Slovo ředitele gymnázia Slovo hejtmana Královéhradeckého kraje

Transkript

1 Slovo ředitele gymnázia Slovo hejtmana Královéhradeckého kraje Pokud se Hradci Králové říká Salon republiky, je to především díky moderním stavbám a architektonickému řešení architektů Jana Kotěry a Josefa Gočára. Jejich práce zanechala na tváři krajské-ho města výjimečnou značku, ze které žije dodnes. Budova dnešního Gymnázia J. K. Tyla patří mezi Gočárovy architektonické skvosty. Je to památka, která stále žije a slouží: krásná stavba, která patří k tomu nejlepšímu, co v našem kraji na poli architektury vzniklo. I proto musí být rekonstrukce této budovy, kterou už léta zoufale potřebovala, provedena velice pečlivě a citlivě. Tento důležitý projekt by nevznikl bez schopnosti kraje zajistit na jeho realizaci finanční podporu Evropské unie. Bc. Lubomír Franc V listopadu roku 2005, po svém nástupu na pozici ředitele školy, jsem se mimo jiné začal systematicky zabývat stavem budovy s ohledem na potřeby vzdělávací instituce 3. tisíciletí a na její kulturní a architektonický význam. Budova gymnázia je spolu s Muzeem Východních Čech a hydroelektrárnou na Labi nejvýznamnější stavbou počátků moderní architektury v českých zemích na území regionu. Na rozdíl od ostatních zmíněných budov za dobu své 80leté existence ještě neprošla komplexní opravou, což se projevuje jak v celkové zchátralosti, tak zejména ve stále větších problémech při její údržbě a plnění základní funkce prostoru pro poskytování moderního vzdělávání. Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové je přímým pokračovatelem vzdělávacích institucí, které v Hradci Králové sídlí již od dob Karla IV. Z tohoto pohledu je bezkonkurenčně nejstarší vzdělávací institucí v kraji a patří mezi nejstarší školy v Čechách. Od roku 1927 se škola nachází v budově za tímto účelem postavené architektem Josefem Gočárem. Díky jeho projektu a velkorysosti tehdejších představitelů města se budova stala jednou z výrazných dominant města a v zásadě prostorově vyhovuje i dnešním potřebám. Dlouhá léta je budova na oficiálním seznamu chráněných kulturních památek a pravidelně se objevuje nejen na většině propagačních materiálů města i regionu. Nechybí ani v řadě odborných publikací, zabývajících se vrcholy moderní architektury, a to nejen v českém kontextu. Aby mohla škola co nejvíce přiblížit výchovně vzdělávací proces moderním vzdělávacím trendům a reálnému životu společnosti, je nutné ve výuce i v běžném chodu školy používat nové informační a audiovizuální technologie, didaktickou techniku a moderní metodické pomůcky. Jejich použití klade značné nároky na inženýrské sítě (elektrorozvody, IT sítě, optiku, ). Navíc je patrné, že vývoj v této oblasti bude i nadále velice rychlý. To předpokládá realizaci infrastrukturního systému, který by nejen splnil dnešní potřeby, ale umožnil by podstatně Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové

2 jednodušší řešení instalací i v budoucnosti. Zřízení moderně zařízených odborných učeben, laboratoří, jazykových studií a poslucháren se stane nejen podstatně lacinější, ale bude především flexibilní. Usnadní se i vybudování jednotného komunikačního a informačního kanálu, který propojí nejen učitele a žáky, ale i další zainteresované osoby a instituce (rodiče, zřizovatele, partnery, sponzory, media aj.). Menšími úpravami interiérů budovy, které nenaruší architektonický ráz, lze dosáhnout maximalizace prostorového využití školy (multifunkční aula, realizace knihovny, efektivní využití zázemí pedagogů a technických prostor) a zlepšit pracovní podmínky pro žáky a pedagogy. Oprava by měla vést i k energetickým úsporám, k plnění stále se zpřísňujících hygienických a bezpečnostních požadavků, měla by umožnit vzdělávání žáků s tělesným a smyslovým postižením. Ing. Robert Novák Z historie objektu Architekt Josef Gočár Architekt Josef Gočár, narozený 13. března 1880 v Semíně u Přelouče, byl jednou z nejvýznamnějších postav v oblasti architektury té doby. Právem bývá označován za jednu z nejvýznamnějších osobností české architektury období mezi světovými válkami či za zakladatele české (československé) moderní architektury vůbec. Nadprůměrný talent dobře ilustruje jeho rychlý profesní růst. V letech byl žákem Jana Kotěry, hned poté vedl jeho atelier až do roku 1908, kdy začal vlastní uměleckou praxi a v roce 1924 byl po Kotěrově smrti jmenován profesorem architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se v letech stal dokonce jejím rektorem. Nelze tu vyjmenovat všechny významné funkce a vyznamenání, které obdržel, a už vůbec ne všechny významné architektonické nebo urbanistické realizace. Připomeňme alespoň ty, které jsou jedinečnými manifestačními ukázkami svého slohu: Wenkeův obchodní dům v Jaroměři s uvolněným průčelím, předvoj konstruktivismu ( ), kubistický dům U Černé Matky Boží v Praze na Starém Městě (1912), palác Regiobanky na Novém Městě v obloučkovém kubismu (1922), z funkcionalistických staveb jmenujme alespoň Ředitelství státních drah v Hradci Králové (1928). Gočárův kubistický Dům u Černé Matky Boží v Praze strana 2

3 Z historie objektu Výstavba Gymnázia V roce 1923 vítězí architekt Josef Gočár v užší soutěži na projekční ztvárnění objektu státního gymnázia v Hradci Králové. Objekt je situován na parcele mírně ustupující od linie labského nábřeží a je již druhým školským objektem realizovaným tímto architektem v Hradci Králové. Obě školské budovy, jak tehdejší Státní odborná škola koželužská, tak objekt gymnázia, vznikají v období, kdy si špičkoví architekti působící v tehdejším Československu uvědomují, že tzv. národní sloh (rondokubismus) ztrácí svoji progresivitu a hledají nový výtvarný výraz. Architekt Gočár jej nalézá v inspiraci ze svého studijního pobytu v nizozemských městech Amsterodam, Haarlem a Hilversum. Jeho volba kombinace režného zdiva s umělým kamenem se stává nadčasovou a pro město Hradec Králové i určující. V srpnu 1924 schvaluje plány vytvořené architektem Gočárem vládní rada a posléze i Okresní správa politická. Samotná stavba byla započata 3. února 1925, kdy ke zpoždění došlo z důvodu zrušení původní oferty na dodávku stavby a jejímu novému vypsání. V nové soutěži zvítězila firma V. Nekvasil & ing. R. Schmidt, stavitelé v Hradci Králové jedna z největších stavebních firem ve městě. Dne 20. ledna 1925 bylo ing. Fridrichem, přednostou městské technické kanceláře, předáno staveniště prováděcí firmě a již počátkem měsíce února bylo započato se zemními pracemi. Přes různé dílčí problémy, například s nedostatkem zdícího materiálu, byla celá budova koncem roku 1925 již zastřešena. Počátkem roku 1926 přišly z výstavy dekorativních umění v Paříži umělecké artefakty (konkrétně plastika Vítězství od Jana Štursy (15. května května 1925) a znak Československa od Otto Gutfreunda (3. srpna 1889 Dvůr Králové 2. června 1927 Praha), které v předstihu zajistilo vedení města. Budova měla být předána k 1. březnu 1927 k užívání, což se nestalo na žádost tehdejšího ředitele Schenka, neboť škola neměla doposud nábytek. Ke slavnostnímu otevření školy došlo ve dnech 3. a 4. září Původní název tohoto objektu byl Rašínovo státní gymnázium, č.p. 682, od roku 1951 se přejmenoval na Tylovo gymnázium. Architektura budovy Gočárova stavba královéhradeckého gymnázia je vývojově velmi důležitou stavbou, představující dobově příznačnou realizaci české poválečné architektury na její cestě od secesního dekorativismu ke strohému funkcionalismu. Projekt hradeckého gymnázia spadá do doby, kdy se cesta přes obloučkový kubismus ukázala slepou. Gočár ji dokázal velmi rychle opustit a vrátit se na zlatou střední cestu tehdejší české architektury, směřující k funkcionalismu. Hmoty budovy i modelování jejich průčelí řeší téměř výlučně kvádrovými objemy, jejich skladba do systému říms a vysokých pilastrových řadů v sobě stále nese poučení z tektoniky klasické architektury. Odmítnutí jiných tvarů však není kategorické a šikmá stěna vstupního průčelí nebo segmentová střecha tělocvičny vnášejí do utváření hmot přiměřenou živost. Důsledné odmítnutí štukového dekoru je nahrazeno osvědčeným režným zdivem, které ponechává strohým tvarům potřebnou opticky zajímavou strukturu. Gočár dokázal vtisknout snad všem svým stavbám potřebnou dávku monumentality, porci patetičnosti pečlivě vyváženou civilností projevu, a podařilo se mu to i v tomto případě, nejlépe ovšem na vstupním průčelí, jemuž byla věnována největší pozornost a ostatní hmoty mu byly víceméně podřízeny. Požadavek na posazení stavby nad hladinu spodní vody vedl k dalšímu zvýšení nástupního schodiště, čehož architekt znamenitě využil k jeho rafinova-nější gradaci vytvořením rozměrné spodní podesty. Vstupní průčelí je nejčastěji přirovnáváno k otevřené knize, ovšem můžeme v něm spatřovat i odkaz ke vstupnímu rizalitu Kotěrova muzea, položeného jen kus cesty proti proudu na protilehlém břehu Labe, otevřenou náruč vědění nebo náznak řeckého divadla. Mohutná vstupní hmota, ukončená masivní římsou, za níž se řadí menší objemy členěné vysokým řadem, asociuje i egyptský chrám, a tento dojem podporuje i umístění sochařského díla před průčelím. Ocenit musíme i péči, věnovanou řešení nádvorních průčelí, nebo přívětivou a velkorysou podobu interiérů (potřebný drobný rastr tu místo režného cihelného zdiva suplují mozaikové dlaždice na chodbách a parkety ve třídách). Je třeba zmínit i politický rozměr výstavby vpravdě velkolepé školní budovy jako manifestace podpory mladé republiky, jak výchově mladé generace, tak i progresivní architektuře. Tato podpora je vyjádřena i poskytnutím sochařských děl z československého pavilonu na pařížské Mezinárodní výstavě dekorativních umění (1925). Jedná se o sochu Vítěze, jejímž autorem je slavný sochař Jan Štursa. Druhým dílem je Gutfreundův kamenný znak se lvem. Budova byla už ve své době vnímána jako krásná a její financování státem (6,3 milionů Kč) bylo jedním z příspěvků k budování ukázkového československého moderního města, Ulrichova Hradce Králové. strana 3

4 Záměr rekonstrukce Objekt Gymnázia J. K. Tyla nebyl za celou dobu existence nikdy zásadním způsobem rekonstruován, což má dva hlavní dopady. Na jednu stranu si díky tomu objekt uchovává své významné architektonické původní prvky a je zde významné množství nepoškozených částí stavby včetně dílčích prvků a detailů. Na druhou stranu s postupem času objekt začíná chátrat a je tedy nutné provést jeho celkovou regeneraci, aby byla zachována historicky cenná kulturní památka. Přehled stavebních úprav v historii objektu výstavba komplexu budov poválečná úprava budovy opět ke školní práci (v období okupace tu byl soud) 1962 rekonstrukce elektroinstalace úprava dvoru na školní hřiště 1964 zřízení dvou oken ve schodištním zdivu 1966 oprava střechy 1969 přístavba gymnastického sálu a auly 1975 oprava nástupního schodiště 1985 rekonstrukce rozvodu teplé a studené vody 1986 vnitřní stavební úpravy podlahy, příčky, dveře (nešetrné k historické hodnotě objektu) 1993 modernizace školní jídelny 1996 rekonstrukce asfaltového školního hřiště vč. doskočiště pro skok daleký 1998 rekonstrukce části sociálního zařízení (I. etapa) 2000 zateplení střechy, nové oplechování a olemování, zateplení podhledů, oprava hromosvodu 2005 částečná modernizace kuchyňského provozu v suterénu Projekt Stavební úpravy objektu Gymnázia J. K. Tyla Hlavním cílem projektu s názvem Stavební úpravy objektu Gymnázia J. K. Tyla je rekonstrukce a regenerace stávajícího objektu Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové. Budova patří mezi nejvýznamnější stavby počátku moderní funkcionalistické architektury a je zapsána jako národní kulturní památka v Ústředním seznamu kulturních památek. Celkové náklady projektu činí ,15 Kč včetně DPH. Realizací dojde k posílení významu a rozvoji městského centra Hradce Králové, a to po fyzické i sociální stránce. Dále dojde ke zvýšení kvality života v městském prostředí, zlepšení image města, rozvinutí lidského a ekonomického potenciálu uvnitř urbanizovaného území. Uskutečněním projektu bude dotčena nejen hlavní budova školy, ale i přilehlá tělocvična včetně sousedících sportovišť a zelených odpočinkových ploch. Areál je uzavřen dominantním rámovým plotem, ovšem některé části jsou volně přístupné i pro širší veřejnost. Rekonstrukcí stávajícího objektu se zlepší infrastruktura vzdělávacího procesu teoretické části počátečního vzdělávání, a zároveň dojde k modernizaci sportovního hřiště sloužícího široké veřejnosti. Projekt však bude mít dopad i na širokou veřejnost, neboť je v rámci objektu plánováno i pořádání kulturních a vzdělávacích akcí (např. výstavy, přednášky, dětské dny, divadelní či hudební představení, módní přehlídky apod.), a to z důvodu jednak vhodného dispozičního řešení a především z důvodu umístění objektu v aktivním centru města. Přínosy projektu Hlavní výstupy projektu budou následující: l Stavební úpravy hlavního objektu včetně schodů l Oprava oplocení l Stavební úpravy sportovních ploch l Sadové úpravy Dílčí cíle projektu jsou: l Regenerace a revitalizace aktivního městského prostředí umístěného v centru města, které urbanisticky spadá do integrovaného plánu rozvoje města, l rekonstrukce a zhodnocení historicky významného objektu, kulturní památky zapsané na ÚSKP, l rozšíření možnosti školy pro širokou veřejnost, pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí (výstavy, přednášky, dětské dny, divadelní či hudební představení, módní přehlídky apod.), l vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj infrastruktury v oblasti školství, l modernizace infrastruktury pro volnočasové aktivity (hřiště), l naplnění cílů Strategického rozvoje Královéhradeckého kraje, l zefektivnění prostředků vynakládaných na vzdělávání žáků, a zároveň využití širší veřejností strana 4

5 Harmonogram projektu Přípravné práce na projektu, tj. studie, stavebně-technický průzkum, začaly již v roce 2006, v roce 2010 byla vyhotovena dokumentace pro stavební řízení, na kterou navázaly stavebněhistorický průzkum, konzultace se zástupci odboru památkové péče Magistrátu města Hradec Králové, konzultace se specialisty na poruchy staveb a na zakládání staveb, na opravy dřevěných prvků systémem restaurátorských prací a konzultace s uživatelem stavby (GJKT). Stavební úpravy v rámci tohoto projektu se týkají pouze části celého komplexu gymnázia, a to hlavní budovy, sportovní plochy a zpevněné plochy, oplocení a sadových úprav areálu. Po dobu rekonstrukce budou studenti přestěhováni do budovy na Pospíšilově třídě, kde byl v minulosti Ústav hluchoněmých. Datum zahájení rekonstrukce: červen 2012 Datum ukončení projektu: září 2013 Rozdělení projektu do věcných etap etapa popis prací Termín realizace Zemní práce, zakládání, demontáž historických prvků, trubní vedení, 1. etapa bourání, montáž lešení, konstrukce z přírodního a umělého kamene, VI.2012 VIII.2012 elektromontáže, instalace slaboproudých rozvodů, 2. etapa Úprava povrchů, izolace proti vodě, izolace střech, izolace tepelné, rozvody protipožárního opatření, elektromontáže, vzduchotechnická zařízení, výtahy, IX XI etapa 4. etapa Zdravotní technika, ústřední topení, Konstrukce tesařské, sádrokartony, osazení rekonstruovanými historickými prvky, konstrukce truhlářské, dřevěné výrobky, konstrukce doplňkové kovové, ocelová okna, ocelové výrobky, hliníkové výrobky, ostatní výrobky, podlahy, dokončovací práce, malby, nátěry, montáž oznamovacího a bezpečnostního zařízení, dokončení montáže výtahů s revizí, Konstrukce klempířské, konstrukce truhlářské, dřevěné výrobky, konstrukce doplňkové kovové, ocelová okna, ocelové výrobky, hliníkové výrobky, ostatní výrobky, podlahy, dokončovací práce, malby, nátěry, zasklívání XII V.2013 VI IX.2013 Obsah příštího vydání: Článek s projektantem Článek zástupce CEP Fotografie z průběhu rekonstrukce strana 5