5.1 Příprava stroje k tisku

Transkript

1 5.1 Příprava stroje k tisku Základní části tiskového stroje Všechny typy tiskových strojů pro jakoukoli techniku a pro rozdílný typ potiskovaného materiálu se skládá z těchto částí : 1) Nakladač první část tiskového stroje, která má za úkol kvalitně transportovat potiskovaný materiál do tiskové jednotky. Používají se různé typy jejichž stupeň automatizace se odvíjí od typu a technologie. Samotné nakladače dělíme : a) pro archové stroje b) pro kotoučové stroje Archové stroje Potiskují materiál dodávaný v archu a vycházející z formátové řady. Jednotlivé typy archových strojů jsou konstruovány podle formátů a nejvíce používané jsou A1, A2, B0, B1, B2. Používají se tyto typy : 1) Pomaloběžný nejstarší typ nakladače jehož historie je spojená s firmou Heidelberg. Rok vynálezu Nakládá jednotlivé archy na nakládací stůl a v dnešní době používají hlavně starší typy tiskových strojů ( Grafopress, Adast Romayor ). Konstrukce nakladače je jednoduchá a neobsahuje žádné elektrické ani elektronické součásti. Jeho údržba je snadná a i opravy v případě dodržení postupů jsou bezproblematické. Je to postaveno na pohybu celé konstrukce po vačce a u starších typů tento pomocný pohyb vytvářel s pístem potřebný savný a rozfukový vzduch. Starší typ konstrukce měl pouze pevné savky, které se daly jednotlivě odstavovat otevřením nebo uzavřením savné komory. Nová konstrukce se skládá se savné tyče, 34

2 která obsahuje pevné a odstavné savky. Je to z důvodu možnosti potiskovat minimální a maximální formát. Odstavování krajních savek je snadné a nesmí se zapomenout, že špatné nastavení může způsobit vytvoření tzv. falešného vzduchu a tím nekvalitní naložení archu do tiskové jednotky. U starších typů obsahovala savná tyč pouze pevné savky, které se mohly jednotlivě odstavovat otevíráním nebo zavíráním sání. Pokud se zaměřím na jednu savku skládá se z těchto částí : 1) pevná část tělo součást tyče, jedná se o nepohyblivou část, nejčastěji odlitek, který je nastavitelný podle tvaru potiskovaného materiálu. 2) pohyblivá část píst pohyb v pevném těle za pomocí pružiny umožňující zaboření do potiskovaného materiálu 3) savná plocha na odlitku je plocha 0,5 cm2, která je nedostatečná na zdvih materiálu a proto se musí na plochu přidávat gumový kroužek, který plochu zvětší na 1 cm2 a zajistí lepší a kvalitnější zdvih Výhody pomaloběžného nakladače : snadná údržba, celkem rychlé nastavení Nevýhody pomaloběžného nakladače : při větší rychlosti velmi často dochází k pomlkám, které zapříčiňují zastavování stroje a v horším případě znehodnocení materiálu. 2) Rychloběžný jedná se o nový a nejvíce upravovaný typ nakladače tiskových strojů. Používají všechny tiskové techniky pro archové stroje. Nakládání více archů na nakládací stůl tzv. šupinové nakládání, kdy je na stole 10 archů šupinově za sebou připravených na vjezd do tiskové jednotky. Materiál je držen za výjezdovou hranu a umožňuje větší rychlost nakládky potiskovaného materiálu. Nakládání je pomocí nakládací hlavy. Výrobci tiskových strojů vyrobily celkem tři typy nakládací hlavy : 1)Jednosystémová nakládací mechanismus obsahuje rozlukovou patici a čtyři pevné savky. Byla součástí prvních automatizovaných tiskových 35

3 strojů. Rychlost strojů nebyla velká, takže ani nakládání nevykazovalo chyby. V momentě vyšší rychlosti dochází k optickému zastavení nakládky a častějšímu zastavení. Hlava je velmi náchylná na kvalitu seřízení. Patice je upravena tak, že v momentě propadu posune stůl nahoru a právě tady dochází k problémům. Tento typ nemá postupný, ale náhlý posun stolu, který způsobý naložení ne jednoho, ale více archů najednou. Právě zvýšení rychlosti strojů a nekvalitní nakládání dalo podmět k vývoji dalšího typu. 2) Dvousystémová jedná se o upravený typ, kde jsou k pevným savkám přidány pomocné umožňující kvalitní nakládku i při větší rychlosti stroje. Potiskovaný materiál je uchopen celkem na šesti bodech a nedochází k propadům a deformaci materiálu. Její vývoj a zakomponování do strojů je od roku Celý vývoj nakladačů se točí okolo toho jak inovace přijmou koneční uživatelé ( v tomto případě tiskaři ). Výrobci se snaží stroje upravit tak, aby obsluha stroje co nejméně zasahovala do prvotního nastavení a tím se neměnila kvalita tisku. Mnoho zastavení stroje způsobuje změnu kvality, takže výrobci na DRUPĚ 2000 došli s velkou inovací právě dvousystémové nakládací hlavy s úpravou PRESET. Celý systém je založen na tom, že obsluha v době přípravy nastaví pouze formát potiskovaného materiálu a stroj si tuto informaci převede a nastaví celý systém. V době tisku je tento systém schopen kvalitu nakládky kontrolovat a případné změny korigovat. Kromě úpravy nakládání tento systém upravil savky. Úprava spočívala v nové konstrukci a většímu počtu savných komor a možnosti korekce sání. Nedílnou součástí nakladače archových tiskových strojů je dopravníkový stůl, který jako všechny části stroje prošel vývojem. Je složen z transportních koleček zajišťující posun spolu s tkalouny. To mělo za následek při špatném nastavení deformaci materiálu popř. špatnou předávku do tiskové jednotky. Výrobci udělali několik úprav a ta poslední spočívala v tom, že tkalouny a tlaková kolečka se odstranily. Stůl obsahuje pouze jediný podtlakový pás, který za střed vede materiál a znemožňuje jeho pohyb. Nakládání je kvalitnější a je odstraněno znehodnocení tisku. Kotoučové stroje potiskují materiál navinutý na kotouči umožňující oproti archovým mnohem větší tiskovou rychlost. Samotný nakladač je koncipován jako odvíječ, který je konstruován buď ramenný nebo paprskový. Pás potiskovaného materiálu je odvíjen přes soustavu vypínacích a vyrovnávacích válečků. Ty mají za úkol vyrovnávat odvin pásu, protože při výrobě jsou vytvořeny nerovnosti, které způsobují tzv. vlnění kotouče. To by mělo za následek nestabilitu materiálu a nekvalitu tisku. Samotné válečky jsou vyrobeny z odlišného materiálu. 1) Vypínací mají zdrsněný povrch zajišťující vypnutí pásu 2) Vyrovnávací hladký povrch, jsou volnější a kopírující nerovnosti návinu. Nedílnou součástí je kontrola hrany pásu potiskovaného materiálu, která kontroluje kvalitu srovnání před vjezdem do první tiskové jednotky. 36

4 2) Tisková jednotka druhá část stroje, která má za úkol. provést tisk Ten je definován jako přenos barvy z tiskové formy na potiskovaný materiál za pomoci tlaku stroje. Základními částmi jsou : a) tisková forma b) tlakové těleso Tisková forma soustava tisknoucích a netisknoucích míst jejíž tvar je závislý na tvaru formového tělesa, techniky a stroje. Rozlišujeme : a) rovinné forma je rovinná uložena na rovném formovém tělese, používali všechny tiskové techniky a v dnešní době hlavně knihtisk b) obepínací forma je pružná a dá se upnout na formový válec.používají všechny tiskové techniky pro velkou rychlost přípravy. c) celistvé nové druhy forem, které jsou přímo součástí tiskové jednotky a umožňující tzv. nekonečný tisk. Jako první tento druh forem použil hlubotisk následoval flexotisk ( použití rukávců ) a v dnešní době testuje ofset. Formové těleso obsahuje a) upínání a uzavření b) systém pohybu formy Tlakové těleso těleso mezi nímž projíždí potiskovaný materiál a tlakem na tiskovou formu dojde k přenosu barvy z tiskové formy na materiál. Samotná konstrukce tiskové jednotky prošla obrovským vývojem a v dnešní době rozlišujeme tyto typy tiskových jednotek : 1) Plocha proti ploše Formové i tlakové těleso je rovinné a mezi sebou vytvářejí nůžkový pohyb. Jedná se o nejstarší soustavu strojů, která byla využívána už za vynálezu Guttenberga. On jako první zařízení pro tisk použil upravený vinařský lis, který se několikrát za historii upravil pro jednotlivé techniky. Nynější podoba této soustavy je od roku 1900 a použila jako první automatické nakládání archů do 37

5 stroje. Samotná soustava je rozdělena do systémů jejichž rozdíl je v pohyblivých částech stroje a ve stupni automatizace ( Gordon, Liberty, Boston, Galy ) 2) Plocha proti válci Formové těleso je rovinné tlakové válcové. Jedná se vyšší stupeň strojů. Jednak umožňoval vyšší rychlost tisku a od předešlé soustavy převzal většinu automatizačních prvků. I ona používá systémy, které umožňují už vícebarevný tisk, ale paradoxně byly tyto stroje vyráběny pouze v několika kusech z důvodu nevyužitelnosti a nástupu nových technologii a systémů ( jedno a dvouobrátkové, jedno a dvoubarevné ). Stroje vzhledem ke své konstrukci umožňovali pouze dvoubarevný tisk. 3) Válec proti válci Formové a tlakové těleso je válcové. Jedná se o nejdokonalejší a zároveň nejednodušší stupeň vývoje strojů. Jedná se o rotační způsob, který umožňuje vysokou rychlost stroje a tisku. Používají všechny tiskové techniky a každá z nich provedla na této soustavě určité úpravy. Jednalo se množství automatizačních prvků nebo možnosti změn průměrů válců, který umožňuje rozdílnou délku tisku ( flexotisk, hlubotisk ). Tu nejzásadnější a z hlediska konstrukce nejzávažnější provedla ofsetová technologie. Vložením válce byla vytvořena tříválcová soustava. Ta se skládá z těchto válců : formový, přenosový ofsetový a tlakový. Umožnila nepřímý způsob tisku, který je pro ofset charakteristický. Tuto konstrukci vynalezl a zkonstruoval v r K. Hermann v USA. Od té doby prošel jeho stroj obrovskými změnami, jak v konstrukci přídavných zařízení tak i v množství automatizačních prvků. Samotný princip tisku zůstal, ale zásadně se změnil charakter práce a použitých postupů ve výrobě tiskové formy a kvality tisku. 4) Vykladač poslední část tiskového stroje, která má za úkol vyvádět potiskovaný materiál z tiskové jednotky. Samotné vykladače stejně jako nakladače dělíme pro archové a kotoučové stroje. Konstrukčně jsou odlišné principem stejné. Archové stroje jsou složeny : a) vyváděcí buben válec jehož výplní jsou tyče, které umožňují dobré vyvádění archů a zamezuji poškození tisku b) vyváděcí řetězy vyvádí arch c) rovnače srovnávají archy na vykládacím stole Používají se tyto typy : a) nízký používají střední a maloformátové stroje s krátkou výjezdovou dráhou potiskovaného materiálu bez použití přídavného sušícího zařízení.nejčastěji jedno nebo dvoubarevné stroje. b) vysoký používají střední a velkoformátové stroje s delší výjezdovou dráhou potiskovaného materiálu s možným použitím přídavného sušícího zařízení. Stroje jsou nejčastěji vícebarevné a mají větší množství přídavných zařízení. Někteří výrobci začínají stroje, právě z důvodu změny charakteru práce upravovat tak, že dráhu vyvádění prodlouží asi o 1,5 násobku 38

6 délky tiskové jednotky. Potom mluvíme o nakladači nízkém dlouhém nebo vysokém dlouhém. V tomto prodloužení jsou nejčastěji nainstalovány lakovací a sušící zařízení, které finální tiskovinu připraví pro okamžité další zpracování. Kotoučové stroje tím, že potiskují pás potiskovaného materiálu tak jako vykladač se používají tyto dva typy : a) navíječ používají stroje, které tisknou nekonečné tisky a zákazník potom provádí úpravu. Hlavně používá flexotisk a hlubotisk při tisku obalových materiálů, protože kotouče hotového tisku jdou do balících linek v potravinářském průmyslu, nebo např. při tisku tapet se odměřené cívky přímo balí do folie. b) planovykladače pás potiskovaného materiálu se pomocí tohoto zařízení zpracovává ( skládání a řezání pásu na jednotlivé archy a tvorba složek ) a je okamžitě připraven pro další část výroby dokončujícího zpracování. 2.3 Seřízení tiskového stroje Tiskový stroj je zařízení, které je nutné velmi kvalitně seřídit. Výsledná kvalita je na tomto závislá. S vývojem nových strojů se změnily požadavky na kvalitu seřízení a to co jsme prováděli ručně se dnes provádí s pomocí automatizace. Jako mistr odborného výcviku pracuji se žáky na různém stupni intelektu a proto musím k tomuto tématu přistupovat individuálně. V minulém roce byly celkem dva velmi důležité odborné veletrhy při kterých došlo z mé strany k určité dohodě mezi mnou a jedním z nejvýznamnějším výrobcem tiskových strojů, který mi navrhl studii vlivu automatizace na kvalitu přípravy v tisku. Studenti u nás pracují na strojích, které nejsou plně vybaveny elektronikou. Proto i na seřízení strojů máme jiné požadavky co se týká doby seřízení. Výrobce navrhl tuto studii zejména proto, že chtěl vidět vliv automatizace na výslednou kvalitu a hlavně na dobu seřizování. Pro výrobce byla tato studie velkým přínosem a pro naše žáky a pro nás obrazem kvality naší výuky. Hlavním mottem celé studie je : Nejde o rychlost, ale kvalitu 39