při přípravě projektů, ať již v rámci výzev MAS při realizaci SPL či jiných dotačních titulů. Účast na společných jednáních obcí mikroregionu, pléna MAS i jednotlivých výborů MAS, pravidelné informování o aktuálních tématech v oblasti regionálního rozvoje a aktuálních zdrojích pro financování konkrétních záměrů, příprava materiálů a aktualizace www stánek MAS. Vlastní dosahování jednotlivých cílů bude realizováno prostřednictvím jednotlivých výzev v rámci realizace SPL MAS a i informováním veřejnosti o aktuálních dotačních titulech jednak na www stránkách MAS, tak i em. V případě zájmu zpracují pracovníci MAS, žádosti do jiných dotačních titulů něž PRV i z územní působnosti MAS. Realizace SPL MAS přinese ve střednědobém i dlouhodobém výhledu zvýšení zaměstnanosti, aktivizaci podnikatelských subjektů, přispěje k diverzifikaci zemědělské výroby a ke spokojenému životu obyvatel v území. Při hodnocení projektů bude přihlíženo i k dodržování rovných příležitostí a enviromentálním dopadům, tak aby realizované činnosti a výstupy byly v souladu s trvale udržitelným rozvojem Zapojení inovačních prvků IÚS MAS i SPL byly zpracovány na základě komunitního dialogu a to metodou bottoom up a je tedy zaměřena šeřeji než PRV. Při zpracování uvedených materiálů došlo k propojení sektorů, které jsou obvykle oddělené došlo ke spojení veřejného, podnikatelského i neziskového sektoru a obyvatel území MAS. MAS při své práci využívá nové metody řízení, kombinaci lidských zdrojů, čímž je dosaženo lepšího využití lidského potenciálu. Do procesů organizace, zpracování i hodnocení jsou tak zapojeny všechny sektory, což jim umožňuje, aby své záměry prosazovali otevřeným a demokratickým přístupem. Dochází tak k posilování místního partnerství a jsou tak vytvořeny předpoklady jeho udržitelnosti a dalšího rozvoje. Zapojení inovačních prvků lze tedy vnímat především v těchto oblastech: - nové metody vzájemně kombinující využití přirozených lidských a finančních zdrojů daného území podporující efektivnější využití stávajícího potenciálu, - netradiční způsoby řízení a napojení místního obyvatelstva v rozhodovacím procesu a realizaci projektu, - aktivizací podnikatelských subjektů a neziskových organizací a probuzení jejich zájmu o veřejný život a získání zkušeností s řídící a strategickou prací v týmu, která vede zdola (bottoom up), - SPL se snaží řešit problematiku v komplexní šíři, 34

35 - do přípravy SPL se zapojila i veřejnost - nová aktivita prováděná v území. Zdůvodnění: Iniciativa Leader vytváří a buduje v území nový neznámý a netradiční přístup založený na bázi partnerství všech aktérů v regionu. Leader podporuje obyvatele venkovských oblastí v tom, aby se vzájemnou spoluprací realizovanou na principu partnerství vypořádali s novými problémy, kterým venkovské oblasti čelí. Cílem je, aby se představitelé venkovských oblastí zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí a současně implementovali nové integrované strategie pro vyvážený trvale udržitelný rozvoj území a rozdělovali podporu dle potřeb a specifik daného území. Konkrétně: 1) Budování nových tradic V r proběhly v zájmovém území poprvé následující akce: Setkávání Václava Hudečka hudební festival houslového virtuóza v Moravských Budějovicích (červen) Zaplněné nádvoří zámku je dokladem, že i lidé daleko od velkoměst chodí na vážnou hudbu a i malé město a venkovský region může mít velký festival. Filmfárum aneb týden promítání zdarma v letním kině (červenec) Bestsellery filmového plátna, které přivezl Jiří Čáslavský ve své historické maringotce, zaplnily do posledního místa již několik let k promítání pod širým nebem nevyužívané letní kino (drahý provoz). Obec našim dětem (září Sport Land Litohoř) společné sportovní klání dětí z obcí mikroregionu Akce byly původně naplánovány jako jednorázové, ale protože se setkaly s mimořádným ohlasem a velkou účastí veřejnosti, staly se nultými (zkušebními) nebo prvními ročníky nové tradice. Obec našim dětem bude akcí putovní. Každý rok navštíví jednu z obcí zájmového území, která připraví zajímavý program (sport, divadlo, zájmovou činnost ) a pozve ostatní, posílí se tak pospolitost obyvatel území. Město se do této nové tradice zapojí přípravou císařského posvícení. 2) Zlepšení značení historických, kulturních a přírodních zajímavostí území - data z knih do terénu. V centru obcí a při komunikacích budou umístěny směrovky k blízkým zajímavostem (piktogram, směr, vzdálenost), které doplní stávající turistické rozcestníky. Přímo u zajímavosti najdeme její popis (proč, kdy, jak..). 35

36 6.4. Finanční plán Poř. Název č. 1 Žijme aktivně a zdravě Rozvoj a obnova vesnické infrastruktury jako prostředek zlepšení života obyvatel 3 Podpora rozvoje zemědělských podniků 4 Podporujeme podnikání, řemesla a služby 5 Vítejte u nás v regionu % celkem Aktualizovaný finanční plán Poř. Název č. 1 Žijme aktivně a zdravě Rozvoj a obnova vesnické infrastruktury jako prostředek zlepšení života obyvatel 3 Podpora rozvoje zemědělských podniků 4 Podporujeme podnikání, řemesla a služby % celkem Jednotící téma IUS MAS z roku 2006 na období bylo zvoleno ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY ŽIVOTA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A TOTO TÉMA JE I TÉMATEM SPL MAS. Ze statistik i dotazníkových šetření vyplývá nutnost udržení stávajících pracovních míst a zvýšení zaměstnanosti, proto jsou prostředky rovnoměrně rozděleny mezi podnikatelský sektor na straně jedné a veřejný a neziskový sektor na straně druhé (fiche č. 1 a 2 nezakládají veřejnou podporu). V % rozdělení u podnikatelského sektoru byla zohledněna četnost oprávněných žadatelů a také projektové záměry pro jednotlivé fiche. V roce 2010 bude provedena evaluace a na základě zjištěných skutečností a i nových šetření bude případně upraven výhled na období Další vyhodnocení proběhne v roce Aktualizovaný finanční plán zohledňuje dopad krize do podnikatelského sektoru, který se projevil zhoršením cash-flow, vyšší opatrností při investování odkládáním rozvojových aktivit, i zhoršením přístupu podnikatelů k bankovním úvěrů. Toto částečně zvýhodňuje veřejný sektor i NNO a projevuje se převisem u fiche č

37 6.5. Integrovaná strategie území (celková strategie) Jak již bylo zmiňováno v předchozích kapitolách vychází zpracovaná SPL z podkladů získaných při zpracování IÚS v období , která je základním rozvojovým dokumentem MAS na období Tato IÚS je přílohou této SPL a proto z ní uvádíme pouze jednotlivé fiche, které shrnují její cíle i priority, tak jak byly definovány na společných veřejných setkáních. 1. NÁZEV FICHE: ŽIJME AKTIVNĚ A ZDRAVĚ Cíl fiche: Vytvořit a zkvalitnit podmínky pro aktivní trávení volného času dětí a mládeže, seniorů, místních obyvatel i návštěvníků. Vytvořit podmínky pro zlepšení péče o děti a mládež či seniory. Soulad se strategii: Kvalitní nabídka nejrůznějších aktivit v oblasti trávení volného času obyvatel včetně péče o děti a seniory a nabídka kvalitních sportovních a kulturních zařízení v obcích přispěje ke zvýšení atraktivity venkovského prostředí Moravskobudějovicka a zlepšování kvality života místních obyvatel. Oblasti podpory: Podpora v rámci této fiche bude směřována především do následujících oblastí: - Podpora tradičních i netradičních společenských akcí v území. - Podpora aktivit spojených s využitím volného času dětí a mládeže. - Podpora aktivit přispívajících ke snížení sociopatologických jevů u dětí a mládeže. - Příprava studií a projektových dokumentací na realizaci/obnovu sportovišť, kulturních zařízení a jiného zázemí pro volný čas obyvatel. - Investice do zařízení: o Zkvalitnění infrastruktury pro trávení volného času. o Zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj sportovních a kulturních aktivit v regionu. o Zkvalitnění infrastruktury poskytující péči. Příjemci podpory: - Obce - Neziskové organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.) - Příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou - Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby) 2. NÁZEV FICHE: ZVYŠME ÚLOHU INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Cíl fiche: Podpořit rozvoj informačních a komunikačních technologií (IKT) pro obyvatelstvo, místní veřejnou správu, podnikatelské a jiné subjekty. Soulad se strategii: 37

38 Informační technologie se stávají stále významnější oblastí podněcující rozvoj území. Jde o zkvalitnění vzájemné komunikace mezi nejrůznějšími subjekty, posílení informovanosti a vzdělání místních obyvatel. Informační technologie také výrazným způsobem ovlivňují rozvoj aktivit a konkurenceschopnost místních podnikatelů. Oblasti podpory: Podpora v rámci této fiche bude směřována především do následujících oblastí: - Studie a projektové dokumentace řešící zavádění a zkvalitnění informačních. technologií v místních podnicích. - Zavádění vysokorychlostního internetu v území. - Budování míst veřejného přístupu k internetu. - Vybudování regionálních či místních komunikačních sítí. - Pořízení hardware a software v návaznosti na rozvoj vzdělání, podnikání, rozvoj neziskových organizací a zkvalitnění činnosti místní správy. - Pořízení speciálního software a hardware pro místní podnikatele, činnosti neziskových organizací a školská zařízení. - Vzdělávací aktivity zaměřené na zvýšení povědomí o IKT mezi obyvateli, zaměstnanci firem apod. Příjemci podpory: - Obce - Neziskové organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.) - Příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou - Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby) 3. NÁZEV FICHE: CHRAŇME NAŠÍ PŘÍRODU Cíl fiche: Podpořit aktivity místních subjektů v oblasti zkvalitnění přírodního prostředí v území. Soulad se strategii: Kvalitní životní prostředí je základním předpokladem spokojenosti místního obyvatelstva, udržení a posílení atraktivity území pro život i atraktivního prostoru pro trávení volného času a rekreaci. Oblasti podpory: Podpora v rámci této fiche bude směřována především do následujících oblastí: - Vypracování průzkumů, analýz, expertíz a studií. - Zlepšení vzhledu obcí a krajiny, údržba krajiny. - Nákup a výsadba rostlin. - Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie. - Třídění odpadu. - Omezení a recyklace odpadů. - Protipovodňová a protierozní opatření. - Revitalizace říční sítě, odbahňování rybníků. - Zvýšení osvěty v oblasti ŽP. Příjemci podpory: - Obce - Neziskové organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.) 38

39 - Příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou - Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby) 4. NÁZEV FICHE: PODPOŘME PODNIKÁNÍ A SLUŽBY Cíl fiche: Realizací vhodných aktivit podnikatelů, neziskových subjektů i obcí přispět k zvýšení podnikatelské aktivity a tvorbě nových pracovních míst v území. Soulad se strategii: Území Moravskobudějovicka je zahrnuto v rámci hospodářsky slabých regionů. Život v území je výrazně ovlivněn vysokou mírou nezaměstnanosti a dalšími aspekty, které s tím souvisejí. Důležitým bodem Strategie MAS je jak podpořit kvalitní a efektivní rozvojové záměry místních podnikatelů, tak i zkvalitnit prostředí pro rozvoj a vznik nových podnikatelských příležitostí. Oblasti podpory: Podpora v rámci této fiche bude směřována především do následujících oblastí: - Studie a projektové dokumentace řešící rozvoj podnikatelských aktivit a zavádění nových technologií do firem. - Podpora drobných, malých a středních podnikatelů v oblasti inovačního podnikání a technologického rozvoje. - Podpora investičních projektů malých a středních podnikatelů (včetně podpory nákupu služeb spojených s rozvojem podniku). - Podpora zavádění nových technologií do místních firem. - Zkvalitnění infrastruktury pro rozvoj podnikání v regionu. - Vytváření a zkvalitňování služeb pro místní obyvatele a návštěvníky. - Posílení ubytovacích a stravovacích kapacit v území. - Podpora aktivit spojených s rozvojem základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. - Propagace území. - Marketingové aktivity místních podnikatelů. Příjemci podpory: - Obce - Neziskové organizace (občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti apod.) - Příspěvkové organizace zřizované samosprávou a státní správou - Podnikatelské subjekty (fyzické nebo právnické osoby) Z výše uvedených fichí IÚS MAS vyplývá soulad se zpracovanou SPL ve všech bodech. 39

40 6.6. Monitoring naplňování cílů SPL P.č Název Počet podpořených zemědělských podnikatelů Počet podpořených mikropodniků, které nejsou zemědělskými podnikateli dle zákona č. 252/1997 a které nepodnikají v cestovním ruchu 3. Počet podpořených podnikatelů v oblasti cestovního ruchu 4. Počet rekonstruované/nové občanské vybavenosti a infrastruktury v obcí Rozšíření členské základy MAS Součástí každé fiche jsou další monitorovací indikátory, které umožní jejich podrobnější zhodnocení. Vzhledem k nižší alokaci, než se kterou se počítalo v původním SPL pro roky 2008(9)-2013 MAS nevyhlašuje fichi 5. a proto nedochází k naplňování indikátoru č. 3 Počet podpořených podnikatelů v oblasti cestovních ruchu. K zlepšení absorpční kapacitě území zařadila MAS do monitorovacích indikátorů i Počet akcí na propagaci MAS, na kterých jsou zájemci seznamování s jejími akcemi a současně propagována metoda LEADER. Průběžné sledování monitorovacích indikátorů k P.č Název Plán Skutečnost Plnění v % 1. Počet podpořených zemědělských podnikatelů Počet podpořených mikropodniků, které nejsou zemědělskými podnikateli dle zákona č. 252/1997 a které nepodnikají v cestovním ruchu Počet akcí na propagaci MAS Počet rekonstruované/nové občanské vybavenosti a infrastruktury v obcí Rozšíření členské základy MAS

41 Monitoring naplňování cílů SPL v letech P.č Název Plán Skutečnost k Plnění v % 1. Počet podpořených zemědělských podnikatelů Počet podpořených mikropodniků, které nejsou zemědělskými podnikateli dle zákona č. 252/1997 a které nepodnikají v cestovním ruchu Počet akcí na propagaci MAS Počet rekonstruované/nové občanské vybavenosti a infrastruktury v obcí Rozšíření členské základy MAS ,5 41

42 7. Partnerství MAS 7.1. Historie MAS Vznik partnerství se váže k založení Moravskobudějovického mikroregionu na jaře roku 2000, kdy se starostové 23 obcí dohodli na založení zájmového sdružení právnických osob dobrovolného svazku obcí, které bylo zaregistrováno na Okresním úřadě v Třebíči dne 5. dubna 2000 pod č.j. 5/2000. V návaznosti na dosavadní činnost Moravskobudějovického mikroregionu a v návaznosti na rozšíření užší spolupráce se subjekty v regionu se v období roku 2004 začalo intenzivně vytvářet místní partnerství založené na bázi principů programu Leader. Výsledek byl víc než příjemným překvapením. Po veřejné výzvě v Listech Moravskobudějovicka a následném veřejném projednání projevilo 17 subjektů z neveřejného sektoru zájem o bližší spolupráci při založení místní akční skupiny. Pozitivní je také to, že mezi členy jednoznačně převažují podnikatelské subjekty nad subjekty veřejnými a neziskovými. MAS Moravskobudějovicko vznikla 8. prosince MAS je začleněna do orgánů společnosti IECC o.p.s. Společnost IECC (prostřednictvím svých pracovníků) plní funkci facilitátora a koordinátora činnosti MAS Moravskobudějovicko. V roce 2006 získal Mikroregion Moravskobudějovicko dotaci z FONDU VYSOČINY a MAS byla partnerem projektu na vzdělávání v oblasti zpracování projektových žádostí a projektového řízení. Vzdělávací semináře probíhaly v průběhu roku 2006 a společně se starosty obcí se jich účastnili i členové MAS. Část vzdělávacích aktivit zajišťovali pracovníci MAS. V roce 2007 se podařilo zapojit do územní působnosti MAS i obec Meziříčko, čímž došlo k scelení území mikroregionu Moravskobudějovicko. Obec Radkovice u Budče ač je členem mikroregionu, byla od území ostatních obcí oddělena. Členská základna se rozšířila i o dva nezemědělské podnikatelské subjekty, kterým pracovníci společnosti v souladu s naplněním cílů fiší IUS MAS zpracovali projektové žádosti na realizaci jejich podnikatelského rozvoje. Obě žádosti byly podpořeny (SROP, Fond Vysočiny). Zástupce mladé generace v členské základně MAS představuje JUNÁK svaz skautů a skautek ČR, středisko Moravská orlice Moravské Budějovice, taktéž nový člen MAS. Členy MAS se staly i tři fyzické osoby ženy. V souhrnu má MAS Moravskobudějovicko 24 členů. Z tohoto počtu je 1 subjekt z veřejného sektoru, 3 subjekty zastupují neziskové organizace a zbylých 17 subjektů tvoří podnikatelé a 3 jsou fyzické osoby. Aktuální složení MAS k je 30 členů. Z tohoto počtu je 1 subjekt z veřejného sektoru, 3 subjekty zastupují neziskové organizace, 9 členů jsou fyzické osoby a 17 členů jsou podnikatelé (zemědělští i drobní řemeslníci). Viz obr Sektorové členění MAS. 42

43 Obr.7.1.1: Sektorové členění členů MAS Sektorové členění MAS 30% 3% 10% Veřejný sektor Neziskové organizace Podnikatelé Fyzické osoby 57% Veřejný sektor je zastoupen Moravskobudějovickým mikroregionem, což umožňuje přenos informací přímo jednotlivým starostům obcí a následně do zastupitelství jednotlivých obcí. Členství v MAS je na základě dobrovolnosti a vzniká podpisem smlouvy o vzájemné spolupráci. V návaznosti na vývoj a naplňování Strategie MAS lze do budoucna předpokládat zvýšený zájem o členství v MAS. MAS Moravskobudějovicko je otevřena všem subjektům v území, které projeví aktivní zájem podílet se na rozvoji území Moravskobudějovicka. O činnosti MAS, o vyhlášených výzvách a novinkách jsou členové informováni elektronickou poštou a tyty informace jsou zveřejňovány i na www stránkách MAS. Dále využívá MAS k informování široké veřejnosti Listů Moravskobudějovicka, které jsou distribuovány do každé domácnosti v území zdarma. Základní část IÚS MAS (fiše) jsou zveřejněny na www stránkách MAS. V li. pololetí roku 2008 se podařilo získat souhlas s realizací záměru MAS i na území obce Meziříčko, čímž došlo k připojení resp. scelení území mikroregionu Moravskobudějovicko a obce Radkovice u Budče, která je sice jeho součástí, ale byla územně oddělena. Obec Meziříčko vstoupila v roce 2008 i do mikroregionu Moravskobudějovicko. 43