Úvod do historie Clo je úzce spojeno s vývojem obchodu a obchod je tak starý, jak je staré lidstvo samo. S prvními písemnými zmínkami o clech se setká

Transkript

1 Celní správa České republiky www. ww.celnisprava.cz

2 Úvod do historie Clo je úzce spojeno s vývojem obchodu a obchod je tak starý, jak je staré lidstvo samo. S prvními písemnými zmínkami o clech se setkáme již v záznamech ze starověké Mezopotámie, kde cla tvořila část příjmů chrámů. Doklady o existenci celníků najdeme i v Písmu svatém (Bibli). Například v Novém zákoně, v Evangeliu sv. Matouše, kde je zmínka o hostině Krista u celníka Matouše. Celní řemeslo patří k nejstarším povoláním vůbec. Bibličtí celníci byli výběrčí cla v Judei pro Řím. Toto povolání a samozřejmě jeho provozovatelé, celníci, byli svým židovským okolím opovrhováni.

3 Vysvětlení základních pojmů Mýto je finanční náhrada za užívání silnic, mostů, přívozů ap., ve středověku poplatek, který vybírala místní vrchnost na stanovených místech za ochranu při průchodu územím. Clo je veřejná dávka, kterou vybírá panovník za dovezené zboží při překročení hranice jím spravovaného území. Ungelt je povinný poplatek neboli clo ze zboží, které bylo dovezeno do města za účelem jeho prodeje, rovněž název pro místo (celnici), kde se tento poplatek vybíral.

4 Raný středověk Vzhledem ke své důležitosti pro pokladnu panovníka bylo clo od dob Karla Velikého královským regálem (výhradním právem). Úpravu vybírání poplatků za dovážené zboží na naše území a obchod s Byzantskou a Východofranskou říší upravuje již raffenstettenský celní řád pro obchod se Slovany na Dunaji, tzv. raffelstettenský statut z let Na území českého státu byla od nejstarších dob uzlovým bodem dálkového (zahraničního) obchodu Praha a v ní nejstarší celnice v Týnském dvoře, podle poplatku tam vybíraného zvaná též Ungelt. Do Prahy se vozila například sůl, šperky, drahé látky, koření apod. Z Čech pak vyváželi obchodníci kožešiny, slad, chmel, med a další zajímavé zboží.

5 Středověk Vstup na území Čech byl možný tzv. zemskými branami přes průseky v pohraničních hvozdech, které ochraňovaly strážnice, později pomezní hrady jako například Chýnov, Doudleby, Netolice, Prachatice, Domažlice, Přimda, Tachov, Žandov, Loket, Bílina, Chlumec, Most, Litomyšl aj. Vládce pověřoval zpočátku výběrem poplatků spojených s obchodem zvláštní úředníky - celníky (theolenarii, custodes stratarum) při zemských branách. Původní povinností celníků bylo krom výběru cla i zajištění ochrany země.

6 Vrcholný středověk Panovník propůjčoval za a odměnu správu a výnosy některých cel a mýt vrchnosti církevní i světské. S tím souvisely pro obmyšlené i povinnosti, které ale nebyly vždy řádně plněny. Způsob a výši vybíraných poplatků za dovážené zboží na území Českého státu upravovali vydáváním privilegií listin, mandátů, patentů, výnosů a jiných předpisů prakticky všichni panovníci a vládci. Přemyslovci počínaje, pokračujíc Lucemburky, Jagellonci i Habsburky. Války husitské a následné zápolení o trůn se neblaze odrazily na hospodářství země. Panovníci ve snaze zachránit si, nebo alespoň vylepšit si svoji pokladnu, proto zřizovali další a další cla.

7 Po nástupu Habsburků K nápravě finančních záležitostí státu a reorganizaci celnic přikročil počátkem 16. století Ferdinand I. Habsburský. Roku 1527 založil pro správu finančních záležitostí všech zemí Koruny české, radu komory královské, krátce zvanou komora královská. Česká komora spravovala výběr všech berních a královských příjmů. Zanikla při reorganizaci správy státních financí roku Celním mandátem nařídil Ferdinand roku 1558, aby se clo platilo nejen v Praze, ale i ve všech městech královských a mnoha dalších městech poddanských.

8 16. až 17. století Po třicetileté válce se začalo pomalu probouzet hospodářství. Znovu přijížděli cizí obchodníci. Bylo třeba opět zavést pořádek do zcela rozvrácené celní a mýtní soustavy. Čechy a Morava byly rozděleny do deseti celních obvodů; českobudějovického,, chebského, chomutovského, jabloneckého, německo-brodského,, prachatického, přísečnického,, tachovského, trutnovského a vysokomýtského. Hustota sítě celnic a výběrčích stanic na hranicích v století byla rozdílná. Větší byla na hranici s německy hovořícími zeměmi, menší na hranici česko-moravské.

9 17. až 18. století Revize počtu výběrčích míst, celnic a mýtnic; změny vynucené merkantilisty. Počátkem 18. století nařizuje vídeňská vláda revizi cel a mýt, a ta, která neměla právní podklad, byla zrušena. Částečné uklidnění vnitřního i zahraničního obchodu přinesl celní řád a celní sazebník pro země Koruny české z roku 1751 a následně vydání jednotného celního řádu pro české, alpské a polské země (země neuherské) roku 1775 a úpravou výběru cel a ochrany území.

10 Před a po napoleonských válkách Prohibiční celní politika jednotlivých zemí monarchie brání rozvoji zahraničního obchodu. (př. Veletrhy na prusko rakouském pohraničí). Nárůst podloudnictví v průběhu napoleonských válek a po nich podnítil vznik pomocných finančních orgánů finanční stráže. Roku 1834 vzniká německý celní spolek, nejednotnost názorů politických špiček (Metternich kontra Kübeck) zabránili účasti podunajské monarchie v něm.

11 Od revoluce v roce 1848 do konce císařství V roce 1848 nahradila vrchnostenskou (feudální) správu správa státní.. Nový systém m státní správy odpovídal dal požadavkům začínající průmyslové výroby. Byly vybudovány nové centrální orgány monarchie, ministerstva. Oblast celnictví spravovalo ministerstvo financí. Pro jednotlivé země rakouského mocnářství byla utvořena zemská finanční ředitelství. Správu nepřímých daní, poplatků, cel a státních monopolů vykonávaly valy okresní komorní (kamerální)) důchodkové správy, přeměněné v roce 1855 na okresní finanční ředitelství (ta řídila celní úřady i finanční stráž).

12 První republika Systém výkonu celní správy převzala po rozpadu Rakousko- Uherska v roce 1918 Československá republika. Nejvyšší instancí celní správy bylo ministerstvo financí. Celní službu zajišťovaly celní úřady. Ostrahu státní hranice a vedlejší celní činnosti prováděla finanční stráž. Rozvoj letecké dopravy si vyžádal v průběhu třicátých let zřízení celních letišť v Praze, Brně a Mariánských Lázních. Období první republiky bylo ukončeno okupací a 1. října 1940 byl začleněn Protektorát Čechy a Morava do celní unie s Německem.

13 Po II. světové válce do roku 1952 Po druhé světové válce byla obnovena celní správa podle modelu první republiky. Na konci roku 1948 bylo rozhodnuto o výkonu celní správy národními výbory. V roce 1949 byla zrušena finanční stráž. Výkon celnictví pod národními výbory se neosvědčil a celnictví přešlo do resortu ministerstva zahraničního obchodu ( MZO).

14 1952 až 1968 V roce 1952 byly položeny základy nové, dvoustupňové, organizační struktury y celní správy. Výkon v oblasti celnictví byl přizpůsoben sovětskému modelu. Celní správa vykonávala kontrolní činnosti zejména pro statistické účely. Fiskální úkony byly potlačeny na minimum. Celní správě zůstaly pouze dva stupně řízení. Součástí ministerstva zahraničního obchodu byla Ústřední celní správa, která řídila celnice. Celnic bylo na území Československé republiky vytvořeno 86. Po vytvoření krajů v roce 1960 byl snížen počet t celnic na 40.

15 1968 až 1989 Vytvoření československé federace v roce 1968 si vyžádalo úpravy i v celní správě. Byla vytvořena dvě celní ředitelství (CŘ). Pro Českou socialistickou republiku v Praze, pro Slovenskou socialistickou republiku v Bratislavě. Obě CŘ řídila Ústřední celní správa, která byla integrální součástí federálního ministerstva zahraničního obchodu. Celní ředitelství řídila celnice ve své části federace. Celnic bylo na území federace celkem 38. Součástí celnic byly celní odbočky.

16 Od podzimu 1989 do rozpadu federace Nová politická situace po listopadu 1989 si vynutila změny v celém správním aparátu státu. Rozhodnutím ministra zahraničního obchodu koncem roku 1992 byla Ústřední celní správa se všemi svými podřízenými složkami převedena z působnosti federálního ministerstva zahraničního obchodu do působnosti federálního ministerstva financí. Celní správa se vrátila ke svému původními poslání, výběru cel a dalším činnostem v oblasti celního řízení a dohledu.

17 Po vstupu do EU vstoupila Česká republika do Evropské unie. Zanikly hraniční celní úřady. Výjimkou jsou mezinárodní letiště, např. letišti Praha Ruzyně. Celní správa ukončila pravidelné kontroly na hraničních přechodech. Celní správa prošla složitým procesem transformace a organizačních změn. Celní správě byly přiděleny k původním činnostem nové kompetence.

18 V{žení čten{ři, děkujeme, že jste si našli čas pro proch{zku stručnou historií celnictví na území Čech, Moravy a Slezska. Celní spr{va ČR pokračuje d{l v dynamickém vývoji a její kompetence, pravomoci a výsledky činnosti naleznete na