Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Závěrečný seminář Bologna Promoters. Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol"

Václav Kříž
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Závěrečný seminář Bologna Promoters Thematic Review of Tertiary Education - Prezentace doporučení expertů OECD z pohledu vysokých škol Prof. Ing. Petr Sáha, CSc. Praha, 13. prosince 2006

2 Priority České konference rektorů v oblasti vzdělávání Navýšit vzdělávací kapacity v celoživotním vzdělávání a doktorských studijních programech. Zlepšit podmínky pro talentované studenty ze zahraničí. Zavádět hodnocení kvality na VŠ (personální struktura, nezaměstnanost absolventů, atd.).

programech. Zlepšit podmínky pro talentované studenty ze zahraničí.

3 Priority České konference rektorů v oblasti tvůrčích činností Zvýšit konkurenceschopnost výzkumu na VŠ. Podporovat zrod a vývoj prvotřídních výzkumných center. Snížit počet finančních zdrojů pro výzkum a vývoj.

Podporovat zrod a vývoj prvotřídních výzkumných

4 Zpráva OECD Struktura systému a institucionální prostředí

5 Kapitola druhá a třetí Připomínky ke zprávě: 31) Přístup studentů ke vzdělání a rovnost příležitostí: Definice problému: Omezení sociálních služeb zvýhodňuje studenty ve věku mezi 18 a 26 lety. Omezuje poptávku o studium u zájemců starších 26 let.

problému: Omezení sociálních služeb zvýhodňuje studenty ve

6 Kapitola druhá a třetí 51) Úspěšná diverzifikace systému: Univerzity nabízejí jak akademické tak i profesionální programy; spousta profesionálních programů se krok po kroku transformuje na akademické programy. 3,5-leté studijní programy negativně ovlivňují nezaměstnanost absolventů. Navrhovaná regulace mezi bakaláři a magistry v poměru 2:1 se neshoduje s požadavky uchazečů.

7 Kapitola druhá a třetí 61) Politické možnosti, jak zvýšit rozmanitost: Vytvoření nových veřejných vysokých škol a navýšení kapacity již existujících univerzit. V akademickém roce 2006/7 univerzity navýšily kapacitu studentů o 20 tisíc bez jakýchkoliv obtíží. Podobný trend může v případě obecného zájmu pokračovat. Bakalářské programy na VOŠ mohou být postupně transformovány na VŠ.

V akademickém roce 2006/7 univerzity navýšily kapacitu studentů o 20 tisíc bez jakýchkoliv

8 Kapitola druhá a třetí 66) Nový sektor v rámci univerzit: Doporučení vytvoření: University colleges of professional studies. 170 vyšších odborných škol a transformace některých z nich do univerzit.

9 38) Regionální rozvoj Karlovy Vary Plzeň - 1 univerzita studentů Ústí nad Labem - 1 univerzita studentů Praha - 9 univerzit studentů České Budějovice - 1 univerzita - 1 VVŠ studentů Liberec - 1 univerzita studentů Hradec Králové - 1 univerzita studentů Pardubice - 1 univerzita studentů Jihlava - 1 VVŠ studentů Brno - 6 univerzit studentů 13 univerzitních měst 28 veřejných a státních univerzit 41 soukromých vysokých škol 139 fakult Opava - 1 univerzita studentů Olomouc - 1 univerzita studentů Ostrava - 2 univerzity studentů Zlín - 1 univerzita studentů

797 studentů Jihlava - 1 VVŠ - 1 092 studentů Brno - 6 univerzit - 66 013 studentů 13 univerzitních měst 28 veřejných a státních univerzit 41 soukromých vysokých škol

10 Kapitola druhá a třetí 71) Řízení lidských zdrojů: Průměrný věk profesorů je 63 let. Omezený počet profesorů. Doporučení: vyvinout více diverzifikovanou akademickou kariérní strukturu, změnit systém habilitací. Doporučení: založit komisi pro zhodnocení současného systému habilitací.

Doporučení: vyvinout více diverzifikovanou akademickou kariérní

11 Zpráva OECD Řízení systému a institucí

12 Kapitola čtvrtá Definice problémů: 81) ČR má silný systém akademické samosprávy. 82) Rozsáhlá autonomie vzdělávacích institucí a fakult. 83) Velmi nízká role externích činitelů správní rady. 84) Negativní dopady systému řízení na strategické chování VŠ.

13 Kapitola čtvrtá 85) Nízké pravomoce rektorů a děkanů. Vysoká míra autonomie fakult a nízká úroveň strategického rozhodování. Komplikace ve stanovování výzkumných priorit. Problematická úloha studentů ve strategickém rozhodování, zejména při volbě rektorů a děkanů. Málo vyvinuté vnitřní systémy řízení. 86) Těžkopádný systém řízení.

Komplikace ve stanovování výzkumných priorit.

14 Kapitola čtvrtá Doporučení: 87) Provést reformu správy systému vyššího vzdělávání. 88) Vylepšit řídící možnosti ministerstva. 89) Posílit roli správních rad ve strategických rozhodnutích. Reformovat Radu vysokých škol. 90) Zvýšit pravomoce rektorů a děkanů. 91) Specifikovat roli studentů v rozhodování. VŠ nemají dostatečnou sílu na takovou transformaci. OTÁZKA: Kdo tato doporučení uskuteční?

89) Posílit roli správních rad ve strategických rozhodnutích. Reformovat Radu vysokých škol.

15 Zpráva OECD Finanční zdroje

16 Kapitola pátá 118) Reforma mechanismů financování: Doposud rozlišujeme: Komplikovanou strukturu rozpočtu na úrovni ministerstva. Nižší procento HDP ve srovnání se státy OECD. Komplikovanou finanční regulaci na strategické úrovni od ministerstva a vedení institucí.

ministerstva. Nižší procento HDP ve srovnání se státy OECD.

17 Finanční zdroje Silné stránky: Používání financování podle normativních nákladů. Bonifikace za absolventy. Financování rozvojových programů. Slabé stránky: Přílišná závislost na veřejných zdrojích. Duální systém poplatků (7 tisíc studentů). Slabý soukromý sektor VŠ.

18 Finanční zdroje 118) Reforma mechanismů financování: Doporučení: Aktualizace a úprava mechanismu financování. Zvyšování příspěvků ze soukromých zdrojů a zvyšování financování. Poskytování finanční pomoci studentům (Studentské půjčky budou velmi vítány).

Zvyšování příspěvků ze soukromých zdrojů a zvyšování

19 Zpráva OECD Přístup ke vzdělávání a rovnost studentů

20 Kapitola šestá Přístup ke vzdělávání a rovnost systému: Velmi komplikovaný systém na státní úrovni má za následek administrativní povinnosti pro univerzity.

21 Kapitola sedmá Trh práce a terciální vzdělávání v České republice: Závažné problémy v České republice (pohled ČKR): Zaměstnatelnost absolventů. Nízký počet zájemců o technické programy. Nízký počet doktorandů ze zahraničí. Nízký počet akademických pracovníků ze zahraničí.

22 Zpráva OECD Výzkum a inovace

23 Kapitola osmá Univerzity se výrazně orientují na základní výzkum, kde dosahují velmi dobrého dynamického růstu. Univerzity jsou velmi slabé v oblastech aplikovaného výzkumu, vývoje, inovací a ve spolupráci s privátním sektorem. VŠ nemají kritické množství výzkumných kapacit, které garantuje výuku doktorandů a provádění vědeckého výzkumu na mezinárodní úrovni.

24 Kapitola osmá Výzkum VŠ není dostatečně konkurenceschopný, PROTOŽE VŠ nejsou schopny definovat výzkumné priority na strategické úrovni, PROTOŽE VŠ nemají vybudovaný akceschopný řídící systém.

25 Kapitola osmá Tvorba poznatků Web of Science ( ) Stát Počet obyvatel (v mil.) Počet publikací (v tis.) Průměr na obyvatel Česká republika 10,3 36,3 3,54 Rakousko Polsko Slovinsko 8,2 38,6 2,0 60,6 83,6 11,8 7,40 2,16 5,96

26 Kapitola osmá Dynamika vývoje tvorby poznatků Web of Science Počet publikací (v tis.) Nárůst Česká republika 5,3 7,6 43,9 % Rakousko Polsko Slovinsko 9,6 11,8 1,7 12,2 17,0 2,5 27,7 % 43,9 % 44,6 %

27 Kapitola osmá Výzkumná infrastruktura Web of Science ( ) Počet publikací (v tis.) V celém státě V hlavním městě Podíl hlavního města Česká republika 36,3 23,8 65,6 % Rakousko Polsko Slovinsko 60,6 83,6 11,8 35,6 24,7 10,1 58,8 % 29,5 % 85,2 %

28 Zpráva OECD Zajišťování a zvyšování kvality

29 Kapitola devátá Akreditační komise nemá zastoupení mimo akademickou obec!

30 Zpráva OECD Mezinárodní rozměr

31 Kapitola desátá 264) Mezinárodní rozměr: Většina univerzit postrádá jakoukoliv strategii, která by přilákala studenty ze zahraničí. V současné době je v ČR 17 univerzit, které nabízejí doktorské studijní programy v angličtině pro zahraniční studenty.

32 Univerzity vyhledávající talentované studenty v zahraničí Nabídky doktorských studijních programů v angličtině pro zahraniční studenty (celkem 17 z 26 VVŠ) Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci České vysoké učení technické v Praze VŠB Technická univerzita Ostrava Vysoké učení technické v Brně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Masarykova univerzita v Brně Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Akademie výtvarných umění v Praze Janáčkova akademie muzických umění v Brně Univerzita Pardubice Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Hradec Králové Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Západočeská univerzita v Plzni Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

33 Závěr Česká konference rektorů tuto zprávu chápe jako základní materiál pro svá budoucí strategická rozhodnutí.

Podobné dokumenty

Česká konference rektorů. 3. prosince 2015

Česká konference rektorů. 3. prosince 2015 Česká konference rektorů 3. prosince 2015 Hlavní témata jednání Role vysokých škol ve společnosti Financování veřejných vysokých škol Srovnání českého vysokého školství s mezinárodním prostředím Vědecká