PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY CELNÍ SPRÁVA 2006 / 2007

Transkript

1 PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce CELNÍ SPRÁVA Gabriela Korytárová 2006 / 2007 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Celní správa zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 Obsah 1. Úvod Vymezení základních pojmů Vývoj celnictví a celní správy do roku Organizace a působnost celní správy po roce Organizace celní správy Generální ředitelství cel Celní ředitelství y Činnost celní správy Hlavní působnost GŘC v rámci jednotlivých odborů a oddělení Působnost odboru podpory řízení Působnost finančního odboru Působnost odboru informatiky Působnost odboru hospodářské správy Působnost odboru mezinárodního a vztahů k veřejnosti Působnost odboru celního Působnost odboru spotřebních daní Působnost odboru správy celních a daňových příjmů Působnost odboru právního Působnost odboru pátrání Působnost odboru pátrání a dohledu Působnost odboru dohledu Působnost odboru personálního, vzdělávání a zdravotní péče Působnost samostatných oddělení v rámci GŘC Hlavní působnost Celního ředitelství Působnost odboru podpory řízení Působnost odboru cel a daní Působnost odboru pátrání a dohledu Působnost samostatných oddělení v rámci CŘ Působnost celních úřadů Hlavní činnosti CÚ ve sféře daňové Hlavní činnosti ve sféře celní Hlavní činnosti ve sféře správy příjmů Hlavní činnosti ve sféře vymáhání a exekucí Hlavní činnosti ve sféře mobilního dohledu Hlavní činnosti ve sféře kontrol Hlavní činnosti ve sféře právní podpory Mezinárodní vztahy a spolupráce v oblasti celnictví Světová celní organizace WCO Customs Strana 2

3 5.3. Styčný celní důstojník ( der Zollverbindungsbeamte ) Celní atašé Neapolská úmluva II Evropský úřad proti podvodům (OLAF) Celní kodex Závěr Resumé Literatura Seznam příloh Strana 3

4 1. Úvod Dnem vstupu České republiky do Evropské unie (dále jen EU případně Unie ), tedy dne 1.května 2004, došlo v souvislosti se změnami obchodní i celní politiky a s nutností plnit od počátku závazky České republiky vůči EU v oblasti celnictví k restrukturalizaci sítě úřadů celní správy. Bylo třeba jednak dokončit povinnosti vyplývající ze závazků celní správy před vstupem do EU (vyřizování tranzitů, celních skladů, režimů s ekonomickými účinky ), jednak nově zahájit aplikaci předpisů vyplývajících z norem EU. Došlo k ukončení platnosti preferenčních dohod uzavřených a prováděných Českou republikou. Všechna povolení schváleného vývozce vydaná v České republice před 1.květnem 2004 přestala platit, aktuální zůstala jen při vývozu do třetích (nečlenských) zemí, která jsou preferenčními partnery Unie. Z hlediska celního je EU unií celní, což znamená, že vybírané sazby i celní předpisy a jejich aplikace musí být shodné ve všech členských státech, mezi státy Unie jsou zrušena cla. Vstup naší země do EU měl proto na celnictví mnoho dopadů. Zmizely vnitřní celní hranice a jsou budovány pevnější hranice se zeměmi nečlenskými. Pokud posíláme zboží do členské země, nemusíme vyplňovat celní dokumenty, zboží neprochází celní kontrolou a přechod je mnohem rychlejší. Naopak, pokud vyvážíme zboží z členské do nečlenské země, musíme vyplnit celní dokumenty a zboží prochází celní kontrolou. Při dovozu z nečlenských zemí do členských trvá nadále povinnost zboží proclít, je na něj uvaleno clo podle celního sazebníku platného pro členské státy EU, které je pak příjmem rozpočtu EU, vše v souladu s jednotnou celní politikou EU vůči nečlenským státům. Snížením množství třetizemních obchodů a v návaznosti na výše uvedené změny systému se jakoby snížilo množství práce vykonávané celními orgány, došlo ke zrušení pohraničních celních úřadů. Ovšem relativní úbytek práce v jedné oblasti byl nahrazen získáním řady kompetencí, svěřených nově do působnosti celní správy. Vzhledem k tomu, že výčet veškerých kompetencí svěřených celním orgánům, jakož i budování struktury organizace celní správy uvnitř členských států, záleží stále na uvážení těchto jednotlivých členských států, bylo cílem mé práce zmapovat a objasnit, jaké funkce byly v rámci legislativního procesu přiděleny české celní správě po vstupu do EU, Strana 4

5 jaká je současná struktura organizace celní správy, zhodnotit, zda se úspěšně adaptovala na nové podmínky, plynoucí z účasti našeho státu v Unii. Uvedenému v mé práci předchází ještě vymezení základních pojmů souvisejících s celní problematikou a nastínění historického vývoje celnictví a celních institutů především se zaměřením na Českou republiku. Použité právní předpisy vychází z právního stavu platného ke dni zpracování této práce. Strana 5

6 2. Vymezení základních pojmů I když se poměry ve světě s dobou mění, přesto se v souvislosti se státní hranicí každému pořád ještě vybaví v první řadě pojem celník či celnictví. Tato logická návaznost je opodstatněná, neboť zmínka o celnících je již velmi stará a v povědomí lidí tradičně zažitá. Povolání celníka patří k nejstarším řemeslům vůbec. Celný, latinsky publicanus, byl člověk zaměstnaný ve veřejné správě. Celníky jako výběrčí daní měla vrchnost také v době římského impéria, kdy na dobitá území byli vysíláni celníci, aby svou činností podstatně naplňovali požadavky a především pokladny panovníků. Se zmínkou o celnících se můžeme setkat dokonce i v Bibli celný Matouš působil ve městě Kafarnaum, hejtmanem nad celnými byl Zacheus v okruhu Jericha. Od nepaměti veřejnost spojovala osobu celníka s hranicí státu, království či jiného administrativního útvaru, několik posledních let však mohou občané stále častěji střetávat příslušníky celní správy ve vnitrozemí, např. ve spojení s tržnicemi nebo jinými místy legálního, pololegálního či nelegálního obchodu, s lihovary a pálenicemi, s dopravně bezpečnostními akcemi, při nichž celníci zastavují kamióny, osobní vozidla aautobusy a zajímají se o jejich náklad, kolečka tachografů, dálniční známky, hmotnost atd. Působení celníků lze v současné době přirovnat k jakémusi sdružení různých profesí, které jsou si v základě blízké - někdy více, někdy méně. Celníci, coby příslušníci celní správy ve služebním poměru, plní spolu s občanskými zaměstnanci úkoly celních orgánů. Činnost celníků a přeneseně i celních orgánů a celé celní správy tedy celnictví je definována v zákoně č. 185/2004 Sb., o celní správě České republiky 1, účinného od , a to jako plnění úkolů celními orgány vyplývajícími z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů 2, plnění úkolů při správě daní a poplatků podle zvláštních právních předpisů 3 a plnění úkolů při správě cel. 1 2 odst. a) zákona č. 185/2004 Sb.,o celní správě České republiky 2 Např. zákon č.13/1993 Sb., celní zákon ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 62/2000 Sb., o některých opatřeních při vývozu nebo dovozu výrobků a o licenčním řízení a o změně některých zákonů Strana 6

7 Tzv. celní politika, chápaná jako souhrn principů, norem a opatření v celní oblasti, je součástí zahraniční obchodní politiky státu, podléhá tedy změnám vyvolaným měnícími se poměry ve vztazích k zahraničí a mezinárodním organizacím. V integracích vyššího typu 4 obvykle přebírají celní politiku do své kompetence nadnárodní orgány. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie 5 byla ukončena platnost dvoustranných a mnohostranných mezinárodních smluv ustavujících zóny volného tj. bezcelního obchodu, jichž byla Česká republika signatářem (např. CEFTA 6, dohoda o volném obchodu s Litvou, Estonskem atd.). Mezinárodní smlouvou, která pro Českou republiku zůstala v platnosti i po vstupu do Unie, je mnohostranná Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) 7, jejímž hlavním cílem je odbourávání překážek světového obchodu, sjednávání smluv o povolovacích řízeních, subvencích a odstranění technických překážek. Byla sjednána v roce 1947 v Ženevě a platnou se stala 1.ledna V březnu 1948 k ní přistoupilo i Československo 8. V současnosti má asi 135 členských zemí, které obchodně kooperují v rámci doložky nejvyšších výhod, jež platí pro oblast cel a dalších dávek a poplatků ukládaných při dovozu a vývozu. Na základě dohody GATT vznikla v roce 1995 Světová obchodní organizace (WTO) 9, jež si klade za cíl všeobecnou podporu mezinárodních vztahů členských zemí. Světová obchodní organizace rozšířila působnost dohody GATT v oblasti měny, nově pak na služby, obchodní Např. zákon č.353/2003 Sb., o spotřebních daních, 2 odst. 2 písm. l) zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 258/1994 Sb. a zákona č. 208/1997 Sb., zákon č.368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Příkladem integrace vyššího typu je Evropská unie. 1.květen 2004 Central European Free Trade Agreement (v překladu Středoevropská zóna volného obchodu) byla založená v roce 1991 a k jejím členům náležely následující státy : Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko General Agreement on Tariffs and Trade viz. Hunčová M., Stehlík A. Celnictví a spedice. Masarykova univerzita v Brně. 2000, str.22 World Trade Organisation Strana 7

8 aspekty duševního vlastnictví a investiční činnost. V rámci procesu uskutečňování Římské smlouvy o Evropském hospodářském společenství docházelo v EU postupně k vytvoření celní unie, což je forma ekonomické integrace, při které se ekonomiky rozdílných zemí navzájem propojují a odstraňují se bariéry vzájemného obchodu. Členské státy se sdružily za účelem postupného odstranění cel, coby nedaňových příjmů státního rozpočtu, za účelem uskutečňování společné celní politiky, vytvoření společného jednotného celního tarifu 10 a provádění společné obchodní politiky vůči třetím zemím. Celé celní právo se pohybuje někde v rozmezí práva rozpočtového a daňového. Stěžejní právní úprava celnictví spočívá dnes především v : Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí celní kodex Společenství Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky Zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon Přes svou hraniční blízkost k právu správnímu, pokud jde o organizačně správní úpravu pohybu zboží, osob, energie přes celní hranice, je celní právo součástí práva finančního, konkrétně jeho fiskální části regulující veřejné finance. Obsahem regulace veřejných financí pak jsou peněžní operace (finanční jevy), prostřednictvím kterých dochází k naplňování, rozdělování, přerozdělování a užití veřejných peněžních toků. Veřejné finance tak spravuje kromě jiných specializovaných institucí, jakými jsou finanční úřady, i celní správa. Orgány celní správy jsou bezpečnostním sborem, který provádí především dohled nad zbožím v rámci jednotného celního území EU. Organizace celní správy České republiky je upravena zákonem č.185/2004 Sb., o celní správě České republiky. Při návrhu kompetencí Celní správy 10 viz. kapitola 5.7. Celní kodex Strana 8

9 České republiky se vycházelo zejména z kompetencí orgánů francouzské celní správy, které disponují velmi rozsáhlými kompetencemi. Činnosti Celní správy České republiky lze v současné době rozčlenit na 11 : STANDARDNÍ, zahrnující oblasti : celnictví spotřební daně boj proti obchodním podvodům mobilní dohled pátrání dělená správa a vymáhání integrované kontroly Intrastat 12 duševní vlastnictví mýtné nelegální zaměstnanost SPECIFICKÉ, zahrnující oblasti : asistenční činnosti zásahové činnosti právní podpora správa příjmů operační centrum analýza PODPŮRNÉ, spočívající v : práci celní laboratoře používání informačních technologií řízení lidských zdrojů hospodářské správě a ekonomice DALŠÍ ČINNOSTI, ke kterým lze přiřadit : krizové řízení a bezpečnost K jednotlivým činnostem blíže viz. kapitola čtvrtá Organizace a působnost celní správy po roce Systém statistiky vnitrounijního obchodu ; viz.kapitoly níže Strana 9

10 strategie veřejné zakázky inspekce Generálního ředitelství cel interní audit kancelář Generálního ředitelství cel Než celní správa a její organizace nabyla současné úrovně a podoby, prošla tedy, vzhledem ke svým dávnověkým počátkům zmiňovaným již v úvodu této kapitoly, dlouhým vývojem, který je popsán v následující kapitole. Strana 10

11 3. Vývoj celnictví a celní správy do roku 2004 Od nepaměti bdějí speciální státní orgány v různých obdobách finančních a celních úřadů nad řádným a včasným plněním daňových povinností, nad vyměřením cla a daní, v neustálém soupeření státu, který se snaží uhájit své příjmy, s dlužníkem, jenž se snaží obcházet závazky plynoucí pro něj z celních předpisů při průvozu, dovozu respektive vývozu zboží. Již od starověku patřilo celnictví k důležitým právům, která byla vykonávána ve jménu panovníka nebo státu. Z počátku pouze fiskální cíle získání finančních prostředků k úhradám státních výdajů, byly v průběhu vývoje více či méně doplňovány úkoly v oblasti ochrany domácího trhu a podpory tuzemských výrobců. Vývoj celnictví je neodmyslitelně spjat s dějinami obchodu. Obchodník, který vezl zboží z jednoho místa na druhé a překročil při tom stanovenou územní hranici, byl nucen platit mýto nebo clo. Z historického hlediska je clo jednou z nejstarších finančních plateb. Clu předcházela ještě úplata v podobě mýta za použití komunikací nacházejících se v soukromém vlastnictví, kterou vybírali vlastníci pozemků, přes něž příslušné komunikace vedly. Samotná cla, na rozdíl od mýta, vybírána jako dávky veřejné, plynoucí zásadně místnímu suverénovi, se vyskytovala již v dávných dobách a to v prvotní podobě jako cla tranzitní, tedy za průvoz zboží určitým městem či přístavem. Ve starých řeckých městech se rozlišovala např. cla pozemní a cla vybíraná ze zboží určeného pro zámořský obchod. Významnou roli hrála v antickém Římě cla císařská. Vybírání cla zajišťovali od počátku státní úředníci nebo alespoň osoby pověřené suverénem 13. Výběrčími cel ve Franské říši, která sehrála významnou roli v počátcích nejstarších státních útvarů vzniklých na našem území, byli zvláštní úředníci, nazývaní telonarii 14. Na našem území platily pravděpodobně z počátku celní zvyklosti obvyklé ve Franské říši. Jeden z nejstarších celních sazebníků pocházející panovník či stát viz. Mainuš F., Janák J., Horváth V. Historie celnictví v ČSSR. Naše vojsko. Praha str. 11 Strana 11

12 z 10.století platil právě pro styk franských kupců s odběrateli zejména z Velkomoravské říše. Ve starověku a středověku se přičítala cla k důležitým příjmům panovníka, byla panovníkovým regálem, tj. výhradní právo k výběru měl kníže, poté král. Teprve později si ve feudální Evropě začala nárokovat vybírání cla i šlechta, kláštery a některá města. Cla nebyla ještě vybírána při přechodu hranice, ale až po dosažení stanoveného místa ve vnitrozemí tzv. ungeltu 15. Od poloviny 14.století až do poloviny 16.století sloužil jako výhradní v tehdejších Čechách pražský Ungelt v Týnském dvoře, kde za Jana Lucemburského vybírali clo ze všeho zboží přiváženého do Čech nebo jen přes ně převáženého pražští měšťané, jimž král pronajímal výnos z ungeltu. Z období Lucemburků se zachovalo několik celních řádů, např. celní řád platný pro Habry. Nejen za Lucemburků, ale i za pozdějších panovníků si zachovali značný vliv na vybírání cel moravští stavové, moravský sněm schvaloval zakládání nových mýt. V Obnoveném zřízení zemském bylo však výslovně stanoveno, že cla a mýta jsou regálem zeměpána. V první polovině 16.století přistoupil Ferdinand I. Habsburský k reorganizaci celnictví, ukončil výhradní pozici pražského Ungeltu, v Čechách vzniklo na 49 dalších celních stanic pro vybírání cel. Zvláštní celní výběrčí se vyskytovali také přímo na cestách, stíhali obchodníky, kteří se na uhersko-moravských hranicích vyhýbali placení cla. Na Moravě, jakož i ve Slezských knížectvích existovaly zvláštní úřady, např. v Těšíně, kde byli nuceni vyrovnat své povinnosti obchodníci, kteří neměli potvrzení o zaplacení cla. Celní mandát Ferdinanda I. z roku 1558 potvrdil nově zavedený celní systém a zavedl určitý pořádek i do vybírání vývozních cel. Vedle královského cla se v té době vyskytovalo v Čechách i clo zemské, týkající se vývozu. Organizaci celnictví v Čechách 17. století zachytila tzv. Stichova celní mapa. Dle ní byla země rozdělena na deset celních obvodů, přičemž na českomoravské hranici byla síť celních stanic řídká, zatímco na hranicích se zeměmi mimo české království právě naopak. Jasně označeny byly pohraniční celní obvody, kdežto u obvodů uvnitř země to nebylo již tak 15 dobové označení pro clo Strana 12

13 přesné. Jako dozorčí orgán působil na každé celní stanici celní pojezdný, jehož nadřízeným orgánem byla Česká komora. Celní orgány sídlily ve městech, zvláště pohraničních. U důležitých silnic byly dále od hranic zřízeny někdy další celní stanice, v nichž sloužili obvykle dva nebo jeden celní výběrčí, ti působili rovněž v místech vstupů do měst. U stezek, po nichž se obvykle pašovalo, se ještě zřizovaly tzv. filiální stanice. Kontrolu celého pásma hranic prováděli dozorci, kteří kontrolovali každého, kdo by chtěl hranicí projet bez proclení zboží. Výkonnými orgány celních stanic byli celní zřízenci. K personálu celní správy náleželi i cestáři, starající se o sjízdnost cest a ústřední komisaři ve funkci revizního orgánu, kteří bděli nad dodržováním zákazu svévolného zakládání nových celnic a svévolného vybírání celních poplatků. Vzestupu vývozu českého zboží do zahraničí a tím ochrany domácí výroby měl pomoci celní řád z r.1731, následovaný řádem z r.1737 pro Čechy a pro Moravu, které mimo jiné zakotvovaly mnohem nižší sazby vývozního cla než dovozního pro stejné druhy výrobků. V roce 1747 bylo zvláštním patentem zrušeno pohraniční clo mezi Moravou, Čechami a tzv. dědičnými zeměmi rakouskými. V roce 1752 byl vydán nový celní sazebník, jímž byla uvalena vysoká cla 16 na zboží dovážené do Čech a Moravy. Tato opatření souvisela s celní politikou Marie Terezie, jejímž cílem bylo přinutit Prusko k ústupnosti v záležitosti Slezska, jehož města, zvláště Vratislav, byla důležitým prostředníkem pro zahraniční obchod Rakouska. S překonáváním feudální rozdrobenosti se státy snažily sjednotit vnitřní trh, docházelo k vytváření jednotných celních území a odstraňování soustavy vnitřních cel, konkrétně u nás se tak dělo v rámci tereziánských reforem v 70.letech 18.století. Celní řád z roku 1775 odstranil zcela celní hranice mezi většinou zemí monarchie, výjimku tvořily Uhry, Halič, Chebsko, Plzeň a Terst. Za císaře Josefa II. pak byl 2.ledna 1788 vydán první všeobecný celní řád, upravující celní právo a celní řízení. Dřívější prohibiční politiku posléze uvolnil do značné míry nový celní řád z roku Hlavní dovozní a vývozní cla odstranil dále celní řád z roku V roce 1853 vstoupil v platnost liberalizační celní tarif. 16 pohybující se od 30 do 100% Strana 13

14 K připojení uherských zemí do jednotného celního území Rakouské monarchie došlo teprve v 50.letech 19.století, kdy byly také nově upraveny některé instituty celnictví jako např. postavení finanční stráže, byly vymezeny rozsáhlé pravomoci ozbrojeného uniformovaného sboru v celním pohraničním pásmu. Na počátku 50. let 19.století se vyvinul v Rakousku buržoazní systém státní správy, spočívající ve vybudování tzv. správních finančních úřadů a úřadů pomocných, v jejichž rámci působily celní úřady a již výše zmíněná finanční stráž 17. Sbory finanční stráže byly rozděleny na úřednictvo a mužstvo. Úřednictvo se skládalo z komisařů finanční stráže a mužstvo z respicientů, vrchních dozorců a dozorců finanční stráže. Do kategorie pomocných správních úřadů patřily mimo finanční stráž také nově vzniklé celní úřady, které se podle jim svěřených oprávnění ještě rozlišovaly na hlavní a vedlejší. Stejně jako finanční stráž spadaly celní úřady pod okresní finanční ředitelství, které počínaje rokem 1854 nahradilo Okresní komorní správu. Okresní finanční ředitelství tvořilo tedy první instanci pro správu cel. Jako druhá instance celní správy byla zřízena zemská finanční ředitelství. Trojinstančnost celého systému završovalo Ministerstvo financí ve Vídni. Souběžně s již zmiňovanými celními úřady existovali také úřady pro kontrolu zboží a jeho komerční značkování, ve kterých působili buď přímo úředníci celních úřadů nebo samostatný personál. Jednotné rakousko-uherské celní území zůstalo zachováno i po roce 1867, i když došlo k vytvoření dualistického státu Rakouska-Uherska. V roce 1878 přijalo Rakousko- Uhersko autonomní celní tarif, jenž měl poskytnout vyšší celní ochranu. Na vývoj rakouského celního práva navazuje i Československá republika. Po svém vzniku Československý stát převzal celý právní řád a správní systém Rakousko-Uherska, v platnosti zůstal zejména celní a monopolní řád z r.1835 a zákon o celním sazebníku z roku Nejvyšší instancí celní správy zůstává Ministerstvo financí. Dne 20.února 1919 byl vydán zákon o celním území a vybírání cla, který zakotvoval výhradní právo našeho státu vybírat celní dávky a podrobovat dovážené, vyvážené a 17 Tato finanční stráž vznikla sloučením již dříve existující stráže pomezní, dozírající nad ostrahou hranic a důchodkové stráže, dohlížející nad nepřímými daněmi a monopoly. Strana 14

15 provážené zboží celnímu řízení. V březnu 1919 se proměnily důležitější strážní stanice v řádné celní úřady. V souvislosti s rozvojem letectví započalo zřizování celních letišť, a to nejprve v Praze-Kbelích. Zásadních změn doznala po vzniku Československé republiky finanční stráž, když v roce 1919 došlo k jejímu rozdělení na dva sbory, a sice pro pohraničí vznikl sbor pohraniční finanční stráže a pro vnitrozemí důchodková kontrola. Při ministerstvu průmyslu, obchodu a živností byla zřízena Československá celní rada jako poradní sbor, která podávala tzv. dobrá zdání ve sporech týkajících se vyměření celních poplatků celními úřady a také o dotazech týkajících se určení celní sazby pro zboží, dříve než rozhodla ministerstva financí a obchodu nebo zemědělství. Ve druhé polovině 20.let je přijata legislativní norma, jež unifikuje a kodifikuje právo v oblasti celnictví a sice zákon č. 114/1927 Sb., tzv. Martincův zákon 18. Československé celní území tvořilo československé státní území a státní hranice byla zároveň hranicí celní. Podél celé celní hranice vzniklo celní pohraniční pásmo jako územní pruh v šířce asi 10 km, který oddělovala od vnitrozemí tzv. vnitřní celní hranice. Zboží přestupující celní hranici podléhalo celnímu řízení u pohraničního celního úřadu, zahájenému na základě tzv. prohlášky 19. Dozor nad přechodem osob a zboží na celní hranici vykonávala finanční stráž, celní řízení pak na místě zvaném jako celniště prováděly samotné celní úřady a to nádražní, silniční nebo říční. y měly též oprávnění zabraňovat celním trestným činům, oprávnění k upomínání o zaplacení celních poplatků, pohledávek, výloh a celních pokut a tzv. právo dát vykonat zájem. Takovým rozšířením kompetencí celních úřadů přešly tyto z kategorie finančních úřadů výkonných do vyššího postavení správních úřadů finančních. Vedle celních úřadů působily při trestání celních trestných činů, obzvláště při krácení nepřímých dávek, zvláštní důchodkové soudy. Tam, kde se pohraniční celní úřad nenacházel přímo u celní hranice, působila ještě celní hlídka. y spolu s finanční stráží byly podřízeny zemským finančním ředitelstvím, v jejichž obvodu se nacházely, posléze, s již výše zmiňovaným rozšířením oprávnění celních nazvaný podle svého autora - přednosty odboru tehdejšího Ministerstva financí návrh učiněný stranou na zahájení celního řízení Strana 15

16 úřadů, přešly tyto přímo pod finanční úřady zemské. Existovaly celkem 4 okrskové obvody v Praze pro Čechy, v Brně pro Moravu a Slezsko, třetí v Bratislavě pro Slovensko a poslední pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě. Nejvyšší dozor v oboru celnictví zůstal svěřen i nadále Ministerstvu financí. Činnost Československé celní rady převzal v r.1928 Celní poradní sbor. V souvislosti s naplňováním expanzivních plánů nacistického Německa v polovině 30.let 20.století neobyčejně vzrostl význam činnosti ozbrojeného sboru pohraniční finanční stráže. Vládním nařízením z roku 1936 byla zřízena Stráž obrany státu, k jejímuž personálnímu obsazení patřili také členové finanční stráže. Hlavním úkolem Stráže obrany státu byla ochrana neporušitelnosti státních hranic a nedotknutelnosti státního území. Stráž mohla být pověřena i přímo k plnění úkolů celní správy. V době pomnichovského Československa se stala jedním z jeho ústředních problémů otázka celní unie, k jejímuž ze strany Československa nechtěnému vzniku došlo v říjnu 1940 v souvislosti se zrušením celní hranice mezi českými zeměmi a Německem. V rámci subordinace byly celní úřady, namísto protektorátního Ministerstva financí, podřízeny úřadu německého Vrchního finančního prezidenta, zřízeného za tím účelem v Praze. Pozastavila se činnost celních úřadů zřízených Martincovým zákonem z roku 1927, celní úřady byly zredukovány a přizpůsobeny složení úřadů říšskoněmeckých a staly se tzv. Úřady pro správu cel a spotřebních daní monopolů. Zároveň byla zrušena finanční stráž a nahrazena pomocnou finanční službou výkonnou. Po porážce nacistického Německa byl dekretem prezidenta v roce 1945 obnoven systém celní správy, který existoval ke dni 29.září Zároveň došlo k obnovení funkcí finanční stráže. V roce 1949 proběhla zásadní reorganizace celní správy. K 1.lednu byla zrušena finanční stráž, její působnost převzal Sbor národní bezpečnosti. Správa vykonávaná finančními úřady přešla na finanční referáty národních výborů, působnost celních úřadů byla přenesena na berní správy. Za socialismu ztrácí význam fiskální funkce cla a do popředí se dostává jeho kontrolní funkce při ochraně a rozvoji státního monopolu zahraničního obchodu. Působnost ve věcech celních se vládním nařízením 20 zejména platnost zákona z r.1927 Martincova zákona Strana 16

17 z 8.července 1952 přesouvá z Ministerstva financí do resortu Ministerstva zahraničního obchodu, které ji vykonává prostřednictvím Ústřední celní správy a jí podřízených orgánů - tedy celnic, odboček celnic a celní hlídky. Započala éra socialistického celnictví. Kdo chtěl dopravit zboží z ciziny nebo do ciziny, musel jej podat pohraniční celnici s předepsanými doklady k celnímu řízení, jež se zahajovalo právě úkony celních orgánů v pohraniční celnici, a to kontrolou přepravovaného zboží. Taktéž osoby, které přestupovaly hranici se musely podrobit celnímu řízení. Nárok státu na clo vznikl rozhodnutím celního orgánu o propuštění zboží do volného oběhu. Výši cla určoval celní sazebník, který vydávala vláda a vysvětlivky k celnímu sazebníku pak poskytoval ministr zahraničního obchodu. Celní pohledávky vymáhaly národní výbory. Předpisy pro vymáhání pohledávek platily obdobně jako pro vymáhání daní. Pro celní pohledávky vázlo na zboží zákonné zástavní právo pro případ nezaplacení cla, kdy celnice po uplynutí lhůty splatnosti cla byla oprávněna zboží prodat a z výtěžku prodeje uspokojit pohledávku. Právo celní správy opravit nesprávně vyměřené clo zaniklo uplynutím šesti měsíců po splatnosti celní pohledávky. Nárok na vrácení cla celní správou se promlčel do jednoho roku po jeho vzniku. Při dovozu zboží pro vlastní potřebu dovozce se vybírala vedle cla ještě náhradní dávka za daň z obratu, která se určovala formou paušálu uvedeném v tzv. sazebníku neobchodního zboží, který vydávalo Ministerstvo zahraničního obchodu. Podstatně zkvalitnit kontrolu činnosti organizací zahraničního obchodu umožnilo vytvoření celní statistiky. Základní normou socialistického celnictví se až do konce r.1974 stal celní zákon z 24.dubna 1953 Sb. Nový celní zákon přijalo Federální shromáždění v roce Postavení Ústřední celní správy zůstalo zachováno, nadále fungovala jako zvláštní složka Federálního ministerstva zahraničního obchodu. Zákon založil existenci Celního ředitelství pro ČSR a Celního ředitelství pro SSR, jimž byly podřízeny dále celnice. Jako součást celnic zůstaly zachovány celní odbočky zajišťující operativní zajišťování celní kontroly. Celní hlídky byly zrušeny. Teprve až s obnovením tržního hospodářství v našem státě po roce 1989 opět roste fiskální význam cla, tedy cla jako příjmu státního rozpočtu. 21 Zákon č. 44/1974 Sb. Strana 17

18 Zároveň byl zrušen státní monopol v zahraničním obchodu. V souvislosti s jednáními o rozpadu Československa vzniká na základě dohody z celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, pro koordinaci celní politiky se ustavuje Rada celní unie, která ovšem nepůsobí jako rozhodovací orgán, neboť o každém opatření rozhoduje každá ze stran samostatně. Nový celní zákon č.13/1993 již vycházel ze zásad tehdy připravovaného jednotného celního kodexu Společenství. Dne se stala účinnou novela celního zákona 22, jejímž cílem bylo těsněji propojit činnost celních orgánů s činností orgánů finančních. Zejména šlo o sjednocení správy daní, tedy o to, aby řízení ve věci daní i před celními orgány bylo upraveno zákonem o správě daní a poplatků 23. Některé úkony prováděné Policií České republiky ve prospěch finančních úřadů, jako např. předvádění osob, ostraha objektů, ochrana osob, přešly na celní úřady. Funkcemi ve sféře odhalování trestné činnosti v oblasti cel byly pověřeny při celních úřadech zřízené Inspektoráty celní a finanční stráže. Ústřední finanční a daňové ředitelství stejně jako Generální ředitelství cel řídí již Ministerstvo financí. Celní správa se po propuštění zboží do volného oběhu brání daňovým a celním únikům následnou kontrolou obchodních a jiných dokladů a kontrolou následných obchodních transakcí, na které se vztahuje celní prohlášení 24. Lze konstatovat, že počátkem roku 1998 jsou celní předpisy České republiky z více než 85% kompatibilní s celními předpisy EU. Vstupem České republiky do EU dne se Česká republika stala součástí celní unie EU a tedy již nevystupuje navenek vůči třetím 25 státům autonomně. Došlo k odbourání cel a jiných překážek pohybu zboží mezi členskými státy a vytvoření jednotné celní bariéry navenek. Následně bylo nezbytné provést reorganizaci Celní správy České republiky a zejména : sjednotit postupy v oblasti celního řízení novela celního zákona č.113/1997 Sb. zákon.č.337/1992 Sb. Před vstupem do EU tzv. JCD - jednotná celní deklarace, po vstupu do EU označované jako JSD - jednotný správní doklad. nečlenským Strana 18

19 upravit a umožnit komunikaci se systémy spravovanými Evropskou Komisí a to především zavedením adekvátních informačních technologií technicky zajistit plnění nových kompetencí celní správy, zvláště pak vybavení skupin mobilního dohledu, v souvislosti s jejich kompetencí ke kontrolám nápravových tlaků a celkových hmotností nákladních vozidel, kontrolám záznamů z tachometrů, v rámci úkolů spojených se systémem celostátní radiační monitorovací sítě atd. V souvislosti s ochranou veřejných financí došlo ke snížení počtu celních úřadů. Od prvního dne členství v EU zrušily celní orgány České republiky pravidelné celní kontroly pohybu zboží přes vnitřní hranici, tedy společnou hranici s dalšími členskými státy. Tím nebyl dotčen systém hraničních kontrol na vnitřní a vnější hranici ve smyslu definice Schengenského aquis 26, kde je hlavním gestorem Ministerstvo vnitra České republiky. 26 Schengenská dohoda, viz. níže Strana 19

20 4. Organizace a působnost celní správy po roce 2004 Podoba celní správy dnes je přece jenom jiná než tomu bylo v době dávno minulé nebo ještě před vstupem České republiky do EU. Jak již bylo poznamenáno v předchozí kapitole, vývoj celnictví a tím i samotné organizace celní správy úzce souvisí s vývojem mezinárodně-obchodně-politických vztahů. Členstvím České republiky v Unii se zahraničně obchodní činnost rozdělila na obchodně právní vztahy vznikající mezi českými subjekty a subjekty se sídlem v třetích, nečlenských zemích EU a na obchodně právní vztahy vznikající mezi českými subjekty a subjekty se sídlem v jiných členských státech EU. Asi 80% zahraničního obchodu České republiky probíhá v podmínkách volného pohybu zboží v rámci EU a asi 20% probíhá v klasických podmínkách zahraničního obchodu se třetími zeměmi 27. V naší zemi v současné době fakticky funguje jednotná zahraniční politika, založená na zásadě volného pohybu zboží v rámci Unie a na dalších snahách o unifikaci některých procesních postupů v oblasti obchodně právních či občanskoprávních vztahů, vše s cílem vybudovat jednotný vnitřní trh EU. Dle Smlouvy o založení ES 28 vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. S tím souvisí především odstranění pravidelných hraničních celních kontrol na vnitřních hranicích EU. V České republice byl ihned ke dni přijetí do EU, t.j. k 1.květnu 2004 uvolněn pohyb zboží. Skončil výkon služby celních orgánů na všech hraničních přechodech kromě mezinárodních letišť. Kontroly osob prováděné službou Cizinecké a pohraniční policie 29 však zůstaly i po tomto datu. V průběhu zejména kontrolně bezpečnostních akcí služba Cizinecké a pohraniční policie dosud spolupracuje velmi aktivně s celníky blíže CLO DOUANE - měsíčník celní správy České republiky, 40. ročník, říjen 2006, str.12 Římská smlouva z r.1957 Ke spolupráci Cizinecké a pohraniční policie s celníky blíže kapitola Strana 20

21 Nejvýznamnější změnou pro činnost služby Cizinecké a pohraniční policie by měl být až vstup České republiky do Schengenského prostoru, který je předpokládán v roce V Schengenské dohodě 30, podepsané 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, SRN a Francie, o postupném rušení kontrol na společných hranicích, se smluvní strany zavázaly přijmout opatření směřující k zachování bezpečnosti a k zamezení nezákonné imigrace občanů států, které nejsou členy EU. K zajištění této bezpečnosti byla přijata kompenzační opatření, týkající se harmonizace vízové politiky, sjednocení a posílení kontroly vnějších hranic. Problematika Schengenu je v naší celní správě pořád aktuální. V České republice, kde neprobíhá vnější pozemní hranice EU 31, byla loňského roku hodnocena zejména ochrana vzdušných hranic, připravenost v oblasti policejní spolupráce, ochrany dat a společné vízové politiky. Nadále probíhá hodnocení našeho státu v jednotlivých oblastech, zda je způsobilý k plnému zapojení do Schengenského systému, jež přinese našim občanům možnost cestování v prostoru EU bez omezení. Klasické pravidelné hraniční kontroly zboží i osob budou po tomto datu prováděny celními a policejními orgány České republiky pouze na hraničních přechodech EU s třetími zeměmi, kterými jsou u nás vzhledem ke geografické poloze našeho státu jen mezinárodní letiště a na nich odbavované lety z a do třetích zemí, jenž mají nadále charakter vnější hranice Unie. Vstupem do EU se k původním úkolům celní správy v oblasti příjmové stránky státního rozpočtu a ochrany domácího trhu přiřadil nový základní cíl, směřující k zajištění ochrany společného trhu EU a bezpečnosti mezinárodního obchodu. Celní správa je pověřena novými úkoly především v oblasti společné zemědělské politiky, kompletními kompetencemi v rámci správy spotřebních daní, statistiky intrakomunitárního obchodu. Do popředí se dostávají úkoly v oblasti ochrany práva duševního vlastnictví, ochrany životního prostředí, boj proti podloudnictví, potírání kriminální činnosti související s obchodem se zbraněmi, vojenským materiálem, omamnými, psychotropními, radioaktivními a jinými nebezpečnými chemickými a článek č. 17 s výjimkou mezinárodních letišť Strana 21

22 biologickými látkami a materiály, v neposlední řadě také boj proti terorismu a činnostem zaměřeným k praní peněz pocházejících z kriminální činnosti. Nově svěřeným úkolům se uzpůsobuje i systém organizace celní správy. V současné době jsou v oblasti cla a celního řízení na území České republiky přímo aplikovatelné právní předpisy Evropské unie, stěžejním je Celní kodex Společenství 32. Převážná část cla u nás vybíraného je příjmem rozpočtu Unie. S účinností od 1.května 2004 byla výrazně zredukována právní úprava celního zákona č. 13/1993 Sb., v němž zůstaly upraveny jen některé vztahy neupravené bezprostředně závaznými předpisy EU, mezi nimi právní úprava povinnosti celníků, dohledu celních orgánů, zajištění celního dluhu s výjimkou tranzitních operací a způsob úhrady cla. Právní úpravu soustavy celních orgánů, která není upravena komunitárním právem a každý z členských států je oprávněn sám tuto oblast regulovat, jak již bylo řečeno, zakotvil zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky Organizace celní správy 33 Soustavu celních orgánů v České republice dnes tvoří Generální ředitelství cel v Praze v čele s generálním ředitelem 34 a dále celní ředitelství, pod které spadají jednotlivé celní úřady 35. Struktura Generálního ředitelství cel, celního ředitelství a celních úřadů jako celních orgánů Celní správy České republiky je dále členěna na : organizační útvary v podobě sekcí, odborů, oddělení a poboček jiné formy organizačního uspořádání jako jsou referáty, stálé pracovní skupiny, směny a účelová zařízení Specializovaným útvarem náležejícím k celní správě je Skupina operativního nasazení ( SON ), která vznikla v březnu 2001 jako reakce na zvyšující se počet služebních zákroků celníků proti nebezpečným pachatelům trestné činnosti a jako útvar celní správy s celostátní působností je Nařízení Rady (EHS) č.2913/92 ; blíže kapitola 5.7. viz. Příloha č.1 v současné době JUDr. Milan Šiška 1 odst. 1 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky Strana 22

23 určen zejména k řešení závažných služebních zákroků a k ochraně celníků plnících úkoly v rámci operativně pátrací činnosti Generální ředitelství cel Základní organizační jednotkou Generálního ředitelství cel (dále jen GŘC), stejně jako všech ostatních celních orgánů, je odbor, který se člení na další, vždy nejméně dvě oddělení. Mimo tato oddělení, zřizovaná v rámci odborů, se zřizují i samostatná oddělení. Strukturálně se GŘC člení na následující odbory : Podpory řízení Finanční Informatiky Hospodářské správy Mezinárodních vztahů k veřejnosti Celní Spotřebních daní Správy celních a daňových příjmů Právní Pátrání Podpory pátrání a dohledu Dohledu Personální, vzdělávání a zdravotní péče Odbory doplňují dále následující samostatná oddělení : Inspekce generálního ředitele Centrální analytická jednotka veřejných zakázek Řízení celně technických laboratoří Interního auditu Jednotlivá oddělení GŘC jsou uvedena v Tabulce č. 1. Strana 23

24 TABULKA č. 1 : ODDĚLENÍ V RÁMCI ODBORŮ GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC 10 - PODPORY ŘÍZENÍ 101 Řízení a koordinace 102 Bezpečnosti a krizového řízení 20 - MEZINÁRODNÍ A VZTAHŮ K VEŘEJNOSTI Mezinárodní Vztahů k veřejnosti 11 - FINANČNÍ Finančně rozpočtové Finančního účetnictví a majetkové evidence 12 - INFORMATIKY Strategie rozvoje a správy bezpečnosti IS Informačních systémů celního a daňového řízení Statistiky a správy dat Správy a provozu informačního centra Informačních a komunikačních technologií 13 - HOSPODÁŘSKÉ SPRÁVY Investic, ekonomiky a hospodářské správy 132 Materiálně technického zabezpečení, výstroje a techniky Správních činností 21 - CELNÍ Celní Původu zboží, celní hodnoty a celní nomenklatury TARICu a kvót 214 Společné zemědělské politiky a zvláštních kompetencí 23 - SPOTŘEBNÍCH DANÍ Metodiky spotřebních daní Daňového řízení 24 - SPRÁVY CELNÍCH A DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ Strana 24

25 Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Odbor GŘC Správy daňových a ostatních příjmů Správy tradičních vlastních zdrojů EU (TOR) a integrovaných kontrol 30 - PRÁVNÍ Právní 302 Správních činností 31 - PÁTRÁNÍ 311 Celních a daňových podvodů 312 Drog a zbraní 313 Národní koordinační jednotka 32 PODPORY PÁTRÁNÍ A DOHLEDU 321 Informační podpory a operačního centra 322 Speciálních činností 323 Informačních systémů pátrání a dohledu 324 Operativní dokumentace 33 - DOHLEDU 331 Metodiky a koordinace dohledu 332 Kynologie, zbraní a kontrolně technických prostředků 40 - PERSONÁLNÍ, VZDĚLAVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ PÉČE Personální Organizace a systemizace Institut vzdělávání Celní ředitelství Celní ředitelství (dále jen CŘ) je celním orgánem, který vykonává činnosti uvedené v 4 zákona č. 185/2004 Sb., o celní správě České republiky. Také CŘ se člení na odbory : Podpory řízení Cel a daní Pátrání a dohledu Strana 25

26 Samostatnými odděleními CŘ jsou : Inspekce a vnitřní kontroly Analýzy Závazných informací (jen na CŘ v Praze) Ochrany duševního vlastnictví (jen na CŘ v Hradci Králové) Tabulka č.2 zachycuje jednotlivá oddělení CŘ. TABULKA č. 2 : ODDĚLENÍ V RÁMCI ODBORŮ CŘ : Odbor CŘ Odbor CŘ Odbor CŘ 01 - PODPORY ŘÍZENÍ 11 - Personální 12 Podpory řízení 13 Ekonomiky a hospodářské správy 14 - Informatiky 02 CEL A DANÍ 21 Právní podpory a správy příjmů 22 - Celní 23 - Daňové 24 Integrovaných kontrol 03 PÁTRÁNÍ A DOHLEDU 31 Odhalování organizované trestné činnosti 32 Protidrogové a zboží zvláštního určení 33 Podpory pátrání a dohledu 34 Mobilního dohledu 35 - Pátrání y Před vstupem České republiky do EU existovalo celkem 91 celních úřadů. Po vstupu České republiky do EU, byl jejich počet zredukován na celkových 54. V rámci současné organizační struktury celních úřadů (dále jen CÚ) je možné rozlišit následující odbory : Cel a daní Dohledu a kontroly Strana 26

27 Jako samostatná oddělení působí na jednotlivých CÚ následující oddělení : Podpory řízení Tabákových nálepek a kontrolních lihových pásek (pouze na CÚ Kolín) Pro ucelený výkon agendy celní nebo agendy daňové nebo pro společný výkon agendy celní a daňové může být zřízena ještě pobočka CÚ, která má postavení odboru nebo oddělení. Pobočka CÚ vykonává činnosti vymezené v ustanovení 5 odst. 3 a 4 zákona č. 185/2004 Sb, o Celní správě České republiky. V Tabulce č. 3 jsou uvedena jednotlivá oddělení CÚ. TABULKA č. 3 : ODDĚLENÍ V RÁMCI ODBORŮ CÚ : Odbor CÚ Odbor CÚ 02 - CEL A DANÍ Právní podpory a správy příjmů 022 Celní a daňové Celní Daňové 025 Detašované oddělení oboru 02 mimo sídlo CÚ Letiště 03 DOHLEDU A KONTROLY Kontrol 032 Mobilního dohledu 4.2. Činnost celní správy Jak již bylo řečeno výše, okamžikem vstupu České republiky do EU přestala postupy celních orgánů v rámci celního řízení upravovat národní legislativa a tato oblast přešla pod správu legislativy Unie, jež upravuje postupy celního řízení pro všechny členské státy 36. Seznam ostatních jednotlivých kompetencí svěřených k výkonu celním orgánům České republiky obsahuje zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky. 36 zejména nařízení Rady (EHS) č.2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství Strana 27

28 Orgány celní správy mají postavení policejního orgánu jako orgánu činného v trestním řízení, pokud se řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel, daní, neoprávněného nakládání s odpady, zakázanými bojovými prostředky, omamnými látkami, radioaktivním materiálem, s chráněnými a volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, podloudnictví, porušování autorského práva a práv k ochranné známce, také v oblasti porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím, technologiemi atd Hlavní působnost GŘC v rámci jednotlivých odborů a oddělení Nejvyšším orgánem celní správy v České republice je Generální ředitelství cel, které je přímo podřízeno Ministerstvu financí České republiky. GŘC zajišťuje činnosti stanovené zákonem č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky 37, celním zákonem 38 a dalšími právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami Působnost odboru podpory řízení Odbor podpory řízení se organizačně člení na oddělení Řízení a koordinace a oddělení Bezpečnosti a krizového řízení, s jejichž podporou zajišťuje GŘC zavádění moderních systémů řízení ve státní správě do podmínek celní správy a zpracování koncepce strategického rozvoje celní správy. GŘC vykonává koordinaci v oblasti bezpečnostní politiky celní správy a krizového řízení, stanovuje standardy bezpečnosti v jednotlivých oblastech její činnosti. V souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti 39 posuzuje a schvaluje způsoby ochrany utajovaných informací, metodicky zajišťuje ochranu osobních údajů v rámci celní správy odst. 3) až 6) zákona zákon č. 13/1993 Sb. zákon č. 412/2005 Sb. Strana 28

29 Působnost finančního odboru V rámci finančního odboru působí oddělení Finančně-rozpočtové a oddělení Finančního účetnictví a majetkové evidence. Vykonávají funkci správce rozpočtu celní správy a hlavního účetního na GŘC ve smyslu zákona o finanční kontrole 40. Koordinuje a ve stanoveném rozsahu zajišťuje činnosti spojené s účastí státního rozpočtu na financování programů pořízení a reprodukce majetku celní správy a odborné činnosti v oblasti rozpočtového hospodaření výdajů, nedaňových a kapitálových příjmů, prostředků Fondu kulturních a sociálních potřeb 41, správy majetku státu, finančního účetnictví a evidence majetku inventárního charakteru. Právo rozhodování o majetku, tj. jeho nabývání, evidence, nakládání s ním a vyřazování, přísluší v plném rozsahu pak přímo generálnímu řediteli GŘC Působnost odboru informatiky Odbor prostřednictvím oddělení Strategie rozvoje a správy bezpečnosti informačních systémů, oddělení Informačních systémů celního a daňového řízení, oddělení Statistiky a správy dat, Správy provozu informačního centra a oddělení Informačních a komunikačních technologií vypracovává informační strategii celní správy a zajišťuje informační podporu v celé šíři působnosti celních orgánů. Koordinuje plnění úkolů v rámci projektu e-customs 42. Zajišťuje úkoly sběru a zpracování dat v oblasti intrakomunitárního obchodu, tzv. INTRASTAT, což je statistika o výměně jednak zboží mezi členskými státy a jednak zboží s tzv. statusem třetizemního zboží, které je propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku 43 nebo přepracování pod celním dohledem 44. Z teritoriálního hlediska se jedná zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů peněžní fond příspěvkových organizací, viz. 29 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů návazný program jednotného počítačového zpracování celních režimů v rámci EU Podstatou aktivního zušlechťovacího styku je, že zboží ze třetích zemí bude zpracováno v členských státech EU za účelem reexportu. Režim přepracování pod celním dohledem umožňuje přepracování zboží, které není zbožím Společenství, na celním území Společenství při takových zpracovatelských operacích, které změní jeho povahu nebo stav, aniž by podléhalo dovoznímu clu nebo Strana 29

30 o sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU Působnost odboru hospodářské správy Odbor hospodářské správy tvoří oddělení Investic, ekonomiky a hospodářské správy spolu s oddělením Materiálně technického zabezpečení, výstroje a techniky. Zajišťují správu materiálně technického vybavení a prostředků celní správy Působnost odboru mezinárodního a vztahů k veřejnosti Odbor realizuje své kompetence ve dvou odděleních : Mezinárodním a oddělení Vztahů k veřejnosti, která koordinují funkce GŘC v mezinárodním styku - ve vztahu k celním a ostatním orgánům jiných států a k mezinárodním organizacím. Zajišťuje výklad mezinárodních smluv týkajících se působnosti celních orgánů, organizuje plnění úkolů vyplývajících pro celní správu z členství České republiky v EU, provádí tlumočení pro potřeby celní správy. Zajišťuje také styk GŘC s veřejností a s médií, metodicky řídí a koordinuje provádění právních předpisů o svobodném přístupu k informacím. V neposlední řadě zajišťuje také správu depozitáře materiálů z historie celní správy a daní Působnost odboru celního Struktura celního odboru sestává z oddělení Celního, oddělení Původu zboží, celní hodnoty a celní nomenklatury, oddělení TARICu 45 a kvót a Společné zemědělské politiky a zvláštních kompetencí. Do působnosti celního odboru patří zajišťování odborné kontrolní a koordinační činnosti v oblasti obchodu s třetími zeměmi, v oblasti společné zemědělské politiky, celní kontroly a provádění předpisů EU, národních předpisů a mezinárodních dohod v oblasti původu zboží, celní hodnoty, celní nomenklatury či celních sazeb. Dále řídí jednotnou aplikaci obchodně 45 obchodně-politickým opatřením a aby výrobky vzniklé v důsledku těchto operací byly propuštěny do volného oběhu s použitím pro ně platných celních sazeb. Tyto výrobky se pak označují jako přepracované výrobky. TARIC, t.j. Integrovaný tarif společenství Strana 30

31 politických opatření vyplývajících z používání Integrovaného tarifu Unie, Národního integrovaného tarifu a celních kvót, celních stropů a celních dohledů na území České republiky. Zajišťuje tvorbu Českého integrovaného tarifu a Integrovaného celního tarifního systému. Odboru celnímu dále náleží uplatňovat notifikační povinnosti vůči Evropské Komisi v oblasti vykonávaných činností, zajišťuje správu české verze tzv. Harmonizovaného systému 46, vydává a aktualizuje jeho fakultativní části. Zpracovává podklady pro rozhodování ve druhé instanci o opravných prostředcích ve věcech - rozhodnutí o povolení zjednodušených postupů, v prokazování původu zboží, proti rozhodnutí CŘ Praha o závazných informacích o sazebním zařazení zboží. Pracovníci celního odboru podrobují důkladné analýze Úřední věstník Společenství, stejně tak i národní legislativu, v oblasti dotýkající se činnosti celních orgánů a zajišťují vedení a zveřejňování knihovny předpisů EU v oblasti týkající se celního řízení. V rámci oddělení společné zemědělské politiky a zvláštních kompetencí pak jsou vykonávány koncepční, metodické, odborné a koordinační činnosti v oblasti výsad a imunit, pohřebnictví, radiační monitorovací sítě, zákazů a omezení týkajících se státní památkové péče, kulturních památek a předmětů kulturní a muzejní hodnoty, obecné bezpečnosti výrobků, bezpečnosti potravin, radioaktivních látek, rizikových biologických agens a toxinů, chemických látek, chemických zbraní, obalů, odpadů, látek znečišťujících ovzduší, látek poškozujících ozónovou vrstvu Země, ohrožených a chráněných druhů živočichů a rostlin, geneticky modifikovaných organismů, biocidních přípravků, vojenského materiálu, mezinárodních kontrolních režimů, výrobků, jejichž držení je omezeno z bezpečnostních důvodů, výrobků, které jsou určeny nebo mohou být použity k mučení a k výkonu trestu smrti, návykových látek a prekurzorů, dovozu, vývozu a průvozu veterinárního a rostlinného zboží, vína, chmele, odrůd a sadeb pěstovaných rostlin, zdravotnických prostředků, léků a léčiv, zbraní, střeliva a výbušnin a v oblasti společné zemědělské a rybářské politiky. Dále se podílí na přípravě plánu následných kontrol v oblasti společné zemědělské politiky a zajišťuje zasílání zpráv a hlášení Státnímu zemědělskému 46 blíže viz. kapitola 5.7. Strana 31