školou báňskou nebo pražské Vysoké školy chemicko-technologické

Transkript

1 vzdělávání

2 II/III obsah editor Přílohu připravil Vlastimil Poliačik Výsledky maturit nemají významný vliv pro přijetí na vysoké školy IV V Univerzity nejsou jazykové školy VI VII Anketa: Jaká je jazyková vybavenost zájemců o studium na vysoké škole VII Reforma školství: Školné a hodnocení kvality Exilová promoce. Promoce československých studentů lékařství (převážně příslušníků Československé armády), kteří ukončili svá studia na Oxfordské univerzitě v Anglii. Slavnostního aktu se zúčastnili někteří členové exilové vlády včetně prezidenta Edvarda Beneše téměř o sto procent, z 64 na 112 tisíc. Financování, hodnocení kvality i akademické orgány se ale nijak nezměnily. Reforma by měla studium na vysokých školách zkvalitnit a diverzifikovat. O titul magistra podle vlády usiluje v porovnání se zahraničím zbytečně moc studentů. Jednou z možností, jak posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, je tak podle ní více profesně zaměřených bakalářů. Ve studiu magisterských oborů teď pokračuje 85 procent všech bakalářů, podle plánů ministerstva školství by jejich počet měl během zhruba sedmi let klesnout velmi razantně, na pouhých 50 procent. Vláda tak chce nejen ušetřit, ale zároveň si posvítit i na kvalitu některých magisterských oborů. Studovat by je totiž měli jen ti nejlepší. Reforma vysokých škol by měla směřovat k modelu, kdy magisterská, případně doktorandská studia budou nabízet jen některé školy. A Titul by pak garantoval kvalitu jeho nositele. Školy to považují sice za racionální, počet magistrů ale snižovat příliš nechtějí. V technickém vzdělávání je inženýrský stupeň pro schopnost tvůrčí práce naprosto nezbytný, řekl rektor ČVUT Václav Havlíček. Školy by se měly také rozdělit na univerzitní (výzkumné, vzdělávací, profesní) a neuniverzitní, kvalitu by měla posuzovat profesionální Agentura pro kvalitu vysokého školství. Rektoři: Poplatky zadlužují studenty Ta bude také rozhodovat o udělení takzvané institucionální akreditace, jež se bude vztahovat na celou školu. To by podle Nantla ztížilo vznik nových vysokých škol, kterých je už teď nadbytek. Stávající Akreditační komise bude včleněna do nové Národní akreditační agentury. Návrh reformy zmiňuje také zavedení odloženého školného, kterému bude předcházet systém student- Už za půl roku chce ministerstvo školství předložit paragrafované znění návrhu nového zákona o vysokých školách, který počítá se zavedením školného, s financováním podle kvality a slučováním menších škol. Zavedení školného přitom nedávno odmítla Rada vysokých škol. Rektoři se bojí zadlužování studentů. Reforma z větší části vychází z doporučení Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání. Podle předsedy této Rady profesora Rudolfa Haňky se její členové při psaní reformy inspirovali rakouským modelem. V průběhu našich úvah jsme se dívali na různé modely (britský, holandský, finský a jiné) a nakonec se rozhodli, že rakouský model je pro Čechy nejbližší jednak z historických důvodů, ale také proto, že je českému školství svou strukturou nejbližší. Pochopitelně že se nedá přímo na české vysoké školy aplikovat (například majetek rakouských univerzit je vlastněný státem a podobně), ale pokud jde o systém akademické samosprávy (jako například omezit politické vměšování do řízení univerzit a podobně) či akademické svobody, Rakouský vzor. Podle předsedy Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání profesora Rudolfa Haňky (na snímku) se jejich návrch na reformu inspiroval rakouským modelem výběr těch nejlepších kandidátů na místa vysokoškolských pracovníků a tak dál. by nám opravdu mohl být vzorem, uvedl Haňka. Proti návrhu reformy vysokých, ale i středních škol z dílny ministra školství Josefa Dobeše protestují i učitelé. Na 1600 škol se chce zapojit do plánované stávky kvůli změnám v platebních tarifech plánovaných ministrem školství. Učitelé Dobešovi vytýkají také neschopnost vysvětlit, o co v jeho školských reformách, které se připravují už šest let, vlastně jde. Školy čeká dvojí hodnocení Školy by měly příště být více financovány podle kvality, ne podle počtu studentů. Už letos bude pětina jejich rozpočtu závislá na kvalitativních ukazatelích, jako jsou výsledky ve vědě nebo uplatnitelnost absolventů. Školy také získají více pravomocí ve vnitřních záležitostech, o ekonomických záležitostech mají rozhodovat rady tvořené lidmi z regionální politiky nebo firem. V akademickém senátu také zasedne méně studentů, přibude naopak profesorů. Zároveň však budou mít školy větší odpovědnost. Veřejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy na tři až pět let, kde si stanoví, jakých výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz na to od státu dostane. Ten zákon vytvoří nové podmínky pro slučování vysokých škol, upozornil jeden z autorů reformy, Jiří Nantl z ministerstva školství. Pomůže to prý hlavně soukromým školám a také menším veřejným školám. Už nyní se diskutuje třeba o sloučení Ostravské univerzity s Vysokou školou báňskou nebo pražské Vysoké školy chemicko-technologické s ČVUT. Ministr zároveň podepsal vyhlášku, která už od prosince zavedla přísnější podmínky pro pobočky vysokých škol. Školy by měly procházet dvojím hodnocením. Svou činnost by měly hodnotit jednak samy, jednak by je měla každých pět let prověřovat nově zřízená hodnotící organizace, Národní akreditační agentura. Tu by měla tvořit akreditační komise jmenovaná vládou a odborný aparát v čele s ředitelem jmenovaným Akreditační komisí. Nejprve by si měla vysoká škola nastavit vnitřní mechanismy kvality a poté akreditační komise posoudí kvalitu celé instituce, nikoli pouze oboru. Ministerstvo chce také zpřísnit postihy za podvádění. Akademický senát, který by měl schvalovat například rozpočty škol, by měl mít nově nejvýše jednu třetinu studentů. Studenti podle Dobeše nemají dostatečný rozhled a neumějí si představit důsledky při rozhodování o škrtech. Rektor by mohl pocházet buď z akademické půdy jednotlivých škol, nebo by se na něj mohlo vypsat i mezinárodní výběrové řízení. Rozdělení škol podle zaměření Podle zákona by mělo být také jasné, jaké jsou požadavky na bakaláře, magistry nebo doktory. V posledním desetiletí vzrostl podle ministra školství Josefa Dobeše počet zapsaných posluchačů v prvních ročnících vysokých škol 99% našich studentů to natře všem! VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ

3 IV/V ských grantů, půjček a spoření. Vláda se už dříve dohodla, že školné by se mělo začít platit od roku 2013, maximální výše poplatků bude 10 tisíc korun za semestr. Školy by jej od státu dostaly hned, absolventi by jej spláceli až po dosažení nadprůměrného platu. Školy by měly být více financovány podle kvality, ne podle počtu studentů Studentům strategických oborů, například techniky, by placení mohlo být odpuštěno. Zavedení školného přitom nedávno odmítla Rada vysokých škol. V zemích, kde bylo zavedeno, podle rektorů totiž poté poplatky skokově narůstaly a mladí se čím dál víc zadlužují. A Školné jako náhrada peněz od státu Akademici se také obávají, že by školné sloužilo jako náhrada klesajících výdajů státu na vzdělávání. Další bod návrhu, s nímž akademici nesouhlasí, je zřízení funkčních míst profesorů a docentů. Tyto tituly by už neměly mít všeobecnou platnost, ale byly by vždy svázány s konkrétní školou, která jej akademikovi udělila. Při přestupu na jinou školu by pak musel titul obhájit znovu. Neznamená to ale, že šmahem zatracujeme profesory, dodal Dobeš s tím, že profesoři jmenovaní prezidentem profesory zůstanou. Právě kvůli rozdílným představám akademiků a úředníků o podobě reformy školy v minulých letech návrhy ministerstva vždy ostře kritizovaly. Paragrafované znění zákona chce Dobeš vládě předložit do června Zástupci Rady vysokých škol nedávno upozornili, že právě v této fázi se mohou objevit další zásadní neshody mezi ministerstvem a akademickou obcí. > Alena Adámková A Výsledky maturit n emají významný vliv pro přijetí na VŠ Letošní rok je přestupný, takže přihlášky na vysoké školy se podávají do 29. února. Pak studenty čeká až do května jedno z nejnáročnějších období: příprava na úspěšné složení maturity a téměř vzápětí absolvování přijímacích zkoušek na jednu či zpravidla několik vybraných vysokých škol. Nejde však jen o množství zkoušek. Obtížnost spočívá zejména v tom, že obsah maturitních a přijímacích testů na sebe nenavazuje ani spolu povětšinou nesouvisí. Idea ministerstva školství, že vysoké školy budou při svých kritériích přijímacího řízení přihlížet ke zdárnému splnění vyšší úrovně státních maturit v praxi selhává. Naopak se ukazuje, že vysoké školy výsledky maturit nijak významně nereflektují, tedy že kvalita maturity pro ně není podstatná a naprosto rozhodující jsou jen přijímací zkoušky. K tomuto přístupu ovšem paradoxně znovu přispívá ministerstvo, které doporučuje, aby vysoké školy přijímaly studenty i podmínečně, to znamená, aby poskytly šanci i studentům, kteří budou skládat maturitu v opravných podzimních termínech (září i říjen), a kteří by proto přinesli své maturitní vysvědčení až při zápisu. Tato příznivá zpráva pro studenty je ale pouze doporučením. Každý maturant by si tedy měl předem zjistit, jak ta která škola s takovou prodlevou zachází. Forma a obsah přijímacích zkoušek Podobně jako v minulém roce forma, obsah, rozsah a náročnost přijímacích zkoušek závisí především na zvolené vysoké škole, respektive vybraném oboru. Uchazeči by se měli na internetových stránkách o všem včas podrobně informovat. Mnohé školy pořádají i své vlastní přípravné kurzy, uvádějí seznam doporučené literatury, případně na svých webech poskytují vzorové testy nebo nabízejí k zakoupení sborníky testů a modelových otázek. Zvláštní kapitolu tvoří umělecky orientované školy jako DAMU, FAMU a podobně, kde se obvykle skládají talentové zkoušky už na začátku roku. Není na škodu si projít i systém bodového hodnocení. Uchazeč například může zjistit, že u některých písemných testů, je za špatnou nebo žádnou odpověď nula bodů, ale u jiných testů se za špatnou odpověď jeden bod strhává, zatímco za žádnou zůstává nula. Písemná část je primární Základem písemné části je na většině státních vysokých škol Test studijních předpokladů (TSP) nebo Národní srovnávací zkouška společnosti Scio, v jejímž rámci probíhá i test Obecných studijních předpokladů (OSP). TSP vypracovává na každé škole tým odborníků. Je složen z otázek (úloh) bývá jich přibližně padesát až šedesát a čtyř nebo pěti alternativních odpovědí, z nichž je jedna správná. Test slouží především k ověření úrovně myšlenkově-logických a analytických schopností a částečně prověřuje znalosti daného oboru. Naproti tomu hlavním smyslem testu OSP je prozkoumání základních dovedností a schopností, které student potřebuje pro úspěšné zvládnutí vysokoškolského studia. Nejde tedy o prověřování znalostí. Základní test OSP Z je rozdělen do tří částí: verbální, analytickou a kvantitativní. Verbální oddíl je nejobsáhlejší, skládá se přibližně z třiceti pěti otázek a testuje se v něm především jazykový cit, schopnost rozumět delšímu psanému textu, schopnost najít významově vhodné dvojice slov, antonyma a podobně. Druhý analytický oddíl zkoumá logiku a schopnost analyzovat, tedy schopnost vyvozovat platná tvrzení, která vyplývají z několika po sobě uvedených faktů. Poslední kvantitativní část je zaměřená na matematiku, grafy a tabulky. Vedle základního testu však existuje rozšířená verze OSP R, která obsahuje další dva oddíly kritického myšlení a abstraktního uvažování. První zkoumá, jak se student dokáže poprat s kvalitou argumentace, s logickou konzistencí textu, s dedukcí a podobně. Druhý prověřuje schopnost abstrahovat a řadí se k nejobtížnějším. Na zpracování testů je vyměřený čas. Dá se tedy říct, že testy Scio prověřují nejen schopnosti a dovednosti, ale i rychlost, s jakou je student schopen na otázky odpovědět. Další formy písemných testů Na mnohých vysokých školách patří k písemné části test všeobecného přehledu, který povšechně mapuje vědomosti z různých oborů. Mezi studenty je obávaný pro svou nevyzpytatelnost, diskutabilní je i jeho opodstatněnost, nicméně teprve budoucnost ukáže, jestli se od něj částečně nebo zcela upustí. Jinak samozřejmě na specializovaných školách tradičně zůstávají oborové testy. Například na lékařských fakultách testy z biologie a chemie. Na humanitně zaměřených fakultách se nadále píší eseje na zadané téma. Test z jazyka Nedílnou součástí písemných zkoušek je pochopitelně i test z jazyka, většinou angličtiny, a znovu záleží na typu školy a oboru. Základní dvacetiminutový test na základě otázek a alternativních odpovědí ověřuje znalosti standardních mluvnických, lexikálních a frazeologických struktur potřebných pro porozumění psanému a mluvenému projevu a pro běžnou komunikaci. Naproti tomu u humanitně orientovaných oborů testy probíhají formou překladů z nebo do cizího jazyka, cvičeními na porozumění textu a poslechovými úlohami. Ústní část nelze podceňovat Třebaže písemná část je hlavním sítem přijímacího řízení, uchazeči, kteří s dostatečným bodovým ohodnocením šťastně postoupí do druhého ústního kola, ještě nemají úplně vyhráno. Následující pohovor zaměřený na motivaci ke studiu a orientaci v oboru nemusí vždycky dopadnout příznivě, zvlášť když se k němu přidruží diskuze nad seznamem přečtené literatury. Soukromé školy i jako alternativa Vzhledem k tomu, že u veřejných vysokých škol stále platí, že v mnohých případech poptávka převyšuje nabídku, je nasnadě, že i letos zůstanou tisíce zklamaných studentů, kteří se na svou vysněnou školu nedostanou. Alternativou k veřejným školám i na konci srpna a v prvních dvou podzimních měsících ještě stále zůstávají soukromé školy. Nabízejí dny otevřených dveří, na kterých se potenciální student může o škole dozvědět víc podrobnějších informací, a vypisují přijímací kola, kdy k přijetí mnohdy postačí doklad o ukončeném středoškolském vzdělání a přijímací pohovor. Eventuálně se píšou testy studijních předpokladů nebo jazykových znalostí angličtiny. Výběr soukromé vysoké školy nelze vždy považovat za rozhodnutí z nouze, neboť řada těchto škol nabízí i specifické výhody a mnohdy předčí kvalitou a svými možnostmi veřejné vysoké školy. Ivana Peroutková 88% našich studentů může studovat v zahraničí VYSOKÁ ŠKOLA FINANČNÍ A SPRÁVNÍ

4 VI/VII Univerzity nejsou jazykové školy Žádným cizím jazykem se nedomluví 54 procent Čechů. Jeden cizí jazyk dobře ovládá 27 procent obyvatel, dvěma se domluví 14 procent populace. Nepřekvapí, že nejčastěji je to angličtina s němčinou. Vyplývá to alespoň z nedávného průzkumu Institutu pro sociální a ekonomické analýzy. Schopnost domluvit se jiným než mateřským jazykem se přitom stává jedním z klíčových faktorů životního úspěchu i životního stylu. Paradoxně tak působí fakt, že žádným cizím jazykem se dobře nedomluví 23 procent lidí s vysokoškolským vzděláním. V první řadě je třeba zdůraznit, jaký cíl má na vysoké škole studium jazyků. Studenti očekávají, že se budou učit jazyk stejným způsobem jako na střední, ale většinou to tak není. Mezi vyučujícími převládá názor, že hodiny hlavně angličtiny či němčiny na vysoké A škole mají udržet nabyté znalosti, případně je rozšířit o slovní zásobu daného oboru. Vysoké školy a především univerzity by neměly suplovat jazykovou školu. Univerzitní studia nabízejí znalosti oproti dovednostem, která náleží jinému spektru Pokud student jazykovým požadavkům univerzity nestačí, měl by si angličtinu doplnit individuálně. studijní nabídky. Tu mohou studenti najít na jiných oborových a odborných školách. Univerzita je v případě jazyků prostředkem filologie, tvrdí člen oborové akreditační komise profesor Ivo Barteček. Pokud student jazykovým požadavkům univerzity nestačí, měl by si angličtinu doplnit individuálně. Řada kateder dnes nadstandardní výuku cizích jazyků nabízí, ovšem za poplatek. Povinná doba studia cizího jazyka trvá na velké části vysokých škol dva semestry. Výjimku tvoří například České vysoké učení technické, Masarykova univerzita v Brně, většina fakult VŠE nebo UK. Právě zde je kladen důraz na cizojazyčné odborné kurzy. V řadě oborů jsou však nadstandardem. Velký problém s nižší úrovní znalosti jazyků u studentů nastává, když je potřeba nebo by bylo vhodné v cizím jazyce přímo vyučovat, respektive přednášet. Posluchači tak pokud mohou, tuto možnost většinou odmítají. Rád bych v angličtině z fleku přednášel i zkoušel. Budete se ale divit, studenti většinou nechtějí, řekl například v internetové diskuzi Michal Šebek, profesor ČVUT v Praze. V některých případech ale studenti A na výběr nemají. Řadu přednášek vedou experti ze zahraničí a nejsou prostředky na to, aby se zajišťovalo tlumočení pro studenty, kteří nerozumí, říká lektorka anglického jazyka Andrea Grígelová a vysvětluje další důvody, proč se běžné studium bez jazyka neobejde. Pokud chtějí být jednotlivé obory v kontaktu s aktuálním světovým děním, musí sledovat anglické publikace. Náklady na překlady do češtiny jsou vysoké, zvlášť na přírodovědných nebo technických oborech. Univerzita má v případě studia nabízet rozpravu ať již v němčině, angličtině nebo například španělštině nejen o vlastním jazyce, ale i o literatuře, filozofii, dějinách či reáliích. Stručně řečeno myšlení v cizím jazyce, nikoli pouhé povrchní dovednosti, vysvětluje Barteček. Josef Pojsl Anketa V jazycích jsou studenti stále lepší, hlásí soukromé vysoké školy Je dostačující jazyková vybavenost mladých žadatelů o studium na vaší škole? Alena Hanzelková ředitelka pro akademický rozvoj a kvalitu, BIBS vysoká škola Znalost cizích jazyků se u nás zlepšuje, není však bohužel pořád úplně dostatečná. V našich oborech v ekonomii, managementu a právu se domnívám, že je dobrá aktivní znalost angličtiny (nebo alespoň jiného světového jazyka) podmínkou, kterou podle mých zkušeností ne všichni mladí uchazeči o studium během předchozího vzdělávání získali. Za jeden z nejlepších způsobů výuky cizí jazyků považuji zahraniční pobyty, které významně doplňují základní výuku jazyků ve školách. Studenti jsou v cizím prostředí nejen nuceni jazyk přirozeně aktivně používat, a tedy se jej efektivně učit, ale zahraniční zkušeností a navázáním kontaktů v cizině navíc získají k jazyku pozitivní vztah. Inspirací pro nás mohou být zkušenosti ze zahraniční. Například ve Finsku, na univerzitě v Jyväskyle, která se celosvětově řadí ke špičce univerzitních vzdělávání, používali kromě oficiální výuky jazyků systém, kdy se po registraci na katedře jazyků učili studenti svoje mateřštiny z různých zemí navzájem. Sama jsem tímto systémem prošla a můžu říci jen skvěle je to efektivní a zábavné zároveň. Magdalena Straková tisková mluvčí VŠFS Rozhodně se v posledních letech zlepšila. Uchazeči na Vysoké škole finanční a správní musí absolvovat rozřazovací testy, ze kterých jejich jazyková připravenost vyplyne. V průběhu studia navíc důraz na znalost cizích jazyků roste, v oboru Marketingová komunikace musí například student zvládnout dva světové jazyky. Rostoucí jazykovou úroveň uchazečů poznáváme také ze stoupajícího zájmu o obory vyučované anglicky. V angličtině nabízíme oba naše kmenové obory, tedy Business Management and Corporate Finance a Marketing Communication, a musím podotknout, že je nestudují pouze cizinci. Ale soustředíme se i na cizojazyčné studenty, kteří u nás chtějí studovat obory v češtině. Pokud si cizinci zvolí české obory, dbáme na to, aby jejich rozhodnutí odpovídalo jejich jazykové schopnosti. Přistoupili jsme k testům z českého jazyka, jejichž úspěšné zvládnutí je podmínkou přijetí. Poté ještě studenty podle výsledků rozřadíme do různých úrovní a musí povinně absolvovat čtyřsemestrální kurz českého jazyka. Tyto kroky se nám velmi osvědčily, jazyková vybavenost studentů rozhodně stoupla. Dagmar Lanská vedoucí katedry jazyků, Vysoká škola hotelová v Praze Žadatelé o studium na VŠH v prezenční formě studia přicházejí zejména z gymnázií a ze středních odborných škol. Jejich jazyková připravenost je značně ovlivněna tím, zda museli povinně maturovat z cizího jazyka (gymnázia, lycea), či ne (kde případná volba maturity z cizího jazyka, i když je jeho znalost slabá, má přednost před maturitou z matematiky). Maturanti gymnazisté zpravidla přicházejí dobře jazykově vybaveni (na úrovni B1 až B2 podle Sjednoceného evropského rámce pro jazyky), a to v obecném jazyce a reáliích, ale i studenti některých středních odborných škol jsou dobře jazykově vybaveni včetně základů odborného jazyka. Obecně lze konstatovat, že jazyková vybavenost našich žadatelů kolísá od úrovně A1 B2, v průměru je nejvíce uchazečů vybaveno jazykovými znalosti (jazyk anglický) na úrovni A2 B1 (údaje vycházejí ze vstupních jazykových testů). Žadatelé, kteří nejsou vybaveni vstupními jazykovými znalostmi na úrovni B1+-B2, se budou ve výuce profesního a odborného jazyka a priori potýkat s výraznými problémy. A Studujte s námi kdykoliv a kdekoliv s využitím internetové služby Unicorn Universe a

5 V NOVÉM ROCE S BÍLÝM ÚSMĚVEM OD KLINIKY GHC PRAHA Váš partner pro zdraví a krásu Metoda bělení zubů BRITE SMILE nyní na Klinice GHC Praha za novou lepší cenu Nejúčinnější, bezbolestná, bezpečná metoda, neškodí sklovině a s účinkem na několik let Cena za bělení Kč Kč V novém roce s úsměvem a novou lepší cenou od Kliniky GHC Praha Klinika GHC Praha, Krakovská 8/581, Praha 1, Tel: (+420) ghc@ghc.cz