Dílo: Knihy archivu města Znojma až do roku 1850 (1930, první publikace Městského archivu ve Znojmě a jedna z prvních publikací tohoto typu u nás).

Transkript

1 Auer,Josef - archivář * Přímětice Znojmo Místa působení: Znojmo, Brno, Praha Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě ( ). Po vykonání první kancelářské zkoušky nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c. k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu roku 1912 dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne byl přijat na c. k. univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915 nastoupil válečnou službu, kterou vykonával až do ledna 1919, kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma (dle svědectví JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem, který byl do služeb města povolán). V letech pracoval jako městský archivář. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku určování domovského práva a od září r v překladatelském oddělení. Od roku byl administrativním ředitelem popisního referátu v Praze. V roce 1945 se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu ( ). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré písemnosti v Jevišovicích, v Šatově a Moravském Krumlově. Znojemský archiv se stal pod jeho vedením vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let později. Absolvent německého c. k. gymnázia ve Znojmě ( ). Po vykonání první kancelářské zkoušky, nastoupil jako pomocná kancelářská síla k c. k. Krajskému a okresnímu soudu ve Znojmě (1909). V říjnu r dobrovolně práci u soudu ukončil. Dne byl přijat na c. k. univerzitu ve Vídni. Studia mu však přerušily události 1. světové války. Počátkem května 1915 nastupuje válečnou službu a koná ji až do ledna r. 1919, kdy byl vládním komisařem vyreklamován do služeb města Znojma. (dle svědectví JUDr. V. Veleby, zástupce vládního komisaře města, byl J. Auer vůbec prvním českým úředníkem, který byl do služeb města Znojma povolán). V letech městský archivář ve Znojmě. Poté byl přeložen do Brna a nakonec do Prahy, kde pracoval na úseku určování domovského práva a od září r v překladatelském oddělení. Administrativní ředitel popisního referátu v Praze ( ). V r se vrátil do Znojma a byl jmenován ředitelem městského archivu ( ). Z pověření Okresního národního výboru ve Znojmě vykonával služby a úkony archivářské ve všech obcích znojemského okresu. Zejména zachraňoval staré písemnosti v Jevišovicích, v Šatově aj.. Znojemský archiv se tak pod jeho vedením stal vlastně okresním archivem v pravém slova smyslu, čímž předběhl dobu, neboť okresní archivy se objevily na scéně archivnictví až o mnoho let později. Knihy archivu města Znojma až do roku 1850 (1930, první publikace Městského archivu ve Znojmě a jedna z prvních publikací tohoto typu u nás). Rukopisy: Znojemské vinice a víno od pradávna až do roku 1850, Hospodářské poměry na Horním a 1 / 8

2 Dolním statku města Znojma od třicetileté války až do roku Tyto práce dokončil v r Publikoval v časopisech, novinách a ve sbornících: Od Horácka k Podyjí, Dělnické listy, Moravský jih, Znaimer Wochenblatt, Proč a proto, Znojemský venkov, Stráž na Dyji aj. - Biografický slovník archivářů českých zemí. Praha, Libri FIL. První český úředník ve službách města. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 5, č. 21 ( ), s Ročenka Okresního archivu ve Znojmě. Znojmo Ditmar,Rudolf - Dr. * Prenzlau bei Stettin (Polsko) Vídeň Místa působení: Znojmo V roce 1878 Dr. Rudolf Ditmar založil Keramickou továrnu R. Ditmara. O dva roky později zahájil (1880) podnik provoz. Laciné strojní výrobě nestačila konkurovat většina keramických živností ve Znojmě a okolí a proto postupně některé zanikly nebo se sloučily s novou továrnou, např. firma Franz Keller, Franz Steidel, která od roku 1852 produkovala užitkovou keramiku v dílně ve Znojmě-Leskách. V počátcích výroby byla produkce zaměřena na výrobu nádobí a selskou majoliku, po roce 1884 na keramiku užitkovou a zdravotní. Po smrti zakladatele Dr. R. Ditmara v roce 1895 se majiteli továrny stali bratři Richard a Oskar Lichtensternovi. Název firmy s důvodů obchodních byl zachován. Nový výrobní program nalezl odbytiště v celé Evropě. Byl zaměřen zejména na užitkovou a zdravotní keramiku. V té době měla firma přes 600 spolupracovníků. Svoje pobočky měla v Bombaji, Hamburku, Miláně, Curychu, ve Vídni i v Praze. Po roce 1920 se firma sloučila se společností "Bratři Urbachové" z Teplic a v roce 1924 byla vytvořena společnost Ditmar-Urbach. Po období okupace nesl závod název "Ostmark-Keramik A. G. ". V roce 1945 byla továrna znárodněna a stala se jedním z nejmodernějších podniků na okrese Znojmo. V současné době nese název Keramické závody a. s. Znojmo. - PÁTÝ, P.. Keramické řemeslo na Znojemsku. Znojmo : Jihomoravské muzeum, ROUPEC, Jiří. Ditmar chválený i odmítaný. Znojemsko. Roč. 15, č. 41 ( ), s Rudolf Ditmar. Neevidované materiály. Č Gutwein,Jan Jiří - malíř *? 2 / 8

3 Brno Místa působení: Moravský Krumlov - Osobnosti Znojemska. Malíři. Znojmo Moravskokrumlovské noviny, č. 4/1998. Kalousek,František - PhDr * Bučovice Brno Místa působení: Znojmo, Těšetice, Slavkov Působil jako pedagog na Bučovicku. V roce 1937 absolvoval PedF MU Brno, od roku 1945 docent. Od roku 1948 působil jako profesor PedF MU Brno a od roku 1954 byl profesorem a v letech vedoucím katedry prehistorie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V počátcích své archeologické práce se zaměřil na tématiku eneolitu, vypracoval třídění šňůrové keramiky na Moravě. Později se soustředil na problematiku slovanskou, zejména velkomoravskou. Vedl řadu systematických výzkumů (Marefy, Šardičky, Vícemilice, Těšetice-Vinohrady, Znojmo-Hradiště, Pohansko u Břeclavi). Publikoval v Časopise Moravského muzea a Věda a život. Napsal Pověsti, paměti a příhody z Bučovska, Slavkovska a Vyškovska. Odborné práce: K otázce původu kultury se šňůrovou keramikou (1947), Velkomoravské hradiště ve Znojmě-Hradišti (1955), Břeclav-Pohansko I, velkomoravské pohřebiště u kostela (1971). - Archeologické rozhledy, roč. 41, č.3, TOMEŠ, J. Velký biografický slovník XX. století. 2. díl. Praha, Paseka Kranz,Josef - architekt * Brno Znojmo Místa působení: Znojmo, Brno 3 / 8

4 Absolvent české vysoké školy technické v Brně ( ), stavební inženýrství, architektura a pozemní stavebnictví). Praktikant u J. Krohy (1926) a u B. Fuchse ( ). Zaměstnanec Ředitelství pošt a telegrafů v Brně, brněnského Stavoprojektu a Spojprojektu (do 1968). Člen Skupiny výtvarných umělců v Brně. Kino Avia (dnes Slovan) Brno, poštovní úřad Rájec nad Svitavou, blok telekomunikačních budov, Purkyňova ulice, Brno aj.. Samostatné výstavy: Brno (1966, 1976), Olomouc, Praha (1979). Tvorba zaměřena na problematiku účelného půdorysového rozvrhu poštovních úřadů a telekomunikačních zařízení z hlediska jejich provozu. Věnoval se také kresbě a akvarelu, zachycoval postřehy z cest, architektonické motivy, lesní zákoutí i nefigurativní kompozice. - Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha Peřinka,Jaroslav - Mgr. * Znojmo Místa působení: Božice Absolvent Střední všeobecné vzdělávací školy ve Znojmě ( ) a Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně ( ). Od roku 1972 pedagog na Základní škole v Božicích (tělocvik, zeměpis). Sportovní činnost: mistr ČR v triatlonu, kategorie Masters (1993), účastník mistrovství Evropy místo. Člen výkonného výboru OV ČSTV Znojmo (od 1992) a předseda TJ Sokol Božice (od 1987). Rozhodčí ledního hokeje, volejbalu a atletiky. - STLBA. Bratři Jiří a Jaroslav Peřinkovi mají společnou lásku ke sportu. Znojemsko. Roč. 8, č. 23 ( ), s. 11. Sattler,Filip - sochař * Wenns Olomouc Místa působení: Znojmo Syn sochaře K. Sattlera. V r odešel ze Znojma do Olomouce. Byl přijat do olomouckého sochařského cechu jako mistr a od r se stal tamním měšťanem. 4 / 8

5 Štukové plastiky: kaple Božího těla u olomouckých jezuitů 1728). Kamenné skulptury: kašny v Olomouci - Merkur (1727) a Jupiter (1725). Světské figury: farní kostel v Uherském Brodě, kostel sv. Martina v Modřicích. Oltářní výzdoba: oltář sv. Pavlíny v kostele sv. Mořice v Olomouci. - Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Praha Spilka,Antonín - MUDr. * Lukov Znojmo Místa působení: Praha V letech byl asistentem Patologickoanatomického ústavu české univerzity v Praze, kde se habilitoval. Od roku 1919 působil jako řádný profesor na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Je považován za zakladatele patologické anatomie na Slovensku. V letech byl prvním přednostou Patologickoanatomického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Komenského. Od roku přednosta Ústavu pro lékařskou filozofii, historii a hodegetiku LF Univerzity Komenského v Bratislavě. Několika kapitolami přispěl do Hlavovy Pathologické anatomie (1922, 1923). - Kalendárium osobností Moravy pro období Brno Katalog. Znojmo, s.n TOMEŠ, J.. Český biografický slovník XX. století. 3. díl. Praha, Paseka Stránecká,Františka - spisovatelka * Velké Meziříčí Brno 5 / 8

6 Místa působení: Brno Narodila se ve Velkém Meziříčí, kde její otec byl purkrabím. Františka se učila českému, německému a latinskému jazyku a soukromě vystudovala nižší třídy německého jihlavského gymnázia. V šestnácti letech se provdala za soudního adjunkta Ignáta Kerschnera. Pět let žili v Beregházu v Uhrách a od r v Uherském Hradišti. Od r působil její manžel jako soudní rada v Brně, kam se s rodinou přestěhovala. V roce 1885 založila národopisný odbor Vesny, se kterým spolupracoval i Leoš Janáček. Byla nazývána moravskou Boženou Němcovou nebo moravským Turgeněvem. Její literární tvorba trvala jen dvacet let, předčasně zemřela ve věku 49 let na tyfus. "Pohádky z Moravy" z roku 1868; po přestěhování do Brna posílala první příspěvky do Koledy, a to cestopisné črty z Uher, pohádky i povídky. Spolupracovala s časopisy Květy, Obzor, Orel. Kromě pohádek napsala Stránecká 82 povídek, mnoho z nich bylo přeloženo do francouzštiny. Také překládala a psala recenze. - Františka Stránecká. Neevidované materiály. Č Sušil,František - sběratel lidových písní * Nový Rousínov Bystřice pod Hostýnem Místa působení: Olbramovice, Kroměříž, Brno Po ukončení gymnaziálních studií v Kroměříži pokračoval v dalším vzdělání na bohosloveckém ústavu v Brně, kde byl v roce 1827 vysvěcen na kněze. V letech působil jako duchovní v Olbramovicích u Moravského Krumlova, pak krátce v Komárově u Brna, aby roku 1837 natrvalo zakotvil jako profesor bohoslovenského ústavu v Brně. Po celý svůj život patřil k horlivým organizátorům katolického hnutí na Moravě, které díky němu získalo také vlastní spolek, vydavatelství knih a časopis. Dokázal si nalézt i řadu spolupracovníků, které nadchl pro krásu lidové písně. Díky němu se o ni začal zajímat hudební skladatel Pavel Křížkovský, kterého ze Sušilovy sběratelské činnosti zaujaly zejména krásné lidové balady. Příkladem je jeho nejslavnější sbor Utonulá. Pro sběr a vydávání moravských lidových pohádek a pověstí získal Beneše Metoda Kuldu a brněnského knihkupce Matěje Mikšíčka. Jeho plodný život zakončila zákeřná plicní choroba. Na rousínském náměstí před lidovou školou umění stojí jeho bronzový pomník. 6 / 8

7 Básně a literární teorie: Básně (1847), Krátká prozodie česká (1855), Nové básně (1870), Růže a trní (1851), Sebrané básně (1862), Smíšené básně (1870), Zpěvy a hněvy (1869). Překlady: Antologie z Ovidia, Katulla, Propertia a Musaea (1861), Evangelium sv. Matouše (1864), Hymny církevní (1852). Sběratelská činnost: Začal shromažďovat a zaznamenávat písně nejdříve z okolí svého rodiště, později z různých koutů Moravy, Slezka, západního Slovenka i severního Rakouska. Sebraný materiál uspořádal do několika souborů. V roce 1835 to byly písničky a popěvky z okolí Rousínova, pod názvem MORAVSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ. Po jejich úspěchu vydal v roce 1840 druhý svazek - MORAVSKÉ NÁRODNÍ PÍSNĚ, SBÍRKA NOVÁ. Během následujících let materiálu neustále přibývalo, až v posledním vydání z let dosáhl jeho soubor počtu písní světského i náboženského charakteru, které roztřídil podle námětů a žánrů na legendy, písně historické, žertovné, milostné, svatební, rodinné, vojenské a hospodské. Všechny zaznamenal v nářečí toho kterého kraje a doplnil je i vlastními zápisy nápěvů. U některých zaznamenával i jejich varianty a pokoušel se sestavit znění, které pokládal za původní. - FIL. Kdo byl František Sušil. Znojemské noviny. Roč. 4, č. 24 ( ), s Františka Stránecká. Neevidované materiály. Č HÝSEK, M. Literární Morava v letech Praha ODRAZIL, Pavel. Vzpomínky na moravského buditele : před sto sedmdesáti lety přišel František Sušil do Olbramovic. Moravské noviny Rovnost. Roč. 7, č. 17 ( ), s Ottův slovník naučný. Praha VYCHODIL, Pavel. František Sušil. Lidová čítanka Moravská. (1901), s Šmídek,Karel - kněz * Bystřice nad Pernštejnem Brno Místa působení: Znojmo, Jihlava, Brno Absolvent gymnázia a semináře v Brně. V r vysvěcen na kněze. Pedagog na gymnáziu v Jihlavě, ve Znojmě a v Brně. Na brněnském gymnáziu patřil vedle Matěje Procházky k těm profesorům, kteří nejvíce ovlivnili studenta T. G. Masaryka. Do literatury vstoupil v roce Věda, národnost, církev (1847). Publikoval v časopisech a novinách: Čas, Osvěta, Beseda, Květy. Publikované práce: Literární ruch na Moravě v nejnovější době (1870), Jan Erazim Vocel co básník (1875), Nynější stav jednoty bratrské (1873), Eliška Přemyslovna (1878), O 7 / 8

8 purpuru v očích (1878) a jiné. Za pobytu ve Znojmě napsal německé pojednání o řecké filozofii v programu gymnázia znojemského. Ve svých pracích se mimo jiné věnuje biografiím a literárně kritickému ocenění významných moravských autorů první poloviny 19. století. Získal cenný materiál k životům předních kulturních českých představitelů, s nimiž se se všemi znal nebo měl dobré informace z literárního brněnského prostředí. - HÝSEK, M.. Literární Morava v letech Praha Kalendárium osobností Moravy pro období Brno, Moravská zemská knihovna Karel Šmídek. Neevidované materiály. Č Ottův slovník naučný. Praha SKUTIL, Jan. Karel Šmídek a počátky české literární historie na Moravě. Jižní Morava. Č. 2 (1974), s Vlastivědný sborník. Brno Zouharová,Věra - Mgr. * Ostrava Místa působení: Znojmo, Prostějov, Bučovice, Brno - Kalendárium osobností Moravy pro období Brno Kalendárium pro Vás sestavila Michaela Vrábelová 8 / 8