Dějiny a organizace českého archivnictví (do roku 1974)

Transkript

1 N_SAS / VŠFS / LS 2012 / PS Přednáška č Dějiny a organizace českého archivnictví (do roku 1974) Hlavní teze: A/ Archiv České koruny (AČK) / Česká královská kancelář - nejstarší rodový archiv vládnoucích Přemyslovců = 1. stupeň historického vývoje archivnictví v českých zemích: archiv součástí knížecího/královského pokladu - nejstarší počátky nejistá datace: 1. dochovaná listina z roku 1158 (X styky s papežskou kúrií, ostatními panovníky se dají předpokládat již v 10. stol.) - archiv nebyl součástí královské kanceláře (ta doložena již ve 12. stol. kancléřem vyšehradský probošt) - AČK nejprve umístěn společně s archivem vyšehradské kapituly (ještě ve 14. stol.) potom časté stěhování - rozvoj AČK v době vlády Karla IV. (mj. doloženo ustanovení 1. státního archiváře) - od 14. stol. rozvoj prvních městských archivů + rozvoj některých šlechtických archivů (postupně nejvýznamnější = rožmberský) - v důsledku přesídlení krále Ludvíka Jagellonského do Budína měla registratura české královské kanceláře 2 části: budínskou (zanikla bezprostředně po bitvě u Moháče 1526) + pražskou (zanikla postupně cca do konce 16. stol. X poslední zbytky zachránil Rudolf II.) B/ Česká královská kancelář v letech v tomto období byla původně orgánem jak královské, tak i stavovské moci : Ferdinand I. nechal zřídit tzv. Českou komoru (podřízena přímo habsburskému panovníkovi) 1

2 - 1584: vídeňský dvůr se přestěhoval do Prahy Česká dvorská kancelář - kompetence: -funkce české královské kanceláře, -při nepřítomnosti panovníka v Praze = kancelář místodržitelství, -poradní orgán krále (královské rady pro státní i zemské záležitosti), -orgánem zemského sněmu - Česká dvorská kancelář se vztahovala na všechny země Koruny české: měla 2 samostatné registratury českou a německou (v jejich čele stáli sekretáři) : požár na pražském hradě zničeny zemské desky + některé písemnosti České komory X Česká dvorská kancelář ušetřena C/ Období starého českého místodržitelství rakouský císař Matyáš sídlil od roku 1612 opět většinou ve Vídni (zde s ním i úřad nejvyššího českého kancléře) - od roku 1620 přemístěno sídlo panovníka do Vídně natrvalo do Vídně proto byla přemístěna i Česká dvorská kancelář (vzala s sebou mladší živé spisy X starší ponechány v Praze = tato stará registratura základem archivu českého místodržitelství - všechny tyto změny = tzv. Obnovené zřízení zemské (1627) - na konci 30-ti leté války se zmocnili pražské Malé Strany a Hradčan Švédové = jako válečná kořist velké množství uměleckých sbírkových předmětů i archiválií - po skončení 30-ti leté války snaha uspořádat pomíchané dokumenty tzv. staré registratury a některé písemnosti restaurovat (Jan Josef Löw z Erlsfeldu) - na počátku 18. stol. zřízeno při České dvorské kanceláři místo českého státního archiváře - od roku 1714 mělo místodržitelství 4 odbory expedice: českou, německou, vojenskou a veřejné správy + četnost německého úřadování narůstala : Marie Terezie zrušila Českou komoru její agenda byla přenesena na místodržitelství 2

3 - 1747: opět oficiálně zřízena funkce místodržitelského archiváře + poté spojen archiv místodržitelství s archivem české komory = 1. krok k vytvoření ústředního archivu Českého království D/ Období českého gubernia : Marie Terezie zrušila ve Vídni Rakouskou- + Českou dvorskou kancelář a vytvořila centralizované Direktorium in publicis et cameralibus (pro správu politickou a komorní finanční) a Nejvyšší soudní úřad (pro správu soudní) - po zrušení České dvorské kanceláře zaniklo místo českého státního archiváře + direktorium nechalo část registratury ve Vídni spálit pro uvolnění místa pro svoje další nové písemnosti + za vlády Josefa II. zorganizována v její vídeňské registratuře velká a necitlivá skartace vytvořen Haus-, Hof- und Staatsarchiv (Domácí, dvorský a státní archiv) ve Vídni: snaha postupně do něho centralizovat a odevzdat správu velkého množství dokumentů z různých částí říše, včetně Českého království (např. odvoz písemností z pražské univerzitní knihovny, ze zrušených klášterů v Čechách apod.) : v Praze ustaveno tzv. zemské Gubernium + jeho archiv (zásluhy Jana Josefa Klausera při záchraně a pořádání archivu) : oficiální konstituování Moravského zemského archivu (úloha Fr. Palackého) : z podnětu Fr. Palackého (tehdy jednatele Českého muzea) založen Archiv Vlasteneckého muzea (jeho 1. archivářem se stal K. J. Erben) od 1918 Archiv Národního muzea : spolu s Guberniem zanikl organizačně i guberniální archiv E/ Období nového českého místodržitelství : v Praze zahájilo činnost tzv. české místodržitelství + konstituování místodržitelského archivu vytvořena v Rakousku Ústřední komise pro výzkum a uchovávání uměleckých a historických památek (podléhala ministerstvu vyučování) + od roku 1872 měla tzv. archivní sekci, : založení Institutu pro rakouský dějezpyt 3

4 - Fr. Palacký inicioval vznik funkce tzv. zemského archiváře (od 1862 Antonín Gindely) : založen Zemský archiv Království českého v Praze - Od roku 1875 obnovena na pražské univerzitě katedra a profesura pomocných věd historických (od 1887 řádným profesorem Josef Emler = 1. český absolvent rakouského Institutu pro dějezpyt) - ve 2. polovině 19. stol. vzrůstající zájem o historické památky rozvoj národního obrození mj Jubilejní výstava, 1895 Národopisná výstava vznik Archivní rady = poradní orgán ministerstva vnitra (první metodické požadavky na archivy) + v roce 1912 její reorganizace na poradní orgán vídeňské vlády (čeští delegáti), - od 90. let 19. stol. snahy o reformu a posílení archivů v českých zemích : archivář A. J. Krejčík propaguje novou státní archivní organizaci: 4 krajské archivy (Praha, České Budějovice, Kutná Hora, Liberec) + nutnost vysokoškolsky vzdělaných archivních odborníků - podpora Zemského výboru = Archiv země České vypracoval Pravidla o uspořádání a opatrování městských archivů (1900) : původně vídeňský archivář Václav Kratochvíl uvedl do českých zemí tzv. provenienční princip - tehdejší nejvýznamnější archivy: Místodržitelský archiv v Praze (dříve Guberniální), od pol. 19. stol. (státní tzv. politická správa) Archiv země České v Praze (dříve Stavovský), od roku 1862 (samospráva pro Čechy) Zemský archiv v Brně (samospráva pro Moravu a Slezsko) Městské archivy nejvýznamnější v Praze (od 1851 Archiv hl. m. Prahy) Soukromé archivy (a. šlechtických velkostatků, církevní, významných rodin) - tehdejší hlavní problémy: dvojkolejnost archivnictví (stát, samospráva) neexistence speciální archivní legislativy soukromé archivy bez veřejného dohledu 4

5 neexistence českého archivního školství snahy o založení - ústředního českého archivu agrárního archivu (Albín Bráf, Josef Šusta) průmyslového archivu (Josef Šusta) řada dokumentů české provenience účelově zadržována zejména ve Vídni. F/ Archivnictví v bývalém Československu a v českých zemích letech již porada významných českých archivářů: tzv. anketa: projednávání návrhu Jana Bedřicha Nováka (tehdejší ředitel Archivu země České) o uspořádání nové čs. archivní správy: všeobecný (ústřední) státní archiv (místodržitelský + český zemský archiv), rezortní archivy, státní archivy pro Moravu (Brno), Slezsko (Opava) a Slovensko, poradní orgán Archivní rada, archivnictví podřídit resortu, který bude mít na starosti agendu knihoven a muzeí - návrh A. J. Krejčíka (budoucí ředitel resortního zemědělského archivu): bývalý místodržitelský archiv bude rozdělen na tzv. tajný archiv (oblast ministerstva zahraničních věcí) a ústřední státní archiv pro ministerstvo vnitra, dále archivy zemské, krajské i resortní - návrh Ladislava Klicmana: páteří archivní sítě resortní archivy s řídící funkcí pro ministerstvo vnitra nebo předsednictvo vlády - návrh Václava Hrubého (archivář Národního muzea): vytvoření Národního archivu pod gescí ministerstva školství a národní osvěty vytvoření tzv. historického archivu (dokumenty do roku 1918), vzor francouzského Národního archivu kritika : vznik Státní archivní školy - kompetenční spory (hlavně mezi ministerstvy vnitra a školství): neschopnost dohody a společné koordinace archivnictví: trvá po celé období tzv. 1. republiky, de facto až do počátku 50. let 20. stol. ministerstvo vnitra - má gesci nad státními archivy ministerstvo školství - nad soukromými archivy - po roce 1921 první vlna diskusí o nové archivní síti v ČSR utichla - většina odborníků pro sjednocení archivnictví (Vojtíšek a další) + zřízení centrálního ( národního ) archivu X nebylo v praxi prosazeno: 5

6 Proto vznik řady státních ( resortních / speciálních) archivů: Archiv ministerstva zahraničních věcí (1920) Československý státní zemědělský archiv (1919) Vojenský archiv (1919, definitivní podoba od roku 1929) Archiv ministerstva pošt a telegrafů Československý železniční archiv (1923) Archiv Pražského hradu (vč. Kanceláře prezidenta republiky) Ruský zahraniční archiv (zvl. význam) Archiv pro dějiny průmyslu, obchodu a techniky (1932) - původní Místodržitelský archiv transformován na Ústřední archiv MV - mnoho návrhů na archivní zákon X neustálé kompetenční a jiné spory = speciální archivní zákon přijat až v roce nejlepší úroveň = Zemské archivy v Praze a v Brně X jinak dosti špatný stav (zejména co se týče měst a obcí) : prováděna tzv. archivní rozluka mezi ČR a Rakouskem (celkově nedokončena) : 2. vlna diskusí o nové archivní síti a legislativě (13 variant návrhu zákona, původní návrh z dílny ministerstva unifikací X neúspěch) G/ Archivnictví v bývalém Československu a českých zemích v letech Pro vývoj po roce 1945 podstatné = zrušení zemského a vznik krajského zřízení (k ): začaly být budovány krajské archivy (tehdy de facto pouze jako krajské archivní pobočky a depozitáře Archivu MV v Praze) - na základě výše uvedených změn vznikl v Ústřední archiv MV (z původního Archivu MV) : ministerstvo školství vytvořilo Archivní radu (v čele Zdeněk Nejedlý): volání po národním archivu, sepětí archivů s muzei, knihovnami a historickým bádáním X správní funkce až druhořadá 6

7 - po roce 1945 postupně původní rozpory v archivnictví mezi MV a M školství rozhodnuty ve prospěch MV: postupná centralizace, odstranění dřívější dvoukolejnosti, větší důraz na správní aspekty oboru - další budování městských archivů staly se mj. základem i pro některé pozdější okresní archivy - znárodnění průmyslu: urychlení vytváření podnikových archivů akce na záchranu dokumentace (1951 vydala vláda směrnice pro podnikové archivy) - po převratu v roce 1948: vládní (Fierlingerova) Komise pro organizaci veřejné správy existovala její subkomise pro archivní otázky - Usnesení vlády z o archivní službě = vznik státních (krajských) archivů byly podřízeny Krajskými národními výbory (KNV) - Státní archivní komise (1951) = při MV X ale měla nadrezortní charakter (!), centrální orgán (dočasně) pověřený řízením archivnictví, hl. úkolem příprava archivní legislativy, subkomise ediční (vydávání Archivního časopisu ), skartační a podniková - Vládní nařízení č. 29/1954 Sb. o archivnictví = zásadní význam, jednotná organizace a řízení archivnictví: mj. zřízení nového ústředního archivu českého státu (Státní ústřední archiv) spojením Ústředního archivu MV, Archivu země České a od i Ústředního zemědělsko lesnického archivu + archivnictví řídí MV prostřednictvím Archivní správy MV (namísto zrušené Státní archivní komise) + poradním orgánem MV je Vědecká archivní rada + v krajích řídí archivní záležitosti Krajské správy MV (zde zřízena tzv. archivní oddělení, kde pracovali odborní referenti - archiváři), jednotný systém evidence archiválií v archivech (JAF = Jednotný archivní fond) : pokus o tzv. decentralizaci veřejné správy následující reforma: - Reforma státní správy v roce 1960: snížení počtu krajů (tj. i krajských archivů) z 19 na 7, následné dobudování sítě okresních archivů (pro nová sídla okresních úřadů): vytvoření základní archivní sítě v tehdejší ČSR: v Čechách = SÚA, 7 krajských archivů, 72 okresních archivů - Níže uvedená struktura krajských archivů definitivně fungující po roce 1960: pro Středočeský kraj - Krajský archiv v Praze (viz pobočka Archivu MV X ne z Archivu země České!) pro Jihočeský - v Třeboni (využito dřívějšího schwarzenberského archivu tamtéž) pro Západočeský - v Plzni 7

8 pro Severočeský - v Litoměřicích (využito též bývalé okupační expozitury říšského archivu v Liberci) pro Východočeský - v Zámrsku pro Jihomoravský - v Brně (původní Zemský archiv pro Moravu) pro Severomoravský - v Opavě (původní Slezský Zemský archiv) : tzv. zcivilnění archivnictví = reorganizace Archivní správy MV + v krajích přestali archivní referenti podléhat Krajským správám MV X stali se zaměstnanci příslušných státních archivů - K : federalizace bývalého Československa důsledky pro archivnictví - Historicky 1. zákonná úprava archivnictví: zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví + 2 hlavní prováděcí vyhlášky: č. 117/1974 Sb. o skartačním řízení č. 118/1974 Sb. o podnikových archivech - 8