ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA

Transkript

1 ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA Výběrová biografie archivářů Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem Doc. Ludmila Sulitková, CSc

2 Obsah VÝBĚROVÁ BIOGRAFIE ARCHIVÁŘŮ... 3 BOROVIČKA Josef, prof. PhDr ČELAKOVSKÝ Jaromír... 4 DŘÍMAL Jaroslav, doc. PhDr EMLER Josef, prof. Dr. phil ERBEN (v matrice narozených ERBAN) Karel Jaromír... 6 FRIEDRICH Gustav... 7 GINDELY (vlastně GINDELE) Antonín (Anton), prof. Dr. phil HRUBÝ František, prof. PhDr CHLUMECKÝ Petr, rytíř... 9 CHYTIL Josef, Dr. h. c. (1855 univerzita v Jeně) KLAUSER (CLAUSER) Jan Josef KOLLMAN Hynek KOSS Rudolf Leopold Thomas, doc. PhDr KREJČÍK Adolf Ludvík (pseud. T. Kadlík, V. Boubín), PhDr KÜRSCHNER Gottlieb, PhDr LETOŠNÍK Václav, PhDr NAVRÁTIL Bohumil, prof. PhDr NEJEDLÝ Zdeněk, prof. PhDr NOVÁČEK Vojtěch Jaromír, PhDr NOVÁK Jan Bedřich, PhDr PALACKÝ František, Dr. h. c PEŘICH Leopold, PhDr PROKEŠ Jaroslav, prof. PhDr RADIMSKÝ Jiří, roz. Rypáček (změna 1921), PhDr. (1946) ROUBÍK František ŠEBÁNEK Jindřich, prof. PhDr., DrSc TEIGE Josef, JUDr. et PhDr TOMEK Václav Vladivoj VOJTÍŠEK Václav, prof. PhDr. (1911), DrSc ZÁSADNÍ PRÁCE CELKOVÉ Doc. Ludmila Sulitková, CSc

3 VÝBĚROVÁ BIOGRAFIE ARCHIVÁŘŮ Výběrové medailonky častěji zmiňovaných archivářů přinášejí jen základní údaje k jejich profesnímu a osobnímu profilu (jsou výběrem údajů obsažených v níže uvedeném Biografickém slovníku Jaroslavy Hoffmannové a Jany Pražákové, v němž jsou obsaženy i další potřebné údaje). U jednotlivců je však vždy upozorněno na nové tituly literatury, které byly zveřejněny po datu předmětné publikace. Zatímco ve skriptech jsou citace literatury upraveny podle normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO (a pouze kvůli nepřetěžování seznamů literatury jsou u monografií vynechávány počty celkových stran a ISBN), v textech vlastních medailonků jsou pro grafické odlišení i texty časopiseckých studí a článků uváděny kurzívou). BOROVIČKA Josef, prof. PhDr. * Německý (nyní Havlíčkův) Brod, Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie-moderní filologie ( ); Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň (mimořádný posluchač v letech ) Působil v Archivu země České Praha ( ), v Archivu ministerstva vnitra v Praze ( ) a v letech vyučoval na Státní archivní škole v Praze (bádal jako jeden z prvních našich historiků ve španělském královském archivu v Simancas). Jako vysokoškolský pedagog začal vyučovat na nově vzniklé univerzitě v Bratislavě (byl zde v letech profesorem obecných dějin), krátce před válkou a pak v letech působil na univerzitě v Brně. V r se stal také profesorem politických dějin na Vysoké škole politické a sociální v Praze. V r byl v politickém procesu odsouzen k osmi letům vězení. Od začátku šedesátých let do své smrti také úzce spolupracoval s Historickým ústavem ČSAV. Z hlediska moderní archivní práce je důležité, že byl důsledným prosazovatelem provenienčního principu u nás a v letech po první světové válce byl stoupencem myšlenky zřízení Národního archivu v Praze sloučením Archivu země české a Místodržitelského archivu, prosazoval také vybudování státních archivů v Brně, Opavě a Bratislavě. Po druhé světové válce působil ve funkci archivního rady při ministerstvu školství a osvěty. Publikoval více archivně teoretických statí a účastnil se na vydávání edice Sněmy české (viz též Palacký a naše archivy, Časopis archivní školy II, 1924, s. 1 9 ad.) R byl pověřen zajištěním archiválií z archivního referátu bývalého Frankova ministerstva. KOLLMANN, Josef. Dr. Josef Borovička a Národní archiv. (Příspěvek k dějinám archivnictví novější doby). Paginae historie, 10, 2002, s LACH, Jiří. Historian Josef Borovička a československá společnost po roce Politílogica. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, 3, 2004, s Doc. Ludmila Sulitková, CSc

4 LACH, Jiří. Historické dílo Josefa Borovičky. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna, 2008, s Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 ČELAKOVSKÝ Jaromír (pseud. Jaromír Suk, Jirka Suk, Jiří Dlouhý), prof. JUDr., Dr. h. c. (univerzita v Petrohradě) * Wrocław (Polsko), Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta ( ) Působil nejdříve jako kopista v Zemském archivu v Praze ( ), poté krátce v Městském archivu v Kutné Hoře ( ) a dlouhá léta v Archivu hl. m. Prahy ( ), kde se v r stal vedoucím (s titulem archivář hl. m. Prahy) Jako vysokoškolský pedagog působil na právnické fakultě v Praze jako první profesor dějin českého práva (od r mimořádný, od r řádný). V letech byl rektorem Univerzity Karlovy. Působil rovněž jako archivní rada ve Vídni a tzv. konzervátor K. k. Zentralkommission zur Forschung und Erhaltung der Kunst- und historischen Denkmale. Systematicky se věnoval pramenům městského práva (založil edici pramenů městského práva pod názvem Codex iuris municipalis regni Bohemiae, z níž je dodnes dokončena jen řada privilegiálních listin českých měst do r. 1526). Soustavně studoval v řadě domácích i zahraničních archivů, čemuž odpovídalo i zaměření jeho publikační činnosti kromě zřetele k povšechným dějinám právním například Registra soudu komorního z let (Archiv český, 7, 1887; ; Tamtéž, 8, 1888; , ; Tamtéž, 19, 1901; ; Tamtéž, 32, 1915; ; Tamtéž, 33, 1918 (s G. Friedrichem); Soupis rukopisů chovaných v Archivu král hl. m. Prahy (1. In: Sborník příspěvků k dějinám hl. m. Prahy, 1/2, 1920). Založení tohoto sborníku v r sám inicioval. Byl činný politicky (poslanec českého zemského sněmu, člen říšské rady) a členem mnoha vědeckých společností, včetně zahraničních. HOLEC, František. Archivář JUDr. Jaromír Čelakovský. Archivní časopis,45, 1995, s VELEK, Luboš. Respektující rivalita: Jaroslav Goll a Jaromír Čelakovský na mocenském poli české historiografie.. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s VELEK, Luboš; VELKOVÁ, Alice (edd.). Jaromír Čelakovský. Moje zápisky ( ). Praha, 2004 VANĚK, Vojtěch. Jaromír Čelakovský jako editor. Plány a realita v editorském díle Jaromíra Čelakovského a otázka vzniku diplomatáře Kutné Hory. In: Paginae historiae, 15, 2007, s KONVIČNÁ, Jana Z historie pražské magistrátní spisovny do roku In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s Doc. Ludmila Sulitková, CSc

5 HLAVÁČEK, Ivan. Čeští archiváři a chebský městský archiv na konci 19. století. Z korespondence V. J. Nováčka a J. Čelakovského s H. Gradlem. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s HES, Milan. Jaromír Čelakovský a Slaný. In: Slánský obzor, (vyd. 2013), s DŘÍMAL Jaroslav, doc. PhDr. * Bezměrov (okres Kroměříž), Nové Město na Moravě (okres Žďár nad Sázavou). Vzdělání Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis ( ). V r se stal ředitelem jím založeného Archivu města Brna, ve kterém s válečnou přestávkou působil ve vedoucí pozici až do r (za války působil v letech v Moravském zemském archivu a poté v Archivu ministerstva vnitra. Po válce byl angažován jako archivní rada při ministerstvu školství a osvěty Praha a v Zemské archivní komisi při ZNV Brno. Na brněnské univerzitě působil jako pedagog od r. 1928, v letech jako docent českých dějin. Svůj odborný zájem na poli archivistiky soustředil jak na uspořádání a sepsání fondů Archivu města Brna (Archiv města Brna. Průvodce po fondech a sbírkách. Praha 1956), tak na obecně teoretické otázky (účastnil se rovněž činnosti v pracovní skupině pro přípravu zákona o archivnictví v r a vyhlášek a instrukcí MV ČSR, vyplývajících z tohoto zákona. Je autorem mnoha faktograficky bohatých studií k dějinám Brna středověku (například Biskup Vilém z Kolína. Časopis Matice Moravské, 55, 1931, 1 42; Notář Jan Thabrarr. Časopis Matice Moravské, 58, 1934, 1 144) a raného novověku (Sociální boje v Brně v 20. letech 16. století. Brno v minulosti a dnes, 1, 1959, ; Kroniky a pamětní knihy městských písařů brněnských v době pobělohorské. Tamtéž, 2, 1960, ; Tamtéž, 3, 1961, ) a vědeckým redaktorem prvního souborného vydání (dvousvazkového) dějin Brna v r Je také zakladatelem sborníku Brno v minulosti a dnes. ŠTARHA, Ivan. 160 let moravských archivů - úspěchy i prohry. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s ZŘIDKAVESELÝ, František. Vzájemná spolupráce obou jubilujících archivů. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000, s SULITKOVÁ, Ludmila. Věnováno Doc. PhDr. Jaroslavu Dřímalovi. In: Brno v minulosti a dnes, 18, 2005, s PLOSOVÁ, Jaroslava. Brněnský městský archiv za protektorátu. Plosová, Jaroslava. In:, Brno v minulosti a dnes, 19, 2006, s HOFFMANN, František. Vzpomínka na Jaroslava Dřímala. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna, 2008, s Doc. Ludmila Sulitková, CSc

6 JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Archiv města Brna v retrospektivě. In: Městské archivy a městští archiváři. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s ŠTARHA, Ivan. Městský archivář doc. Dřímal a vznikající okresní archivy jižní Moravy.. In: Městské archivy a městští archiváři. In: Městské archivy a městští archiváři. Edd. ČERMÁKOVÁ, Jana; ČERVENÁ, Radana; JORDÁNKOVÁ, Hana; SULITKOVÁ, Ludmila. Brno: Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010, s EMLER Josef, prof. Dr. phil. * Libáň (okres Jičín), Praha Vzdělání Univerzita ve Vídni, Filozofická fakulta ( ) a tamtéž Institut für Österreichische Geschichtsforschung ( ). V letech působil jako adjunkt v Zemském archivu v Praze, odkud přešel do Archivu hl. m. Prahy. Zde působil více než 30 let (v letech , od r na vedoucím postu jako archivář hl. m. Prahy). R se stal první profesorem PVH na ještě nerozdělené Karlově univerzitě a od 1887 prvním řádným profesorem PVH na české filozofické fakultě pražské univerzity. Byl stejně výkonným na poli organizace vědecké činnosti a vydávání edic, jako na poli vlastního pramenného výzkumu. Je editorem několika řad pramenů (Reliquiae tabularum terrae regni Bohemiae. Fontes rerum Bohemicarum, 1 4; Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, 2 4; Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesis, 1-2, 3, 4, 6-10; Decem registra censuum aj.) Kromě členství v mnoha vědeckých společnostech a spolcích se také podílel jako člen redakční rady na přípravě (Riegrova) Slovníku naučného. HLAVÁČEK, Ivan. Editor a archivář Josef Emler * , Hlaváček, Ivan. In: In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s HLAVÁČEK, Ivan. Josef Emler. Zamyšlení u příležitosti 150. výročí jeho narození. Hlaváček, Ivan. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s HLAVÁČEK, Ivan. K podílu Josefa Emlera na boji o českou univerzitu v roce O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s PÁTKOVÁ, Hana. Jedenáct dopisů z dvanácti let. (Korespondence Josefa Emlera s Theodorem von Sickelem). Pátková, Hana. In: Sborník archivních prací. Praha : Odbor archivní správy a spisové služby MV 62, č. 1, (2012), s ERBEN (v matrice narozených ERBAN) Karel Jaromír (pseud. Jarmil Erben, K. Jarmil Erben, J. E. Miletínský, Květomil Podlipský) * Miletín (okres Jičín), Praha Doc. Ludmila Sulitková, CSc

7 Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta ( ), v r měl zapsány přednášky z diplomatiky a heraldiky u J. Helblinga z Hirzenfeldu. Působil nejdříve v letech jako asistent při archivu Muzea Království českého (dnes Archiv Národního muzea, poté přešel z popudu Fr. Palackého do Archivu hl. m. Prahy, kde pak působil až do r Stal se zakladatelem AhlMP jako vědeckého ústavu své doby (už r zpracoval první archivní instrukci a zpracovával nejstarší archivní pomůcky). Stejně usilovnou činnost vyvíjel i na poli odborné publikační a ediční činnosti (Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, 1 (-1253). Pragae 1855; Die Primatoren der königlichen Altstadt Prag. Prag 1858; Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních král. hl. m. Prahy dle nového, starého i nejstaršího číslování. Praha 1870). Byl také, stejně jako J. Emler, členem redakční rady (Riegrova) Slovníku naučného a od r redaktorem časopisu Právník. V r byl politicky činný (organizátor Slovanského sjezdu, člen Lípy slovanské). Stal se členem domácích i zahraničních vědeckých společností (Carské akademie nauk v Petrohradě, Jihoslovanské akademie v Záhřebu, Linnéovy společnosti v Lyonu aj. HOLEC, František. Karel Jaromír Erben první archivář hlavního města Prahy. Archivní časopis, 50, 2000, s HLAVATÝ, Jan. Profil rodu Karla Jaromíra Erbena. In: Genealogické a heraldické listy, 26, č. 2, 2006, s ČERNÝ, Marcel; BOHÁČEK, Jan. Potíže s Erbenem. Osudy edičních prací nad korespondencí K. J. Erbena. In: Slavia, časopis pro slovanskou filologii, 78, č. 3-4, 2009, s FRIEDRICH Gustav (pseud. J. V. Třebický, Eduard Novák, J. Vraný), prof. PhDr. * Poděbrady (okres Nymburk), Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, historie ( ), Univerzita Vídeň, Filozofická fakulta ( ) a tamtéž Institut für Österreichische Geschichtsforschung ( ). V letech působil v archivu UK Praha. V letech byl ředitelem Státní archivní školy v Praze. Jako vysokoškolský pedagog působil od r až do druhé světové války na pražské Karlově univerzitě (od r jako profesor pomocných věd historických; v letech vykonával úřad rektora UK). Těžiště jeho odborné práce spočívalo v PVH (zejména diplomatika, paleografie, chronologie Učebná kniha paleografie latinské, Rukověť křesťanské chronologie), v pedagogické a ediční činnosti (byl editorem Českého diplomatáře (Codex diplomaticus Regni Bohemiae ) a desk dvorských citace viz kapitola II). Byl rovněž redaktorem Časopisu archivní školy. Člen domácích vědeckých společností. Doc. Ludmila Sulitková, CSc

8 Na poli vlastní archivní činnosti byl iniciátorem nové organizace univerzitního archivu. SULITKOVÁ, Ludmila. Vztah učitel žák v osobní korespondenci J. Golla s G. Friedrichem. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s PÁTKOVÁ, Hana. Žák a učitelé. Václav Hrubý, Gustav Friedrich a Václav Novotný. Přínos korespondence pro poznání situace v české historiografii v první třetině 20. Století. Sborník archivních prací, 63, 2013, s GINDELY (vlastně GINDELE) Antonín (Anton), prof. Dr. phil. * Praha, tamtéž Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ( ), Teologická fakulta ( ) a Právnická fakulta ( ). Z popudu Fr. Palackého byl v r zakladatelem Zemského archivu království Českého v Praze, kde působil jako jeho ředitel až do r Jako vysokoškolský pedagog působil přechodně na univerzitě v Olomouci ( ) a od r jako profesor rakouských dějin na pražské Karlově univerzitě. Vzhledem k tomu, že se měl stát pokračovatelem Palackého ve vydávání souborných dějin národa českého pro následné období, orientoval se ve své vědecké činnosti především na raně novověké období, a to na problematiku obecně politickou, ale i náboženskou a hospodářskou. Podnikal rozsáhlé výzkumy rovněž v zahraničních archivech (Böhmen und Mähren im Zeitalter der Reformation, 1 2. Prag ; Geschichte der böhmischen Finanzen von Denkschrift der philosophischhistorischen Classe der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften. Bd. 18. Wien 1869, ; Dějiny českého povstání léta 1618,1-4. Praha ; Geschichte des dreissigjährigen Krieges, 1 4. Prag ; Rudolf II. und seine Zeit , 1 2. Prag 1863, 1865). Podílel se rovněž na vydávání edice Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu, 1 7, Praha (též německy). Člen domácích vědeckých společností i vídeňské akademie věd. KOKOŠKOVÁ, Zdeňka. Svatováclavský archiv a Antonín Gindely. In: Našim jubilantkám : (sborník příspěvků k poctě životního jubilea Věry Beránkové, prom. hist., PhDr. Dagmar Culkové a PhDr. Marie Liškové. K vyd. připravila Alena Pazderová za spolupráce Jana Kahudy. Praha: Státní ústřední archiv, 2000 s POLIŠENSKÝ, Josef. Moravské počátky historika Antonína Gindelyho. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica. Váženému panu doc. PhDr. Miloši Kouřilovi k sedmdesátinám. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 31, 2003, s POLIŠENSKÁ, Milada. Antonín Gindely a "evropská dimenze" jeho díla. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2007 (=Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 4, 2007) Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 Doc. Ludmila Sulitková, CSc

9 HRUBÝ František, prof. PhDr. * Strukov (okres Olomouc), Brno Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta ( ). V letech působil v Moravském zemském archivu v Brně, jehož ředitelem se stal v r Od r vykonával funkci státního archivního inspektora pro Moravu a Slezsko. Jako vysokoškolský pedagog působil od r na Masarykově univerzitě v Brně, kde se r stal řádným profesorem československých dějin, od r všeobecných dějin západoevropských středního věku. Ve své vědecké publikační a především politické, hospodářské a kulturní dějiny Moravy raného novověku (Pád českého povstání na Moravě r , 1925; Selské a panské inventáře v době předbělohorské, 1927; Odhady konfiskovaných moravských velkostatků , 1927; Ladislav Velen z Žerotína, vůdce bělohorského odboje na Moravě a český emigrant ( ), 1930; Die Wiedertäufer in Mähren, 1935; Moravská korespondence a akta z let , ; Moravské zemské desky z let , 1931). Člen domácích vědeckých společností (in memoriam mu byla za dílo, redigované Jindřichem Šebánkem z pozůstalosti, totiž Severní Morava v dějinách, 1947, udělena Cena osvobození země Moravskoslezské na rok 1948). BOROVSKÝ, Tomáš. František Hrubý a historický seminář v Brně. In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, 2005 s BOROVSKÝ, Tomáš. František Hrubý v posudcích Julia Glücklicha. Borovský, Tomáš. In: Brno v minulosti a dnes, 19, 2006, s BOROVSKÝ, Tomáš; LACH, Jiří. Josef Šusta a František Hrubý ve vzájemné korespondenci. In: Prameny dějin moravských, 12. Brno: Matice moravská, 2006 Dokoupil, Lumír Počátky historické práce Františka Hrubého v době studií v Olomouci. In: Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica, 33, 2007, s BOROVSKÝ, Tomáš. Julius Glücklich a František Hrubý. Dvě tváře pozitivistické věd v Brně. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Uspořádal BOROVSKÝ, Tomáš. Brno: Archiv města Brna 2008 CHLUMECKÝ Petr, rytíř * Terst (Itálie), Brno Vzdělání Univerzita v Olomouci a Vídni, Právnická fakulta ( ) Působil v letech jako ředitel Moravského stavovského zemského archivu v Brně. Ve své odborné a vědecké činnosti věnoval velkou pozornost vlastní archivní práci stanovil zásadní směrnice pro ochranu archiválií a dohled nad archivy jak soukromými, tak obecními, prosazoval celozemský přehled o stavu archivů, požadoval maximální zpřístupnění archivů a jejich přehledné uspořádání. Z publikační činnosti je Doc. Ludmila Sulitková, CSc

10 třeba zmínit především Karl von Žerotin und seine Zeit, 1862,1877 a Über die Geschichte Mährens und deren Quellenforschung, Z ediční činnosti pak Regesten der mährischen Archive, 1856, pokračování ve vydávání Moravského diplomatáře Codex diplomaticus Moraviae, VI VII, (s J. Chytilem) a iniciaci edice Landtafel des Markgrafthums Mähren, Byl aktivním člen moravského sněmu (zvolen i do zemského výboru, referátu vědeckých záležitostí), ve sněmu podal návrh na zrovnoprávnění moravského jazyka s německým a usiloval o maximální identitu kultury na Moravě. OBRŠLÍK, Jindřich. Moravský zemský archiv v Brně a Moravské zemské muzeum (dříve Františkovo muzeum) v Brně za Bočka a Chlumeckého (vzájemné vztahy). In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s ŘEPA, Milan. Historiografie druhé poloviny 19. století jako pramen pro poznání kolektivní totožnosti moravských Němců. In: Muzeum Brněnska, 2009, s CHYTIL Josef, Dr. h. c. (1855 univerzita v Jeně) * Kojetín (okres Přerov), Brno Vzdělání studium bohosloví na Filozofickém učilišti v Brně ( ; ); studium teologie, pedagogiky a všeobecných dějin v klášteře augustiniánů bosáků na Starém Brně ( ). V letech působil v Moravském zemském archivu v Brně, jehož ředitelem se stal v r (s titulaturou moravský stavovský archivář). Ve své odborné a vědecké činnosti se soustřeďoval k moravským pramenům pořizoval opisy listin v moravských soukromých archivech, pořádal archiválie získané A. Bočkem na studijních cestách po moravských archivech, podílel se na edici dodatků a rejstříku k pěti dílům Moravského diplomatáře (Codex diplomaticus Moraviae) a byl rovněž redaktorem edice nejstarších kvaternů moravských zemských desk (viz výše u P. Chlumeckého). Byl členem Matice moravské (předseda v letech a ) a členem Dánské společnosti pro nordické starožitnosti Kodaň. V r obdržel zlatou medaili Litteris et artibus (Vědám a umění) za práci na edici moravských zemských desek a v r zlatý záslužný kříž za záslužnou úřední a literární činnost. KLAUSER (CLAUSER) Jan Josef křest Praha, tamtéž Vzdělání pravděpodobně Univerzita Karlova v Praze (filozofická a snad i právnická studia). V letech působil v Guberniálním archivu v Praze, od r jako guberniální archivář a registrátor. Mezitím v letech pořádal též Městský archiv Doc. Ludmila Sulitková, CSc

11 v Chebu. V r se stal dvorním knihtiskařem (a zakladatelem spolku pražských tiskařů Verbindung der Buchdrucker Kunstverwandten Confoederatio typographorum Pragensium). Ve své odborné archivní činnosti se zaměřil na budování guberniálního archivu jako instituce z dosavadních registratur místodržitelské a komorní (základem mu bylo pořádání tzv. Staré manipulace), přičemž takto zamýšlel vybudovat archiv Českého království. Je autorem některých historických prací (Kronika Chebska a města Chebu, Dějiny českého špitálu v Římě). KOLLMAN Hynek * Hradec Králové Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis ( žák J. Emlera). V letech působil v Archivu Kongregace de Propaganda fide v Římě jako člen Rakouského historického ústavu a poté v letech v Archivu země České v Praze (od r jako jeho vedoucí s titulem zemský archivář, v r mu byl přiznán čestný titul ředitele archivu). Ve své odborné a vědecké činnosti se orientoval v první řadě na výzkum bohemik ve Vatikánském archivu v Římě (papežská registra Řehoře XI., církevní dějiny pobělohorské doby v archivu Kongregace de Propaganda fide). Z těchto pramenů začal vydávat edici Acta Sacrae congregationis de Propaganda fide res gestas Bohemicas illustrantia (I/1, 2 a Prodromus) a podílel se rovněž na vydávání edice Sněmy české (sv. 8 10) a Archiv český (sv. 27). V jeho pozůstalosti je kromě toho uloženo na 13 a půl tisíce přepisů z archivu Propagandy pro léta KOSS Rudolf Leopold Thomas, doc. PhDr. * Praha, tamtéž Vzdělání Univerzita Karlova v Praze (německá část), Filozofická fakulta, historiefilozofie ( ) a Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň. Působil nejdříve, v letech jako správce Archivu UK Praha, po vzniku samostatné Československé republiky v letech v Archivu země České v Praze, kde mu byla svěřena důležitá funkce správce Archivu České koruny. V letech se podílel na provádění spisové rozluky s Rakouskem. Jako vysokoškolský pedagog působil od r na pražské německé univerzitě, od r jako docent rakouských dějin. Ve své odborné výzkumné činnosti se orientoval zejména na medievistiku, dějiny ústavní, právní a sociální a v okruhu archivní činnosti na uspořádání Archivu koruny české (Archiv koruny české 1. Dějiny archivu. Praha 1939 (z pozůstalosti vyd. O. Bauer) a 2. Katalog listin z let Praha 1928). Z dalších výzkumných témat viz Kritische Bemerkungen zu Friedrichs Codex I. Prag 1911; Das Wesen des ältesten deutschen Adels und die Lehre von der Urdemokratie. Prag 1919; Forschungen zur mittelalierlichen Gerichtsverfassung Böhmens und Mährens. Prag Doc. Ludmila Sulitková, CSc

12 JANIŠ, Dalibor. Rudolf Koss. Právní a sociální dějiny v pracích medievisty a archiváře. In: Německá medievistika v českých zemích do roku Praha: Filosofia, 2004, s KREJČÍK Adolf Ludvík (pseud. T. Kadlík, V. Boubín), PhDr Dobrovice (okres Mladá Boleslav), Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie ( žák J. Golla), Institut fůr Österreichische Geschichtsforschung Vídeň ( ). V letech působil ve Schwarzenberském archivu v Třeboni/Český Krumlov, v letech jako adjunkt v Moravském zemském archivu v Brně a poté od r dlouhodobě v Československém státním archivu zemědělském v Praze (do r. 1936), jehož byl zakladatelem a od r ředitelem (v letech byl současně vedoucím Ústřední slovanské zemědělské knihovny v Praze). Ve své odborné vědecké archivní činnosti věnoval hodně pozornosti organizaci a především archivům velkostatkovým (K organisaci archivnictví v Čsl. republice. Venkov, 1921, č. 29; Beiträge zum Verzeichnis der Archive des Grossgrundbesitzes, 1928; Archivy velkých statků a vlastivěda. Časopis přátel Společnosti přátel starožitností českých, 38, 1930; K historii vzniku Československého archivu zemědělského. Venkov, příloha časopisu Československý zemědělec, 1937, 19/34). V ediční činnosti připravoval opisy z vatikánských archivů (pro IX. sv. edice Monumenta Vaticana). Byl členem mnoha domácích vědeckých společností. KAHUDA, Jan. 50. výročí úmrtí archiváře Adolfa Ludvíka Krejčíka. In: ČAS v roce Ročenka České archivní společnosti. Praha: Česká archivní společnost, 2009, s KÜRSCHNER Gottlieb, PhDr. * Horní Bobrová (okres Žďár nad Sázavou), Opava Vzdělání Univerzita ve Vídni, Filozofická fakulta, historie a geografie ( ). Povoláním středoškolský profesor, který se stal se prvním slezským zemským archivářem a v Zemském archivu v Opavě působil od jeho založení v letech (slezským zemským archivářem byl jmenován usnesením zemského sněmu r až po svém penzionování). V době své předchozí pedagogické činnosti působil zároveň od r jako zemský konzervátor 3. (archivní) sekce pro Slezsko. Odbornou archivní a publikační činnosti zaměřoval především na prameny k dějinám Slezska a na pořádání slezského stavovského archivu, ale také rodinného archivu knížat Lichnovských v Chuchelné a listin města Opavy. Doc. Ludmila Sulitková, CSc

13 KRAVAR, Zdeněk. Gottlieb Kürschner první slezský zemský archivář. In: 100 let Zemského archivu v Opavě. Sborník příspěvků přednesených v rámci 9. konference archivářů ČR května 2001 v Opavě. Uspořádal MÜLLER, Karel. Opava: Zemský archiv, 2002, s GEBAUER, Josef. Zemský archiv v Opavě již stoletým kmetem. Vlastivědný věstník moravský, 53, 2001, s KRAVAR, Zdeněk. Gottlieb Kürschner, In: Historiografie Moravy a Slezska. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2, 2006, s LETOŠNÍK Václav, PhDr. * Habřina (okres Hradec Králové), Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, dějepis-zeměpis ( žák V. Novotného a J. Bidla), Státní archivní škola Praha ( ). V letech působil v Ústředním archivu ministerstva vnitra v Praze (od r jako jeho přednosta), od 1948 ministerský rada; v letech vedoucí oddělení v nově konstituovaném Státním ústředním archivu v Praze. V rámci odborné archivní činnosti se nejprve aktivně účastnil na archivní rozluce s Rakouskem a vyhledávání spisů pro pařížskou reparační komisi o stavbě silnic na československém území. V Archivu ministerstva vnitra byl správcem fondu Zemské a dvorské desky (Die Bömische Landtafel, 1944 (s Antonem. Blaschkou). Ve výzkumné a publikační činnosti se orientoval především na slovanské, zejména ruské a polské dějiny a polskou historiografii (Smolenská oblast v bouřlivé době Moskevského státu Věstník Královské české společnosti nauk, 1923, tř. filozofickohistoricko-jazykovědná, část 4; Polsko, dům rakouský a Albrecht z Valdštejna za pruské války Časopis Národního muzea, 108, 1934, ; Tamtéž, 109, 1935, 42 77; Tamtéž, 110, 1936, ; Tamtéž, 111, 1937, 28 74) Působil také ve stálé komisi pro stanovení úředních názvů míst v Československé republice a v užším výboru pro revizi názvů míst v Čechách, na sklonku svého života v nově utvořené místopisné komisi při ČSAV v Praze. NAVRÁTIL Bohumil, prof. PhDr. * Vyškov, Brno-Řečkovice Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta ( ) a Filozofická fakulta ( žák Jaroslava Golla a Josefa Emlera), (v letech pobyt na univerzitách v Berlíně a Bonnu). Působil v letech v Moravském zemském archivu v Brně (od r jako jeho vedoucí s titulem zemský archivář). Od r se podílel se rovněž na správě Archivu zemského hlavního města Brna. Své působení vysokoškolského pedagoga spojil s Masarykovou univerzitou v Brně, a to v letech jako profesor všeobecných dějin (v letech byl rektorem zdejší univerzity). Doc. Ludmila Sulitková, CSc

14 V r se účastnil jednání o Úmluvě mezi ČSR a Rakouskou republikou ohledně jednotlivých ustanovení státní smlouvy (uzavřena v Saint-Germain-en-Laye 1920). V odborné výzkumné činnosti se zaměřil hlavně na období raného novověku do protireformace (Biskupství olomoucké a volba Stanislava Pavlovského. Praha 1909; Jesuité olomoučtí za protireformace. Akty a listiny z let Brno 1916), v ediční činnosti na doplnění materiálu pro sv Moravského diplomatáře (Codex diplomaticus Moraviae) a na vydání historicky významné korespondence mezi Fr. Palackým a A. Bočkem (Listy Palackého Bočkovi. Časopis Matice moravské, 25, 1901, ) Byl členem domácích vědeckých společností (včetně Matice Moravské) a redaktorem Časopisu Matice moravské. Od r působil rovněž ve stálé komisi pro stanovení úředních názvů míst v Republice československé. ZŘÍDKAVESELÝ, František. Vzájemná spolupráce obou jubilujících archivů. In: Archivy na prahu tisíciletí. Sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 160. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně a 70. výročí založení Archivu města Brna. Brno: Moravský zemský archiv, 2000 s VON8ŠEK, Martin. Bohumil Navrátil. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Brno: Archiv Města Brna, 2008 s HOFFMANNOVÁ, Jaroslava Přátelství historika Václava Novotného a Bohumila Navrátila. In: Historici na brněnské univerzitě. Devět portrétů. Brno: Archiv Města Brna, 2008 s NEJEDLÝ Zdeněk, prof. PhDr. * Litomyšl (okres Svitavy), Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie-estetika ( žák T. G. Masaryka, J. Golla a O. Hostinského) V letech působil v Archivu Muzea Království českého (dnes Archiv Národního muzea (od r jako adjunkt), v letech v Městském archivu a městském muzeu v Litomyšli. Mezitím se stal vysokoškolským pedagogem od r působil jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (od r 1909 jako první profesor hudební vědy). V letech byl profesorem na univerzitě v Moskvě a současně byl zaměstnán v Historickém ústavu Akademie věd SSSR. Po válce se angažoval v politickém životě - v letech byl ministrem školství a osvěty, v letech ministrem práce a sociální péče, v letech ministrem školství, věd a umění, r se stal jako ministr bez portfeje místopředsedou vlády. Ve své archivní činnosti se věnoval především evidenci fondů Archivu národního muzea a uspořádání a evidenci litomyšlského městského archivu (s J. Žďárským). Městské fondy zužitkoval i v několika publikacích (Dějiny města Litomyšle a okresu, 1899; Dějiny města Litomyšle a okolí I, 1903; Litomyšl. Tisíc let života českého města, 1934). Jinak se ve své rozsáhlé výzkumné a publikační činnosti zaměřoval především na dějiny hudby (na českou hudební kulturu husitské doby) a dále na problémy českých kulturních a politických dějin, zejména na husitství a národní obrození (Dějiny předhusitského zpěvu v Čechách, 1904; Počátky husitského zpěvu, 1907; Doc. Ludmila Sulitková, CSc

15 Dějiny husitského zpěvu za válek husitských, 1913; Česká hudba, 1918; Zdeněk Fibich, 1901; J. B. Foerster, 1910; Richard Wagner, 1916; Bedřich Smetana, 1 4, ; Spor o smysl českých dějin, 1914; T. G. Masaryk, 1 3, ; Dějiny národa českého, 1 2, ; studie o Fr. Palackém, E. Denisovi, B. Němcové aj.). Byl zakladatelem několika hudebních časopisů a členem domácích vědeckých společností a společností politicky levicově orientovaných (Společnost pro hospodářské a kulturní sblížení s Novým Ruskem; Výbor přátel demokratického Španělska). Měl zásadní podíl na založení Československé akademie věd v r (stal se jedním z jejích prvních akademiků). Byl značně angažován politicky v letech za svého ilegálního pobytu v SSSR byl spolupracovníkem moskevského vedení KSČ, v letech členem předsednictva Ústředního výboru KSČ (podílel se na tvorbě Košického vládního programu). Tato činnosti mu vynesla mnohá ohodnocení (1945 a 1953 Leninův řád; 1951 laureát státní ceny; 1953, 1955 a 1958 Řád Klementa Gottwalda). KŘESŤAN, Jiří. Dny všední archiváře Zdeňka Nejedlého a jeho přátel, In: Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu. K vyd. připravila PAZDEROVÁ, Alena. Praha: Státní ústřední archiv, 2002, s HAVELKA, Miloš. Kdy a jak se Nejedlý rozešel s Gollovou školou. In: Dějiny - teorie kritika, 7, č. 1, 2010, s KŘESŤAN, Jiří. Zdeněk Nejedlý: politik a vědec v osamění. Praha Litomyšl: Paseka, 2012 NOVÁČEK Vojtěch Jaromír, PhDr. * Sibiu (Rumunsko), Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, filozofie a historie (od 1873, studia přerušena dokončena r v době přerušení studia byl do r vychovatelem v rodině barona Bohdana Hrubého z Jelení v Červených Pečkách) V letech působil v Archivu země České v Praze, od r byl jeho ředitelem. Působil rovněž jako archivní rada ve Vídni. V odborné archivní činnosti se orientoval na výzkum v městských archivech (Cheb, Kadaň, Kutná Hora) a také na studium v zahraničních archivech (Vatikán, Vídeň, Mnichov ad.). Svou činností publikační a ediční přispěl k zpřístupnění významných pramenů k poznání (Listář k dějinám školství kutnohorského Historický archiv, 5, 1894, XX a 1 174; Několik listin týkajících se koleje Karlovy z let Věstník Královské České společnosti nauk, 1895, tř. filosoficko-historickojazykozpytná, část 12, 1 30; Copialbuch des apostolischen Nuntius Bertrand de Macello Věstník Královské České společnosti nauk, 1895, tř. filosofickohistoricko-jazykozpytná, část 12, 1 41; Trutnovské desky manské Archiv český, 15, 1896, ; Výpisy z knih viničných z let Archiv český, 15, 1896, s a Archiv český, 18, 1900, ; Františka Palackého Korespondence a zápisky, 1 3. Praha 1898, 1902 a 1911 ad.). Doc. Ludmila Sulitková, CSc

16 Byl reaktorem Ottova slovníku naučného, a členem domácích vědeckých společností, spolků a komisí, například Komise pro vydávání Archivu českého a Komise pro vydávání pramenů českého hnutí náboženského ve století 14. a 15. HLAVÁČEK, Ivan. Čeští archiváři a chebský městský archiv na konci 19. století. Z korespondence V. J. Nováčka a J. Čelakovského s H. Gradlem. In: O mých předchůdcích i současnících. Soubor studií k dějinám archivnictví, historiografie a pomocných věd historických (Hlaváček, Ivan). Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2011, s NOVÁK Jan Bedřich, PhDr. * Orlík nad Vltavou (okres Písek), Praha Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, historie ( ), od r Institut für Österreichische Geschichtsforschung Vídeň. Působil v letech v Archivu země české, od r jako jeho ředitel. Před vznikem 1. Československé republiky vykonával rovněž funkci archivního rady ve Vídni. Po vzniku samostatného státu se stal ředitelem (od r. 1925) nově založeného Státního historického ústavu a v letech vyučoval na Státní archivní škole v Praze. Patří mu velká zásluha na výstavbě první archivní účelové budovy v nové republice, totiž budovy Archivu země české (Praha-Dejvice, dnes ul. Milady Horákové). Ve své výzkumné a odborné publikační a ediční činnosti se orientoval na formulářové sbírky, prameny z Vatikánských archivů a sněmovní památky české raného novověku (Formulář biskupa Tobiáše z Bechyně , 1903; Kritika listináře královny Kunhuty, 1906; Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia, 1 2, 1907; Sněmy české, 15/1, 2, 1917 a 1929; je rovněž autorem monografie Rudolf II. a jeho pád (1933). Byl členem domácích vědeckých společností (od r také předsedou nově založené Československé archivní společnosti. Angažoval se rovněž v Ústavu italské kultury v Praze (nositel Řádu italské koruny). MORÁVEK, Jan. Archivní nekrologium za léta In: Archivní čtvrtletník. Ústí nad Labem: Albis International, 8, č. 3-4, 2000, s HÁLEK, Jan. Jan Bedřich Novák ( ). In: Akademický bulletin AV ČR, č. 10, 2003, s. 18 Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 PALACKÝ František, Dr. h. c. (1848 Právnická fakulta a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) * Hodslavice (okres Nový Jičín), Praha Doc. Ludmila Sulitková, CSc

17 Vzdělání evangelické alumneum v Trenčíně ( ) a evangelické lyceum v Bratislavě ( ). Od r působil jako archivář v rodině hrabat Šternberků, v r byl českými stavy ustaven (jmenován až r. 1838) historiografem Království českého. Obdivuhodná je nejen jeho výzkumná a publikační činnost, ale i organizační činnost (aktivně se podílel na soudobém českém vědeckém, kulturním a společenskopolitickém životě v revolučních letech byl například členem Svatováclavského a Národního výboru, poslancem českého ústavodárného zemského sněmu a starostou Slovanského sjezdu, poslancem Ústavodárného říšského sněmu ve Vídni a Kroměříži; od 1861 doživotním členem panské sněmovny říšské rady, v letech poslancem Českého zemského sněmu). V oblasti vlastní archivní práce je autorem instrukce pro thunovský archiv v Děčíně a lobkovický archiv v Roudnici a iniciátorem vzniku tří institucionalizovaných archivů (Archivu Národního muzea tehdejšího Archivu Vlasteneckého muzea v Čechách. Prováděl soustavný archivní výzkum v řadě domácích i zahraničních archivů (jako první protestantky orientovaný historik bádal i ve Vatikánských archivech). Byl iniciátorem založení ediční řady česky psaných pramenů středověku a raného novověku Archiv český, kromě toho ovšem edičně zpřístupnil a řadu dalších objevných pramenů zejména k husitskému období a jeho vyznění (Staří letopisové čeští od roku 1378 do 1527,1829, nově J. Charvát 1941; Urkundliche Beiträge zur Geschichte des Hussitenkrieges in den Jahren , 1 2, 1873, přetisk 1966; Documenta Mag. Iohannis Hus vitam, doctrinam, causam in Consiantiensi concilio actam... iilustrantia, 1869, přetisk 1966; Urkundliche Beiträge zur Geschichte Böhmens und seiner Nachbarländer im Zeitalter Georgs von Podiebrad , 1860; Monumenta Conciliorum Generalium saeculi decimi quinti. Concilium Basiliense, 1 2, 1857 a 1873). Kromě monumentálního díla Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě (1. díl vyšel nejprve v r německy a v r česky) je autorem hodnotící studie o narativních pramenech (Würdigung der alten böhmischen Geschichtschreiber. Königlich-Böhmische Gesellschaft der Wissenschaften, vyd. 1869) Inicioval vznik Společnosti vlasteneckého muzea (od r. byl jejím jednatelem), Matice české, Spolku pro postavení českého Národního divadla, Svatoboru ad. Byl členem Královské české společnosti nauk (v letech její sekretář, v letech předseda) a členem Kaiserliche Akademie ve Vídni. Od r byl redaktorem Časopisu Společnosti vlasteneckého muzea v Čechách. Za své zásluhy obdržel r Řád železné koruny 2. stupně. František Palacký 1798/1998, dějiny a dnešek. Sborník z jubilejní konference. K vydání připravil ŠMAHEL, František (spolupráce DOLEŽALOVÁ, Eva). Praha: Historický ústav AV ČR, 1999 KOŘALKA, Jiří; RUMPLER, Helmut; URBANITSCH, Peter. František Palacký. ( ). Der Historiker der Tschechen im österreichischen Vielvölkerstaat. Wien: Verlag der Österreichschen Akademie der Wissenschaften, 2007 JIROUŠEK, Bohumil. František Palacký pohledem dějepisectví tvz. Gollovy "školy". In: Jeden jazyk naše heslo buď. Sv. 4, český romantismus - jiskření a záblesky. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké mezioborové konference konané u příležitosti 170. výročí prvního vydání Máchova Máje. K vyd. připr. Vyčichlo, Jaroslav; Viktora, Viktor. Radnice: Spolek divadelních ochotníků v Radnicích et al., 2007 s KOŘALKA, Jiří. Lobkovický zámek v Neratovicích v životě a díle Františka Palackého. Praha: Akropolis, 2007 Doc. Ludmila Sulitková, CSc

18 KOŘALKA, Jiří. Palacký a poslání českého národa v Evropě. In: Idea českého státu v proměnách staletí : fakta, úvahy, souvislosti. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008, s ČAPKOVÁ, Dagmar. František Palacký jako komeniolog. Čapková, Dagmar. In: 120 let Muzea Komenského v Přerově a Oslavy Komenského v roce 1892 ve střední Evropě : materiály z odborné konference, konané října 2008 v Přerově. K vyd. připr. Konířová, Marta. Přerov: Muzeum Komenského v Přerově, 2009, s ŠTAIF, Jiří. František Palacký. Život, dílo, mýtus. Praha: Vyšehrad, 2009 PRAŽÁK, Richard. František Palacký a maďarská historiografie před rokem In: Historik na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. K vyd. připr. Ambrožová, Hana. Brno: Matice moravská, 2009, s Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 PEŘICH Leopold, PhDr. * Smolkov (okres Opava), Karlovy Vary Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, čeština-historie ( ), od r Státní archivní škola v Praze. Po absolutoriu působil krátce v Archivu země České jako pomocná vědecká síla, pak přešel do Zemského archivu v Opavě, kde celkově působil v letech (od r jako jeho ředitel angažoval se proti navrhovanému zrušení zemského archivu ve 30. letech, ke kterému tak naštěstí nedošlo). V letech vykonával funkci správce Zemského archivu v Brně, v letech zemského vrchního archivního komisaře v Archivu země České v Praze a v letech byl pověřen znovu funkcí ředitele Zemského archivu v Opavě. Od r působil také jako archivní rada při ministerstvu školství a osvěty v Praze a od r jako inspektor nestátních archivů Ostravského kraje (r 1955 zatčen a odsouzen na 5 let za protistátní výroky). Ve své odborné a vědecké činnosti se zaměřoval především na dějiny Slezska. Jeho hlavní práce však měly esejistický charakter a zabýval se v nich především kulturou, zejména výtvarným uměním, ale také literárními a divadelními kritikami. L. Peřich redigoval Věstník matice opavské, který proměnil ve Slezský sborník. Po válce inicioval vznik Slezského ústavu (krátce byl součástí archivu). ŠOPÁK, Pavel. Leopold Peřich pokus o portrét. In: 100 let Zemského archivu v Opavě. Sborník příspěvků přednesených v rámci 9. konference archivářů ČR května 2001 v Opavě. Uspořádal Karel Müller, Opava: Zemský archiv, 2002, s MÜLLER, Karel; ŠOPÁK, Pavel. Leopold Peřich texty (edice). Opava: Slezská univerzita, 2007 PROKEŠ Jaroslav, prof. PhDr. * Kněžice (okres Chrudim), Praha Doc. Ludmila Sulitková, CSc

19 Vzdělání Univerzita Karlova v Praze, Filozofický fakulta, historie zeměpis filologie ( žák V. Novotného). V letech působil v Archivu ministerstva vnitra v Praze, od r jako jeho ředitel (v letech s titulem přednosta archivu). V r se habilitoval jako docent československých dějin na Karlově univerzitě, od r zde působil jako mimořádný profesor. Současně také vyučoval (v letech ) na Státní archivní škole v Praze, jejímž byl od r ředitelem. V rovině odborné archivní činnosti se aktivně účastnil na archivní rozluce s Rakouskem a věnoval se uspořádání a zpracování fondů Archivu ministerstva vnitra (celková zpráva o jeho činnosti do r v Časopise archivní školy, 11, 1933, ; vědecké zpracování materiálu z fondů České gubernium a Policejní ředitelství např. studie Boj o Haugvicovo Direktorium in publicis et cameralibus Věstník Královské české společnosti nauk, tř. I, 1926 (vyšel 1927), 74n.; Instrukce vydané 1762 pro českou a rakouskou dvorní kancelář, Tamtéž, 47n.). Kromě toho, že se věnoval rovněž počátkům naší nejstarší vědecké společnosti (Počátky České společnosti nauk do konce 18. století, 1, , 1938) se ve výzkumné a publikační činnosti zaměřoval především na náboženské dějiny husitské a předbělohorské doby a na tereziánské a josefínské reformy (Jan Žižka z Trocnova a jeho doba, 1920; Husitika Vatikánské knihovny v Římě, 1928). Byl také autorem popularizačních prací k českým dějinám (Obrázkové dějiny naší samostatnosti, 1930; Československá vlastivěda, 4. Československé dějiny nové a nejnovější a 10. Literatura dějepisná - přehled českého dějepisectví od osvícenství. Praha ; Světová válka , 1934). V letech vykonával funkci redaktora Sborníku archivu ministerstva vnitra (v meziválečném období také spoluredaktora Časopisu Národního muzea a Časopisu pro dějiny venkova). Byl členem Královské české společnosti nauk a Československé akademie zemědělské. KOLLMANN, Josef. Dr Jaroslav Prokeš, archivář, historik, učitel. Medailón k 100. výročí narození. In: Pagiane historiae, 5, 1997, s KOLLMANN, Josef. Případ univ. Prof. Dr. Jaroslava Prokeše chmurná kapitola z dějin Archivu Ministerstva vnitra. In: Paginae historie, 9, 2001, s SEKYRKOVÁ, Milada. Vzájemná korespondence Václava Novotného, Jaroslava Prokeše a Otakara Odložilíka. Sborník archivních prací, 51, č. 1, 2001, s KOLLMANN, Josef. Dr. Jan Slavík k případu prof. Dr. Jaroslava Prokeše. Kollmann, Josef. In: Paginae historiae, 11, 2003, s SEKYRKOVÁ, Milada. Jaroslav Prokeš a Otakar Odložilík ve vzájemném poměru a v poměru ke Gollovi a jeho odkazu.. In: In: Jaroslav Goll a jeho žáci. Historia culturae VI, Studia 5 (edd. JIROUŠEK, Bohumil; BLÜML, Josef; BLÜMLOVÁ, Dagmar). České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Historický ústav, 2005, s Archiváři. Sborník studií PhDr. Josefa Kollmanna vydaný při příležitosti jeho nedožitých 90. narozenin. Ed. KAHUDA, Jan. Praha: Národní archiv, 2010 Doc. Ludmila Sulitková, CSc