Kultura je vše, co je výsledkem činnosti člověka. Kultura je soubor duchovních a materiálních hodnot vytvořených lidstvem

Transkript

1 KULTURA Kultura je vše, co je výsledkem činnosti člověka (ne přírody) Kultura je soubor duchovních a materiálních hodnot vytvořených lidstvem Charakteristické znaky kultury: není vrozená, ale je naučená, je kolektivní produkt, zachování určité kontinuity a je adaptivní

2 Dělení kultury: 1. materiální: zahrnuje jevy, které uspokojují materiální potřeby člověka 2. duchovní: zahrnuje jevy, které uspokojují duchovní potřeby člověka 3. normativní: zahrnuje společenské normy (obecná pravidla uznávaná v dané společnosti, která určují odpovídající chování jedince, neustále se vyvíjí, mění)

3 Subkultura: specifické kulturní prvky charakteristické ti ké pro menší, vyhraněnou skupinu (hippies, i romové..) různé ů kultury existují v rámci jednoho širšího sociálního systému Kulturní dědictví: To, co se v minulosti osvědčilo

4 MASOVÁ KULTURA označení současné kultury, je dostupná, určená co nejširšímu okruhu lidí (masám) souvisí s rozvojem masmédií (TV, tisk, rozhlas), člověk získává více času pro sebe předpokladem je rozšíření vzdělanosti

5 MASOVÁ KULTURA vede k zániku menších kultur je zaměřena hlavně na zisk Znaky masové kultury: masovost: existuje hodně produktů a jejich příjemců standardizace: masová kultura je pořád stejná, objevuje se stejné zboží, podle stejných šablon, schémat - seriály..,

6 MASOVÁ KULTURA Hodnocení masové kultury: pozitivní: je dostupná všem, dochází k demokratizaci. Stává se z ní oddychová záležitost, uvolní člověka, odpoutá jej od problémů negativní: klesá úroveň kultury. Vede k pasivitě lidí, nepodněcuje myšlení, otupuje lidské cítění, zanikají menší kultury, hodnotnější, náročnější, kultura se snaží o zisk, přiblížení co největšímu počtu lidí, proto je dělána jednoduše, srozumitelně

7 IDENTITA Národní identita příslušnost k určitému národu. Etnická identita příslušnost ke skupině lidí podobných zvyklostí. Hybridní identita vzniká spojením několika identit (Hong- Kong fůze západní a východní identity)

8 IDENTITA A FILM Film je typickým prostředkem pro vyobrazení určité identity. Vyzdvihne základní znaky a estetickou formou přiblíží masovému publiku. Identita úzce souvisí s ideologií. V určitém období je zdůrazňován jedinec, jakožto hlavní hrdina-spasitel spasitel, jindy je zase neidentifikovatelně schován za masy.

9 IDEOLOGE Vznikla v době francouzského osvícenství, kdy lidé začali č věřit ve vlastní rozum, že mohou vlastní činností něco změnit. Ideologie je soustava myšlenek, názorů, teorií i představ obvykle představující náhled na svět nebo společnost. Znamená ucelený a obecný výklad společnosti, ý ý ý p, ze kterého vychází program určité skupiny.

10 IDEOLOGE Je to soubor základních, obecných tezí. Jednotliví filozofové a politikové pak přicházeli se svými teoriemi a naukami a snažili se objasnit příčiny některých jevů ve společnosti.

11 IDEOLOGE Základní funkce jednotlivých ideologií (podle kterých se odlišují): Vysvětlovací: vysvětluje události, jevy, dění a příčiny. Hodnotící: dává kritéria a žebříčky hodnot, určuje, co je dobré a co je zlé. Orientační: orientuje své stoupence k určité identitě, vědomí sounáležitosti; spojuje je v určité sociální skupině. Programová: nabízí základní rysy podle určitého programu.

12 GENDER Gender je pojem značící sociální rod, způsob, jakým jsou příslušníci určitého pohlaví nuceni se chovat a vypadat. Toto chování a vzhled však nevychází z přirozené biologické podstaty. Je většinou dáno kulturně a historicky. i Ve filmech bývá například žena vyobrazována jako pasivní objekt, který je sledován publikem. (nejen ve smyslu role, ale také použitím ostatních výrazových prostředků: způsob snímání kamery, skladba obrazu, kostýmy, atd.). Muž je naproti tomu často t stylizován do hrdiny, za kterého mluví činy.

13 Filmová forma a filmový text Filmový text podle Christiana Metze popisuje celý proces výroby filmu, distribuci a promítání. V Anglii pojem CINEMA obyčejně určuje místo, kde se filmy promítají. V Hollywoodu se filmu často říká PICTURES.

14 Co je to film? To, co vidíme na plátně vkině nebo na televizní obrazovce. Směs různých forem umění, jako třeba obraz a zvuk. Popisuje dějové linie z reálného i nereálného světa, více či méně je subjektivně zkresluje, předkládá publiku a vyvolává u něj emoce. Na rozdíl od knih a malířství í je film nejblíže publiku. Často ukazuje scény, které běžní lidé prožívají denně. Lidé se s nimi ztotožňují, porovnávají je.

15 Film a zážitek Zážitek ovlivňuje prostředí, kde je film představován. ř Je rozdíl vidět děj na velkém plátně v tmavé místnosti s dobrým zvukem nebo se dívat na malou televizní obrazovku v obývacím pokoji. Také poměry stran zobrazovacího prostoru jsou různé a během období se měnily.

16 Záběr střih Základní stavební kameny filmu jsou záběr a střih. Na záběr můžeme nahlížet jako na fotografický záznam pohybu na jednotlivá políčka expozicí fotocitlivé emulze. Střih je záměrné přerušení nějaké linie (dějové, kompoziční, a podob.). Sergej M. Ejzenštejn tvrdil, že filmový záběr nemá velkou hodnotu, pokud není navázán á pomocí montáže na další záběr. André Bazin tvrdil, že střih ničí filmovou formu.

17 Střih - montáž Střih: soubor technických operací Montáž: umělecký tvůrčí proces Střih a montáž se skládají z následujících postupů: výběr nejvhodnějších záběrů z denních prací, stanovení délky jejich trvání, kombinace vybraných fragmentů a jejich postupné uspořádávání, jehož organizace plní specifické syntaktické, ké sémantické, rytmické funkce.

18 Digitální technologie versus klasický analogový záznam Digitální film ve smyslu technologie snímání. Obě technologie (analogová i digitální) má své výhody a nevýhody. Rozhodujícím faktorem je cena výroby filmu. Díky digitálním technologiím může prakticky natočit film každý Z digitálního záznamu se však vytrácí jistá poetičnost zapříčiněná analogovým zkreslením obrazu při expozici, i kterou má klasická ká filmová surovina.

19 Pohyblivé obrázky Kolem roku 1000: Arabský učenec č Abu Ali al-hasan poprvé popsal princip camery obscury Kolem roku 1100: Stínohra se rozšiřuje z Číny do celé Asie Kolem roku 1500: Camera obscura je známá v Evropě 1590: vynález mikroskopu 1608: vynález dalekohledu 1671: Nejstarší pojem Laterny magicy 1765: James Watt vyvinul parní stroj 1822: Objevení Drummondova světla napomáhá rozšíření Laterny magicy

20 Pohyblivé obrázky 1826: Niepcému é se podařila první fotografe f 1839: Daguerre veřejně představuje daguerrotypii 1875: Thomas A. Edison vynalézá fonograf, mikrofon a žárovku 1882: Marey exponuje se svým chronofotografem dvanáct snímků na jedné desce za vteřinu 1892: Edison představuje kinetoskop 1894: Otevření kinetoskopového krámku v New Yorku 1895: První veřejná filmová představení bratrů Skladanowských v Berlíně a bratrů Lumiérů v Paříži

21 Dobové umělecké proudy, které ovlivnili avantgardní film Impresionismus (od roku 1870): francouzský umělecký směr, jehož zástupci se zajímali výhradně o náhodné a okamžité vnější formy, v nichž se jeví svět. Světlo, atmosféra, pohyb a rozplývající se obrysy tvoří specifické prvky tvorby. Expresionismus (od roku 1905): umělcům šlo o ztvárnění duševního výrazu. Jejich obrazy ukazují často temné naladění, v němž se zrcadlí pochybnostmi formovaný lidský obraz epochy.

22 Dobové umělecké proudy, které ovlivnili avantgardní film Kubismus (od roku 1900): převádí zobrazované předměty na geometrické tvary a ukazuje je v jejich trojrozměrnosti. Rozkládá je do hledisek různých pohledů a ploše zobrazuje jeden vedle druhého. Kubismus připravoval půdu pro abstraktní malířství a sochařství. Futurismus (od roku 1909): šlo o vyhádření ducha moderního technického světa ve vizuálním zobrazení pohybu. Typickými motivy jsou lidé pohybující se různými směry, cválající koně, dusající lokomotivy nebo auta jedoucí vysokou rychlostí.

23 Dobové umělecké proudy, které ovlivnili avantgardní film Dadaismus (od roku 1916): pod dojmem hrůz první světové války zpochybnili dadaisté od základu všechna estetická i obsahová pravidla tvorby a skládali své provokativní anti-umění na principu p náhody. Tak vznikly absolutní básně beze smyslu, ruchové koncerty, obrazové a materiální koláže Surrealismus (od roku 1920): cílem surrealistických umělců bylo propojení skutečného světa se světem snů do nadreality. Naturalistický ti směr ě ukazuje reálné předměty v dokonale absurdních souvislostech.

24 Dobové umělecké proudy, které ovlivnili avantgardní film Konstruktivismus: byl v letech oficiálním uměleckým směrem ruské revoluce. Rozhodujícími principy tvorby jsou jasné, jednoznačně určité, většinou však nevěcné formy, v jejíchž j přehledné, konstruktivní výstavbě se má zrcadlit člověkem vytvořený, zcela a naprosto smysluplně formovaný svět. Art deco ( ): uměleckořemeslný směr, jehož přísné dkorační formy refleftují jako strojová estetika svět průmyslových ů výrobních procesů. ů

25 Evropská avantgarda První světová válka silně omezila mezinárodní okruh vlivu evropských filmových národů. Obraty velkých Hollywoodských studií byly tak obrovské, že jejich j režiséři vládli největším rozpočtům na světě a mohli investovat šílené sumy do hvězd, kostýmů, dekorací a efektů. Pro evropský filmový průmysl ů se za těchto podmínek jevilo jako rozhodně výnosnější nakoupit a provozovat americké filmy než samostatně vyrábět.

26 Evropská avantgarda Malé firmy se pokoušely dobýt avantgardní produkcí vlastní trh. Mladí umělci vytvořit alternativu ke standardizovaným šablonovitým pracemi z Hollywoodu. O kino se začala zajímat inteligence. V mnoha evropských zemích zřizovaly filmové kluby jako londýnská Filmsociety nebo pařížský Ciné-Club Club speciální kina pro avantgardní filmy, organizovaly přednášky, výstavy a diskuze s publi-kem a rozběhly v prvních filmových časopisech teoretickou diskuzi.

27 Francouzský impresionismus V praxi se impresionističtí režiséři soustřeďovali především ř na obraz samotný. Prostřednictvím optických triků se pokoušeli ilustrovat pocity postav sny, vzpomínky, vize a myšlenky. Snímali obrazy přes pokřivené zrcadlo, podkládali obrazové střihy filtry nebo rozdělovali filmový obraz do jednotlivých malých obrázků.

28 Francouzský impresionismus Subjektivitu pohledu podtrhovali subjektivní kamerou", tzn. extrémními perspektivami, nakloněnými obrazovými formáty a pohyby kamery; které ukazují scenérii očima postavy. Největší váhu kladli impresionisté na všechny prvky, které vytvářejí inscenaci filmového obrazu. Své představitele vedli k neteatrálnímu, zdrženlivému hraní a na scénu nasazovali efektně nasvícené kubistické nebo ve stylu Art deco zařízené prostory z dílen současných malířů a architektů.

29 Cinéma pur někteří avantgardisté nakonec zcela odvrátili od příběhu a obsahu a na-stoupili radikální cestu ryzího filmu Zastánci graficky abstraktní linie chtěli film především osvobodit nejen od všech dramatických, nýbrž i od fotograficko- dokumentárních prvků a definovali film jako hru rytmicky y uspořádaných barev a forem, jako malířství v čase".

30 Cinéma pur Roku 1924 vytvořil ma-líř Fernand Léger jeden z prvních čistě abstraktních filmů na bázi fotografického materiálu: Mechanický balet je rytmická montáž z obrazů ženy která se vleče do schodů, tančících kuchyň-ských přístrojů a kubistické ké figurky Chaplina. Jedním z nejdůležitějších filmů cinéma pur" je dadaismem ovlivněná Mezihra (1924) Reného Claira ( ). Režisér se údajně při sestavování fantasticky nereálných obrazů této bláznivé koláže nechal vést podle něj pro rytmus filmu rozhodující í hodnotou pohybu.

31 Surrealistický film Svého vrcholu dosáhl avantgardní filmu 20. let s díly Luise Buňuela ( ). Společně s malířem Salvadorem Dalím inscenovali šokující obrazy a montovali je, ovlivněni nastupující psychoanalýzou, do nelogických, snově asociačních sledů. Ve filmu Andaluský pes (1928) se vynořují obrazy milostného příběhu jako z podvědomí protagonistů. Ve velkém detailu rozřeže muž břitvou na holení oko mladé dívky. Další sled obrazů ukazuje kněze, melouny, klavíry a oslí mršinu přivázané k mladému muži, jemuž brání dostat se k dívce.